ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 63b90e20-8f0a-11dd-8def-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 36 celkem · entity: place 66, work 7, org 14, person 118
1 masthead
Ročník padesátý třstí.
2 masthead
oer
3 masthead
V Praze, ve středu 5. února 1913.
Praha
4 masthead
šdkdee
5 masthead
Číslo 35.
6 article
Naranntavečerní llaty předplácí se V Prase v administracl a měsle na dtvrt ista . . K = s dvojí denáškou ni e ve filiálkán na měslo. a K 8o Poštou. ri: : s dvojí stsí a n ike
K 8
7 article
ern amí-
8 article
V drobném prodejle Papně dlale o cebě sn e vešerní . . . . . . . za eb Ve fliálkekch na venkově ranní člsla . . . . . . . l0 večerni lnseráty plzti se hetově napřea Přečplaoení a inserty příjíme adpanistrace v Marianskě al. Tam nacháneji se též vedakce, tlskárna a skpodie „Národních Llstů- Rukopisy se nevransj ioní j
národní Llstus
9 article Nová válka na falkáně
Nová válka na falkáně Bombardování Drinopole a očekávaná kapi- tulace.
Drinopol
10 article
Z Vídně, 5. února. „Fremdenblattu“ te- legrafují ze Sofije: V zasvěcených kruzích uji- šťují, že kanonáda před Drinopolí Bulhary se provádí s veškerým důrazem a že pevnost již ocitla se v té míře v tísni, že nejdéle v neděli čeká se její kapitulace. Kdyby však také potom Turci se zdráhali přijati podmín- ky, které jim budou dány, zahájí se ne- přátelství znovu v celém rozsahu také na ostatních bojištic h. Bulhaři by potom nepřestali, dokud by Turky úplně nezdolali a potom by jim položili podmínky mnohem krutější, nežli jsou dosavadní. Proto soudí se v Sofiji, že Turci nepoženou věci do poslední krajnosti. Zprávy o kanonádě si odporují. Proslýchá se však, že četné čá- sti města již hoří.
Bulhar Turek Vídeň Sofijá
11 article
Ze Sofije, 5. února. Kanonáda před Drinopolí trvala v pondělí do 11. hod. noční. Potom následovala prudká palba z pušek mezi před- ními hlídkami do 4. hod. ranní. V téže době bomardování obnoveno a trvalo po celý den. Dle došlých zpráv z Mustafy paše je odpor Turků dosud chabý. Z Čataldže a Galipole neni žádných zpráv hodnověrných, avšak tvrdí se, že před Ča- taldží se již bojuje. Na všechen způso bude střelba na Drinopol stupňo- vána. Zdeiší obyvatelstvo přivítalo s po- vděkem obnovení války, jspuc přesvědčeno že po brzkém pádu Drinopole následovati bude záhy mír a konečný pokoj. Z. Z Londýna, 5. února. (Zvl. telegr. zp „Nár. Listů“.) „Daily Mail oznamuje z Běle- hradu, že dle zpráv došlých tam z Dimo ti- ky, vzdálené 20 mil jižně od Drinopole, trvalo bombardování drinopolské pevnosti včera celý den a že turecká děla na střel bu tu jen slabě odpovídala. Srbská děla 7em. byla dopravena na čárubitevní, kte- rá obkličuje celé město, a vrhal na pevnost střely po celý den. — Přední stráže stojí blízko proti sobě, na ně- kterých místech jen ve vzdálenosti 2000 m Uprchlíci z Drinopole vypravují, že potraviny v Drinopoli se nalézající ještě nějaký čas vy- stačí, že však není v pevnosti žádné- ho paliva. Dysenterie a jiné nemoci s vzmáhají. Nedostává se léků.
Drinopolit Mustafa Turek Čataldža Drinopol Londýn Bělahrad
12 article
Ze Sofije se telegrafuje, že bombardování Drinopole trvalo včera celý den a že vrchní velitel bulharský, zpozorovav, že turecká dě- la jen slabě odpovídají, dal palbu sesíliti v očekávání, že prudkou střelbou pevnost v ně- kolika dnech donutí, by se vzdala. Bulhaři soustřeďují svou palbu hlavně na severní východní tvrze. Na západní straně postoupili o míli blíže k pevnosti. Bulharský aeroplan lítal včera nad Drinopolí a vrhal na město ve- liké množství proklamace, vyzývající posádku a obyvatelstvo, aby město vydaly. Ze Sofije. 5. února. (K. k.) V bomhardo- vání Drinopole bylo včera ve všech sektorech pokračováno. Před Čataldží minul včerejš den klidně. bje zn r o Z Cařihradu, 5. února. Do ministerstva vojenství došly zprávy, že vojsko srbsko-bul- harské přiblížilo své baterie k městu Drino- poli. Dosud nedošly žádné zprávy, než od dri- nopolského velitele, který tvrdí, že bude pev- nost hájiti do posledního muže Z Caříhradu. 5. února. Bulhaři napadl Drinopol z východní a z jižní strany a zahá- svo jili děsné bombardování. Uzavřená posádk rovněž pálila na obléhající vojsko. Praví se. že každé dělo v pevnosti má ještě k dispo- sici 220 nábojů. Východní a jižní tvrze Drino- pole jsou vystaveny děsné palbě na pospas. leč turecké pevnostní dělostřelectvo se dobře osvědčuje. Město dosud poškozeno nebylo.
Bulhar Drinopol Cařihrad Drina
13 article
Sedm srbských těžkých děl, kterých se u Dri- nopole používá, způsobilo v pevnosti obrov- ské spousty. Zákopy oblehatelů a obležených sbližují se víc a více. Zápolící vojska jsou od sebe vzdálena pouze 2000 metrů. Bombardo- vání Drinopole jest tak prudké, že otřesy vzduchové téměř úplně znemožňují jiskrové spojení obležených s Cařihradem. V Cařihradě jest však úplný klid. Na blízku kasáren 1ze pozorovati neobyčejnou čilost Odevšad rekvlrováni jsou koně a nákladní vozy. Bulharské tvrzení, že pád pevnosti oče- kávati lze co nejdříve, prohlašuje se za ne- správné. Šukri paša jest odhodlán bojovati ai do posledního muže. O příměří nemůže býti prozatím ani řeči. Útok srbských pluků. Z Berlína, 5. února. Dle zpráv sem do- šlých 2 srbské pluky před. Drino- polí hnaly útokem na posice tu- recké a přibližily se městu na 4 Boje u Gallípole a jejích účel. R. Z Paříže, 5. února. (Zvláštní telegrai. zpráva „Nár. Listů“.) „Journal“ uveřejňuje cařihradský telegram ze včerejšího dne: Dnes o 9. hodině ranní napadly dva bulharské pěší pluky, podporová- ny dělostřelbou, vesnice Merest a Radikeny, které jsou silně opevněny tvoří střed turecké posíce u Gallipole. Zpráva dodává, že Bulhaři byli prý odraženi, ale že do Cařihradu nedošly ještě žádné podrobnosti, ale doznává, že pak do- šlo ke srážkám na celé frontě.
Bulhar Dri Drinopol Cařihrad Berlín Drina Paříž
14 article
R. Z Paříže, 5. února. (Zvláštní telegral. zpráva „Nár. Listů“.) „Matin“ sděluje, že Bul- haří zapálili čataldžu, zdá se nasvědčovati, že zamýšlejí Turky vylákati z jejich posic, proto- že v těchto neodvažují se je napadnouti. Je- jich postup na Gallipoli nasvědčuje, že chtějí se zmocnit dardanellských pevností a umožniti tím řeckému loďstvu, aby vplulo do Mramoro- vého moře a zničilo tam loďstvo turecké, čimž by turecké posice na čáře čataldžské staly se ne- udržitelnými Čm. Ze Sofije, 5. února. (Zvl. telegr. „N. L.") Kanonáda před Odrinem pokračuje. Včera prý se Bulharům vzdalo tisíc Turků. Potvrzení této zprávy však dosud nedošlo. Včera boje za- počaly i před Gallipolským polo- estrovem. Tam Turci kladou prý slabý odpor a bulharská armáda, operu- jící v těchto místech, postoupila deset kilo- metrů. — O nějakých srážkách u Čataldže do- sud není určitých zpráv. Potvrzuje se však, že tamější turecká vejska jsou v rozbroli a že ve vzájemných srážkách padlo pět set mužů. Z Caříhradu, 5. února. Bulhaří přistáli pod ochranou řeckého válečného loďstva u Galli- pole a bulharská jízda zahájila útok na přední turecké stráže. Boje trvaji stále. Ostrov Sa- ros byl řeckým loďstvem bombardován. Po- věsti o bojích u Čataldže nebyly dosud po- tvrzeny pvnil Bombardování Skadru. Z Bělehradu, 5. února. Sem došla úřadn zpráva, že útok na Skader podniknut bude teprve po několíkadenní kano-
Turek Bulhar Bulhařit Galli Skadr Paříž Mramora Bělehrad Matin Gallipolský polo sarosa
15 article
nádě a že zprávy pařížské o pádu Skadru jsou liché. llaoě vos vo oo Z Kotoru, 5. února. Podle soukromých zpráv byl hoj před Skadrem obnoven s velkou prudkostí. Srbské pomocné vojsko přivezlo houfnice a děla oblé- hací velkého kalibru a namířilo je na Tarabož a Skader. Je tuhá zima a velké vánice. Boje na všech bojištích Z Paříže, 5. ledna. „Journal“ oznamuje z Cařihradu, že boje jsou obnoveny na všech bojištích. Válečné rozpoložení v Soliji Z. Z Londýna, 5. února. (Zvl. telegr. „Nár Listů“.) „Morning Postu oznamuje se ze So- fije, že je tam velké válečné nadšeni a že pře- vládá přesvědčení, že válka potrvá jen asi 10 dní a skončí úplnou vojenskou porážkou Turků. Žhářství a plenění tureckým vojskem pro- váděné. jns Z Athén, 5. února. (K. k.) „Ag. d'Athe- nes“ sděluje: Dle zpráv došlých sem do vče- rejška o osadách, zpustošených tureckým řád- ným vojskem a bašibozuky, bylo v okrese delvínském vypáleno 36 vsí úplně a 15 čá- stečně. Těchto 51 obcí a 10 dalších bylo úplně vypleněno. 123 lidí bylo zavražděno. V okrese filiatesském bylo 10 vsí vydrancováno a vy- páleno a 38 lidí zavražděno. V okrese para- mythijském bylo 18 osad z velké části vypá- leno. V okrese janinském bylo 29 vsí vyple- něno a pak zapáleno. Mnoho osob bylo poru- báno. V okrese zagorském bylo 8 vesnic,v okrese filipiadském 6 vesnic z velké části vy- páleno. V okrese Argyrocastro byla ves Soti- ras úplně vypálena. V okrese konickém zapá- len byl klášter a seminární škola.
Turek Aga Ath Kotor Paříž Cařihrad Londýn Atény Soliji Z
16 article
Spor rumunsko-bulharský. bazei Z Bukurešti, 5. února. (K. k.) Došel semi protokol o rumunsko-bulharském vyjednává- ní. Nabídka Bulharska prý — jak se proslýchá na informovaném místě — ne- uspokojuje rumunskou vládu, jest však podkladem pro další vyjednávání. Nyní konají se úrady, jichž účelem jest dosíci jed- notnosti o modalitách pro další vyjedná- vání, jakož i o otázce, má-li se v tomto vy- jednávání pokračovati v Bukurešti či v Sofiji Z Bukurešti, 5. února. Ministerský před- seda Majorescu prohlásil, že jsou vymy- šleny zprávy o změně směru v evropské poli- tice. Rumunsko neoddálí se od Ra- kouska. Taková změna je naprosto vylou- čena.
Bukurešť Bulharsko Rumunsko Ra
17 article Turečtí plnomocnící v Londýně.
Turečtí plnomocnící v Londýně. Z Cařihradu. 4. února. (K. k.) Dle oficiál- ni zprávy opustí Londýn pouze Salih pašaa Osman Nizami paša, kdežto Rešid paša zdrží se tam ještě několik dní. Fínanční potíže turecké. Z Cařihradu, 4. února. (K. k.) Ministerská rada zabývala se dnes opět aktuálními finan- čními otázkami, poněvadž nebyla dosud zkon- cována žádná finanční operace. Džavid bej, který sem včera přijel, a ře- ditel ottomanské banky nezúčasinili se po- rady. Jak si Turecko z linanční tísně hodlá pomoci. Z Cařihradu, 5. února. Jistý bývalý ture- cký ministr se vyslovil o finanční nynější situ- aci Turecka takto: „Turecko učiní opatření která nebudou velmocem nikterak příjemna. Poněvadž mír ve smyslu návrhu Kiamil paše jest pro Turecko naprosto nepřijatelný.
Osman Niza paša Rešid Londýn Cařihrad Turecko
18 article
musí vláda sáhnouti k opatření z nutnosti, aby získala si potřebne peníze k dalšímu vedení války. Tato opatření pozůstávati budou v moratoriu a v uzavření nucené půjčky, z a k terou vy- dánobudejako záruka prodlouže- nítabákovékonceseakoncese ma- jáků. Nabídky na této basi již do- sly. ndi Kíamil paša do Egypta Z. Z Londýna, 5. února. (Zvl. telegr. „Nár Listů“.) Cařihradský dopisovatel „Daily Chro- niclu“ oznamuje svému listu, že Klamil paša odcestoval včera na parníku „Ismaila“ do
Ismail Egypt Londýn Daily Jethro
19 article Egynta.
Egynta. Venízelos v Bělehradě. Z Bělehradu, 5. února. (K. k.) Řecký mi- nisterský předseda Venizelos přijel sem dnes ráno. Z Bělehradu, 5. února. Venizelo s sem dnes přibyl a konferoval s ministerským před- sedou Pašičem. Při této příležitosti jednáno bylo, jak se v politických kruzích ujišťuje, také o rakousko-srbských diferencích, ohledně kte- rých Venizelos při svém vídeňském po bytu jednal se směrodatnou osobností. Prav se, že Venizelos chce sprostředkovati. V posledních minutách. V Sofiji, 30. ledna 1913. Bulharský národ prožil od uzavření příměř nejtrpčí měsíce z celé této periody válečně. Dlou- hé příměři vyčerpalo poslední zbytky trpělivost Všichni volají po míru — nebo po válce. Pravda dost, vlastně mnoho bylo již obětí. Ale než tako- véto příměří, jež z rozmaru cařihradské diplomacie každou chvilku může býti přerušeno hřímáním děl před Drinopoli nebo Čataldžou, pak lépe je chopiti se opět zbraní a vybojovatí to, oč se v Londýně marně zápasí, Nové války se Bulhaří báti nemusí. V cizím tisku se ovšem vyskytují různé zprávy: že nadšent bulharského vojáka vymizelo, že se cítí v zem veliká nouze; že si bulharští generálové více ne- důvěřují; že mezi Srby a Bulhary před Drinopoi zavládly nesvárvl Vše to je vylhané nebo přehna- ně. Viděl jsem pluky bulharské, odcházející na bojiště v prvních dnech válečných; viděl jsem v posledních dnech pluky, sestavené z nováčků a poslané přímo k Čataldži. A rozdíl? Nadšení stej- ně, ne-li větší, divočejší teď než tehdy. Odcházeii mnozi uzdravení ranění. Dalo by se očekávati, aspoň tilo půjdou s nechutí. Naopak. Právě or jsou to, již dodávají nováčkům odvahu, již je těš a domlouvají jim
Venizelos Bulhařit Srba Bulhar Bělehrad Pravy Dla Londýn
20 article
— Ničeho se nebojte! Bijcže, vás bijí. A kdyt raní, zase nic. Otrne, zahojí se a jen odvahy dodá Duch armády bulharské je převýborný. T také lezí v považe Bulharů, ze když se jednou pro něco nadchnou, že také tak brzy nevystřizli- ví z prvního nadšení. Vytrvalost, krajní energie houževnatost — to charakterisuje bulharského vo- jáka. Čataldžská armáda je snad netrpěliva, roz- mrzelá dlouhým a neužitečným čekáním, ale una- vena, ochablá rozhodně není A je-li nouze v zemi? Válka v kuždém státu i sebe nejbohatším rozhodně vyvolává jisté krise. avšak v zemích průmyslových a obchodních daleko povážlivější, než v zemědělských. Bulharskoje země z 80 zemědělská. V posledních letech bylr samá úroda a tak netřeba se báti, že v zemi za- vládne bída. Sám jsem slyšel na mnchých místech, že s Radko Dimitrijev netroufá proráziti čataldžský řetěz pevnostní a že je odhodlán v případě obno- vení nepřátelství omeziti se (aspoň v prvních dnech) na defensivu. Nevěřím ní tomu. Ovšem proražení čataldžských posie vyžádalo by si obrov. ské oběti, oběti, jež by se počtem vyrovnaly snad všem dosavadním. Ale Bulhaří se toho nelekaji Bulharský národ je v tom ohledu neobyčejný: bud nerisikovat nic anebo všechno. To je jeho zásada. Jsou i tyto kombinace: že Turci vyrazí z Galli- pole a vpadnou Bulharům v týl. I to je nemožné. Bulhaři zaujali tam s 60.000 muži takové posice že by byla celá útočná turecká armáda dřive do jednoho muže artillerií zničena, než by se dostala na destřel pušky. Při tom bulharští generálové jsou stejně dobře disciplinováni jako ti nejprostší vo- jáci. -
Bulhar Dimitrijev Turek Galli uno
21 article
Konečně vylhané jsou zprávy i o nesnázích mezi Srby a Bnlhary, stojícími před Drinopolí. To je už vylouženo také proto, že tu pluky srbske nejsou promisené s bulharskými, nýbrž Srbi zaují- mají jiné posice a Bulhaři rovněž jiné, oddělené. Kdežlo rbi obléhají Drinopol se severu, severo- západu. Bulhaři s jihu a jihovýchodu Opakuji: obnovení války se balkánští národo- vé káti nemusí. Ani ne nejexponovanější ze všech — Bulhaři. Válka naopak je nejvhodnějším rozře- šením nejasné této situace? V celé zemi citi se fiž jakási nervosnost. Vře to i v armádě. Kdežlo dříve vrhaly se pluky bulharské se svatým záva- lem a nadšením na Turky, teď pohrnou se na ně rozyztekaní, aby je ztrestali jako tvrdohlavé, ne- poddajné kluky A obnovení války je na obzoru. Ve vládniel novinách uveřejněno je již provolání generalissima Šavova k armádě, v němž se upozorňují vojácí bulharšli, že nadchází doba, kdy budou nuceni chopiti se opět zbraně, aby uhájili to, co až dosu vybojovali. A to je první a významna předzvěst války. sin Nikdo si jí nepřeje, ale Turci ji vynucují. Je to jen trestuhodné zahrávání si s ohněm, je to nová, hnusná komedie Mladoturků, kteří, jak se zdá, přec jen dle slov Nazima paše přivedou sti tanát ke konečné záhubě A Mahmud Šefket paša? Příšel pozdě — — VI. Sts.
Srba Bnlhara Srb Bulhar Turek Mahmud Šefket Drinopol severozápad
22 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. Porada předsednictva Polského klubu. Z Vídně, 5. února Dnes o 10. hodině do- polední sešlo se předsednictvo Kola polského ku poradě, které byl také přítomen minist Dlugosz. Účastnily se jí všechny skupiny Kola polského. Na zejtřek proiektována jest zpolečná porada polsko-rusínská. Z Vídně, 5, února. Dnešní peradě předsed- nictva Kola polského přítomen byl také ministr železnic svob. pán Forster. V konferanci, která věnována byla výhradně předloze o místních drahách, bude odpoledne pokračováno Deputace v příčině tratí Poříčany aJičín Z Vídně, 5. února. Deputace měsía Jičína a měst, ležících na trati Jičín—Nymbark, zer kročila dnes, vedena poslancem M4aštal kou, u ředitelství společnosti státních drel a v ministerstvu železnic, aby traťčesk ý e obchodních drah Poříčaným Jič i byla ve své přestavbě za r. 1913 dokončeh tak, aby po její úpravě mohl býti zavedeu no jízdní řád. čím by se dávným steskhm na š pat né spojení jak Jičina, tak krajů, na české b chodní dráze ležících, s Prahou nomohla Deputaci dostalo se na příslušných mí stech ochotného přijetí a ujištění, že oprávně- ným připomenutým přáním bylo vyhověno,
Forster Vídeň Poříčany Jičín Nymbark Praha M 4 obchodní dráha Poříčaný
23 article
Císařův kurýr u cera. anro le Z Petrohradu, 5. února. Dnes o prine Hohenlohe, nebude-li zima příliš volká, odjede na honbu s carem do Ropše. zle hnra po Z Paříže, 5. února. Telegram, došlý z Pe- trohradu, nezůstavuje žádné pochyby, že od- pověď, která dána byla princi Bohumníru Ho- henlohovi pro císaře Františka Josefa sepsán je tónem zřejmě srdečným, jakým byl list cí- saře Františka carovi. K úmrtí kardinála dra. Nagla.g Z Vídně, 5. února. (K. k.) Po úmrtí kardinála knížete arcibiskupa dra. Nagla dostavili se pan arcivévoda Karel František Josef s chotí a pan arcivévoda Leopold Salvator osobně do arcibiskup- ského paláce a vyslovili soustrast. Teledraficky kondolovali pan arcivévoda František Salvator a choť, dále projevili soustrast kardinál Bauěrv Olomouci, biskup hr. Huyn v Brně, ministr zahra- ničních záležitostí hr. Berchtold. společný ministr financí dr. ryt. Biliňski, velitel válečného loďstva admirál hr. Montecuccoli, dvorní maršálek v Uhrách kníže Palffy, ministr dr. Trnka, zástupci cizích stá-
František Josef František car Nagl Karel František Josef Leopold Salvator František Salvator Huyn Berchtold doktor Montecuccoli Trnka Petrohrad Paříž Vídeň Brno Uhry Palffa Bauěrv Olomouc
24 article TÝDENNÍ REVUE.
TÝDENNÍ REVUE. V „Českém časopise historickém (XIX, 1) otiskuje Václav Chaloupecký v stati „Hrabě Joseí Matyáš Thun a slo- vanský sjezd v Praze r. 1848“ dopis, který psal hr. J. M. Thun 19. června 1848 veliteli národn gardy kn. Jos. z Lobkovic. Dopis je zajímavým pří- spěvkem k dějinám roku 1848. Je obhajobou slo- vanského sjezdu proti podezření, že by byl v sou- vislosti se svatodušními bouřemi pražskými,a ovšem hlavně obhajobou Thunovy účasti při sje- zdu. Hr. J. M. Thun byl předsedou prozatímného výboru slovanského sjezdu. Že funkce ta mu na- bídnuta, způsobilo asi hlavně, že byl od r. 184 presidentem Společnosti musea království Českého. že bylo obecně známo jeho liberální a osvícenské smýslení i jeho sympatie k národnímu českému sna- žení, jež osvědčoval i literárně (přeložil do němčiny řadu českých národních písní, vydal překlad ruko- pisu Královědvorského). Byl oblíben u dvora a jeho věrné rakouské smýšlení bylo mimo všechnu po- chybu. Proto předsednictví jeho mohlo býti sjezdu i záštitou proti jakémukoli podezření z tendenci protirakouských. A tak stal se předsedou příprav- ného výboru slovanského sjezdu, ač nedlouho před tím (r. 1845 v brožuře „Der Slavismus in Böhmen“ veřejně osvědčoval, že není ani Čech ani Němec. že je Bohemus. Sjezdu samého se nezúčastnil. 29. května ochuravěl — dosud byla nemoc jeho vyklá- dána za zástěru a oddálení jeho od sjezdu, vy- světlováno věcnými rozpory s tendencemi, které nabývaly vrchu při pořádání sjezdu. V dopise M. Thun ovšem uvádí, že od počátku bylo rozhodnuto, že samému kongresu nebude předsedati, a že v po- sledních dnech před sjezdem byl skutečně vážně churav. Ale také si hr. Thun stěžuje, že nebyl o přípravnýchakcích sjezdových dosti informován.
Chaloupecký Joseum Thun Thunův Čo Němec Bohemus M Thun Praha Jos Lobkovice Hradec muzeum království kongres
25 article
Ostatně jak aspoň dopis ukazuje, i jinak bylo jeho postavení k sjezdu jistě pochybné. Účasťnil se s ú- myslem „když již by nemohl prospěti, aby aspoř odvrátil zlé“; nedůvěřoval plně celé akci — vždyt v souvislosti se svou účastí na slovanském sjezdu mluví o „pokusu špatně smýšlejících krýti se jeh jménem.“ Proto však nebyla jeho účast v přípra- vách sjezdových bez užitku. Jistě přispěla k tomu, že v „Provolání k neslovanským národům v Ra- kousku“ i v „Programu“ sjezdu se uplatnilo krajně rakouské stanovisko, které bylo i stanoviskem Pa- lackého a Šafaříkovým. Při tom však byl Thun, jak sám uvádí ve svém dopise Lobkovicovi — (dnes podobná slova z úst šlechtice sotva usly- šíme!) — „vřelým zastancem české národnosti a je- jího rovného práva ve škole i v úřadě, jednak pro- to, že národ bez národního cítění není národem. a že jediněu českého obyvatelstva opravdové cí- tění to nalezl, a že je přesvědčen, že poněmčení Slované mohou se státi jen německy mluvícími pa- poušky a ne skutečnými Němci — za druhé však, že dosavadní vyúčování lidu jen v německých hlav- ních školách nemohlo přinéstí jiného ovoce, ne jakého jsme se nýní ke svému zděšení dočkali nejhrubším roznícení [lidu)“. — V ostatním obsa- huje: Jos. Pekař. České katastry 1654—1789. — Jan Morávek, Smidt, Balbín a Ware. (Přispěvekk jesuitské historiegrafii v Čechách). — Jan B. No- vák, Polní maršál Karel kn. ze Schwarzenberka. — Literatura. — Zprávy. — Výroční zpráva Histori- ckého klubu za r. 1911-12.
Šafaříkův Thun Lobkovic Slovan Němec Morávek Smidt Balbín Ware Jan kn Schwarzenberk Čechy
26 article
Ve „Zdraví Lidu“ (VI, 1) píše dr. Vra- tislav Kučera o otázce, která se zdá býti na prvý pohled nemístná a zbytečná: „Jak se myjí lidé ve XX. století.“ A dochází tuk závěru, skoro překvapujícímu: „že za dnešní osví- cené doby doposud jenom lékaři — a z nich přede- vším chirurgové — vědí, kdy jest tělo dobře umyto a kdy bezpočně čisto.“ Dru. Kučerovi „je jisto. že mnozí lidé podnes přidržují se zvyklostí středo- věku, kdy hlásalo se učení, že člověk má se starati jen o čistotu své duše, kdežto pečovati o čistotu tělesnou že jest povážlivým hříchem. Ale také mnozí lidé se nemyjí nebo nedostatečně se myjí. poněvadž ani dnes ještě nevědí, jak se mají dobře mýti.“ A soud svůj dokládá řadou zkušeností ze života, které zněly by anekdolicky, kdyby nebyly až příliš pravdivy. Ba věcí jsou takové, že stojíme co do tělesné čistoty za národy, jež považujeme z méně civilisované. Na př. v Rusku v každé dědině nalézají se lázeňské chýše, baně, ba i strážní dom- ky hlídačů železničních tratí, samoty, roztroušené po nedozírných rovinách. jsou pravidelně opatřeny baněmi. Také každý ruský voják musí jednou za týden buď v kasárenských, anebo ve veřejných lázních pečlivě omýti celé své tělo, za kterýmž účelem dostává ke svému žoldu zvláštní příplatek dvou kopějek na mýdlo. A u nás? Je pravda! také v některých nových kasárnech c. k. rak. uh. vojska jako v Albrechtových kasárnech na Smíchově zří- zena je lázeňská místnost. Ale neužívá se jí, by se nepokazily vany! Z podobných příčin nepoužívá se školních lázní v nově budově dívčí školy u sv
doktor Kučera Albrechtová Rusko Smíchov
27 article
Vojtěcha v Praze! — „Zdraví Lidu“ dále podává Dr. Vl. Slavík. Zločinné přerušení těhotenství. — Dr. V. Back. Lékařské zkušenosti z války balkán- ské. — Dr. Duch. Panýrek. Příprava k mateřství Dr. Fr. Tichý. O malomocenství. — Věcné po- sudky léků reklamou vychválených. — Rozhledy. — Feuilleton. — Úřadní zprávy. — Drobnosti. Zdravotnické a lékařské dokumenty z denních listá.
Vojtěch doktor Panýrek Tichá Praha Francie
28 article
„Zlatá Praha (XXX., 21.) přínáší z péra P. Cyrilla A. Straky stať „Za Bolesla- vem Jablonským“. P. Straka zabývá se tu prvými kněžskými lety pěvce kdysi tolik populár- ních „Písní milosti“ a „Moudrosti otcovské“. Ja- blonský byl velmi záhy přeložen z Prahy: zprvu do Radonic nad Ohří, později do Zvěřince u Kra- kova. Odloučenost svou od střediska českého lite- rárního živola nesl ovšem velmi těžce. Příznačné je, rozumíme-li dobře slovům P. Straky, že oddá- lení Jablonského z Prahy způsobily vlastně jeho — literární snahy. Čí je jinak rozuméti slovům: „Sotva že Jablonský krátce po svém vysvěcení na kněze 1843 vydal prvni básnické plody svého ducha „Písně milosti a ukázky z „Moudrosti otcovské“, bylo mu z vůle řeholního představeného rozloučiti se s Jiterárními kruhy pražskými, z kterých mla- distvý duch čerpal vzpruhu k činností spisovatelské zjev to, který opakuje se více méně v jedno- tlivých řeholich po dnes“ —? — „Zlatá Praha dále obsahuje: Bohumil Brodský, Stará romance. — Al. Jirásek. Temno. — Z básní A. S. Puškina. Přel V. A. Jung. — Emil Tréval, štěstí — a v repro- dukcích Caspar Netscher, Diagnosa. — Jan Stern Veselá společnost. — Jacob Toorenobiet. Učene — N. Grund. Rybář. — J. Platzer. Zříceniny řím- ského paláce. — Hendrich Golzius, Arkebusník. F. Čermák. Dalibor — a illustrace a zprávy časové Dílo“. orgán Jednoty umělců výtvarných (XI., 1.). počíná otiskovatí některé dopisy V.
XXX P Cyrill A Straka P Straka Jablonski Brodská Al Jirásek Puškin Jung Tréval Caspar Netscher Stern Toorenobiet Učen N Grund J Platzer Hendrich Golzius Arkebusník Dalibor Praha Radonice nad Ohře Jednota umělec výtvarný zlatý Praha dál Stará romance Z báseň A . S
29 article
Brožíka, ličící první jeho pobyt v Paříží (od r. 1877). Dopisy nepodává úplné, nýbrž jen ve vý- běru, což dostatečně vysvětluje žádost majitele listů. Ale překvapuje poznámka, že při otisku je zachován „pokud možno jeho (Brožíkův) sloha způsob stylisace“. či nemá se již jednou sám sebou rozuměti požadavek, aby korespondence vždy byla otiskována věrně a přesně? První uveřejněný list Brožíkův zmiňuje se opravdu charakteristickyo dru. Em. Englovi, později vynikajícím politikovi národní strany svobodomyslné. Ukazuje Englovu ochotu vůči krajanům a jeho obětavost, kde šlo o to, prospětí dobré věci nebo podepříti dobrého člověka a nadějný talent. Brožik uvádí: „Jsem vskutku jeden z těch, kteří mají více štěstí, než rozumu a proto tedy zkrátka a dobře jsem zde již během tohoto týdne udělal jednu velkou kariéru. Cel ta věc má se takto: V Praze jsem dostal od dra. Rie- gra odporučení na jakéhosi dra. Engla, který je vychovatelem u knížete Dervisse, ruského magná a snad u jednoho z největších milionářů na světě — zkrátka má tento mužíček 115 milionů jmění a 6 milionů ročních důchodů — no bagatel. Byl jsem u tohoto krajana dra. Engla v paláci Rue de Rome 4 a tento mne beze všech okolků představil knížetí a celé rodině, která mne hned pozvala na snídani a oběd...“ „Musím něco kloudného udě- lati, co vystavím u nich v salonu, aneb až on mne navštiví, musím mu vše vysvětliti a ukázati. Dr.
Brožík Brožíkův Englův Engl Derviss Paříž Praha Rue jít Rom 4
30 article
Engl povidá, jak ty děti (kn. Dervisse) prý jsou poblázněné po mně, že prý jemu (knížeti) nebude záležeti na nějakých ětyřiceti tisícich za vymu- lování dětí. Kněžna je již srozuměna, abychje maloval, až se po ruských svátčích vrátí z Nizzi neustále mne souži, bych s nimi na těch čtrnáct dnů jel, ale nemchu... A v dalšim zase vykládá: „Kdybých zde neměl toho dra. Engla, tak věř mui. že bych již byl hotov s mou pokladnou. Ale to t je člověk. jistě vzor. Nejenom že minožství věc mně ustavičně dává, jako na př. krásná kamna do atelieru, pěkný servis dal mi na čaj i s mosaz- ným samovarem, nože, vidličky a lžičky, ale i čaje mi poslal bedničku a cukr. Má však u Dervissí postavení, žeje to ohromná kariera, Se řečí mne to ustavičně ovšem ještě vázne, ale ou mne učí — musím denně hodinu psáti a každý večer musím odváděti úlohy — jako školák. Naučil jsem se jistě za ten krátký čas dosti.“— „Dílo“ v dalším při- náší: William Ritter, Ruský dekorateur Leon Bakst. — K. L. Klusáček, Stará Praha — Malá strana — Panoráma hradčanské. [Časové úvahy.) — Kronika — a 12 reprodukci z prací Leona Baksta.
Ritter Bakst Klusáček Baksta Praha
31 article
V „ženském Světů“ XVII., 2.) píše VI. Fru- mar o „Politickém vzdělání žen“. Vy- chází z předpokladu, že nebudou již dlouho moci býti odpirána ženám politická práva. Ale jsou ženy pro ně připraveny? Jistě dosud ne, Proto nestačí jen agitace pro politické zrovnoprávnění žen. „Vo- lání po připuštění žen k volebním urnám a do lidových zastupitelstev musí býti spojeno vždy voláním po politické výchově. Je nám třeba nejen demokracie vnější, ale také dempkracie vnitřní. vědomí zodpovědnosti demokracie. Bylo by malým ziskem národním a zvláště u nás v Čechách by to bylo nebezpečné, aby přišly ženy před volebu urnu a do parlamentů bez nejprimitivnějšího poli- tického uvědomění. Neboť jen ten má právo volati Po spoludčasti na státním a sociálním vývoji, kde mu může opravdu vědomě prospěti.“ — „Ženský Svět“ v ostatním přináší F. V. Zíbr, Žena a mo- derní stát. — Dr. K. Chodounský, Význam cviků tělesných. — Dr. B. Broda, Kulturní možnosti, v nichž uplatniti se mohou ženy. — VI. Keler. Co bylo a zašlo. — Politická práva žen. — Ze dne. — Z činnosti Ústř. spolku čes. žen.
F V Zíbr K Chodounská Brod Keler Čechy
32 article
zanh zo
34 article
las vlaál5 sažby
35 article
pe Volné Směry (XVII. č. 2.) překládajt A. Clutton-Brocka „Snahu po primi- fivismu v moderním umění“. Studie snatí se ukázati, že pokusy o moderní, původní, opro- štěné umění nejsouztak zhola pošetílé a strojené, ale že v pravdě kryje se za vědomými pokusy mno- hem mohutnější a neuvědomělá snaha podobná snaze, jež nahradila umění graeco-románské ro- mánským a byzantským. Clutton-Brock nalězá ideový význam primitivistických snah moderního umění v tendenci „zničit víru, že je jedno umění absolutně povýšené nad všechna ostatní umění pro svou velkou sílu zpodobování. Umění renaissanční bylo v osmnáctém století pokládáno za umění civl- lisace a všechna ostatní umění, vyjma pozdni řen a graeco-románské byla považována za více č méně barbarská... Toto domnění, že jedno umění je uměním civilisace a že všechna ostatní umění jsou barbarská, mělo svůj podklad ve víře, že umění civilisace objevilo a stanovilo na věčné časy zá- kony představování, že Apollo Belvederský je ne- sporně podoben člověku, nebo podoben tomu, čím
A Clutton Brock Apollo Clutton
36 article
by člověk měl býti. To byl původní důsledek po- divuhodné dokonalostí řeckého sochařství pátého století, kdy sochaři na krátký čas byli s to, aby sloučili výraznost a zpodobivost, jako nikdo je nesloučil před tím a po tom; dokonalosti, která měla nešťastné následky pro celé umění antického světa“. Zpodobivost zejména v umění renaissaně- převážila výraznost. „Ideální umění, které renals- sance oživila, a které trvá až do dnes. zakládá se na víře, že absolutní krásno může býti nalezeno v reálnosti a že povinností umělce je, napodobit skutečnost přesně tak, jak ji shledal. Tato víra přirozeně učinila dokonalé zpodobení předmětu ko- nečným a nejdůležitějším cílem. Netrváme již na této víře. Nepředpokládáme, že absolutní krása může vůbec být nalezena v reálnosti a učíme se ponenáhlu, že krása umění je výsledkem ne napo- dobení krásných předmětů, ale v projádření emoe formou, která je sprostředkuje,“ Ostatní obsaht Ant. Matějček, Vývojová úloha Johna Constablea. Kronika. — Vyobrazení: Géricault. — Michel. — John Constable. — Jan Štursa. — V. Špála. — O Kubin. — J. Housa. R. Duchamp-Villon.
Antonín Matějček Constable Géricault Michel Štursa V Špála Kubin J Housa R Duchamp Villon