2
masthead
V Praze, v ponděli dne 14. října 190l.
Praha
4
article
Na ranní n odpol. listy
o přilohami („Naučný Obaor ve
středu a „Liteřární Hlillka
v půžek) přodplšcí se
Praže v administra
na měsíe . . . . . . 2 K — l
6 K —h
na čivrt leta . . . . .
s dvolí donáškou
na něsíe . . . . .
7K50
na čtvt leta
ve tiisikšch:
na měsío . . . .
Poštou
za nřsle . . . . . .
kei
na čtrrti lela
s drejí zlilliou
na něst
ns čtvrt te
Liteřární Hlillka
5
title
Kandidátní listina
6
article
Praha
onefov-Lben.
Praha
onefov-Lben.
1. František Filip, majitel tiskárny
a hostinský v Libni.
2. Josef Macháček, přednosta účtárny
českomoravské strojírny v Libni.
Volba bude zejtra v úterý dne
15. října t. r. Ježto jediné četná účast
pp. voličů a svorná volba svrchu uvede
ných kandidátů zabezpečiti může příznivý
výsledek, žádáme všechny své stou-
pence a přátele národní shody,
by do jednoho dostavíli se k vo
lebnímu osudí ajednohlasně volil
svrchu uvedeně kandidáty spo-
jených stran národních a státo-
právních.
V Praze, dne 13. října 1901.
Za výkonný výbor národní strany svo
bodomyslné:
JUDr. Václav Škarta
JUDr. Lad. Dvořák,
předseda
jednatel.
František Filip
Macháček
JUDr
Škart
Lada
Dvořák
Praha
Libeň
národní strana
7
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“
Telefonické zprávy „Nár. Listů“
Drahý všeněmecký sjezd.
Z Olomouce, 14. října. Včera konal
se zde druhý všeněmecký sje zd.
Obeslán byl dosti hojně. Posl. Wolf, který
měl podávati zprávu o politické situaci, se
nedostavil. Čekalo se na něj celé do-
poledne. Odpoledne došel telegram ze Stare
Paky, že nemůže se dostaviti, poněvadž jest
zaměstnán pilnými pracemi volebními. Do
poledníschůze sjezdová byla věnována
vnitřní organisaci všeněmecké strany v mark
rabství.
Když Wolf nepřijel, musili účastníci
vzíti za vděk s přednáškou novojičínského
dra. Freislera.
Jeden pondělník oznamuje, že prý ně-
kteří čeští předáci svolávají poradu vůdců
pravice za příčinou obnovy větši ny
pravice. Můžeme prohlásiti, že zpráva t
jest úplně vymyšlena.
Ve své »Montagsrevue« dává s
velebiti pan dr. Arnošt Körber jako muž.
jehož loyalitu především prý uznati musí
Čechové. Co se týče té loyality dra. Körbra
vůčí Čechům, musíme co nejrozhod
něji odporovati. Pan dr. Körber ne
zasloužil si nikterak, aby jeho loyalita z če
ské strany jakkoliv se uznávala. Ve stati
téhož listu, věnované nastávající kam-
pani říšské rady, prozrazuje se, že
dr. Körber chystá zase nějakou součinnost
»velkých« stran pro hospodářskou
práci. Pan dr. Körber s takovými pokus
dvakráte již důkladně pohořel. Do třetice
všeho dobrého a — také zlého
Posl
Wolf
Freisler
doktor
Körber
Čecho
Olomouc
star Paka
8
article
K zasedání říšské rady.
Z Vídně, 14. října. Vnitřní poli
tika cislajtánská vstupuje dneškem do prv-
ního týdne parlamentní sezony podzimní.
Ještě nejsou skončeny formálně ani volby
venkovských obcí do sněmu král. českého
již hlásí se říšská rada vídeňská.
Jest prý úmyslem vlády, aby
na počátku nastávajícího zasedání plenárn
schůze konaly se v týdnu toliko dvakráte,
tak aby všechen zbývající čas mohl býti vě
nován projednávání rozpočtu ve
výboru.
Pokud se týká presidia, prohlašuje
pondělní orgán německého velkostatku, že
Němci trvají na tom, aby hodnost
pryního místopředsedy zastávána
byla mužem jejich důvěry, a že, jakoza
poslední doby, také tentokráte bude zůsta
veno německé straně lidové, aby
jako německá strana, početně nejsilnější,
svého kandidáta pro dědictví po Pradovi
jmenovala.
Týž velebil činnost Všeněmců v minulé
říšské radě a vyslovil politování, že Morava
není na říšské radě zastoupena žádným Vše-
němcem. Gratuloval Všeněmcům k jich ve-
likému a velkolepému úspěchu při volbách
zemských v království českém a projevi
bezpečné očekávání, že Všeněmci stupňova-
nou činnost obrátí na Moravu. Na konec
mluvil prof. Sommer o zamýšleném stě
hování se francouzských řeholí do Rakouska
proti kterému přijata resoluce.
Němec
Sommer
Vídeň
Morava
Rakousko
9
article
Telegrafické zprávy „N. L.
Telegrafické zprávy „N. L.
Španělsko a Anglie.
Z Madridu, 13. října. (C.-B.) Z Lissa
bonu se oznamuje, že úřady zapověděly byčí
zápasy, jež na prospěch Burů provedeny být
měly, obávajíce se, aby se při nich neudaly
Anglii nepřátelské projevy.
Čína platí odškodně
Z Pekina, 13. října. (C.-B.) Čínšt
plnomocníci odevzdali dnes španělskému vy-
slanci Cologanovi jakožto nejstaršímu
členu diplomatického sboru poukázku na
450 mill. taelů k úhradě velmocemi zádaných
náhrad.
Boje v jižní Americe.
Z Londýna, 13. října. (C.-B) »Reute-
rova kancelář« oznamuje: Venezolan
zahradili se na různých místech v Goajiře.
Pozoruje se u nich velký nepořádek. Vene-
zolané nemají žádné intendantury a žijou
z rekvisic, jimiž krajína už je zpustošena.
Indiani, kteří jsou na Venezolany pro jich
Jukrutnost rozhořčeni, zkomolili děsně Vene
zolany, již byli zajati.
N L
Španělsko
Anglie
Madrid
Čína
jižní Amerika
Londýn
Reut
10
article
Z Vídně, 13. října. (C.- B.) Císař učini
včera odpoledne návštěvu královně matce
portugalské. Královna odjela večerdo
Sigmaring
Z Paříže, 13. října. (C.-H.) »Agence
Havas« oznamuje ze Soluna z dnešního
dne: Francouzský konsul v Mona
stýru byl včera od tureckých vo-
jáků napaden. Vinníci byli ihned za
tčeni. Vojenský velitel odebral se ke konsu
lovu náměstku, aby se pro tuto událost
omluvil.
Z Paříže, 13. října. (C.-B.) Dle zpráy
časopisů byl v Suse (v Tunisu) zatčen
jistý tnrecký důstojník, který pry
měl v tom případě, že by bylo následkem
přerušení diplomatických styků mezi Francií
a Tureckem došlo k válce, z rozkazu ture-
ckého ministra války vzbouřiti kmeny na
jihoalžírské hranici.
Z Poitierů, 13. října. (C.-B.) Dnes
konal se zde za předsednictví presidenta
Deschanela banket mutuanistůo
1500 příborech. Deschanel velebil mutu
anismus jako základ nového společenského
řádu, jenž zabrání utopiím a násilnostema
připil presidentovi Loubetov i jako ochranci
mutuanistů a budoucnosti francouzského
mutuanismu.
Z Poitiersu, 13. října. (C.- B.) Dne
konal se tu za předsednictví presidenta po-
slanecké sněmovny Deschanela banket
mutualistů. Přítomno bylo 1500 osob
Deschanel velebil v přípitkové řeči mu-
tualismus jakožto organisaci nového
společenského řádu, jež utopiím
násilnostem cestu zalirazuje, a připil presi-
dentu republiky Loubetovi, jakožto ochránei
mutualistů, jakož i budoucnosti francouzského
mutualismu.
Z Říma, 13. října. (C.-B.) »Agenzia
Stefani« uveřejňuje následující notu: Ani
ústřední vláda, ani vláda erythrejská ne-
obdržely dosud zpráv o nepřátelském
chování se sultána rahejtského a malé čety
jeho lidu.
Havas
Sus
Deschanel
Loubetov
Stefan
Vídeň
Paříž
Tunis
Francie
Turecko
Řím
11
article
Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická.
Z Pretorie, 13. října. (C.-B.) Od 15
záři bylo ještě 18 burských náčelníků zajato
z jižní Afriky navždy vypovězeno.
Z Dandee, 13. října. (C.-B.) Generá
Botha překročil řeku Baviaan a postupuje na
sever. Soudí se, že vypravil oddíl svého mužstva
aby převzal a doprovodil pro něho, Bothu
určený transport. Tento oddíl postupuje prý n
východ.
Kabinet Körbrův a Čechové.
Z Vídně, 12. října.
(Původní dopis »Nár. Listů«.)
Státníkem veliké koncepce, širokého roz
hledu a prozíravosti, o které právem pověděno
»vládnouti znamená předvídati«, není — dr
Körber. Je státníkem en miniature et a la mi
nute. Krtčí hromádka mu je Sněžkou a podaří-l
se mu přiměti dra. Eisenkolba, by vzal nazpět
nějakou pornografickou nebo církvi katolické
nemilou interpellaci, domnívá se, že získal —
Všeněmce. Žije tak ode dne ke dni. Protlouká
se. Naučil se tomu od hraběte Taaffa.
V arsenále jeho jsou samé prostředky malé
Nestroufaje si jimi na veliké problémy, odsta
vuje, oddaluje tyto. Jen že krise dilatorickou
methodou léčební nestávají se méně nebez
pečnými, naopak povážlivějšími.
V psychologii národů nevyzná se vůbec.
Duši lidu nepochopuje a nerozumí jí. Snad
proto, že nenáležel nikdy žádnému národu,
ještě méně lidu a že patřil k odrůdě lidí, kterým
je rakouský byrokratism anebo byrokratické ra
kušanství rámcem, do něhož vejde se vše a ve
kterém přece není pranic.
Naše cily a snahy, naše elle a tužby jsou
mu cizími. Sám jsa studený jako led myslí.
že jsou také jiní, a pro palčivost rány, kterou nám
— právě tomu dva roky — zasadil s hr. Cla-
rem zrušením vniterní češtiny, nemá porozumění.
Pretorius
Both
Baviaan
Čecho
Körber
Taaff
Afrika
Vídeň
12
article
Zrovna tak nedostává se mu smyslu pro náš
požadavek po druhé české universitě. Pohybuje
se v nížinách všednosti beze vzletu a vznětu.
nedbaje zejtřka, jen když odbude dnešek,a
nespěje k vyšším metám, jen když odbude,
čeho nezbytně vyžaduje okamžik. Hr. Taaffe
udělil volební právo pětizlatovým poplatníkům
hr. Badeni zavedl pro 72 poslance všeobecné
právo hlasovaci, — kde je v inventáři dra.
Körbra podobné plus? Kde je vůbec nějaká
positivní položka jeho dvouleti ? Kde je pokroh
ve vývoji věeí rakouských, kde polepšení jieh
za jeho vlády?
Dokážeme mu, že naopak je v něm
zhoršení.
Není pouze obratným politikem, kdosi
dovede pomoci v tísni — též k tomu je třeba
schopnosti — ale také ten, kdo dovede těžit
ze situací dobrých. A jakou měl dr. Körber
když parlament se rozcházel! A co zn
udělall
Atmosféra v květnu a červnu nebyla sice
teplou, ale přece vlažnou. Vyklíčily v ní lee
které zárodky. Doba byla příznivou. Vzdueh
byl vlahý, mírný, v pravdě jarní. Čekalo se
doufalo se. Půda byla připravena. Čtyři měsíce
měl chéf zodpovědné vlády před sebou. Neuži
jich — promarnil je. Propásl onu příležitost,
která se dostavuje v životě soukromém i ve-
řejném jen jednou. Situaci, kterou mu j iní
přichystali, zkazil na dobro. Nejen není takovou,
jakou byla, nežli se poslanci odebrali na letn
prázeň, je zpáčena daleko nazpět a nej-
hlubší nedůvěra, nejrozhodnějši
protesty zněly z jednomyslných volebníeh
projevů členů české delegace a spolu
souhlasný soud o jeho postupu. Tato shoda
v názorech o něm nebyla věru ani nahodilou,
ani smluvenou. Její vysvětlení nebudiž hledáno
u poslanců českých, nýbrž u dra. Körbra.
Taaff
Baden
Körber
Hradec
13
article
Dávnoť opustil linii »nentra-
lity, nestrannosti a stejnoměr-
nosti« k oběma národům v zemích našich,
které prohlásil zásadami svého programu. Dávno
se uchýlil od svého prvotního stanoviska, že
všechny záležitosti, obou národů se dotýkající,
vyřízovati se májí a mohou toliko na základě
obapolného dorozumění. Dávno již
opustil silnici zlatého středu a chodí klikatinou,
po které vždy hloub a vždy více sestupuje
k Němcům, ba k Všeněmcům ! Nebylo ministra
v Rakousku, který by radikalismu pangermán
skému tak hověl, jak on. Ovšem chová víru
a vštěpil ji vyšším činitelům, že lze jej vlíd-
noslí snáz odzbrojit a porakouštit, nežli příkrostí.
Četné jsou akty, kterými stal se nevěren
sám sobě, svému poslání, svým opětným dekla
racím. Dar 21 mandálů Němcům na sněmě krá
lovství českého, který dle jeho vlastního pro
hlášení na lednových konferencích r. 1901 mohl
státi se toliko jako kompensace jiných oprav
příčí se jim úplně. Co je s umělecko
galeril, velkodušnosti panovnikovou zalo
ženou? Kde je kuratorium její? Kde jeho
presidium? Kde jednota ústavu, který
měl répresentovati nedilnost naší historické
vlasti? a
Kdekoliv o věc česko u jde a šlo, z pra-
veni předem a vždy Němci a vyžádán
jejich souhlas. Navzájem se nestalo
neděje se. Tak dr. Körber zaved
»nepsané veto« Němců proti nej-
spravedlivějším a nejvěcnějším
postulátům našim a tam, kde náleží role
rozhodčího saměmu kabinetu, povýšil na
tuto hodnost — německou levici vůbec
a její nejvýstřednější křídlo zvláště. Tak fak-
ticky nevládne zodpovědně ministerstvo, nýbrž
nezodpovědní pohlavárově bývalé
německé obstrukce. Tak máme samo-
vládu německou, jak byla do roku 1879. Tak
jsme svědky recidivy Rakvuska do nejhoršíel
dob utrpení našeho, kdy vydáni jsme byli ty-
ranii autokracie německo-centralistické koterie.
Dávnoť
Němec
doktor
Körber
Rakousko
14
article
Tak obnoveny pych a zpupnost německé mino-
rity v tomto státě, že jest ona povolána rozsu
zovat o míře práv, o životě všech ostatních ná-
rodů, kteří jsou majoritou.
Strašně, v této chvili takořka nepřehledné
jsou škody a spousty, které přivodil tento ré
gime. V celé velikosti bude možno poznati je
až vezme za své systěm, který chtěje být
měkkým naproti elementům, gravitujícím mimo
rakouskou monarchii, aby je nepopudil, stal se
slabým. Nedosti toho: který stal se nesprave
dlivým k národům a živlům, Inoucím ke státu
a říši a hledajícím vnitř jeho hranic existen
a záruky své budoucnosti, která je budoue
ností celku.
A kdokoli přijde po dru. Körbrovi a bude
chtíti Rakousko, vyšinuté z kolejí, zase uvěst
na ně zpět, bude míti dílo nejen obrovské, ale
také práci nevděčnou a trapnou. Protože žádný
minislerský předseda nebude směti a moci, bude-l
chtiti slout a být rakouským, jíti v povolnost
vůči odstředivým silám tak daleko, jako zaše
dr. Körber. Protože každému chefu budoucíh
kabinelu všeliké couvnutí z krajní čáry, po
kterou pokročil dr. Körber, vykládati se bude
jako bohopustá křivda na německém lidu,
protože tu skryty jsou zárodky nových otřesů,
nových zmatků, nové krise
Vykonané právě volby do sněmu královstv
českého jsou svědectvím, jaké jest ovoce favo-
risování Všeněmců. Jejich rozmnožení po kapi
tulaci r. 1899 a po dvouletí Körbrovu, kter
svoji raisonu hledalo v poděiňování se vyslo-
veným a nevysloveným diktátům všeněmeckým
je toliko přirozeným a logickým. Voličstvo bez
děky obrací se ke straně, která se může po
chlubiti, že je kvasem mezi Němci a že n ej
více zmůže — nejen u těchto, nýbrž té
u vlády.
doktor
Körber
Němec
Rakousko
15
article
Ale zároveň je vzrůst a rozmach vše
německého voje ve sněmovně vídeňské i pražské
eklatantní desaveu celého směru, do klerého
převaleno a překoceno předloni, touto dobou,
Rakousko a není nadsázkou, nýbrž pernou
pravdou, co pověděl dnes meškajíci zde politik
maďarský: že »kdyby ještě byl u křesla ka-
binet Badenův, kdyby v platnosti byly jazykové
výnosy, kdyby existovala majorita pravice a její
president stál v čele parlamentu, nemohlo
by Všeněmců také býti vícl«
Celému světu jest patrno a musí býti mu
hlásáno stále a slyšitelně, že všechny oběti,
vržené na pospas revoltě německé, že všechno
ponížení národa českého a jeho jazyka, že
všechno nadcházení si německých buřičů —
že všechno to bylo marným, bezúčelným
bezůspěšným, že, pokud jde o Němce, věci na-
lezají se tam, kde nalezaly se koncem r. 189
a že děsná bilance obratu politickéhio ze dne
17. října r. 1899, jehož je dr. Körber pokra-
čovatelem, vypověděti se dá rozpoznáním: ničeho
nezískáno u Němců, nežli stupňování jejich pre
tensí a mnoho, mnoho ztraceno u Čechů, za
služby státu prokázané.
Takové jsou výsledky vlády dra. Körbra.
Nezávidíme mu; je-li jimi hrd a holedbá-lise
jimi dokonce, nalezá se v subjektivním a v ob-
jektivním klamu.
Nikdo nedomnívej se však, že voláme po
persekuci Všeněmců. Nevolali bychom poní
ani kdybychom jí nebyli zakusili na svých
tělech vlastních, ačkoli bylo by lidsky poch opi
telným přání, by seznali její slasti, kdo ji po
celá desetiletí provozovali proli nám. Takově od-
vetně a mstivé touhy jsme zcela prosti a da-
leci. Také z té příčiny, že útisk a tlak minou
se účinku. Co žádáme, je něco zcela jiného.
Badenův
Němec
Körber
Čecho
Rakousko
16
article
Nežádáme, co stalo se v republikánsko-demo-
kratické Francii, kde vyobcováni ti, kdož nechtěl
uznati státní formu, kdož pracovali proti vlastnímu
státu. Nežádáme, aby stalo se, co by se stalo
každému v Uhrách, kdož osmělil by se popí
rati slovem a skutkem státní ideu, kterous
rozumí nadvláda maďarského kmeno v zemích
koruny svato-štěpánské. Nemluvě o Německu
kde Welfové by dovedli vypravovati leccoso
státní autorilě pruské. Nikoli, co chceme, jest
aby Rakousko, jeho výkonná moc a jeho správa
zastavily svoji za dra. Körbra pěstovanou jedno
strannost pro Němce, k tomu pro Němce, kteř
z Rakouska udělati chtějí buntovní stát, vý-
chodní marku pod žezlem hohenzollerským,
zastavily odstrkování a ponižování všech ostat
ních národův. Aby v tomto státě, kde maj
všichni stejné povinnosti, nebylo právo dvoji.
nebylo privilejí pro-Němce a bezpráví pro druhé
nýbrž rovné právo ke všem, rovná péče
vývoj všech, rovný respekt ke všem a přede-
vším, čeho se nejvíce nedostává: rovná lá-
ska ko všem!
U vlády dra. Körbra v nynější její fás
jeví se povážlivé poblouzení zpět ke stavu,
který jsme pokládali překonaným v histori
Rakouska, prolože je v odporu k jeho složen
a jeho interessům. Buď anebo: buď vrátí s
dr. Körber k neutralitě, objektivnosti a ne-
strannosti, které slavně proklamoval a ktera
jsou podmínkou a základem exislence jeho ka
binetu a bude neutralitu, objektivnost a nestran-
nost fakticky co nejpřesněji a nejsvědomitěj
vykonávat, anebo nebude vládnouti vůbec. Tuto
alternativu klade mu s celou rozhodností
s celou odhodlaností česká delegace na prahu
druhé kampaně nové říšské rady.
Welf
Němec
Körber
Francie
Uhry
Německo
Rakousko
17
article
Protestní schůze Čechů budějo-
vických.
Z Českých Budějovic, 13. října.
Dnes o půl 3. hodině odpolední svolal
Český politický spolek zdejší veřejnou schůzido
velké dvorany besedni, kde porokováno byt
mělo o výsledku páteční volby poslance d
sněmu král. českého za město České Budějoviee
a o okolnostech, jež zavinily porážku Čechů.
Dostavilo se asi 1000 účastníků, mezí nimiž
hojně dam.
Jednání zahájil pan dr. Fr. Hromada.
předseda Českého politického spolku. Přavil, že
dle jeho náhledu není dnešní den vhodným
k usnášení se o závažných věcech, jelikož mysli
jsou dosud pohnuty a podrážděny, avšak většina
výboru rozhodla, aby schůze byla svolána.
Heslem Němců, s nimž kráčelí k volbě
bylo, vztýčiti prapor němectví, povalený a ztra-
cený při volbě rady říšské. Snaha ta se zdařila.
Ovšem, že ruka, která tento prapor německého
vítězství třímá, chvěje se a je třeba jen oni
zavadit, aby prapor z ní vypadl, ale to na faktu
ničeho nemění. Překvapení z výsledku volby
bylo veliké na obou stranách, na naší i ně-
mecké. My však překvapeni jsme byli tím vice,
ježto kalkulace naše přesvědčovaly nás o jistém
vitězství. Tvrzení o naší majoritě nebylo frásí,
byl to počet, svědomitě dle skutečného stavu
vypočtený. Dle počtu toho nečitali jsme ani ony
odvislé voliče, zaměstnané v továrnách Hardi-
muthově, Stegmannově, v měšťanském pivovaře
atd., ty jsme čítali v řady voličů německých.
Čecho
Hromada
Němec
Stegmannův
Český Budějovice
Francie
d sněm král
Český Budějoviee
18
article
Kde je tedy příčina naší porážky? Uto-
pili jsme se ve vlastní han bě
Nejméně 100 našich lidí nás zradilo
volilo s Němci. Kdyby se byli ti lidé aspor
jen volby zdrželi, bylo vitězství hladce na našt
straně. Posuďte míru této špatnosti ! Je to naše
slabost duševní i hmotná.
Ostatní zjevy, které vítězství německé pro-
vázely, jsou již rázu podružného. Okresní hejt
manství nebylo k nám jindy také spravedlivějš
než tentokráta, komise volebuí neměly jindy také
složení nám prospěšnější. Že jsme pro
hráli volbu, jsou vinni našinei
kteří nás zradili.
Ke konci svého proslovu žádal p. řečník
o klidný způsob rokování, varoval před ukva-
penostmi a také před předčasným zrádcováním
lidí snad nevinných.
Na to přihlásil se ke slovu p. red. Vachek
Pravil, že německý kandidát Vollgruber, jenž je
ředitelem německé školy, do které švindlem
shánějí se české déti, také jen švindlem zvolen
byl za poslance. Hlavní příčiny porážky české
jsou tyto: 1. Strannickost okresní ho
hejtmanství; 2. zrada; 3. likna-
vost jisté části našich voličů,
4. židé; 5. volební švindle.
Řečník dokazoval, že okresní hejtmanstv
již při vyřizování reklamací zaujalo dvojí stano
visko, pro Čechy přísné, pro Němce blahovolné,
neboť ještě v předvečer volby dovolilo zanést
do seznamů 17 německých voličů, které den
před tím odmítlo. To je podivná důslednost.
Němec
Vachek
Vollgruber
Uta
Čechy
19
article
Také při sestavování volebních komisí nás
okr. hejtmanství zklamalo, neboť jeho přičině-
ním nabyli Němci většiny ve všech třech vo-
lebních komisích. Dále ostře odsoudil řečník
jednání koncipisty p. Stinyho při volbě. Jak
komise vůbec ve sporných případech Němcům
stranily, o tom máme mnoho důkazů. Předsedy
volebních komisi byli nejzuřivější němečt
stranníci.
Úřad politický měl by státi nad stranami
Němečtí úřadníci okr. hejtmanství, na př. okresní
sekretář Peinel, volili ovšem s Němci, kdežto
čeští volby se vesměs zdrželi. (Hlasy: Ne-
smělil)
V příčině zrádného jednání některých če-
ských voličů praví řečník, že sám purkmist
Němec p. Kneissl po skončení volby vyslo-
vil se, že dle odhadu německé volební komise
musí míti Čechové většinu asi 80 hlasů. Něme
V drobném prodejíe
ranní číslo o sobě . . . za 8h
odpolední
. . . . za 2 h
Va mlialkich na venkově
ranní číslo. . . . . . . . 10
odpolední.
. . . . . . . Bk
In sera ty
platí se hstově napřee.
Fřeěplacení a lnserty přijimá zdmínl-
strscs v Brarianské ulici č. a.
Tam nacházejí ss též redakee
Giskárna a sapedice „ Násodnich Listů“.
Bukopiny se nevzaosji
Němec
Čecho
Virginie
Brarianský ulice
Peinel
20
article
tedy byli přesvědčeni o své porážce. Tat
česká zrada musí býti přibita na
pranýř, aby celá veřejnost seznala, jak těžký
boj musí vésti o svá práva poctiví Čechové
v tomto městě.
Liknaví čeští voličové také zasluhují, aby
veřejnost jejich jmena zvěděla, abychom seznali
kdo je náš a kdo ne. Pro některého voliče
musili jsme jíti až i třikrát a přece k volbě
nešel. Jeden se vymlouval, že u něho ten neb
onen Čech nedává pracovati, jiný měl za důvod
různé osobní malicherné příčiny. Jeden volič,
kněz a člen besedy nešel jen proto k volbě,
že prý pan dr. Zátka nechodí dosti pilně do
kostelal
Židé šli až na několik výminek vesmě
proli nám. Bylo by dobře, aby lid náš to uvážil.
Čecho
Čo
doktor
Zátka
Tata
21
article
Dále řečník uvedl řadu švindlů a případů ná-
silí, jimiž Němci k vítězství si dopomohli. Pri-
padů takových je množství, Němci to dobře
vědí, a proto ani nad vítězstvím svým přilis ne-
jásají, jak zřejmo jest na příklad z referátu
»Budw. Kreisblattu«,
Řečník projevuje přesvědčení, že sněm krá-
lovství českého tuto volbu, která jest výplodem
nemravného násilí, zecla jistě zruší, a činí tyto
návrhy: 1. aby výkonný výbor Čechů budějo-
vických opatřil seznam všech českých voličů,
kteři své povinnosti se vyhnuli; 2. aby podán
byl profest proti volbě; 3. aby byly kluby svo-
bodomyslných poslanců a klub konservativníeh
velkostatkářů požádány, vyřízení protestu toho
pokud možno urychliti.
Ukončil pak poukázáním, že Němci nemo-
hou míti velké radosti ze svého vitůzství, nebot
ono ukázalo jim, jak my rosteme a oni upadaji
Při volbě v roce 1895 měl německý kandidát
ještě většinu 284 hlasů, dnes se ta většina
sevrkla o 258 hlasů. To mějme na paměti, pra-
cujme a nedejme se! (Výborněl)
Pan dr. Hromada na vývody předřečník
připojuje několik poznámek. Zejmena praví, že
nesdíli náhled, že by úřadníci polifického úřadu
neměli volebního práva svého vykonávati. Z če-
ského úřadnictva volil pan inženýr Mare š, a
jistě mohli voliti i ostatní čeští úřadníci, tak
jako němečtí.
Němec
Čecho
doktor
Hromada
Mar
22
article
Pan R. Rožánek (b ývalý poslanec z
obchodní komoru) vítá zkušenosti, jichž nabyli
jsme při volbě. Poznali jsme přátele i nepřátele,
seznali jsme, v čem jsme také chybili. Němei
nemají příčin, slaviti své »vítězstvi« nějakým
přepychovým kvasem. Upadají, vidí to oni, vidí
to každý. Že ve své vítězství ani nevěřili, to
dokazují poplašné telegramy, jež po volbě, když
ještě nebyl znám její výsledek, do německých
novin rozeslali. V telegramech těch již předem
naznačovali zdánlivé příčiny, jimiž hodlali svou
očekávanou porážku omlouvati, na přiklad ne-
přízeň hejtmanství (Hlučný smích.)
atd. To je známkou jejich úpadku.
Okresní hejtmanství šlo Němcům se vší
možnou ochotou vstřic, a dojista i volba něme-
ckých členů komisí volebních byla mezi Němei
a okresním hejtmanstvím předem smluvena.
Řečník to dokazuje: Do volební komise Němci
nikdy ueopomenou povolati známého pana Fa-
ráře, městského tajemníka, je to starý machr,
jejich pravá ruka. Kdyby nebylo bývalo úmluvy
s okresním hejtmanstvím, byli by jej Němni
jistě opět do komise jmenovali, avšak neučiníli
tak, jelikož věděli, že jej bude jmenovati hejt-
manství. Kde je třeba pro Němce šikovně za-
sáhnouti, tam musí býti pan Farář, jelikož
z ostatních zdejších Němců žádný toho nedo-
vede, k tomu musí býti, bohužel, Čech. (Hlasy
Renegát, odřezanec!) Je to snad nějaké
cenné vítězství, pomohli-li k jeho dobyti zrádci,
renegáli a lidé zotročilí, k volbě komando-
vaní ?
Němci zdejší, pokud mají radnici v rukou,
mohou snadno vitěziti. Když vidí, že jim scháze
200 voličů, přidělají si 250 nových. Ale do
nekonečna tato manipulace přece nepůjde. Pro-
středky jejich napjaty jsou do krajnosti, zejmena
s měšť. pivovarem se nedá již mnoho dělat.
R Rožánek
Němec
Čo
23
article
Vše nasvědčuje tomu, že Němci v Č. Budějovi-
cích upadají a my že rostem. Nám se rodí
přibývaji bojovníci dobrovolní, těch při-
bývá nám s rozkvětem českého školství, české
vzdělanosti. Řečník končí za hlučného potlesku
oprávněným projevem naděje, že tentokráte do-
byli Němci zdejší mandátu do sněmu králov-
ství českého naposled a že budoucnost náleží
v tomto městě Čechům.
Když p. Rožánek skončil, stala se zajímavá
episoda. Ke slovu přihlásil se totiž sociální de-
mokrat p. Klomfar, však jakmile objevil se
na podiu, uvítalo jej shromáždění ohlušujícím
rámusem. Voláno: »Pryč s ním I Nechceme jej
slyšet ! Bylo by to hanba, kdyby tu měl mluvit
sociální demokrat !« a marně snažil se p. před-
sedající zjednati klid, i když vládní zástupcep.
dr. Novák hrozil rozpuštěním schůze.
Klomfar několikráte odešel s podia, vždy
se ale zase vrátil, však marně.
Konečně vysloupil p. dr. Zátka, jenž na-
pomenul rozbouřené shromážďění, aby šetřilo
svobody slova. Není třeba, aby tak veliké shro-
máždění tímto způsobem se chovalo proti jedno-
tlivci, zvláště když ani neví, co on chce říci.
Pan dr. Zátka pravil, že doslechl, že i mnozl
socíální demokraté volili svorně s ostatními
Čechy a vřele přimlouval se, aby roztržka dosud
zející mezi sociálními demokraty a ostatními
českými stranami šířena nebyla. Vždyť roz-
díly jsou beztoho jen theoretické. Appelluje
na vzájemnou lásku a žádá, aby byl p. Klomfan
vyslechnut.
Jedná se však o to, není-li třeba odepříti
slovo p. Klomfarovi z příčin formálních. Schůze
tato je svolána spolkem a tu je třeba zvláštního
svolení předsedy.
Mezi tím hlásí se o slovo p. Fuchs, úřad-
ník továrny Fürthovy, český israelita. Vítá dů-
kaz ochoty vůči zástupci sociálně-demokrati-
Němec
Čecho
Rožánek
Klomfar
doktor
Novák
Zátka
Fuchs
Č . Buděj
Čechy