ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 676f98d0-70e9-11dc-a1b8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 13 celkem · entity: place 21, person 22, org 3
1 masthead
a lán
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 13. června.
Praha
3 title
Krvav
4 article
Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h
Praha
5 article NARU
NARU řevrat v Srbsku.
Nara Srbsko
6 article
státní K číslu 160. Čislo v Praze za 2h a na venkově za 3h Předplaceni a inseräty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce. a expedice.
Praha
7 article
Vypravování svědků o krvavé noci. Z Vídně, 12. června. (C.-B.) Zvláštní zpra- vodaj »Fremdenblattu« obdržel z bez- pečné strany toto vypsání skonu posledního Obrenoviče: Spiklenci čekali do 1. hod. s půl- noci v důstojnickém kasině a odebrali se pakv malých skupinách ke královskému paláci. Když se tam objevil prapor 6. pěšího pluku, otevřel spoluspiklenec, úřadující pobočník Panojdovič, železná vrata přední zahrady. Dvorní žandarmové odepřeli spiklencům vstup do paláce. Strhla se šrůtka, ve kteréž z obou stran několikrát vystřeleno a několik osob poraněno bylo. Na to odzbrojili spiklenci dvorní stráž vedeni Naumovičem, otevřeli služební komnatu ve vyvýšeném přízemku. Na schodech k prv- nímu poschodí snažil se generální pobočník Pe- trovič spiklence zadržeti, avšak byl jedním z po- ručíků zastřelen. V tu chvíli přerušen úmyslně elektrické vedení a v ce- lém paláci shasla světla. Asi třicet spiklenců tápalo se potmě přes schody k soukromým komnatám králový m. Tam nalezli svíčky Rozžehli je a svítíce si jimi, začali hledati. K mnaty byly čtyřikráte prohledány ale bez výsledku. Spiklenci mysleli již, že královští manželé kamsi utekli. Mezi starým a novým palácem zastihli spiklenci četnického svobodníka a ihned jej zabili. Potom nalezen v jakési komůrce ukrytý královnin komorník. Toho do- nutíli spiklenci, aby ukázal, kam se královští manželé ukryli. Když se tak stalo, b y komorník zastřele n.
Naumovič Vídeň
8 article
Nyní převzali vedení nynější ministr pro veřejné stavby Mašín a králův pobočník Naumovič. Spiklenci přišli k malé, nepa- trné a uzamčené brance. Přinešeny sekery, avšak nepodařilo se jimi branku vypáčit. Po- užito tedy dynamitu, při čemž Naumovič a kapitán Milkovič za- hynuli. Všechno řítilo se ve tmě ku předu. Avšak ani v této části paláce nebyli krá- lovští manželé nalezeni. Konečně ob- jevil plukovník Mašín v jakémsi, těžkou zá- clonou zastřeném výklenku malý knoflík, stiskl jej a otevřel takto výklenek. Zde byli ukryti královští man- želé. Nyní nastala poslední tragedie Obrenovičů. Král vystoupil. »Alexandře Obrenoviči, v zdej se trůnu!« zvolal na něho plukovník Alexandr: »Jenom dáte-li čestné slovo, že se ni nestane, půjdeme s vámi!« »Hajdy!« bylo na něho opět zvoláno. »Nyní nemáme s tebou co vyjednávati.« Když se Alexandr zdráhal odstoupiti od krá- lovny Dragy, která se třásla, na smrť jsouc bleda, chopilo se Alexandra několik důstojníků a táhli jej do prostřed síně. »Poděkuj se!« vo- lali všichni, když Alexandr nic neodpovídal. Setníci Andělkovič, Dimitrovič, Radejoviča Toískovič obstoupili jej a střílel'i d něho. Ostatní stříleli té ž. Četnými ranami zasažen, král klesl k zemi. Potom chopena polomrtvá Draga, vlečena ke stěně a tam skolena palbou z revolverů. »Fremdenblatt« ubezpečuje, že mrtvoly nebyly sho- zeny do parku, poněvadž byla sice taková nálada, ale plukovník Misič prohlásil, že by to byla surovost. Potom dali zabaliti mrtvoly do prostěradel a dopraviti je do nového konaku.
Mašín Naumovič Milkovič Obrenovič Hajda Alexandr Andělkovič Dimitrovič Radejoviča Toískovič
9 article
O půl 3. hodině ranní bylo lidu shromáždě- nému oznámeno, co se stalo. Z Bělehradu, 12. června. Petr Velimo- vič, který byl mezi důstojníky, do konaku se vedravšími, vyličuje události takto: »O půl druhé hodině 60 důstojníků dostalo se do konakua vyzvalo pobočníka Petroviče, aby je pustil do vnitř. Petrovič zbledl na smrt, postihnuv ne- bezpečí, jež by nastalo, kdyby se vzpíral. Od- vedl tedy důstojníky ke dveřím královských komnat a zabušil na ně. Když král se ozval, odvětil: »Já jsem to, tvůj věrný La- zar. Jsou zde důstojníci, kteří chtějí s tebou mluviti.« Král na to: „Nechť dají čestné slovo, že ne- mají zlých úmyslů.“ Potom otevřel. Král myslil, že důstojníci přišli si vyžádat vyjasnění, co je na pověstech, v poslední době po Bělehradě roz- šířených, že se královští manželé hodlají dáti rozvésti. Proto Alexandr už předem prohlásil: „Nic není pravda! Milujeme se věr- něl Na to vypáleno bylo na něho 30 až 40 střelných ran. Král a královna klesli na sebe, několik důstojníků ještě šavlemi posekalo královnu Dragu. Bratří Dragini byli známi jako opilci kteří často dělali výtržnosti. Měli mnoho dluhů a vystavovali falešné směnky na různé banky Královna Draga pak odmítla ředitele bank, aby falešné směnky eskomptovali. Královna měla as dva milliony disposičních peněz, které posílala do různých bank.
Petr Velimo Petrovič Alexandr Dragini Bělehrad
10 article Petr Karaďorděvič o stavu
Petr Karaďorděvič o stavu věcí- Ze Ženevy se oznamuje ze dne včerejšího. že měl Petr Karaďorděvič včera se zástupcem švýcarské telegramové agentury rozmluvu, ve kteréž učinil toto sdělení: Moji stoupenci mají odedávna již dokonalou organisaci, se kterouž jsem do častých styků přicházel. Odtud a ještě více s jiných stran dověděl jsem se, že nespo- kojenost v srbském národě nejvyššího stupně dosáhla. Avšak o tom, co se na včerejší no chystalo, nedostal jsem zprávy ani nejmenší. Neměl jsem v přípravách k tomuto převratu ani přímo ani nepřímo žádného účastenství, ježto jsem o nich ani nevěděl. Událost sama mne do- konale překvapila. Některé časopisy uváděly mne arci již delší dobu ve spojení s jistými snahami a skutkyv Bělehradě, ačkoli jsem jim byl docela dalek. Chtěly mne na příklad mermomocí zaplésti do záležitosti Alavantičovy, se kterouž jsem pranic neměl společného. Včera ráno o půl 9. hodině obdržel jsem od svého ujce z Vídně telegrafi- ckou zprávu o tom, co se v Bělehradě událo. O jedné hodině s poledne přišel pak ke mně jeden z mých černohorských přátel a potvrdil mi vídeňské zprávy, které dosud pro mne ne mají úřadní povahy. Zasláno mi dosud množství gratulací telegrafickou cestou a navští- venkami, toť vše. Nehodlám prozatím učiniti nie, nýbrž vyčkám klidné, co dále se stane a co mi bude či nebude úřadně oznámeno. Dokud m ve vší formě nebudou učiněny nějaké návrhy, nemám důvodů ani příčiny, abych odsud odejel. Zůstanu tedy, kde jsem, nebo nikdo mne dosud nevyzval, abych se vrátil do Srbska. Zejmena nenabídl mi dosu nikdo srbské koruny. Od členů naší rodiny, kteří v Bělehradě a jiných srbských městech bydlí, nemám zpráv nižádných. Co se týče mého mínění o bělehradských událostech, lituji velice, že bylo
Karadjordjevič Ženeva Bělehrad Vídeň Srbsko
11 article
uznáno za nutné prolíti krev ce- lými proudy. Odsuzuji zcela roz- hodně všechny násilné prostředky a lituji zejmena, že se k nim odhodlalo vojsko, neboť toto má zajisté šlechetnější úkoly, než vraždění. Bylo by postačilo donutit krále Alex- andra, aby podepsal listinu, ve kteréž by se trůnu vzdal a k tomu mohl býti král donucen způsobem, kterého již dříve bylo užito. Krev prolíti je věc hrozná. Tážete se mne, j a k že se zachovám, stanu-li se srbským králem? Což pak se mi koruna již nabízí? Každým způsobem buďte ujištěn, budu se říditi duchem obdivuhodný ch ústavních zařízení Švýcarska. V dlouhých letech, co jsem užíval pohostinství této země, naučil jsem se velmi mnohému. Jsem přítelem neobmezené svobody tisku a doufám, že se Srbsko zdárně vyvíjeti bude za trvání ústavy z roku 1889, kteráž je velmi svobodomyslná. Co pak se týče styků s cizinou, tvrdí se namnoze, že chovám smý- šlení nepřátelské Rakousku, ale to je mýlka; jest však pravdou, že mám zvláštní sympathie k Rusku, kamž jsem děti svoje poslal, aby tam konaly služb u.
Švýcarsko Srbsko cizina Rakousko Rusko Alex
12 article
Pařížský dopisovatel vídeňské »Neue Freie Presse« sděluje na základě prý bezpečné infor- mace: Petr Karaďordevič netajil se nikdy svojí nechutí k Rakou- sku. On byl také řídícím duchem hercegov- ského povstání po provedené rakouské okupaci. Jeho politickým ideálem bylo vždy obnovení velkosrbské říše. Rusko získá knížetem Petrem přítele velmi oddaného. Osobní po- měr knížete Petra k jeho tchánovi, knížeti Mi- kuláši černohorskému není valně příznivý, ale za to výborný jeho poměr ke královské rodině italské. Ze Ženevy, 12. června. Princ Petr Kara- ďorděvič chystal se právě na odchod ze svého bytu, když jej na schodech potkal telegrafní sluha s depeší, na kterouž měla dána býti neprodlená odpověd. Tuto odpověď odeslal prine za čtvrt hodiny. Prine projevuje jakési pochybnosti, že by srbští politikové zhola zkrátka přijali, co vojáci při- pravili, jinými slovy — prine očekává, že jeho kandidatura na trůn ve skup- štině narazí na opposici. Princovi položena také otázka, zdali by se srovnal s princem Mirkem černohorským, jehož by mu jeho tchán kníže Mikuláš rád do Běle- hradu dal ja kožto politického rád ce, ale princ odepřel na tuto otázku odpověď. Řekl prostě: »Vyčkám klidně věcí, jež při- jíti mají.« Považuje-li mne Srbsko za povo- lána, abych v něm zahájil novou liberální dobu, oznámí mi zajisté příslušným způsobem svoji vůli.«
Karaďordevič Petro Petr Kara Mirek černohorský Mikuláš Rusko Ženeva Srbsko Neue Frei Presse Bělahrad
13 article
Opposice proti Karaďor- děvičovi- Z Bělehradu, 12. června. V politických kruzích zdejších nepovažuje se nikte- rak za jisté, že bude Karaďordě- vič skupštinou za krále zvolen. Ministr zahraničních záležitostí a jeho stoupenci jsou vůbec proti obnovení královské hodnostia chtějí Srbsko prohlásiti za repu- bliku. Vojsko prohlásilo sice Petra Karaďor- děviče za krále, ale smýšlení v obyvatelstvu je různé. Zejmena v Bělehradě je silná stra- na pro z řízení republi k y. Ministerská
Petro Karaďor Bělehrad Srbsko