ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 6697cb90-772d-11dc-a887-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 14 celkem · entity: place 17, person 17, work 2, org 1
1 masthead
pe životě ve městě, míníce, že tam jest ráj na
3 article
Průmysl to zvláště byl, jenž seskupil a se- hnal lidstvé do měst; zde vyvinula se centra inteligence a kdo zůstal venku, neměl veliké ceny a měšťák uvykl dívati se na něho s hora, kdo se bez nových vymoženosti v životě obeše a žil svým starým, zděděným způsobem, byl zpá- tečníkem, člověkem méně cenným, který jest dobrý jen pro otrockou, hrubou a namáhavou práci; špatně se živí, špatně se obléká, špatně bydlí a v duševním obledě skoro úplně, vyšed ze školy, bývá zanedbáván. Toto vše venkovana počalo hnísti a trápiti a on přemýšlí o tom, jak by těm svízelům mohl uniknouti a nemůže-li již sám, tož aspoň svým dětem opatří lepší život ve městě. Dříve odcházívali do měst jen většinou muži, nyní tak činí i ženy a zvláště tyto. Vše, co má lepší tvář, obratnější ruku, více inteligence, touží po městě. Rodiče a celé okolí pracuje jen k tomu cíli, aby se děti do města destaly, jsouce o tom přesvědčeni, že lidí inteli- gentních, obratných a pěkně vzrostlých jest pre tu hrubou, sprostou, venkovskou práci škoda. Proto opouští nadanější hoch vonný venkovský vzduch a šťavnatou zeleň poli a luk a jde do města na studie, aby po mnohaleté námaze a velkém náklada rozmnožil mnohdy městský proletariát, anebo za několik korun měsičního platu hrbil se kdesi v kanceláři.
4 article
Růžolící dívka, statečná a silná, odhodí svůj kroj, který jí vábně slušel a stává se. měštkou, jen aby pracovat ve svém statku ne- musila! Má peníze, může býti lehce živa, proto se provdá za lecjakého úřadníčka do města anebo vystuduje kurs pro industriální učitelky, aby v příznivém případě za 50 K měsíčně vy- učovala dítky třebas v několika vesnicích ple- tení a háčkování! Z toho si však nic nedělá, jest slečnou, nemusí těžce pracovati a nemusí nechat pleť svou ožíhati slunečními paprsky! A co jiných, statných, zdravých dívek z téhož důvodu odchází db měst, třebas jen aby tam sloužily! A potom za parádu a pohodlnější ži- vot utrácejí svou nevinnost a zapadají často do velkoměstského bahna, odkud jim vybřísti nelze. A přece venkovský statek skýtá hojnost výnosné práce pro obratné ruce i inteligentni hlavu. Jest to zlatý důl, který chee býti moudře exploatován na veliký prošpěch svého majitele a také na prospěch našeho hospodářství národ- ního, Přoto jest škoda každé ruky, která se ho- spodářství polnímu zcizuje, kde by se měla seč jest uuplatniti. Tím však nebudiž řečeno, že by dívky naších zemědělců neměly nabýti vyššího vzděláni, než jakého jim poskytla škola obecná.
5 article
Naopak, radím a doporoučím vřele všem dce- rám rolnickým, aby se co možná všecky vzdě- laly ve školách hospodyňských, jakých v Če- chách máme již několik. Tam lze se naučiti ra- cionälnímu hospodaření a racionálnímu zužitko- vání všech darů přírody, které selský lán a sel- ský dvůr skýtá. Na ženském selském dorostu jest, aby hospodářství domácí ve venkovských statcích bylo zlepšeno a aby se nehospodařilo tak, jak to dělávaly jeho báby a prabáby. Vývoj a pokrok hýbe celým světem, proto ani hospo- dářství selské nesmí stagnovati, nesmí zůstati na tom stupni vývoje, na kterém bylo před stem i více lety. V jiných zemích, ale zejména v Dánsku, mají vysoké lidově kursy pro ženy, které se vel- mi osvědčily.
Dánsko
6 article
Naše venkovanky musí se naučiti zacházet s mlékem a musí se naučiti také všemu tomu co z mléka vyrobiti lze, a to nejdokonaleji. Ne- záleží ani tak na mnohosti mléčných výrobků jako na jejich kvalitě. Drůbežnictví, které v naší době se velm zdokonalilo, tak že i bez kvočen Ize se zásobiti hejny kuřat z umělých líhní, nemá býti u nás zánedbáváno, poněvadž zvláště toto skýtá bo- hatý zdroj příjmů. Zahrady při statcích ať jsou plny květů, jež by poskytly bohaté pastvy vče- lám, které rovněž pěstovati dlužno, obzvláště nyní, kdy včelařství se netušenou měrou zdoko- nalilo a skýtá nejen medovou lahůdku pro dům, ale může býti také výborně zpeněženo. S4zeti dlužno zeleninu a pěstiti všecky známé druhy nejen pro domácí potřebu, ale také pro trh. Jestiť zelenina výtečnou a výživnou požíva- tinou, což na našem venkově, žel, nebývá dosti čeněno, kdež mimo zelí a brambory jiné zele- niny nepěstují. Pěstujte ovoce, štěpujte nejlepší druhy ve snaze, aby vaše stromy v sadech ne- rodily lecjaká pláňata, ale ušlechtilé ovoce, plné vůně a šťávy. Ovoce sušte, zavařujte, konser- vujte, vyrábějte různé ovocně šťávy a to nejen pro domácí spotřebu, ale také pro trh a vězte.
7 article
že dobrý plod a dobrý výrobek z něho najde vždy hejnost odběratelů a že to jen na vás bude záležeti a na vaší přičinlivosti a na inteligenci, aby se příjmy vaše zmnohonásobnily. Však není na tom dosti, abyste dovedly dobré výrobky vyráběti, dobré ovoce a zeleninu vypěstiti a vše zužitkovati, co vám vaše hospo- dářství skýtá, ale musíte nad to svým důmy- slem najiti odběratele, abyste také zpeněžily to, o čem jste v potu tváře pracovaly, neboť jen řádný odbyt vaši práci a vaši námahu může od- měniti. Za tím účelem bude vám čísti odborný časopis, ze kterého byste čerpaly poučení, jak jest vám vše s prospěchem zaříditi. — A až uvidíte, jak se vám vše výborně daří a jak vaše práce jest požehnána, nebudete chtíti, aby vaše dcery odešly do měst, kde by se naučily háčkovati nicotné kraječky a vyráběti papírové květiny beze vší ceny i vkušu, ale dáte je do školy odborné, do školy hospodyňské, kde se naučí věcem potřebným a na výsost užitečným. Tím však nechce býti řečeno, že ženy rolnické nemají vedle svého hospodářství všímati si ruč- ních prací tak zvaných „ženských“. Jsou dlouhé zimní večery a tu pilné ruce ženiny sáhnou rády po práci ruční, ale tou rozumím užitečné šiti a spravování prádla; malichernesti a zbytečně trety jsou zábavou pro ruce, které pracují jen z dlouhé chvíle. Pestické přástky, o kterých naše babičk tak rády hovořívají, jsou ty tam, nová doba je vytlačila, ale náhrady se za ně našim venko- vankám dosud nedostalo.
8 article
„Předení se nevyplácí,“ volá se všude n venkově; ale já se táži, která ruční práce se vyplácí? Vyplácí se háčkování? A přece naše ženy a dívky háčkují a křížky vyšfvají! V Ně- mecku, zvláště v Durinkách, zase se již ženy vrátily ke kolovratu; uznaly, že jest předení zá- bavou v zimě nejen příjemnou, ale také užiteč- nou. Dekud se naše venkovanky předením zabý- valy, mívaly plné truhly krásného, lesklého, lně- ného prádla, které deery a vnučky ještě dědí- valy, nyní však, kdy se zabývají robením mali- cherných, nevkusných kraječek, mají plné tru- bly bavlněných cárůl Kéž se vrátí do venkovských našich domác- ností zase přástky se svými zpěvy a pohádkami!
Durinky
9 article
Oh, mnoho, příliš mnoho jest té práce v statku rolnickém a kdyby ta práce měla býti kletbou a trestem, jak se mnohdy říká, bylo by tam málo šťastných lidí. Práce však nemá býti pro člověka břemenem a těžkým jhem, ale má mu býti požehnáním. A požehnáním bude ta práce našim venkovankám, když si uvědomí, že pracují ve svém zájmu a ku vlastnímu pro- spěchu, když zvelebují svou pílí své hospodář- ství, z kterého hojný užitek vytěží pro sebe i pro své rodiny. A toto vědomí dodá jim zajisté síly i pružnosti a učiní život jejich radostným a spo- kojeným. A nad to může je blažiti též vědomí, že pracují o zvelebení své rodné půdy, když se namáhají o rozkvět domácího hospodářství a tím zároveň že rozmnožují národní jmění. Naaše chalupy a chaloupky zachránily národ náš před jistou smrtí a naše dvory a statky ať učiní národ náš silným a zdatným — a tim se zajisté stane, bude-li bohatým. Moc a síla národní nevyvírá z chudoby, ale z bohatství a toto zase vzniká z účelné a užitečné práce, které se pilné ruce našich venkovanek zajisté rády chopí a využit- kují pokrokově všecky dary přírody k svému obohacení, Věčná škoda těch žen, které opouštějí uži- tečnou práci v chalupě jen proto, že se jim zdá hrubá a těžká, ony zapomínají, že jest to v je- jich moci, práci tu zjemniti a učiniti ji radost- nou. Jen návodu mají potřebí a toho se jim K. N. dostane ve školách hospodyňských.
K N
10 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Praha v mezinárodní konjunktuře ně- mecké. Max Harden uvažuje ve své »Zukunft« o plánu německé zahraniční politiky uznáním Muleje Hařida za sultána v Marokku napraviti prestige Německa v moslemském světě a pře- kvapiti tak Francii. Harden uvažuje, kdo by byi stál při Německu pro případ této akce, proti Francii čelící i probrav všechny státy evropské dovozuje, že by všechny stály při koncernu krále Eduarda. Na konec píše Harden: »A Ra- kousko-Uhersko? Když město Praha hostilo britské žurnalisty, velebil konsu! Francie onen blízký den, kteréhož se habsburská říše spojí se západoevropskými mocemi a vídeňská vláda neodhodlala se k stížnosti. Když pařížští městšte radové v Praze popíjeli, tu za jásotu množství oslavoval stárosta města franko-české spojenectvl
Harden Praha Maroko Německo Francie RakouskýUhersko
11 article
a vídeňská vláda ničeho proti tomu nepodnikla. Halič nenávidí germanisátory Ostmarky a Madaři by rádi zúrodnili svou průmyslovou zem fran- couzskými miliony. Přes příliš nesmí se dobré vůli barona Aehrenthala důvěřovati. A ostatně, co by zmohla tato dvě císařství proti koälici ?« atd. Pan Harden má pravdu, Vídeň nezakročila, ale přehlédl, že se přece jedna velmoc ozvala . .. »Bohemia« protestovala! To nebudiž za- pomenutol — Posl. dr. Kramář Kestrankovi. Jak známo, vypravoval centrální ředitel Pražské že- lezářské společnosti ve svých známých odha- lenich, v »Prager Tagblattu« uveřejněných, že posl. dr. Kramář využitkoval příležitosti osob- ního setkání s ním k tomu, aby mu striktně prohlásil, že, bude-li žel. kartel pokračovati ve své germanisační činnosti, strana dra. Kramáře vystoupí proti železářskému kartelu a že se bude také mluviti o clech na železo. Jak dnešní vydání oficiálního orgánu strany pana dra. Kramáře sděluje, dověděl se tento o Ke- strankově beztaktnosti pozdě a následkem ob- tížného spojení poštovního došla redakce listu teprve teď odpověď drá. Kramáře Kestrankovi. Zní takto:
Harden Posl doktor Kramář Kestrank Kramář Kestrank Halič Vídeň Bohemia
12 article
Panu V. Kestrankovi ! Uveřejňovati obsah soukromých rozmluv platí ve slušné společnosti za důkaz nedo- statku vychování. Ale přivésti rozmluvu o vě- cech národních ve spojení s nepěknou afěrou dodávky potrubí je vrcholem hrubě beztakt- nosti. Dopustil Jste se obojího. Můžete býti ubezpečen, že Vám více k soukromě roz- mluvě příležitosti nedám, už proto, abych Vás zbavil možnosti, ješté jednou ukázati, jak se slušný človék chovati nemá. O clu na že- lezo, o tom, co je rakouský průmysl a co železářský kartel, promluveno bude na jiněm
V Kestrank
13 article
Karel Kramář. místě. — Další reorganisace vyloučena. »Den«, oficiálný orgán národní strany svobodomyslné, obírá se dnes článkem »Mladoboleslavských Listů« o další reorganisaci strany, známým ze stručně dnešní ranní zmínky také našim čtená- řům. Pražský list diví se mladoboleslavskému, že nenahlíží, kterak vůdčí orgán strany pokro- kové, recte realistické, »Čas« co den prohlubuje propast mezi oběma stranami. Poukazuje dále na »přímo jezuitskou zášť »Času« proti národní straně svobodomyslně« do naha odhalenou vý- roky: »Ozdravění politiky české vyžaduje hesla: S Mladočechy pryče a pod. S lidmi tak chorobného fanatismu strannického — dí »Den« — těžko prý ozdravovat českou politiku, která ehuraví právě nadbytkem egoismu stran a jejich zakladatelů. »Chování Času a vůdčích osobností realistických vylučuje tedy možnost další reor- ganisace směrem naznačeným »Osvětou Lidu«a »Mladoboleslavskými Listy.« Tedy druhé odmít- nuti námluv pokrokových. Mohlo by se říci »marně lásky snážení . . .« Ale nepopíratelno jest tolik, že část strany realistické a část ná- rodní strany svobodomyslné jest náchylna vzájemnému splýnutí. Důvody této náchylnosti jsou, že jedna strana druhou míni zachrániti před zánikem. Až přísný genius obráti pocho- deň plamenem dolů, padnou si títo k politickému soužití, k symbiose náchylní stoupenci do náruče.
Kramář
14 article
— »Gantag« v Kašperských Horách. Na zejtřek připravují turneři svůj sjez d do Kašperských Hor. Cil jest více než zřejmý. Má dojíti k no- vým protičeským násilnostem? Vzhle- dem k posledním zkušenostem bude v zájmu bez- pečnosti českého občanstva kašpersko-horského, když státní úřady budou nejpřísněji konati svoji po- vínnost. V čem záleží, vědí ony samy nejlépe, Že i místodržitelství jest o »Gautagu« zpraveno, zřejmo z toho, že odvolaný komisař dr. Leiner vrátil se —ík. dnes opět do Kašperských Hor. — Osobní. Nově jmenovaný nejvyšší zemský maršálek princ Ferdinand Lobkovic přijel včera odpoledne rychlíkem buštěhradské dráhy do Prahy. — Bývalý ministr dr. Bedřích Pacák přijel dnes ráno z Kutné Hory do Prahy. — Také předseda pan- ské sněmovny kn. Alfréd Windischgrätz sem přijel z Vídně. — Rodinné zprávy. Slečna Milada Smodí kova v Semilech a p. dr. Ladislav Rejha, c. k. soudní adjunkt v Hořicích, budou oddáni 17. t. m. v kostele semilském na Koštofranku — Ke II. sjezdu rakouských sládků zavítalo dnes do Prahy veliké množství účastníků. Pořad sjezdu zahájen bude dnes večer o 8. hodině přátelskou schůzkou na Žofíně. — Ze Žížkova. Dnes večer koná se v Žižkově v »Bezovce« schůze s programem »České dítě patří do české školy«. Pořadatelstvo schůze upozorňuje, že schůze ta svolána jest zástupci o branných jed- not a nikoliv — jak mylně tvrdí orgán sociálně-
doktor Leiner Lobkovic Pacák Windischgrätz Milada Smodit Rejha kašperský hora Praha Kutná Hora Vídeň Semily Hořice Žofín Žižkov Bezovka Český dítě