Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

spni

3

V Praze, v sobotu 17. dubna 1909.

Praha

4

otn adz žit odenoleai s

5

onei

6

t peses

7

Číslo 106.

8 article

Na ranní a večerní liety předplácí se V Praze v administraci na měsle. . . . . . 2 K — na čtvyt leta . . . . 6 K0 — k s dvojí donáškou na měsle. na čtvrt leta : . . . 7 K k ve úliálkách 9K30 na měsic . . Pošton n tvrtieua : . . . 9Konh s dvoji zásilkou a měaí- na čtvrt lota . . . . 11 K oo

Praha

10 article

dámí V drohném prodejis ranní číslo o sobě . . za 8h večurní . . . . . . . za 4 k Ve fliálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . 10h večerní . . . . . . . . 5 l lnseráty plati se hotově napřed Předplecení a inserty administrace v Marianské ul., . Tam nacházeji se tái redakce, tiskárna a sxpodice „Národních Listů Rukopisy se novracejl.

11 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Změna v ministerstvu vnitra. Z Vídně, 17. dubna. Úřadní noviny dnes uveřejňuji zajímavou změnu v m ini sterstvu vnitra. První odborný chef sv p. Viktor Hein odehází na trvalý odpo- činek. Vyznamenán jako tajný rada řádem železné koruny I třidy, který dostávají tolik odstupující ministři. Nástupcem jeho jmenován dvorní rada Simonelli. — Sv. p. Hein by zemským presidentem v Krajině. Byl však obě tován katolické straně slovinské a přeložen do ministerstva vnitra, kde měl mimo jiné po ne božtikovi Kusém také vrchní referát zdravolní Sv. p. Hein jenom nominálně odehází na trvalý odpočinek. Stane se nástupcem a dě- dicem bývalého odborného chef tajného rady Sagassera, který ne- dávno zemřel, totiž předsedou Vše- obecného ústavu opatřovacího, místa to, se kterým jest spojen přijem mnoha tisíe korun ročně. Toto místo bylo slibeno bý- valému ministru orby dru. Ebenhochovi. Nový sekční chef v ministerstvu vnilra Simonelli jest původem, rodem i smýšle ním Vlach. Naučil se však v Dalmacii doko- nale chorvatštině a jest znám jako muž krajně nestranný. Po třetí odročená ministerská hostina. Z Vídně, 17. dubna. Ministerská hostina, ke které pozval císař členy kabinetu Bienerthova do Sehönbrunnu na úterý, byla zase po třeti na neurčitou dobu odročena. Německé spolky pro ceslovní diety německých poštovních úřadniků.

Hein Vlach Bienerthův Vídeň Dalmacie Simonelli Sagasser

12 article

Z Vídně, 17. dubna. »N. Fr. Pr.« ozna- muje: Německý lidový spolek pro Horní Ra- kousy zahájil sgitaci proti nařízení ministerstna obehodu, kterým se přikazují železní čn n pošly na rychlovlacích z Prahy do Lince pražskému poštovnímu ře- ditelstvl. Lidový spolek spatřuje v nařízení tom provokaci ryze německého obyvatelstva hornorakouského pokus úřadním postupem podporovat česko propagandu v Horních Rakousích. V tomto na- řízení spočívá prý těžká škoda pro line- cké úřadnictvo poštovní. Lidový svaz vyzývá dra. Weiskirchnera, aby pošty na rychlo- vlaeích obsadil železničními úřadníky po- štovními z poštovního úřadu line- ckého. Také linecká místní skupina něme ckého Schulvereinu, Südmarky Bundu Němeů v Čechách, Böh mer waldbundu a tyrolského Volks- bundn vyzývají telegrafieky ministra dra. Schreinera, aby rázně zakročil proti nařízení ministerstva obchodu, které jest těžkým poško- zením dosavadního ryze německého rázu Hor- ních Rakous.

Schreiner Vídeň Francie Praha Linec Horní Rakousy Čechy spolek pro Horní Ra

13 article

Císařův armádní rozkaz. Z Vídně, 17. dubna. (K. k.) Věstník c. a k vojska uveřejňuje tento rozkaz císařův: Armádní rozkaz. Vyjasnění poměru Rakousko-Uherska k jiho- východním sousedním zemím, který po nějakou dobu byl porušen, a nabyté přesvědčen o bez- pečnosti dříve ohrožených pohraničních území umožňuje, aby oni záložníci, kteří musili býti povoláni ke zvýšení stavu mužstva jedné části ozbrojené moci, byli přeložení do neaktivníh- poměru. Naplňuje Mne vysokým uspokojením. že neaktivní mužstvo vzorně poslechlo, když za. voláno bylo ku praporům a dále, že jak povo- lané mužstvo, tak nejšírší kruhy obyvatelstva správně rozpoznaly vážnost situace a všichní byli stejně naplněni dobrým odhodláním, aby vykonali to nejlepší ke blahu vlasti. Vyslovuji všem oněm velitelstvím, vojsku a ústavům, kte- ré za posledních měsíců činily radostně za obtiž- ných poměrů s vytrvalou oddaností zadost ne obyčejně stupňovaným požadavkům služby, sv nejplnější uznání. Ve Vídni, 14. dubna 1909.

Vídeň Rakousko Uhersko

14 article

František Josef v. r. Z úřadního věstníku. Z Vídně, 17. dubna. (K. k.) »Wiener Zlge Císař povýšil vlastnoručně podepsaným diplo- mem generalmajora v. v. Václava Herezi g na Král. Vinohradech do šlechtického stavu s čestným přidomkem »šlechtic« a predikátem »Herezingan«. Císař udělil Nejvyšším rozhodnutím z 10 dubna t. r. komturský kříž řádu Františka Jo- sefa radovi pražského vrchního zemského soudu, majícímu titul a charakter dvorního rady, Josefu Hofmannovi, který z vlastní žádosti vstupuje trvale do výslužby. Císař udělil rozhodnutím ze dne 10. dubna t. r. komturský kříž řádu Františka Josefa ra- dovi vrehního zemského soudu v Praze, mají- címu titul a charakter dvorního rady, Zdeňkovi ryt. Jakschovi z Wartenhorstu který z vlastní žádosti vstupuje trvale do vý- služby. Císař udělil rozhodnutím ze dne 13. dubna bez poplatků titul dvorního rady radovi vrehního zemského soudu v Praze, Antonínu Rosenau- rovi, klerý z vlastní žádosti vstupuje trvale do výslužby Z uherského úřadního věslníku. Z PešHi, 17. dubna. (K. k.) Úřadní list sděluje. že byl odborovému radovi v ministerském presidiu bar. Ivanu Skerleczovi udělen titul a char- akter ministerského rady Chorvatsko-srbská koalice. Ze Záhřeba, 16. dubna. (Uh. tel. kor. kanc. ) Ví- konný výbor chorvatsko-srbské koalice měl dnes schůzi, na níž bylo rokováno o situaci v Chorvatsku a Slavonii a bylo konstatováno, že naprosto nenaslala zádná změna.

František Josef Wiener Václav hereze Král František Jo Hofmann Zdeněk Jaksch Rosenau Pešhi Skerlecz Vídeň Vinohrady Praha Chorvatsko Záhřeb Slavonie chorvatskýsrbský Wartenhorst

15 article

Král Ednard na cestě. Z Paříže, 17. dubna. (K. k.) Král Eduard, vrace jící se z Paříže, královna Mexandra a ruská carevna vdova Marie Feodorovna přibyli včera v 7 hodin ve- čer do Bourgelu. Král srdečně uvital carevnu vdovu Po uvítari jich velvyslanci anglickým a ruským byly obéma daniám jménem prosidenta Falliěren podány náherné kylice. Po krátkém pobylu pokra- čovali král i královna, srdečně se rozloučivše s ca- revnou vdovou, v costě do Janova, kamž orzy poton odjela také carevna vdova. Revolnce v Persii. Z Teheranu, 16 dubna. (K. k.) Tur kmeni v Astrabadu prohlásili ke zmoc- něnci, vyslanému ruským konsulátem s nimi vy- jednávat, že jen k rozkazu šachovu vytrhli na Astrabad a že je n jeho dovolením odejdou. Žádali také, aby byli vysláni vyjednávat s nimi zmoc- něnci městského obyvatelstva. Přes rady ru- ského konsulátu setrvá obyvatelstvo v nečinnosti Situace jest kritická. Vzpoura na Irancouzské válečníé lodi. Z Patiže, 16. dubna. (K. k.) Některé listy ozna mují z Toulonu: Dle soukromých zpráv z Grand Ba samu vypukla na křižáku „Du Chayla plujícím do Dakaru, vážná vzpoura Muzstvo, stěžující si do příliš přísného zachá- zení, zpívalo „Internacionálu“, uspořá- dalo hlomozné projevy proti lodnimu veliteli, poněvadž zemřel jeden strojník pr pro nedostalečné lékařské ošetření a žádalo za př stávky k odpočinku a lepší stravu. Velitel pak povo lil požadavky vzbouřenců Práce černochů v portugalských osadách. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Z Londýna, 15. dubna. Kampaň, zahájená v Anglii proti způsobu najímání domorodých dělníků pro plantáže na ostrovech sv. Tomáše, nesla ovoce. Portugalský

Eduard Marie Feodorovna Chayl svatý . Tomáš Paříž Mexandra Janov Persie Tura Toulon Dakar Londýn Anglie Grand

16 article

diplomat, jenž zaujímá v Londýně vysoké po- stavení a jest dobře informován, sdělil mi o ton zajímavé okolnosti. Vláda portugalská jest odhodlána upravit způsob najímání černochů pro kakaově plantáže. Místo z Angoly budou bráni z Mozambiku, kte- rážto portugalská osada dodává již Transvaalu a jiným anglickým osadám většinu dělnietva pro doly. Smlouva nájemní pro ostrovy sv. To- máše bude stejná jako nůjemní smlouva pro Transvaal. Za těchto okolnosti lze očekávati, že kampaň anglických továrníků kakaa ihned ustane. Ve skutečnosti, jak uvedl »Journal de Ge něve«, nevytýkalo se Portugslcům nikdy týrán černochů v plantážích na ostrovech sv. Tomáše a kampaň, zahájená závodem Cadburyovým. směřovala jen proti způsobu najímání. Ve váž- ných kruzích anglických se soudí, že tato kam paň, z počátku humanní, nabyla záhy jiného rázu, jak nasvědčují sensační fotografie, uveřej něné v některých illustrovaných časopisech an glických, jako na příklad lebka s hnáty na ma- lém trávníčku s tropiekým rostlinstvem v pozadí a pod tím nápis: Kosti domorodce, zhynulého v plantážích na ostrovech sv. Tomáše. Obrázek je přiliš uměle zaranžován, než aby mohl před- stavovati skutečnost a to sluší zavrhnouti. Ře ditel jednoho z největších denníků anglických vyslovil se v těchto dnech: Jést patrno, že se tu humanního hnutí chytila obchodní spakulace.

jít germanium Tomáš svatý . Tomáš Londýn Angola Mozambik Transvaal

17 article

Obdiv vzbuzuje obratnost portugalské vlády. která svým znamenitým tahem dává anglickému veřejnému mínění největší záruky humanity, po- skytujíc černochům, určeným pro ostrovy sv. Tomáše, stejné podmínky, jaké Angličané poklá- dají v Transvaalu za dostatečné ve vlastních podnicích. Vláda portugalská mohla jinak snadne odmítnouti veškerou vinu na ukrutnostech domněle páchaných na černoších a odpovědět sousedu, aby se staral o břevna ve vlastních očích a nikoli o mrvu, kterou snad lze nalézti v oku malého národa. J. Coudurier.

svatý . Tomáš Angličan J Coudurier Transvaal

18 article Vojenská vzpoura a politický převrat v Turecku.

Vojenská vzpoura a politický převrat v Turecku. Mladoturecký výbor zaplavuje ze Soluna všechen evropský tisk sen sačními zprávami o chystané a z částí prý, již také zabájené proti- revoluční výpravě na Cařihrad. Jsou-lí všechny tyto zprávy pravdivy aneb sho- duje li se aspoň jejich většina se skutečností. hrozl Turecku občanská válka, ježto se z Cari- hradu opět a opět důrazně hlásá, že sultán vitězná dosud strana staroturecká vzdorovati chtěji až do krajních důsledků. Turecko krá- čelo by tedy vstřic událostem nad míru velikým a osudným. Avšak celý dnešní stav věcí jeví se z pozdáli poněkud nejasným. Zejména co se týče přehojných zpráv o pochodua jizdě vojska ze Soluna a jiných měst na Cařihrad není jasno, jakou měrou tyto vojenské oddily na Caříhrad táhnou z rozkazu mladotureckého komi- tétu proti nynější vládě na Zlatém rohu a do jaké míry se tak děje na povel vojenské správy a vlády cařihradské sa my, tedy proti mladotureckému odboji. A také, jakou měrou se to děje skutečně a vůbec.

Turecko Cařihrad Cari

19 article

Jisto je totiž, že cařihradská vláda zaslala některým nejistým sborům rozkaz, aby k Cati- hradu se vypravily a že mladoturecký výbor toto vojsko přiměti se snaží, aby cařihradského rozkazu neposlechlo a že sám ovšem některé sobě oddsné oddily vojska a snad také nějaké dobrovolnické tlupy na Cařihrad komanduje. Celkem pak zdá se, že některá čásť evropského tisku v zájmu mladotureckého výboru ve svých zprávách velmí nadsazuje, snad abyv rozhodujících kruzích tureckých, to jest u sul- tána a v jeho nejbližším okolí, vzbudil postrach a ze strachu pak ochotu k opětné kapitulaci před mladotureckým hnutím. Pre- píná-li ve svých depešich mladoturecký výbon sám, činí tak ve vlastním zájmu za týmž úče- lem. Přímé zprávy z Cařihradu snaží se ovšem stav věcí vylíčiti ve světle opačném. A takž vidíme, že zavládl ve zprávách z Turecka zase týž zmatek, kterým provázen byl celý nedávný průběh rakousko srbského sporu a který bura evropské tak často znepokojil.

Cařihrad Pre Turecko Cathrad

20 article

Mladofurecké ullimatam. Ze Soluna, 17. dubna. »N. Fr. Pr.« HIlav ní výbor v Solunu zaslal prvnímu ta- jemníkovi sultánovu Dževadovi bejo- vi ultimatum, na které došla z Ildi- zu odpověď vyhýbavá. Ultimatum za končeno jest slovy: »Dovedeme zemřlti neustoupíme! Vopatřeních k po- chodu na Cařihrad následkem to- ho se pokračuje. Výboru mladotureckého došly ze všech částí venkova jižního Tureck zprávy, že vše jest připraveno, a b se připojilo k pochodu. Džakovo na bidlo 20.000 dobrovolníků, také v Seresu a Drane jsou dobrovolníci hromadně připraveni aby připojili se k pochodu. Z Berlína, 17. dubna. »Localanzeigru « te- legrafují ze Soluna: Mladoturecký ko- mitét telegrafoval do Cařihradu, že nebude-li dosazen do 48 hodin opětně kabinet Hilmiho paše, ž e 40 tislc mužů III armádního sboru vy trhne proti Cařihradu. Mladoturci Drinopoli, Janině a Monastýru slibili telegraficky. že vyšlou taktéž vojsko do Cař hradu. Záložníci III. sboru byli mobilisováni 20 praporů stojí pohotově k pochodu.

Hilmi Drinopoli Janin Soluna Francie Seres Dran Berlín Cařihrad Cař hrad Soluna dobrovolník

21 article

Mladoturecké vojsko táhne na Cařihrad. Z Cařihradu, 17. dubna. „N. F. P.“ Pre- fekta z předměstí Pery Adila beje, dřívějšího mladotureckého purkmistra solunského došlu zpráva, že 16 praporů táhne na Cařihrad. Ze Soluna, 17. dubna. „N. F. P.“ Vše chno vojsko je konsignováno v ka- sárnách. Hromadně přidružili se dobrovol- níci, mezi kterými jest mnoho posluchačů vy soké školy právnické. Byli již informováni a vy- zbrojeni. Každý jest opatřen 125 patronami. Masy jsou nadšeny a připraveny obětovat statky a život za svobodu a zachování konstituce. Ar- máda zamýšlí zrádee a křivo přís ež- níky potrestati neůprosně. Z paláce sultánova došla depeše, kterou se žádá, aby se výprava do hlavního města nepodnikala. Přes to však všichni jsou odhodláni do Cařihradu se odebrati. Připraveno jest již 30.000 mužů. Vojsko II. armádního sboru potáhne společné. Z Cařihradu, 17. dubna. „N. F. P.“ 17 va gonů so 680 vojáky, tři vagony s důstoj níky, 8 vagonů s koňmi a 2 vagony se střelivem čekají se dnesráno ze Soluna v před městi Čataldži, kde jest opevněný tábor. Ča- taldži jest pouze přes 30 km. od Cařihradu vzdáleno. Druhý vojenský vlak při bude v neděli. Jakkoliv dohoda mezi voj- skem obou stran v Čataldži za příčinou ochrany ústavy není vyloučena, přece z práva o tom ve Stambulu způsobila nov, veli- ký postrach a krámy zase zavřeny.

Čo Cařihrad Pre Soluna Stambul Ara Soluna Čataldži km

22 article

Ze Soluna, 17. dubna. „N. F. P.“ Pohyb mladotureckého vojska začal. Dva prapory vypraveny již do Kulleli Burgasu. Další prapory budou následovati. Členové mladotureckého výboru oznamují z měst makedonských, že dovedou zabránit aby na rozkaz z Yildizu posílán bylo vojsko do Cařihradu. Kulleli- Burgas leží na křížovatce jižně od Drinopole v defilé řeky Marice. Ze Soluna, 17. dubna. „N. F. P.“ Dosud odeslány čtyři zvláštní vlaky s vojskem a dobro- volníky do Kulleli-Burgasu. Dříve byli dobrovol níci vycvičeni ve střelbě puškami. Na nádrazi dostavil se veliký zástup lidu k rozloučení. Ode- hrály se pohnuté scény. Mnoho řečníků podněcovalo vojáky a dobrovol

Marika Soluna Cařihrad Burgas Drinopol Kullel Kullel Burgas

23 article

níky. Další transporty následuji. Čekají sem dnes Envera pašu Z Cařihradu, 16. dubna. (K. k.) Dnes ráno vytrhl sem, jak známo, jeden solunský prapor, který sem má stihnouti zejtra ráno. Odpoledne prý vytáhne druhý prapor. Byly zde rozšířeny pověsti o příchodu několika tisic mužů do Čadalže, což vyvolalo ve Slambulu rozechvění a mělo za následek uzavření obchodů. Z Cařihradu, 16. dubna. (K. k.) Mlado- turecké kruhy rozšiřují pověst, že větši na solunského sboru, i zeměbrana potáhne na Cařihrad, a odsuzují přísně poštvání nevědomého lidu mohamedánským du- chovenstvem. Z Cařihradu, 16. dubna. (K. k.) Zprávy o zavraždění dvou námořních důstojníků lodník si odporují. Lodní velitel uveřejňuje ve zvlášt- ním vydání jednoho listu sdělení, že zpráva ji- ného zvláštního listu o télo události jest ne- správná. Z Berlína, 17. dubna. Pozdě v noci došlé telegramy ze Soluna oznamují: Tři vojen- ské vlaky již odeslány. Dva stojí pohotově, stroje jejich jsou vyto- peny. Soustředováni vojska mladotureckého děje se v Čaladží a Kulleli-Burgasu. V Džakovu stojí 20 praporů. Z Berlína, 17. dubna. Potvrzuje se zpráva, že 12 praporů ze Soluna táhne proti Cařihradu. „Local-Anzeigru“ sdělují o tom přes Paříž: V - jenský vlak má 17 vagonů pro vojáky, jeden pro důstojníky a 8 pro koně. Druhý vojen- ský vlak, přijedší z Monastýra, odjel o 6. hodině ranní ze Soluna. Jest složen z 15 vagonů pro vojáky, dvou pro důstojníky, dvou pro koně a dvou pro zavazadla. Z Cařihradu, 17. dubna. („N. F. P. ) 200.000 vojska mladotureckého a makedon- ských dobrovolníků táhne proti Cařihradu. Vy- hlásili již Rešida Efondiho za sultána.

Enver Cařihrad Mlada Berlín Soluna Čaladžit Kullel Burgas Paříž Soluna LocalAnzeigra

24 article

Přední hlídky jsou již v Dataldži. Četní důstoj- níci, kteří se nalézají na proskripění listině vítěz- né revolty, tam již uprchli. Rešid Efendi jest podle turecké posloupnosti oprávněným následníkem. Narodil se r. 1844. Jest tudíž jen o 2 roky mladší než jeho bratr sultán. Pro Rešída pracovalo se již po revoluci červencové. Po- kládán jest za muže inteligentního a blahovol- ného. Sultán má jej za soka velmi ne- bezpečného. Důkazem toho jest příhoda která se udála koncem loňského roku. Čtrnáet vyzvědačů pokusilo se totiž vloupati se do bytu princova. Ale pokus zmařen byl bdělostí RReši- dových sluhů. Mladoturecký komitét žádal tehdá aby vojskem solunským zajištěna byla osobn bezpečnost následníkova. Z Kolína nad Rýnem, 17. dubna. Telegram „Köln. Ztgu.“ ze Soluna oznamuje: Zde jevíse všudeplanoucí nadšení pro pochod na Cařihrad, aby provedena byla na „zrádcích“ odveta. K odchodu vojsk a dobrovolníků na Cařihrad je vše- chno připraveno. Ve velkých shromáždě- ních lidu činí se sultánovi prudké výtky. Mah- mud Ševkat paša prohlásil v telegramu, jejž zaslal zdejšímu důstojnickému sboru, že je ochoten obětovati vše na záehranu ústavy. Ze Soluna, 17. dubna. („Fremdenbl.“) Vo- jenský vlak odjel včera o 1/41. ho- dině v poledne do Cařihradu. Z Cařihradu, 17. dubna. Zde jest ohromné rozechvění. 40 praporů jest ze Soluna na cestě sew. Před bojem Ze Soluna, 17. dubna. Kolem Caři- hradu rozložená síla vojenských posádek se zevnějším pásem tvrzi jakož vojenský tábor u Čataldže přidaly se k Mladoturkům. Posádky tamější byly už vojskem ze Soluna vypraveným tak sesileny, že dovedou odolati útokům od Cařihradu. Mladoturecká armád shromažduje se u Kukeli-Burga su, na křižovatce drah drinopolské a solunské.

Rešíd Köln Kolín nad Rýn Soluna Cařihrad Kukel

25 article Z kulturní ciziny.

Z kulturní ciziny. Městská rada vídeňská rozhodla se svým nákadem vydati úplný soubor spisů Grill- parzerových, i s jeho denníky a korre- spondenci. Redakcí souborného vydání pověřen byl profesor německé literatury pražské něm. university Sauer, jemuž dány za tím účelem k disposici všecky rukopisy Grillparzerovy, kleré jsou majetkem města Vídně a z nichž některé vůbec jsou veřejnosti dosud neznámy Souborné vydání zaujme asi 25 svazků a rozpočteno jest příbližně na 7 let Ve Švédsku mnoho pozoruosti a deba vyvolal nedávno vyšlý román Wernera Gei- denstama »Švédové«, umělecký obraz z perindy stěhování plemen germánských na poloostrov skandinavský. Eleonora Duse, která v posledních letech takové triumfy slavila na Rusi, uzavřela pro příští zimu již zase novou smlouvu na po hostinské hry v Petrohradě, v Moskvě v Charkově, Kyjevě a v Oděsse. Sli buje vystoupiti i v jednom ruském kuse, nej spíše v roli Sáry v Čechovově »Ivanov u« Zhotovení návrhu na pomník Mickie wiczův v Paříži, o jehož pláně jsme mi- nulý týden zprávu přinesli, svěřeno bylo komi télem, jemuž předsedá slavný historik francouz- ský Ernest Denis, sochaři Emilu Bour dellovi, témuž, který nedávno meškal ná- vštěvou v Praze a jehož díla tou dobou vystavena jsou v pavilonu »Manesa« v Kinského zahradě. Mistr Bourdelle nabídku přijal a hodlá se v nejbližší době do díla pustiti.

Grill Grillparzerův Werner Gei Švéda Dus Sára Čechovův Ivanov Denis Emil Bourdelle Vídeň Švédsko Rus Petrohrad Moskva Charkov Kyjev Oděss Paříž Praha univerzita Sauer

26 article

Po smrti »zázračného« Jana K ron- štadtského, pověstného ruského mnicha, který se vedle Lva Tolstého těšil největší popu- lárnosti na Rusi (zemřel koncem min. roku). byla vydána knížka »0 životě a smrti otce Jana Kronštadtského«, již se podle knihkupeckých výkazů prodalo 108 000 exemplářů. Nedávno dána na trh brožurka, popisující »zázrak«, který se prý udál v březnu na jeho hrobě »Zázračné vyléčení dvou sester u hrobu otce Jana«, které se během necelého měsíce prodalo také na 100.000 exemplárá. Polské listy přinášejí zajímavé před- běžně zprávy o nové práci mladého polského učence Filippowicze, která prý bude zdrcující kritikou marxismu. Velké a obsáhlé dílo Filippowiczovo bude míti titul »Dvě hy- pothesy« a vyjde současně polsky, ruskyi německy. Jak maďarská vláda podporuje ma- darské umění. Z Vídně, 17. dubna. Jalk ma- ďarský stát a maďarská vláda podporují umění, toho podává se právě dnes opětný důkaz ve Vídní. V L dové opeře jest premiéra opery „Eliana“ od Micha- lowicse. Přes to, že má slovanské jméno, jest plno- krovným Maďarem. Libretlo vzato jest z pohádky o králi Artušovi, hudba pak jest směsí z oper Wagno- rových, všeho elementu národně-maďarského postrá- dající. Tato opara provedena byla napřed ve dvorní opeře pešťské, potom ve dvorní opeře drážďanské nyní provede se ve Vídni. K dnešní premiéře přijel ministr vyučování hr. Apponyi, který podporoval operu Michalowicsovu nejen morálně, nýbrž tak penězi. Vypravuje se totiž z nejspolehlivějšího pra- mene, žehr. Apponvi zdejší provozován hradí, stejně jako hradil výlohy opery drážďanské a pešťské.

Jan Tolstý Filippowicz Maďar Artuš Apponyi Rus Vídeň Micha

27 title

Různé zprávy.

28 article Na troskách Messiny.

Na troskách Messiny. Král Viktor Emanuel jel minulý týden do Mes ainy, aby se selkal s Rooseveltem. Poněvadž jest suverénem a Roosevelt soukromnikem, nemohl býti úřadně oznámen tento účel cesty, nýbrž udala se záminka, že král se chce přesvědčiti, jak za poslední tři měsíce pokročily práce na místech katastrofy Messině a Calabrii. Bylo již sděleno, že král se ne- tajil svou nespokojeností nad nesystematickým a po- malým postupem prací a odmiti průvod vrchního in- ženýra slovy: »Raději se mnou neztrácejte čase. jinému ocholnému řediteli staveb pak pravil: »Zd staňte u své práce, je dosti nalehavá.« Naproti tomu berou některé ilalské listy správ staveb v ochranu, za to však vrhají ostré světlo na nedopatření a nečinnost vlády. Ve shodě s kralem a s Rooseveltem vzdávají neobmezenou chválu Ame- ričanům a baráky jimi vystavěné označují se z účelné v každém směru, kdežto italské prý nestoji za nic. Ke stavbě baráků byla zvolena dvě místa Piano della Mosella na jihozápad a Piano della Gio- stra na severo západ od Messiny, kdež se má vra cející se obyvatelstvo ubytovali. Různé stavební podniky a společnosti z Messiny, Milána, Livorna Romagne provádějí práce akkordně. Vláda platí z každý barák 1000 lir, což činí při 26.000 baráků, jež mají býti v Messině a Cslabrii ze sebraných stát- ních peněz zbudovány, 26 milionů lir a k tomu ještě 5 milionů lir za stavební místa.

Viktor Emanuel Roosevelt Roosevelt soukromnik Zdeněk stanout Messina Mesa Calabrie Milán Livorno Romagna

29 article

Spojené státy darovaly 3000 baráků, 1500 pro Messinu a stejný počet pro Calabrii. Posud je jich úplně nebo skoro úplně dohotoveno 200 a 95 se jich staví. Jsou z výborného dřeva pitch-pine, prkna latě jsou dobře zpracovány a pevně spojeny. Také Dánové poslali znamenitý materiál a milánský po- mocný komitět provádí své dřevěné slavby poblíže »viilaggio americano«. Italskou vládou zřízené baráky jsou prý ubohé a neslibují žádnou trvanlivost. Každý má dvě obytné místnosti o 44 m a kuchyň, která jedině jest z cihel. Obytné místnosti nemají ani ka- mennou podezdívku, ani dvojité stény, ani dvojitou střechu, takže budou v zimě studené a v letě bude v nich nesnesitelné vedro. Dvéře jdou na ulici, okna do dvora, kolem něhož se kupí vždy deset baráků v němž stojí uprostřed pro všech 40 nebo 50 oby- vatelů nezbytné staveníčko se čtyřmi »celami«. T bude, jak zpravodaj s trpkou ironií praví, ochranný asyl uprostřed barákově skupiny, pojítko rodin středisko nového společného života.

Dán spojený stát Messina Calabrie

30 article

V těchto prkenných chatrčích se stěnami 21/2 em silnými má obyvatelstvo bydleti, až Messina opě povstane z trosek. Co se má stáli s těmito troskam neví dues nikdo. Problem jest ovšem velmi obtížný. ale není možno vyhýbati se jeho řešení a je mnobo důvodů pro rozřešení co nejrychlejší. Radilo se, aby se trosky prostě srovnaly se zemi a nové město aby se zřídilo na zvýšeném terainu. Naproli tomu se na- mitá, že tento plán má za účel pouze prospěch ústavů a podníků, jejichž ttry nemusejí býti zúru- kovány, pokud kupony leží pod troskami. Počíta se že nehledě k hotovým penězům, bylo v Messině nej- méně 700 milionů v päpírech státní renty, nebo roční úroky páčí se na 22 miliony a na několik mi- lionů lze také odhadovati cenu průmyslových pa pí ro, ležících ještě pod troskami. Mají se tyto hodnoty prostě nechati v zemi? A což ostatní cenné před- měty, skvosty, umělecká díla, upotřebitelné ještě ná- řadí a stavební materiál? A konečně 40 až 50.000 mrtvol? Mohou býti ponechány pod novým městem Při kladení základů k novým domům by se stále na ně přicházelo. Také celá dlažba a kanalisace musila by býti nově provedena, zatím co by stará, ještě upotřebitelná, ležela několik metrů pod zemí bez užitku.

Messina

31 article

Není tedy pochybnosli, že je nulno zabývati se otázkou odstranění trosek a mrtvol, záchrany majetku. převodu majetku a dědického práva, nového plánu města, typu budov atd. Čím dřive se tyto otázky rozřeší, tím lépe a může se tak státi, aniž by se přerušily práce na zřízení prozatlmního města. Ž- se o budoucnosti posud vůbec nemluví, opravňuje vyslovované obavy, že opět, jak v ltalii často bývo. promění se provisorium v definitivu, poněvadž to vyžaduje nejméně přemýšlení. Celkem jest ze 26.000 nutných baráků posud v Messině a Calabrii hotovo 2617, skoro hotových 1392 a ve slavbě 1212, z toho však bylo? jich asi 2300 zbudováno vojenským že- nijním sborem, takže veškeré soukromé podniky, jež se po vojsku ujaly práce, vystavěly jich nebo počaly stavěti pouze 3000. Povstane li Messina opět z trosek, praví italský zpravodaj, dožijí se toho snad naši vnukové a pro- vedou to mužové, mající jiné pojmy o jistých úko- lech a povinnostech . ..

Messina Calabrie

32 article Jindy a nyní.

Jindy a nyní. X Kviti mozi česnekem a cibulí sázené. Zdálo by se někomu nemožné, aby růže mezi cibulí a od- porným česnekém štěpovaná, lepší a vzácnější vůni vydávati měla, nežli mezi voňavým kořením sázená. Však že temu tak jest, předně zkušenost a polom následující příčina potvrzuje: Jistá věc jest, že vše- chno, co sílu a posilnění žádá, to a takové od podob- ného sobě vyhledává. Protož nečisté věci nečistotu miují, jako zeměplazové, nečístá zvířata, zemskéa nečisté pokrmy hledají, a co pak čistého jest, to také z čistých věcí se raduje. Odtud tedy cibule, česnek, poněvadž hořkost, trpkost a odpornost v sobě mají, jestliže růsti a tak řkouc, živy býti chtějí, tehdy po- dobné posilnění hořké, trpké, skrze kořínek svůj v zemi vyhledávají a k sobě přitahují; poněvadž pak žádný kvilek, žádná bylina tak dokonalá není, aby nějakou hořkost nebo trpkost v sobě nezachovávala. česnek tehdy mezi kvítí sázený, sytý, takovou odpor- nest, hořkost k živení sebe samého vytahuje, k sobě přijímá a tak kvilky bez odpornosti libé a vonné za- nechává. Skrze tehdy tu příčinu snadně se uznati může, zdaliž kvítí mezi česnekem anebo česnek mezi kvítím sázený, nenalézají příjemnější vůně nežlí sa- mi pro sebe. Druhá příčina také toho býti může: ze česnek nebo cibule jest palčivá a horká; co pak hor kého jest, to k sobě vlhkost táhne a tak kvítí suché zanechá, co pak suchého jest, větší vůni vydává, nežli co vlbkého jest. (Leop. Ben. Červenkal,. Všezvěd, C. Zíbrt.

ben X Kvita