1
masthead
Ročník XXXXIX.
2
masthead
V Praze, v pátek 16. dubna 1909.
Praha
6
article
Na ranní a večerní listy
předplácl se
V Praze v administrnci
na tněsín. . . . . . 2 K
na čtvrt leta . . . . 6 K — k
s dvaji donáško
na miěsie-
na čtvrt leta . . . . 7 K eah
ve fliálkácha
na měsio. . . . . . 2 K 00h
Poštou:
na měsle
na čtrt ieta : . . . 9 K 60
s dvojí zňsilkou
na měsle
Ba ieta : . . . k
Praha
7
article
Jaký jest stav českých
politických sil?
Jaký jest stav českých
politických sil?
Jsme s to zabrániti »vyrovnání« s Něme
v Čechách, na říšské radě zameziti uskuteč
nění vládních předloh jazykové a rozhrani
čovací v originálním vládním, anebo jinal
pozměněném znění? Tak zní otázka, o které
se dnes nejméně přemýšlí, na kterou se tím
méně odpovídá, ačkoli by měla býti denním
chlebem politického hladu české veřej
nosti . ..
Od opětného předložení Bienerthových
osnov vyrovnacích, jichž koncept, redakcea
definitivní znění uskutečněno opravdu bez
zjevných punktačních konferencí, bez před-
běžných punktací, jak před dvěma roky váš-
nivě ujišťováno — neminulo ovšem ani jediné
schůze voličské v Čechách ať české ať né-
mecké, aby se nebylo na ní jednalo o obou
národnostních předlohách, posvěcených jak
s důstatek známo »dílu míru« také v krá-
lovství českém. Rozum německých politických,
to jest voličských i poslaneckých německých
kruhů v Čechách, mínění tak zv. svobodo-
myslných německých stran slovem i tiskem
k Bienerthovým předlohám projevené, lze
shrnouti v ten smysl: »Nikdy nebylo vhod-
nější doby k uskutečnění německých ideálů
v Čechách nad nynější; ba nepodaří-lise
národnostní rozhraničení a uzavření něme
ckého území v Čechách i naprostá smrtelně
jistá, český život v uzavřeném území do po-
slední české duše vylučující nadvláda něme-
ckého bezpráví nyní, nikdy už se nepodaří. Ale
předlohy bar. Bienertha jsou pro Němce ne-
přijatelny v tomto znění a musí byt
změněny nikoli snad proto, že by Němci ne-
souhlasili s jich zásadami, nýbrž z důvodů
ještě užšího přimknutí vládních zásad k zá
sadám německým, k všemožnému přiblížení
se a předpravě pro Provinz Deutsch-
böhmen«.
Bienerthův
Bienerth
Němec
Čechy
Provinz Deutsch
8
article
Tato opravná práce má se vykonati ve
stálém vyrovnacím výboru. K tomu, aby se
Bienerthovy předlohy dostaly do výboru
aby z něho vyšly ve znění Němcům v Če
chách přijatném, o to přičiní se všecko Ně-
mectvo cislajtánské na říšské radě zastou-
pené a — celý německý národ zastoupený
ve Vídni německým velevyslancem, v jehož
portefeuillu nachází se směnka za »germán-
skou věrnost« osvědčenou v otázce bosensko
s příkazem výplaty Němcům rakouským.
Na straně české jest přesvědčení o ne
přijatnosti vládních předloh národnostních
o nutnosti jich odmítnutí a limine dnes vše-
obecné, není v tom rozdílu ve svědomí, mí
nění a projevech české všeobecnosti. Bylo
již jednou poukázáno k tomu, že vladní
předlohy vyrovnací byly slavně deklarova
ným účelem první koalice stran v kabinetu
Beckově, do níž »dva dobři našinci« vyslán
zvláště k tomu výslovnému konci, aby při
jich přípravě spoluúčinkovali na záruku, že
vyhovovati budou spravedlivým českým prá
vům na vlast. Dějiny této spolupráce české,
jakož i její pokračování na bienerthovském,
valně pozměněném výrobku, jsou knihou
sedmerých pečetí a co jedine nikomu nen
v českém národě tajno, jest vědomí strašné
politické chyby svolení k tomu, aby národ
nostní vyrovnání v Čechách bylo učiněno
předmětem říšského rozhodování, aby vy-
rovnací předlohy proti českému programu a
zároveň proti ústavě byly položeny na stůl
říšské rady. Hrozněji nevymstil se dosud
žádný hřích proti programu strany, zlehče
nému naposled jako mrtvý kodex, než toto
couvnutí od autonomistické výhrady práv
českého sněmu, která má pro sebe ke všemu
i ústavní zákon!
Jak úžasně změnila se bilance něme-
ckých vyrovnacích vyhlídek od vstoupení
českých parlamentárně koaličních ministrů.
Bienerthův
Němec
Vídeň
Beckov
Čechy
český sněm
9
article
Při prvním vzplanutí českého odporu proti
vyrovnání cestou říšské rady ukázalo se na
dva mocné činitele, kteří odstranění česko
německé otázky se světa stůj co stůj vy-
žadují, na vůli koruny a lidového parla
mentu, který nestrpí déle této překážky
plodného, zejména národohospodářskéhoa
sociálního zákonodárství. Nikdo nenadál se,
že stačí shluk světodějných událostí několil
týdnů, aby na německou misku vyrovnacích
vah uvrhl ještě nejrozhodnější přívažel
hřmotné — kosti pomořanského granatýra,
jež Bismark olázkám balkánským nikdy ne-
chtěl věnovati. Situace jest skutečně taková
že »vae victise nekrvavě rozhodnuté války
rakousko-srbské platí nám a že ke svému
podílu ve zlatě na půlmiliardě útrat, jež
stálo anekční návěští v úřadních listech
monarchie, zaplatiti máme ještě třetinovým
výkrojem z celistvosti našeho českého krá-
lovství a dalším smrštěním bytu českého
jazyka na centrum země.
10
article
Zdají-li se někomu tyto odhady příliš-
nými a ukájíli se kdo optimistickým: »Tak
zle ještě není !«, jedno nutně přizná —
hroznou převahu německých sil proti českým
v nastávajícím, snad na vždy rozhodujícím
zápasu o smysl naší existence v Evropě.
o dokument a budoucnost naší historičnost
v dějinách národů, o celistvost, nedílnost
šelné země trojjediného království českého
Co my máme a můžeme dnes postaviti prot
vítěznému nadšení a naprosto přesvědčenému
doufání Němců, že konečně praskne vaz
české neůstupnosti pod německou patou
Dnes, necelých čtrnácte dnů před opětným
zahájením říšské rady, která bude rozhodo
vati o dalším projednávání vládních předloh
národnostních? Nikdy nebyl stav českých
politických sil tak zoufanlivý, nikdy složky
jejich tak rozbíhavé, nikdy vůle politické
representace tak rozvrácená, nikdy vědomí
vedoucích kruhů, co se stane a stati ma.
tak nejasné, nikdy zájem české veřejnosti
o hlavní otázku českého prospěchu tak chabý,
nikdy naděje na synthesi českých politických
sil k velikému činu, který se státi musí, tak
bezútěšná jako nyní.
Němec
Evropa
11
article
Dne 28. března t. r. pronesl posl. dr-
Pacák svou kutnohorskou řeč, v níž pověděl
větu: »Tolik vám mohu říci bezpečně, že
nasadíme všechny páky, abychom zamezil
uzákonění návrhů jazykových a rozhraničo-
vacích, které Bienerth parlamentu« a hned
v zápětí rozhovořil se o mohutnosti, která
má pákami těmi hnouti, promluvil o veliké
bojovné Slovanské jednotě. Tehož týdne, za-
hájeného tak důležitým projevem, informo-
vala tisková kancelář vůdcovstva národní
strany svobodomyslné český kraj takovým
buletinem o poměrech v Slovanské jednoté.
že sama v něm vyslovila nejtemnější před-
pověď o dalším jejím životě. Když »Nár.
Listy« upozornily na to, kterak se z čelného
místa strany upozorňuje na Slov. jednotu
jakožto na jedinou naději úspěšného odmít
nutí Bienerthových osnov a zároveň s místa
nejpůvodnější informace ve straně naděje tatc
se pochovává, bylo »Národním Listům« od-
pověděno ex praesidio na manifestantn
schůzi, a sice z téže příčiny osočením, jehož
dozvuky ještě dnes nedozněly. A co se stalo
průběhem tří neděl na konsolidování Slo
vanské jednoty, aby soustředěna byla všechna
její energie na odvrácení pohromy od národa
českého, kteráž vybouří-li se nad hlavami
nejzápadnější větve slovanské, znamená tolik
co veta nadějím všech ostatních slovanských
kmenů v říši této?
Ukázali jsme již k tomu, že zatím, co
se uvažuje o koncích Slovanské jednoty.
srážejí se počátky koalice za účastenství slo-
vanských poslanců, jedině dosud mimo
svazek Jednoty stojících, s nevyslovenou, ale
průzračnou tendencí. A slyšeli jsme útěšná
slova, že polský klub nedopustí na Čechy
pohromu rozdělení země ze zásad autonomi-
stických.
Pacák
Bienerth
Bienerthův
Čecho
12
article
Ale my sami, my Češi, naše rozkyd-
nuté říšské poselstvo a navzájem a na krev
potírajicí se a až na skupinky rozpadavající
se strany ?!
Poslední poslanecký projev o otázce
vládních předloh udál se v Lomnici nad P.,
posl. Maštálka prohlásil za nejbližší úko
poslanectva českého v té otázce nedopustiti
řešení předloh ve výboru na radě říšské
Zda obstrukcí či oposicí, ponechal otevřeným
a volným. Rozumí se, že otázka taktiky proti
Bienerthovým předlohám není předmětem
veřejné diskuse, ale co postrádame, toje
velký rys velkého hnutí před rozhodováním
o záležitosti, o které národ dvacet let slyší,
že jest životním jeho zájmem a která dle
skutečnosti znamená výsledek staletých bojů
o bytí a nebytí slovanském na vrchním
Polabí.
Vedoucí moravské orgány přinášej
články. Jeden o nové národněautonomistické
éřo v národě, druhý o nové soběstačnost
Moravy a jejích samostatných politických
cestach, v Čechách vyvrcholil boj mez
stranami městskými ve nikdy neslýchaně
formy a vedoucí strana česká považuje své
úplné isolování v národě, jdoucí až po vý-
pověď národobospodářského boje stranám
ostatním, za svou spásu.
Kde je muž, jehož jméno znamená
všečeský program odboje proti všečeské
zhoubě, kde jsou aspoň mužové iniciativy,
již by pronesli heslo: »Všechny česk
strany v jeden celek!«..? Nikol
jménem pohrdaného »svornostění«, ale jmé-
nem nutnosti, v zájmu všechen český lid
konejšícího vědomí, že úsilí českých zástupců
na říšské radě podporováno jest mohutným
projevem jednotné vůle, nechtít zahy
nouti, nedat se vehnati do ku-
sého zbytku vlasti k povolnému
hynutí! Projevem vůle národa, před
jakouž nemohou také couvnouti — zvolen
její vykonavatelél
Čech
Bienerthův
Nikol
Lomnice
Polabí
Morava
Čechy
13
title
Vídeňská obchodní komora ne
přijímá českou korespondenci.
14
article
Z Vídně, 15. dubna.
Vídeň
15
article
»Deutsche Correspondenz« ozna
muje: »Předsednictvo vídeňské ob-
chodní komory učinilo pro vnitřní své
úřadování skutek, který je po stránce národni
pozoruhodný a na všechen způsob musí být
s povděkem uvítán. Vydán totiž roz k az-
že na dále české přípisy, docháze-
jící od osob neb ůřadů mimo ko-
morní obvod, mají býti prostě o
kládány a zůstati nevyřizeny, při-
pisy pak docházející od o sob nebo ústa-
vů, nalézajících se v obvodu ko-
morním, jsou-li sepsány jazykem
českým, mají býti podavatelům
vráceny s výzvou, by učinili po-
dání německé. Tím obchodní komora pře-
dešla v čas pokusu vnutiti jí úřadování dvoj-
jazyčné. Četné české peněžní ústavy
jiné podniky, kterými požehnán
obvod obchodní komory vídeňské
hojně, učnily se patrnými také ve spisech
obchodní komory docházejících a to bylo asi
bezprostřední příčinou k opatření pro vnitřní
úřadování obchodní a živnostenské komory.
které musí býti schváleno.«
Deutsche Correspondenz
16
article
Vojenská revoluce v Cařihradě.
Vojenská revoluce v Cařihradě.
Sp. Z Bělehradu, 15. dubna.
(Pův. telegr. »Nár. Listů «. )
Na příslušný dotaz dostal jsem z Cařihradu
odpověď, že dosud není dostatečn
vysvětleno, která velmoc vyhrála
a která prohrála novou revolucl
Zatím bezpocbyby vyhrál sultán,
Arnauti a odpůrci annexe. Ziráta Mlado-
turků je obrovská. Nový vezír Tevfik paš
jest úplně sultánova kreatura. Sultán nabyl opět
starého vlivu a moci. Nový předseda parlamentu
Izmaji! Kemal mufti z Prištiny, vůdce
Arnautův a agrárníků, svého času mluvil roz-
hodně a hlasoval proti annexi.
Ze Skopije a Bitolje není dosud zpráv.
Činnost mohamedánské unle a vznik revoluce.
Z Cařihradu, 13. dubna. (Došlo opozděně)
(K k.) V tureckých kruzích proslýchá se, že
mohamedánská unie pracovala v poslední dobé
co nejhorlivěji, aby získala pro sebe mužstvo
posádky a před dvěma dny provedla příslušnou
kontrolu ve všech kasárnách, při níž bylo kon-
statováno, že jen 15 vojáků je pro
mladoturecký výbor.
K vypuknutí revoluce přispěl prý včerejší
denní rozkaz zdejšího sborového velitelstvl,
v němž vojsko bylo vyzváno, aby střílelo na
každého, dokonce i na mohamedánské duchovní,
kdyby měle dojíti k demonstracím proti ústavě.
Tento denní rozkaz týkal se pravděpodobně
táhoru lidu, který mohamedánská unie připravo-
vala na zejířek.
Od včerejšího večera vysílali povstalci emi-
sary z kasáren do kasáren, aby navázali styky
s vojskem. V noci byli důstojníci, kteří se na-
lezali v kasárnách, spoutáni, jiní výhrůžkam
smrti zastrašeni tak, že zůstali ve svých sou-
kromých bytech.
Tevfik
Izmaja
Kemal
Arnautův
Cařihrad
Bělehrad
Priština
Skopijá
mohamedánský unie
Zirát Mlada
17
article
V drobném prodejti
ranní čislo o sobě . . za sk
vočerní . . . . . . . za 4 h
Ve Aliálkách na venkově
ranní čislo . . . . . . .
večorni . . . . . . . . 5b
lneeráty
plati se hotově napřed
Předplacení a inserty přijimá
administrace v Marianské ul., s.
Tam nacházejí se tái
redakos, tiskárna a sxpedice
„Národních Llstů“
Rukopísy se nevracsjí.
národní Llstus
18
article
Všichni povslalci mají své zbraně a mnobo
střeliva.
Kompromitující spisy zabaveny.
Z Cařihradu, 15. dubna. (K. k.) Při zni-
čení mladotureckého klubu byl archiv
částečně zničen, částečně zabaven. Při tom byly
— dle novin — zabaveny spisy velic
kompromitujícího obsahu.
Sultán vyhovuje požadavkům vojáků.
Z Cařihradu, 15. dubna. (K. k.) V okruž-
ním telegramu ministra vnitra na uklidnění krajů
praví se, že vojáci předložili různé požadavky,
mezi jiným aby důstojníci, s nimiž jsou nespo-
kojeni, byli nahražení jinými. Sultán prý nařidi
učiniti, čeho třeba, je-li dosti důstojníků pre
eventuální náhradu.
Poslanecké porady.
Z Cařihradu, 15. dubna. (K. k.) Dle Otlo-
manského Lloydu mladoturečtí a po-
slanci liberální jednoty měli včern
oddělené porady mimo sněmovnu.
Z Cařihradu, 15. dubna. (K. k.) Odpo-
ledne konali poslanci ve sněmovně nejdříve
předběžnou schůzi, na níž rokovali o situ aci
a příští činnosti sněmovny. O drubé
hodině počala důvěrná schůze. Mnozí poslanci
a majitel »Mizanu« Murad agitují pro sml
všech stran.
Projevy z venkova. — Sněmovní proklamace.
Z Cařihradu, 15. dubna. (K. k.) Dle spo-
lehlivých zpráv bylo v dnešní důvěrné schůzi
sněmovny přečteno několik telegramů z ven-
kova, v nichž projevuje se znepokojení obyva-
telstva a armády, jakož i obava před reakcl
prohlašuje se, bude-li ústava v nebez-
pečí, že potáhne se na hlavní m-
sto. Sněmovna usnesla se uveřejniti prokla-
maci, v níž se prohlašuje, že ústava v nebez-
pečí není.
Lloyd
Murad
Cařihrad
19
article
Zákaz střelby.
Z Cařihradu, 15. dubna. (K. k.) Časopisy
uveřejňuji ve zvláštním vydání úřadní zprávu.
v níž se praví, když vojáci vraceli se do kasá-
ren, že někteří ozbrojení vojáci procházeli se
městem a střileli, čímž několik osob bylo za-
bito nebo poraněno. To odporuje šerijatu a zá-
konům a nesmí déle trvati, poněvadž propůjčená
amnestie netýká se činů v budoucnosti. Všechny
činy, které odporují šerijatu a zákonům, budou
potrestány podle těchto zákonů. Každý ať jde
proto po svých, nenosí zbraní a nestřilí, což
znepokojuje, vyvolává nehody a může porušo-
vati pořádek. To odporuje ústavě.
Z Cařihradu, 15. dubna. (K. k.) Střelb
na znamení radosti, která nabývala nebezpečného
rázu a od včerejšího odpoledne je opůt zaká-
zána, přestala.
Z Cařihradu, 15. dubna. (»Saba«.) Při
střelbě z radosti bylo 32 osob usmrceno nebo
raněno, avšak počet mrtvých a raněných je za-
jisté většl.
Optimističtí diplomaté.
Z Cařihradu, 15. dubna. (K. k.) Velvy-
slanci a vyslanci vykonali dnes úřadní gratu-
lační návštěvu u velkovezíra, za které Tevík
paša učinil uklidňující prohlášení o vnitřní si-
tuaci. Není prý žádného nebezpečí ohledně cho-
vání se armádních sborů drinopolského a so-
lunského. Tato zpráva zjevně upokojila diplo-
Sabo
Cařihrad
21
article
Literatura.
Literatura.
Našo knih v.
* František Klement: Z ovzduší hará-
mů a pouští. Se 108 vyobrazeními. V Praze, 1909
J. Ollo.
Frautišek Klement, který před lety již uvedl se
pseudonymem Ouldona Mansveta českému čtenáf-
slvu, prět hlásí se ze svého alpského záliší a to, co
nám podává, jest nádherná kytice z nejvzácnějších
vzpomínek na muslimský orient. Žádný jiný z nás
kromě A Musila, nemůže se honositi takovou zevrub-
nou znalestí muslimských poměrů, muslimského s.
vola a jeho rázovitestí, pako Klement, jemuž šťastno
živolní poměry po boku vysoce vzdělaného knížete
rodem i duchem dopřály proniknouti mnohem dále.
než kterémukoli jinému smrtelníku. Jemu olvíraly se
nejsvětější džami, křesťanu jinak nepřístupné, jemu
dostalo se cti, že byl v Ildizu přijat v audienci Ab-
dulem Hamidem II., jeho postavení a znalost jazyků
arabského i perského, jakož i způsebů země zjedná-
vala mu mocnou podporu tureckých vali a egypl-
ských mudirův i bejů. Daleko i hluboko vnikl Klemení
de muslimského vnitrozemi, z Bérula do Syriea
zajordánského flauránu, z Egypla do oásy Šiva, z
africké Tripole daleko do pustin saharských, ze slu-
ného Širasu procestoval Persii do Ispahánu a Tehe
ránu, ba i nově otevřený svět středonilský, z Assu
ánu až ke druhému vodopádu, zvelebený velikole
pými slavchními podniky Angličanů, pronikl též du
chaplný tento český pozorovatel.
František Klement
Klement
Ouldon Mansvet
Musil
Šiva
Angličan
Praha
Olla
Syriea
Persie
Ispahán
Asso
Hamid II
22
article
Dnes, kdy v Anglii, Německu i na Bosporu slává
se život muslimský předmětem úsilného sludia, když
mužové takového významu jako M. Harimann, Gold-
ziher a Achmed Riza s obdivuhodnou energii a s osi-
ňující učenoatí snaží se ukázati, ze jest islám rovno-
ceným kulturním činitelem jako světový názor stare-
babylonský, řecká filosofie nebo křesťanství, vítáme
nejnovější knihu Klementovu jako vážný český při
spěvek k ozdravění předsudných názorův o světe
muslimském, u nás dosud obvyklých. My jsme zvykl
posuzovati musimy dle Turků z doby válek ture-
ckých v Ublích a nerovného s nimi zápasu balkán-
ských národů slovanských, tuliž jednostranně a
přezíráním duševního pokroku, který má v Cařihradě
Bérutě a Kairu vynikající středy. Pomijíme, že mu-
slimšti národové bonosí se inteligencí na evropskýcl
učilištích vzdělanou, klerá staví se v jejich čelo
poctivě snaží se, aby světovou civilisaci smířila
přísnými zásadami koránu. A do tělo zajímavé dílny
která těží z duševních zásob Abhásovcův a cení
opravdově výsledky vzdělanosti západní, uvádí nás
Klement svým jimavým způsobem, v němž výsledky
hlubokého vlastního pozorování, třibené zkušenostmi
z celého téměř světa, splývají s učeností knižnou
odivají se ve brilantní formu dikce. Věrný popis,
dbající velikolepého i věedního, stídá se s momenty
M Harimann
Gold
Klementův
Turek
Klement
Anglie
Německo
Bospor
Cařihrad
Achmed Riza
starbabylonský
23
article
Pzatými ze života lidu, z něhož spisovatel vybírá
Pzatými ze života lidu, z něhož spisovatel vybírá
poslavy skutečné, rázovité, svůj svět důstojně repre
sentující.
„Z ovzduší haremů a poušti“ nadepsána jes
krásná kniha talo, bohatě věrně podanými snimky
ilustrovaná, není však popisem souvislým, nýbr
přestává na některých volně spojených obrazícn
Popisem nynějšího Cařihradu a jeho života, pestrého
pohyblivého, avšak i ve způsobu své obrody vele-
zajímavého, zahajuje spisovatel pozorování svá. Z vy-
nikajících slředů živola muslimského obeznamuje
nás dále s Kairem, nasáklým již kulturou zá padní
a naproli tomu předvádl v perském Ispahánu a v afri-
cké Tripeli svět muslimský, styky s Evropany posn
málo dulčený. Kdo chce učiniti si obraz o životě mu-
slimského lidu ve vzdálených pouštích a oasách.
dychtivě bude čisti popis oásy Šiva anebo cesty do
zajordánského Hauránu v Palestině: Svrchovaně za-
jímavé jest líčení cesly Saharou. Ušlechtilou tendeng
podati skulečný obraz dvorského, společenského
rodinného života tureckého, který by zapudil z mysl
mylné představy západcevropského romanlismu, pr
jevuji Klementovy obrazy „Z ovzduší harémo
„Sňatky v Orientě“ a „Z domácnosti tureckého sul-
tána“
Ke konci upomenulí české veřejnosti. Po delší již
léta chová pan Klement rukopis své „Syrie“, kterj
zajisté by byl vzácným obohacením našl literatury
zeměvědné. Čož nenajde se nakladatel, který by s
podjal nákladu?
* Jan Opolský: Pod líhou živola. Básně. Nákla
dem B. Kočiho v Praze 1909.
Muzi moderními básniky českými jméno autora
»Klekání« a »Světa smutných« dávno již má svůj
zlatitý zvuk — a zaslouženě! Náležit Jan Opolský
bez odporu k nejlepším našim Iyrikům. Tvrdý pozo
rovatel života, skeplik s očima smějícíma se, zpěvák
zasmušilé nálady podvečerní a opět břitký odpůree
šovinismu — toť Jan Opolský ve své basnické pod
statě.
Evropan
Klementův
Klement
Jan
Jan opolský
Cařihrad
Kairo
Palestina
Orient
Sýrie
Náklo
Praha
24
article
Ani nová jeho sbírka »Pod tihon života« nenes
znaků jiných. Jen síla nálady a mohutnost výrazuje
v ní slupňována se zmnoženým uměleckým postře
hem, který každé číslo této knihy proměňuje
drahokam vzácně vybroušený do všech nejjemnějšíci
odstinů.
Jeho drobné básně (Ticho, Rokoko, Interregnum
Ranní prospekt, Indie a j.) zaujmou zvláštním umě
ním, které málo větami dociluje nálady nejsugestiv-
nější, jeho starosvětské náčrty (Staré městečko, Dráb
Bellem) připomínají barevný svit obrazů Kašparo-
vých — jeho fantastické sny (Noc v duši, Drame
cínového vojáka, Starodávné drama) okouzlují melan
cholickou tElivostí sujetů.
Není čísla v této knize, nad nimž byste se na-
zadumali. Zachycujeť ona na svých stránkách téměi
všechny nárazy soudobého života a přibližuje se naš
duši jako důvěrný přitel, který zná naše stesky
i naděje.
V. K. L.
* Stanislaw Przybyszewski: Synové
země. Román o třech částech. Přel. Jar. Ráček. (Kni-
hy dobrých autorů LI. Cena 1.50 K.)
Sbírka pí. K. Neumannové má uznanou již zá-
sluhu, ze razi moderním autorům cestu do Čech přec
jen dříve, než by se to stalo jinak — vizme na př
neméně než 10letou mezeru mezi vznikem dramatu
„Dla szezešcia“ téhož autora a jeho provedením
na českém jevišti! (Synowie ziemi vyšly v originále,
tuším r. 1905.) Naší moderně Przybyszewski byl
ovšem znám již dávno před tím (v snmetné sbírce je
to již třetí jeho práce) a dán byl také hned do klatby
ode všech nepřátel modernismu a dekadence — jestě
když byl vůdcem moderny německé, Když se pak
paslavil v čelo polského Žycia, slýchali jsme o něm
ještě čnsto, ale již smířlivěji. A dnes, kdy vymizeln
vášeň bojův o modernismus a dekadenci, můžeme
souditi obrektivněji a spravedlivěji na obě strany.
Dráb Bell
V K L
Przybyszewský
Ráček
K Neumannová
Dl szezešcio
Indie
Čechy
25
article
Proti dekadenci bojovalo se leckdy příliš vášnivě
necenila se výhradně po slránce umělecké. Kdyby
byly úsudky po této stránce bývaly sebe přísnější
byly by prospěly více než úsudky diktované stan-
visky jinými — podle celkového nastrojení kritikova
Przybyszewskému aspoň nelze odepříti uměleckého
posvěcení a jeho směru umělecké hloubky. Ta pl
je vždy živolnou — díla hluboce unělecká nemohou
býti neživotná. V nich nemůže býti proto ani jedno-
strannosti, kterou předpojatí leckde viděli a vytýkali
Praví-li autor, že ve svých pracích podával touhu
po stále dekonalejším spojení dvou pohlaví, není
v tom pro mne ještě jednostrannost názoru na život
Dobře proví autor, že i to je úkol ještě nesmírný
Przybyszewský
26
article
Kdyby se to bylo vždy chápalo, byly by odpadly
plané često diskuse o společenském úkolu spiso-
vatelův a o mravnosti atd. St. Przybyszewski stoji
sice daleko školní mravnosti, neslouží jí, ale jehe
cekkové p-slání jako celé dekadence, pokud byli jej
vyznavači umělci a hluboce cílící lidě, bylo mravné
a očišťující. To sluší říci zvláště dnes, kdy se vy-
nášejí zlevy mnohem plošší a jednostrannější. Pau-
šální odsouzení dekadence bylo zvláště u nás přiro-
zené, leč nebylo ani zde (kde nevydala sice věšícl
plodův a nebyla zcela organickou) spravedlivě. Z
dnešní slagnace cítíme to jistě všichni lépe ... Práce
Przybyszewského, nyní přeložená, dává uvažovati
minulu a dnešku. Byla generace, klerá přec jen umě-
lecky a jemně cítila a jejíž rafinovanost nebyla tal
zcela neplodnou; a generace ta věřila také — ve sva-
tost lásky. Byla to reakce proti jejimu zneuznáván
v obyčejném životě. Dnešní unavená, snad znove
se shirající společnost může tedy v Przybyszewském
najíti onu touhu po lásce vůbec, po lásce dokonalé
čisté a silné i hrdě odbojné, neboť i dnes, ne-li více
než jindy, jdeme „mlhami a temnolami předsudku“
a cesla naše je „daleká, velmi daleká .
Przybyszewský
St . Przybyszewský
27
article
V. Štěpánek
* Mlnce král. českého za panování rodu Habs
burgského od r. 1526. Sepsal Kliment Čermák a blavní
spolupracovník Bedřich Skrbek. V Fardubicích 1889
až 1909. Nákladem Fr. Hoblíka
Více než dvacet roků tomu, co jsme vídali kon-
servátora Klim. Čermáka v archivu horním a měst
ském v Kutné Hoře a v puncovním úřadě v Praze
schýlena nad žlutými listy archivalií, co jsmes
s ním setkali v říšské mincovně a cís kabinetu mine
ve Vídni. V létech osmdesátých přinášely naše od
borné a krajínské listy ukázky z chystaného díla
o minci českých stavů, o dlouhé minci, o mincovně
v Hoře Kutně, o mincích Josefa I. i Karla VI. Záby
V Štěpánek
Čermák
Skrbek
Hoblík
Klim
Karel VI
Francie
Kutná hoře
Praha
Vídeň
Mlnce král
28
article
doslechli jsme, že dílo hotovo a zadáno firmě Hoblí
kově v Pardubicích. A nyní po více než dvaceli lé.
lech vídíme, co autor pilně nasbíral o českém min
covnictví v Hoře Kutné, ve Vídni, v Praze, v Ber
lfně, ve Vratislavi, v Brně, ve Zhořelci, ba at
v Alhénách. Čís. kabinet mincovní blahovolně ole-
vřen a velikolepá sbírka říd. Ed. Haisla v Libici
vyčerpána.
Byly však doby na počátku, kdy autor čerpa
jen ze sbírky »Včely Čáslavské«, kdy za vlastní gro
opatřoval tolary Rudolfovy a Maximilianovy. Na-
ezem v Močovicích valně se pak ulebčilo opatřen
ooriginálů a dvornímu museu děkovati jest za pod
poru až do konce díla poskytovanou. Dílo provázo
na 1600 obrazů velmi pěkně rytých, proto také ne-
bylo potřebí provázeti text rozvláčnými popisy me-
dailí. Někde také redakce obrázků uveřejníla mince.
které nejsou české, vůbec byly by o době Ferdi
nanda III. až do konce stačily jen typické obrázky
minel.
Antor opatřil v mincovnách autografy minemistr
vardajnů a ryjců, jakož i obrazy strojů ražebných
tačež jsme mu povděční. Na ústavech našich škol-
ních. musejních a na obcích koruny české jest, aby
dílo s takovou láskou psané a s takou obetí vydan
Al. S.
hojně odebl raly.
Čáslavský
Rudolfův
Maximilianův
Antor
Pardubice
Kutná
Vídeň
Praha
Vratislav
Brno
Zhořelec
Libice
Močovice
Hoble
ústav můj škola
30
article
* „Zlatá Praha“, velký obrazový týdenník v na
kladatelství J. Otty v Praze. Poslední číslo tohote
oblíbeného týdenníku rodinného vyniká opětně zna-
menitými příspěvky českých i cizích umělců výtvar-
ných. Z našich výtvarníků jsou v tomto čísle zastou-
peni: Beneš Knůpfer, Václav šl. Brožík, Karel Lieb
scher a Jaroslav Věšín. Z cizích reprodukuje „Zlatá
Praha“ Moritze von Schwinda „Procházka za bra-
nou“. Čásť beletristická přináší příspěvky předních
českých literátů. Jmenujeme jen: M. Čapek, Komte-
ska Fina, Ad. Boh. Dostál: Z nových básní, Václav
Hladsk: Dobývatelé, Gabriola Preissová: Bezesné
noci a j. Časová čásť přináší zajimavé obrázky praž-
ských vodáren. Čísla ukázková poslá administrace
zdar
* Sensační literární události závažného významu
je nový díl Sebraných spisů Al. Jiráska, miláčka če-
ského členářstva. Právě vyšlý 35. svazek živolníh
literárního souboru znamenilého našeho beletristy
přináší třetí knihu velikolepé husitaké epopeje „Bra-
trstvo“ s názvem „Žebráci“. Velký náš historický spi-
sovatel obral si v „Bratrstvu“ za předmět románo-
vého zpracování slavnou dobu válečných operací če-
ských vojsk na půdě uherské za vůdcovství Jana Ji
skry z Brandýsa v polovině XV věku Oba prvé díly
„Bitva u Lučence“ a „Mánio“, počátek a sláva če-
ského hejimanování v Uhrách, jsou vysoko vzedmu-
tou vlnou dějovou, zdežto třetí čásť, nejobsažnější.
líčí epickými rysy tragedii skonání „Bratrstva“, téte
epochy velkého hnutí husilského..
* Anglická výprava k jižnímu pělu, dosáhnuvší
téměř vytknutého cíle, je jednou z oněch odvážných
expedic, pokoušejících se o odhalení věčného tajem-
ství severu. Téměř nedávno ze zemí jižního polu
J Ott
Beneš Knůpfer
šl
Brožík
Lieb
Věšín
Moritz Schwind
Procházka
M Čapek
Komte
Fina
Ada
Dostál
Hladsk
Dobývatel
Gabriola Preissová
Al
Jirásek
Bro
Jan
Praha
Brandýs
Lučenec
Uhry
žebrák
31
article
s velkými výsledky se vrátivší polární expedice Nor-
denskiěldova je takovým dokumentem těchto cest a
český čtenář může sám z poutavého cestopisu, hojně
illustrovarého, csudy takové výpravy sledovati. Ce-
stopis Nordenskjoldův vychází nákladem Ottovým
sešitech po c0 h a náleží k nejzajímavějším knihám
letošní literární sezony.
* J. A. Komenského: Kšaft umirající mat-
ky Jednoty bratrské. Jako první edice „Spolku biblio-
filů“ vyšlo krásné vydání na japonském papíře těto
tklivé památky historické. Je spolu prvním vydáním
dle opisu zmizelého prvotisku a připojena k němu re-
produkce neznámé dosud podobizny Komenského
heliogravuře. Výzdoba knihy, v pergamenu vázané,
je krásnou prací Adolía Kašpara, Kniha je pre-
mií „Spolku bibliolilů“ a neprodává se knihkupecky.
Roční příspěvek členský na rok 1908 činil 10 K; pre-
mii zasilá členům knihkupec p. Oldř. Pyšveje Pra-
ha-II., Jindřišská ul., u něhož možno premii si pro-
hlédnouti.
* Čísla ?. „Libuše“ a „Matice Lidu“ letošního
ročníku byla právě všem předplatitelům rozeslána.
Ottův
Komenský
Adolía Kašpar
Libuše
Jindřišská ulice
spolek bibliofil
32
article
Číslo 2. „Libuše“ obsahuje pokračování napínavého
románu proslulé spisovatelky francouzské D. Le-
sueur: „Maska lásky“, číslo 2. „Matice Lidu“ pk
pokračování převzácného díla historika francouzské-
ho Arnošta Denisa „Konec samostatnosti české“. N
pokračování tohoto velkolepého obrazu dějin českých
na vrcholu největší slávy až k jejimu tragickému
ukončení dramatem bělohorským čekají s dychtivostí
lisíce čtenářů a s radostí lze konstatovati, že stoup
stále zájem pro tuto vzácnou knihu, jíž cizinec za-
světil v dějiny naše nejen veškeren vzdělaný vvět.
ale jež i nesmírně vhod přišla právě nám Čechůní,
kteří netaěli jsme pokračování Palackého dějin do
doby, kdy Denisova kniha spatřilo světlo světa. —
Všechny, kdož pak dosud se nerozbodli nebo snad
opomněli přihlásili se a předplatiti na letošní ročníky
obou těchto populárních a nejlevnějších sbírek lidové
četby nutno upozorniti, že tato 2. čísla zasílají ze
jen předplaceným odběratelům a že 3. čísla, jež vy-
jdhu počátkem května t. r., tisknouti se budouv
přesně slanoveném nákladu dle počtu odběratelů, do
té doby přihlášených a předplacených. Doporučuje
se tedy, aby přihláška a předplatné (2 K 20 h za 6
knih — 960 stran — každé z obou sbírek ročně) za-
slána byla hned, neboť jinak by se mohlo státi, ž
by na později přihlášené se již nedostalo výtisků.
Přihlášky a předplatně přijímá každé knihkupectví
nebo přímo nakladatelství F. Šimáčka v Praze, Je-
ruzalémská ul, 11.
* Nové zprávy o lilerárních a j. novinkách po
čalo právě v měsičních lhůtách vydávati nakladatel-
ství Ottovo. Obsahovati bude podrobný illustr. obsnh
veškerých novinek, firmou touto vydávaných a za-
sílá se všem čtenářům zdarma.
Sebrané spisy Frant Herilesa: III. Skli-
zeň podzimu. Nákladem J. Otty v Praze. 2.40
Al. Jiráska Sebraně spisy: XXXv.
Libuše
Arnošt Denisa
Palacký
Denisův
F Šimáček
Ottův
František Herilesa
J Ott
Jirásek
XXXv
Praha
Al
33
title
Bralistvo. III. Žebráci. Nákladem J. Ouy v Praze.
6 90 K.
J Ouy
Praha