Ročník XXXXIX.

V Praze, v sobotu 16. ledna 1909.

Číslo l6.

Na ranní a večerní listy předplácí se v Praze v administracii na měste. . . . . . 2 K —h na čtvrt leta . . . . 6 K — h s dvoji donáškou na měsie Ek čtert ieta : . . : ? k cnh ve fliálkách na měslo. . . . . . 2 K 30h Poštou: na čtvrt ieta : . . . 9KS s dvojí zásilkor na měsío Ba čtvrt iota : . . . 1I K d

ečerni dlání V drobném prodejie ranní čínlo o sobě . . za sh večerní . . . . . . . za t h Ve filiálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . 1 večerní . . . . . . . Ú b Inseráty plati se hotově nspřed. Předplacení a inserty přijíma ndministrace v Marianské ul., a. Tum nacházejí se tén ředakce, tiskárna a ezpedlne „Národnich Listů- Rukopiny so novracejl.

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Jazyková otázka pražského ředilelství pošt. Z Vídně, 16. ledna. »N. Fr. Pr.« ozna- muje: Ministerský předseda baron Bienerth nejbližšich dnech vydá ohlášené nařízení v zále žitosti poštovn (rozuměj pražské). Jest zajímavo, že právě v okamžiku, ve kterém dává vyhlašovat baron Bienerih v poloúřadních novinách, že jaz, kové poměry v království českém dají se rozřešiti urovnati toliko zákonem a tolikéž jest zajímavo, že v době, ve které Némci ustavičně odporují všelikému postupu nařizovacímu v ja- zykuvé praxi v království českém při soudech slátních, ohlašnje se pro poštovni- ctví v této korunní zemi zvláštn výnos. Výnosů si může po té stránce baron Bienerth, správce ministerstva obchodu a chéf poštovnictví pan Wagner z Jaureggů, který dě- kuje za své postavení nynější nebožtíku dru Boleslavu ryt. Plnčkovi, jenž jej za sekčního chěfa navrhl, vydati, kolik chce. Záleží na tom co bude tento výnos obsahovat a podle toho bude český národ a česká veřej nost tento vládní čin souditi. Ještě jiný jest pozoruhodný zjev: nemůže býli žádného sporu o tom, že pan Swoboda porušoval nejprimitivnější povinnost úřadníka ne- toliko svým ceým jednáním od té doby, co vyděračská politika německá vynutila jeho jme- nování na Beckovi, nýbrž porušil svou povinnost jako slální úřadník zvláště a hlavně svým manifestem, který vydal na adresu německého lidu, německého úřadnictva a německé delegace. Nemůže býti nižádné pochybnosti o tom, že porušil z pů- sobem nejhrubším diseiplinu, ne- může býti žádné pochyby o tom, že nebyl úřad- níkem, nýbrž politikem, německým agilaforema štváčem. Avšak ni v jediném vládním listě ne- nalézá se slůvka nelibosti, pokárání nebo důtky.

Ano, kdyby pan Swoboda byl Čechem a byl se dopustil porušení povinností daleko menšího, to by se bylo naň shrnulo s vládního Olympu blesků a hromů! Bezděky vzpomínáme na affairu dvou finančních úřadniků, jež udála se ve Vídní při posledních volbách. V parlamentě ministr financi dr. Korytowski co nejdůrazněji zastávalstanovisko naprosté poslus- nosti, stanovisko, že úfadník nes m agitovati atd. a týž člen kabinetu dovolá- val se za veliké pochvaly celé snémovny výroků francouzských politiků a ministrů. Ve vládním »Frmdblttu.« však dnes čleme zprávy z pražského kasina o buričství če- ských úřadníků, čteme útoky na presidenta Kransa, čteme zprávy, že Swobody docházejí čelné projevy sympathií jak z Prahy, tak z ce- lých německých Čech. Scházi jenom ještě po- chodňový průvod a nějaký řád od cisaře Vi- lémal Baron Bienerth podával zprávu císaři. Z Vídně, 16. ledna. Ministerský předseda baron Bienerth byl dnes o 10. hodině dopol přijat císařem ve slyšení, které trvalo celou ho- dinu a ve kterém podával referát o poli tické situaci a nejbližších úko lech říšské rady, jakož i o česko- německé anketě. S touto anketou souvisí laké částečně včerejší audience u dra K a n ěr y, klerý na této anketé bude zastupo

vati osnovu zákona ve příčině menšinový ch škol. »Zeit« oznamuje, že udělena mu zalímní sankce k osnově zákona, kterým se zřizuje za timní právnická fakulta vlašská ve Vídni. Po bar. Bienerthovi přijat byl v audienci dr. Wekerle Baron Bienerth setkal se s ním v audienčním sále a měl s ním krátkou roz- pravu. Dr. Wekerle ve Vídni. Z Vídně, 16. ledna. (K. k.) Ministerský předseda dr. Wekerle byl dnes v poledne přijat císařem v Schönbrunnu ve slyšení. Z Vídně, 16. ledna. Dr. Wekerle přijal dnes návštěvu nového odborného chefa v mi- nisterstvu zahraničním Rösslera, se kterým se radil přen půl hodiny. Potom jel do Schön- brunnu, kde byl o 11. hodině ve zvláštní audienci cisařem přijat. Při audienci referoval o zahraniční situaci a pracovním programu uherského říšskéh sněmu. Odpoledne bude míti porady s bar. Achrenthalem, Bienerthem, Schönaichem Rauchem. Z Vídně, 16. ledna. S maďarské strany se suě- luje: Dr. Wekerie uznal nutným, podati panovníkovi zprávu o pilných politických záležitostech, zároven pak seznati mínění rakouských kruhů politických Poněvadž maďarská vláda má již rakouskou nětu v příčině banky, bude se nejspíše také tato věc pro- jednávati. Z Vídně, 16. ledna. Audience dra. We k erla trvala skoro tři čtvrti hodiny. Rozhodnutí ve sly šení tom neslalo se zádné.

Ministerské porady. Z Vídně, 16. ledna. Včera o 6. hodině večerní dnes o 11. hodině dopolední konala se minister ská konference, které se zúčastnili jenom ně kteří členově kabinelu. Včerejší byla v ěno vána poštovním záležitostem v Če chách, dnešní pak, které se zúčastníl také dr. Žá- ček, záležitostem jazykovým, pokud bu- deu předmětem česko-německé expertivy. Jednací pořad uherské poslanecké sněmovny Z Pešti, 16. ledna. O včerejší ministerské radě proslýchá se, že vláda změní po- řad v pracovním programu říš- ského sněmu, poněvadž před vyřízením bankovní záležitosti nemohou se projednati ani volební reforma, ani rekrutový zákon. V míni- sterské radě přetřásána finanění si- tuace, způsobená dohodou rakou- skotureckou. Rokovalo se o modalitách opatření sumy, která bude Turecku dána, zá- roveň pak o způsobu, jakým se uhradl ná- klad výdajů vojenských, způsobených rozložením posádky v Bosně a Hercegovině. Pracovní program poslanecké sněmovny byí stanoven v ten rozum, že se napřed projedná reforma berní, potom zákon jenž se týče kongrui a po vyjasnění situace zákon o rekrutech. Z objíždky pozl. K. H. Wolfa. Z Hamburku, 16. ledna. Poslanec K. H. Wolf na své pouti Německem dospěl sem. Měl zde včera řeč, po které byla přijata tato resoluce: »Děkujeme německým Rakušanům z jejich obětavost a doufáme, že nezadají nie z německého majetku.« Z úřadního věstníku. Z Vídně, 16. ledna. (K. k.) »Wiener

Zeitung« oznamuje: Ministerstvo vnitra udělilo

na základě císařského zmocnění v dohodě s ministerstvem železnic a ministerstvem finanei panu Josefu Klöcknerovi, hospodářskému in- spektoru c. k. terezianského úslavu šlechtičen v Praze, ve spolku s panem Josefem Kolářem, okresním starostou ledečským v Radostovicícho a Janem Herešem, starostou města Ledče, po volení k ustavení akciové společnosti pod firmou »Mistní dráha Světlá — Le- deč— Kácov« se sídlem v Praze a schválil její stanovy. Ze sněmu kraňského. Z Lublaně, 16. ledna. (K. k.) Ve včerejší schůzi zemského sněmu rozvinula se za pro- jednávání prozatímního rozpočtu čilá debata. Poslanci Tavčar a Turk zabývali se záříjo- vými událostmi v Lublani, útočíce při tom n zemskou vládu a vojenskou správu. Poslanci Vilman a Oražen napadali všeobecné zemského presiďenta a zemskou vládu. Mluvili dále poslanci Šusteršič, který rovněž mlu- vil o záříjových událostech a odsuzoval výtrž- nosti, a dr. Eger, Gangl, a baron Schwe gel. Zemský president Schwarz delší řečí odmítal útoky, učiněné za rokování na vládua vojenskou správu. Po doslovu zpravodaje byl prozatímní roz počet přijat a schváleno několik resolucí. V 1410. hod. večer byla schůze skončena Příští schůze dnes.

Zlepšené poměry rakousko-ruské. Z Vídně, 16. ledna. »N. Wr. Tgblltu,« te- legrafují z Petrohradu: Ve stycích r akousko- ruských nastalo viditelné zlepše- nI. Císať František Josef zaslal carovi k novému roku pravoslavnému blahopřejnou srdečnou de- peši. Jmenování ruského vyslance G ier s velevyslancem ve Vídni a bar. Rosena vele- vyslancem v Římě jest blízkým. Francouzský ministr námořnictví Picqnard odstoupí M. Z Kolína n /Rýnem, 16. lodna. (Zvl telegr. »Nár. Listů«.) »Köln. Ztgu. « telegrafuje se z Paříže: Ministr námořnictví Piequare prohlásil ministerskému předsedovi Clemence- auovi, že jsa již stár nemá potřebné síly, aby provedl úkoly, které mu jakožto ministrovi ná mořnictví byly dány a že je tedy odhodlán úřadu svého se vzdáti. Clemenceau žádal jej na to důtklivě, aby v úřadě setrval aspoň tak dlouho, než bude možno učiniti v přičině jeho nástupce nějaké rozhodnutí. Těto důtklivé žádo- sti Plequard prozatim vyhověl, ale nezměni svého zásadního rozhodnutí, tak že je od stoupení jeho věcí už nepochyb nou S věrohodné strany ujišťuje se, že stále pokračující odhalení v technických a starých administrativních zlořádech v námořnictvu Pie- quarta přiměla k neodvolatelnému rozhodnutí, že odstoupl. Picquard nabyl prý přesvědčení, že na odklizení trvajicích zlořádů a zjednání nového pořádku sily jeho nestačl. Napjatý stav v Portugalsku. Z Lissabonu, 16. ledna. (K. k.) Naprosto nepravdivé jsou pověsti, že ze strachu před spiknutím proti mocnářství bylo zatčeno mnoho osob a že byla sesllena zdejší posádka. Anglie a Amerika ujímaji se Juanšikaje. Z Pekinu, 16. ledna. (K. k.) (Reuter.) An glický a americký vyslanec podali dnes prine Čingoví rozklady o propuštění Juanšikaje.

Dementi. Z Vídně, 16. ledna. (K. k.) „Fremdenbl.“ oznamuje: Oproti zprávě caříhradského listu „Sabah“, že v Rakousko-Uhersku zahájen byl boykot tureckého zboží, můžeme konstalovati. že tato zpráva postrádá jakékoliv podstaty a že na takové opatření se nikdy nepomýšlelo. Co stojí annexní politika? Z Berlína, 15 ledna. Zdejšímu »Tageblattu« telegrafuje se z Vídně: Nebezpečí války dle všeho pominulo a zde zahájena již rozprava o zajímavém thematu, co annexní politika do- sud stála. Jak jsem již onehdy sdělil, činí vý- daje na soustředění a mimořádně vydržování vojska v zabraných zemích již 70 millionů, k kterým se druží další velké vydaje na opstření trvalých potřeb pro vojsko, na vyzbrojenía ozbrojení, na doplnění zásob střeliva, spíže atd. tak že se nyní již doznává, že bude kromě hotové náhrady Turecku nutno opatřiti ještě aspoň 200 million korun. Tento účet bude delegacím předložen ihned, jak se sejdou, což se slane teprve na podzim. Odročení delegaci usneseno proto, že účtování se zodpovědnými řediteli drahé anr exní politiky později klidnější a hladšl bude, než by bylo nyní.

Nebezpečí války na Balkáně Jednání o shodu Bulharska s Tureckem. Z Vídně, 16. ledna. Bulharský ministr za- hraničních záležitosti Takěv meškal několik dní ve Vídni a vyjednával s rozhodují- cími osobnostmi o dosavadním slavu turecko-bulharských úmluv. Po skon čených zdejších poradách, jež se týkaly také věcí finančních, odjel Takěv přos Švýcarsko do Paříže. Jeho cesla má — mimo jiné —z účel také smluviti bulharskou státn půjčku, kteráž by vládě sofijské zjednala pe níze na zakoupení Bulharskem probihajících tratí východních drah, tedy penize na docílen shody s Tureckem, na kterou nyní rakousko- uherská vláda silně naléhá. Z Paříže vráti se Takěv zase do Vídně. Z Karlsruhe, 16. ledna. (K. k.) „Süddeut. Reichskorresp.“ píše: Po základní dohodé mezi Rakousko-Uherskem a Portou nelze na dál odkládatí vyrovnání turee ko-b ul- harské. Za obtiží nyní překonaných neuká- zala bulharská vláda ochotu k Turecku, ktera by stačila k dorozumění. Nyní však vlastní zá jmy Bulharska poukazují na brzk smirné dohodnutí. Rakousko - Uhersk dalo příklad, který nelze podceňovati, přinášeji finanční oběti pro změnu, která jest nepoměrne skrovnější a nozasahuje tou měrou do cizíeh práv, jako bulharské vymoženosti. Bulharsko musí upraviti otázku zabrání Východní dráhy Chce, aby neodvislost a důstojnost knížete byla uznána ottomanskou říší a také ostatními vel mocemi. Musí tedy vyhověti ture ckým přáním, neboť ví, že nejsou to jenon přání Turecka, nýbrž že všechny mocnosti oče- kávají od Sofije důkazy dobré vůle. Výhody rychlého dohodnutí s Cařihradem leží na bíle- Z Cařihradu, 16. ledna. (K. k.) Časopis „Turquie“ tvrdí, že dovídá se z autentického pramene, že Bulharsko chce Turecku odstoupiti pásmo území, obývan Mohamedány ve východní Rume- dni.

lii, jako náhradu za jistou část odškodného které Porta žádá. Je-li konference zbytečná. Z Karlsruho, 16. ledna. (K. k.) „Sůdd. Reichskorresp.“ praví: Tu a tam čteme již, že evropská konference o olázkách balkánských jest zbytečnou. Nenastala však dosud doba, — nenastane snad vůbec — kdy bylo by možn rozvinouti zvláštní horlivost pro anebo proti svo- lání konference. Nejbližším úkolem bude z aji- štění pevných výsledků v jednotli- vých otázkách mezi zúčastněný mi vládami. V jaké formě buďou pak tyto vý- sledky mezinárodně schváleny a sepsány, zda zvláštní, za tím účelem svolanou konferenei, nebo jiným způsobem, to bude moci býti v hlav- ni věci vyhraženo úsudku mocností, které na- vrhly nebo přijaly myšlenku nové koníe- rence o otázkách východních. Minislerská krise v Srhsku. Sp. z Bělehradu, 16. ledna. (Zvl. telegram „Nár. Listů“.) Velimirovičův kabinet podal znovu žádo rt za propuštční. Král rozhodne o jeho demnisi teprve, až bude ukončeno vyjednávání mezi radikály a mladoradikály. Předpokládá se. že nové ministerstvo sostaví Stojan Protič a že to bude vláda kompromisní, sestavená z předáků obsu radikálních skupin. — Z Petrehradu do- cházející zprávy popírají rozhodně, že by byl ruský velovyslanec Zinověv učinil jakékoli, Srbsku ne- příznivé prohlášení. — Srbská policie zakázala tábor lidu, jenž protestovati měl proti stíhání Srbů v Chor- vatsku. Z Bölehradu, 16. ledna. (K. k.) Poněvadž po vánočních svátcích sešla se opětně skupština. podal kabinet Velimirovičův králi opětně svoji demisi. Srbsko neustane v boji. Z Bělehradě, 16. ledna. (K. k.) Pojedná- vajíc o oxposé Kiamila paše, prohlašuje staro- radikální „Samouprava“, že Srbsko ne- ochabne v boji za svoji budou- cnost a že nikdy nevzdá se srbské myslenkr.

Politické zprávy zahraničné. V Bělehradě. (Původní dopis „Národních Listů“.) V Bělehradě na pravoslavný nový rok Navštívil jsem prof. Mile Pavloviče. Ze slov jeho jsem poznal, že je zastancem myšlenky ohody s Bulhary. Aféra posl. Klofáče s Hyn- kem Maškem učinila zde hluboký dojem. I Míile Pavlovič byl nedávno oblažen dopisem Maška Týž patrně široce chtěl roztáhnouti sítě. Krátký byl můj rozhovor. Profesor Pavlovič spěchal, byl zván na dvorní ples u krále Petra. Nálada lidu je stísněna. Dohoda Rakouska s Tureckem každého tu překvapila. Všechny listy trpce o ní se rozpisují. Nevěří zprávě. S reservou dohadují, že by Rusko nemohle hráti obojetnou hru se srbským národem. Stejně se jim zdá odvážným myšlenka uvěřiti, že by ty mocnosti, které Srbsko nabádaly k rozvaze a k neporušení míru, nyní Srbsko zraditi mohly. Nejméně by čekal srbský národ, že by Izvolský. který radil balkánským državám k utvořen spolku s Tureckem, mohl nyní pomáhati Ra- kousko-Uhersku a Turecku proti těmto državám a že by mohl připustiti ku prodeji Bosny. Vzru- šení způsobila zpráva, že bulharský minist Takev po dvouhodinné audienci u krále Ferdi- nanda náhle odjcl do Vídně.

Z kulturní ciziny. Spisy Nadsonovy Petrohradský literární spolek »Litěra- turnyj fond« chystá se vydati 25. vydání spisů Nadsonových — fenomenálního talentu básnického, zesnulého po horečně plodné činnosti v 25. roce věku (Semen Jakovlavič Nadson žil v letech 1862—1887,. Úspěch básní Nadsonových jest tak značný, že nemá vůbe příkladu v ruské literatuře, ani u dvou největ ších poetů ruských, Puškina a Lermon tova. Již v deseti letech po smrti Nadsonově dočkaly se spisy jeho 14 vydání a vynesly »Literárnímu fondu« daleko přes 50 tisic rublů. Letos tedy dojde k vydání 25. a výtěžek fondu činí okrouhle 160.000 rublů. Literárnímu fondu odkázal S. J. Nadson všecka svoje práva z vděčnosti za podporu, prokazovanou mu za života, když jej, na plíce chorého, vypravil k léčení za hranice do Wies- badenu a do Nízzy. Jubilejní 25. vydání spisů Nadsonových vyjde ve dvou svazeích, z nichž první bude obsahovati výhradně jeho poesii, druhý pak verše humoristické a začátečnické (když bylo básnikovi 15 let) a různé stati feuilletonní i jiné tišténé svého času v ki- jevské »Zarje« v petrohradské »Neděli.«

VeŠtuttgartě vyšly s názvem »Večen mého života« memoiry Malvidy Mei- senburgové, bývalé vychovatelky dět slavného ruského revolucionáře Alexandr J. Gercena. Meisenburgová byla žena velice inteligentní a nadaná spisovatelka, jež nejenom prostřednictvím Gercenovým, nýbrž i vlastnosti vlastního vynikajícího ducha dovedla kolem sebe shromažďovati všude, kde se objevila, nejpřednější současníky. Tak jsou zápisky jeji zajímavým a pestrým obrazem kulturního ži vola všech center evropských, Londýna, Paříže, Říma, Benátek, Berlína, a její zápisky vypra vují mnoho charakterisliekých podrobností Gercenovi, Mazziniovi, Nietzscheovi, Wagnerovi, Lisztovi, o anglických, francouzských i ilal- ských polilicích, učeneích, umělcích. Ke knize memoirů napsal vřelou předmluvu s názvem »Konec života idealistky« choť dcery Gerce- novy Gabriel Moneau, v jehož rodině Meisenburgová zemřela ve věku 85 let. Ruský spisovatel S T. Semenov ozná- mil v moskevském »Spolku přátel slovesnosti ruské«, že Lev N. Tolstoj vzdal se my- šlenky napsati román, v němž hlavní osobou měl býti legendární Fedor Kuzmič, pod kterýmžto jménem miliony ruských lidí před lety věřily, že se v Sibíři skrývá a ve vyhnan- ství žije car Alexandr I. Lev Tolstoj tak podlehl některým pramenům lidového podání, že po určitou dobu sám pevně věřil věcnému obsahu legendy; ale obíral se celou záležilost dále i podrobněji a shledav arci, že legenda nemá ani za mák pravdy v sobě, zanechal sklamán myšlenky beletrislického spracování kromě toho sám se horlivě snaží přispěti k vy- mýténí bezpodstatné pověsti.

Iindy a nyní. X Na pana Nevím všecko epají. Kuchařské kniby staročeské vlipkují nešvary kuchařek a čeledi 1 členů domácuosti, když prý se něco stane, že se vymlou- vají, že to udělal, zavinil, ruzbil, pomlsal, zamotr chal — »já nevím«, pan Nevím! Dr. J. Bolte z Ber Iína našel v Gsthě leták s vyobrazením, kdež byla po česku vydána ve stoleti XVI. známá satyrická skladba německá o panu Niemand (v latinských skladbách: pan Nemo). Skladba škádlí nemilosrdně všecky, kdo se vymlouvají na pana Nevím: Teď já Nevím tuto stojím, a na kuchařky vám povím, nebo cožkolivěk dělají, na mne Nevím všecko cpají. Z všeho mne vždycky viní, což samy škody učiní. Mnohé dívky, kuchařky, jsou jakés dvorné bedařky. Není při nich šetrnosti a umějí šermuov dosti. Pro bystrost sotva zdvihají nohy, též dlouho léhají. Přílišnou ne- šetrnosti nadélají škody dosti. Hrnce, konve, misky tepou, a pro ledacosi se vstekou. Nebudou tajden mluviti, hněvy nechtějí ke stolu jíti. Než po koutech mlsl čistě, to já všecko vidím jistě. Paniem svým činí na zdoty mnohé rozličné úkory. A s hospodá- řem se vadí víc na oko než kradí. Na nic nemysli jiného nežli na frejíře svého. A když pak pro vodu chodí, tuť divné klevely plodi. Neb na své paní ža- lují, živé i mitvé zpravojí. Jiná vědra, konve ztluče chtějíc vody velmi ruče natočiti a nabrati, aby se mohla potkati a viděui

svého frajíře, nesúci v té míře. Prve s vodou nevrátí. leč jí on korbel převrátí. Přijda domuov, tu kdež slůží, divně na neštěstí tůží, že by ji to porazilo. korbel, konev rozrazilo, Jiné pak o škodě míčí, zchy tralé jsůce, až frčí. Na mne Novím počilajíe, potvorně se vymlouvajíc: Nevím, nevím, milá paní, zmrhalo se na svílání. A tuto se škoda stala, prostě prve, než jsem vstala. Nevím, milá paní, o tom, nebylať jsem jistě při tom! Tu pak škodu udělala, když s pachol kem pohrávala. Jiné pak věnce kupují a své frejíře darují, byť pak neměla košile, bez ní byla každé chvíle, protoť musí věnec býti, čislá dva vrkoče míti. Mnohá chodiec skuhře, pláče, jiná laje, divně kváče Za nic se roba nestydí, ale což na paní vidí, vždy na to myslí tak mnoho, ažť sobě dovede toho. Sukni s faldy vykrojenou, axamitem premovanou, rukávee na trý faldovné, vyšívané a křialtovné. Ovylou ko- šili s pytliky, po uši vlasy s luliky. Mnohá neumi vařiti brachu, avšak plna klevet, tlachů. A kteráž misek nezmývá, nejvíc fraje pilna bývá. Nebylať by den živa, byť vždy nebyl korbel piva. A protož mil děvečky, uposlechnětež mne všecky, chcete li, ať ne- žaluji na vás a nevypravuji. Paniem vašim věrně služte, po ničemž více netužte, než kterakž byste Č. Zibrt. plnily, vuoli paní svých činily ...

Různé zprávy.

O příčinách zemětřesení jihoitalského podává zajímavá sdělení v „Hornických a Hulnických Listech“ prof. dr. Jindř. Barvíř. jenž zná z vlast- ního názoru geologické poměry tamější krajiny a ste duje zjevy sopečně i zemětřesení: Každému, kdo jen poněkud obíral se geolozi tamějšího území, jest jasno, že Elna není sopkeu osamělou, nýbrž že oblast tekutého sopečného mag matu jejího spodem se rozšiřuje. O tom svědčí dast častá stejnodobost sopečné činnosti Elny i Vesuvu pak některé ze sopok na ostrovech Liparských (činí cích řadu od Etny celkem poněkud k Vesuvu smě- řující), z nichž sopka Stromboli jest vůbec neustále činna. O tom svědčí též i povaha hornin, vyvřelých na místech řečených a tektonická povaha krajiny. Rovněž pak jsou toho svědectva také oblasti vělších země- třesení, jaká postihují nezřídka daleké okolí zejména od Etny směrem severním, jižním a severovýchod ním, při čemž střed zemětřesení („opicentrum“) bývá v různých dobách na různých místech, zvlášť ovšen v okrsku messinském nebo v okrsku Rergia di Ca labria. Že pak tu zemětřesení často bývá, bývá i přl čina obojich zjevů ponejvíce pokládána za společnou Přičiny obojích zjevů mohou býli ovšem několi- keré Hlavní z nich hledá se buď v pohybech rozpu kaných vrslev kůry zemské nebo v místníchi změ- nách poměrů a fysikální povahy eruptivního magmatu pod pevnou pokrývkou uzavřeného. Leč obojí změny ty, pokud nabývají větší intensity, tedy větší posuno vání pevněho, rozpukaného povrchu a tekutého spodku, jdou spolu zajísté ruku v ruce, a zvlášti vělší pohyb žhavolokulého magmatu může způse- bili pohyby v čáslech rozpukaného pevného povrchu i nastává další olázkka: co jest příčinou větších změn v mistních poměrech eruptivního magmatu?

I tu může býti ovšem příčin několikero, také zároveň může působili více nežli jedna, ale jedna z hlavních příčin může býli zajisté i mimo zemní naši, zvláště ve změnách na slunci se dě- jících a pak ve vzájemné poloze slunce, měsíc a země. Od vzájemné polohy slunce, měsíce a zemo záleží, jak známo, zjevy přílivu a odlivu mořského i mohou zajisté způsobem analogickým vzakkati touá příčinou také, jak i Zenger přijímal, pohyby teku- tého magmatu sopečného, původce zjevů sopečných což jest pochopilelno a oprávněno, zvláště ovšem kde rozpukaný povrch zemský nebo dokonce jíeny sopečné pohyby takově usnadňují. A tu právě lze pokládati za pravděpodobno, že také jedna z hlavních příčin nynějšího zemětřesení jihoitalského byla mimo zemská. Důvodem toho shle dávám býti: 1. Neobyčejnou velkou změnu počasí, jaká za- čala nedlouho před tím ve Spanělsku a rozšířila se pak po jižní Evropě (bora v Istrii) a na jiná místa. 2. Nápadně silné zamračení oblohy a prudký liják, též silný vichr, kteréžto zjevy nastaly přeo zemětžesením a potrvaly za něho i po něm. 3. Před tím dne 23. prosince bylo, jak vhodně „Národní Listy“ ve večerním vydání ze dne 30. pro since 1908 připomínají, velké zalmění slunce, arcie viditelné jen na jižní polokouli.

4. Patrna jesi jakási periodičnosl zemětřesen toho vzhledem k zemětřesení a úkazům sopečne šinnosti v tamějších krajinách za posledních let. Pokud se týče periodičnosti právě zmíněné, budiž poznamenáno, že zesulý profesor Zenger uznával periodičnost zeměiřesení a výbuchů sopečných jed- nak 12.6denní, jednak asi 10felou a jednak 18lelou a skutečně na rok 1908 mělo by pak připadati 10lel obdebí velikého zemětřesení sicilského z r. 1898.-) Také však poslední léta hlásila se již nejednou v peo- sinci sopečná činnost v krajinách těch. Tak soptií Vesuv koncem r. 1907 a Etna koncem r. 1906. Kdyby loto nápadně opělování sopečné činnosti v krajině tamější mělo podnět zvláště silný, pak by snad dalo se očekávati, že tam také r. 1909 opět nastane bud soptění některé z obou sopek Etny a Vesuvu, nebo zemětřesení, nebo obojí úkazy tyto. Pokud pak se týče času, tedy se zřetelem k době sopečných výjevů lamějších a zemětřesení za posledních let ve zvláštní ávahu připadaly by: na leden, konec dubna, květen červen, 2. polovici října, listopad a opět i pro- sinec.**)

*) Ch. V. Zenger: La théorie šlectrodynamique du monde et les čruplions volcaniques ol grands sismes, Paris 1904, str. 7. **) Ve článku „O periodičnosti větších poruch v atmosléře a v hořejších částech kůry zemské“ U nás zasluhuje pozornosti, bude-li snad roku 1909 opakovati se zemělřesení v Rudohoří (v krajnni ašské, na Kraslicku atd), zejména jestli se tak stane ve diuhé polovici října nebo v první polovici listo- padu.

= Hostina za čtvrt milionu. V Americe bylo opět dasaženo rekordu a sice nejdražší hostiny. Marjorle Gouldova, dcera mr. George Goukdla a vnu- čka zemřelého Jay Goulda, jenž počal svou kariéru jako drvoštěp a skončil jako král železnic, dosáhla sedmnáclého roku, a to se musilo náležilě oslaviti. Proto rozeslala šťastná maatka 250 pozvání nejvyšším z vrchních deseti tisíc k dineur a tanci. Všech 250 hostů se dostavilo. Již před hostinou odhadl novo- yorský list, že „úhrnná hodnota“ přílomných se páčila na 7.000,000.000 K. V elegantním holelu Plaza bylo celé patro, sestávající z 28 pokojů, proměněno ve veliký květinový há). 5500 exolických hlií a 1500 orchidcí mísilo se v tisíce amerických růží po 1 ko- runě za kus, kromě vzácných květin z Australie a jihomořských ostrovů. Z korridorů vcházelo se do pokojů branami z růží a ve kvělinových arkýřích seděly úplně zakryty nejlepší kapely z Nov. Yorku, jejichž stiídavý program obsahoval více než 100 čí- nel. O 129. hod. přišli první hosté a brzy na to za- sedlo se k diner po 600 K za osobu bez nápojů. Po- dávala se jen nejvzácnější vína, jichž cena se ne- uvádí. Prostulé zlaté příbory mrs. Gouldové byly doplněny rovněž zlalými příbory hotelu. Miss Marjo- rie měla zvláštní stůl, který pak sdílela s 50 mladými divkami svého věku. U tohoto stolu bylo prý zvláště veselo, nebot každá dáma nalezla vedle svého talíře zlatou, diamanty posázenou tobolku nebo řelízek.

Po diner odebrula se společnost do tanečního sálu, jenž se podobel nádherné zahradě. Orchideje táhly se po stěnách a po slropě jako by vyrůstaly z parketové podlahy. Taněilo se do půlnoci, načež byl souper. Kotillon přinesl skvostná překvapení, zlaté ornamen- ty, krajky, postolly a slunečníky, vše dle amerického listu „hrozně drahé“. Překvapení byla přivezena de sálu na květinami pokrytém vozíku, taženém mali- čkým Japoncem. Po souper se opět tančilo. Počítá se, že hostina na oslavu 17. narozenin miss Marjorie Gouldovy stála její rodiče na 250.000 K, z čehož asi polovice připadla na překvapení a dekoraci, druhá polovice pak na pokrmy a nápoje. O páté hodině ranní slavnost skončila, před odehodem však se po- dával ještě poslední zákusek — jaternice s kyselým zelím. květnovém čísle „Hornických a Hutnických Listů“ 1906 (na str. 66)) vyjádřil jsem úsudek, že v okrsku italských sopek ještě toho roku snad nějaký výbunch naotane, ne-li dokonce nový výbuch Vesuvu samého. A ještě teho roku bylo v říjnu na Sicili zemětřesení. Erupční činncst Vesuvu ozvala se zřetelně v listo- padu, koncem prosince nastala pak činnost Etny. jež potrvala do ledna 1907.