2
masthead
V Praze, v sobotu dne 13. června.
Praha
4
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
5
article
NARU
NARU
řevrat v Srbsku.
Nara
Srbsko
6
article
státní
K číslu 160.
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 3h
Předplaceni
a inseräty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce.
a expedice.
Praha
7
article
Vypravování svědků o krvavé
noci.
Z Vídně, 12. června. (C.-B.) Zvláštní zpra-
vodaj »Fremdenblattu« obdržel z bez-
pečné strany toto vypsání skonu posledního
Obrenoviče: Spiklenci čekali do 1. hod. s půl-
noci v důstojnickém kasině a odebrali se pakv
malých skupinách ke královskému paláci. Když
se tam objevil prapor 6. pěšího pluku, otevřel
spoluspiklenec, úřadující pobočník Panojdovič,
železná vrata přední zahrady. Dvorní žandarmové
odepřeli spiklencům vstup do paláce.
Strhla se šrůtka, ve kteréž z obou stran
několikrát vystřeleno a několik osob poraněno
bylo. Na to odzbrojili spiklenci dvorní stráž
vedeni Naumovičem, otevřeli služební komnatu
ve vyvýšeném přízemku. Na schodech k prv-
nímu poschodí snažil se generální pobočník Pe-
trovič spiklence zadržeti, avšak byl jedním z po-
ručíků zastřelen. V tu chvíli přerušen
úmyslně elektrické vedení a v ce-
lém paláci shasla světla.
Asi třicet spiklenců tápalo se
potmě přes schody k soukromým
komnatám králový m. Tam nalezli svíčky
Rozžehli je a svítíce si jimi, začali hledati. K
mnaty byly čtyřikráte prohledány
ale bez výsledku.
Spiklenci mysleli již, že královští manželé
kamsi utekli. Mezi starým a novým palácem
zastihli spiklenci četnického svobodníka a ihned
jej zabili. Potom nalezen v jakési komůrce
ukrytý královnin komorník. Toho do-
nutíli spiklenci, aby ukázal, kam se královští
manželé ukryli. Když se tak stalo, b y
komorník zastřele n.
Naumovič
Vídeň
8
article
Nyní převzali vedení nynější ministr pro
veřejné stavby Mašín a králův pobočník
Naumovič. Spiklenci přišli k malé, nepa-
trné a uzamčené brance. Přinešeny sekery,
avšak nepodařilo se jimi branku vypáčit. Po-
užito tedy dynamitu, při čemž
Naumovič a kapitán Milkovič za-
hynuli.
Všechno řítilo se ve tmě ku předu. Avšak
ani v této části paláce nebyli krá-
lovští manželé nalezeni. Konečně ob-
jevil plukovník Mašín v jakémsi, těžkou zá-
clonou zastřeném výklenku malý
knoflík, stiskl jej a otevřel takto výklenek.
Zde byli ukryti královští man-
želé.
Nyní nastala poslední tragedie Obrenovičů.
Král vystoupil. »Alexandře Obrenoviči,
v zdej se trůnu!« zvolal na něho plukovník
Alexandr: »Jenom dáte-li čestné slovo, že se ni
nestane, půjdeme s vámi!« »Hajdy!« bylo na
něho opět zvoláno. »Nyní nemáme s tebou co
vyjednávati.«
Když se Alexandr zdráhal odstoupiti od krá-
lovny Dragy, která se třásla, na smrť jsouc
bleda, chopilo se Alexandra několik důstojníků
a táhli jej do prostřed síně. »Poděkuj se!« vo-
lali všichni, když Alexandr nic neodpovídal.
Setníci Andělkovič, Dimitrovič, Radejoviča
Toískovič obstoupili jej a střílel'i d
něho. Ostatní stříleli té ž.
Četnými ranami zasažen, král klesl k zemi.
Potom chopena polomrtvá Draga,
vlečena ke stěně a tam skolena
palbou z revolverů. »Fremdenblatt«
ubezpečuje, že mrtvoly nebyly sho-
zeny do parku, poněvadž byla sice taková
nálada, ale plukovník Misič prohlásil, že by to
byla surovost. Potom dali zabaliti mrtvoly do
prostěradel a dopraviti je do nového konaku.
Mašín
Naumovič
Milkovič
Obrenovič
Hajda
Alexandr
Andělkovič
Dimitrovič
Radejoviča
Toískovič
9
article
O půl 3. hodině ranní bylo lidu shromáždě-
nému oznámeno, co se stalo.
Z Bělehradu, 12. června. Petr Velimo-
vič, který byl mezi důstojníky, do konaku se
vedravšími, vyličuje události takto: »O půl druhé
hodině 60 důstojníků dostalo se do konakua
vyzvalo pobočníka Petroviče, aby je pustil do
vnitř. Petrovič zbledl na smrt, postihnuv ne-
bezpečí, jež by nastalo, kdyby se vzpíral. Od-
vedl tedy důstojníky ke dveřím královských
komnat a zabušil na ně. Když král se ozval,
odvětil: »Já jsem to, tvůj věrný La-
zar. Jsou zde důstojníci, kteří
chtějí s tebou mluviti.«
Král na to: „Nechť dají čestné slovo, že ne-
mají zlých úmyslů.“ Potom otevřel. Král myslil,
že důstojníci přišli si vyžádat vyjasnění, co je
na pověstech, v poslední době po Bělehradě roz-
šířených, že se královští manželé hodlají dáti
rozvésti. Proto Alexandr už předem prohlásil:
„Nic není pravda! Milujeme se věr-
něl Na to vypáleno bylo na něho 30
až 40 střelných ran. Král a královna
klesli na sebe, několik důstojníků
ještě šavlemi posekalo královnu
Dragu.
Bratří Dragini byli známi jako opilci
kteří často dělali výtržnosti. Měli mnoho dluhů
a vystavovali falešné směnky na různé banky
Královna Draga pak odmítla ředitele bank, aby
falešné směnky eskomptovali. Královna měla as
dva milliony disposičních peněz, které posílala
do různých bank.
Petr Velimo
Petrovič
Alexandr
Dragini
Bělehrad
10
article
Petr Karaďorděvič o stavu
Petr Karaďorděvič o stavu
věcí-
Ze Ženevy se oznamuje ze dne včerejšího.
že měl Petr Karaďorděvič včera se zástupcem
švýcarské telegramové agentury rozmluvu, ve
kteréž učinil toto sdělení: Moji stoupenci mají
odedávna již dokonalou organisaci, se kterouž
jsem do častých styků přicházel. Odtud a ještě
více s jiných stran dověděl jsem se, že nespo-
kojenost v srbském národě nejvyššího stupně
dosáhla. Avšak o tom, co se na včerejší no
chystalo, nedostal jsem zprávy ani nejmenší.
Neměl jsem v přípravách k tomuto převratu ani
přímo ani nepřímo žádného účastenství, ježto
jsem o nich ani nevěděl. Událost sama mne do-
konale překvapila.
Některé časopisy uváděly mne arci již delší
dobu ve spojení s jistými snahami a skutkyv
Bělehradě, ačkoli jsem jim byl docela dalek.
Chtěly mne na příklad mermomocí zaplésti do
záležitosti Alavantičovy, se kterouž jsem pranic
neměl společného. Včera ráno o půl 9. hodině
obdržel jsem od svého ujce z Vídně telegrafi-
ckou zprávu o tom, co se v Bělehradě událo.
O jedné hodině s poledne přišel pak ke mně
jeden z mých černohorských přátel a potvrdil
mi vídeňské zprávy, které dosud pro mne ne
mají úřadní povahy. Zasláno mi dosud
množství gratulací telegrafickou cestou a navští-
venkami, toť vše. Nehodlám prozatím učiniti nie,
nýbrž vyčkám klidné, co dále se stane a co mi
bude či nebude úřadně oznámeno. Dokud m
ve vší formě nebudou učiněny nějaké návrhy,
nemám důvodů ani příčiny, abych odsud odejel.
Zůstanu tedy, kde jsem, nebo
nikdo mne dosud nevyzval, abych
se vrátil do Srbska.
Zejmena nenabídl mi dosu
nikdo srbské koruny. Od členů naší
rodiny, kteří v Bělehradě a jiných srbských
městech bydlí, nemám zpráv nižádných.
Co se týče mého mínění o bělehradských
událostech, lituji velice, že bylo
Karadjordjevič
Ženeva
Bělehrad
Vídeň
Srbsko
11
article
uznáno za nutné prolíti krev ce-
lými proudy. Odsuzuji zcela roz-
hodně všechny násilné prostředky
a lituji zejmena, že se k nim odhodlalo vojsko,
neboť toto má zajisté šlechetnější úkoly, než
vraždění. Bylo by postačilo donutit krále Alex-
andra, aby podepsal listinu, ve kteréž by se
trůnu vzdal a k tomu mohl býti král donucen
způsobem, kterého již dříve bylo užito. Krev
prolíti je věc hrozná. Tážete se mne, j a k že
se zachovám, stanu-li se srbským
králem? Což pak se mi koruna již nabízí?
Každým způsobem buďte ujištěn, budu se
říditi duchem obdivuhodný ch
ústavních zařízení Švýcarska.
V dlouhých letech, co jsem užíval pohostinství
této země, naučil jsem se velmi mnohému.
Jsem přítelem neobmezené svobody
tisku a doufám, že se Srbsko zdárně vyvíjeti
bude za trvání ústavy z roku 1889, kteráž je
velmi svobodomyslná. Co pak se týče styků
s cizinou, tvrdí se namnoze, že chovám smý-
šlení nepřátelské Rakousku, ale
to je mýlka; jest však pravdou, že mám
zvláštní sympathie k Rusku, kamž
jsem děti svoje poslal, aby tam
konaly služb u.
Švýcarsko
Srbsko
cizina
Rakousko
Rusko
Alex
12
article
Pařížský dopisovatel vídeňské »Neue Freie
Presse« sděluje na základě prý bezpečné infor-
mace: Petr Karaďordevič netajil
se nikdy svojí nechutí k Rakou-
sku. On byl také řídícím duchem hercegov-
ského povstání po provedené rakouské okupaci.
Jeho politickým ideálem bylo
vždy obnovení velkosrbské říše.
Rusko získá knížetem Petrem
přítele velmi oddaného. Osobní po-
měr knížete Petra k jeho tchánovi, knížeti Mi-
kuláši černohorskému není valně příznivý, ale
za to výborný jeho poměr ke královské rodině
italské.
Ze Ženevy, 12. června. Princ Petr Kara-
ďorděvič chystal se právě na odchod ze svého
bytu, když jej na schodech potkal telegrafní
sluha s depeší, na kterouž měla
dána býti neprodlená odpověd.
Tuto odpověď odeslal prine za čtvrt hodiny.
Prine projevuje jakési pochybnosti, že by srbští
politikové zhola zkrátka přijali, co vojáci při-
pravili, jinými slovy — prine očekává, že
jeho kandidatura na trůn ve skup-
štině narazí na opposici. Princovi
položena také otázka, zdali by se srovnal s
princem Mirkem černohorským, jehož
by mu jeho tchán kníže Mikuláš rád do Běle-
hradu dal ja kožto politického rád ce,
ale princ odepřel na tuto otázku odpověď. Řekl
prostě: »Vyčkám klidně věcí, jež při-
jíti mají.« Považuje-li mne Srbsko za povo-
lána, abych v něm zahájil novou liberální dobu,
oznámí mi zajisté příslušným způsobem svoji
vůli.«
Karaďordevič
Petro
Petr Kara
Mirek černohorský
Mikuláš
Rusko
Ženeva
Srbsko
Neue Frei Presse
Bělahrad
13
article
Opposice proti Karaďor-
děvičovi-
Z Bělehradu, 12. června. V politických
kruzích zdejších nepovažuje se nikte-
rak za jisté, že bude Karaďordě-
vič skupštinou za krále zvolen.
Ministr zahraničních záležitostí a jeho stoupenci
jsou vůbec proti obnovení královské hodnostia
chtějí Srbsko prohlásiti za repu-
bliku. Vojsko prohlásilo sice Petra Karaďor-
děviče za krále, ale smýšlení v obyvatelstvu je
různé. Zejmena v Bělehradě je silná stra-
na pro z řízení republi k y. Ministerská
Petro Karaďor
Bělehrad
Srbsko