1
masthead
V. Praze, v úterý dne 7. května.
Praha
2
masthead
K číslu 125.
Čislo v Praze za' 2h
Praha
3
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Pošťon:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80 h
Praha
Pošťon
5
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Národní otázky v novém parlamentě.
Z Vídně, 7. května. Listy zabývají se kan-
didátními řečmi, které pronesl v neděli min.
dr. Pacák a bývalý min. dr. Biliúski,
zvláště pokud byla ve výkladech obou těchto
politiků a státníků zmínka o věcech národních.
Noviny dospívají k souhlasnému názoru, že dle
projevu čelných mužů slovanských také v no-
vém parlamentě národní otázky budou rozhodu-
jícími a že, nesplní-li se naivní předpovědi ně-
kterých lidí, budou národní záležitosti všeobec-
ným a rovným právem hlasovacím utlumenya
umlčeny.
»Frmdbl.« píše: »Nechť člověk souhlasí
nebo nesouhlasí s ledačím, co pověděl dr. Pa-
cák, dlužno na všechen způsob doznati, že
zastupoval strannické stanovisko své s onou
rozmyšleností a spravedlností, která jedině
umožňuje ve všech zemích se zdravým politi-
ckým životem, aby politika stran uvedena byla
v souhlas s politikou vlády.
»Nekandiduji jako ministr,« řekl dr. Pa-
cák, »nýbrž jako příslušník českého lidu, je
hožto práva jsem po 10letí hájil.«
Jest to však zvláštní, že němečtí, polštía
čeští mužové, kteří vždy hájili práv jsvého lidu
v dlouhých a těžkých zápasech, jdou do voleb-
ního zápasu jako ministři ministerstva jednoho
a že mohou mluviti jako příslušníci stran, aniž
by sobě odporovali jako mužové vládní. To
právě jest podstatou parlamentního regimu, jaký
jest možným toliko v Rakousku. Jakkoli pak
dr. Pacák nemá dnes velké naděje pro brzký
smír německo-český, rozmyslná nedůvěra dělá
snad lepší politiku nežli důvěra, která rychle
vytryskne, ale nemá žádných hlubokých kořenů.
doktor
Pacák
Biliúski
Vídeň
Rakousko
6
article
Stane-li se všeobecným poznání, které vyslovii
dr. Pacák, že frase, kteráž ovládá veřejný náš
život, zabíji a ubijí oba národy Němce i Čechy
pak Němci i Čechové budou si navzájem stát
blíže nežli jsou nyní.«
»N. F. P.« nemůže zanechati svého sta
rého protivenství k dru. Biliňskému, po
kterém také dnes ještě hází celé hromady ka-
mení. Nazývá jej hrobařem železného kruhu
práce a politiku jeho bankrotní. O dru. Pacá-
kovi se pronáší:
»Český ministr ovšem více se naučila
méně zapomněl. Jest politikem realním a rad
Čechům, aby především sami stali se stranou
velikou a tím politickou mocí, ale nezapomíná
také vytknouti, že náleží k výhodám velikým
také býti hledánu jako spojenu. Také to jest
poučno pro německé voliče. Němci se musí při-
praviti, že nejen budou menšinou, nýbrž musí
býti vyzbrojeni také proti možné většině slovan-
ské, která své hroty obrátiti může toliko proti
Němcům. Toho jest třeba tím více, jelikož také
dr. Pacák, ministr v parlamentním kabinetě
Beckově, kolega německých ministrů Der-
s chatty, Marcheta a Prad a, nevidí
ještě žádného seslabení protiv národních.
doktor
Pacák
Němec
Čecho
Prado
7
article
Vlastnoruční list, který vydal císař koncem
své cesty pražské, pokládá hodinu danou, ve
které oba národové v Čechách si mohou podati
ruce k dorozumění a tento vlastnoruční list jest
spolupodepsán m. p. bar. Beckem, však český
ministr-krajan dr. Pacák, který to může věděti,
myslí, že není doba příhodnou k takovému
dorozumění a že také návrhy německé nejsou
takové, aby budily náladu nadějnou. Ministn
dr. Pacák odmítá dorozumění na základě ná-
rodní autonomie, Němci navrhované, stejně roz-
hodně jako ji zamítal, když byl poslancema
předsedou českého klubu. Zdá se, že veřejný
život v Čechách jest bezvládnými frásemi a sám
nemůže nic jiného doporučiti, než sblížení na
základě naprosté rovnoprávnosti, jakkoli nebylo
nikdy frásí prázdnějších, dvojsmyslnějších a ne-
plodnějších, nežli jest tato plná rovnoprávnosti,
kterou si každy myslí něco jiného a kterou
a na venkově za 4h
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
am je též redakce
a expedice.
Beck
doktor
Pacák
Němec navrhovaný
Čechy
8
article
také Čechové v různých dobách myslili věci
nejrůznější. V příčině národních a politických
otázek tedy dle mínění tohoto zajisté kompe-
tentního politika nic se nezmění, jako se ne-
změnilo nic v názvu jeho.
»N. Wr. Tgbl.« soudí:
»Hodně radikálně vystoupil český ministr
krajan dr. Pacák. Čím dále člověk čte jeho
řeč, tím více vidí, kterak ústředí jej sevřelo,
jak v horké a dusné atmosféře schůze voličské
národní temperament kandidátův poráží a to
akcenty pořáde silnějšími. Na příklad: Císař
opustil Prahu s důtklivou výzvou k Němcůma
Čechům, aby se konečně dorozuměli, vyrovnali
a uzavřeli smlouvu smíru. Ministr dr. Pacák
řekl v Chrudimi, že doba předvolební k takové
dohodě není způsobilou a dodal k prolongaci té
ještě ostroukritiku německých požadavků ve
příčině národní autonomie.
Ve zprávě není zaznamenáno, zdali čeští
voličové zvláště hlučně tleskali právě na tomto
místě. Ze srdcí jejich zajisté dr. Pacák mluvil,
neboť mluva umírněnosti zní vždycky nelibě a
účastníci chtěli slyšeti, že se provolává výprava
do země zaslíbené. Ministr mluvil jako kandi-
dát. Protože však zároveň zvolal, že jest veli-
kým přítelem česko-německého dorozumění, jsme
ochotni tuto věc podškrtnouti zvláště. Tu mluvil
kandidát jako ministr. Tu mluvil dr. Pacák
pro dobu povolební. Pro německé strany, nikoli
pouze pro německé poslance z království znív
řeči ministra krajana opětné napomenutí: Učte
se od odpůrců! Čeští vůdcové hlásají vždy opět
naprostou pilnou a neodvislou nezbytnost kon-
centrace českých stran.«
Dr. Wekerle ve Vídni.
Z Vídně, 7. května. Uherský m.-p. dr. We-
kerle sem opět přibyl. Jeho cesta sem byla
již několikráte odložena. Bude přijat panovníkem
dnes v audienci, ve které podá referát o si-
tunciv Uhrách. Chce se vrátiti dnes s min.
vnitra hr. Andrássem zase do Pe šti
Čecho
N Wr
doktor
Pacák
Wekerle
Praha
Chrudim
Vídeň
Uhry
9
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Nad Tatrou se blýská
Ke slavnosti
Praha—Slovensku.
Není tomu tak dávno, kdy celý kulturní
zvláště právnický svět žasnul nad ukrutnou be-
stiálností s jakou kdesi zabíjeli právo, svobodu,
lidskost —
O té ironie XX. století — století hu
manity.
Dva »nejkulturnější« národové prou se na-
vzájem o primát v kultuře a nic jim při tom
nevadí, že oba každičkým dnem znova a znova
vpalují sobě na čela svá znamení právě té »zá
řící své kultury«, znamení — jež tak přílišse
podobají znamením otrokářů — — —
A zadíváte-li se na mapu Evropy a zamy-
slíte-li se při tom — dobře poznáte, koho to
Osud postavil mezi ony dva národy jako »zku
šební kámen« nějaký pro výši jejich kultury.
A je vám divno, nepochopitelno jak Evropa,
ta Evropa, která tolik se stará o vyhubení, zru-
šení otroctví — v jiných dílech světa, jak
uprostřed sebe, přímo v srdci svém trpět, živit
může otroctví to největší, nejsmutnější, nejža
lostnější, protože otroctví dvojí — těla i ducha
, velký Ty Slováku, nadšený pěvče »Slávy
dcery«, i dnes ještě po stu letech právem moh
by' s lkát:
Aj zde leží zem ta před okem mým
slzy ronícím . ..
Jak Ty, ač zrozen v 18. století, docela
jinak chápal's, rozuměl's heslu humanity, když
jsi pěl:
Národ tak považuj jediné jako
nádobu lidstva —
a vždy voláš-li: Slovan! nechť ozve
se ti člověk
Slovák
Sláva
Praha
Slovensko
Evropa
Tatra
Slovan
10
article
A dnes ve XX. století trpí bratří Tvoji,
trpí v proto, že jsou Slované, proto, že jsou
lidé l
Žalářováni jsou mužové, protože prý tlu-
kotem slovanského srdce svého pobuřují proti
maďarštině! — Vyháněny jsou děti jejich ze
škol, že čtou slovenské knihy 1 Ano, Slováci,
spoutaní na těle i na duchu vláčeni jsou do
žalářů jen pro to, že osobují si právo na l id-
ské žití — jen proto, že dovolují si předklá-
dati jednomu z »nejkulturnějších« národů kvi-
tanci na špetku lidských práv ! — —
Denně, denně dokladů tolik — jak tam
kdesi ubíjí se pravo, lidskost — —
A Evropa tolik holdující dnes myslénc
světového míru — jménem lidskosti.
tolik tonoucí ve vysokomyslných plánech od-
zbrojení — jménem lidskostli, neslyší,
nevidí, jak daleko je oné krásné mety — pro-
tože otročí — —
Co má pro Poláky v Německu, pro Čechy
v »uzavřeném území«, co pro uherské Slo-
váky ?
Jen chvilkový úžas snad a u nás chvilku
vzplanutí spravedlivého hněvu tak někde »v bez-
pečí« — v uzavřeném sále, pak nadšený, dlou-
hý papírový protest — a dost!
Svět se točí dál, přijdou nové dojmy, jež
křičí třeba ještě víc — svět žasne znova, hněvá
se zas, aby co nejdříve zas mohl klidný m býri
a — zapomenout!
Slovan
Slovák
Polák
Evropa
Německo
Čechy
11
article
Není tomu tak dávno, kdy více zas než
jindy šlapali kdesi brutálně právo — a vmetli
citelnější políček sprovedlnosti v tvář.
Byla to česká veřejnost v prvé řadě, jež se
ozvala a protestovala v městech i na venkově.
A nebylo snad česky myslícího člověka, aby se
nepřipojil k těmto protestům a aspoň v duchu
neposlal tam ubohým bratřím na Slovensko po-
silující pozdrav, Slovákům, kteří dopustili set
strašné velezrády, že příroda je ičinila Slováky,
že v srdce jejich zasadila touhu žíti po lid-
sku — —
Tentokráte nezůstalo však jen na prote-
stech. K mravní posile Slováků přistoupila na
mnoha místech i posila hmotná, někde dosti
značná.
A co Praha? Ta královská „matička“, ta
přece musí slyšet to úpěnlivé volání o pomoc
dětí svých od Tater — prvá ? !!
I Praha pronesla již svůj soud a protesto-
vala. To však nemělo býti vše. Nechtěla-li zů-
stati za venkovem, musila pomýšleti i na vydat-
nou podporu hmotnou.
Počalo se nadšeně pracovati a dnes ocitáme
se před významnými dvěma dny, jež mají býti
dokladem, potvrzením onoho opravdového na-
dšení ve prospěck uherských Slováků.
Za protektorátu budoucí Velké Prahy, za
záštity slavných městských rad: Prahy, Vino-
hradů, Smíchova, Karlína a Žižkova, pořádá se
8. a 9. května slovácká slavnost pod heslem
„Praha—Slovensku“.
Zahájí se zejtra ve středu dne
8. května večer ve Smíchovské aré-
ně divadelním představením: „Gaz-
dina roba“ (dramatem od G. Preissový) a ve
čtvrtek pak odpolední a večern
slavností na Žofíně.
Slovák
G Preissová
Slovensko
Praha
Tatry
Smíchov
Karlín
Žižkov
Gaza
Žofín
Velká Praha
městský rada : Praha
Vinohrad
12
article
Co udělá Praha? Co udělají čeští lidé, aby
byli lidmi celými?
Nezbývá než dokázati, že všechny ty pro-
testy šly z duše, z české duše, jež vždy v kri-
tické chvíli tak krásně a příkladně slova cvá umí
doprovázet skutky!
„8. a 9. květen patři uherským
Slovákům“, buď heslem všech!
Nad Tatrou sa blýská
hromy divo bijú,
nebojme sa bratia,
veď sa ony ztratia,
Slováci ožijů.
PhC. Vladimír Daněk.
Slovák
Daněk
Praha
Tatra