1
masthead
pe životě ve městě, míníce, že tam jest ráj na
3
article
Průmysl to zvláště byl, jenž seskupil a se-
hnal lidstvé do měst; zde vyvinula se centra
inteligence a kdo zůstal venku, neměl veliké
ceny a měšťák uvykl dívati se na něho s hora,
kdo se bez nových vymoženosti v životě obeše
a žil svým starým, zděděným způsobem, byl zpá-
tečníkem, člověkem méně cenným, který jest
dobrý jen pro otrockou, hrubou a namáhavou
práci; špatně se živí, špatně se obléká, špatně
bydlí a v duševním obledě skoro úplně, vyšed
ze školy, bývá zanedbáván. Toto vše venkovana
počalo hnísti a trápiti a on přemýšlí o tom, jak
by těm svízelům mohl uniknouti a nemůže-li
již sám, tož aspoň svým dětem opatří lepší
život ve městě. Dříve odcházívali do měst jen
většinou muži, nyní tak činí i ženy a zvláště
tyto. Vše, co má lepší tvář, obratnější ruku, více
inteligence, touží po městě. Rodiče a celé okolí
pracuje jen k tomu cíli, aby se děti do města
destaly, jsouce o tom přesvědčeni, že lidí inteli-
gentních, obratných a pěkně vzrostlých jest pre
tu hrubou, sprostou, venkovskou práci škoda.
Proto opouští nadanější hoch vonný venkovský
vzduch a šťavnatou zeleň poli a luk a jde do
města na studie, aby po mnohaleté námaze a
velkém náklada rozmnožil mnohdy městský
proletariát, anebo za několik korun měsičního
platu hrbil se kdesi v kanceláři.
4
article
Růžolící dívka, statečná a silná, odhodí
svůj kroj, který jí vábně slušel a stává se.
měštkou, jen aby pracovat ve svém statku ne-
musila! Má peníze, může býti lehce živa, proto
se provdá za lecjakého úřadníčka do města
anebo vystuduje kurs pro industriální učitelky,
aby v příznivém případě za 50 K měsíčně vy-
učovala dítky třebas v několika vesnicích ple-
tení a háčkování! Z toho si však nic nedělá,
jest slečnou, nemusí těžce pracovati a nemusí
nechat pleť svou ožíhati slunečními paprsky!
A co jiných, statných, zdravých dívek z téhož
důvodu odchází db měst, třebas jen aby tam
sloužily! A potom za parádu a pohodlnější ži-
vot utrácejí svou nevinnost a zapadají často do
velkoměstského bahna, odkud jim vybřísti
nelze.
A přece venkovský statek skýtá hojnost
výnosné práce pro obratné ruce i inteligentni
hlavu. Jest to zlatý důl, který chee býti moudře
exploatován na veliký prošpěch svého majitele
a také na prospěch našeho hospodářství národ-
ního, Přoto jest škoda každé ruky, která se ho-
spodářství polnímu zcizuje, kde by se měla seč
jest uuplatniti. Tím však nebudiž řečeno, že by
dívky naších zemědělců neměly nabýti vyššího
vzděláni, než jakého jim poskytla škola obecná.
5
article
Naopak, radím a doporoučím vřele všem dce-
rám rolnickým, aby se co možná všecky vzdě-
laly ve školách hospodyňských, jakých v Če-
chách máme již několik. Tam lze se naučiti ra-
cionälnímu hospodaření a racionálnímu zužitko-
vání všech darů přírody, které selský lán a sel-
ský dvůr skýtá. Na ženském selském dorostu
jest, aby hospodářství domácí ve venkovských
statcích bylo zlepšeno a aby se nehospodařilo
tak, jak to dělávaly jeho báby a prabáby. Vývoj
a pokrok hýbe celým světem, proto ani hospo-
dářství selské nesmí stagnovati, nesmí zůstati
na tom stupni vývoje, na kterém bylo před stem
i více lety.
V jiných zemích, ale zejména v Dánsku,
mají vysoké lidově kursy pro ženy, které se vel-
mi osvědčily.
Dánsko
6
article
Naše venkovanky musí se naučiti zacházet
s mlékem a musí se naučiti také všemu tomu
co z mléka vyrobiti lze, a to nejdokonaleji. Ne-
záleží ani tak na mnohosti mléčných výrobků
jako na jejich kvalitě.
Drůbežnictví, které v naší době se velm
zdokonalilo, tak že i bez kvočen Ize se zásobiti
hejny kuřat z umělých líhní, nemá býti u nás
zánedbáváno, poněvadž zvláště toto skýtá bo-
hatý zdroj příjmů. Zahrady při statcích ať jsou
plny květů, jež by poskytly bohaté pastvy vče-
lám, které rovněž pěstovati dlužno, obzvláště
nyní, kdy včelařství se netušenou měrou zdoko-
nalilo a skýtá nejen medovou lahůdku pro
dům, ale může býti také výborně zpeněženo.
S4zeti dlužno zeleninu a pěstiti všecky známé
druhy nejen pro domácí potřebu, ale také pro
trh. Jestiť zelenina výtečnou a výživnou požíva-
tinou, což na našem venkově, žel, nebývá dosti
čeněno, kdež mimo zelí a brambory jiné zele-
niny nepěstují. Pěstujte ovoce, štěpujte nejlepší
druhy ve snaze, aby vaše stromy v sadech ne-
rodily lecjaká pláňata, ale ušlechtilé ovoce, plné
vůně a šťávy. Ovoce sušte, zavařujte, konser-
vujte, vyrábějte různé ovocně šťávy a to nejen
pro domácí spotřebu, ale také pro trh a vězte.
7
article
že dobrý plod a dobrý výrobek z něho najde
vždy hejnost odběratelů a že to jen na vás bude
záležeti a na vaší přičinlivosti a na inteligenci,
aby se příjmy vaše zmnohonásobnily.
Však není na tom dosti, abyste dovedly
dobré výrobky vyráběti, dobré ovoce a zeleninu
vypěstiti a vše zužitkovati, co vám vaše hospo-
dářství skýtá, ale musíte nad to svým důmy-
slem najiti odběratele, abyste také zpeněžily to,
o čem jste v potu tváře pracovaly, neboť jen
řádný odbyt vaši práci a vaši námahu může od-
měniti. Za tím účelem bude vám čísti odborný
časopis, ze kterého byste čerpaly poučení, jak
jest vám vše s prospěchem zaříditi. — A až
uvidíte, jak se vám vše výborně daří a jak
vaše práce jest požehnána, nebudete chtíti, aby
vaše dcery odešly do měst, kde by se naučily
háčkovati nicotné kraječky a vyráběti papírové
květiny beze vší ceny i vkušu, ale dáte je do
školy odborné, do školy hospodyňské, kde se
naučí věcem potřebným a na výsost užitečným.
Tím však nechce býti řečeno, že ženy rolnické
nemají vedle svého hospodářství všímati si ruč-
ních prací tak zvaných „ženských“. Jsou dlouhé
zimní večery a tu pilné ruce ženiny sáhnou rády
po práci ruční, ale tou rozumím užitečné šiti
a spravování prádla; malichernesti a zbytečně
trety jsou zábavou pro ruce, které pracují jen
z dlouhé chvíle.
Pestické přástky, o kterých naše babičk
tak rády hovořívají, jsou ty tam, nová doba je
vytlačila, ale náhrady se za ně našim venko-
vankám dosud nedostalo.
8
article
„Předení se nevyplácí,“ volá se všude n
venkově; ale já se táži, která ruční práce se
vyplácí? Vyplácí se háčkování? A přece naše
ženy a dívky háčkují a křížky vyšfvají! V Ně-
mecku, zvláště v Durinkách, zase se již ženy
vrátily ke kolovratu; uznaly, že jest předení zá-
bavou v zimě nejen příjemnou, ale také užiteč-
nou. Dekud se naše venkovanky předením zabý-
valy, mívaly plné truhly krásného, lesklého, lně-
ného prádla, které deery a vnučky ještě dědí-
valy, nyní však, kdy se zabývají robením mali-
cherných, nevkusných kraječek, mají plné tru-
bly bavlněných cárůl
Kéž se vrátí do venkovských našich domác-
ností zase přástky se svými zpěvy a pohádkami!
Durinky
9
article
Oh, mnoho, příliš mnoho jest té práce v
statku rolnickém a kdyby ta práce měla býti
kletbou a trestem, jak se mnohdy říká, bylo by
tam málo šťastných lidí. Práce však nemá býti
pro člověka břemenem a těžkým jhem, ale má
mu býti požehnáním. A požehnáním bude ta
práce našim venkovankám, když si uvědomí,
že pracují ve svém zájmu a ku vlastnímu pro-
spěchu, když zvelebují svou pílí své hospodář-
ství, z kterého hojný užitek vytěží pro sebe i pro
své rodiny. A toto vědomí dodá jim zajisté síly
i pružnosti a učiní život jejich radostným a spo-
kojeným.
A nad to může je blažiti též vědomí, že
pracují o zvelebení své rodné půdy, když se
namáhají o rozkvět domácího hospodářství a tím
zároveň že rozmnožují národní jmění. Naaše
chalupy a chaloupky zachránily národ náš před
jistou smrtí a naše dvory a statky ať učiní národ
náš silným a zdatným — a tim se zajisté stane,
bude-li bohatým. Moc a síla národní nevyvírá
z chudoby, ale z bohatství a toto zase vzniká
z účelné a užitečné práce, které se pilné ruce
našich venkovanek zajisté rády chopí a využit-
kují pokrokově všecky dary přírody k svému
obohacení,
Věčná škoda těch žen, které opouštějí uži-
tečnou práci v chalupě jen proto, že se jim zdá
hrubá a těžká, ony zapomínají, že jest to v je-
jich moci, práci tu zjemniti a učiniti ji radost-
nou. Jen návodu mají potřebí a toho se jim
K. N.
dostane ve školách hospodyňských.
K N
10
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Praha v mezinárodní konjunktuře ně-
mecké. Max Harden uvažuje ve své »Zukunft«
o plánu německé zahraniční politiky uznáním
Muleje Hařida za sultána v Marokku napraviti
prestige Německa v moslemském světě a pře-
kvapiti tak Francii. Harden uvažuje, kdo by byi
stál při Německu pro případ této akce, proti
Francii čelící i probrav všechny státy evropské
dovozuje, že by všechny stály při koncernu
krále Eduarda. Na konec píše Harden: »A Ra-
kousko-Uhersko? Když město Praha hostilo
britské žurnalisty, velebil konsu! Francie onen
blízký den, kteréhož se habsburská říše spojí
se západoevropskými mocemi a vídeňská vláda
neodhodlala se k stížnosti. Když pařížští městšte
radové v Praze popíjeli, tu za jásotu množství
oslavoval stárosta města franko-české spojenectvl
Harden
Praha
Maroko
Německo
Francie
RakouskýUhersko
11
article
a vídeňská vláda ničeho proti tomu nepodnikla.
Halič nenávidí germanisátory Ostmarky a Madaři
by rádi zúrodnili svou průmyslovou zem fran-
couzskými miliony. Přes příliš nesmí se dobré
vůli barona Aehrenthala důvěřovati. A ostatně,
co by zmohla tato dvě císařství proti koälici ?«
atd. Pan Harden má pravdu, Vídeň nezakročila,
ale přehlédl, že se přece jedna velmoc ozvala . ..
»Bohemia« protestovala! To nebudiž za-
pomenutol
— Posl. dr. Kramář Kestrankovi. Jak
známo, vypravoval centrální ředitel Pražské že-
lezářské společnosti ve svých známých odha-
lenich, v »Prager Tagblattu« uveřejněných, že
posl. dr. Kramář využitkoval příležitosti osob-
ního setkání s ním k tomu, aby mu striktně
prohlásil, že, bude-li žel. kartel pokračovati
ve své germanisační činnosti, strana dra.
Kramáře vystoupí proti železářskému kartelu a
že se bude také mluviti o clech na železo. Jak
dnešní vydání oficiálního orgánu strany pana
dra. Kramáře sděluje, dověděl se tento o Ke-
strankově beztaktnosti pozdě a následkem ob-
tížného spojení poštovního došla redakce listu
teprve teď odpověď drá. Kramáře Kestrankovi.
Zní takto:
Harden
Posl
doktor
Kramář
Kestrank
Kramář Kestrank
Halič
Vídeň
Bohemia
12
article
Panu V. Kestrankovi !
Uveřejňovati obsah soukromých rozmluv
platí ve slušné společnosti za důkaz nedo-
statku vychování. Ale přivésti rozmluvu o vě-
cech národních ve spojení s nepěknou afěrou
dodávky potrubí je vrcholem hrubě beztakt-
nosti. Dopustil Jste se obojího. Můžete býti
ubezpečen, že Vám více k soukromě roz-
mluvě příležitosti nedám, už proto, abych
Vás zbavil možnosti, ješté jednou ukázati, jak
se slušný človék chovati nemá. O clu na že-
lezo, o tom, co je rakouský průmysl a co
železářský kartel, promluveno bude na jiněm
V Kestrank
13
article
Karel Kramář.
místě.
— Další reorganisace vyloučena. »Den«,
oficiálný orgán národní strany svobodomyslné,
obírá se dnes článkem »Mladoboleslavských
Listů« o další reorganisaci strany, známým ze
stručně dnešní ranní zmínky také našim čtená-
řům. Pražský list diví se mladoboleslavskému,
že nenahlíží, kterak vůdčí orgán strany pokro-
kové, recte realistické, »Čas« co den prohlubuje
propast mezi oběma stranami. Poukazuje dále
na »přímo jezuitskou zášť »Času« proti národní
straně svobodomyslně« do naha odhalenou vý-
roky: »Ozdravění politiky české vyžaduje
hesla: S Mladočechy pryče a pod. S lidmi tak
chorobného fanatismu strannického — dí »Den«
— těžko prý ozdravovat českou politiku, která
ehuraví právě nadbytkem egoismu stran a jejich
zakladatelů. »Chování Času a vůdčích osobností
realistických vylučuje tedy možnost další reor-
ganisace směrem naznačeným »Osvětou Lidu«a
»Mladoboleslavskými Listy.« Tedy druhé odmít-
nuti námluv pokrokových. Mohlo by se říci
»marně lásky snážení . . .« Ale nepopíratelno
jest tolik, že část strany realistické a část ná-
rodní strany svobodomyslné jest náchylna
vzájemnému splýnutí. Důvody této náchylnosti
jsou, že jedna strana druhou míni zachrániti
před zánikem. Až přísný genius obráti pocho-
deň plamenem dolů, padnou si títo k politickému
soužití, k symbiose náchylní stoupenci do
náruče.
Kramář
14
article
— »Gantag« v Kašperských Horách. Na zejtřek
připravují turneři svůj sjez d do Kašperských
Hor. Cil jest více než zřejmý. Má dojíti k no-
vým protičeským násilnostem? Vzhle-
dem k posledním zkušenostem bude v zájmu bez-
pečnosti českého občanstva kašpersko-horského, když
státní úřady budou nejpřísněji konati svoji po-
vínnost. V čem záleží, vědí ony samy nejlépe, Že
i místodržitelství jest o »Gautagu« zpraveno, zřejmo
z toho, že odvolaný komisař dr. Leiner vrátil se
—ík.
dnes opět do Kašperských Hor.
— Osobní. Nově jmenovaný nejvyšší zemský
maršálek princ Ferdinand Lobkovic přijel včera
odpoledne rychlíkem buštěhradské dráhy do Prahy.
— Bývalý ministr dr. Bedřích Pacák přijel dnes
ráno z Kutné Hory do Prahy. — Také předseda pan-
ské sněmovny kn. Alfréd Windischgrätz sem
přijel z Vídně.
— Rodinné zprávy. Slečna Milada Smodí
kova v Semilech a p. dr. Ladislav Rejha, c. k.
soudní adjunkt v Hořicích, budou oddáni 17. t. m.
v kostele semilském na Koštofranku
— Ke II. sjezdu rakouských sládků zavítalo dnes
do Prahy veliké množství účastníků. Pořad sjezdu
zahájen bude dnes večer o 8. hodině přátelskou
schůzkou na Žofíně.
— Ze Žížkova. Dnes večer koná se v Žižkově
v »Bezovce« schůze s programem »České dítě patří
do české školy«. Pořadatelstvo schůze upozorňuje, že
schůze ta svolána jest zástupci o branných jed-
not a nikoliv — jak mylně tvrdí orgán sociálně-
doktor
Leiner
Lobkovic
Pacák
Windischgrätz
Milada Smodit
Rejha
kašperský hora
Praha
Kutná Hora
Vídeň
Semily
Hořice
Žofín
Žižkov
Bezovka
Český dítě