1
article
Meziparlamentní konference v Berlíně.
Z Berlína, 17. září. (K. k.) Meziparlamentní unie
podala meziparlamentní radě resoluci, v níž se žádá,
aby osnova první komise haagské konference z roku
1907 o smlouvě ve příčině smírčích soudů, stala s
základem dalšího jednání mezi jednotlivými moc-
nostmi.
Dissescu (z Rumunska) podal resoluci, v níž
se žádá, aby car svolal novou haagskou konferenci,
na níž rokovalo by se o takových otázkách práva
mezinárodního, jež mohly by býti nově svolanou
konferencí upraveny, poněvadž účinná působnost
všeho mezinárodního soudnictví závisí na vymezení
všeobecně uznaných zásad mezinárodního práva.
Brunialti (z Italie) navrhl resoluci, v níž
prohlašuje se nalebavě nutným, aby byl stanoven
jednotný mezinárodní směnečný zákon.
Z Berlína, 17. září. (K. k.) O dnešní hostině
obchodní komory, uspořádané na počest rady mezi-
parlamentní konference, připil president obchodní
komory, tajný rada Herz, císaři Vilému a panov
níkům zastoupených států. Svob. p. Plener dě-
koval za srdečné uvítání a vyložil v delší, častou
pochvalou přerušované řeči rozvoj konference
V další své řeči vzpomněl na dnešní prostov říš-
ského kancléře knížete Bülowa, který ocenil účel
konference. Řečník připil potom součinnosti obchodu
se snahami meziparlamentní unie.
Herz
Vilém
Plener
Bülow
Berlín
Rumunsko
Dissesca
Brunialti
Italia
2
article
Z Mexika.
Mexiko
3
article
Z Mexika, 17. září. (K. k.) V poselství presiden-
tově, jež bylo předčítáno o včerejším zahájení kon-
gresu, se sděluje, že finanční situace země jest přes
krisi a přes úbytek celních příjmů uspokojivou.
Mexiko
4
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— »Jsem předně přece Němec!« Tato
odpověď ministra vyučování, daná včera depu-
taci za české menšinové školství na její stížno-
sti, bude snad přece jednou konečně působiti
v české veřejnosti jako rána palicí do její
hlavy, aby se probudila ze své politické otupě-
losti a konečně učinila pořádek ve své politické
idomácnosti. Nic nemůže národu dosvědčiti jeho
bídu, do níž zaveden positivní politikou vlivu a
moci, tak jasně jako bezpříkladná ničemnost,
kterou chef vyučování nabídl delegátům českých
menšin, aby ji vstrčili do kapsy a odvezli domů.
Němec
5
article
Žádný ministr neopovážil se tak nestoudně do-
znati své úřadní křivopřisežnictví,
jako tento činovník Südmarky, Marchet, který
klidně konstatuje, že je Němec v první řadéa
že mu jeho němectví ukládá jako nejsvětějšía
nejprvnější povinnost zneužívání moc
úřadní ve prospěch germanisace v Čechách,
odírání českých menšin o jich
školská práva, který se neostýchá prohlá-
sití, že proto porušuje školský zá-
kon, který mu má býti suprema lex,
poněvadž by vykonáváním jeho musel
dáti Čechům v Čechách školy, a to jako Němec
nemůže! Ejhle rakouského ministra, který po-
tírá svůj resort, pokud se týče českých škol ja-
kožto politický stranník, ministr školství, který
školství niči, jestliže sloužiti má dětem protivné
politické strany a který bez ostychu prohlásí to
za svůj vyučovací program. A tenhle parlamen-
tární ministr jest dílem našich velestátníků
s věčně pobrdavým úsměvem v tváři vůči do-
mácím kritikům, našich positivistů s negativ-
ními úspěchy, z nichž nejvrcholnější už je ten,
že se konečně za éry českého vlivu a moci zá-
stupcům národa plnou německou hubou říká ;
My jsme němečtí ministři a proto musíme ničit
vaši českou národnost pokud stačíme. Konečně,
konečně sviští nad našimi českými hřbety ple-
nerovský bič ze škorpionů a není-li česká kůže
na neštěstí tak tvrdá, jako příslovečná če-
ská lebka, zatne toto švihnutí do nia
snad bude míti léčivé účinky. Snad .
Marchet
Němec
Čecho
Čechy
6
article
Nepřišel-li totiž už český lid a jeho politická
representace o všechnu vnímavost a objektivní
úsudek své nejžalostnější situace. S největším
klidem uznává vláda značné nedostatky českého
menšinového školství, ale vysvětluje je politi-
ckými poměry, které jsou překážkou rychlého
odstraňování nedostatků těch. A politické po-
měry, které brání odstraňování oficiálně dozna-
ných nedostatků českého školství ? Škola česká,
ačkoli jsou pro ni všechny zákonem žádané
podmínky splněny, nezřizuje se proto, poněvadž
jest ministr vyučování v první řadě Němec a
teprve ve třetí ministrem, poněvadž je místo-
držitel Němec, poněvadž je vicepresident Němec
a poněvadž v sídle žádané školy jest radnice
německá. Ta má právo veta proti školnímu zá-
konu, poněvadž je německá a ministr také Ně-
mec. Za ryze byrokratických vlád mohlo se
mysleti, že churavý stát rakouský bojí se vy-
konávati své státní povinnosti k neněmeckým
státním občanům následkem svého vasalského
poměru k Berlínu. Za to první parlamentární
vláda ukázala, že není ničím jiným než vzájemnou
amlouvou o pronájem iednotlivých ministerskýeh
Němec
Berlín
7
article
odborů jednotlivým politickým stranám k nej.
možnějšímu vykořisťování, ale jen ve prospěch
Němců. Čeští ministři jsou jenom nominálními
representanty svých stran ve vládě. Český mi-
nistr obchodu není s to, udržeti ani poštovního
oficiála při ambulanci v Českém Brodě, poně-
vadž napsal jméno své stanice na ambulanční
dokument česky, ale německý míhistr vyučování
suspenduje zákon školní pro Čechy tam, kde si
toho přeje „Volksrat für Böhmen“. Druhdy se
říkávalo o rakouských poměrech, že jsou hnedle
turecké, pomalu se bude moci Turecko odvdě-
čovat.... A co se stane na tento, český
národ a jeho veškerou delegaci a její taktiku
tak bezmezně pokořující a vyzývavý výrok
Němce ministra?! Jakým způsobem projeví jeho
čeští kolegové a jich kluby svou odvetu?! Pa-
trně nijak. Konec konců dá vedení v některém
venkovském, k tomu najatém lístku „Národním
Listům“ za jich slova pravdy vynadat a vládní
strany české vezmou zase na sebe nejen těžké,
ale i potupné břímě „vlivu a moci“ a povlekou
je dál..
— K zituaci v Úsově. (Pův. zpráva.) P
známých násilnických kouscích Němců v Úsově
zdá se, že zavládl klid. Úřady prý pátrají po
vinnících, ač kdyby jen trochu byly spravedlivé,
musí vědět, že hlavní vinník je zábřežský hejt-
man Strobach, který ví, že i v pohnutých
dobách, kde desetitisíce českých lidí stávalo
v Zábřeze a stačilo jen dát signál, aby byl vy
vrácen ze základu. Čechové nedopustili se ná-
silí pražádného a proto jeho povinností bylo,
je chrániti zavčas. Úřady mohou vědět, že ob-
chodník Merta je jeden z vinníků, nadstrážník
Kříž a celé úsovské obecní zastupitelstvo. Nač
tedy pátrat po vinnících, když na ně možno
ukázat prstem? Včera konal se v Ú so vě
dalši zápis za účasti 34 četníků. Zapsáno
bylo 22 dětí a tím je škola již zabezpečena
Němec
Strobach
Čecho
Kříž
Český Brod
Čechy
Turecko
Úsov
Zábřeh
Volksrat für Böhmen
Merta
8
article
Včera také konalo se komisionální ří'zen
ohledně nové školy české a můžem
sdělit radostnou zprávu, že komise
schválila budovu, a tím že jest česká
škola v Úsově potvrzena. Hejtman Strob a ch,
v němž snad až po účinku pohnulo se svědomi,
poslal do Úsova 34 četníků, z nichž dva jsou
jako osobní stráž učitele Sedláčka. Po celý
měsíc zůstane v Úsově 16 četníků jako dispo-
síce bezpečnostní a trvalá k ochraně majetku
i života Čechů úsovských. Německá horda od
táhla k Mohelnici a do okolních míst německých
a není známo, co se kuje mezi Němci, a jak
zakročí znovu, když přísahalí, že českou školu
zboří za každou cenu. V každém případě je ale po-
vinností zábřežského Strobacha, aby okolí své
řádně si vyšetřil a v prvé řadě aby potrestal
vinníky, které sám velmi dobře zná, pro odstra-
šující příklad najaté hordě okolní.
Strob
Sedláček
Čecho
Němec
Úsov
Mohelnice
český škola v Úsov
9
article
— Za jazyková práva a české menšiny. V Ko-
líně uspořádaly samosprávné sbory okresu kolin-
ského dne 13. t. m. velikou manifestaci pro jazyková
práva českého národa a české menšiny. Manifestace
sestávala z průvodu a táboru. Průvodu, v němž ne-
sena různá hesla, ubíralo se občanstvo 39 obcí okresu
kolínského. V čele každé skupiny nesena standarda
s jménem obce. Dále zúčastnilo se průvodu 17 sborů
hasičských a 3 jednoty sokolské v kroji a veškeré
národní spolky kolínské. Po průvodě konán tábo
lidu na náměstí. Řeči poslanců dra. K. Baxy a dra
K Baxa
ko
na náměstí
český národ
10
article
Pazderky, jakož i redaktora Stříbrného přijaty s bouř-
livým souhlasem, načež odhlasována následující re-
soluce: „Lid český, shromážděný na táboru lidu
v Kolině dne 13. září 1908 spolu se zástupci samo-
správy král města Kolína a veškerých obcí okresu
kolínského, národních korporací a politických stran
usnáší se takto: S největším rozhořčením odsuzuje-
me neslýchané zlořády, zavládnuvší v posledních le-
tech v zněmčených krajích českého království, kde
šlapány jsou zákony, zaručující nám plnou rovno-
právnost a osobní ochranu. Prohlašujeme, že nestr-
píme, aby české menšiny nadále byly vydávány ve
pei německému násilí, které ohrožuje existenci a ži
vot každého příslušníka českých menšin. Odsuzuje-
me, že řádění Němců proti českým menšinám děje
se před zraky samotných státních orgánů a jest jimi
trpěno a žádáme, aby proti násilníkům s celou přís-
nosti Bylo zakročeno. Žádáme, aby jazyk český poží-
val v zemích koruny české práva prvenství, jaké mu
jako státnímu jazyku českého státu plnou měrou pří-
sluší. Protestujeme proti přijímání českých, jazyka
německého neznalých dětí do škol německých, pro-
testujeme proti tomu, aby české školy veřejné umísto-
vány byly v zněmčených městech a obcích v místno-
stech nevhodných, nedostatečných a nezdravých. Pro
testujeme proti tomu, aby při zemské školní radě byl
zřízen zvláštní odbor pro školy menšinové, nebot
vidíme v tom nové nebezpečí, nové průtahy a nové
nesnáze českému školství menšinovému. Vyzývám
Pazderka
Němec
Kolín
11
article
úřaďy školní, aby vůči českým školám menšinovým
konaly svou povinnost. Odsuzujíce násilnosti něme-
cké, v poslední době v Kašperských Horách na české
menšině páchané, prohlašujíce se pro nedílnost krá-
lovství českého, vyzýváme Národní radu českou a po-
slanecké kluby české, aby proti vládě a Němcům or-
ganisovali v národě českém odpor co nejhouževnatější
a nejráznější. Vyzýváme Národní radu, aby vzala
v úvahu, aby v den 2. prosince t. r., kdy J. V. král
český slaviti bude 60leté jubileum svého panování,
vypravena byla do Vídně deputace všech českých
starostů okresů a obct, která by J. V. poukázala na
to, kterak bezohledně zachází se věrným jeho ná-
rodem českým v jubilejním roce jeho vlády. Žádá me
zavedení všeobecného práva hlasovacího do sněmu
král. českého.“ — Táboru zůčastnilo se přes 5000
Němec
král
kašperský hora
Vídeň
12
article
— Co by mělo přestat. Smělost, s jakou
orgán vládní strany české vytýká »Národním
Listům«, co snad každému časopisu nejednou
se stalo. Muž hodnověrný, všeobecné vážnosti
požívající, zaslal nám zprávu, že p. vrchní rada
Smitka přihlásil se před lety při sčítání lidu
k německému obcovacímu jazyku. Vyhověli jsme
žádosti zasilatele a uveřejnili o tom stručnou
zprávu. Pan rada Smitka přišel a prohlásil toto
tvrzení za nepravdivé. Rozumí se, že jsme
neváhali, jak děje se v každém slušném časo-
pise, zjednati pravdě průchod. Nic víc se ne-
stalo. Vládní orgán český neměl tedy žádné
příčiny k výkřiku, který v jeho sloupeích vy-
jimá se až hrůza komicky.
— Ministr Prade odjel z Prahy do Vídně.
— Reskriptová schůze v Hořicích konána bude
tuto neděli o 2. hod. odpolední. O reskriptu a posta-
vení našich menšin promluví dr. Otakar Bas, advo-
kát v Praze.
Smitka
Prade
doktor
Otakar Basa
Praha
Vídeň
Hořice
13
article
— Turisté do Čecli. Pod tímto nápisem uveřejnil
anglický denník „Glasgow Herald“ dopis p. J. Bakera,
známého vůdce letošní hromadné výpravy britských
žurnalistů do Čech. Jest to replika na dopis Bake-
rova krajana, p. W. J. Blacka, který také letos na-
vštívil Čechy a své dojmy, získané snad jen letem
v automobilu a v německém průvodu, udal v řečeném
glasgowském časopise. Baker píše: „Váš dopisovatel,
p. W. G. Black, patrně neviděl nejkrásnější a nejza-
jímavější partie Čech. Krásami přírody oplývá sever,
v ohledu historickém a ethnografickém velezajímavý
jest zvláště jih. Cestovavše nedávno v automobilech
na severu v okolí Turnova, shledali jsme silnice ve
stavu bezvadném. Ale chce-li kdo užíti půvabů tohoto
českého ráje, nesmí být přiklížen k motoru, Prohtídku
velkolepých skalních měst, jichž pilíře a cimbuří vy-
nořují se náhle do překvapující výše 600 a více stop,
nelze přece vykonati sedě v Mercedesu o 40 koňských
Herald
J Baker
W J Black
Baker
W G Black
Glasgow
Čechy
Turnov
Mercedes
14
article
silách. Tento jinak neocenitelný dopravný prostředek
musí se zanechati dole v útulném městečku na úpatí
skal, anebo, jako na Hrubé skále, na vrchu a nutno
projíti labyrintem pěšky. I na jihu Čech, v okolí Do-
mažlic, kde upoutají pozornost turistovu zvlástě
vkusné a bohaté lidevé kroje, silnice jsou dobře upra-
veny. Přesvědčil jsem se o tom osobně, když jsemv
minulých letech celé dny tím krajem jezdil. Jest zajl-
mavo, že skoro současně s listem p. Blacka v „Glas-
gow Heraldu“ dostal se mi do rukou článek jednoho
londýnského časopisu, jehož autor s potěšením po-
ukazuje ke zjištěnému faktu, že mezi Čechy se šíří
znalost angličiny a jako příčinu tohoto zjevu uvádí
tutéž okolnost, nad kterou p. Black se pozastavuje,
totiž že Čech nerad mluví německy. Že Čechové sku-
tečně si oblíbíli pěstování naší řeči, seznaia i naše
družina žurnalistů při letošní, tak zdařilé návštěvě
Čech, při čemž bylo nám milým překvapením, že
zvláště dámy se snažily hovořiti s námi anglicky.
Black
Glas
Herald
Čecho
Čechy
15
article
P. Blackovi se zdá, že pohledy, jež skýtají české kra-
je, jsou z veliké části obyčejného venkovského rázu.
Hledal p. Black malebné hrady na řepních lánech?
Tvrdím: Žádná země na světě nemá tolik zajíma-
vých hradů, buď posud obydlených, nebo v maleh-
ných sříceninách, jako země česká a daleko,
daleko půvabnější i zajímavější jsou břehy českých
řek Vltavy a Labe, než břehy Rýnu, k nimž obvykle
putují britští turisté.“ — Jsme p. Bakerovi za tento
projev, svědčící o jeho upřímné lásce k naší vlasti,
ze srdce vděčni a dokládáme, že naši krajané budou
jednati ve vlastním zájmu a prospěchu, budou-li hoj-
něji pěstovati známost anglického jazyka, aby angli-
ckým turistům cestování po českých krajích usnad-
nili a tito nebyli odkázáni na průvodce německé.
— Útulna pro slepé dívky. Kdož nepolitoval by
těch, jichž oči nezří světa, kdo neslitoval by se nad
slepci, nejubožšími z ubohých? Věda a lidumilství
dokázaly toho, že dostává se slepcům takového vy-
chování, že možno bylo jím aspoň poněkud se obživiti,
aneb trampoty slepoty si zpříjemniti, že netřeba žíti
jim pouze z darů, že naučili se pracovati, by ne-
musili ruce jen pro almužny vzpírati. V Praze jsou
dva ústavy pro slepce, jeder nal Hraddčanech, druhý
Klárův. Leč nestačí pro všecky ty, jimž pomoci bylo
by třeba. Ústav na Hradčanech mívá okolo 90 cho-
vanců. v Čechách nachází se 3000 slepých dítek
Baker
Klárův
východ hrad
Vltava
Rýn
Praha
Hradčany
Čechy
Black malebný hrad