ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 6646dd20-681e-11dc-ad9d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 18 celkem · entity: person 44, place 18, org 8, work 5
1 masthead
Románová přiloha „Národních Listů“ k číslu 300. ze dne 30. října 1900.
2 masthead
Různé zprávy.
3 article
= Výbuch plynového motoru na světové výstavě pařížské. Z Paříže se oznamuje: V úterý večer kolem půl šesté hodiny, když dozorci galerií na Marsovu poli vyzývali navštěvovatele výstavy k odchodu, ozval se směrem od brány Rappovy třesk podobný výstřelu z děla. Plynový motor v síle 60 koní systemu Letombeova, jejž byla vystavila spo- lečnost Fives v Lillu, explodoval. Ve chvíli výbuchu zvedla se podlaha galerie v délce 15 metrů a v šířce 3 metrů a rozbitá prkna se rozletěla. Na štěstí na- lezalo se poblíže jen málo osob. Byl zraněn jakýs belgický poslanec a ještě čtyři jiné osoby. Poslanec byt zraněn nejtíže. Byl vyhozen do výše a mrštěn opět k zemi. Měl pravou nohu vyvrtnutnou a levou lýtkovou kosť zranénu třískami železa. Čtyři ostatní osoby utrpěly spíše otřesením nervů, než ranami od rozletěvších se trosek. Příčinou výbuchu bylo prý nahromadění se plynů pod podlahou. = Lupiči v Italii. Z Říma se oznamuje: Še- verní čásť kraje římského, jež po dlouhou dobu byla rejdištěm lupičství, byla v poslední době vyčistěna usmrcením a zatčením posledních členů lupičských tlup Ansuiniovy a Fioravantiovy. V jižních částech kraje v hornatém okolí prastarého městečka Alatri vzdoroval brigant Pasguale Fiorini, s příjmím Man- gianti, plných 12 let důkladně ozbrojené moci. Po- něvadž venkovanům nikterak neubližoval a vydíral dávky jen na zámožných obyvatelích okolních okresů a užíval zbraní toliko proti svým pronásledovatelům, nechybělo mu, jak to již bývá, přátel a pomocníků, kteří mu dodávali čeho potřeboval, poskytovali mu útulku a v čas jej varovali, takže dovedl zmařiti ve- škeré plány policie, četníků a vojska, aby jej pře- kvapili. Jak se častěji stává, odešel Fiorini do hor, aby si nemusil odpykati trest, přisouzený mu za
Marsův Rappův Ansuiniův Fioravantiův Pasguale Fiorini Fiorini Paříž Řím Alatri
4 article
různé krádeže. Že jeho lupičské řemeslo bylo vý- nosné, dokazoval stále vzrůstající blahobyt jeho pří- buzných, kteří často kupovali pozemky a dobytek za značné sumy, o jichž původu nikdo v Alatrii nebyl v pochybnostech. Vědělo se, že dům, posta- vený na výšině před městem, odkud byl značný roz- hled, jest majetkem banditovým, jenž se tam častěji zdržoval, ale jakmile se blížili podezřelí hosté, vždy- cky beze stopy zmizel. Často objevoval se přestro- jen na poutích a tvrzích v okolí, aby se pobavila nakupoval. Těchto dnů podařilo se novému četni- ckému strážmistru, jenž byl přesazen do Alatri, Fio- rinia konečně zatknout. Podle systemu, osvědčeného v Sardinii, poča! zatýkati pro podezření z přechová- vání nejprve příbuzné, pak přátele brigantovy, takže záhy nikdo již nebyl s to, aneb nemohl se odvážit. poskytovati mu pomoci. Mimo to byla všecka místa, kde se občas zdržoval, stále střežena a dům na vý- šině u Alatri učiněn hlavní strážnicí četníků. Mimo to vypsána byla cena na hlavu banditovu. To účin- kovalo. Unaven nesčíslnými trampotami, vydal se Fiorini minulého týdne dobrovolně do rukou četníků = Bryan i Roosevelt v dobrém rozmaru. Z East St. Louis, IIl., se oznamuje: Onehdy večer setkaly se v Altonu vlak Bryanův s vlakem Roose- veltovým, kde na malou chvíli zastavily, tak že vozy obou kandidátů stály proti sobě. Oba vyšli vena ihned se poznali. »Hello, Billy,« pravil Roosevelt, podávaje mu ruku. — »Hello, Teddy,« odvětil Bryan a mocně potřásl rukou guvernerovi. — »Jak vám slouží hlas, plukovníku?« tázal se Bryan. — »Ah, je drsný jako populistická platforma. Jak vám je, plu- kovníku Bryane?« smál se Roosevelt. — »Oh, jsem celý polámaný jako republikánská platforma,« odvětil Bryan se smíchem a oba kandidáti se vrátili do roz- jíždějících se vlaků.
Roosevelt Bryanův Bill Teddy Bryan Sardinie Altona Hella Fio East St . Louis Roosveltův
5 article
= Souboj žen. Z Paříže se oznamuje: Fran- coise Giobonova, 22letá a Marie Sansiniova, 18letá krasavice, pohádaly se onehdy v noci na boulevardu Sevastopolském. Hádka byla tak prudká, že se oběma uzdálo, že nemůže býti skončena jinak, než soubo- jem na nože. Každá z obou krasavic zvolila si dvě přítelkyně za »svědky« a všech šest osob odebralo se do úzké, temné, pusté uličky. Zde, jakož bylo smluveno mezi »svědky«, odložily sokyně šněrovačky, načež jedna ze svědkyň dala znamení k zahájení zápasu. Souboj netrval dlouho. Marie Sansiniova záhy bolestí vykřikla. Měla značnou ránu v levé tváři. »Zanechme hněvu,« pravila Francoise a po- dala Marii ruku. Ta však nebyla nikterak nadšena. Krev se jí řinula proudem a měla obavu, že snad navždy bude znetvořena, což právě nepřispívalo k tomu, aby byla nakloněna ke smíru. V tu chvíli byla celá společnost obklopena policajty a odvedena na policejní strážnici. Raněná Sansiniova musila býti dopravena do nemocnice, poněvadž její zranění zdálo se býti dosti povážlivé. = Vděční trestanci. Vláda provincie Santa Fé v republice Argentinské jmenovala posavadního zástupce ředitele státní trestnice, seňora Francisca Moralesa, definitivně ředitelem trestnice. Dekret tento byl přijat 170 »chovanci« trestnice s největší radostí.
Sansiniov Francois Marie Francisco Moralesa Paříž Santo Fé
6 article
Ihned se odhodlali, že podají svému milovanému řediteli blahopřejnou adresu, jež zněla následovně: »Velectěný pane! Jakmile jsme zvěděli o dekretu provinciální vlády, jímž jste byl jmenován ředitelem trestnice ve zdejším městě, usnesli jsme se ihned, podepsati vám tuto adresu, abychom dali na jevo svoje veliké uspokojení, jež v nás tato zpráva vyvo- lala a projevili vám svoji vděčnost vůči vládě, jež dovedla oceniti vaši poctivost, kterou jsme již dávno radostně uznávali. Přijmětež laskavě tento výraz našich nejupřímnějších citů. Jsme přesvědčeni, že jako dosud, dovedete při každé příležitosti obhájiti naše zájmy s veškerou spravedlností. Obyvatelé pro- vinciální trestnice v Santa Fé.« — Seňor Morales může býti hrdý na tento projev svých »chovanců«. Nepřihází se každodenně, že by kdo od 170 zlodějů, šejdířů a podobných výtečníků dostal vysvědčení za- chovalosti. = Nepředvídané štěstí. Z Chicaga se ozna- muje: Rev. Larkin Rockwell, pastor methodistického kostela ve West Pullman, stal se náhodou boháčem. Před několika lety přišel do jeho domu jakýs muža nabízel mu ke koupi akcie jednoho zlatého dolu v Arizoně a sice po 4 centíkách akcii. Pastor koupil několik akcií z pouhé útrpnosti k chuďasovi a hodil je do vaku, aniž se dále o ně staral. Na akcie dávno zapomněl, když se nyní dověděl, že zmíněný zlatý důl jest zdrojem zlata v pravém slova smyslu. Na šťěstí zapsal pastor své jmeno do seznamu akcionářů a této okolnosti má co děkovati, že nyní vládne jmě- ním 500.000 doll. = Sám se odsoudil. Z Penningtonu, Vt., se oznamuje: Sensačním způsobem skončil těchto dnů u municipálního soudu proces proti Dennisovi Black- merovi, který byl žalován pro kriminální útok na ja- kous 10letou dívčinu. Když byl tento případ vyvolán,
Morales Pastor Black Santo Fé Chicago West Pullman Arizona Pennington Larkin Rockwell
7 article
Blackmer povstal a střelil se z revolveru do hlavy. Blackmer byl váženým občanem, 60 roků stár a že- nat. Během občanské války sloužil v 1. vermontském pluku jízdy a býval generálním pobočníkem státního svazku G. A. R. Zemřelí v Praze. Dne 24. října 1900: Stopfkuchen Adolf, c. k. přednosta výpomocný úřadník zemského soudu, 81 rok, 463—III. Chramosta Josef, syn dělnice,6 týdnů, 161—V. — Vevšeobecné nem oc- nici: Benediktová Anna, manželka dělníka, 34 roků. Housková Marie, manželka hostinského, 48 roků. U milosrdných bratří: Fieweber Ludvík, číšník, 35 roků. — U milosrdných sester: Sajverová Marie, manželka dělníka, 74 roků.
Chramosta Josef Vevšeobecný Marie Praha Stopfkuchen Adolf Benediktová Anno Fieweber Ludvík Sajverová Marie
9 article
43. hra v předpl. 3. čtvrtka. Eugenij Oněgin. Opera o třech dějstvích od Petra Iljiče Čajkovského. S textem dle básně Puškinovy, překladem Marie ČervinkovéRiegrovy. Režisér Josef Šmaha. Dirigent Karel Kovařovic. Po druhém dějství přestávka. Konec o 10. hod. Začátek o 7. hodině.
Eugenij Oněgin Petro Iljič Čajkovský Puškinův ČervinkovéRiegrův Šmaha Kovařovic
17 article
lostný nářek, v němž nebylo ničeho lidského. Konečně přišla, nikoli bez namahání, do zpustošené zahrady, jejíž ploty a ohrady byly povaleny. Zadržena byvši stráží, uká- zala jí rukavici. Tu ozářil měsíc její tvář a náhle vy- padla karabina z rukou chouana, kterýž na Marii již za- měřil, spatřiv však její tvář, vzkřikl drsným hlasem, jenž se ode skal odrážel. Marie uzřela velkou budovu; světlo, zářící v některých oknech, ukazovalo, které místnosti jsou obydleny; bez překážky došla až ke zdem. Prvním oknem, k němuž zaměřila, uzřela paní du Gua s vůdci, kteří byli svoláni do la Vivetire. Tímto pohledem, jakož i pocitem hrozícího nebezpečí celá ohromena uskočila rychle do malého otvoru, chráněného silnými železnými mřížemi a spatřila v dlouhém klenutém sále markýze sa- motného a smutného na dva kroky od sebe. Odlesk ohně, před nímž seděl na hrubé stolici, osvětloval jeho tvář červenavým, kmitavým svitem, kterýž dodával tomuto vý- jevu rázu vidění; ubohé děvče, chvějíc se, přitisklo se nepohnutě k železné mříži a doufalo, že v hlubokém tichu, jež kolkolem panovalo, jej uslyší mluviti: vidouc jej sklíčeného, skleslého, bledého, lichotila si, že jest jednou z příčin jeho zármutku a tu se proměnil její hněv v soucit, její soucit v lásku, a náhle cítila, že nepřivedla ji sem pouze touha po pomstě. Nenadále povstal markýz, obrátil se k ní tváří a ztrnul úžasem, uzřev tvář slečny de Verneuil jako v oblaku; s netrpělivým a pohrdavým posuňkem zvolal: — To dábelské děvče tedy vidím všude, i když bdím! Pozorujíc tento projev hlubokého pohrdání, vypukla ubohá dívka v šílený smích, při kterém se zachvěli mladý náčelník a přiskočil k oknu. Slečna de Verneuil
Marie Guo jít Verneuil
18 article
Verneuil dala se po malých pěšinách, vyšlapaných ko- zami a jich pastýři na strmém svahu Promenády, došla ke schodům královny, sestoupila do hlubiny propasti, pře- kročila Nancon, chvátala předměstím; uhodla jako ptáček v pustině pravou cestu mezi nebezpečnými srázy vrchů sv. Sulpicia a dostala se záhy na kluzkou stezku, ve- doucí přes žulové balvany a nedbajíc trnitých kručinek a špičatých kamenů, jala se po ní vystupovati s odho- dlaností, jež snad muži je neznámou, kteréž však nabude vášní uchvácená žena okamžitě. Noc překvapila Marii v okamžiku, když dostoupivši vrcholu, snažila se vypá- trati při bledém svitu měsíce, kudy asi ubíral se markýz. Po horlivém a bezvýsledném pátrání seznala z ticha, kte- réž v okolí panovalo, že chouani se svým vůdcem od- táhli. Vášnivé napjetí sil ochablo náhle, když zmizela na- děje, kteráž ji rozněcovala. Byla samotna, v noci, v kra- jině neznámě, vzbouřené; počala přemítati, a výstrahy Hulotovy, výstřel paní du Gua, naplnily ji hrůzou. V tichu nočním, tak hlubokém na těchto vrších, bylo slyšetii z velké vzdálenosti sebe nepatrnější šelest padajícího lístku, a tyto jemné zvuky vířily vzduchem, jakoby měly býti příšerným měřítkem nekonečného ticha a samoty. Ve vyšších vrstvách ovzduší proudil vzduch a prudce pohá- něl mraky, vyvolávaje hned svit a hned zase stín, jejichž světelné effekty její bázeň ještě zvyšovaly, neboť dodávaly předmětům nejnevinnějším tvářnosti fantastické a strašné. Obrátila zrak svůj k domům fougrským, v nichž světla zářila jako hvězdy na zemi spadlé a náhle rozeznala jasně věž Papouščí. Jen malá vzdálenost ji dělila od do- mova, ale tato vzdálenost byla propastí. Vzpomínala na rokle, kteréž byly po obou stranách stezky, po níž sem vystoupila, vědouc, že by bylo s větším nebezpečím se Chonani.
Sulpicio Marie Hulotův Guo Verneuil