ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 68e235d0-7632-11dc-ba48-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 24 celkem · entity: place 80, person 69, org 17, work 6
1 masthead
Ročník XXXV.
2 masthead
Thmi ž at
3 masthead
VaPraze, v póndělí 14. prosince 1908.
4 masthead
s sltet
5 masthead
Číslo 344.
6 article
Na ranni a večerní listy předplácí n - V Praze v admninistenei na měsla. . . . . . 2 10 —h na čtvrt leta . . . . 6 K —k s dvoji donáškou na něrt lota . . . . 7 K Do k ve fliálkách o k ao 1 na měsío. Poštou: na měsle. . . . . na čtvrt lsta . . . . 9 kk s dvojí zésilko na měsie na dtvrt ieta : . : nI k a
Praha
7 article Telafonické a telegraf. zprávy „Národních Listů
Telafonické a telegraf. zprávy „Národních Listů Vládní domluva německým agrárníkům. Z Vídně, 14. prosince. „Sonn. u. Montags zlg.“ uveřejňuje nótu k rozpočtovému provisoriu a zákonu zmocňovací- mu. O tomto praví, že zatím bude zkušebním kamenem dělnosti parlamentu a zá- jmů vespolných vůči zájmům separatistickým. „Arárníci — praví list — neměli by více luk napinati, neměli by partikularism přiliš akcen- tovati, jinak by to mohlo míti následky ne- příjemné. Kromě toho dlužno povážili, že postavení dra. Schreinera, který jest mi ni- strem strany agrární, stalo by se neudržítelným, kdyby agrárníe vypověděli službu v záležitosti kterou by byl jako člen vlády přímo postižen poněvadž jest pro ni spoluangažován. Tvrdil se dosti často, že jsou mistry umění disgustovat a ohrožovati své zástupce v kabinetě. Chtě, agrárníci, jakkoli jsou mladou stranou parla- mentní, podati důkaz, že trvají na télo tradici? Myslí-li to debře se stranou vlastní, uhnou však ponövadž jinak by zodpovědnost za následky padla jedině na ně. Česká škola ve vídeňském okresu Floridsdorfu. Z Vídně, 14. prosince. Ve Florids- doríu konala se včera odpoledne schů z Čechů, kterých se sešlo na 500. Jednalo se o zřizení české soukromé školy. Pe řeči poslance dra. Wintera usnese n školu takovou založiti a pověřiti př- pravnými pracemi zvláštní komitét.
Schreiner Čecho Winter Vídeň Florids Český škola Floridsdorf
8 article
Demonstrace proti haličskému místodržiteli. Ze Lvova, 13. prosince (K. k.) Deputaee senátu akademického zdejší university, vedená rektorem drem. Marsem, odebrala se dnes k místo- držiteli dru. Bobrzynskému, aby na základě jednomyslného usnesení senátu vyslovila roz- hořčení nad zavržitelnou událostí včerejší. Po krokoví sludující polstí přijsli na četně navští- vené sohůzi resoluci, ve které poukazujíce na zdivočilost jisté sorganisované skupiny studují- eích, kladou atentát na místodržitele pro jeho povolnost vůči Rusům za vínu výhradně tétc skupině studujících, a ve které odsuzují tento čin jak pro jeho motiv, tak i pro jeho formu co nejostřeji. Německo a Rakousko-Uhersko. Z Barlína, 13. prosince. »Nordd. Allg Zlg e píše v týdenním přehledu k o láz ce k on- ference: Hlediskem rozhodujícím zůstává. aby předběžným vyjednáváním byl zajištěn prů- běh konference, jenž by z konference učmni prostředek uklidňující, níkoli však rozčilujíel. Každý krok, jenž se učiní směrem k eili tomuto v eoublase se zájmy Rakousko Uherska, může očekávati blahovolnou podporu Německa. Sděluji-li ruské a francouzské listy, že turecký velevyslanec telegrafoval velko- vezirovi, že kniže Bülow dal rakousko- uherskému ministru záležito st zahraničních důtklivou radu, a by opět zahájil vyjevnávání s Ture- ekem a povolil všecky možné ústupky, že vyjednávání musí bezpodmínečně dojiti přízni- vého zakončení, protože situace začíná býti zne- pokojující, dlužno naproti tomu podotknouti,že Německo za krise nynější samozřejmě j e s se svým spojencem v blizkém s po- jeni a čilé výměně názorů. Že by však Německo mohlo dáti Rakousko-Uhersku radu, jež by směřovala ku pokoření dunajského mocnářství, není třeba zvlašté vyvraceti. O německém vyslanci v Bukurešti. Z Berlína, 13. prosince. (K. k.) »Nordd.
Rus Lvov Mars Německo RakouskoUhersko Rakousko Uhersko Bukurešť Berlín Bülow
9 article
Allg Zeitung« píše: Proti cisařskému vyslanci v Bukurešti Kinderlen- Wächterovi. byly v několika listech uveřejněny útoky, týka- jící se jeho poměrů domáclch. Jakse dovídáme, byla novým šetřením zjištěna bez- podslatnost těchto obvinění. Vůči tvrzení, že Kinderlen-Wächter se vráti jen na krátko na své bukureštské místo, můžeme sděliti, že zmí- něný nyní jest ještě zaměstnán několika zvlášt- ními pracemi v úřadě zahraničním, že všal potom opět převezme svůj úřad v Bukurešti. Obchodní styky Cerné Hory. Z Cetyně, 13. prosince. (K. k) Úřadní liat uveřejňuje výnos ministra finanel k úřadům celním, v němž se jim nařizuje, aby od zejtřka 1. prosince pravosl. kalendáře po- užily maximálních sazeb pro vše- cko zboží, dovezené na Černou Horu ze zemí, nemajících s Černou Horou smlouvy obchodní.
Wächter Kinderlen Bukurešť Cerný Hora Černá Hora Allgie Zeitung
10 article
Nejisté vyvrácení. Ze Sofie, 13. prosince. (K. k) Zprávy listů o domnělém zavraždění Panice zakládají se na vypravování cestujících, přišedších z Make- donie. Na zdejším úřadním místě není o tom ničeho známo. Z italské Afriky Z Říma, 13. prosince. (K. k.) Guver- nér italského územi somalského oznamuje v telegramu, zaslaném 29. listopadu ministru zahraničních záležitosti: Aby se sl- len byl mezi derviši dojem po- slední porážky u Bullala dne 22 listopadu, podnikl major Rossi za 4 dny polom s 500 Askarci a oddilem Gheledů útok na osady. ležící 4 hodiny na sever od Afgoi. Zajal 32 domorodců a ukořistil mnoho dobytka. Na zpá- tečním pochodu do Afgoi byli Gheledové pře- padeni ozbrojenými vzbouřenci. Vojsko přikva- pilo jim na pomoc a způsobilo buři- čům velké ztráty. Na italské straně byl dva Askarci lehce zraněni. Ghelodové mají 3 mrivé a 2 raněné. Bulharsko a Východní dráhy. Ze Sofije, 13. prosince. (K. k.) „Wolf. kan- celář“ eděluje: Ve spojení s pobytem ředite- le německé banky Helfericha byly odíud o stavu otázky Východních drah rozšířeny pověsti, které mají vzbuditi domněnku, jakoby se společnost Východních drah snažila docíliti dohody s bulhar- skou vládou bez Turecka. Zprávy ty jsou smyšleny. Provozovací společnost trva na stanovisku, že záležitost ta mů ž býti vyřízena jedině za souhlasu Ture- cka. K rozmluvám ředitele Helfericha se zdej- šími rozhodujícími osobnostmi dlužno konstat vati, že Helferich zastavil se zde po přání mi nistra obchodu Liapčeva cestou z Cařihradu d Berlína na dva dny a orientoval se při té při ležitosti o stanovisku, jaké bulharský kabinel zaujal po rozmluvách v Cařihradě.
Ross Wolf Helferich Sofie Řím Bulharsko Turecko Cařihrad Berlín Helferich východní dráha Askarec
11 article
Z jeho konference s bulharským ministrem ebchodu se ukázalo, že bulharská v lád odmítá uzavříti definitivní smlou- vu o východních drahách, dokud ne- budou rozřešeny ostatní sporn otázky politiekého rázu mezi Tu reckem a Bulharskem. Také se chová Liapčev odmítavě k návrhu, aby za sou- hlasu Turecka bylo zavedeno pro visor ium, které by provozovací společnost až do konečné dohodyřzabezpečovalo náhr- du za ušlý zisk. Býlharská ministerská rada je pouze ochotna při podepsání definitivní smlcuvy vyplatiti provozovací společnosti úr ky z nezjištěné dosud náhrady, počítáno dnem zabaveni dráhy. S takovým řešením, aby až do neurčilé doby bylo všechno nerozhodnuto, nemů že ovšem společnost býti spokojen. Ředitel Helferich oznámil výsledek svých konfe- renci s bulharským ministrem obchodu zdejší mu tureckému komisaři a diplomatickým zástup- cům Německa a Rakousko-Uherska. Na zakr - čení těchto slíbil ministr zahraničních záleži- tosti Paprikov rozhodně, že učiní uspokojivé prohlášení. Váhavá politika Bulharska. Z Cařihradu, 13. prosince. (K. k.) »Šurai Ummet« pojednávaje o prohlášení Paprikově, kon- statuje, že váhavost je charakteristi- ckou známkou politiky bulharsk a soudí, dospěje-li Porta k dohodě s Rakousko Uherskem, že postavení Turecka na Balkáně bude poslleno. Parlamentní volby v Cařihradě — něplatny? z Cařihradn, 13 prosince. (K. k.) »Serbe ali«, orgán prince Sabah-Eddina, praví, že caři- hradské volby musí býti prohlá šeny za neplatné, zvláště následkém z kročení výboro, který konal na volby nátlak do- konce i hrozbami.
Port Serbe Bulharsko Turecko Německo RakouskoUhersko Cařihrad Rakousko Uhersko Balkán Sabah Eddin Šurai Ummet
12 article
Vyvrácená zpráva. Z Athén, 13. prosince. (Ag. d'Athěnes) (K. k.) Dle zpráv z Bitolje je sdlělení jistéh listu vídeňského o krvavé rvačee mez Turky a Řeky v Bitolji nepravdivé. Zpráva ta patrně vznikla z toho, že turecký vojín u Prilepu náhle sešilevší, u smr til tř o soby a devět lidí, mezi nimi dva vojíny poranil. Sbirky na dárky vojákům. Ze Zadru, 13. prosince (K. k.) Míistodržilel Nardelli vydal provolání, vyzývající ke sbírkám na vánoční dárky pro vojiny na hranicích jiho- dalmatských. Ohlas makedonských oprav. Z Cařihradu, 13. prosince. (K. k.) Porta zaslala 10. t. m. ruskému velvysla- nectví notu, že souhlasí s návrhy obsaže- nými v notě velvyslanectev ze dne 3. řijna, aby se důstojníkům makedonské h o četnictva dostalo na neurčito do- volené. Vybražuje si upraviti náhradu odvo- laným důstojníkům a vyslovuje uspokojení i dík za služby makedonského důstojnictva četníků. Veneznelský president Castro v Německu. Z Pařiže, 13. prosince. (K. k.) Presiden Castro odcestoval dnes se svou družinou do Kolina n. R. Armáda dobrovolníků v severní Americe. Z Washingtonu, 13. prosince. (K. k.) Chtěje prověsti nedávno vyslovený návrh presidenta Roosevelta, podal předseda vojenského výboru poslanecké sněmovny Hull osnovu záko na. která pro nebezpečné doby zavá d armádu dobrovolníků. Bude-l třeba, mají býti do pole postaveny dva miliony mu žů. Za Cypr Anglii Krétu. Z Cařihradu, 13. prosince. (K. k.) »Sabah« sděluje, že jakýsi soukromník zaslal velkému vezírátu pamětní epis, žádající za uzavření smlouvy s Anglií uím způsobem, aby za Cypi byla Anglii postoupena Kréta Velký vezírát odevzdal memorandum ministerské radě.
Turek Řek Nardelli Port Castro Roosevelt Hull Atény Cařihrad Německo Kolina můj severní Amerika Washington Anglie Kréta Sabah poslanecký sněmovna Aga . d ' Athěne
13 article Nebezpečí války na Balkáně
Nebezpečí války na Balkáně Boykot na rakouské zboží. Z Cařihradu. 13. prosince. (K. k.) V dnešní ministerské radě bylo usneseno učiniti přísná opatření, aby celní úřady se nesúčastňovaly boykotu. Milovanovič vyznamenán Z Bělehradu, 13. prosince. (K. k.) Král Petr propůjčil ministru záležitostí zahraničních ru. Milovanoviči, oceňuje mnohonásobné zá- sluhy jeho o věc srbskou, N d bílého orla prvni uriz
Milovanovič Petr Balkán Cařihrad Bělehrad
14 article
Rakousko vyjednává opět s Tureckem. Z Cařihradu, 13. prosince. (K. k.) Rakou- sko uherský velevyslanec markrabě Palla v eini navštívil dnes velkovezíra a ministra zá- ležitosti zahraničníců. Vyjednávání o dohode s Portou ve příčině annexe Bosny a Hercego viny bylo zahájeno. . Částečná atinestie v Srbsku. Z Bělehradu, 13. prosince. (K. k.) Za při činou slavnosti jmenin králových konala se du- poledne v kathedrále slavná bohoslužba. V po- ledne bylo v paláci gratulační přijeli. Král vy dal částečnou amnestii pro odsouzené vojiny, žurnalisty a sprosté zločinee. Očekávaní amnestie důstojníkům a poddůstojnikům, odsou- zeným pro spiknutí kragujevacké však udělena nobyl a. denlo Dozvak měkedonských oprav. Z Cařihradu, 13. prosince. (K. k.) Dne sdělená nota turecké vlády ve příčjné propuštění důstojníků četnint va makedonského na dovolenou je od- povědí na kolektivní notu velevyslanců ruského francouzského, italského, rakousko-uherského anglického ze dne 3. října. Nola byla zaslána velevyslanci ruskému jákožto doyenu velevy- slanců pěti mocností, jejichž vlády dodaly dů stojníky pro četnictvo makedonské. Proti Kiamilu pašovl. Z Cařihradu, 13. prosince. (K. k.) Pole- misuje se dál mezi stoupenci a odpůrci K ia- mila paše. „Šuraj Ummet“ píše, že K in- milovi nebudou po chuti dotazy které se podají ve sněmovně. „Tanin! napadá Kiamila pašu za to, že urychlil zkon- cování známé aféry francouzské těžařské spo- lečnosti v Herakleji, která žádala dříve 16 mil franků a slevila nyní na polovic. „Jeni Gazetla“ vytýká „Taninu“, že je germanofilem, prohlašuje, že se vždycky opře obnovení něme- ckého vlivu v Turecku. Projeví-li Kiamil pašn náklonnost k Něnšecku, „Jeni Gazetta“ prí první ho pokárá Zločin, jaký je c k. důstojníkům zvláště v Bosně a Hercegovině nebezpečno páchat.
Nol Gazetl Gazett Rakousko Turecko Cařihrad Bosna Srbsko Bělehrad Boseň a Hercegovina Šuraj Ummet
15 article
Sarajevská »Srbská Rječ« píše v č. ze dn . t. m. Dnes ráno přišlo do naší redakce velik poselstvo z Vyšegradu, vedené třemi srbským duchovními. Poselstvo nám vypovědělo s zalem a rozhořčením strašný příběh, jehož hrdinou je rak.uh. důstojník, národnosti Maďar. Důstojnik tento, podle stupné porúčík, pojs hřišnou žádost po 14leté dcerušce Petra Vojno- víče, učitele obecní školy v Štrpeích u Vyše- gragu. V neděli v noci vrazil s vojenskou hlid kou do bytu Petra Vojnoviče a přikazoval ro dičům divčiným, aby mu dali dceru svou na noc Rodiče, rozumí se, odepřeli podrobili s takovému rozkazu. Poručík s vojáky prohledal celý byt učitelův, aby dívku odvedli násillm, ale nenalezli jí. Pomyslili si, že je schována v byté sousedním, u srbského duchodního Kosty Popoviče. Vyrazili zamčené dvéře a vojác s nasazenými bodáky postupovali do vnitř za svým velitelem. Pop je přivítal táže se, co hle- dají. Když dostal odpověď, zvolal: »Styďle se Dívka jest u mne, ale jen přes mou mrtvolu můžete k ní!« »Nuže, tedy přes tvou mrtvolu!« zvolal poručik a kázal vojinům, aby nasadili popovi bodáky na hrud. Žena popova skočila před svého muže a zoufale křičela: »Jestliže jste přišli vraždit, zavražděte nejprvé mne teprve potom mého muže !« Divka zatím nabyla času a prchla z bylu popova do šivého pole. Chlipný lajtnant to zpo- zoroval a dal se s hlidkou na její pronásledo- vání. Žandarmský strážmistr viděl, co se děje a pospíšil do Vyšegradu oznámit to velitelstvi. Z Vyšegradu ibned poslána do Štrpců setnina pěchoty s hejtmanem v čele, aby chlipného poručika od vykonání zločinu zdržela, Ale přišl pozdě. Divka hyla nalezena v bytu chlipnikov polomrtvá. Přivolán vojenský lékař dr. Marovský. jenž konstatoval, že na ni spšcháno násilí. Setník poručíka zatkl a odzbrojil muže, kterým velel.
Maďar Petro Vojna Petro Vojnovič Kosta Popovič Divka doktor Marovský učitel obecní škola Štrpee u Vyš
16 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 13. prosince. (K situ a ci.) V úterý má se hlasovati o pilnosti návrhu na projednání zatímního rozpočtu, ale ani dne vláda ještě nemá zabezpečenu dvoutřetinovou většinu pro onu pilnost. Jsou sice oplimisté. kteří soudí, že se potřebná většina, byť až v po- slední chvili, přece nalezne a že bude možno tento týden vyříditi také prvé čtení annekční přediohy a zmocňovaci zákon. »N. W. Tagbl.« připomíná však, že odpor agrárných kruhů proti obchodní smlouvě se Srbskem není dosud pře- konán, že následkem toho osud zmocňovacího zákona jest úplně nejistý a proto prý není vy- loučeno, že vláda, jakmile jí bude ve všech třech čteních povolen zatímný rozpočet, vzdá se zatím projednání druhých dvou předloh a s ně- movnu hned odro čl. Také přípravné práce k utvoření nové koaličné vlády odpočívají nyní úplně. Potvrzuje to »vynikající polský politik« v polské korespondenci, jenž sděluje, že všechna péče bar. Bienertha soustředěna nyní v úsilí, aby si zabezpečil zatímný rozpočet. Vyjednává s vůdci parlamentních stran, ale jednání není dosti hladké. Některé strany — polský politik nepraví, které? — žádají prý za své hlasy pro rozpočet lakovou náhradu, že budí přímo úžas. Takové chování neumožní ovšem součinnost větších stran a utvoření koaličného kabinetu. Naopak poža- davky se úmyslně formulují tak, aby přímo vyznaly odpor jiných národních skupin a při- měly je ku politickému závodění. Vláda však
Tagbl Bienerth Praha Srbsko zákon . » N . W
17 article
se přes to nevzdala prý dosud naděje, že její snaha povede k eíli a zabezpečí se nejsaleha- vější předlohy, jichž vyřízení ji bylo korunou uloženo. Poslední slova polského politika potvrzuje dnešní »Fremdenbl.« Pod záhlavím: »Jak se fidová sněmovna chová k lidu?« přináší úvahu, v níž pišatel, velice blízký bar. Bienerthovi, snaží se působiti na cit poslanců, uváděje jim na paměí, že rozpočet se nepovoluje státu nebo správet stitní pokladny, nýbrž lidu, tvořicímu stát. Vše, co státní pokladna přijme, vrací se ihned obyvatelstvu ve způsobě výdajů na nej- různější osvětové a dobročinné ústavy, na spo- jovací prostředky, nadace, subvence, stavby atd ba i přijmy státních úřadníků a zřízenců pře- jdou zase do kapes výrobných tříd, jiehž kon- sumenty jsou úřadníci atd. Odepře-li ta nek ona strana rozpočet, neodepře jej vládě, nýbrž obyvatelstva a proto nepovolné parlamentn strany maji si prý dáti olázku, jaký je poměr sněmovny k lidu. Lidový parlament může na tuto vlád í otázku dáti jen jednu odpověď; Sněmovna má býti stejně spravedliva ke všem rakouským ná- rodům a vláda, která má vykonávati vůli par lamentu, byla by pak povinna vzdáti se dávné vídeňské praxe, že se rozdává německé levici de aby neviděla slovanská prav ice. V Praze, 13. prosince. (Proti boj- kotu v obchodě.) »Fremdenbl.« otiskuje vládní vložku, v níž se ukazuje na zhoubné účinky bojkotového hnutí v juzykově smišených zemích, zvláště v Čechách a na Moravě a ozna- muje se, že vládním orgánům již nařízeno, aby bojkotu, jehož nezákonnost jest prý nade vše jasna, věnovali náležitou pozornost. Vložkuu touto vysvětluje se, proč byla v posledních dnech skonfiskována celá řada českých časo- pisů, vyzývajících k bojkotu německý ch obchodníků.
Fremdenbl Bienerth Praha Čechy Morava
18 article
Ze Lvova, 10. prosince. (Jubileum »Prosvity«.) V úterý dne 8 t. m. oslavila lvovská »Prosvita«, největší ukrajinský osvětový spolek, čtyřicetiletí svého trvání. Dějiny tohoto apolku, jenž si obral za úkol šířiti osvětu mezi maloruským lidem v Haliči a Bukovině, ukazují. jak se za poslední čtyři desetileti vzmohlo ná- rodní uvědomění mezi lidem východohaličským a tím i jeho význum ve vzhledě národně politi- ckém. »Prosvitu« založil r. 1868 hlouček mla- dých národovců, odkojených poosií Ševčenkovou a odhodlaných šiřiti mezi lidem ideu ukrajín- skou. Z nepatrných základů vzrostl spolek, který má dnes na 12.000 členů, 50 filiálek po různých mistech vých. Haliče, vydržuje vlce než 2000 čitáren po vesnicích a vydal dosu 308 populárních spisků v 2,340.000 výtiscích. V posledních letech »Prosvita« dostává o sněmu podporu na vydávání lidových spisků Sněmovní podpora vynesla ji dosud 140.000 »Prosvita« stará se mimo to o povznesení sel ského hospodářství v ruských krajích, vydržuje za tím účelem kočovné učitele zemědělství, mlékařství atd. a napomáhá k zakládání hospo dářských spolků a pod. Jmění »Prosvity«, ulo- žené hlavně v realitách, činí nyní 150.000 K.
Ševčenkův Lvov Halič Bukovina
19 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. Prazvláštní uvílaná pana presidenta. Francouzská vláda vyslala k presidentu ve nezuelské republiky Castrovi, jenž sotva po lod do Pauillacu přibyl, zástupce svého, kterýž mu sdělil, že Francie nebude mu činiti obtiží, ce- stuje-li skutečně jako chorý soukromnik, má-li ale politické úmysly, že nebude si přáti jeho pobytu v zemi. Zároveň, jak jsme již sdělili, zapověděla mu styk se žurnalisty. Castro ale ne- ohlížel se ani chvili na tento zákaz, podivný dost v republice, a přijal dopisovatele »Pelit Parisienu«. Vyslovil mu své — sympatie ke Francii (Castro urazil, jak známo, nedávno Francii vypuzením jejího zástupce diplomati- ckého Taignya ze svého hlavního města) dodal, že chtěl do Berlina dáti se operovati o specialisty dra. Izraela, ale v Evropě zvěděl, že len již zemřel. (!) Nežli rozhodne se pro jiného operatéra, bude prý v Paříži vyjednávati s ně kolika společnostmi. Také prý přináší z Venezuely sensační pro Evropu do- kumenty. Jest ovšem nepopíratelno, že fra- couzské výdělkové společnosti a evropské vůbe ve Venezuele krutě řádily na úkor domácího obyvatelstva a že právě z toho vznikly prvn spory mezi ním a státy evropskými, když Castro se prospěchu své země zastal — ovšem způso- bem, diplomatickým obvykům úplně se vymy- kajícím. Odtud asi též obava francouzské vlády před jeho styky se žurnalisty a před v jeho přl- padnými — odhaleními. Tvrdí se, že Německo nabídlo Castrovi prostředkování jeho sporu s Hollandskem a že ze vděku za to Castro objedná v Německé tři dělové lodi.
Castro Francie Berlín Evropa Paříž Venezuela Německo
20 article
Ilalský odpor k Rakousku. Odpor Italie proti Rakousku zapoušti ko- řen stále hlubší a stále povážlivější. Nej- jasnějším dokladem toho jest jistě, že i list dle obsahu umírněný a konservativní, jako »Corrier della Será«, zabočil do protirakouských proudů Veliký milanský list ten čte dnes levity kaneléř Bülowu. Bülow klame prý se osudně, myslí-li. že jen Italie má míti zájem na trvání trojspolku Nemá-li stejný zájem na něm i Rakousko a Ně- mecko, nikdo již trojspolek neudrží A Bülow měl dáti lekce Rakousku a nikoliv Italii. List potvrzuje, že mezi Italií a Ru skem jest intimní shoda. Také »Messager« po- smivá se sebeklamu Němců, kteří myslí, že Italie svoje vojsko vyzbrojuje pro ně. Italie vojsko chystá pro tužby svého národa. — Třeba dodávati, co jest cílem těchto tužeb? V drobném prodejis ranní čislo o sobě . . sa sk večerni . . . . . . . za 4h Vo filiálkách na venko ranní (lelo . . . . . . . 100h večerni .. . . . . . 6h Inoeráty plati so hotové napřed Přednl eeni a instrty přijimá sdministraco v Mrinnské ul., . Tam nacházeji ne těž redakoe, tiskárěa a expedice „Národnich Liistů Rukopiny ao nevracsjí.
Bülow Němec Rakousko Mrinnský ulice Italia Národnich Liistus Corrier della Serý kaneléř Bülow
21 article
Andrej Hlinka. — Biskup Parvy před kurii římskou. z Řima. Pův. zpráva »Nár. Listn«. Za půltřelího roku od podání rekursu Hlinkova u římské kongregace koncilu proti ne- spravedlivé suspensi biskupa Parvyho, došlo ko- nečně k rozhodování u tohoto tribunálu římské kurie dne 12. prosince. Byl sveden velký zápas: Biskup proti obyčejnému knězi, Madar proti Slovákovi. Jak nepodlelnout? Obranná práce ve prospěch Hlinky byla nadmíru svízelná, zna- menala porážení lži, klamu a předsudku se strany biskupa, advokáta a přítele maďarské brutality. Jak hrozné obžaloby a kruté nástrahy byly proti Hlinkovi položeny, o tom zcela úřadní svědectví podávají závěreční body »Obrany« biskupa Parvyho, podané jeho advokátem k kongregaei koncilu: 58 »Nesmí se opomenouti také ono pře- slavně svědectví velké vážnosti vůči nejdůst. biskupovi, kterýmž jej nejjasnější císař a král apoštolský (v měsíci lednu 1907) mazi nejdůvěr- nější rádce své koruny ráčil zvoliti. (Pozn. pis. Parvy byl jmenován za příležitosti královského jubilea tajným radou.) — Protož jak převelice politování hodno jest, že kněz a farář svého tak dobrého, milování a úety hodného biskupa naplnil hořkostmi, nasytil absynthem a ukrutně jeho srdce rozsšpal.
Hlinka Hlinkův Parvy Biskup Madar Slovák
22 article
59. Z toho, co posud bylo uvedeno, doká- záno jest, že knéz Hlinka: a) Na své první faře dal nepochybné známky své povahy nepokojné, nezkrotné, ctižádoslivé, jakož i své neuctivosti vůči svému arci- pastýři. b) Po tři asi léta tvářil se, jakoby nabyl rozumu a uchýhiv se od způsobu předešlého života, se polepšil. c) Když však se stal farářem ružomber- ským, vrátiv se ke své nejhorší povaze, ještě se zhoršil; názory totiž haeretické mnohokráte roz- šiřoval, lid k rebeliji, žhářství a krveprolití po- pudil, jakož i válku proti obecnému pořádku roznitil. d) K trestu vězení na dvě léta odsouzen byl, kterážto sentence potvrzena byla též u in- stance apelační a kterýžto trest přivádí »notam infamise« (znak bezectnosti). e) Faru ružomberskou šimonictvím nabyl. f) Prapor neposlušnosti, nenetivosti, po- mluvy a odboje proti vlastnímu biskupovi po- zvedl. 60. Z toho jasno jest, že kněz onen nemá docela žádného ducha církevního a žádné schop- nosti pásti stádo Kristovo. Protož nepochybno jest, že Vaše Eminence podle spravedl- nosti, kterouž se řídí, problá sí »sententiam privationi« paroevise in ensa«, t j. výrok zbavení fary v pří- padě (tomto). Jak rozhodla kongregace kardinálů? Podrobnosti posud neznámy — ale jisto, že tomuto návrhu a přání biskupa Parvýho ne- vyhovéla a to znamená Hlinkovo ví- tězství. Hlinku zastupoval římský advokát Carlo Marini a Hlinkův delegát dr. Al. Kolí s ek s neobyčejným úspěchem.
Kristův Parvý Hlinkův Hlinka Marini doktor Al
23 article Slavnostní pěvecký sněm v Praze.
Slavnostní pěvecký sněm v Praze. Před 40 roky, v době národního rozmachu, kdy píseň rozdmychovala oheň nadšení a klestila cestu politickému probuzení, v roce 1868 dán byl základ k organisaci českého pěveolva, „Úslřední jednotě zpěváckých spolků českoslovanských“ v Praze. Nový útvar spolkový zahájil mnohoslibně činnost, později však na řadu let jakoby se odmlčel, až teprve jubi- lejní výslava národní v roce 1891 probudila Jednotu k nově, výdatné a neúmorné činnosti. Od té doby opět pozorovatelným jest nový rozmach v pěstování české písně a poněvadž Jednota řízena jest nyní řa- dou osvědčených pracovníků, odborníků na slovo vzatých, nastává ji v pátém desítileli nová éra, mno- hem významnějši a záslužnější než v minulých letech. Oslava dovršení čtyřicetiletého trvání Jednoly uspořádána včera způsobem velmi jednoduchým, z to tím významnějším. Ve velkém sále Měšťanské besedy pražské sešlo se 44 delegátů pěveckých spolků, v Jednolě sdruže- ných a s bedlivou pozorností sledovali zprávy o mi- nulosti, jakož i o budoucí povinností českého pěve- ctva. Slavnostního pěveckého sněmu zůčastnili se v za- stoupení rady kr. hl. města Prahy pp. c. r. Schröttera ředitel Hansl, dále delegáti „Hlaholu“ z Prahy, „Sla- voje“ z Karlína, pěv. odboru Čten. -ocholnické besedy v Ilubočepích, „Čerchovana“ v Domažlicích, župy podbrdské „Zvonařovy“, župy „Smetanovy“, „lla- holu“ v Č Budějovicích. „Slavoje“ v Chrudimi, hu- debního odboru Umělecké besedy, „Lukesa“ na Smí- chově, „Hlaholu“ na Král. Vinohradech, „Tovačov- ského“ v Praze, župy pošumavské ve Strakonicích.
Schrötter Hansl Hlahol Čerchovan Zvonařův Smetanův Král Praha Jednota Karlín Ilubočepe Domažlice Č Budějovice Chrudim Tovačov Strakonice Slavoj Hlahol
24 article
„Hlaholu“ v Poděbradech, „Vilkova“ v Žižkově, „Ko- sa“ v Praze VII, župy plzeňské, „Boleslava“ v Dej- vicích, Zpěv, spolku pražských typografů. Omluvné přípisy zaslaly: Zpěv, spolek „Uhlír“ v Uhl. Janovicích, pěv-hudební spolek „Slavík —Lidu- mil“ v Maltevru. „Dobromila“ v Kolíně, hudobní odbor Umělecké besedy v Praze, předsednicivo České obce sokolské, pěvecká župa vídeňská, „Hlahol“ tá- borský, zpěvácký spolek „Hlasoň“ v Nové Pace, „Hlabol“ v Drážďanech aj Rokování srdečným uvíláním zahájil starosta Jednoly p. dr. Karel Molejl a uvedl, že původně mělo být jubileum Jednoty oslaveno provedením „Štědrého dne“ Bendlova, ale ku provedení nedašlo Zmínil se dále o březnovém sněmu pěvectva českého, který se konal v den pohřbu slavného básníka če- ského Svatopluka Čecha, jemuž pěvecívo vzdala při- slušný hold. Náhlý soud, na Prahu uvalený, měl v zápětí, že tento sněm jest obeslán poměrně skrov- ně. Pres to je účastenstvím polěšen a touží po novém rozkvětu Jednoly Po uvílání delegátů král, hlav. měsla Prahy ujal se slova p. ob. st. řed. Hansl, který jměnem měst- ské rady účastníky pozdravuje a připojuje přání, aby česká píseň, která v době obrození vedla národ k ži- votu, tento záslužný úkol svůj vedla k činům rd- hodlaným a k získání odvěkých práv národa. (Po- chvala.) O minulosti českého pěvectva, zvlášlě všako jeho budoucnosti promluvil p. prof. dr. Theuerer. Vyslovil slesk, že za tak smutných vnějších peměrů koná se jubilejní sněm pěveclva. Vzpomenul založení Jednoty, její slagnace, opělného oživoní po r. 1891
Boleslav Uhl Dobromil Hlabol doktor Molejl Bendlův Čecho Hansl profesor Theuerer Poděbrady Žižkov ko Praha Janovice Kolín Nová Paka Drážďany Hlahol spolek „ Uhlír Lido