1
masthead
Dne 16 ledna 1900.
2
masthead
KÁTOLICKÉ LISTY.
3
masthead
Číslo 14. Strana3.
4
article
náhla se bude přihlašovati k unii sám. Agenti unie
mají plné ruce práce a ženou to parou, aby věc
provedena byla prve, než politické okolnosti do-
volí Rusku, aby Balkánu věnovalo zase více po-
zornosti. Bude li všechno rázně a rychle skonco-
váno, vliv a autorita Ruska na Balkáně budou na
vždy zlomeny a to hlaďounce, bez válečných ne-
vříjemností, ano i bez diplomatických mrzutostí.
Sensační zpráva tato je, je-li však i pravdiva,
je otázka jiná. Ačkoliv se strany naší bylo by
k přání sjednocení Srbů s církví, kterouž vyzná-
vají bratří jejich Chorvati, my jí naprosto nevě-
říme. Způsobem násilnickým a veskrze loupežni-
ckým byli před 300 lety národové katoličtí od
králů a pánů převáděni ku protestantismu, že by
ale něco podobného mohlo se státi v Srbsku, je
k víře nepodobno. Že by Milan byl hotov násle-
dovati anglického Jindřicha VIII., nepochybujeme
ani dost málo, avšak z rukou tolik poskvrněných
lidskou krví a neřestmi všeho druhu by žádný
papež unii církví nepřijal. Byl by to hnusný pod-
vod. Při té příležitosti připomínáme si výrok ze-
snulého P. Vodky, jenž na Balkáně konal cesty
a jenž po svém návratu do Prahy se vyjádřil:
Doba spojení církví východních
s katolickou ještě nenadešla. Je sice
pravdou, že v Asii Menší začíná se jeviti ná-
klonnost k návratu, avšak na Balkáně doposud se
nejeví. Tu musí v čelo hnutí stavěti se lidé veskrz
jiní, nežli Milah. Kdo dále zná houževnatou ná-
klonnost východních Slovanů ku svým církvím,
ten neuvěří, že by se to mohlo provésti milanov-
ským šmejdem. Ostatně pravděnepodobnost dopisu
vysvítá nejlépe z toho, že by Bosna a Hercego-
čína mohla státi se věnem rakouské princezny.
Srba
Chorvat
Milan
Jindřich VIII
Rusko
Balkán
Srbsko
Praha
Asie
Bosna
Hercegočína
5
article
Jihoafrická válka a katolický tisk.
Oficiosní »Pol. Corr.« přináší z Londýna dopis,
v němž m. j. se tvrdí, že v Londýně považováno
jest za věc více než podivnou, že také katolický
tisk nalézá se, jak se zdá, ve své většině v táboře
nepřátel Anglicka. Politické pohnutky, kterými
snad ruské, francouzské, německé neb jiné listy
dávají se vésti při svých útocích na Anglicko, po-
pochopiti lze prý snadnol; za to však nemožno prý
chopiti, proč právě časopisy, duchem katolickým
prosycené, straní Boerům a šíří nenávist vůči Kn-
glicku. Jakou příčinu mají — často prý opakuje
se otázka — věrní přívrženci katolictví k takové-
muto vystupování proti Anglicku, proti říši, v níž
katolická církev těší se tak dalekosáhlým svobo-
dám, na jakéž může činiti nároky vůbec? A kdyby
nad to ještě v jižní Africe stáli synové katolické
církve neb aspoň jejich přátelé proti Anglicku jako
nepřátelé! Ve skutečnosti spatřujeme tam prý
pravý opak. Boerové jsou — čteme v onom do-
pisu — ze všech odstínů protestantismu nejfana-
tičtějšími odpůrci katolictví. Jako svědek toho
uvádí se katolický biskup v Oranžském svobodném
státu, dr. Gangerhan, kterýž nedávno prohlásil,
že katolická církev jest Boerům pravou obludou
a že Boerové považují katolíky za pohany. Cír-
kevní tento kníže, kterýž výslovně při tom podo-
tknul, že jeho sympatie celkem nestojí na straně
Pol
Corr
Boer
doktor
Gangerhan
Londýn
Kněžná
Afrika
Cír
6
article
Anglicka, podotknul dále, že Auglicko prokáže
člověčenstvu službu, donutí-li malý boerský stát,
který nazývá se republikou, aby všem svým ob-
čanům skutečně poskytl stejného práva. Na to
dlužno odpověděti, že konfesionální ohledy nehrají
tu žádné úlohy tam, kde jedná se o věčné zásady
pravdy a spravedlnosti, kterých Anglicko mrzce
zneužilo a kteréž i potupilo. Nespravedlnost zlo-
činného podniknutí války uznává se vždy víca
více také na straně anglické. V Exeter Hallu
v Londýně konáno bylo na př. minulý pátek shro-
máždění anglických politiků, duchovních a žurna-
listů, kteří jsou odpůrci války s Transvaalskem.
Transvaalsk
Londýn
Exeter Hall
7
article
Byly přijaty resoluce, které odsuzují válku co nej-
prudčeji a Chamberlaina za její podnícení nepo-
krytě kárají, za to však uznávají dobrou vůli.
s jakou Kraeger chtěl válce zabrániti a na konec
vyzývají k okamžitému zaražení války. Byl také
zvolen zvláštní výbor za účelem organisace tohoto
hnutí a kromě toho bylo také usnešeno, uspořá-
dati v Londýně velikou demonstraci na prospěch
míru. Všichni přítomní byli ze řad vysoce váže-
ných Angličanů; mimo jiné byli mezi nimi člen
parlamentu Souffar, známý lidumil Paszmore Ed-
wardo a velký počet známých duchovních.
Francouzové v Insalahu. »Ag. Havas«
oznamuje z Alžíru: Protifrancouzská strana, kteráž
byla dne 28. prosince m. r. od francouzské vý-
pravy blíž Insalahu odražena, udeřila dne 5. t. m.
v síle 1300 mužů na výpravu, sestávající ze 192
střelců, byla však poražena a ztratila 150 mrtvých,
200 raněných a 14 zajatých. Den na to podrobilo
se obyvatelstvo.
Chamberlain
Kraeger
Angličan
Francouz
Havas
Londýn
Alžír
Paszmore Ed
8
article
Z korutansko-štýrské hranice.
(Původní dopis »Katolických Listů«.)
(Pohled do minulého roku. — Německý školní do
zorce mezi Slovinci.)
L+ 8. Přicházím se svým celoročním přehledem
poněkud pozdě, přicházím však přece. Lepší však
někdy, než nikdy. — Právě uplynulý rok přinesl
korutanským Slovincům málo dobrého, za to tím více
nepříznivého. Jestiť mezi korutanskými Slovinci ještě
mnoho neuvělomělých a též mnoho nedbalých. V ně-
kterých krajích jest počet působících vlastenců ještě
velni malým. Naproti tomu nepřátelských sgitátorů,
kteří jsou neustále při práci, jen se hemží. Pomyslíme-li,
že též vláda korutanským Slovincům jako vždy, tak
i v minulém roce nepřáln, bědný stav našich Slo-
vinců mnoho se nezměnil. Také v minulém roce po-
slala vláda mezi Slovince úřadníky slovinštiny ne-
znalé; slovinské dítky byly ve školách jako dříve
germanisovány. Spolky »Schulveroin« a „Südmark«
též nelenily.
Slovinec
9
article
Ačkoliv tyto skutky každého Slovince zármutkem
naplňují, přece není třeba zoufati. Vždyť v minulém
roce učinili korutanští Slovinci třeba malý krok, tedy
přece jen krok ku předu. Počet členů spolku sv.
Mohora v Korutansku se slušně zvětšil. Schůzí cv-
rillo-methodějského školského spolku konalo se 13,
které jistě nezůstaly bez ovoce. »Národní škola« ve
sv. Rupertu otevřela loni třetí třídu. Na hospodář-
ském poli učinili korutanští Slovinci pokrok otevře-
ním prvého obilního skladiště v Sinčivasi a založením
dvacáté slovinské záložny v Železné kapli. Poměry
letošního roku budou snad ještě lepší, až hlouběji
vnikne národní uvědomění, které šíří jediný slovinský
list v Kerutansku, celovecký »Mir«, jenž začal od
nového roku vycházeti jako týdenník.
Poněkud lepší poměry byly ve slovinském Štýr-
sku. Poněvadž se tam národní uvědomění mezi Slo-
vinci minulého roku více utvrdilo, nastaly poměry
mezi slovinským a německým národem napjatější.
Toho příčinou jsou však Němci svými nepřátelskými
a vášnivými výstupy proti Slovincům. Vzpomenouti
dlužno jen událostí v Celji, Ptuji, Konjicích a ve
Slatině. V bji proti Slovincům užívali Němci nadá-
vek, pěstí, holí, bláta ... Přirozeno, že takové jednání
nemohlo vzbuditi úctu k Němcům.
Všeobecné vzdělání slovinského lidu ve Štýrsku
očividně v minulém rece pokročilo. Není divu ! Spolek
sv. Mohora poslal loni do Štýrska 148 836 knih.
svatý . Rupert
Němec
Slovinec
Korutansko
Sinčivasi
Kerutansko
Mira
St
Celja
Ptuj
Konjic
Štýrsko
spolek svatý . Mohor
národní škola
10
article
Časopisů se četlo přes 10.000 výtisků. Žs se tím
štýrští Slovinci nespokojí, nýbrž že budou dálea
dále, výše a výše se vzdělávati, jest nám zárukou
působení jejich vůdců a buditelů, kterých jest nyní
mnoho i v laickém stavu.
Jak jsem se již v jednom dopise zmínil, byl jme-
nován na doporučení štýrského zemského školního
dozorce Linharta jakýsi Alois de la Motte okresním
školním dozorcem pro okres vildenský, lipnický, ar-
vecký a radgonský. V těchto okresích jsou též školy
slovinské a jmenovaný školní dozorce neumí ani slůvka
slovinkého. Jak bude inspekce v těchto školách vy-
padati, můžeme si mysliti. — Že by o těchto slo-
vinských školách zemský dozorce nevěděl, nedá se
mysliti. Každý Slovinec jest přesvědčen, že tak pan
Linhart učinil schválně, neboť jest znám jako zuřivý
nepřítel slovinských snah a slovinského jazyka. Ne-
zbývá nic jiného, nežli aby poslanci se na celou věc
na rozhodujících místech dobře přeptali a pak bez-
ohledně jednali.
V tomto případě zase vidíme ten dvojí loket.
V Kraňsku, v lublaňském, kočevském, novoměstském
a radovljickém okresu jest každá škola s vyučovacím
jazykem německým přidělena zvláštním německým
okresním školním dozorcům, ačkoli inspektoři slovin-
ských škol jsou schopni německého jazyka a mají vy-
svědčení učitelské způsobilosti též pro německé školy.
Pečuje li vláda tak starostlivě o umělé německé školy,
které jsou větším dílem založeny jen pro poněmčení,
měla by pečovati též o školy slovinského lidu, jenž
právě tak platí daně, jako lid německý. Slovinci nic
jiného nežádají nežli práva, a toho se jim jednou
přece dostane
Linhart
Motte
Kraňsko
11
article
Zprávy církowní.
Zprávy církowní.
Osobní věstník duchovenský z diecése
králové-hradecké. Jmenování: Vdp. Jan Tichý,
děkan v Ostružně, správce vikariátu, jmenován bisk.
vikářem okresu kopidlenského, vdp. Frant. Vohnout,
bisk. notář, děkan ve Žlunicích, sekretářem vika-
riátním. — Ustanovení: Vp. Josef Štemberka, koop.
čestínský, za administrátora do Staršova, vp. Frant.
Dittrich, kaplan, za administrátora v Poličce, vp. Jan
Lonský, kooperátor v Libici, za kooparátora do Če-
štína, vp. Antonín Bittner, kaplan v Animě v Římě,
za katechetu do Tratnova. — V Pánu zesnul:
Megr. Igu. Bílek, pap. komoří, em. bisk. vikář,
děkan a farář bartošovický na odpočinku v Ku-
valdě. (+ 28. prosince 1899, narozen 1826, vysvě.
1850). — Na odpočinek vstoupil: vdp. Jan Matouš,
děkan v Hronově. — Uprázdnéná fara : Hronov, na
patronátě knížete Sehaumburg-Lippe od 1. ledna 1 900.
Úmrtí. Dne 13. ledna zemřel v Třeboni dp
František Bureš, farář bubovický ve výslužbě.
osobní děkan, kněz jubilovaný; narodil se dne 25.
března 1822 v Slověnicích, na kněze byl posvěcen
r. 1847. R. i. p
Tichá
František
Vohnout
Štemberk
Dittrich
Lonský
Bittner
Bílek
Jan Matouš
Lippe
Bureš
Ostružno
Žlunice
Staršov
Libice
Řím
Tratnov
Ku
Hronov
Sehaumburg
Třeboň
Slověnice
Anima
12
article
Zprávy denní.
* Kdy ? »... čímž se Vám poukazuje obnos ten
v dekursivních lhůtách ode dne...« tak obyčejně
zní copia copiae, jíž se katolickému duchovenstvu po-
ukazuje tak zvané služné. O tom »služném« nemlu-
vím, zkusím pouze, zda řádky tyto, které obírají s
tím slůvkem »kdy« to služné dostáváme, nám náš
orgán uveřejní. Prvního dne v měsíci — státní úřad-
níci — druhého — po případě i třetího — pensisté
čtvrtého — učitelé — a potom umlkne stromů šu-
mění a folia sotva dýší — vždyť se jedná jen o kla-
rus — a posledního smí si farář anebo kaplan jíti
pro svůj doplněk kongruy. Nerad psávám o věcech,
jichž neznám podrobně, a proto užil jsem příležitosti
a seznal poměry v několika letech u úřadů berních.
13
article
na něž obyčejně svaluje se to prazvláštní vyplácení
našich haléřů. Výplata duchovních o posledníma dnu
měsíce jest s nemalými spojena překážkami — o nichž
my laikové obyčejně ponětí nemáme. Kde nalezne s
ale úřadnictvo pokladní, které věc tu vo svém zájmu
urovná? Berní úřad v Děčíně nad Labem vyplácí
ve svém zájmu každého 25. dne v měsíci, berní hlavní
úřad v Mostě v posledních dnech měsíce neb prvních
nastávajících, berní hlavní úřad v Litoměřicích tře-
tího dne příštího měsíce (po svátku neb neděli 4.)a
berní úřad v Šluknově dokonce pátého dne v měsíci
příštím. Vlastní zkušenost každého čtenáře doplní
tento obrázek. Málo bude asi duchovních, kteří by
nešli s jakýmsi roztrpčením pro své nepatrné služné
— neboť znám případů mnoho, že i při tom nej-
skromnějším chování narazíme! Kdo tím vinen ? Berní
úřad? Nikoli! Dejme tomu, sedí tam svědomitý před-
nosta úřadu a drží se litery — která předpisuje de-
kursivní lhůtu On si tam do úřadu sice nesedne
nevyplatí nás v půl noci po uplynutí všech dnů mě-
síce, ale aby sebe a svou svědomitost upokojil —
vyplácí až posledního. Nuže, ty důsledky ! Byl jsem
v místě, kde byli úřadu bernímu přiděleni čtyři faráři
celkem. Z okna kouká pan berní, pan kontrolor
sluha — a čekají, zda ti čtyři přijdou nebo pošlou
— už musí přijíti — čekají na ty čtyry faráře jako
na vysvobozenou, protože mají dělati nejenom denní
závěrek a mincovní tabellu, nýbiž i závěrek měsíční.
Děčín nad Labe
Most
Litoměřice
Šluknov
14
article
Tu práci je třeba znáti — každý druh a počet mincí
se zvlášť v seznamech a journalech uvede, zkouška,
protizkouška a pak se pokladna uzavře. V tom přijde
posel faráře, který dosud peněz nevyzdvihl, nastane
roztrpčení, slovo dá slovo a konec konců drsná slova,
slzy a roztrpčená stížnost farářova proti bernímu
úřadu. Pisatel těchto řádků zprostředkoval na žádost
c. k. berního inspektors, aby se věc urovnala. Nuže,
ptejmo se, kde jest ta chyba, kam to vede? Zabrusme
jinam, neboť tyto poměry jsou nesnesitelny! Mini-
sterstvo obchodu uznalo za vhodno vypláceti pošt-
mistrům příplatek na oves a seno — ovšem pro po-
štovní koně — napřed — snad by se našel způsob,
aby i klorus své haléře dostal nějakým slušnějším
způsobem. Tento způsob výplaty vyprávěl jsem něko-
lika vyšším úřadníkům justičním — ti to jednoduše
nevěřili — taktéž několika finančním vyšším úřad-
níkům a ti pokrčili rameny — a řekli »skandál to
jest« . .. Řekne se: vždyť se jedná jen o »doplněk«
a nikoli o služné! K tomu odpovídám, že dobrých
70 procent kněžstva čeká na peníze z berního úřadu
jako na jediný příspěvek na živobytí. A dejme tomu,
že pán nějaký má tak zámožné služebnictvo, že toto
ani svého služného napřed nežádá a tudíž také po
zadu se mu platí, a že mezi nimi jest jediný, který
bere potraviny své rodiny na dluh, jest a zůstane to
přece pro pána nesprávným. Co nám po tom, jestliže
nějaká část kněžstva snad řekne: »věc nestojí za
řeč, dostanu-li peníze dřív nebo později.« Této ná-
mitce zavzní vstříc hlasy sta kněží, zvláště horských,
kteří celé měsíce nevidí krejcaru a nemají-li jmění
soukromého, musí živobytí a stravu na dluh bráti.
Min
15
article
Není potom ten titul »důstojný pane« — trochu
ironie — není to nás nedůstojno — nesnižuje nás to
u lidu? Naše správní úřady mají výmluvu jinou
Kaplana pošlou každou chvíli jinam, faráři se obča
stěhují, umírají a tu bychom nemohli často ani přijíti
k obnosu, který byl vyplacen. Zde začíná ta nej-
smutnější kapitola našeho bídného postavení! Ne-
stěhuje se úřadník, neumře pensista? Na mne to činí
dojem, jakoby knéz zemříti ani nesměl — proč?—
poněvadž nemá »úmrtního quartálu«, který má u nás
každý úřadníček. Jsem přesvědčen, že nejdůst. naše
konsistoře ochotně usnadní tu »obrovskou« práci ber-
ním úřadům, a pokud to poměry dovolí, posílati bu-
dou kaplany na nové stanice vždy ke' konci měsíce