Strana 2. Číslo 322

KATOLICKÉ LITY.

Dne 23. listopadu 1900.

Pro samostatné celní uherské území. Obecní zastupitelstvo v Szegedíně usneslo se jedno- hlasně, aby podána byla říšskému uherskému sněmu petice, žádající za zřízení samostatného celního uher- ského území. Podobné petice chystají se podati ještě také mnohá jiná uherská obecní zastupitelstva. Probošt proti arcibiskupovi. Ostudná tato aféra zabírá pořád ještě veřejné mínění v Německu. »Germania«, jež hájí arcibiskupa Stablewského, tvrdí, že hnutí proti proboštu Krzesinskému nevyplynulo z důvodů národních, nýbrž z jistého druhého protestant- ského spiknutí proti katolicismu. Není prý pražádné pochybnosti, že také v Poznaňsku má býti vzbuzeno hnutí, řídící se heslem »Pryč od Říma!« Říšský německý sněm, kterýž měl včera za příčinou kajícného dne přestávku, pokračovati bude dnes v čínské debatě. Před tím arcit předcházeti bude debata o dotazu, podaném za pří- činou známé sféry, točící se kolem 12.000 marků. Říšský kaneléř siíbil sice, že na tento dotaz odpoví již ve dnešní schůzi, ale podobá se pravdě, že z příčin opportuních učiní tak až po ukončení čínské debaty. Nová papežská encyklika. Jak známo, pracuje sv. Otec již dávno o nové encyklice, týka- jící se křesťanské demokracie. Encyklika má býti uveřejněna ještě koncem tohoto roku.

Smíme-li věřiti dopisu, jejž uveřejňuje »Pol. Corr.« z Říma, hodlá papež v této s největší napjetím oče- kávané encyklice vytknouti nejprve to, že pojem kře- sťanské demokracie vylučuje dle jeho náhledu vše- likou politickou tendenci a snáší se s každou formou vládní. Křesťanská demokracie nemůže nikdy kráčeti ruku v ruce s revolučním socialismem. Podstata kře- sťanské demokracie spočívá v těsném spojenectví ka- tolických stran s lidem, v utvoření celé řady zřízení za účelem povznesení hmotného a mravního blaha li- dových vrstev a v podporování všech jejich opráv- něných potřeb. Papež varuje dále rozličné politické strany před nadsazováním a výtržnostmi, do kterých snadno mohou upadnouti a označuje jim cestu, na níž jedině byly by s to, aby odpomohly běd ým po- měrům spodních tříd na základě úcty všech před legitimními pány a před platným nynějším řádem společnosti. Dánská vláda podala landsthingu nové berní předlohy. Ve včerejší schůzi, ve kteréž byla o nich zahájena debata, prohlásil statkář Rottbök jménem frakce, utvořené ze členů dosa- vadní pravice, toto: »Strana, k níž patřím, jest pře- svědčena, že vládní předlohy nedají se provéstia doporučuje tedy, předlohy, jež byly přijaty ve folke- thingu,« Pravice folkethingu se usnesla včera, že vůdce přívrženců berních předloh v folkethingu, Disenena, má býti pro své veřejné útoky na ny- nější vládu ze strany vyloučen.

Ku přelíčení v Bukurešti. »Constitutional« uveřejňuje vysoce officiosní notu, ve kteréž napomínán jest rumunský tisk, aby své zprávy týkající se pro- cesu Mihajlanova nespojoval s útoky proti Bulharsku. List prohlašuje, že nikdo nebude ničeho namítati proti tomu, když časopisy budou také o těch nejmenších podrobnostech přelíčení podrobně referovati. Ale celé přelíčení má velice politický význam, takže jest vy- stříhati se všeho, co by nějak mohlo účinkovati na výrok poroty. Patrno z toho, že rumunská vláda ráda by zachovala mír a přátelství s Bulharskem. Jazyková otázka na Maltě podobá se téměř úplně jszykové otázce v naší polovici říše. Vedou se o ní následkem nařízení ministra Cham- berlaina, že úřední řečí musí býti výhradně angli- čina, přímo vášnivé rozhovory. Maltanské časopisy dovolávají se pomoci úřední Italie a vůdcové akce proti angličině a pro italštinu obdrželi z Ríma již vyrozumění, že otázka tato uvedena bude na přetřes v italském parlamentě. Ano, některé kruhy na Maltě jdou již tak daleko, že žádají na Italii, aby na vzdor Anglicku dorozuměla se s Ruskem a Francií a na- vázala s oběma těmito státy užší styky. Praví se, že sám ministr Visconti-Venosta těžce nese vystupování Anglicka na Maltě. Revoluce v Kolumbii se šíří. Ve Washing- tonu vzniká následkem toho veliké rozčilení. Ameri- čané nesou zvláště těžce odplutí válečného korábu »Pheacant« z Viktorie, kterýž má dle doslechu rozkaz, vyříditi otázku, týkající se zabrání anglického parníku »Taboga«. Očekává se, že Kolumbie bude přísně po- hnána k zodpovědnosti.

Volební ruch. Čechy. Píší nám od Trutnova: Páni socíni na každé schůzi a v každém téměř čísle svých lístků hlásají, že prý v Rakousku vládnou »klerikálové«. Praxe však ukazuje, že vlastně na socíny desetkrát bere se více ohledu, než na »klerikály«, resp. kato- líky. Důkaz toho máme na Trutnovsku, kde bychom socialistům také mohli dáti titul e. k. vládní strany, jak to činí vídeňské listy bez konfiskace. Mají totiž státní orgány před červenou revolucionářskou stranou, jež v »Echu« bez konfiskace hlásá, že chce »pře- měnu Rakouska od základu«, nehorázný respekt. Když r. 1897 c. k. hejtmanství určovalo volby vo- litelů do V. kurie na neděli, bránili se tomu staro- stové. Tehdy řekl jim úřadující okresní komisař: »Co pak myslíte? To bychom měli hned interpelaci na říšské radě.« Socínů, kteří na říšské radě ani ještě nebyli, se báli. Tehdy byly volby odpoledne. Latos to je však ještě lepší. Volby v V. kurii jsou v ne- děli, dne 2. prosince od 9—12 až 2 i 5 hodin odpoledne. Tedy v čas dopoledních služeb Božích. Na několik socialistů se bere ohled. Inu ovšem. Jsout vůdci jejich z vyvoleného národa. Na 95 proc. kato- líků se však ohledu nebere. Tém se může dávat od c. k. úřadů špatný příklad tím, že se v čas služeb Božích volají do hospody k volbám. Volebními komi- saři jsou po většině učitelé, kteří jsou namnoze ři- diteli kůru. Proto bude na mnohých místech tichá »hrubá«. To je všecko možné, jen aby žádný socín nepřišel o hodinu práce. Ostatní volby jsou pak ve všední den. Tu to jde, ač mnohý řemeslník a rolník na tom jest mnohem hůře, než dělník tovární či horník. Myslíme, kdo chce práva, musí nésti i oběti.

Mohly by tedy i volby v V. kurii ve všední den býti. V r. 1897 byly užší volby ve všední den, a délnictvo si k tomu čas v továrnách vymohlo. Byli tu jako jeden muž. Volbami nedělními se při neteč- nosti občanských stran pracuje jen rudé demokracii do rukou, a toho, myslíme, není zapotřebí. Mohou-li jiní občané ve všední dny volit, nač ten strach před socíny? Inu, jen tak dále! Až zase bude zle, pak se bude volat po »klerikálech«, aby působili na lid, před očima c. k. úřadů svedený. Bude-li to jen co platno, až lid víře docela odcizen bude. Slezsko. Sociálně-demokratická strana jmeno- vala v kurii venkovských obcí na Těšínsku kandidátem pro volbu do říšské rady horníka Stanku. Dolní Rakousy. Zítra pořádá ve Vídni ve- řejnou schůzi všeobecný spolek rakou- ských žen. Pozval do ní všecky kandidáty, kteří byli jmenováni pro volby do říšské rady od některých svobodomyslných stran ve Vídni. Schůze ta může býti velmi zajímava, neboť vzpomenutí páni kandi- dáti budou v ní rozvinovati svůj politický program. Možné, že spolek dá alifer všem a bude jmenovati kandidátky ze svého vlastního středu. Ale což poře- kadlo: »Dlouhé vlasy, krátký rozum«? Gorice. Vlasko-národní volební výbor kandi- duje za venkovské obce friaulské vedle inženýra Antonelliho Alfreda Lenassiho; za měst- skou skupinu Alfreda Lenassiho, za velkostatek advokáta Berzegnassiho a za V. kurii Diega de Finettiho. Lenassi a Berzegnassi byli poslanci již dříve. Finetti patří mezi nejpopulárnější průmysl- níky ve Friaule. V V. kurii bojovati budou — celá kurie má jenom jeden jediný mandát — Vlaši, so- cialisté a Slovinci. Tito poslední dělí se na katolíky a liberály. Kand dátem socialistů jest Kristan, kandidátem katolických Slovinců profesor bohosloví Gregorčič a kandidátem liberálních Slovinců Tůma.

Zprávy církevní- Jeho Milost nejdp. kníže-arcibiskup pražský Lev svobodný pán Skrbenský navštívil včera ráno v průvodu vsdp. preláta Horn- steinera poprvé klášter Voršilek ve Ferdinan- dově třídě. O 8. hod. ranní přibyl ndp. arcipastýř do kostela sv. Voršily, kde za četné asistence sloužil slavnou mši sv., při níž udělil řádovým sestrám sv. přijímání. Pak odebral se Jeho Milost do klášter- ního sálu, kdež byl přijat celým konventem a pro- hlédl si i školy. Tu pozdravily vznešeného církevního knížete dvě žákyně, a sice jedna v řeči české, druhá v řeči německé. O 91/2 hod. dopolední vrátil se Jeho Milost kdp. kníže-arcibiskup zpět do své residence. Zprávy římské. V neděli přijal sv. Otec v jednom ze sálu vatikánských poutníky diecésí Porto a Sv. Rufiny, mezi nimiž bylo mnoho rolníků a dělníků, kteří byli vedeni svými biskupy. — V úterý dopoledne přijal papež v soukromém slyšení biskupy z Cloyne v Irsku, z Vilna v Litevsku a apoštolského vikáře v Nové Kaledonii. Ve středu pak sv. Otec uvítal opět četné poutníky v basilice sv. Petra. Svěcení na kněžství. Na kněžství svěceni budou v Českých Budějovicích dne 23. prosince t. r. jáhnové: Brůžek Václav, narozen v Pohorovicích, fara Skočice; Dvořák Josef, narozen v Růžené, fara Malá Chýžka; Procházka Rudolf, narozen v Lipkové Vodě. Svěcení vykoná Jeho Exc. ndp. biskup dr- Říha. Nastolení nového faráře v Polici nad Metují. Na faru, úmrtím vdp. děkana Schuppla před 4 měsíci uprázdněnou, nově jmenovaný dp. Cyrill Kaněra, farář z Počapel, slavil předešlé ne- děle svůj příchod do města a zároveň své nastolení

Skvělého uvítání se súčastnila městská rada korpora- tivně, c. k. úřednictvo, četné spolky a školní mládež s c. k. okresním inspektorem a učitelstvem. Akt in- stalační vykonal vdp. konsist. rada Ř. Wagner, pro- sloviv vzletnou a dojemnou řeč. Nově jmenovaný du- chovní působil v městě Polici před lety jako kaplan třináct roků a těší se ve všech kruzích veliké váž- nosti a oblibě. Za své zásluhy a práce literární vy- znamenán byl v těchto dnech hodností kníž. arcib. notáře. Církevní slavnost. Dnes slaví se svátek sv. Klimenta, který byl třetím v řadě římských pa- pežů po sv. Petru, pocházeje z císařského rodu Flaviů. Jsa žákem sv. Petra a Pavla, pracoval, jak o něm sv. Pavel sám svědčí, velmi horlivě v díle apoštolském a spravoval pak církev svatou jako nej- vyšší hlava v době, kdy byla v začátcích a kdy proti ní zuřilo krvavé pronásledování. Sv. Kliment sám byl jako papež jat a poslán do vyhnanství a že ani tam neustával, zapomínaje všeho trápení svého, utvrzovati spoluvězně ve sv. víře a svými zázraky mnohé obrátil, musil podstoupiti smrt mučenickou. Byl vyvezen na moře, kotvice zavěsena na hrdlo jeho a tak vhozen do moře. Bůh jej oslavil, že tělo jeho zázračně bylo nalezeno a jemu ke cti chrám po- staven. Rozličnými převraty stalo se, že víra svatá v těch krajinách zahynula, kostelík byl v ssutiny obrácen, až po více staletích náš sv. Cyrill do těch. krajů přišel a ostatky sv. Klimenta po dlouhém pá- trání zase nalezl. S bratrem svým, sv. Methodéjem, nosili ostatky sv. Klimenta po všech apoštolských ce- stách a donesli je konečně do Říma.

Třídenní slavnost blahořečení blah. mu- čeníků P. Diviše a Fr. Redempta z řádu bosých Kar- melitánů, konati se bude v kostele Karmelitek na Hradčanech od 24. do 27. listopadu. — Pořádek služeb Božích: V sobotu, dne 24. listopadu — kdy zároveň připadá památka sv. Jana z Kříže, bude již dopoledne v 9 hodin německé kázání dp. Hroudy, pak slavná mše sv. — započne odpoledne ve 4 ho- diny třídenní slavnost. Přečte se nejprve apoštolské bréve Jeho Svatosti Lva XIII, po té bude vysvětlen význam slavnosti, pak odhalí se obraz blahoslavenců v potom bude pontifikální sv. požehnání vsdp. ka- novníka Scharwortha. V neděli, dne 25. listopadu: Dopoledne v 7 hodin bude sloužiti mši sv. Jeho kní- žecí Milost pan arcibiskup svobodný pán Skrbenský; v 9 hodin německé kázání vsdp. preláta Thdr. V. Frinda, po něm pontifikální mše sv. vsdp. preláta Thdr. Hornsteinera. Odpoledne ve 4 hod. české ká- zání dp. Thdr. Isidora Zahradníka, O. Praem., po něm pontif kální sv. požehnání vadp. kvnovníka Thdr.

Marka. V pondělí, dne 26. listopadu: Dopoledne v9 hodin německé kázání dp. P. Albána O. S B, po něm pontifikální mše sv. vsdp. kanovníka Bindera. Odpoledne ve 4 hod. české kázání dp. Jana O. S. B, po něm pontifikální sv. požehnání vsdp. preláta Thdr. Krásla. V úterý, dne 27. listopadu: Dopoledne v 9 hodin německé kázání vsdp. preláta Thdr. Horn- steinera, po něm pontifikální mše sv. vsdp. preláta Thdr. V. Frinda. Odpoledne ve 4 hod. české kázání dp. P. Frant. Schrollera C. SS. R., po něm pontifi- kální sv. požehnání s »Te Deum laudamus« vsdp. generálního vikáře Thdr. Brusáka. Sv. Otec uděluje plnomocné odpustky všem věřícím, kteří v čas této pobožnosti přijmou sv. svátosti a v dotčeném chrámu Páně na jeho úmysl se pomodlí; neplnomocné od- pustky 100 dní všem, kdož aspoň skroušeným srdcem v tomto chrámu Páně na jeho úmysl se pomodlí. Od- pustky ty však jen duším v očistci vzhledem na ju- bilejní rok přivlastněny býti mohou.

Pobožnost u sv. Jakuba. Dnes, v pátek, dne 23. t. m. počíná u sv. Jakuba 40hodinná po- božnost čili výstav Nejsv. Svátosti. Každodenně o 8. hod. velká mše sv., o půl 5. slavné požehnání. V úterý, dne 27. t. m. se při sv. požehnání pobož- nost ukončí slavným Te Deum a kázáním o Nejsvě- tější Svátosti. — V neděli, dne 25. t. m. káže u sv. Jakuba po sv. požehnání dp. Josef Šimon z ř. Křížovníků s červenou hvězdou: »O významu sv. Vincence de Paula,« při čemž bude sbírka pro sv.-jakubskou konferenci sv. Vincence de Paula. Devítník na Karlově. V neděli, dne 25. t. m. při páté slavnosti Karlovského devítníku o 4. hodině odpolední zapěje sbor chovanek a ochotnic pěvecké a klavírní školy pí. Marie Benešové-Ma- chainové po zpívaných litaniích loretanských osmi- hlasé »Ave Maria« od Blodka a »O Maria, Mát drahá« od A. Jelena. Svěcení kostela. Od Jaroměře se nám píše: Dne 18. listopadu t. r. vysvěcen byl od nejd. p. biskupa královéhradeckého Edvarda Jana N. Bry- nycha nový kostel sv. Petra a Pavla ve smíšené obci Zaloňově u Jaroměře. Ndp. biskup sotva že se vrátil z pouti římské, nedbal únavy ani nepo- hody časové a vydal se z Hradce Králové dne 18. listopadu do Zaloňova ku posvěcení chrámu Páně již o 5. hodině ranní. Vykonav obřad přes 4 hodiny tr- vající sloužil za četné assistence kněžstva vikariatu