ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 66c7b530-772d-11dc-bbb0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 16 celkem · entity: person 37, place 31, work 4, org 5
1 article
Meziparlamentní konference v Berlíně. Z Berlína, 17. září. (K. k.) Meziparlamentní unie podala meziparlamentní radě resoluci, v níž se žádá, aby osnova první komise haagské konference z roku 1907 o smlouvě ve příčině smírčích soudů, stala s základem dalšího jednání mezi jednotlivými moc- nostmi. Dissescu (z Rumunska) podal resoluci, v níž se žádá, aby car svolal novou haagskou konferenci, na níž rokovalo by se o takových otázkách práva mezinárodního, jež mohly by býti nově svolanou konferencí upraveny, poněvadž účinná působnost všeho mezinárodního soudnictví závisí na vymezení všeobecně uznaných zásad mezinárodního práva. Brunialti (z Italie) navrhl resoluci, v níž prohlašuje se nalebavě nutným, aby byl stanoven jednotný mezinárodní směnečný zákon. Z Berlína, 17. září. (K. k.) O dnešní hostině obchodní komory, uspořádané na počest rady mezi- parlamentní konference, připil president obchodní komory, tajný rada Herz, císaři Vilému a panov níkům zastoupených států. Svob. p. Plener dě- koval za srdečné uvítání a vyložil v delší, častou pochvalou přerušované řeči rozvoj konference V další své řeči vzpomněl na dnešní prostov říš- ského kancléře knížete Bülowa, který ocenil účel konference. Řečník připil potom součinnosti obchodu se snahami meziparlamentní unie.
Herz Vilém Plener Bülow Berlín Rumunsko Dissesca Brunialti Italia
2 article
Z Mexika.
Mexiko
3 article
Z Mexika, 17. září. (K. k.) V poselství presiden- tově, jež bylo předčítáno o včerejším zahájení kon- gresu, se sděluje, že finanční situace země jest přes krisi a přes úbytek celních příjmů uspokojivou.
Mexiko
4 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — »Jsem předně přece Němec!« Tato odpověď ministra vyučování, daná včera depu- taci za české menšinové školství na její stížno- sti, bude snad přece jednou konečně působiti v české veřejnosti jako rána palicí do její hlavy, aby se probudila ze své politické otupě- losti a konečně učinila pořádek ve své politické idomácnosti. Nic nemůže národu dosvědčiti jeho bídu, do níž zaveden positivní politikou vlivu a moci, tak jasně jako bezpříkladná ničemnost, kterou chef vyučování nabídl delegátům českých menšin, aby ji vstrčili do kapsy a odvezli domů.
Němec
5 article
Žádný ministr neopovážil se tak nestoudně do- znati své úřadní křivopřisežnictví, jako tento činovník Südmarky, Marchet, který klidně konstatuje, že je Němec v první řadéa že mu jeho němectví ukládá jako nejsvětějšía nejprvnější povinnost zneužívání moc úřadní ve prospěch germanisace v Čechách, odírání českých menšin o jich školská práva, který se neostýchá prohlá- sití, že proto porušuje školský zá- kon, který mu má býti suprema lex, poněvadž by vykonáváním jeho musel dáti Čechům v Čechách školy, a to jako Němec nemůže! Ejhle rakouského ministra, který po- tírá svůj resort, pokud se týče českých škol ja- kožto politický stranník, ministr školství, který školství niči, jestliže sloužiti má dětem protivné politické strany a který bez ostychu prohlásí to za svůj vyučovací program. A tenhle parlamen- tární ministr jest dílem našich velestátníků s věčně pobrdavým úsměvem v tváři vůči do- mácím kritikům, našich positivistů s negativ- ními úspěchy, z nichž nejvrcholnější už je ten, že se konečně za éry českého vlivu a moci zá- stupcům národa plnou německou hubou říká ; My jsme němečtí ministři a proto musíme ničit vaši českou národnost pokud stačíme. Konečně, konečně sviští nad našimi českými hřbety ple- nerovský bič ze škorpionů a není-li česká kůže na neštěstí tak tvrdá, jako příslovečná če- ská lebka, zatne toto švihnutí do nia snad bude míti léčivé účinky. Snad .
Marchet Němec Čecho Čechy
6 article
Nepřišel-li totiž už český lid a jeho politická representace o všechnu vnímavost a objektivní úsudek své nejžalostnější situace. S největším klidem uznává vláda značné nedostatky českého menšinového školství, ale vysvětluje je politi- ckými poměry, které jsou překážkou rychlého odstraňování nedostatků těch. A politické po- měry, které brání odstraňování oficiálně dozna- ných nedostatků českého školství ? Škola česká, ačkoli jsou pro ni všechny zákonem žádané podmínky splněny, nezřizuje se proto, poněvadž jest ministr vyučování v první řadě Němec a teprve ve třetí ministrem, poněvadž je místo- držitel Němec, poněvadž je vicepresident Němec a poněvadž v sídle žádané školy jest radnice německá. Ta má právo veta proti školnímu zá- konu, poněvadž je německá a ministr také Ně- mec. Za ryze byrokratických vlád mohlo se mysleti, že churavý stát rakouský bojí se vy- konávati své státní povinnosti k neněmeckým státním občanům následkem svého vasalského poměru k Berlínu. Za to první parlamentární vláda ukázala, že není ničím jiným než vzájemnou amlouvou o pronájem iednotlivých ministerskýeh
Němec Berlín
7 article
odborů jednotlivým politickým stranám k nej. možnějšímu vykořisťování, ale jen ve prospěch Němců. Čeští ministři jsou jenom nominálními representanty svých stran ve vládě. Český mi- nistr obchodu není s to, udržeti ani poštovního oficiála při ambulanci v Českém Brodě, poně- vadž napsal jméno své stanice na ambulanční dokument česky, ale německý míhistr vyučování suspenduje zákon školní pro Čechy tam, kde si toho přeje „Volksrat für Böhmen“. Druhdy se říkávalo o rakouských poměrech, že jsou hnedle turecké, pomalu se bude moci Turecko odvdě- čovat.... A co se stane na tento, český národ a jeho veškerou delegaci a její taktiku tak bezmezně pokořující a vyzývavý výrok Němce ministra?! Jakým způsobem projeví jeho čeští kolegové a jich kluby svou odvetu?! Pa- trně nijak. Konec konců dá vedení v některém venkovském, k tomu najatém lístku „Národním Listům“ za jich slova pravdy vynadat a vládní strany české vezmou zase na sebe nejen těžké, ale i potupné břímě „vlivu a moci“ a povlekou je dál.. — K zituaci v Úsově. (Pův. zpráva.) P známých násilnických kouscích Němců v Úsově zdá se, že zavládl klid. Úřady prý pátrají po vinnících, ač kdyby jen trochu byly spravedlivé, musí vědět, že hlavní vinník je zábřežský hejt- man Strobach, který ví, že i v pohnutých dobách, kde desetitisíce českých lidí stávalo v Zábřeze a stačilo jen dát signál, aby byl vy vrácen ze základu. Čechové nedopustili se ná- silí pražádného a proto jeho povinností bylo, je chrániti zavčas. Úřady mohou vědět, že ob- chodník Merta je jeden z vinníků, nadstrážník Kříž a celé úsovské obecní zastupitelstvo. Nač tedy pátrat po vinnících, když na ně možno ukázat prstem? Včera konal se v Ú so vě dalši zápis za účasti 34 četníků. Zapsáno bylo 22 dětí a tím je škola již zabezpečena
Němec Strobach Čecho Kříž Český Brod Čechy Turecko Úsov Zábřeh Volksrat für Böhmen Merta
8 article
Včera také konalo se komisionální ří'zen ohledně nové školy české a můžem sdělit radostnou zprávu, že komise schválila budovu, a tím že jest česká škola v Úsově potvrzena. Hejtman Strob a ch, v němž snad až po účinku pohnulo se svědomi, poslal do Úsova 34 četníků, z nichž dva jsou jako osobní stráž učitele Sedláčka. Po celý měsíc zůstane v Úsově 16 četníků jako dispo- síce bezpečnostní a trvalá k ochraně majetku i života Čechů úsovských. Německá horda od táhla k Mohelnici a do okolních míst německých a není známo, co se kuje mezi Němci, a jak zakročí znovu, když přísahalí, že českou školu zboří za každou cenu. V každém případě je ale po- vinností zábřežského Strobacha, aby okolí své řádně si vyšetřil a v prvé řadě aby potrestal vinníky, které sám velmi dobře zná, pro odstra- šující příklad najaté hordě okolní.
Strob Sedláček Čecho Němec Úsov Mohelnice český škola v Úsov
9 article
— Za jazyková práva a české menšiny. V Ko- líně uspořádaly samosprávné sbory okresu kolin- ského dne 13. t. m. velikou manifestaci pro jazyková práva českého národa a české menšiny. Manifestace sestávala z průvodu a táboru. Průvodu, v němž ne- sena různá hesla, ubíralo se občanstvo 39 obcí okresu kolínského. V čele každé skupiny nesena standarda s jménem obce. Dále zúčastnilo se průvodu 17 sborů hasičských a 3 jednoty sokolské v kroji a veškeré národní spolky kolínské. Po průvodě konán tábo lidu na náměstí. Řeči poslanců dra. K. Baxy a dra
K Baxa ko na náměstí český národ
10 article
Pazderky, jakož i redaktora Stříbrného přijaty s bouř- livým souhlasem, načež odhlasována následující re- soluce: „Lid český, shromážděný na táboru lidu v Kolině dne 13. září 1908 spolu se zástupci samo- správy král města Kolína a veškerých obcí okresu kolínského, národních korporací a politických stran usnáší se takto: S největším rozhořčením odsuzuje- me neslýchané zlořády, zavládnuvší v posledních le- tech v zněmčených krajích českého království, kde šlapány jsou zákony, zaručující nám plnou rovno- právnost a osobní ochranu. Prohlašujeme, že nestr- píme, aby české menšiny nadále byly vydávány ve pei německému násilí, které ohrožuje existenci a ži vot každého příslušníka českých menšin. Odsuzuje- me, že řádění Němců proti českým menšinám děje se před zraky samotných státních orgánů a jest jimi trpěno a žádáme, aby proti násilníkům s celou přís- nosti Bylo zakročeno. Žádáme, aby jazyk český poží- val v zemích koruny české práva prvenství, jaké mu jako státnímu jazyku českého státu plnou měrou pří- sluší. Protestujeme proti přijímání českých, jazyka německého neznalých dětí do škol německých, pro- testujeme proti tomu, aby české školy veřejné umísto- vány byly v zněmčených městech a obcích v místno- stech nevhodných, nedostatečných a nezdravých. Pro testujeme proti tomu, aby při zemské školní radě byl zřízen zvláštní odbor pro školy menšinové, nebot vidíme v tom nové nebezpečí, nové průtahy a nové nesnáze českému školství menšinovému. Vyzývám
Pazderka Němec Kolín
11 article
úřaďy školní, aby vůči českým školám menšinovým konaly svou povinnost. Odsuzujíce násilnosti něme- cké, v poslední době v Kašperských Horách na české menšině páchané, prohlašujíce se pro nedílnost krá- lovství českého, vyzýváme Národní radu českou a po- slanecké kluby české, aby proti vládě a Němcům or- ganisovali v národě českém odpor co nejhouževnatější a nejráznější. Vyzýváme Národní radu, aby vzala v úvahu, aby v den 2. prosince t. r., kdy J. V. král český slaviti bude 60leté jubileum svého panování, vypravena byla do Vídně deputace všech českých starostů okresů a obct, která by J. V. poukázala na to, kterak bezohledně zachází se věrným jeho ná- rodem českým v jubilejním roce jeho vlády. Žádá me zavedení všeobecného práva hlasovacího do sněmu král. českého.“ — Táboru zůčastnilo se přes 5000
Němec král kašperský hora Vídeň
12 article
— Co by mělo přestat. Smělost, s jakou orgán vládní strany české vytýká »Národním Listům«, co snad každému časopisu nejednou se stalo. Muž hodnověrný, všeobecné vážnosti požívající, zaslal nám zprávu, že p. vrchní rada Smitka přihlásil se před lety při sčítání lidu k německému obcovacímu jazyku. Vyhověli jsme žádosti zasilatele a uveřejnili o tom stručnou zprávu. Pan rada Smitka přišel a prohlásil toto tvrzení za nepravdivé. Rozumí se, že jsme neváhali, jak děje se v každém slušném časo- pise, zjednati pravdě průchod. Nic víc se ne- stalo. Vládní orgán český neměl tedy žádné příčiny k výkřiku, který v jeho sloupeích vy- jimá se až hrůza komicky. — Ministr Prade odjel z Prahy do Vídně. — Reskriptová schůze v Hořicích konána bude tuto neděli o 2. hod. odpolední. O reskriptu a posta- vení našich menšin promluví dr. Otakar Bas, advo- kát v Praze.
Smitka Prade doktor Otakar Basa Praha Vídeň Hořice
13 article
— Turisté do Čecli. Pod tímto nápisem uveřejnil anglický denník „Glasgow Herald“ dopis p. J. Bakera, známého vůdce letošní hromadné výpravy britských žurnalistů do Čech. Jest to replika na dopis Bake- rova krajana, p. W. J. Blacka, který také letos na- vštívil Čechy a své dojmy, získané snad jen letem v automobilu a v německém průvodu, udal v řečeném glasgowském časopise. Baker píše: „Váš dopisovatel, p. W. G. Black, patrně neviděl nejkrásnější a nejza- jímavější partie Čech. Krásami přírody oplývá sever, v ohledu historickém a ethnografickém velezajímavý jest zvláště jih. Cestovavše nedávno v automobilech na severu v okolí Turnova, shledali jsme silnice ve stavu bezvadném. Ale chce-li kdo užíti půvabů tohoto českého ráje, nesmí být přiklížen k motoru, Prohtídku velkolepých skalních měst, jichž pilíře a cimbuří vy- nořují se náhle do překvapující výše 600 a více stop, nelze přece vykonati sedě v Mercedesu o 40 koňských
Herald J Baker W J Black Baker W G Black Glasgow Čechy Turnov Mercedes
14 article
silách. Tento jinak neocenitelný dopravný prostředek musí se zanechati dole v útulném městečku na úpatí skal, anebo, jako na Hrubé skále, na vrchu a nutno projíti labyrintem pěšky. I na jihu Čech, v okolí Do- mažlic, kde upoutají pozornost turistovu zvlástě vkusné a bohaté lidevé kroje, silnice jsou dobře upra- veny. Přesvědčil jsem se o tom osobně, když jsemv minulých letech celé dny tím krajem jezdil. Jest zajl- mavo, že skoro současně s listem p. Blacka v „Glas- gow Heraldu“ dostal se mi do rukou článek jednoho londýnského časopisu, jehož autor s potěšením po- ukazuje ke zjištěnému faktu, že mezi Čechy se šíří znalost angličiny a jako příčinu tohoto zjevu uvádí tutéž okolnost, nad kterou p. Black se pozastavuje, totiž že Čech nerad mluví německy. Že Čechové sku- tečně si oblíbíli pěstování naší řeči, seznaia i naše družina žurnalistů při letošní, tak zdařilé návštěvě Čech, při čemž bylo nám milým překvapením, že zvláště dámy se snažily hovořiti s námi anglicky.
Black Glas Herald Čecho Čechy
15 article
P. Blackovi se zdá, že pohledy, jež skýtají české kra- je, jsou z veliké části obyčejného venkovského rázu. Hledal p. Black malebné hrady na řepních lánech? Tvrdím: Žádná země na světě nemá tolik zajíma- vých hradů, buď posud obydlených, nebo v maleh- ných sříceninách, jako země česká a daleko, daleko půvabnější i zajímavější jsou břehy českých řek Vltavy a Labe, než břehy Rýnu, k nimž obvykle putují britští turisté.“ — Jsme p. Bakerovi za tento projev, svědčící o jeho upřímné lásce k naší vlasti, ze srdce vděčni a dokládáme, že naši krajané budou jednati ve vlastním zájmu a prospěchu, budou-li hoj- něji pěstovati známost anglického jazyka, aby angli- ckým turistům cestování po českých krajích usnad- nili a tito nebyli odkázáni na průvodce německé. — Útulna pro slepé dívky. Kdož nepolitoval by těch, jichž oči nezří světa, kdo neslitoval by se nad slepci, nejubožšími z ubohých? Věda a lidumilství dokázaly toho, že dostává se slepcům takového vy- chování, že možno bylo jím aspoň poněkud se obživiti, aneb trampoty slepoty si zpříjemniti, že netřeba žíti jim pouze z darů, že naučili se pracovati, by ne- musili ruce jen pro almužny vzpírati. V Praze jsou dva ústavy pro slepce, jeder nal Hraddčanech, druhý Klárův. Leč nestačí pro všecky ty, jimž pomoci bylo by třeba. Ústav na Hradčanech mívá okolo 90 cho- vanců. v Čechách nachází se 3000 slepých dítek
Baker Klárův východ hrad Vltava Rýn Praha Hradčany Čechy Black malebný hrad