1
article
nosti, nýbrž aby dotyčné obnosy věnovali
raději dobročinaým účelům.
Z Brusselu, 8. května. (C.-B.) Čle-
nové pravřce obou zákonodárných sborů
měli dnes společnou schůzi, na níž se radili
o předleze, týkající se uzavření nové smlouvy
se státem konžským. Jednomyslně byl
projeven názor, že předloha jest nedosta-
tečnou. Protože se stát konžský zdráhá
jinou smlouvu uzavříti, zdá se, že nezbude
leč buď předlohu přijati anebo stát konžský
ihned annektovati.
Z Brusselu, 8. května. (C.-B.) Socia-
listická levice sněmovny repraesentantů
konala dnes schůzi, na níž se jedno-
blasně usnesla, osnovy zákona, podané
vládou ve příčině smlouvy konžské, o dmit-
nouti
Z Londýna, 8. května. (C. B.) Konfe-
rence horníků spojeného království usnesla
se nedoporučiti všeobecnou stávku.
Kdyby majitelé dolů v některém okresu sní-
žili mzdy, má se svolati všeobecná konfe-
rence, jež by se usnesla o tom, zdali mají
horníci na všech dolech zahájiti stávku,
Brusel
Londýn
spojený království
2
article
Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická.
Z Pretorie, 8. května. (C.-B.) Vojsko
z Middelburgu, jež dorázilo do Belfastu, utkalo
se na pochodě jen v jednom vážném boji
s Bury a vypudíle jíel rodiný úkrytá.
Botha Vil; 8en9 spojili své vějs a oe
sadn Catolinu.
Both
Belfast
Bura
Pretorie
3
article
Anglieký seud e Rakousku.
Anglieký seud e Rakousku.
Události a poměry Rakouska jsou předmě-
tem vážných úvah a obav prvních evropských
politických myslitelů. Komu není lhostejným po-
krek a svobodný rozvoj, kdo neztratil cit pro
volnost myšlení a národů, komu jde právoa
mravnost nad moci, v tom musí dnešní poměry
rakouské a snahy všeněmecké vyvolati vážné
myšlenky.
Slouží to ke cti těm, kdo poctivě své pře-
svědčení přímo vysloví. Po Francii, která na-
lezla tolik lásky pro náš zápas o naše snahy,
ozvál se jeden z předních myslitelů a ngli-
ekých sir Rowland Blennerhas set
v »National Rewiew«.
Dle jeho näzoru zasluhují poměry rakou-
ské více pozórnošti, než kteřákoli jiná politická
otázka evropská. Rakousko má veliké poslání
političké i kulturní. Má býti domov em
svobodhých národ ů.
Tato myšlénka dala vznik státu Habsburků
a dosvědčí to o její sílé, že v z do
všemčinům vídeňských vlád, kte:
řé byly přímou negací této veliké
ideje, tento stát do dnes trvá.
Ovšem dnes pröjevují se v Raklou sku
stále víč a vícě síly rozkladnlé
jest v zájmu Anglie i v zájmu lidskosti, aby
prvky tyto byly potlačeny
Rowland Blennerhas
Habsburk
Rakousko
Francie
Anglie
National Rewiew
4
article
Odpůldne scházívaly se dívky ke kvasua
plesu, jenž trval až do rána druhého dne.
Žádná selka ten den mléka od dobytka
neprodá, aby tak nepřítel neměl moci ke kravám
a neškodil jim.
Bylo nám řečeno ve Svépravicích a v
Skvorci, že toho dne odpůldne hospodář a ho-
spodyné vystrojují oráčům a pasákům koláčové
hody, aby po celý rok poctivě o dobytek se
starali
Docela jiná slavnost májová odbývala s
na prvního máje odpoledne u Košíř, zde mezi
nynější Malvazinkou a Butovkou vypínala se
tehdy hora »Véneček« zvaná, křovím, stromo-
vím a květinami obrostlá, nyní z částí odkopaná,
z části na vinici proměněná nebo v pole a za-
hrady zužitkovaná. Na tom vrchu scházely se
dívky z Košíř, Radlic, Butovic, Jinonic, Břevnova
a ze všech věsnic okolních, jsouce bíle oděny.
a tu z býlin a květin při zpěvu vily věncea
z každé vesnice té nejkrásnější jako královně
hlavů ověnčily; bývalo to prý odpoledne, ak
večeru, když se děvčata dosti pobavila, přichá-
zeli na horu mladíci s lidem ze sousedních
vesnic, každá vesnice majíc v čele svou hudbu;
když vstoupili na vrch Věneček, tancováno nej-
prvé s královnami, jim pocta vzdána a pak
hoši s druhými děvčaty, každý se svou vyvo-
lenou nebo oblíbenou k tanci se vzali, na to
se všichni kvítím ozdobili a při zpěvu a hudbě
do svých vesnic se každý zástup odebíral, kde
v krčmách až do rána se bavili a hodovali.
Sdélují K. Jiškra a Uzeli ze Svépravie.
Kdyby došlo k rozkladu Rakouska, bylo by
to znamením evropského boje a tu věru
musí naši politikové vážně o tom úvažoväti,
jaké postavení měla by Anglie za-
ujmouti jednak proti Německua
všeněmecké agitaci a jednak proti
Rusku a všeslovanské agitaci (l).
Věneček
K Jišker
Uzel
Svépravie
Svépravice
Košíře
Butovice
Jinonice
Břevnov
Rakousko
Anglie
Rusko
5
article
Autor skizzuje vývoj Rakouska a dospívá
k závěrům, že spása Rakouska leží
ve spravedlnosti k Čechům a po-
tření všeněmecké agitace. »Čechové
mají právo domáhati se stejného postavenía
osamostatnění jako Uhři a jednou bude
maďarský národ litovat svého
dnešního protičeského chování. «
Zdrojem »nebezpečí pro Rakousko a světový
mír« jest všeněmecká politika. Zvítě-
zila dnes v prámyslných Čechách a dosud vzdo-
rují jí jen alpšti sedláci. »Ona jest roz-
kladným živlem (band of wreckers) a je-
dinou stranou rakouskou, která
ohrožuje existenci státu.
Vídeňské vlády mají ovšem svou ob-
chodní politikou (kolikráte jsme na to
poukazovali !) velikou vinu na vzrůstu
těto agitace. Berlinská vláda hnutí toto ni-
jak nepovzbuzuje, Ale němečtí státníci by přímo
šíleli, kdyby to v tomto okamžiku činili.
Vždyť jsou to důsledky myšlenek z let 70.
Za to jsou učitelé německých skof hlasately této
myšlenky.
Za těehto poměrů jest nebezpečí krise
přiliš veliké, nebudeli oťizka česk
rozřešena. Rozklaď rakouské říše byl by
podnětem války rusko-německé. Jaké jest po
slání Anglie? »Nemohu nie jiněho, než trvati
na tom, eo jsem již dííve byl o nepřáťelství
Německa proti Anglii řekl . .
Musime nepřátélství Německa
přoti Anglii pokládati za nezmě-
nitelného činitele v mezinárod-
ních poměrech. Všeněmecká agitacé všude
bouří proti Anglii a jejím konečným eílem
jest zlomení anglické moci na moři. Následkem
toho musí Anglie znovu a důkladně
uvažovati o svém jednání oproti
Rusku.
Čecho
Uher
Rakousko
Čechy
Anglie
Německo
Rusko
6
article
Angličtí politikové a anglická
mládež vyslovují se stále viea
více proti dosávadní politice an-
glické. Poslání Ruska rýsuje se stále jasněji
v tom, aby byla tato slovanská veleříše ochran-
cem malých států a národů slovanských a vládla
obrovskými kraji Evropý a Asie. Poslání Anglie
jest na moři.
Bude tedý Rusko vždy státem kontinen-
tálním, kdežto anglická říše rozprostírá se po
celém světě. Rusko hledá přátelské styky
s Anglií. Materiální pokroky učinily by z Ruska
říši, která by sama sobě čím dále tím více
stačila a nikdy by nepotřebovala drahého lodstva.
Není tedy nepřítelem anglické moci námořní.
Důsledně musí snahy anglické v prvé řadě
se nésti za alliancí anglickoruskou.
A tato alliance by snadno nalezla
cestu k řešení dnešních otázek
středoevropských a dovedla by
snadno zameziti pád habsburské
říše.
Ovšem by musila tato změna mezinárod-
ního položení provázena býti organi-
ckou změnou v Rakousku samém.
Má-li Rakousko vyváznouti z nebez-
pečí smrtelného, musí i rakouští stát-
níci zaujmouti vyšší stanovisko. Nesměji
míti za to, že mohou sloužiti říš
své, dokud se nezhostí ideí něme-
ckých středních tříd . ..
Státník, jakého Rakousko potřebuje, měl
bý býti nejen s to, aby porozuměl citům a ná-
zorům každého národa říše habsburské, nýbrž
on by musil s nimi přímo sympati-
sovati. Musil by býti prost před-
sudků obmezených, nikdy by ne-
směl zapomenouti slov císafe
Františka II.:
»Justitia erga omnes nationes est funda-
mentum Austriae« (spravedlnost oproti všem
národům jest základem Rakouska) a mu sil
by je i proméniti ve skutek.
Tolik anglický myslitel. Patrno, jak státníci
celého světa správně chápou dosah a význam
současné rakouské krise — jen tam, kde by
toto pochopení mělo býti nejpronikavější, tam
ho dosud není.
Musil
František II
Austriae
Rusko
Anglie
Rakousko
Evropý
Asie
7
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Nepěkné doznání. Mluví-li se
Wolfovi a o jeho vlastizrádných tendencích,
kroutí politikové německo-pokrokoví i nacionální
s panem Pradem v čele, právě tak, jako jejich
orgány povážlivě hlavou, odmítajíce směrý všeně-
mecké a dokazujíce po farisejsku, öní že ňejsou
tací, jako Schönererovci. Jakmile ale ocíti se
Schönererovci v odporu se stranou jinou, tu
ihned zjevno kdo přítelem a pomahačem mužův,
kteří volajíce: pryč od Říma! chtějí tím dostati
se prvě od Rakouska. Komu o to jde, aby pře-
svědčil se o pravém smýšlení německých nacionálů
řádu Sehönererova — a máme za to, že okol-
nost ta v první řadě by interessovati měla
vládu — nechť přečte si, co německo- pokrokové
a nacionální listy napsaly o debatě stran deklarace
arcivévody Františka Ferdinandá z Este. Tak vřele
nehájí se ani »Ostdeutsehe Rundschane 0 2 po-
dezření, že by heslo »Los von Rom!« zname-
nalo něco jiného, než »Los von Oesterreich !«,
jako »Neue Freie Presse«. List ten vylozil na
krám všechen svůj důmysť a veškeru pověstnou
obratnost svou v hájení věči mizerné, aby pana
Schönerera a jeho falstaffskou družinu omyl
z podezření, jakobý to nebyla čhasa prušácká.
Wolf
Prado
František Ferdinandat
Este
Schönerer
Řím
Rakousko
Los on Rom
Los on Oesterreich
Neue Frei Presse
8
article
A rovněž tak ostatní lišty německé. Ani jim
nenapadá brániti věc tohoto státu proti zjevným
snahám velezrádným, nýbrž hájí zemězrádče
a ty, v jejichž prospěch Wolf a Schönerer pra-
cují. Tak brániti se nebude proti tomu, co řekl
dr. Kramář v předvčerejší debatě, ani »Deut-
scher Reichs- und königl. Preussischer Staáts-
anzeiger« jako »N. Fr. Presse«. A bůh ví, že
desetkrát příznivěji působí němacko nacionální
přímost Prušáků něž farizejská obrána donmnele
rakouských zájmů se straný Prušáka německo-po-
krokového. Areivěvoda František Ferdinand přece
zjevně a jasně promluvil a němůže býti pochyb
nosti o tom, jak se vyslovil o směru, který,
žel, že dnes i v parlamentě má
velíkou váhu, větší než tuší ti,
již si s lidmi žrna Bergrova a
Steinerova pohrávají. Ale »Neue Fr.
Wolf
Schönerer
Kramář
Prušák
František Ferdinand
Bergrův
Steinerův
Neue
Preussischry Staát
bůh vědět
9
article
Presse« i »N. W. Tagblatt« jsou nechutný dost,
že kroutí jeho výrok s násilím za tím úmyslem,
aby z něho vykroutily pouhý výrok, namířený
proti svobodě svědomí, ne ale výrok, odsuzující
politicko-národní snahy všeněmecké. Ale právě
touto snahou, zastříti pravdu a vylíčiti, eo
vyřčeno způsobem přímo lapídárním, jinak,
charakterisují se liberální Němci sami co nej-
určitěji. Kdo měl ještě nějakých pochybností
o tom, co vězí za tím německým pokrokářstvím,
dnes viděti může jasně. Totéž, co za Wolfema
Schönererem, jenom že přesvědčení těch zakryto
průhledným mousselinem, přesvědčení ostatních
ale ryze německou koží medvědí-
— Hus a »Pryč od Říma«. Poněvadž
poslanci čeští nepomáhají Všeněmcům v jejich
agitaci proti Římu a pro Prusko, vyjíždějí si pám
nacioňálové Schönerérovy obseřvance nállně a
vytýkají jim proradu na náboženské svobodě
na — Husovi. Pan Wolf je ovšem poslední,
kterýž by měl právo učiti nás úctě, ke kostni-
ekému mučedníku, jenž ne pouze v jistých
vrstvách u nás doma, nýbrž v celěm téměř
N W
Němec
Wolfe Schönerer
Hus
Wolf
Řím
Prusko
Presse
10
article
Německu pokládán je za hlavu »bandy lupičské
a žhářské«. Mohli bychom stejným způsobem
vyčísti jim, že nohama šlapou příkazy nej-
většího svého reformátora Martina Luthera, když
ostouzejí nás Čechy, nás nepřátelsky na-
padají a nám jako domacímu obyvatelstvu ani
tolik práva nechtějí dopřáti, co by sťačlfo,
abychom s nimi žíti mohli jako rovní s rov-
nými. Vždyť byl to Luther, jenž jim zahřměl
do duše slova, že mají s námi Čechy
jako s národem osvíceným se srov-
nati a s námi v míru žíti. Hus byl
mučedníkem veliké myšlenky, jež sto let po
něm a později teprve otřásla světem — mu-
čedníkem svobody svědomí a jednáme jen
v jeho intencích, povrhujeme-li nynější německou
nacionální agitací, jež svědomí jimá v pouta
politické agitace a národní brutality a jejímž
cílem není volnost, nýbrž ptroctví, ne svoboda
přesvědvčení, nýbrž surovost a násilí.
Martino
Čecho
Luther
Hus
Německo
11
article
— Osobní. Rakouský vyslanec v Petrohrádě
baron Aehrenthal dnes ráno dráhou Františka
Josefa přijel do Prahy
— Rodinné zprávy. Slečna Míla Eckstei-
nová a pan inž. Mirostav Sutnar, strojní
adjunkt státních dráh slaviti budou sňatek svůj v so-
botu dne 11. května o půl 11. hod. dopol. v arci-
děkanském chrámu v Plzni.
— Úmrtí. V Kyjové na Moravě zemřela dne
8. května paní Růžena Klvaňová, manželka
ředitele tamějšího gymnasia pana Josefa Klvaně. Po-
hřeb konati se bude v pátek, dne 10. t. m. o 5. hod.
odpol. z kaple českého obecního gymnasia na měst-
ský hřbitov kyjovský. — Paní Marie Kobli-
sková, rozená Doubravská, vdova po c. k. gymn.
professoru, zemřela v Roudnici dne 8. t. m. o půl 4.
hod. odpol. v 69. roce věku. Pohřeb konati se bude
v patek, dr 10. t. m. o 4. hod. odpoledne z ddiomu
Aehrenthal
František Josef
Míl
Ing
Sutnar
Klvaňová
Klvaň
Praha
Plzeň
Kyjová na Morava
Roudnice
paní Marie Kobnout