1
masthead
Románová příloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 128. ze dne 10. května 190.
4
article
= K afféře patera Bruneaua, jenž byl
svého času uznán vinným vraždy na pateru Frico-
tovi a popraven a o němž v poslední době s jisté
strany ujišťováno, že byl odsouzen nevinně, ozna-
mují se následující podrobnosti: Pater Bolo od
chrámu Madeleiny žádal o slyšení u ministra spra-
vedlnosti a oznámil, že hodlá učiniti v této záleži-
tosti důtežitá sdělení. Ministr povolil mu audienci
na konec tohoto týdne, Z Lavalu, kde se zločin udál,
oznamuje »Matin«, že tam nevěří nikdo v nevinu
patera Bruneaua, ani ne mezi duchovenstvem. Zpráva,
že služka Jeannetta Charlouxova na smrtelné posteli
vyznala se ze zločinu, jest nepravdiva. Neboť Char-
leuxova slouží na faře ve Fromontiers a nikterak se
nevyznala ze zavraždění patera Fricota. V dopise ze
4. t. m. píše Charlouxova sama: »Žiji a nezměnila
jsem názor o skutečném vinníku, jenž svůj zločin
odpykal. Jest nepochopitelno, kterak se kdo mohl
odvážit, chtět rehabilitovati tohoto zločinného kněze.«
= Trojnásobná vražda a sebevražda.
Z Berlína se oznamuje: V blízkém Mariendorfu
zastřelil obchodník s doutníky J. Bobbe svoji kvar-
týrskou Haemmlingovu a obě svoje dítky a zranil
manžela Haemmlingové těžce dvěma výstřely Vrah
pokusil se uprchnouti koňskou drahou. Když jej
chtěli ve vagoně zatknout, zastřelil se. Obě dítky
pocházely z poměru Bobbeova s jakousi Redeovou.
Bruneau
Madeleina
Laval
Charlouxův
J Bobb
Haemmlingův
Chara
Berlín
5
article
Vrah ukryl mrtvoly ve skrýši pod podlahou. ——
Bobbe již jednou hrál úlohu v kronice sensačních
zločinů. Byl vynálezcem pověstné »pasti na lidi«
v Moabitu. Upravil ve svém krámě na doutníky pro-
padliště podobné rakvi, jež při stisknutí knoflíku se
otevřelo a mohlo skrýti člověka. Tehdáž nedostal se
ku provedení svých vražedných úmyslů a odsouzen
byl toliko pro pokus vraždy na 8 let do žaláře
Moabit
6
article
Avšak myšlenky na lidskou pasť se nevzdal a při
vyšetřování zločinu, jehož se v pondělí dopustil,
bylo to znovu zjištěno. Když byt zločincův v Ma-
riendorfu prohledáván, byl jednomu z přítomných
truhláři, nápadný velký kus železného plechu před
kachlovými kamny. Zpozoroval, že je zatlučen novými
hřebíky. Když hřebíky vytaženy, shledáno, že plech
jest pohyblivý a spočívá ve stěžejích. Zakrýval na
způsob padacích dvířek vchod do otvoru pod podla-
hou, jenž byl půldruhého metru hluboký, dva metry
dlouhý a půldruhého metru široký. V otvoru ležely
tři mrtvoly. Nejprve svlečená mrtvola paní Haemm-
lingové, vedle ní její šaty. Co přimělo vraha mrtvolu
svléci, nebylo zjištěno, snad aby ji pohodlněji ukryl
v otvoru. Na mrtvole bylo několik střelných ran,
z nichž skorem každá byla smrtelná. V boku oběti
vězel zlomený pilník; bezpochyby paní Haemmlin-
gová při pádu vrazila si jej do těla. Oba hoši leželi
po boku paní Haemmlingové, oba odění tak, jak
právě přišli ze školy. — Jest domněnka, že Bobbe
chtěl koupiti domek manželů Haemmlingových, ale
že neměl dosti peněz a chtěl se sprostiti majitelů
vraždou. Nejprve zavraždil Haemmlingovou, když
pak oba jeho hoši, vrátivší se ze školy, stali se svědky
zločinu, zavraždil i je a posléze vrhl se na Haemm-
linga, jenž se byl zatím vrátil, ale tento vražedný
útok se nepodařil a Bobbe dal se na útěk.
= Hrozná katastrofa. Z Victorie, B. C., se
oznamuje: Dle zpráv, došlých z Dawsonu, přišlo
poděl pobřeží Nome, když na počátku tohoto roku
Haemm lingová
Haemmlin
Haemmlingová
Bobb
Haemmlingový
Dawson
Nome
Ma
Victoria
7
article
blizzard v celé své hrůze řádil, 200 zlatokopů o ži
vot. Nebožáci, kteří byli beze vší přípravy touto ži-
velní pohromou náhle překvapeni, zakusili ohrom-
ných svízelů, nežli je smrt dalších útrap zbavila
Mrtvoly nebožáků leží roztroušeny po celém pobřeží
Beringovy úžiny od Clarence do St. Michaels. Nikdo
nedovede posouditi, co nebožáci musili zakusiti
nežli je smrt vysvobodila. Zprávu o této katastrofe
přinesl Reed od soudu soudce Noyese v Nome.
který za úřadními záležitostmi cestuje do Washing
tonu. Zahýnulí zlatokopové nalezali se většinou na
cestě do St. Michaels, kde si chtěli nakoupiti zásoby
potravin. Jen malá část zemřelých mohla býti sto-
tožněna, neboť mrtvoly byly většinou pohřbeny na
místech, kde byly nalezeny.
= Prokopání poloostrova malackého
Francouzský kolonialní tísk nanovo se ujímá po-
jektu, as 20 let starého, ve příčině prokopání pre
vlaky Kra na poloostrově malackém k ukrácení ná-
mořní cestý z Evropy do Číny. Kra jest úzká pře-
vlaka, jíž poloostrov Malakka je zaškrcen. Kdybytu
byl zřízen průplav, mohlo by se použíti řeky Pakšau.
vlévající se do indického oceánu a řeky Čumpang
ústící do zálivu Siamského, takže by ke spojení jich
bylo třeba průkopu 53 kilometry dlouhého. Jules
Ferry již před 20 lety uznával důležitost tohoto pro-
jektu a vyslal komisi tří osobností, obeznámených
s osadními záležitostmi — byli to Francois Deloncle,
Léon Dru a hrabě Mahé de la Bourdonnais — do
Siamu, Birmy a Malakky. Dle názoru těchto odbor-
níků byl by průkop vyžadoval práce sedmi let se
6000 kuli. Deioncle páčil náklad na 80 millionů
franků, Dru na 100 millionů a Mahé na 65 millionů.
Beringův
Jules Ferry
Francois
Léon
Bourdonnais
Birma
Clarence
St . Michaels
Evropa
Čína
Malakka
Čumpang
Mahé
Siam
8
article
Král siamský zamýšlel provésti průkop vlastním ná-
kladem za sumu pouze 20 millionů franků. Avšak
anglický major Loftus, jenž komisi provázel, uveřej-
nil ve věstníku zeměpisné společnosti londýnské
zprávu, v níž se snažil dokázat, že průkop jest ne-
možný. Angličtí kapitánové Forlong a Fraser vyslo-
vili se na prospěch železničního spojení přes pře-
vlaku. Anglie zde opakuje tudíž totéž. co provedla
vůči projektu průplavu suezského. Následkem neshody
v názorech bylo tehdáž od záměru upuštěno. Nyní
však počíná se o něm opět uvažovat a bývalý úřad-
ník v Indočíně, pan C. Lemire, píše o tom v »Dépe-
che Coloniale«: »Není pravdě podobno, že by Angli-
čané nyní dovolili, aby průplav byl proveden. Prů-
kop byl by na velkou újmu Singapuru a prospěl by
tak značně francouzským osadám v zadní Indii, že
nejen sami průplav neprovedou, nýbrž budou hledět
zabránit v tom i jiným. Bylo vypočteno, že by prů-
plavem provezeno bylo 1.800.000 tun zboží a že by
bylo možno vybírat poplatek 4 franků za tunu. Lodi
zkrátily by tím svoji cestu do Číny o 4 dny.
= Stávka zápasníků s býky. Z Madridu
se oznamuje: Choutka po stávkách zachvátila nyní
i zápasníky s býky. Picadorové, kopinníci a bande-
rillerové, kteří metají po býku dřevénými hroty, ovi-
nutými pestrými stuhami, zastavili práci. Tvrdí, že
espadové dostávají obrovské honoráry, kdežto oni,
podřízení, jichž práce jest skorem rovněž nebez-
pečná, dostávají plat zcela nepatrný. Žádají tudíž,
aby plat jejich byl náležitě zvýšen, třeba na ujmu
espadů. Avšak espadové odepřeli vyhověti těmto po-
žadavkům, takže již několik zápasů s býky musilo
býti odřeknuto. V kruzích fanatiků zápasů s býky
Loftus
Forlong
Fraser
Lemire
Angl
Choutka
Anglie
Indočína
Dépe
Coloniale
Singapur
Indie
Čína
Madrid
9
article
jsou zcela bez sebe. Cos takového tu ještě nebylo.
Není již idealistů ani mezi zápasníky s býky.
Zemřelí v Praze.
Dne 6. května 1901: Táborská Anna, dcera
rukavičkáře, 2 roky, 118-IV. Kůžel Karel, nožíř, 39
roků, 33-I. Benešovský Josef, kavárník, 56 roků,
521-II. Svět Josef, býv. slévač, 59 roků, 631-VII. Fi-
šerova Marie, dcer a dělníka 17 dnů, 618-VII. Onder-
ková Anna, manželka úřadníka, 46 roků, 492 I. Terš
Alexandr, lékárník, 65 roků, 873II. Kotek Josef, syn
pekařského, 8 neděl, 504-I. — Ve všeobecné
nemocnici: Zelinka Jindřich, úřadník, 24 roky.
Jirásko Josef, rybář, 37 roků. Soukup František, ná-
denník, 20 roků. — U milosrdných bratří:
Potěšil Jan, nádenník, 63 roky. Bláha Josef kočí,
26 roků. — U milosrdných sester: Kejha
František, slévač, 23 roky. Mejstřík Jan, obuvník,
57 roků. Vondráková Josefa žebračka, 72 roky.
Svihla Matěj, krejčí, 61 rok. Špačková Marie, po-
sluhovačka 69 roků. — V chorobinci: Ho-
chová Vilemína, soukromnice, 83 roky.
Karel
Josef
Marie
Anna
Alexandr
Kotek
Jirásko
Soukup
František
Bláha
Josef kočí
Mejstřík
Jan
Svihl
Špačková
Praha
Anno
Zelinka Jindřich
Potěšil Jan
Kejha František
10
article
Král. české zem. divadlo v Praze.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
207. hra v předpl.
V pátek 10. května.
3. čtvrtka.
Psohlavci.
Zpěvohra o třech dějstvích s dohrou od Karla Kova-
řovíce. Text dle stejnojmenného románu Aloisa
Jiráska napsal Karel Šípek. Režisér Adolf Krössing-
Dirigent Karel Kovařovic.
Po druhém dějství přestávka.
Konec po 10. hod.
Začátek o 7. hod.
Král
Karel Kovo
Jirásek
Šípek
Krössing
Kovařovic
Praha
národní divadlo . 207
11
article
Svandovo divadlo na Smichově.
Svandovo divadlo na Smichově.
Začátek o 7. hod
V pátek 10. května.
Poslední hra v předplacení páteční.
Novinka. Renaissance.
Smichov
Svandovo divadlo
12
article
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech.
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech.
Začátek o 3/47. hod.
V pátek 10. května.
Lidové představení za poloviční ceny.
Naše děvčata.
Král
Pištěkův divadlo
13
article
Divadlo „Urania“ na výstavišti v Kr. Oboře.
Divadlo „Urania“ na výstavišti v Kr. Oboře.
Začátek o 1/27. hod
V pátek 10. května.
Pohostinská hra sl. Štěpánky Brdovy.
Poprvé. Cyprienna.
11725
Veselohra o 4 jedn. od J. Rosena.
11727
Ředitel V. Suk.
Štěpánek Brdův
J Rosen
V Suk
15
article
J. Novák v Praze,
J. Novák v Praze,
ve Vodičkově ulici, „U Štajgrů,
J Novák
Praha
Vodičkův ulice
16
article
Doktor na ni upřel pozorný pohled a zamlčel se.
Na jeho rozumné tváři bylo možno čísti, že se mu již
dostalo vysvětlení. Rozpačitost Anny Vasiljevny mu po-
věděla dosti.
V ten okamžik vběhl do pokoje Foma Bogdanovič
a vítaje v zanícení matinku, líbal jí ruku. »Byl u dcery
a nevěděl ... A ti hloupí služební lidé nepřišli mu ozná-
mit příjezd drahého, drahého hosta .. . A proto byl při-
praven o potěšení uvítati ji u schodiště, jak se to slušía
patří, a dověděl se teprve nyní . .. Prosí, by mu to So-
fie Michajlovna velkodušně odpustila . . . Jak se vede
ctěnému Michalu Borisoviči ... A to nás stihl žal . . .«
— Ano, právě jsme o tom mluvili, řekla matinka.
Zatím spatřil Foma Bogdanovič lékaře a vrhl se
k němu s tím samým hlukem, výkřiky, otázkami . . . Do-
věděv se, že doktor již viděl nemocného, vzpomnělsi
hned na Kikina, který se nejspíše již prospal a s kterým
by měl Kaševarov promluviti . ..
— Pojďme, pojďme k němu! vybízel ho.
— A co ten ubohý chlapec? vzpomněla matinka
na Vasu, obracejíc se k lékaři. Ten stáhl obočí.
— Musí býti o něj vážně pečováno, pravil, obra-
ceje se k Anně Vasiljevně, na jeho lících se jeví nepěkné
skvrny... Nelíbí se mně to... Je to povaha dojmům
velice přístupná, událost s otcem na něj mocně pů-
sobila . ..
Anna Vasiljevna zalomila zoufale rukama a pozvedla
se ze svého místa s hrozným leknutím.
— Vrátím se k němu, odpusťte Sofie Michajlovno
mohla ze sebe sotva vypraviti a spěchala rychle z pokoje.
— Sesypalo se to na nás neštěstí! zvolal žalostně
Foma Bogdanovič, chytaje se opět za hlavu.
Anna Vasiljevna
Bogdanovič
Borisovič
Sofie Michajlovna
Vasa
17
article
nn
slale
— Vždyť jsem vás neviděla skoro tři měsíce . ..
Lev jest zdráv? Proč jsi tak bledý? . ..
Sedl jsem si k jejím nohám a dojel s ní až ke
schodišti. Kaševarov již o tom zpravil Annu Vasiljevnu,
která spěchala přítelkyni vstříc.
— Sofie Michajlovno, sám Pánbůh vás přinesl, vo-
lala, objímajíc ji se slzami.
Ještě jsem nemohl matince ničeho vypravovati ani
se jí na něco vyptávati; jen to jsem se dověděl, že ne-
chala Nasťu s tatínkem v K. a jela přímo sem, nezasta-
víc se v Tichých Vodách, kam den před tím odjela teta
Felisata Borisovna vypeskovati našeho správce za jakési
nedopatření na statku, kterým se mnohem více zaměstná-
vala než můj otec.
Anna Vasiljevna ji uvedla do pokojů v přízemí, v
kterých jsme obyčejně dleli, když jsme na krátkou dobu
zavítali do Bogdanovska. Na cestě sdělila s ní neštěstí,
které se přihodilo Erazimu Ivanoviči. Matinku to překvapilo
ještě více než lékaře.
— Ty's mně psal v každém dopisu, že mu jest
neustále lépe? obrátila se ke mně.
— A bylo mu neustále lépe, přisvědčila Anna Va-
siljevna, a předešlou noc a v jeho přítomnosti . . . uklouzlo
jí mimovolně.
— Ty's byl přítomen? zvolala matinka.
»Hned začne mučení!« myslil jsem si teskně, tuše
za touto otázkou celou řadu mne trápících otázek a vy-
světlování.
Radostné zahvízdnutí Lva, zaznívající ze zahrady
z pod oken pokoje, do kterého Anna Vasiljevna matinku
sotva vevedla, odvrátilo ode mne na štěsti pozornost mat-
činu, spěchající k oknu.
Zapomonutá otázka.
— 361 —
Anna Vasiljevna
Sofie Michajlovna
Felisata Borisovna
Erazim
Anna Virginie
Lev