2
masthead
5sofí ollia dhig nsi sosle .lid sa sa bíltiodoiay vdn talmož umhscszonau Ingvocnten
3
masthead
V Praze, v sobotu dne II. května.
Praha
5
masthead
K číslu 129.
K číslu 129.
Čislo v Praze za 2
a na venkově za 3
Praha
7
article
minlem iin žní ctdoči lasádob čnisjet
ojažta odělskoněa inil o tabžt nžmpyle
ote osilos jánoex aolšou šjlm pod
aip
ns
190l.
Na »Národní Listy.
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilko
na měsíc 3 K 80h
Praha
8
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Z parlamentu.
Z Vídně, 11. května. Některé listy
zdejší, mezi nimi »Arbeiter Zeitung-
a »Neue Freie Presse«, tudíž hlavní
orgány obstrukce za hr. Badena a hr.
Thuna uveřejňují zprávu, podle které prý
čeští radikálové — nepraví se, kdo jest tím
míněn, zda-li p. Kubr a soudruzi, či pan
Klofáč a soudruzi, nebo všichni dohro-
mady — pronesli prý včera k presidentovi
poslanecké sněmovny hr. Vettrovi straš-
nou hrozbu, že totiž, nebude-li s nimi jed-
náno napříště stejně, jako s jinými poslanci,
vystoupí proti němu bezohledně a budou žá-
dati, aby se doslova četly podané návrhy,
dotazy, petice a vládní předlohy.
Nedivíme se, že páni čeští radikálové —
ovšem opakujeme, že nevíme, kteří jsou tím
míněni — neznají jednacího řádu. Avšak
měly by jej znáti aspoň ony listy, které
zprávu takovou uveřejňují, a v prvé řadě oba
jmenované měly by věděti aspoň tolik, že-
doslovně čtení petic žádáti nelze a tolikéž
nikoli doslovné čtení vládních předloh. Tyto
se nečtou vůbec nikdy, ony se mohou jenom
tehdy čísti, vysloví-li se pro to většina po-
slanecké sněmovny. Té však ještě páni češti
»radikálové« nemají.
žojnn
Vodní stavby a investice. v
Z Vídně, 11. května. »Volkszei-
tung« uveřejňuje stať, nadepsanou »Konec
konferencí« a pocházející od vůdce německé
strany lidové, patrně od dra. Derschatty.
Tento míní, že není špatným znamením, že
včera nedošlo ke konferenci předsedů klubů.
Stalo se tak na žádost Čechů. s vonin
»Nepokládáme — píše nejmenovaný po-
slanec — sporné otázky o vodních stavbách
rozřešenými, chováme však přesvědčení, že
cesta, kterou se dala vláda: pracovati totiž
psk
Baden
Thun
Kubr
Klofáč
Čecho
Vídeň
Volkszei
Arbeiter Zeitung
Neue Frei Presse
poslanecký sněmovna
slanecký sněmovna
9
article
bez pevné většiny, v cislajtánském parla-
mentu jest způsobilou jen ve chvíli nynější.
My, němečtí poslanci, považujeme investice
za nejdůležitější předlohy pro lid a celý
stát. Tím se vysvětluje, že německé strany
osvědčily tolik ochoty vůči Čechům. Chceme
pokoj v parlamentě a konečné uskutečnění
investičního projektu. To jest bez klidu ne-
možno, klid pak jest možným jen na základě
vzájemné dohody. Proto bylo německé straně
lidové svrchovaným příkazem, na konferen-
cích s jinými stranami říditi se politikou
reální. Tak budeme postupovati také na
dále a ve všech případech, ve kterých se
osvědčí ochota vůči nám, nebudeme nevdě-
čnými.es 5 le
Chování se Čechů v železničním výboru
bylo bezvadné. Doba 15 schůzí, které byly
věnovány předloze té, byla by se zajisté
dala protáhnouti, kdyby Čechové měli takový
úmysl. My navzájem, jakmile se naskytne
příležitost k tomu, nebudeme, činiti Čechům
žádných překážek, aby dosáhli svých tužeb
povahy neutrální. Náš postulát, aby zvýšen
byl meliorační fond, nemůže býti překážkou
předloze kanálové a regulaci řek, jelikož
alpské země k zahrazení strží horských po-
třebují nutně podpory, která jest možnou
jedině zvýšením melioračního fondu. Jiných
překážek po té stránce není, leč by oppo-
sice selského lidu činila svízele kanálovému
projektu, kteréž však se dají ukliditi. Bude
třeba zaplašiti obavy agrárníků řádnou po-
litikou tarifní«
ss l
K německým požadavkům.
Z Vidně, 11. května. Oznámili jsme
včera postuláty, na kterých se usnesly ně-
mecké strany z království českého, vyjímajíe
Všeněmce.
Doznáváme dnes skroušeně, že seznam
ten není úplný. Scházi ještě jeden požadavek
orn
Čecho
Scházi
10
article
SIí
SIí
Předplaconí
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
11
article
nový krajský soud v Litoměři-
cích. Jest tedy požadavků těch patnáct.
Doložili jsme však a dokládá se dnes,
že řada není ještě plná, a že komitét již
jmenovaný, páni dr. Bärenreither, dr.
Pergelt a Prade, pověřeni byli úkolem
ji rozmnožiti.
Jak vidno, jsou Němci na cestě k poli-
tice postulátové, kterou Čechům pokládali
v letech 1880 až 1900 za největší zločin,
jsou na cestě k ní titíž Němci, kteří jsou
národně a politicky nejen nasyceni, nýbrž
přesyceni.
doktor
Bärenreither
Pergelt
Prade
Němec
Čecho
Litoměr
12
article
Telegraflcké zprávy.
Telegraflcké zprávy.
Z Pešti. 10. května. (C.-B.) Naproti
tendenční zprávě, že ministerský předseda
šl. Szell přijal čestný protektorát sjezdu
studentského, prohlašuje se z příslušné strany,
že odkázal ministerský předseda deputaci,
která ho požádala za převzetí protektorátu
toho, na písemnou odpověď, ale že jí nedal
žádné meritorní odpovědi. Dle zpráv listů
není vzhledem na stránnické zápasy, mezi
studentstvem vedeně, pravděpodobno, že by
se vláda sjezdu zúčastnila.
Z Paříže, 10. května. (C.B.) Poslanee
Estournelles sdělil ministrovi zahranič.
ních záležitostí Delcasséovi, že učiní
dotaz ve příčině zpáteční dopravy části fran-
couzské výpravy v Číně. Delcassé připo-
věděl odpověď na tento dotaz na počátku
zasedání sněmovny.
Z Paříže, 10. května. (C.-B.) V ko-
misi poslanecké sněmovny pro zaopa-
třeníděl níků prohlásili dnesaministři
obchodu a financí, že by nemohli předlohu
o dělnických pensích před parlamentem za-
stupovati, kdyby komise setrvala na někte-
rých jí usnesených změnách. Zvláště vyslo-
vil se ministr financí proti přechodnímu
Pešť
Paříž
Čína
poslanecký sněmovna
13
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
ai
Nejkrásnější žena Evropy.
Tou byla před nějakými třiceti lety hra-
běnka Castiglione, která 28. listopadu
1899 zemřela v Paříži zapomenutá, pološílená
v bídném brlohu, kde skrývala své diamantya
skvosty, relikvie svého dobrodružného života,
který oslňoval Paříž, veselou a fešáckou Paříž
z konce druhého císařství.
bHraběnka Castiglione jako první krasavice
své doby, jako milenka Napoleona III., udivo-
vala svět svými výstřednostmi, živila stále no
vými historkami kroniku skandálů. Měla bá
ječný, nezapomenutelný vstup do společnosti.
A též o effektní »odchode postarala se vý-
střední stařena, umírající opuštěná a zapome-
nutá. Po její smrti počalo se opět o ní mluviti
Hraběnka Castiglione!
A jediné to melodické jméno vyvolalo
nejluznější vzpomínky nádherného a rozmaři-
lého života v Tuilleriích, Saint-Cloudu, na dvoře
nervosního a galantního světáka Napoleona II
a jeho ohnivé Španělky Eugenie. . . ivest
Hraběnka Castiglione upozornila po své
smrti na sebe divnými okolnostmi, za jakých
zemřela, svou zvláštní závětí a sensaci vyvolalo
to, že několik dní před svou smrtí uložila u
Rothschilda skříň s nápisem: »Zapovídám ote-
vříti v případě smrti !«
Po pohřbu byly nalezeny v bytu hraběn-
čině ještě dvě podobné skříně a všeobecně se
za to má, že ukrývají velmi cenné dokumenty
— politické a historické.
Ona hraběnka Castiglione hrála velkou roli.
Dcera markýza Florentina Oldainího byla
určena k velkému životu. Již jako dívka byla
čarokrásná.
Vypravuje se, že jednoho dne před společ-
ností umělců a aristokratů, shromážděných ve
Napoleon II
Španělka
Eugenius
Rothschild
Florentin Oldainí
Evropa
Castiglione
Paříž
SaintCloud
Napoleon III
14
article
vile otcově, zjevila se cudná, něžná krása mladé
dívky tak nezastřená, jako krása Fryné před
soudci ... A hostě užaslí obdivovali se této
živoucí postavě nejdokonalejší krásy, o jaké
snil Leonardo da Vinci a Donatello.
Mladá krasavice vedla záhy hlučný život
společenský. Již ve třinácti, čtrnáčti letech obje-
vovala se v divadle, na plesích, v zábavách,
vždy obklopená zástupem ctitelů.
Jednoho krásného dne se vdala za hraběte
Verasis de Castiglione. Ji bylo patnáct let, jemu
třiadvacet. Za dvě dléta mladý párek prohýřil
celé své jmění a rozešel se. e
Když se usídlila hraběnka Castiglione v Pa-
říži, byla uznána všeobecně za nejušlechtilejší
krásku evropskou. ,mnnol o
Muži o ní blouznili, nabízeli jí poklady
světa, nejvznešenější útule, pronásledovali ji,
bili se pro ní v soubojích — ale mladá hra-
běnka snila o jiném životě. mihiv onosiob
A vše, co chtěla, uskutečňovalo se hravě
vítěznou moci její krásy. bot
Tuillerie otevřely se před ní a jako trium-
fatorka vkročila do císařského paláce.
Byla bych se stala ženou císařovou, kdy-
bych jej byla poznala dřive«; pravila hraběnka
Castiglione, opojená svými úspěchy.
Přišla pozdě, ale dovedla si vše nahraditi.
Vládla jakoeecísařovna. Všichni uznávali maje-
stát její graciosní krásy, její suverenně dokona-
lých forem, její nejvyšší eleganci a celý svět se
podřizoval její rozmarům.
el Někdy zmizela na čas. Neobjevovala seu
dvora. Pojednou se zase objevila v Paříži, krás-
nější a skvělejší nežli dříve. Císařovna Eugenie
ji nenáviděla. K vůli ní odjela na delší dobu
do Škotska.oe uton vbtomé sjovs áb
Jednoho večera na plesu v ministerstvu
námořnictví objevila se hraběnka Castiglione
jako Diana, jejíž diamantový půlměsíc stěží za-
držoval průhledné závoje, halící oslňující krásu
Fryné
Vinci
Donatello
Verasis
Castiglione
Eugenius
Diana
Castiglione
Paříž
Skotsko
15
article
její. Císařovna tehdy nařídila, aby byl dán hra-
běnce pokyn vzdáliti se.
Hraběnka Castiglione byla si plně vědoma
moci a kouzla své krásy. Zlomyslní pomlouvači
tvrdili, že byla právě tak hloupá jako krásná.
Ale zdá se, že vlaská schytralost byla v ní, že
měla i sehopnost posuzovati věci a lidi a o její
diplomatické bystrosti vyslovil se Thiers po-
chvalně. Chápala dobře umění, její hovoryo
obrazech a sochách byly velmi duchaplné. Tyto
vlastnosti jenom zvýšovaly její neskonalou
krásu, již popisuje jistý současník takto : velké,
krásné oči, jemný nos, malá ústa, bohaté, ob-
divuhodné vlasy, ňadra a šij vznešené, ruce,
ramena, vůbec všechny linie takové čisté a bez-
vadné, že by. Fidias před nimi padl, na kolena.
Není tudíž divu, že lord Hirtford za malé do-
staveníčko poslal této čarovné ženě kytici, do
níž vložil chek, znějící na jeden million..
Thiers
Hirtford
Castiglione
16
article
Jak daleko jsou všechny tyto pověsti ze
života nejkrásnější ženy Evropy ! A jak se změ-
nila po pádu druhého císařství! Žila v úplné
osamělosti, omrzelá, chorá, štítící se světa. Jeji
byt na náměstí Vendomském měl okna stále za-
bedněná a nikdo nemohl do něho vniknouti.
Když cítila, že stárne a že její krása kva-
pem uvádá, uzavřela se hraběnka Castiglione
do temné samoty a odstranila všechna zreadla
ve svém okolí. Pokoje byly potaženy černými
čalouny a jen slabě osvětleny plynem. Hrob
Nikdo k ní neměl přístupu a stravu přijímala.
pootevřenými dveřmi.
Ale ani v tom zabedněném bytu necítila se
dobře a v posledních měsících svého života uby-
tovala se v bídném hotelu, v malé, nečisté ko-
můrce. Ještě několik dní před svou smrtí po-
slala do zastavárny šperk, na nějž jí bylo půj-
čeno 137.000 franků.
nab
Zanechala velké jmění a dědicové i celá
francouzská veřejnost jsou velmi zvědavi na od-
halení tajemství záhadné skříně, uložené u Roth-
schilda.
Roth
Evropa
Castiglione