ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 67e454b0-8d66-11dc-b0f8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 33 celkem · entity: place 58, person 89, work 6, org 9
1 masthead
Ročník XXXXIX.
2 masthead
V Praze, v pátek 16. dubna 1909.
Praha
3 masthead
ty lt otle
4 masthead
pon
5 masthead
Číslo 105.
6 article
Na ranní a večerní listy předplácl se V Praze v administrnci na tněsín. . . . . . 2 K na čtvrt leta . . . . 6 K — k s dvaji donáško na miěsie- na čtvrt leta . . . . 7 K eah ve fliálkácha na měsio. . . . . . 2 K 00h Poštou: na měsle na čtrt ieta : . . . 9 K 60 s dvojí zňsilkou na měsle Ba ieta : . . . k
Praha
7 article Jaký jest stav českých politických sil?
Jaký jest stav českých politických sil? Jsme s to zabrániti »vyrovnání« s Něme v Čechách, na říšské radě zameziti uskuteč nění vládních předloh jazykové a rozhrani čovací v originálním vládním, anebo jinal pozměněném znění? Tak zní otázka, o které se dnes nejméně přemýšlí, na kterou se tím méně odpovídá, ačkoli by měla býti denním chlebem politického hladu české veřej nosti . .. Od opětného předložení Bienerthových osnov vyrovnacích, jichž koncept, redakcea definitivní znění uskutečněno opravdu bez zjevných punktačních konferencí, bez před- běžných punktací, jak před dvěma roky váš- nivě ujišťováno — neminulo ovšem ani jediné schůze voličské v Čechách ať české ať né- mecké, aby se nebylo na ní jednalo o obou národnostních předlohách, posvěcených jak s důstatek známo »dílu míru« také v krá- lovství českém. Rozum německých politických, to jest voličských i poslaneckých německých kruhů v Čechách, mínění tak zv. svobodo- myslných německých stran slovem i tiskem k Bienerthovým předlohám projevené, lze shrnouti v ten smysl: »Nikdy nebylo vhod- nější doby k uskutečnění německých ideálů v Čechách nad nynější; ba nepodaří-lise národnostní rozhraničení a uzavření něme ckého území v Čechách i naprostá smrtelně jistá, český život v uzavřeném území do po- slední české duše vylučující nadvláda něme- ckého bezpráví nyní, nikdy už se nepodaří. Ale předlohy bar. Bienertha jsou pro Němce ne- přijatelny v tomto znění a musí byt změněny nikoli snad proto, že by Němci ne- souhlasili s jich zásadami, nýbrž z důvodů ještě užšího přimknutí vládních zásad k zá sadám německým, k všemožnému přiblížení se a předpravě pro Provinz Deutsch- böhmen«.
Bienerthův Bienerth Němec Čechy Provinz Deutsch
8 article
Tato opravná práce má se vykonati ve stálém vyrovnacím výboru. K tomu, aby se Bienerthovy předlohy dostaly do výboru aby z něho vyšly ve znění Němcům v Če chách přijatném, o to přičiní se všecko Ně- mectvo cislajtánské na říšské radě zastou- pené a — celý německý národ zastoupený ve Vídni německým velevyslancem, v jehož portefeuillu nachází se směnka za »germán- skou věrnost« osvědčenou v otázce bosensko s příkazem výplaty Němcům rakouským. Na straně české jest přesvědčení o ne přijatnosti vládních předloh národnostních o nutnosti jich odmítnutí a limine dnes vše- obecné, není v tom rozdílu ve svědomí, mí nění a projevech české všeobecnosti. Bylo již jednou poukázáno k tomu, že vladní předlohy vyrovnací byly slavně deklarova ným účelem první koalice stran v kabinetu Beckově, do níž »dva dobři našinci« vyslán zvláště k tomu výslovnému konci, aby při jich přípravě spoluúčinkovali na záruku, že vyhovovati budou spravedlivým českým prá vům na vlast. Dějiny této spolupráce české, jakož i její pokračování na bienerthovském, valně pozměněném výrobku, jsou knihou sedmerých pečetí a co jedine nikomu nen v českém národě tajno, jest vědomí strašné politické chyby svolení k tomu, aby národ nostní vyrovnání v Čechách bylo učiněno předmětem říšského rozhodování, aby vy- rovnací předlohy proti českému programu a zároveň proti ústavě byly položeny na stůl říšské rady. Hrozněji nevymstil se dosud žádný hřích proti programu strany, zlehče nému naposled jako mrtvý kodex, než toto couvnutí od autonomistické výhrady práv českého sněmu, která má pro sebe ke všemu i ústavní zákon! Jak úžasně změnila se bilance něme- ckých vyrovnacích vyhlídek od vstoupení českých parlamentárně koaličních ministrů.
Bienerthův Němec Vídeň Beckov Čechy český sněm
9 article
Při prvním vzplanutí českého odporu proti vyrovnání cestou říšské rady ukázalo se na dva mocné činitele, kteří odstranění česko německé otázky se světa stůj co stůj vy- žadují, na vůli koruny a lidového parla mentu, který nestrpí déle této překážky plodného, zejména národohospodářskéhoa sociálního zákonodárství. Nikdo nenadál se, že stačí shluk světodějných událostí několil týdnů, aby na německou misku vyrovnacích vah uvrhl ještě nejrozhodnější přívažel hřmotné — kosti pomořanského granatýra, jež Bismark olázkám balkánským nikdy ne- chtěl věnovati. Situace jest skutečně taková že »vae victise nekrvavě rozhodnuté války rakousko-srbské platí nám a že ke svému podílu ve zlatě na půlmiliardě útrat, jež stálo anekční návěští v úřadních listech monarchie, zaplatiti máme ještě třetinovým výkrojem z celistvosti našeho českého krá- lovství a dalším smrštěním bytu českého jazyka na centrum země.
10 article
Zdají-li se někomu tyto odhady příliš- nými a ukájíli se kdo optimistickým: »Tak zle ještě není !«, jedno nutně přizná — hroznou převahu německých sil proti českým v nastávajícím, snad na vždy rozhodujícím zápasu o smysl naší existence v Evropě. o dokument a budoucnost naší historičnost v dějinách národů, o celistvost, nedílnost šelné země trojjediného království českého Co my máme a můžeme dnes postaviti prot vítěznému nadšení a naprosto přesvědčenému doufání Němců, že konečně praskne vaz české neůstupnosti pod německou patou Dnes, necelých čtrnácte dnů před opětným zahájením říšské rady, která bude rozhodo vati o dalším projednávání vládních předloh národnostních? Nikdy nebyl stav českých politických sil tak zoufanlivý, nikdy složky jejich tak rozbíhavé, nikdy vůle politické representace tak rozvrácená, nikdy vědomí vedoucích kruhů, co se stane a stati ma. tak nejasné, nikdy zájem české veřejnosti o hlavní otázku českého prospěchu tak chabý, nikdy naděje na synthesi českých politických sil k velikému činu, který se státi musí, tak bezútěšná jako nyní.
Němec Evropa
11 article
Dne 28. března t. r. pronesl posl. dr- Pacák svou kutnohorskou řeč, v níž pověděl větu: »Tolik vám mohu říci bezpečně, že nasadíme všechny páky, abychom zamezil uzákonění návrhů jazykových a rozhraničo- vacích, které Bienerth parlamentu« a hned v zápětí rozhovořil se o mohutnosti, která má pákami těmi hnouti, promluvil o veliké bojovné Slovanské jednotě. Tehož týdne, za- hájeného tak důležitým projevem, informo- vala tisková kancelář vůdcovstva národní strany svobodomyslné český kraj takovým buletinem o poměrech v Slovanské jednoté. že sama v něm vyslovila nejtemnější před- pověď o dalším jejím životě. Když »Nár. Listy« upozornily na to, kterak se z čelného místa strany upozorňuje na Slov. jednotu jakožto na jedinou naději úspěšného odmít nutí Bienerthových osnov a zároveň s místa nejpůvodnější informace ve straně naděje tatc se pochovává, bylo »Národním Listům« od- pověděno ex praesidio na manifestantn schůzi, a sice z téže příčiny osočením, jehož dozvuky ještě dnes nedozněly. A co se stalo průběhem tří neděl na konsolidování Slo vanské jednoty, aby soustředěna byla všechna její energie na odvrácení pohromy od národa českého, kteráž vybouří-li se nad hlavami nejzápadnější větve slovanské, znamená tolik co veta nadějím všech ostatních slovanských kmenů v říši této? Ukázali jsme již k tomu, že zatím, co se uvažuje o koncích Slovanské jednoty. srážejí se počátky koalice za účastenství slo- vanských poslanců, jedině dosud mimo svazek Jednoty stojících, s nevyslovenou, ale průzračnou tendencí. A slyšeli jsme útěšná slova, že polský klub nedopustí na Čechy pohromu rozdělení země ze zásad autonomi- stických.
Pacák Bienerth Bienerthův Čecho
12 article
Ale my sami, my Češi, naše rozkyd- nuté říšské poselstvo a navzájem a na krev potírajicí se a až na skupinky rozpadavající se strany ?! Poslední poslanecký projev o otázce vládních předloh udál se v Lomnici nad P., posl. Maštálka prohlásil za nejbližší úko poslanectva českého v té otázce nedopustiti řešení předloh ve výboru na radě říšské Zda obstrukcí či oposicí, ponechal otevřeným a volným. Rozumí se, že otázka taktiky proti Bienerthovým předlohám není předmětem veřejné diskuse, ale co postrádame, toje velký rys velkého hnutí před rozhodováním o záležitosti, o které národ dvacet let slyší, že jest životním jeho zájmem a která dle skutečnosti znamená výsledek staletých bojů o bytí a nebytí slovanském na vrchním Polabí. Vedoucí moravské orgány přinášej články. Jeden o nové národněautonomistické éřo v národě, druhý o nové soběstačnost Moravy a jejích samostatných politických cestach, v Čechách vyvrcholil boj mez stranami městskými ve nikdy neslýchaně formy a vedoucí strana česká považuje své úplné isolování v národě, jdoucí až po vý- pověď národobospodářského boje stranám ostatním, za svou spásu. Kde je muž, jehož jméno znamená všečeský program odboje proti všečeské zhoubě, kde jsou aspoň mužové iniciativy, již by pronesli heslo: »Všechny česk strany v jeden celek!«..? Nikol jménem pohrdaného »svornostění«, ale jmé- nem nutnosti, v zájmu všechen český lid konejšícího vědomí, že úsilí českých zástupců na říšské radě podporováno jest mohutným projevem jednotné vůle, nechtít zahy nouti, nedat se vehnati do ku- sého zbytku vlasti k povolnému hynutí! Projevem vůle národa, před jakouž nemohou také couvnouti — zvolen její vykonavatelél
Čech Bienerthův Nikol Lomnice Polabí Morava Čechy
13 title
Vídeňská obchodní komora ne přijímá českou korespondenci.
14 article
Z Vídně, 15. dubna.
Vídeň
15 article
»Deutsche Correspondenz« ozna muje: »Předsednictvo vídeňské ob- chodní komory učinilo pro vnitřní své úřadování skutek, který je po stránce národni pozoruhodný a na všechen způsob musí být s povděkem uvítán. Vydán totiž roz k az- že na dále české přípisy, docháze- jící od osob neb ůřadů mimo ko- morní obvod, mají býti prostě o kládány a zůstati nevyřizeny, při- pisy pak docházející od o sob nebo ústa- vů, nalézajících se v obvodu ko- morním, jsou-li sepsány jazykem českým, mají býti podavatelům vráceny s výzvou, by učinili po- dání německé. Tím obchodní komora pře- dešla v čas pokusu vnutiti jí úřadování dvoj- jazyčné. Četné české peněžní ústavy jiné podniky, kterými požehnán obvod obchodní komory vídeňské hojně, učnily se patrnými také ve spisech obchodní komory docházejících a to bylo asi bezprostřední příčinou k opatření pro vnitřní úřadování obchodní a živnostenské komory. které musí býti schváleno.«
Deutsche Correspondenz
16 article Vojenská revoluce v Cařihradě.
Vojenská revoluce v Cařihradě. Sp. Z Bělehradu, 15. dubna. (Pův. telegr. »Nár. Listů «. ) Na příslušný dotaz dostal jsem z Cařihradu odpověď, že dosud není dostatečn vysvětleno, která velmoc vyhrála a která prohrála novou revolucl Zatím bezpocbyby vyhrál sultán, Arnauti a odpůrci annexe. Ziráta Mlado- turků je obrovská. Nový vezír Tevfik paš jest úplně sultánova kreatura. Sultán nabyl opět starého vlivu a moci. Nový předseda parlamentu Izmaji! Kemal mufti z Prištiny, vůdce Arnautův a agrárníků, svého času mluvil roz- hodně a hlasoval proti annexi. Ze Skopije a Bitolje není dosud zpráv. Činnost mohamedánské unle a vznik revoluce. Z Cařihradu, 13. dubna. (Došlo opozděně) (K k.) V tureckých kruzích proslýchá se, že mohamedánská unie pracovala v poslední dobé co nejhorlivěji, aby získala pro sebe mužstvo posádky a před dvěma dny provedla příslušnou kontrolu ve všech kasárnách, při níž bylo kon- statováno, že jen 15 vojáků je pro mladoturecký výbor. K vypuknutí revoluce přispěl prý včerejší denní rozkaz zdejšího sborového velitelstvl, v němž vojsko bylo vyzváno, aby střílelo na každého, dokonce i na mohamedánské duchovní, kdyby měle dojíti k demonstracím proti ústavě. Tento denní rozkaz týkal se pravděpodobně táhoru lidu, který mohamedánská unie připravo- vala na zejířek. Od včerejšího večera vysílali povstalci emi- sary z kasáren do kasáren, aby navázali styky s vojskem. V noci byli důstojníci, kteří se na- lezali v kasárnách, spoutáni, jiní výhrůžkam smrti zastrašeni tak, že zůstali ve svých sou- kromých bytech.
Tevfik Izmaja Kemal Arnautův Cařihrad Bělehrad Priština Skopijá mohamedánský unie Zirát Mlada
17 article
V drobném prodejti ranní čislo o sobě . . za sk vočerní . . . . . . . za 4 h Ve Aliálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . večorni . . . . . . . . 5b lneeráty plati se hotově napřed Předplacení a inserty přijimá administrace v Marianské ul., s. Tam nacházejí se tái redakos, tiskárna a sxpedice „Národních Llstů“ Rukopísy se nevracsjí.
národní Llstus
18 article
Všichni povslalci mají své zbraně a mnobo střeliva. Kompromitující spisy zabaveny. Z Cařihradu, 15. dubna. (K. k.) Při zni- čení mladotureckého klubu byl archiv částečně zničen, částečně zabaven. Při tom byly — dle novin — zabaveny spisy velic kompromitujícího obsahu. Sultán vyhovuje požadavkům vojáků. Z Cařihradu, 15. dubna. (K. k.) V okruž- ním telegramu ministra vnitra na uklidnění krajů praví se, že vojáci předložili různé požadavky, mezi jiným aby důstojníci, s nimiž jsou nespo- kojeni, byli nahražení jinými. Sultán prý nařidi učiniti, čeho třeba, je-li dosti důstojníků pre eventuální náhradu. Poslanecké porady. Z Cařihradu, 15. dubna. (K. k.) Dle Otlo- manského Lloydu mladoturečtí a po- slanci liberální jednoty měli včern oddělené porady mimo sněmovnu. Z Cařihradu, 15. dubna. (K. k.) Odpo- ledne konali poslanci ve sněmovně nejdříve předběžnou schůzi, na níž rokovali o situ aci a příští činnosti sněmovny. O drubé hodině počala důvěrná schůze. Mnozí poslanci a majitel »Mizanu« Murad agitují pro sml všech stran. Projevy z venkova. — Sněmovní proklamace. Z Cařihradu, 15. dubna. (K. k.) Dle spo- lehlivých zpráv bylo v dnešní důvěrné schůzi sněmovny přečteno několik telegramů z ven- kova, v nichž projevuje se znepokojení obyva- telstva a armády, jakož i obava před reakcl prohlašuje se, bude-li ústava v nebez- pečí, že potáhne se na hlavní m- sto. Sněmovna usnesla se uveřejniti prokla- maci, v níž se prohlašuje, že ústava v nebez- pečí není.
Lloyd Murad Cařihrad
19 article
Zákaz střelby. Z Cařihradu, 15. dubna. (K. k.) Časopisy uveřejňuji ve zvláštním vydání úřadní zprávu. v níž se praví, když vojáci vraceli se do kasá- ren, že někteří ozbrojení vojáci procházeli se městem a střileli, čímž několik osob bylo za- bito nebo poraněno. To odporuje šerijatu a zá- konům a nesmí déle trvati, poněvadž propůjčená amnestie netýká se činů v budoucnosti. Všechny činy, které odporují šerijatu a zákonům, budou potrestány podle těchto zákonů. Každý ať jde proto po svých, nenosí zbraní a nestřilí, což znepokojuje, vyvolává nehody a může porušo- vati pořádek. To odporuje ústavě. Z Cařihradu, 15. dubna. (K. k.) Střelb na znamení radosti, která nabývala nebezpečného rázu a od včerejšího odpoledne je opůt zaká- zána, přestala. Z Cařihradu, 15. dubna. (»Saba«.) Při střelbě z radosti bylo 32 osob usmrceno nebo raněno, avšak počet mrtvých a raněných je za- jisté většl. Optimističtí diplomaté. Z Cařihradu, 15. dubna. (K. k.) Velvy- slanci a vyslanci vykonali dnes úřadní gratu- lační návštěvu u velkovezíra, za které Tevík paša učinil uklidňující prohlášení o vnitřní si- tuaci. Není prý žádného nebezpečí ohledně cho- vání se armádních sborů drinopolského a so- lunského. Tato zpráva zjevně upokojila diplo-
Sabo Cařihrad
20 title
FEUILLETON.
21 article Literatura.
Literatura. Našo knih v. * František Klement: Z ovzduší hará- mů a pouští. Se 108 vyobrazeními. V Praze, 1909 J. Ollo. Frautišek Klement, který před lety již uvedl se pseudonymem Ouldona Mansveta českému čtenáf- slvu, prět hlásí se ze svého alpského záliší a to, co nám podává, jest nádherná kytice z nejvzácnějších vzpomínek na muslimský orient. Žádný jiný z nás kromě A Musila, nemůže se honositi takovou zevrub- nou znalestí muslimských poměrů, muslimského s. vola a jeho rázovitestí, pako Klement, jemuž šťastno živolní poměry po boku vysoce vzdělaného knížete rodem i duchem dopřály proniknouti mnohem dále. než kterémukoli jinému smrtelníku. Jemu olvíraly se nejsvětější džami, křesťanu jinak nepřístupné, jemu dostalo se cti, že byl v Ildizu přijat v audienci Ab- dulem Hamidem II., jeho postavení a znalost jazyků arabského i perského, jakož i způsebů země zjedná- vala mu mocnou podporu tureckých vali a egypl- ských mudirův i bejů. Daleko i hluboko vnikl Klemení de muslimského vnitrozemi, z Bérula do Syriea zajordánského flauránu, z Egypla do oásy Šiva, z africké Tripole daleko do pustin saharských, ze slu- ného Širasu procestoval Persii do Ispahánu a Tehe ránu, ba i nově otevřený svět středonilský, z Assu ánu až ke druhému vodopádu, zvelebený velikole pými slavchními podniky Angličanů, pronikl též du chaplný tento český pozorovatel.
František Klement Klement Ouldon Mansvet Musil Šiva Angličan Praha Olla Syriea Persie Ispahán Asso Hamid II
22 article
Dnes, kdy v Anglii, Německu i na Bosporu slává se život muslimský předmětem úsilného sludia, když mužové takového významu jako M. Harimann, Gold- ziher a Achmed Riza s obdivuhodnou energii a s osi- ňující učenoatí snaží se ukázati, ze jest islám rovno- ceným kulturním činitelem jako světový názor stare- babylonský, řecká filosofie nebo křesťanství, vítáme nejnovější knihu Klementovu jako vážný český při spěvek k ozdravění předsudných názorův o světe muslimském, u nás dosud obvyklých. My jsme zvykl posuzovati musimy dle Turků z doby válek ture- ckých v Ublích a nerovného s nimi zápasu balkán- ských národů slovanských, tuliž jednostranně a přezíráním duševního pokroku, který má v Cařihradě Bérutě a Kairu vynikající středy. Pomijíme, že mu- slimšti národové bonosí se inteligencí na evropskýcl učilištích vzdělanou, klerá staví se v jejich čelo poctivě snaží se, aby světovou civilisaci smířila přísnými zásadami koránu. A do tělo zajímavé dílny která těží z duševních zásob Abhásovcův a cení opravdově výsledky vzdělanosti západní, uvádí nás Klement svým jimavým způsobem, v němž výsledky hlubokého vlastního pozorování, třibené zkušenostmi z celého téměř světa, splývají s učeností knižnou odivají se ve brilantní formu dikce. Věrný popis, dbající velikolepého i věedního, stídá se s momenty
M Harimann Gold Klementův Turek Klement Anglie Německo Bospor Cařihrad Achmed Riza starbabylonský
23 article Pzatými ze života lidu, z něhož spisovatel vybírá
Pzatými ze života lidu, z něhož spisovatel vybírá poslavy skutečné, rázovité, svůj svět důstojně repre sentující. „Z ovzduší haremů a poušti“ nadepsána jes krásná kniha talo, bohatě věrně podanými snimky ilustrovaná, není však popisem souvislým, nýbr přestává na některých volně spojených obrazícn Popisem nynějšího Cařihradu a jeho života, pestrého pohyblivého, avšak i ve způsobu své obrody vele- zajímavého, zahajuje spisovatel pozorování svá. Z vy- nikajících slředů živola muslimského obeznamuje nás dále s Kairem, nasáklým již kulturou zá padní a naproli tomu předvádl v perském Ispahánu a v afri- cké Tripeli svět muslimský, styky s Evropany posn málo dulčený. Kdo chce učiniti si obraz o životě mu- slimského lidu ve vzdálených pouštích a oasách. dychtivě bude čisti popis oásy Šiva anebo cesty do zajordánského Hauránu v Palestině: Svrchovaně za- jímavé jest líčení cesly Saharou. Ušlechtilou tendeng podati skulečný obraz dvorského, společenského rodinného života tureckého, který by zapudil z mysl mylné představy západcevropského romanlismu, pr jevuji Klementovy obrazy „Z ovzduší harémo „Sňatky v Orientě“ a „Z domácnosti tureckého sul- tána“ Ke konci upomenulí české veřejnosti. Po delší již léta chová pan Klement rukopis své „Syrie“, kterj zajisté by byl vzácným obohacením našl literatury zeměvědné. Čož nenajde se nakladatel, který by s podjal nákladu? * Jan Opolský: Pod líhou živola. Básně. Nákla dem B. Kočiho v Praze 1909. Muzi moderními básniky českými jméno autora »Klekání« a »Světa smutných« dávno již má svůj zlatitý zvuk — a zaslouženě! Náležit Jan Opolský bez odporu k nejlepším našim Iyrikům. Tvrdý pozo rovatel života, skeplik s očima smějícíma se, zpěvák zasmušilé nálady podvečerní a opět břitký odpůree šovinismu — toť Jan Opolský ve své basnické pod statě.
Evropan Klementův Klement Jan Jan opolský Cařihrad Kairo Palestina Orient Sýrie Náklo Praha
24 article
Ani nová jeho sbírka »Pod tihon života« nenes znaků jiných. Jen síla nálady a mohutnost výrazuje v ní slupňována se zmnoženým uměleckým postře hem, který každé číslo této knihy proměňuje drahokam vzácně vybroušený do všech nejjemnějšíci odstinů. Jeho drobné básně (Ticho, Rokoko, Interregnum Ranní prospekt, Indie a j.) zaujmou zvláštním umě ním, které málo větami dociluje nálady nejsugestiv- nější, jeho starosvětské náčrty (Staré městečko, Dráb Bellem) připomínají barevný svit obrazů Kašparo- vých — jeho fantastické sny (Noc v duši, Drame cínového vojáka, Starodávné drama) okouzlují melan cholickou tElivostí sujetů. Není čísla v této knize, nad nimž byste se na- zadumali. Zachycujeť ona na svých stránkách téměi všechny nárazy soudobého života a přibližuje se naš duši jako důvěrný přitel, který zná naše stesky i naděje. V. K. L. * Stanislaw Przybyszewski: Synové země. Román o třech částech. Přel. Jar. Ráček. (Kni- hy dobrých autorů LI. Cena 1.50 K.) Sbírka pí. K. Neumannové má uznanou již zá- sluhu, ze razi moderním autorům cestu do Čech přec jen dříve, než by se to stalo jinak — vizme na př neméně než 10letou mezeru mezi vznikem dramatu „Dla szezešcia“ téhož autora a jeho provedením na českém jevišti! (Synowie ziemi vyšly v originále, tuším r. 1905.) Naší moderně Przybyszewski byl ovšem znám již dávno před tím (v snmetné sbírce je to již třetí jeho práce) a dán byl také hned do klatby ode všech nepřátel modernismu a dekadence — jestě když byl vůdcem moderny německé, Když se pak paslavil v čelo polského Žycia, slýchali jsme o něm ještě čnsto, ale již smířlivěji. A dnes, kdy vymizeln vášeň bojův o modernismus a dekadenci, můžeme souditi obrektivněji a spravedlivěji na obě strany.
Dráb Bell V K L Przybyszewský Ráček K Neumannová Dl szezešcio Indie Čechy
25 article
Proti dekadenci bojovalo se leckdy příliš vášnivě necenila se výhradně po slránce umělecké. Kdyby byly úsudky po této stránce bývaly sebe přísnější byly by prospěly více než úsudky diktované stan- visky jinými — podle celkového nastrojení kritikova Przybyszewskému aspoň nelze odepříti uměleckého posvěcení a jeho směru umělecké hloubky. Ta pl je vždy živolnou — díla hluboce unělecká nemohou býti neživotná. V nich nemůže býti proto ani jedno- strannosti, kterou předpojatí leckde viděli a vytýkali Praví-li autor, že ve svých pracích podával touhu po stále dekonalejším spojení dvou pohlaví, není v tom pro mne ještě jednostrannost názoru na život Dobře proví autor, že i to je úkol ještě nesmírný
Przybyszewský
26 article
Kdyby se to bylo vždy chápalo, byly by odpadly plané često diskuse o společenském úkolu spiso- vatelův a o mravnosti atd. St. Przybyszewski stoji sice daleko školní mravnosti, neslouží jí, ale jehe cekkové p-slání jako celé dekadence, pokud byli jej vyznavači umělci a hluboce cílící lidě, bylo mravné a očišťující. To sluší říci zvláště dnes, kdy se vy- nášejí zlevy mnohem plošší a jednostrannější. Pau- šální odsouzení dekadence bylo zvláště u nás přiro- zené, leč nebylo ani zde (kde nevydala sice věšícl plodův a nebyla zcela organickou) spravedlivě. Z dnešní slagnace cítíme to jistě všichni lépe ... Práce Przybyszewského, nyní přeložená, dává uvažovati minulu a dnešku. Byla generace, klerá přec jen umě- lecky a jemně cítila a jejíž rafinovanost nebyla tal zcela neplodnou; a generace ta věřila také — ve sva- tost lásky. Byla to reakce proti jejimu zneuznáván v obyčejném životě. Dnešní unavená, snad znove se shirající společnost může tedy v Przybyszewském najíti onu touhu po lásce vůbec, po lásce dokonalé čisté a silné i hrdě odbojné, neboť i dnes, ne-li více než jindy, jdeme „mlhami a temnolami předsudku“ a cesla naše je „daleká, velmi daleká .
Przybyszewský St . Przybyszewský
27 article
V. Štěpánek * Mlnce král. českého za panování rodu Habs burgského od r. 1526. Sepsal Kliment Čermák a blavní spolupracovník Bedřich Skrbek. V Fardubicích 1889 až 1909. Nákladem Fr. Hoblíka Více než dvacet roků tomu, co jsme vídali kon- servátora Klim. Čermáka v archivu horním a měst ském v Kutné Hoře a v puncovním úřadě v Praze schýlena nad žlutými listy archivalií, co jsmes s ním setkali v říšské mincovně a cís kabinetu mine ve Vídni. V létech osmdesátých přinášely naše od borné a krajínské listy ukázky z chystaného díla o minci českých stavů, o dlouhé minci, o mincovně v Hoře Kutně, o mincích Josefa I. i Karla VI. Záby
V Štěpánek Čermák Skrbek Hoblík Klim Karel VI Francie Kutná hoře Praha Vídeň Mlnce král
28 article
doslechli jsme, že dílo hotovo a zadáno firmě Hoblí kově v Pardubicích. A nyní po více než dvaceli lé. lech vídíme, co autor pilně nasbíral o českém min covnictví v Hoře Kutné, ve Vídni, v Praze, v Ber lfně, ve Vratislavi, v Brně, ve Zhořelci, ba at v Alhénách. Čís. kabinet mincovní blahovolně ole- vřen a velikolepá sbírka říd. Ed. Haisla v Libici vyčerpána. Byly však doby na počátku, kdy autor čerpa jen ze sbírky »Včely Čáslavské«, kdy za vlastní gro opatřoval tolary Rudolfovy a Maximilianovy. Na- ezem v Močovicích valně se pak ulebčilo opatřen ooriginálů a dvornímu museu děkovati jest za pod poru až do konce díla poskytovanou. Dílo provázo na 1600 obrazů velmi pěkně rytých, proto také ne- bylo potřebí provázeti text rozvláčnými popisy me- dailí. Někde také redakce obrázků uveřejníla mince. které nejsou české, vůbec byly by o době Ferdi nanda III. až do konce stačily jen typické obrázky minel. Antor opatřil v mincovnách autografy minemistr vardajnů a ryjců, jakož i obrazy strojů ražebných tačež jsme mu povděční. Na ústavech našich škol- ních. musejních a na obcích koruny české jest, aby dílo s takovou láskou psané a s takou obetí vydan Al. S. hojně odebl raly.
Čáslavský Rudolfův Maximilianův Antor Pardubice Kutná Vídeň Praha Vratislav Brno Zhořelec Libice Močovice Hoble ústav můj škola
30 article
* „Zlatá Praha“, velký obrazový týdenník v na kladatelství J. Otty v Praze. Poslední číslo tohote oblíbeného týdenníku rodinného vyniká opětně zna- menitými příspěvky českých i cizích umělců výtvar- ných. Z našich výtvarníků jsou v tomto čísle zastou- peni: Beneš Knůpfer, Václav šl. Brožík, Karel Lieb scher a Jaroslav Věšín. Z cizích reprodukuje „Zlatá Praha“ Moritze von Schwinda „Procházka za bra- nou“. Čásť beletristická přináší příspěvky předních českých literátů. Jmenujeme jen: M. Čapek, Komte- ska Fina, Ad. Boh. Dostál: Z nových básní, Václav Hladsk: Dobývatelé, Gabriola Preissová: Bezesné noci a j. Časová čásť přináší zajimavé obrázky praž- ských vodáren. Čísla ukázková poslá administrace zdar * Sensační literární události závažného významu je nový díl Sebraných spisů Al. Jiráska, miláčka če- ského členářstva. Právě vyšlý 35. svazek živolníh literárního souboru znamenilého našeho beletristy přináší třetí knihu velikolepé husitaké epopeje „Bra- trstvo“ s názvem „Žebráci“. Velký náš historický spi- sovatel obral si v „Bratrstvu“ za předmět románo- vého zpracování slavnou dobu válečných operací če- ských vojsk na půdě uherské za vůdcovství Jana Ji skry z Brandýsa v polovině XV věku Oba prvé díly „Bitva u Lučence“ a „Mánio“, počátek a sláva če- ského hejimanování v Uhrách, jsou vysoko vzedmu- tou vlnou dějovou, zdežto třetí čásť, nejobsažnější. líčí epickými rysy tragedii skonání „Bratrstva“, téte epochy velkého hnutí husilského.. * Anglická výprava k jižnímu pělu, dosáhnuvší téměř vytknutého cíle, je jednou z oněch odvážných expedic, pokoušejících se o odhalení věčného tajem- ství severu. Téměř nedávno ze zemí jižního polu
J Ott Beneš Knůpfer šl Brožík Lieb Věšín Moritz Schwind Procházka M Čapek Komte Fina Ada Dostál Hladsk Dobývatel Gabriola Preissová Al Jirásek Bro Jan Praha Brandýs Lučenec Uhry žebrák
31 article
s velkými výsledky se vrátivší polární expedice Nor- denskiěldova je takovým dokumentem těchto cest a český čtenář může sám z poutavého cestopisu, hojně illustrovarého, csudy takové výpravy sledovati. Ce- stopis Nordenskjoldův vychází nákladem Ottovým sešitech po c0 h a náleží k nejzajímavějším knihám letošní literární sezony. * J. A. Komenského: Kšaft umirající mat- ky Jednoty bratrské. Jako první edice „Spolku biblio- filů“ vyšlo krásné vydání na japonském papíře těto tklivé památky historické. Je spolu prvním vydáním dle opisu zmizelého prvotisku a připojena k němu re- produkce neznámé dosud podobizny Komenského heliogravuře. Výzdoba knihy, v pergamenu vázané, je krásnou prací Adolía Kašpara, Kniha je pre- mií „Spolku bibliolilů“ a neprodává se knihkupecky. Roční příspěvek členský na rok 1908 činil 10 K; pre- mii zasilá členům knihkupec p. Oldř. Pyšveje Pra- ha-II., Jindřišská ul., u něhož možno premii si pro- hlédnouti. * Čísla ?. „Libuše“ a „Matice Lidu“ letošního ročníku byla právě všem předplatitelům rozeslána.
Ottův Komenský Adolía Kašpar Libuše Jindřišská ulice spolek bibliofil
32 article
Číslo 2. „Libuše“ obsahuje pokračování napínavého románu proslulé spisovatelky francouzské D. Le- sueur: „Maska lásky“, číslo 2. „Matice Lidu“ pk pokračování převzácného díla historika francouzské- ho Arnošta Denisa „Konec samostatnosti české“. N pokračování tohoto velkolepého obrazu dějin českých na vrcholu největší slávy až k jejimu tragickému ukončení dramatem bělohorským čekají s dychtivostí lisíce čtenářů a s radostí lze konstatovati, že stoup stále zájem pro tuto vzácnou knihu, jíž cizinec za- světil v dějiny naše nejen veškeren vzdělaný vvět. ale jež i nesmírně vhod přišla právě nám Čechůní, kteří netaěli jsme pokračování Palackého dějin do doby, kdy Denisova kniha spatřilo světlo světa. — Všechny, kdož pak dosud se nerozbodli nebo snad opomněli přihlásili se a předplatiti na letošní ročníky obou těchto populárních a nejlevnějších sbírek lidové četby nutno upozorniti, že tato 2. čísla zasílají ze jen předplaceným odběratelům a že 3. čísla, jež vy- jdhu počátkem května t. r., tisknouti se budouv přesně slanoveném nákladu dle počtu odběratelů, do té doby přihlášených a předplacených. Doporučuje se tedy, aby přihláška a předplatné (2 K 20 h za 6 knih — 960 stran — každé z obou sbírek ročně) za- slána byla hned, neboť jinak by se mohlo státi, ž by na později přihlášené se již nedostalo výtisků. Přihlášky a předplatně přijímá každé knihkupectví nebo přímo nakladatelství F. Šimáčka v Praze, Je- ruzalémská ul, 11. * Nové zprávy o lilerárních a j. novinkách po čalo právě v měsičních lhůtách vydávati nakladatel- ství Ottovo. Obsahovati bude podrobný illustr. obsnh veškerých novinek, firmou touto vydávaných a za- sílá se všem čtenářům zdarma. Sebrané spisy Frant Herilesa: III. Skli- zeň podzimu. Nákladem J. Otty v Praze. 2.40 Al. Jiráska Sebraně spisy: XXXv.
Libuše Arnošt Denisa Palacký Denisův F Šimáček Ottův František Herilesa J Ott Jirásek XXXv Praha Al
33 title
Bralistvo. III. Žebráci. Nákladem J. Ouy v Praze. 6 90 K.
J Ouy Praha