Románová přiloha „Národních Listů“ k číslu 27. ze dne 27. ledna 1905.

Různé zprávy. Pavla. Hraběti nezdál se tento sňatek dostatečným a po několika měsících dali se oddat před úřadníkem civilní matriky v Doveru pe druhé. Párek dvakráte ženatý ztrávil nějakou dobu v Anglii a vrátil se pak do Pařiže. Zde shledáno, že sňatek podle francouz- ského zákona jest neplatný, poněvadž manželka ne- dosáhla předepsaného stáří. Po nějakou dobu hrabě nečinil ničeho, aby učinil svůj sňatek zákonný. Ale když mladá jeho manželka měla se stát matkou, po- volil president Loubet dispens a párek oddán po třetí v Paříži. Zatím však shledala matka mladé paničky. že titule jejího zetě, jakož i domnělé jeho statky v Luzernu, Nizze, v Trouvillu a jinde jsou holou smyšlenkou a pokouší se, aby sňatek byl prohlášen za neplatný. Tvrdí, že její dcera vůbec neporodila děcka, a že svědectví lékaře, bez něhož by byl pre- sident neudělil dispens, bylo paděláno. Mladí manželé naproti tomu prohlašují, že mohou předložiti průkaz o narození dítěte. Zajímavo jest, že šlechtictví hra- běnky de Vareuil, jež svému zeti s takovým rozhor- lením vytýká bezprávné přisvojení si šlechtických titulů, jest rovněž pochybné, jako titule hraběte de Morlac.

Král. české zem. divadlo v Praze.

= Výbuch nafty na moři. Parník »Trinidad«z Bermudy dopravil onehdy do Nov. Yorku sedm ná- mořníků z norské lodi »Marpesia«, která o Vánocích následkem výbuchu nafty na širém moři se ztrosko- tala, při čemž 11 osob přišlo o život. Trosečníci byli zachráněni dánským parníkem »Gallia« a v Bermudě vysazeni na pevninu. Parník »Marpesia« opustil zdejší přístav s nákladem nafty dne 9. prosincea plul do Francie. Cesta byla hned z počátku bouřlivá. avšak nepohoda dosáhla vrcholu 17. prosince. Bouře odtrhla ventilatory na palubě, voda vnikla do skla- diště a zachvátila i sudy s naftou. Mezitím co sudy ve vodě plovaly a o stěny parníku narážely, po- praskaly obruče a uvolněná nafta rozlila se po po- vrchu vody. Ponenáhlu utvořily se pak plyny, které vybuchly a hned na to byla celá třístěžňová loď za- halena v plamenech, v nichž 11 námořníků uhořelo Ostatních sedm skočilo do vody a včasným zakroče ním parníku »Gallia«, který se náhodou na blízku nalezal, unikli jisté smrti. Mezi zachráněnými nale- zal se též kapitán Jensen, který hned po svém pří jezdu do Nov. Yorku podal podrobnou zprávu o kata- strofě. Loď »Marpesia« byl třístěžňový škuner s ná kladem 9470 sudů nafty. = O trojnásobné srážce na dráze midlandské, o níž jsme onehdy přinesli telegrafickou zprávu. oznamují se následující podrobnosti: Srážka udála se v časných hodinách ranních nedaleko Cudworthu v Yorksbiru a bylo při ní sedm osob mrtvých a čtr náct raněných. Úřadní zpráva o srážce oznamuje, že vlak přijíždějící z Leedsu zastavil se ve stanici Cud- worthu a právě chtěl jeti dále, když expressní vlak ze Skotska, jehož řidič způsobem nevysvětleným pře- hlédl signály, vjel ze zadu do leedského vlaku, při čemž oba parostroje expressního vlaku se vyšinuly.

Způsobený zmatek byl zvýšen ještě signálem, že při- jíždějící vlak z Londýna právě opustil poslední sig nální stanici. Veškeré pokusy, zastaviti tento vlak, byly marny a tak vjel plnou rychlostí rovněž do vlaku leedského, jejž zasáhl šikmo ze zadu. Mohutný parostroj skotského expressního vlaku svalil se po hrázi. Spací vagon sesul se jako domek z karet pasažeři vagonu byli vyhozeni na všechny strany. Střecha vagonu byla hladce uražena a zůstala i s ho- řícími lampami úplně neporušena ležet na sousedním poli. Z vlaku leedského zůstal vlastně neporušen to liko parostroj; vagony byly většinou úplně rozbity Pasažeří pohřbení v troskách strhli hrozný pokřik neboť hrůza srážky byla zvýšena ještě tím, že v tro- skách vypukl oheň. Na hašení na tomto osamělém místě nebylo lze pomyslit a pasažeři zachráněni jen tím, že byli rychle vytaženi z trosek. Trosky z roz- bitých vlaků hořely pak ještě celý den. = Do šestnáctého roku třikráte provdána. Býti před šestnáctým rokem třikráte provdána, jest zajisté rekord; zvláště podivno pak jest ve případě, jenž se projednává právě před pařížským soudem, že všechna tři manželství uzavřena s týmž mužem. Jde tu o Odettu de Castel de Vareuil, dceru hraběnky de Vareuil. Mladá dáma jest dědičkou ročního důchodu 12.500 fr. Roku 1902 ve věku třinácti let seznámila se s jakýms hrabětem Camillem Breant de Morlacem a v únoru téhož roku dala se od něho unést do Lon- dýna, kdež 22. dubna konány oddavky ve chrámě sv.

Zemřelí v Praze. Dne 19. ledna 1905: Wirknerová Pavla, vdova po officiálu, 42 roky, 47—II. Řeháková Anna, žena sluhy, 32 roky, 444—II. Lukš Vilém, sazeč, 41 rok, 1715—II. Král Vojtěch, dělník, 39 roků, 833—VII. Kvasničkova Anna, dcera dělníka, 8 roků, 79—VIII. Kubcova Růžena, dcera vdovy, 4 roky, 309—VIII. — U Milosrdných bratří: Salák Václav, dělník, 43 roky. — U Milosrdných sester: Brůžek Jan, zámečník, 54 roky. Fortýr František, soustružník železa, 34 roky. Košťálek František, dělník, 24 roky. — Ve všeobecné nemocnici: Berounský Emil, cestující, 27 roků. Birmova Božena, dělnice 20 roků. Frydrynova Růžena, dcera dělníka, 13 roků. Kyselá Anna, vdova po krejčím, 65 roků. Langhammer Antonín, vdovec, 69 roků. — V c. a k. vojenské nemocnici č. 11.: Kaláč František, pěšák, 21 rok. Dne 20. ledna 1905: Kohout Jindřich, komp- toirista, 268—II. Plohnová Emilie, soukromnice, 64 roky, 1597—II. Maschka Arnošt, komptoirista, 25 roků, 1829—II. Krčová Marie, manželka dělníka, 48 roků, 430—VII. Kecova Emilie, dcera barvíře, 4 roky, 332—VIII. Martinková Josefa, služebná, 80 roků, 708—VIII. — U Milosrdných bratří: Karhan Josef, výměnkář, 74 roky. — Ve všeobecné ne- mocnici: Bohatová Anastazie, manželka c. k. šiko- vatele, 27 roků. Khellerová Růžena, dělnice, 29 roků. Ptáčková Anna, manželka čeledína, 44 roky. Skrčených Josefa, služka, 18 roků. Steinhilberová Marie, vdova po továrníku, 60 roků. Dne 21. ledna 1905: Brůžek Václav, úřadník 51 rok, 128—I. Hancy Julius, 7 měs., 230—II. Jedli- čková Marie, vdova po truhlářském mistru, 75 roků, 427—II. Roztočil Josef, býv. dozorce věznice, 77 r.

431—II. Pikart Jan, majitel fiakrů, 59 roků, 970—II. Haňkova Marie, dcera installatéra, 2 měs., 1484— Vašatý Václav, ředitel měšťanské škoiy v. v., 71 rok 349—VII. Feldsteinová Roza, žebračka, 70 roků 248—V. Skružný Jaroslav, syn dělníka, 6 m., 590—VII — U Milosrdných sester: Kroupa Josef, sou- stružník železa, 25 roků. Sahula Antonín, obchodník 57 roků. Veit Ludvík, tkadlec, 20 roků. — U Alžbě- tinek: Chejnová Julie, žena zámečnického pomoc- níka, 29 roků. — Ve všeobecné nemocnici; Krákorová Kateřina, manželka obuvníka, 42 rokry Nekvasilová Kateřina, výměnkářka, 72 roky. Nitsche- lová, Josefa, žena mlynáře, 53 roky. Trojanová Marie žena obuvníka, 43 roky. Dne 22. ledna 1905: Krumpera Antonín, ob- chodník, 72 roky, 498—III. Havránková Josefa, šva- dlena, 39 roků, 938—II. Pressburgerová Františka, obročnice, 75 roků, 1180—II. Haincova Marie, dcera kamnářského pomocníka, 51/ měs., 199—IV. Kauf- mannová Anna, vdova po zámečníku, 70 roků, 276—V. Schubert Vladimír, syn zřízence na dráze, 7 ned., 239—VII. — U Milosrdných sester: Cintlová Anna, vdova po obchodníku, 77 roků. — V židov- ské nemocnici: Čumpelíková Marie, posluhova- čka, 34 roky. — Ve všeobecné nemocnici: Bejčková Barbora, pradlena, 30 roků. Dědek Josef, krejčí, 31 rok. Malá Barbora, žebračka, 70 roků. Rezek Jan, kolovrátkář, 59 roků. Šejd Bartoloměj, krejčí, 45 roků. Vlčková Johanna, žena dělníka, 66 roků

Národní divadlo. 97. hra v předpl. (1. čtvrtka.) Pohostinsku vystoupí Vlad. Florjanský. Piková dáma. Opera o třech dějstvích se sedmi obrazy. Složil Petr Iljič Čajkovskij. Text dle Puškina od M. Čajkovského přeložil V. Novotný. Dirigent Moric Anger. Režisér Josef Šmaha.

V pátek 27. ledna.

Začátek o 7. hod. Konec po 10. bod.

Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy zahradě I. pražského měšť. pivovaru. V pátek 27. ledna. Začátek o 7. hod. 24. hra v předplacení Poslední vystoupení sl. Jiřiny Balákovy. Cizinka. Činohra o 5 jednáních. Napsal A. Dumas syn. Pře ložil J. Ladecký. Režisér V. Spurný.

Švandovo divadlo na Smíchové. Začátek o 7. hod. 45. hra v předplacení (páteční). Novinka. Houpačka. (La Bascule. Komedie o 4 dějstvích. Napsal Maurice Donnay. Pře- ložil Hanuš Jelínek. Režisér Josef Kubík. Denní prodej lístků u knihkupce pana Urbánka vedle Národního divadla v Praze a v trafice proti zimnímu divadlu na Smíchově. 2027

V pátek 27. ledna.

Pištěkovo lidové divadlo vnohradeoh. na Krá V pátek 27. ledna. Začátek o 7. hod. Lidové představení při malých cenách. Po 54.: Pražské švadlenky. Fraška se zpěvy o 5 jedn. Hudbu i slova napsa O. Faster. 2019

proti uvedení značného snad nějakého počtu pulců neb podobných experimentálních tvorů do svého obydlí. Neměla ničeho proti tomu, používal-li Mr. Ben- sington jednoho pokoje obydlí k účelům chemie nevý- bušné, z níž, pokud o ni běželo, nic nehrozilo; trpěla, že měl plynová kamínka a výlevku i prachovzdornou skříň, útulek to před týdenním nečasem čistění, jehož se ona vzdáti nechtěla. A jelikož znala lidi, kteří byli oddáni piti, pokládala jeho chtivost vyznamenati se v učených společnostech jako výbornou náhradu za hrubší formy zkaženosti. Avšak nějaká zvířátka — »hnusná«, jakýmiž musila býti za živa a »smrdutá« jak musila býti po smrti — ne, těch nemohla a nechtěla trpěti. Pravila, že něco takového musí býti zajisté nezdravé a Bensington že jest nepopíratelně slabý muž — nesmysl jest, jestliže to on popírá. A když Bensington pokusil se vysvětliti jí nesmírný význam možných objevů, Jane děla, to všechno že jest sice velmi hezké, ale kdyby připustila, aby on učinil všechno v domě hnusným a nezdravým (a k tomu celý ten experiment směřuje) že, jak jest ona pevně pře- svědčena, on byl by prvním, kterýž by si potom stě- žoval. I přecházel Mr. Bensington bez ohledu na svá kuří oka křížem krážem po pokoji a mluvil k ní rozhodně a hněvivě, ale bez nejmenšího úspěchu. Mr. Bensington pravil, že nic nemá se stavěti vědě do cesty a Jane pravila, že pokrok vědy jest jedna věe, ale vydržovati v obydlí, natož v patře, hromadu pulcův, to že jest jiná věc; on řekl, že v Německu, a to že jest jistá věc, muži s takou myšlenkou poskytla by se

Podivuhodnou shodou a náhodou měl i Redwood v této noci sen, a toto byl jeho sen:

Byla to kresba, rys ohnivý, stoupající po příkré stěně jakési propasti. A on, Redwood, stál na jakési pla- netě, jež tvořila jakoby tribunu tmavou, i měl přednášku o novém způsobu vzrůstu, kterýž byl nyní umožněna sice »řízením — více než královským řízením — sil prvotních — prvotních sil, kteréž až dosud i při vzrůstu rac, i při vzrůstu bohatých, i při vzrůstu soustav oběžnico- vých a vůbec světů takto působily

A v některých případech dokonce takto spěly a po- stupovaly

„Zápas s obry.