3
masthead
VaPraze, v póndělí 14. prosince 1908.
6
article
Na ranni a večerní listy
předplácí n -
V Praze v admninistenei
na měsla. . . . . . 2 10 —h
na čtvrt leta . . . . 6 K —k
s dvoji donáškou
na něrt lota . . . . 7 K Do k
ve fliálkách o k ao 1
na měsío.
Poštou:
na měsle. . . . .
na čtvrt lsta . . . . 9 kk
s dvojí zésilko
na měsie
na dtvrt ieta : . : nI k a
Praha
7
article
Telafonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů
Telafonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů
Vládní domluva německým agrárníkům.
Z Vídně, 14. prosince. „Sonn. u. Montags
zlg.“ uveřejňuje nótu k rozpočtovému
provisoriu a zákonu zmocňovací-
mu. O tomto praví, že zatím bude zkušebním
kamenem dělnosti parlamentu a zá-
jmů vespolných vůči zájmům separatistickým.
„Arárníci — praví list — neměli by více luk
napinati, neměli by partikularism přiliš akcen-
tovati, jinak by to mohlo míti následky ne-
příjemné. Kromě toho dlužno povážili, že
postavení dra. Schreinera, který jest mi ni-
strem strany agrární, stalo by se
neudržítelným, kdyby agrárníe
vypověděli službu v záležitosti
kterou by byl jako člen vlády přímo postižen
poněvadž jest pro ni spoluangažován. Tvrdil
se dosti často, že jsou mistry umění disgustovat
a ohrožovati své zástupce v kabinetě. Chtě,
agrárníci, jakkoli jsou mladou stranou parla-
mentní, podati důkaz, že trvají na télo tradici?
Myslí-li to debře se stranou vlastní, uhnou však
ponövadž jinak by zodpovědnost za následky
padla jedině na ně.
Česká škola ve vídeňském okresu Floridsdorfu.
Z Vídně, 14. prosince. Ve Florids-
doríu konala se včera odpoledne schů z
Čechů, kterých se sešlo na 500. Jednalo se
o zřizení české soukromé školy. Pe
řeči poslance dra. Wintera usnese n
školu takovou založiti a pověřiti př-
pravnými pracemi zvláštní komitét.
Schreiner
Čecho
Winter
Vídeň
Florids
Český škola
Floridsdorf
8
article
Demonstrace proti haličskému místodržiteli.
Ze Lvova, 13. prosince (K. k.) Deputaee
senátu akademického zdejší university, vedená
rektorem drem. Marsem, odebrala se dnes k místo-
držiteli dru. Bobrzynskému, aby na základě
jednomyslného usnesení senátu vyslovila roz-
hořčení nad zavržitelnou událostí včerejší. Po
krokoví sludující polstí přijsli na četně navští-
vené sohůzi resoluci, ve které poukazujíce na
zdivočilost jisté sorganisované skupiny studují-
eích, kladou atentát na místodržitele pro jeho
povolnost vůči Rusům za vínu výhradně tétc
skupině studujících, a ve které odsuzují tento
čin jak pro jeho motiv, tak i pro jeho formu
co nejostřeji.
Německo a Rakousko-Uhersko.
Z Barlína, 13. prosince. »Nordd. Allg Zlg e
píše v týdenním přehledu k o láz ce k on-
ference: Hlediskem rozhodujícím zůstává.
aby předběžným vyjednáváním byl zajištěn prů-
běh konference, jenž by z konference učmni
prostředek uklidňující, níkoli
však rozčilujíel. Každý krok, jenž se
učiní směrem k eili tomuto v eoublase se zájmy
Rakousko Uherska, může očekávati blahovolnou
podporu Německa. Sděluji-li ruské a francouzské
listy, že turecký velevyslanec telegrafoval velko-
vezirovi, že kniže Bülow dal rakousko-
uherskému ministru záležito st
zahraničních důtklivou radu, a by
opět zahájil vyjevnávání s Ture-
ekem a povolil všecky možné ústupky, že
vyjednávání musí bezpodmínečně dojiti přízni-
vého zakončení, protože situace začíná býti zne-
pokojující, dlužno naproti tomu podotknouti,že
Německo za krise nynější samozřejmě j e s
se svým spojencem v blizkém s po-
jeni a čilé výměně názorů. Že by
však Německo mohlo dáti Rakousko-Uhersku
radu, jež by směřovala ku pokoření dunajského
mocnářství, není třeba zvlašté vyvraceti.
O německém vyslanci v Bukurešti.
Z Berlína, 13. prosince. (K. k.) »Nordd.
Rus
Lvov
Mars
Německo
RakouskoUhersko
Rakousko Uhersko
Bukurešť
Berlín
Bülow
9
article
Allg Zeitung« píše: Proti cisařskému vyslanci
v Bukurešti Kinderlen- Wächterovi.
byly v několika listech uveřejněny útoky, týka-
jící se jeho poměrů domáclch. Jakse
dovídáme, byla novým šetřením zjištěna bez-
podslatnost těchto obvinění. Vůči tvrzení, že
Kinderlen-Wächter se vráti jen na krátko na
své bukureštské místo, můžeme sděliti, že zmí-
něný nyní jest ještě zaměstnán několika zvlášt-
ními pracemi v úřadě zahraničním, že všal
potom opět převezme svůj úřad v Bukurešti.
Obchodní styky Cerné Hory.
Z Cetyně, 13. prosince. (K. k) Úřadní liat
uveřejňuje výnos ministra finanel
k úřadům celním, v němž se jim nařizuje, aby
od zejtřka 1. prosince pravosl. kalendáře po-
užily maximálních sazeb pro vše-
cko zboží, dovezené na Černou
Horu ze zemí, nemajících s Černou Horou
smlouvy obchodní.
Wächter
Kinderlen
Bukurešť
Cerný Hora
Černá Hora
Allgie Zeitung
10
article
Nejisté vyvrácení.
Ze Sofie, 13. prosince. (K. k) Zprávy
listů o domnělém zavraždění Panice zakládají se
na vypravování cestujících, přišedších z Make-
donie. Na zdejším úřadním místě není o tom
ničeho známo.
Z italské Afriky
Z Říma, 13. prosince. (K. k.) Guver-
nér italského územi somalského
oznamuje v telegramu, zaslaném 29. listopadu
ministru zahraničních záležitosti: Aby se sl-
len byl mezi derviši dojem po-
slední porážky u Bullala dne 22
listopadu, podnikl major Rossi za 4 dny polom
s 500 Askarci a oddilem Gheledů útok na osady.
ležící 4 hodiny na sever od Afgoi. Zajal 32
domorodců a ukořistil mnoho dobytka. Na zpá-
tečním pochodu do Afgoi byli Gheledové pře-
padeni ozbrojenými vzbouřenci. Vojsko přikva-
pilo jim na pomoc a způsobilo buři-
čům velké ztráty. Na italské straně byl
dva Askarci lehce zraněni. Ghelodové mají 3
mrivé a 2 raněné.
Bulharsko a Východní dráhy.
Ze Sofije, 13. prosince. (K. k.) „Wolf. kan-
celář“ eděluje: Ve spojení s pobytem ředite-
le německé banky Helfericha byly
odíud o stavu otázky Východních
drah rozšířeny pověsti, které mají vzbuditi
domněnku, jakoby se společnost Východních
drah snažila docíliti dohody s bulhar-
skou vládou bez Turecka. Zprávy ty
jsou smyšleny. Provozovací společnost trva
na stanovisku, že záležitost ta mů ž
býti vyřízena jedině za souhlasu Ture-
cka. K rozmluvám ředitele Helfericha se zdej-
šími rozhodujícími osobnostmi dlužno konstat
vati, že Helferich zastavil se zde po přání mi
nistra obchodu Liapčeva cestou z Cařihradu d
Berlína na dva dny a orientoval se při té při
ležitosti o stanovisku, jaké bulharský kabinel
zaujal po rozmluvách v Cařihradě.
Ross
Wolf
Helferich
Sofie
Řím
Bulharsko
Turecko
Cařihrad
Berlín
Helferich
východní dráha
Askarec
11
article
Z jeho konference s bulharským ministrem
ebchodu se ukázalo, že bulharská v lád
odmítá uzavříti definitivní smlou-
vu o východních drahách, dokud ne-
budou rozřešeny ostatní sporn
otázky politiekého rázu mezi Tu
reckem a Bulharskem. Také se chová
Liapčev odmítavě k návrhu, aby za sou-
hlasu Turecka bylo zavedeno pro
visor ium, které by provozovací společnost
až do konečné dohodyřzabezpečovalo náhr-
du za ušlý zisk. Býlharská ministerská rada
je pouze ochotna při podepsání definitivní
smlcuvy vyplatiti provozovací společnosti úr
ky z nezjištěné dosud náhrady, počítáno dnem
zabaveni dráhy.
S takovým řešením, aby až do neurčilé
doby bylo všechno nerozhodnuto, nemů že
ovšem společnost býti spokojen.
Ředitel Helferich oznámil výsledek svých konfe-
renci s bulharským ministrem obchodu zdejší
mu tureckému komisaři a diplomatickým zástup-
cům Německa a Rakousko-Uherska. Na zakr -
čení těchto slíbil ministr zahraničních záleži-
tosti Paprikov rozhodně, že učiní uspokojivé
prohlášení.
Váhavá politika Bulharska.
Z Cařihradu, 13. prosince. (K. k.) »Šurai
Ummet« pojednávaje o prohlášení Paprikově, kon-
statuje, že váhavost je charakteristi-
ckou známkou politiky bulharsk
a soudí, dospěje-li Porta k dohodě s Rakousko
Uherskem, že postavení Turecka na Balkáně bude
poslleno.
Parlamentní volby v Cařihradě — něplatny?
z Cařihradn, 13 prosince. (K. k.) »Serbe
ali«, orgán prince Sabah-Eddina, praví, že caři-
hradské volby musí býti prohlá
šeny za neplatné, zvláště následkém z
kročení výboro, který konal na volby nátlak do-
konce i hrozbami.
Port
Serbe
Bulharsko
Turecko
Německo
RakouskoUhersko
Cařihrad
Rakousko Uhersko
Balkán
Sabah
Eddin
Šurai Ummet
12
article
Vyvrácená zpráva.
Z Athén, 13. prosince. (Ag. d'Athěnes)
(K. k.) Dle zpráv z Bitolje je sdlělení jistéh
listu vídeňského o krvavé rvačee mez
Turky a Řeky v Bitolji nepravdivé.
Zpráva ta patrně vznikla z toho, že turecký
vojín u Prilepu náhle sešilevší, u smr til tř
o soby a devět lidí, mezi nimi dva vojíny
poranil.
Sbirky na dárky vojákům.
Ze Zadru, 13. prosince (K. k.) Míistodržilel
Nardelli vydal provolání, vyzývající ke sbírkám
na vánoční dárky pro vojiny na hranicích jiho-
dalmatských.
Ohlas makedonských oprav.
Z Cařihradu, 13. prosince. (K. k.) Porta
zaslala 10. t. m. ruskému velvysla-
nectví notu, že souhlasí s návrhy obsaže-
nými v notě velvyslanectev ze dne 3. řijna,
aby se důstojníkům makedonské h o
četnictva dostalo na neurčito do-
volené. Vybražuje si upraviti náhradu odvo-
laným důstojníkům a vyslovuje uspokojení i dík
za služby makedonského důstojnictva četníků.
Veneznelský president Castro v Německu.
Z Pařiže, 13. prosince. (K. k.) Presiden
Castro odcestoval dnes se svou družinou do
Kolina n. R.
Armáda dobrovolníků v severní Americe.
Z Washingtonu, 13. prosince. (K. k.) Chtěje
prověsti nedávno vyslovený návrh presidenta
Roosevelta, podal předseda vojenského výboru
poslanecké sněmovny Hull osnovu záko na.
která pro nebezpečné doby zavá d
armádu dobrovolníků. Bude-l
třeba, mají býti do pole postaveny
dva miliony mu žů.
Za Cypr Anglii Krétu.
Z Cařihradu, 13. prosince. (K. k.) »Sabah«
sděluje, že jakýsi soukromník zaslal velkému
vezírátu pamětní epis, žádající za uzavření
smlouvy s Anglií uím způsobem, aby za Cypi
byla Anglii postoupena Kréta
Velký vezírát odevzdal memorandum ministerské
radě.
Turek
Řek
Nardelli
Port
Castro
Roosevelt
Hull
Atény
Cařihrad
Německo
Kolina můj
severní Amerika
Washington
Anglie
Kréta
Sabah
poslanecký sněmovna
Aga . d ' Athěne
13
article
Nebezpečí války na Balkáně
Nebezpečí války na Balkáně
Boykot na rakouské zboží.
Z Cařihradu. 13. prosince. (K. k.) V dnešní
ministerské radě bylo usneseno učiniti přísná
opatření, aby celní úřady se nesúčastňovaly
boykotu.
Milovanovič vyznamenán
Z Bělehradu, 13. prosince. (K. k.) Král
Petr propůjčil ministru záležitostí zahraničních
ru. Milovanoviči, oceňuje mnohonásobné zá-
sluhy jeho o věc srbskou, N d bílého orla prvni
uriz
Milovanovič
Petr
Balkán
Cařihrad
Bělehrad
14
article
Rakousko vyjednává opět s Tureckem.
Z Cařihradu, 13. prosince. (K. k.) Rakou-
sko uherský velevyslanec markrabě Palla v
eini navštívil dnes velkovezíra a ministra zá-
ležitosti zahraničníců. Vyjednávání o dohode
s Portou ve příčině annexe Bosny a Hercego
viny bylo zahájeno. .
Částečná atinestie v Srbsku.
Z Bělehradu, 13. prosince. (K. k.) Za při
činou slavnosti jmenin králových konala se du-
poledne v kathedrále slavná bohoslužba. V po-
ledne bylo v paláci gratulační přijeli. Král vy
dal částečnou amnestii pro odsouzené
vojiny, žurnalisty a sprosté zločinee. Očekávaní
amnestie důstojníkům a poddůstojnikům, odsou-
zeným pro spiknutí kragujevacké
však udělena nobyl a.
denlo
Dozvak měkedonských oprav.
Z Cařihradu, 13. prosince. (K. k.) Dne
sdělená nota turecké vlády ve příčjné
propuštění důstojníků četnint va
makedonského na dovolenou je od-
povědí na kolektivní notu velevyslanců ruského
francouzského, italského, rakousko-uherského
anglického ze dne 3. října. Nola byla zaslána
velevyslanci ruskému jákožto doyenu velevy-
slanců pěti mocností, jejichž vlády dodaly dů
stojníky pro četnictvo makedonské.
Proti Kiamilu pašovl.
Z Cařihradu, 13. prosince. (K. k.) Pole-
misuje se dál mezi stoupenci a odpůrci K ia-
mila paše. „Šuraj Ummet“ píše, že K in-
milovi nebudou po chuti dotazy
které se podají ve sněmovně. „Tanin!
napadá Kiamila pašu za to, že urychlil zkon-
cování známé aféry francouzské těžařské spo-
lečnosti v Herakleji, která žádala dříve 16 mil
franků a slevila nyní na polovic. „Jeni Gazetla“
vytýká „Taninu“, že je germanofilem,
prohlašuje, že se vždycky opře obnovení něme-
ckého vlivu v Turecku. Projeví-li Kiamil pašn
náklonnost k Něnšecku, „Jeni Gazetta“ prí
první ho pokárá
Zločin, jaký je c k. důstojníkům zvláště v Bosně
a Hercegovině nebezpečno páchat.
Nol
Gazetl
Gazett
Rakousko
Turecko
Cařihrad
Bosna
Srbsko
Bělehrad
Boseň a Hercegovina
Šuraj Ummet
15
article
Sarajevská »Srbská Rječ« píše v č. ze dn
. t. m.
Dnes ráno přišlo do naší redakce velik
poselstvo z Vyšegradu, vedené třemi srbským
duchovními. Poselstvo nám vypovědělo s zalem
a rozhořčením strašný příběh, jehož hrdinou je
rak.uh. důstojník, národnosti Maďar.
Důstojnik tento, podle stupné porúčík, pojs
hřišnou žádost po 14leté dcerušce Petra Vojno-
víče, učitele obecní školy v Štrpeích u Vyše-
gragu. V neděli v noci vrazil s vojenskou hlid
kou do bytu Petra Vojnoviče a přikazoval ro
dičům divčiným, aby mu dali dceru svou na
noc Rodiče, rozumí se, odepřeli podrobili s
takovému rozkazu. Poručík s vojáky prohledal
celý byt učitelův, aby dívku odvedli násillm,
ale nenalezli jí. Pomyslili si, že je schována
v byté sousedním, u srbského duchodního Kosty
Popoviče. Vyrazili zamčené dvéře a vojác
s nasazenými bodáky postupovali do vnitř za
svým velitelem. Pop je přivítal táže se, co hle-
dají. Když dostal odpověď, zvolal: »Styďle se
Dívka jest u mne, ale jen přes mou mrtvolu
můžete k ní!« »Nuže, tedy přes tvou mrtvolu!«
zvolal poručik a kázal vojinům, aby nasadili
popovi bodáky na hrud. Žena popova skočila
před svého muže a zoufale křičela: »Jestliže
jste přišli vraždit, zavražděte nejprvé mne
teprve potom mého muže !«
Divka zatím nabyla času a prchla z bylu
popova do šivého pole. Chlipný lajtnant to zpo-
zoroval a dal se s hlidkou na její pronásledo-
vání. Žandarmský strážmistr viděl, co se děje
a pospíšil do Vyšegradu oznámit to velitelstvi.
Z Vyšegradu ibned poslána do Štrpců setnina
pěchoty s hejtmanem v čele, aby chlipného
poručika od vykonání zločinu zdržela, Ale přišl
pozdě. Divka hyla nalezena v bytu chlipnikov
polomrtvá. Přivolán vojenský lékař dr. Marovský.
jenž konstatoval, že na ni spšcháno násilí.
Setník poručíka zatkl a odzbrojil muže, kterým
velel.
Maďar
Petro Vojna
Petro Vojnovič
Kosta Popovič
Divka
doktor
Marovský
učitel obecní škola
Štrpee u Vyš
16
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 13. prosince. (K situ a ci.)
V úterý má se hlasovati o pilnosti návrhu na
projednání zatímního rozpočtu, ale ani dne
vláda ještě nemá zabezpečenu dvoutřetinovou
většinu pro onu pilnost. Jsou sice oplimisté.
kteří soudí, že se potřebná většina, byť až v po-
slední chvili, přece nalezne a že bude možno
tento týden vyříditi také prvé čtení annekční
přediohy a zmocňovaci zákon. »N. W. Tagbl.«
připomíná však, že odpor agrárných kruhů proti
obchodní smlouvě se Srbskem není dosud pře-
konán, že následkem toho osud zmocňovacího
zákona jest úplně nejistý a proto prý není vy-
loučeno, že vláda, jakmile jí bude ve všech
třech čteních povolen zatímný rozpočet, vzdá se
zatím projednání druhých dvou předloh a s ně-
movnu hned odro čl.
Také přípravné práce k utvoření nové
koaličné vlády odpočívají nyní úplně.
Potvrzuje to »vynikající polský politik« v polské
korespondenci, jenž sděluje, že všechna péče
bar. Bienertha soustředěna nyní v úsilí, aby si
zabezpečil zatímný rozpočet. Vyjednává s vůdci
parlamentních stran, ale jednání není dosti
hladké. Některé strany — polský politik nepraví,
které? — žádají prý za své hlasy pro rozpočet
lakovou náhradu, že budí přímo úžas. Takové
chování neumožní ovšem součinnost větších stran
a utvoření koaličného kabinetu. Naopak poža-
davky se úmyslně formulují tak, aby přímo
vyznaly odpor jiných národních skupin a při-
měly je ku politickému závodění. Vláda však
Tagbl
Bienerth
Praha
Srbsko
zákon . » N . W
17
article
se přes to nevzdala prý dosud naděje, že její
snaha povede k eíli a zabezpečí se nejsaleha-
vější předlohy, jichž vyřízení ji bylo korunou
uloženo.
Poslední slova polského politika potvrzuje
dnešní »Fremdenbl.« Pod záhlavím: »Jak se
fidová sněmovna chová k lidu?« přináší úvahu,
v níž pišatel, velice blízký bar. Bienerthovi,
snaží se působiti na cit poslanců, uváděje jim
na paměí, že rozpočet se nepovoluje státu nebo
správet stitní pokladny, nýbrž lidu, tvořicímu
stát. Vše, co státní pokladna přijme, vrací se
ihned obyvatelstvu ve způsobě výdajů na nej-
různější osvětové a dobročinné ústavy, na spo-
jovací prostředky, nadace, subvence, stavby atd
ba i přijmy státních úřadníků a zřízenců pře-
jdou zase do kapes výrobných tříd, jiehž kon-
sumenty jsou úřadníci atd. Odepře-li ta nek
ona strana rozpočet, neodepře jej vládě, nýbrž
obyvatelstva a proto nepovolné parlamentn
strany maji si prý dáti olázku, jaký je poměr
sněmovny k lidu.
Lidový parlament může na tuto vlád í
otázku dáti jen jednu odpověď; Sněmovna má
býti stejně spravedliva ke všem rakouským ná-
rodům a vláda, která má vykonávati vůli par
lamentu, byla by pak povinna vzdáti se dávné
vídeňské praxe, že se rozdává německé levici
de
aby neviděla slovanská prav ice.
V Praze, 13. prosince. (Proti boj-
kotu v obchodě.) »Fremdenbl.« otiskuje
vládní vložku, v níž se ukazuje na zhoubné
účinky bojkotového hnutí v juzykově smišených
zemích, zvláště v Čechách a na Moravě a ozna-
muje se, že vládním orgánům již nařízeno, aby
bojkotu, jehož nezákonnost jest prý nade vše
jasna, věnovali náležitou pozornost. Vložkuu
touto vysvětluje se, proč byla v posledních
dnech skonfiskována celá řada českých časo-
pisů, vyzývajících k bojkotu německý ch
obchodníků.
Fremdenbl
Bienerth
Praha
Čechy
Morava
18
article
Ze Lvova, 10. prosince. (Jubileum
»Prosvity«.) V úterý dne 8 t. m. oslavila
lvovská »Prosvita«, největší ukrajinský osvětový
spolek, čtyřicetiletí svého trvání. Dějiny tohoto
apolku, jenž si obral za úkol šířiti osvětu mezi
maloruským lidem v Haliči a Bukovině, ukazují.
jak se za poslední čtyři desetileti vzmohlo ná-
rodní uvědomění mezi lidem východohaličským
a tím i jeho význum ve vzhledě národně politi-
ckém. »Prosvitu« založil r. 1868 hlouček mla-
dých národovců, odkojených poosií Ševčenkovou
a odhodlaných šiřiti mezi lidem ideu ukrajín-
skou. Z nepatrných základů vzrostl spolek,
který má dnes na 12.000 členů, 50 filiálek po
různých mistech vých. Haliče, vydržuje vlce
než 2000 čitáren po vesnicích a vydal dosu
308 populárních spisků v 2,340.000 výtiscích.
V posledních letech »Prosvita« dostává o
sněmu podporu na vydávání lidových spisků
Sněmovní podpora vynesla ji dosud 140.000
»Prosvita« stará se mimo to o povznesení sel
ského hospodářství v ruských krajích, vydržuje
za tím účelem kočovné učitele zemědělství,
mlékařství atd. a napomáhá k zakládání hospo
dářských spolků a pod. Jmění »Prosvity«, ulo-
žené hlavně v realitách, činí nyní 150.000 K.
Ševčenkův
Lvov
Halič
Bukovina
19
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Prazvláštní uvílaná pana presidenta.
Francouzská vláda vyslala k presidentu ve
nezuelské republiky Castrovi, jenž sotva po lod
do Pauillacu přibyl, zástupce svého, kterýž mu
sdělil, že Francie nebude mu činiti obtiží, ce-
stuje-li skutečně jako chorý soukromnik, má-li
ale politické úmysly, že nebude si přáti jeho
pobytu v zemi. Zároveň, jak jsme již sdělili,
zapověděla mu styk se žurnalisty. Castro ale ne-
ohlížel se ani chvili na tento zákaz, podivný
dost v republice, a přijal dopisovatele
»Pelit Parisienu«. Vyslovil mu své — sympatie
ke Francii (Castro urazil, jak známo, nedávno
Francii vypuzením jejího zástupce diplomati-
ckého Taignya ze svého hlavního města)
dodal, že chtěl do Berlina dáti se operovati o
specialisty dra. Izraela, ale v Evropě zvěděl, že
len již zemřel. (!) Nežli rozhodne se pro jiného
operatéra, bude prý v Paříži vyjednávati s ně
kolika společnostmi. Také prý přináší
z Venezuely sensační pro Evropu do-
kumenty. Jest ovšem nepopíratelno, že fra-
couzské výdělkové společnosti a evropské vůbe
ve Venezuele krutě řádily na úkor domácího
obyvatelstva a že právě z toho vznikly prvn
spory mezi ním a státy evropskými, když Castro
se prospěchu své země zastal — ovšem způso-
bem, diplomatickým obvykům úplně se vymy-
kajícím. Odtud asi též obava francouzské vlády
před jeho styky se žurnalisty a před v jeho přl-
padnými — odhaleními. Tvrdí se, že Německo
nabídlo Castrovi prostředkování jeho sporu
s Hollandskem a že ze vděku za to Castro
objedná v Německé tři dělové lodi.
Castro
Francie
Berlín
Evropa
Paříž
Venezuela
Německo
20
article
Ilalský odpor k Rakousku.
Odpor Italie proti Rakousku zapoušti ko-
řen stále hlubší a stále povážlivější. Nej-
jasnějším dokladem toho jest jistě, že i list dle
obsahu umírněný a konservativní, jako »Corrier
della Será«, zabočil do protirakouských proudů
Veliký milanský list ten čte dnes levity kaneléř
Bülowu. Bülow klame prý se osudně, myslí-li.
že jen Italie má míti zájem na trvání trojspolku
Nemá-li stejný zájem na něm i Rakousko a Ně-
mecko, nikdo již trojspolek neudrží
A Bülow měl dáti lekce Rakousku a nikoliv
Italii. List potvrzuje, že mezi Italií a Ru
skem jest intimní shoda. Také »Messager« po-
smivá se sebeklamu Němců, kteří myslí, že
Italie svoje vojsko vyzbrojuje pro ně. Italie
vojsko chystá pro tužby svého národa. — Třeba
dodávati, co jest cílem těchto tužeb?
V drobném prodejis
ranní čislo o sobě . . sa sk
večerni . . . . . . . za 4h
Vo filiálkách na venko
ranní (lelo . . . . . . . 100h
večerni
.. . . . . . 6h
Inoeráty
plati so hotové napřed
Přednl eeni a instrty přijimá
sdministraco v Mrinnské ul., .
Tam nacházeji ne těž
redakoe, tiskárěa a expedice
„Národnich Liistů
Rukopiny ao nevracsjí.
Bülow
Němec
Rakousko
Mrinnský ulice
Italia
Národnich Liistus
Corrier della Serý
kaneléř Bülow
21
article
Andrej Hlinka. — Biskup Parvy
před kurii římskou.
z Řima. Pův. zpráva »Nár. Listn«.
Za půltřelího roku od podání rekursu
Hlinkova u římské kongregace koncilu proti ne-
spravedlivé suspensi biskupa Parvyho, došlo ko-
nečně k rozhodování u tohoto tribunálu římské
kurie dne 12. prosince. Byl sveden velký zápas:
Biskup proti obyčejnému knězi, Madar proti
Slovákovi. Jak nepodlelnout? Obranná práce
ve prospěch Hlinky byla nadmíru svízelná, zna-
menala porážení lži, klamu a předsudku se strany
biskupa, advokáta a přítele maďarské brutality.
Jak hrozné obžaloby a kruté nástrahy byly
proti Hlinkovi položeny, o tom zcela úřadní
svědectví podávají závěreční body »Obrany«
biskupa Parvyho, podané jeho advokátem k
kongregaei koncilu:
58 »Nesmí se opomenouti také ono pře-
slavně svědectví velké vážnosti vůči nejdůst.
biskupovi, kterýmž jej nejjasnější císař a král
apoštolský (v měsíci lednu 1907) mazi nejdůvěr-
nější rádce své koruny ráčil zvoliti. (Pozn. pis.
Parvy byl jmenován za příležitosti královského
jubilea tajným radou.) — Protož jak převelice
politování hodno jest, že kněz a farář svého
tak dobrého, milování a úety hodného biskupa
naplnil hořkostmi, nasytil absynthem a ukrutně
jeho srdce rozsšpal.
Hlinka
Hlinkův
Parvy
Biskup
Madar
Slovák
22
article
59. Z toho, co posud bylo uvedeno, doká-
záno jest, že knéz Hlinka:
a) Na své první faře dal nepochybné známky
své povahy nepokojné, nezkrotné, ctižádoslivé,
jakož i své neuctivosti vůči svému arci-
pastýři.
b) Po tři asi léta tvářil se, jakoby nabyl
rozumu a uchýhiv se od způsobu předešlého
života, se polepšil.
c) Když však se stal farářem ružomber-
ským, vrátiv se ke své nejhorší povaze, ještě se
zhoršil; názory totiž haeretické mnohokráte roz-
šiřoval, lid k rebeliji, žhářství a krveprolití po-
pudil, jakož i válku proti obecnému pořádku
roznitil.
d) K trestu vězení na dvě léta odsouzen
byl, kterážto sentence potvrzena byla též u in-
stance apelační a kterýžto trest přivádí »notam
infamise« (znak bezectnosti).
e) Faru ružomberskou šimonictvím nabyl.
f) Prapor neposlušnosti, nenetivosti, po-
mluvy a odboje proti vlastnímu biskupovi po-
zvedl.
60. Z toho jasno jest, že kněz onen nemá
docela žádného ducha církevního a žádné schop-
nosti pásti stádo Kristovo.
Protož nepochybno jest, že
Vaše Eminence podle spravedl-
nosti, kterouž se řídí, problá sí
»sententiam privationi« paroevise in
ensa«, t j. výrok zbavení fary v pří-
padě (tomto).
Jak rozhodla kongregace kardinálů?
Podrobnosti posud neznámy — ale jisto,
že tomuto návrhu a přání biskupa Parvýho ne-
vyhovéla a to znamená Hlinkovo ví-
tězství.
Hlinku zastupoval římský advokát Carlo
Marini a Hlinkův delegát dr. Al. Kolí s ek
s neobyčejným úspěchem.
Kristův
Parvý
Hlinkův
Hlinka
Marini
doktor
Al
23
article
Slavnostní pěvecký sněm v Praze.
Slavnostní pěvecký sněm v Praze.
Před 40 roky, v době národního rozmachu, kdy
píseň rozdmychovala oheň nadšení a klestila cestu
politickému probuzení, v roce 1868 dán byl základ
k organisaci českého pěveolva, „Úslřední jednotě
zpěváckých spolků českoslovanských“ v Praze. Nový
útvar spolkový zahájil mnohoslibně činnost, později
však na řadu let jakoby se odmlčel, až teprve jubi-
lejní výslava národní v roce 1891 probudila Jednotu
k nově, výdatné a neúmorné činnosti. Od té doby
opět pozorovatelným jest nový rozmach v pěstování
české písně a poněvadž Jednota řízena jest nyní řa-
dou osvědčených pracovníků, odborníků na slovo
vzatých, nastává ji v pátém desítileli nová éra, mno-
hem významnějši a záslužnější než v minulých
letech.
Oslava dovršení čtyřicetiletého trvání Jednoly
uspořádána včera způsobem velmi jednoduchým, z
to tím významnějším.
Ve velkém sále Měšťanské besedy pražské sešlo
se 44 delegátů pěveckých spolků, v Jednolě sdruže-
ných a s bedlivou pozorností sledovali zprávy o mi-
nulosti, jakož i o budoucí povinností českého pěve-
ctva. Slavnostního pěveckého sněmu zůčastnili se v za-
stoupení rady kr. hl. města Prahy pp. c. r. Schröttera
ředitel Hansl, dále delegáti „Hlaholu“ z Prahy, „Sla-
voje“ z Karlína, pěv. odboru Čten. -ocholnické besedy
v Ilubočepích, „Čerchovana“ v Domažlicích, župy
podbrdské „Zvonařovy“, župy „Smetanovy“, „lla-
holu“ v Č Budějovicích. „Slavoje“ v Chrudimi, hu-
debního odboru Umělecké besedy, „Lukesa“ na Smí-
chově, „Hlaholu“ na Král. Vinohradech, „Tovačov-
ského“ v Praze, župy pošumavské ve Strakonicích.
Schrötter
Hansl
Hlahol
Čerchovan
Zvonařův
Smetanův
Král
Praha
Jednota
Karlín
Ilubočepe
Domažlice
Č Budějovice
Chrudim
Tovačov
Strakonice
Slavoj
Hlahol
24
article
„Hlaholu“ v Poděbradech, „Vilkova“ v Žižkově, „Ko-
sa“ v Praze VII, župy plzeňské, „Boleslava“ v Dej-
vicích, Zpěv, spolku pražských typografů.
Omluvné přípisy zaslaly: Zpěv, spolek „Uhlír“
v Uhl. Janovicích, pěv-hudební spolek „Slavík —Lidu-
mil“ v Maltevru. „Dobromila“ v Kolíně, hudobní
odbor Umělecké besedy v Praze, předsednicivo České
obce sokolské, pěvecká župa vídeňská, „Hlahol“ tá-
borský, zpěvácký spolek „Hlasoň“ v Nové Pace,
„Hlabol“ v Drážďanech aj
Rokování srdečným uvíláním zahájil starosta
Jednoly p. dr. Karel Molejl a uvedl, že původně
mělo být jubileum Jednoty oslaveno provedením
„Štědrého dne“ Bendlova, ale ku provedení nedašlo
Zmínil se dále o březnovém sněmu pěvectva českého,
který se konal v den pohřbu slavného básníka če-
ského Svatopluka Čecha, jemuž pěvecívo vzdala při-
slušný hold. Náhlý soud, na Prahu uvalený, měl
v zápětí, že tento sněm jest obeslán poměrně skrov-
ně. Pres to je účastenstvím polěšen a touží po novém
rozkvětu Jednoly
Po uvílání delegátů král, hlav. měsla Prahy ujal
se slova p. ob. st. řed. Hansl, který jměnem měst-
ské rady účastníky pozdravuje a připojuje přání, aby
česká píseň, která v době obrození vedla národ k ži-
votu, tento záslužný úkol svůj vedla k činům rd-
hodlaným a k získání odvěkých práv národa. (Po-
chvala.)
O minulosti českého pěvectva, zvlášlě všako
jeho budoucnosti promluvil p. prof. dr. Theuerer.
Vyslovil slesk, že za tak smutných vnějších peměrů
koná se jubilejní sněm pěveclva. Vzpomenul založení
Jednoty, její slagnace, opělného oživoní po r. 1891
Boleslav
Uhl
Dobromil
Hlabol
doktor
Molejl
Bendlův
Čecho
Hansl
profesor
Theuerer
Poděbrady
Žižkov
ko
Praha
Janovice
Kolín
Nová Paka
Drážďany
Hlahol
spolek „ Uhlír
Lido