1
masthead
Ročník padesátý třstí.
3
masthead
V Praze, ve středu 5. února 1913.
Praha
6
article
Naranntavečerní llaty
předplácí se
V Prase v administracl
a měsle
na dtvrt ista . . K =
s dvojí denáškou
ni e
ve filiálkán
na měslo. a K 8o
Poštou.
ri: :
s dvojí stsí
a n
ike
K 8
8
article
V drobném prodejle
Papně dlale o cebě
sn e
vešerní . . . . . . . za eb
Ve fliálkekch na venkově
ranní člsla . . . . . . . l0
večerni
lnseráty
plzti se hetově napřea
Přečplaoení a inserty příjíme
adpanistrace v Marianskě al.
Tam nacháneji se též
vedakce, tlskárna a skpodie
„Národních Llstů-
Rukopisy se nevransj
ioní j
národní Llstus
9
article
Nová válka na falkáně
Nová válka na falkáně
Bombardování Drinopole a očekávaná kapi-
tulace.
Drinopol
10
article
Z Vídně, 5. února. „Fremdenblattu“ te-
legrafují ze Sofije: V zasvěcených kruzích uji-
šťují, že kanonáda před Drinopolí Bulhary se
provádí s veškerým důrazem a že pevnost
již ocitla se v té míře v tísni, že nejdéle
v neděli čeká se její kapitulace. Kdyby však
také potom Turci se zdráhali přijati podmín-
ky, které jim budou dány, zahájí se ne-
přátelství znovu v celém rozsahu
také na ostatních bojištic h. Bulhaři
by potom nepřestali, dokud by Turky úplně
nezdolali a potom by jim položili podmínky
mnohem krutější, nežli jsou dosavadní. Proto
soudí se v Sofiji, že Turci nepoženou věci
do poslední krajnosti. Zprávy o kanonádě si
odporují. Proslýchá se však, že četné čá-
sti města již hoří.
Bulhar
Turek
Vídeň
Sofijá
11
article
Ze Sofije, 5. února. Kanonáda před
Drinopolí trvala v pondělí do 11.
hod. noční. Potom následovala
prudká palba z pušek mezi před-
ními hlídkami do 4. hod. ranní. V téže
době bomardování obnoveno a
trvalo po celý den. Dle došlých zpráv
z Mustafy paše je odpor Turků dosud chabý.
Z Čataldže a Galipole neni žádných zpráv
hodnověrných, avšak tvrdí se, že před Ča-
taldží se již bojuje. Na všechen způso
bude střelba na Drinopol stupňo-
vána. Zdeiší obyvatelstvo přivítalo s po-
vděkem obnovení války, jspuc přesvědčeno
že po brzkém pádu Drinopole následovati
bude záhy mír a konečný pokoj.
Z. Z Londýna, 5. února. (Zvl. telegr. zp
„Nár. Listů“.) „Daily Mail oznamuje z Běle-
hradu, že dle zpráv došlých tam z Dimo ti-
ky, vzdálené 20 mil jižně od Drinopole, trvalo
bombardování drinopolské pevnosti včera
celý den a že turecká děla na střel bu
tu jen slabě odpovídala. Srbská děla
7em. byla dopravena na čárubitevní, kte-
rá obkličuje celé město, a vrhal
na pevnost střely po celý den. —
Přední stráže stojí blízko proti sobě, na ně-
kterých místech jen ve vzdálenosti 2000 m
Uprchlíci z Drinopole vypravují, že potraviny
v Drinopoli se nalézající ještě nějaký čas vy-
stačí, že však není v pevnosti žádné-
ho paliva. Dysenterie a jiné nemoci s
vzmáhají. Nedostává se léků.
Drinopolit
Mustafa
Turek
Čataldža
Drinopol
Londýn
Bělahrad
12
article
Ze Sofije se telegrafuje, že bombardování
Drinopole trvalo včera celý den a že vrchní
velitel bulharský, zpozorovav, že turecká dě-
la jen slabě odpovídají, dal palbu sesíliti v
očekávání, že prudkou střelbou pevnost v ně-
kolika dnech donutí, by se vzdala. Bulhaři
soustřeďují svou palbu hlavně na severní
východní tvrze. Na západní straně postoupili
o míli blíže k pevnosti. Bulharský aeroplan
lítal včera nad Drinopolí a vrhal na město ve-
liké množství proklamace, vyzývající posádku
a obyvatelstvo, aby město vydaly.
Ze Sofije. 5. února. (K. k.) V bomhardo-
vání Drinopole bylo včera ve všech sektorech
pokračováno. Před Čataldží minul včerejš
den klidně.
bje zn r o
Z Cařihradu, 5. února. Do ministerstva
vojenství došly zprávy, že vojsko srbsko-bul-
harské přiblížilo své baterie k městu Drino-
poli. Dosud nedošly žádné zprávy, než od dri-
nopolského velitele, který tvrdí, že bude pev-
nost hájiti do posledního muže
Z Caříhradu. 5. února. Bulhaři napadl
Drinopol z východní a z jižní strany a zahá-
svo
jili děsné bombardování. Uzavřená posádk
rovněž pálila na obléhající vojsko. Praví se.
že každé dělo v pevnosti má ještě k dispo-
sici 220 nábojů. Východní a jižní tvrze Drino-
pole jsou vystaveny děsné palbě na pospas.
leč turecké pevnostní dělostřelectvo se dobře
osvědčuje. Město dosud poškozeno nebylo.
Bulhar
Drinopol
Cařihrad
Drina
13
article
Sedm srbských těžkých děl, kterých se u Dri-
nopole používá, způsobilo v pevnosti obrov-
ské spousty. Zákopy oblehatelů a obležených
sbližují se víc a více. Zápolící vojska jsou od
sebe vzdálena pouze 2000 metrů. Bombardo-
vání Drinopole jest tak prudké, že otřesy
vzduchové téměř úplně znemožňují jiskrové
spojení obležených s Cařihradem. V Cařihradě
jest však úplný klid. Na blízku kasáren 1ze
pozorovati neobyčejnou čilost
Odevšad rekvlrováni jsou koně a nákladní
vozy. Bulharské tvrzení, že pád pevnosti oče-
kávati lze co nejdříve, prohlašuje se za ne-
správné. Šukri paša jest odhodlán bojovati ai
do posledního muže. O příměří nemůže býti
prozatím ani řeči.
Útok srbských pluků.
Z Berlína, 5. února. Dle zpráv sem do-
šlých 2 srbské pluky před. Drino-
polí hnaly útokem na posice tu-
recké a přibližily se městu na 4
Boje u Gallípole a jejích účel.
R. Z Paříže, 5. února. (Zvláštní telegrai.
zpráva „Nár. Listů“.) „Journal“ uveřejňuje
cařihradský telegram ze včerejšího
dne: Dnes o 9. hodině ranní napadly dva
bulharské pěší pluky, podporová-
ny dělostřelbou, vesnice Merest
a Radikeny, které jsou silně opevněny
tvoří střed turecké posíce u Gallipole. Zpráva
dodává, že Bulhaři byli prý odraženi, ale že
do Cařihradu nedošly ještě žádné
podrobnosti, ale doznává, že pak do-
šlo ke srážkám na celé frontě.
Bulhar
Dri
Drinopol
Cařihrad
Berlín
Drina
Paříž
14
article
R. Z Paříže, 5. února. (Zvláštní telegral.
zpráva „Nár. Listů“.) „Matin“ sděluje, že Bul-
haří zapálili čataldžu, zdá se nasvědčovati, že
zamýšlejí Turky vylákati z jejich posic, proto-
že v těchto neodvažují se je napadnouti. Je-
jich postup na Gallipoli nasvědčuje, že
chtějí se zmocnit dardanellských
pevností a umožniti tím řeckému
loďstvu, aby vplulo do Mramoro-
vého moře a zničilo tam loďstvo
turecké, čimž by turecké posice
na čáře čataldžské staly se ne-
udržitelnými
Čm. Ze Sofije, 5. února. (Zvl. telegr. „N.
L.") Kanonáda před Odrinem pokračuje. Včera
prý se Bulharům vzdalo tisíc Turků. Potvrzení
této zprávy však dosud nedošlo. Včera boje za-
počaly i před Gallipolským polo-
estrovem. Tam Turci kladou prý
slabý odpor a bulharská armáda, operu-
jící v těchto místech, postoupila deset kilo-
metrů. — O nějakých srážkách u Čataldže do-
sud není určitých zpráv. Potvrzuje se však, že
tamější turecká vejska jsou v rozbroli a že ve
vzájemných srážkách padlo pět set mužů.
Z Caříhradu, 5. února. Bulhaří přistáli pod
ochranou řeckého válečného loďstva u Galli-
pole a bulharská jízda zahájila útok na přední
turecké stráže. Boje trvaji stále. Ostrov Sa-
ros byl řeckým loďstvem bombardován. Po-
věsti o bojích u Čataldže nebyly dosud po-
tvrzeny
pvnil
Bombardování Skadru.
Z Bělehradu, 5. února. Sem došla úřadn
zpráva, že útok na Skader podniknut
bude teprve po několíkadenní kano-
Turek
Bulhar
Bulhařit
Galli
Skadr
Paříž
Mramora
Bělehrad
Matin
Gallipolský polo
sarosa
15
article
nádě a že zprávy pařížské o pádu Skadru
jsou liché.
llaoě vos
vo oo
Z Kotoru, 5. února. Podle soukromých
zpráv byl hoj před Skadrem obnoven
s velkou prudkostí. Srbské pomocné
vojsko přivezlo houfnice a děla oblé-
hací velkého kalibru a namířilo je na
Tarabož a Skader. Je tuhá zima a velké vánice.
Boje na všech bojištích
Z Paříže, 5. ledna. „Journal“ oznamuje
z Cařihradu, že boje jsou obnoveny na všech
bojištích.
Válečné rozpoložení v Soliji
Z. Z Londýna, 5. února. (Zvl. telegr. „Nár
Listů“.) „Morning Postu oznamuje se ze So-
fije, že je tam velké válečné nadšeni a že pře-
vládá přesvědčení, že válka potrvá jen asi 10
dní a skončí úplnou vojenskou porážkou
Turků.
Žhářství a plenění tureckým vojskem pro-
váděné. jns
Z Athén, 5. února. (K. k.) „Ag. d'Athe-
nes“ sděluje: Dle zpráv došlých sem do vče-
rejška o osadách, zpustošených tureckým řád-
ným vojskem a bašibozuky, bylo v okrese
delvínském vypáleno 36 vsí úplně a 15 čá-
stečně. Těchto 51 obcí a 10 dalších bylo úplně
vypleněno. 123 lidí bylo zavražděno. V okrese
filiatesském bylo 10 vsí vydrancováno a vy-
páleno a 38 lidí zavražděno. V okrese para-
mythijském bylo 18 osad z velké části vypá-
leno. V okrese janinském bylo 29 vsí vyple-
něno a pak zapáleno. Mnoho osob bylo poru-
báno. V okrese zagorském bylo 8 vesnic,v
okrese filipiadském 6 vesnic z velké části vy-
páleno. V okrese Argyrocastro byla ves Soti-
ras úplně vypálena. V okrese konickém zapá-
len byl klášter a seminární škola.
Turek
Aga
Ath
Kotor
Paříž
Cařihrad
Londýn
Atény
Soliji Z
16
article
Spor rumunsko-bulharský.
bazei
Z Bukurešti, 5. února. (K. k.) Došel semi
protokol o rumunsko-bulharském vyjednává-
ní. Nabídka Bulharska prý — jak se
proslýchá na informovaném místě — ne-
uspokojuje rumunskou vládu, jest
však podkladem pro další vyjednávání. Nyní
konají se úrady, jichž účelem jest dosíci jed-
notnosti o modalitách pro další vyjedná-
vání, jakož i o otázce, má-li se v tomto vy-
jednávání pokračovati v Bukurešti či v Sofiji
Z Bukurešti, 5. února. Ministerský před-
seda Majorescu prohlásil, že jsou vymy-
šleny zprávy o změně směru v evropské poli-
tice. Rumunsko neoddálí se od Ra-
kouska. Taková změna je naprosto vylou-
čena.
Bukurešť
Bulharsko
Rumunsko
Ra
17
article
Turečtí plnomocnící v Londýně.
Turečtí plnomocnící v Londýně.
Z Cařihradu. 4. února. (K. k.) Dle oficiál-
ni zprávy opustí Londýn pouze Salih pašaa
Osman Nizami paša, kdežto Rešid paša
zdrží se tam ještě několik dní.
Fínanční potíže turecké.
Z Cařihradu, 4. února. (K. k.) Ministerská
rada zabývala se dnes opět aktuálními finan-
čními otázkami, poněvadž nebyla dosud zkon-
cována žádná finanční operace.
Džavid bej, který sem včera přijel, a ře-
ditel ottomanské banky nezúčasinili se po-
rady.
Jak si Turecko z linanční tísně hodlá pomoci.
Z Cařihradu, 5. února. Jistý bývalý ture-
cký ministr se vyslovil o finanční nynější situ-
aci Turecka takto: „Turecko učiní opatření
která nebudou velmocem nikterak příjemna.
Poněvadž mír ve smyslu návrhu Kiamil
paše jest pro Turecko naprosto nepřijatelný.
Osman Niza paša
Rešid
Londýn
Cařihrad
Turecko
18
article
musí vláda sáhnouti k opatření z
nutnosti, aby získala si potřebne
peníze k dalšímu vedení války.
Tato opatření pozůstávati budou v moratoriu
a v uzavření nucené půjčky, z a k terou vy-
dánobudejako záruka prodlouže-
nítabákovékonceseakoncese ma-
jáků. Nabídky na této basi již do-
sly.
ndi Kíamil paša do Egypta
Z. Z Londýna, 5. února. (Zvl. telegr. „Nár
Listů“.) Cařihradský dopisovatel „Daily Chro-
niclu“ oznamuje svému listu, že Klamil paša
odcestoval včera na parníku „Ismaila“ do
Ismail
Egypt
Londýn
Daily Jethro
19
article
Egynta.
Egynta.
Venízelos v Bělehradě.
Z Bělehradu, 5. února. (K. k.) Řecký mi-
nisterský předseda Venizelos přijel sem dnes
ráno.
Z Bělehradu, 5. února. Venizelo s sem
dnes přibyl a konferoval s ministerským před-
sedou Pašičem. Při této příležitosti jednáno
bylo, jak se v politických kruzích ujišťuje, také
o rakousko-srbských diferencích, ohledně kte-
rých Venizelos při svém vídeňském po
bytu jednal se směrodatnou osobností. Prav
se, že Venizelos chce sprostředkovati.
V posledních minutách.
V Sofiji, 30. ledna 1913.
Bulharský národ prožil od uzavření příměř
nejtrpčí měsíce z celé této periody válečně. Dlou-
hé příměři vyčerpalo poslední zbytky trpělivost
Všichni volají po míru — nebo po válce. Pravda
dost, vlastně mnoho bylo již obětí. Ale než tako-
véto příměří, jež z rozmaru cařihradské diplomacie
každou chvilku může býti přerušeno hřímáním děl
před Drinopoli nebo Čataldžou, pak lépe je chopiti
se opět zbraní a vybojovatí to, oč se v Londýně
marně zápasí,
Nové války se Bulhaří báti nemusí. V cizím
tisku se ovšem vyskytují různé zprávy: že nadšent
bulharského vojáka vymizelo, že se cítí v zem
veliká nouze; že si bulharští generálové více ne-
důvěřují; že mezi Srby a Bulhary před Drinopoi
zavládly nesvárvl Vše to je vylhané nebo přehna-
ně. Viděl jsem pluky bulharské, odcházející na
bojiště v prvních dnech válečných; viděl jsem v
posledních dnech pluky, sestavené z nováčků a
poslané přímo k Čataldži. A rozdíl? Nadšení stej-
ně, ne-li větší, divočejší teď než tehdy. Odcházeii
mnozi uzdravení ranění. Dalo by se očekávati,
aspoň tilo půjdou s nechutí. Naopak. Právě or
jsou to, již dodávají nováčkům odvahu, již je těš
a domlouvají jim
Venizelos
Bulhařit
Srba
Bulhar
Bělehrad
Pravy
Dla
Londýn
20
article
— Ničeho se nebojte! Bijcže, vás bijí. A kdyt
raní, zase nic. Otrne, zahojí se a jen odvahy dodá
Duch armády bulharské je převýborný. T
také lezí v považe Bulharů, ze když se jednou
pro něco nadchnou, že také tak brzy nevystřizli-
ví z prvního nadšení. Vytrvalost, krajní energie
houževnatost — to charakterisuje bulharského vo-
jáka. Čataldžská armáda je snad netrpěliva, roz-
mrzelá dlouhým a neužitečným čekáním, ale una-
vena, ochablá rozhodně není
A je-li nouze v zemi? Válka v kuždém státu
i sebe nejbohatším rozhodně vyvolává jisté krise.
avšak v zemích průmyslových a obchodních daleko
povážlivější, než v zemědělských. Bulharskoje
země z 80 zemědělská. V posledních letech bylr
samá úroda a tak netřeba se báti, že v zemi za-
vládne bída.
Sám jsem slyšel na mnchých místech, že s
Radko Dimitrijev netroufá proráziti čataldžský
řetěz pevnostní a že je odhodlán v případě obno-
vení nepřátelství omeziti se (aspoň v prvních
dnech) na defensivu. Nevěřím ní tomu. Ovšem
proražení čataldžských posie vyžádalo by si obrov.
ské oběti, oběti, jež by se počtem vyrovnaly snad
všem dosavadním. Ale Bulhaří se toho nelekaji
Bulharský národ je v tom ohledu neobyčejný: bud
nerisikovat nic anebo všechno. To je jeho zásada.
Jsou i tyto kombinace: že Turci vyrazí z Galli-
pole a vpadnou Bulharům v týl. I to je nemožné.
Bulhaři zaujali tam s 60.000 muži takové posice
že by byla celá útočná turecká armáda dřive do
jednoho muže artillerií zničena, než by se dostala
na destřel pušky. Při tom bulharští generálové jsou
stejně dobře disciplinováni jako ti nejprostší vo-
jáci. -
Bulhar
Dimitrijev
Turek
Galli
uno
21
article
Konečně vylhané jsou zprávy i o nesnázích
mezi Srby a Bnlhary, stojícími před Drinopolí. To
je už vylouženo také proto, že tu pluky srbske
nejsou promisené s bulharskými, nýbrž Srbi zaují-
mají jiné posice a Bulhaři rovněž jiné, oddělené.
Kdežlo rbi obléhají Drinopol se severu, severo-
západu. Bulhaři s jihu a jihovýchodu
Opakuji: obnovení války se balkánští národo-
vé káti nemusí. Ani ne nejexponovanější ze všech
— Bulhaři. Válka naopak je nejvhodnějším rozře-
šením nejasné této situace? V celé zemi citi se
fiž jakási nervosnost. Vře to i v armádě. Kdežlo
dříve vrhaly se pluky bulharské se svatým záva-
lem a nadšením na Turky, teď pohrnou se na ně
rozyztekaní, aby je ztrestali jako tvrdohlavé, ne-
poddajné kluky
A obnovení války je na obzoru. Ve vládniel
novinách uveřejněno je již provolání generalissima
Šavova k armádě, v němž se upozorňují vojácí
bulharšli, že nadchází doba, kdy budou nuceni
chopiti se opět zbraně, aby uhájili to, co až dosu
vybojovali. A to je první a významna předzvěst
války.
sin
Nikdo si jí nepřeje, ale Turci ji vynucují. Je
to jen trestuhodné zahrávání si s ohněm, je to
nová, hnusná komedie Mladoturků, kteří, jak se
zdá, přec jen dle slov Nazima paše přivedou sti
tanát ke konečné záhubě
A Mahmud Šefket paša? Příšel pozdě — —
VI. Sts.
Srba
Bnlhara
Srb
Bulhar
Turek
Mahmud Šefket
Drinopol
severozápad
22
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Porada předsednictva Polského klubu.
Z Vídně, 5. února Dnes o 10. hodině do-
polední sešlo se předsednictvo Kola polského
ku poradě, které byl také přítomen minist
Dlugosz. Účastnily se jí všechny skupiny
Kola polského. Na zejtřek proiektována jest
zpolečná porada polsko-rusínská.
Z Vídně, 5, února. Dnešní peradě předsed-
nictva Kola polského přítomen byl také ministr
železnic svob. pán Forster. V konferanci, která
věnována byla výhradně předloze o místních
drahách, bude odpoledne pokračováno
Deputace v příčině tratí Poříčany aJičín
Z Vídně, 5. února. Deputace měsía Jičína
a měst, ležících na trati Jičín—Nymbark, zer
kročila dnes, vedena poslancem M4aštal
kou, u ředitelství společnosti státních drel
a v ministerstvu železnic, aby traťčesk ý e
obchodních drah Poříčaným Jič i
byla ve své přestavbě za r. 1913 dokončeh
tak, aby po její úpravě mohl býti zavedeu no
jízdní řád. čím by se dávným steskhm na š pat
né spojení jak Jičina, tak krajů, na české b
chodní dráze ležících, s Prahou nomohla
Deputaci dostalo se na příslušných mí
stech ochotného přijetí a ujištění, že oprávně-
ným připomenutým přáním bylo vyhověno,
Forster
Vídeň
Poříčany
Jičín
Nymbark
Praha
M 4
obchodní dráha
Poříčaný
23
article
Císařův kurýr u cera. anro le
Z Petrohradu, 5. února. Dnes o prine
Hohenlohe, nebude-li zima příliš volká, odjede
na honbu s carem do Ropše.
zle hnra po
Z Paříže, 5. února. Telegram, došlý z Pe-
trohradu, nezůstavuje žádné pochyby, že od-
pověď, která dána byla princi Bohumníru Ho-
henlohovi pro císaře Františka Josefa sepsán
je tónem zřejmě srdečným, jakým byl list cí-
saře Františka carovi.
K úmrtí kardinála dra. Nagla.g
Z Vídně, 5. února. (K. k.) Po úmrtí kardinála
knížete arcibiskupa dra. Nagla dostavili se pan
arcivévoda Karel František Josef s chotí a pan
arcivévoda Leopold Salvator osobně do arcibiskup-
ského paláce a vyslovili soustrast. Teledraficky
kondolovali pan arcivévoda František Salvator a
choť, dále projevili soustrast kardinál Bauěrv
Olomouci, biskup hr. Huyn v Brně, ministr zahra-
ničních záležitostí hr. Berchtold. společný ministr
financí dr. ryt. Biliňski, velitel válečného loďstva
admirál hr. Montecuccoli, dvorní maršálek v Uhrách
kníže Palffy, ministr dr. Trnka, zástupci cizích stá-
František Josef
František car
Nagl
Karel František
Josef
Leopold Salvator
František Salvator
Huyn
Berchtold
doktor
Montecuccoli
Trnka
Petrohrad
Paříž
Vídeň
Brno
Uhry
Palffa
Bauěrv Olomouc
24
article
TÝDENNÍ REVUE.
TÝDENNÍ REVUE.
V „Českém časopise historickém
(XIX, 1) otiskuje Václav Chaloupecký v
stati „Hrabě Joseí Matyáš Thun a slo-
vanský sjezd v Praze r. 1848“ dopis, který
psal hr. J. M. Thun 19. června 1848 veliteli národn
gardy kn. Jos. z Lobkovic. Dopis je zajímavým pří-
spěvkem k dějinám roku 1848. Je obhajobou slo-
vanského sjezdu proti podezření, že by byl v sou-
vislosti se svatodušními bouřemi pražskými,a
ovšem hlavně obhajobou Thunovy účasti při sje-
zdu. Hr. J. M. Thun byl předsedou prozatímného
výboru slovanského sjezdu. Že funkce ta mu na-
bídnuta, způsobilo asi hlavně, že byl od r. 184
presidentem Společnosti musea království Českého.
že bylo obecně známo jeho liberální a osvícenské
smýslení i jeho sympatie k národnímu českému sna-
žení, jež osvědčoval i literárně (přeložil do němčiny
řadu českých národních písní, vydal překlad ruko-
pisu Královědvorského). Byl oblíben u dvora a jeho
věrné rakouské smýšlení bylo mimo všechnu po-
chybu. Proto předsednictví jeho mohlo býti sjezdu
i záštitou proti jakémukoli podezření z tendenci
protirakouských. A tak stal se předsedou příprav-
ného výboru slovanského sjezdu, ač nedlouho před
tím (r. 1845 v brožuře „Der Slavismus in Böhmen“
veřejně osvědčoval, že není ani Čech ani Němec.
že je Bohemus. Sjezdu samého se nezúčastnil. 29.
května ochuravěl — dosud byla nemoc jeho vyklá-
dána za zástěru a oddálení jeho od sjezdu, vy-
světlováno věcnými rozpory s tendencemi, které
nabývaly vrchu při pořádání sjezdu. V dopise M.
Thun ovšem uvádí, že od počátku bylo rozhodnuto,
že samému kongresu nebude předsedati, a že v po-
sledních dnech před sjezdem byl skutečně vážně
churav. Ale také si hr. Thun stěžuje, že nebyl o
přípravnýchakcích sjezdových dosti informován.
Chaloupecký
Joseum
Thun
Thunův
Čo
Němec
Bohemus
M Thun
Praha
Jos
Lobkovice
Hradec
muzeum království
kongres
25
article
Ostatně jak aspoň dopis ukazuje, i jinak bylo jeho
postavení k sjezdu jistě pochybné. Účasťnil se s ú-
myslem „když již by nemohl prospěti, aby aspoř
odvrátil zlé“; nedůvěřoval plně celé akci — vždyt
v souvislosti se svou účastí na slovanském sjezdu
mluví o „pokusu špatně smýšlejících krýti se jeh
jménem.“ Proto však nebyla jeho účast v přípra-
vách sjezdových bez užitku. Jistě přispěla k tomu,
že v „Provolání k neslovanským národům v Ra-
kousku“ i v „Programu“ sjezdu se uplatnilo krajně
rakouské stanovisko, které bylo i stanoviskem Pa-
lackého a Šafaříkovým. Při tom však byl Thun,
jak sám uvádí ve svém dopise Lobkovicovi —
(dnes podobná slova z úst šlechtice sotva usly-
šíme!) — „vřelým zastancem české národnosti a je-
jího rovného práva ve škole i v úřadě, jednak pro-
to, že národ bez národního cítění není národem.
a že jediněu českého obyvatelstva opravdové cí-
tění to nalezl, a že je přesvědčen, že poněmčení
Slované mohou se státi jen německy mluvícími pa-
poušky a ne skutečnými Němci — za druhé však,
že dosavadní vyúčování lidu jen v německých hlav-
ních školách nemohlo přinéstí jiného ovoce, ne
jakého jsme se nýní ke svému zděšení dočkali
nejhrubším roznícení [lidu)“. — V ostatním obsa-
huje: Jos. Pekař. České katastry 1654—1789. —
Jan Morávek, Smidt, Balbín a Ware. (Přispěvekk
jesuitské historiegrafii v Čechách). — Jan B. No-
vák, Polní maršál Karel kn. ze Schwarzenberka. —
Literatura. — Zprávy. — Výroční zpráva Histori-
ckého klubu za r. 1911-12.
Šafaříkův
Thun
Lobkovic
Slovan
Němec
Morávek
Smidt
Balbín
Ware
Jan
kn
Schwarzenberk
Čechy
26
article
Ve „Zdraví Lidu“ (VI, 1) píše dr. Vra-
tislav Kučera o otázce, která se zdá býti
na prvý pohled nemístná a zbytečná: „Jak se
myjí lidé ve XX. století.“ A dochází tuk
závěru, skoro překvapujícímu: „že za dnešní osví-
cené doby doposud jenom lékaři — a z nich přede-
vším chirurgové — vědí, kdy jest tělo dobře umyto
a kdy bezpočně čisto.“ Dru. Kučerovi „je jisto.
že mnozí lidé podnes přidržují se zvyklostí středo-
věku, kdy hlásalo se učení, že člověk má se starati
jen o čistotu své duše, kdežto pečovati o čistotu
tělesnou že jest povážlivým hříchem. Ale také
mnozí lidé se nemyjí nebo nedostatečně se myjí.
poněvadž ani dnes ještě nevědí, jak se mají dobře
mýti.“ A soud svůj dokládá řadou zkušeností ze
života, které zněly by anekdolicky, kdyby nebyly
až příliš pravdivy. Ba věcí jsou takové, že stojíme
co do tělesné čistoty za národy, jež považujeme z
méně civilisované. Na př. v Rusku v každé dědině
nalézají se lázeňské chýše, baně, ba i strážní dom-
ky hlídačů železničních tratí, samoty, roztroušené
po nedozírných rovinách. jsou pravidelně opatřeny
baněmi. Také každý ruský voják musí jednou za
týden buď v kasárenských, anebo ve veřejných
lázních pečlivě omýti celé své tělo, za kterýmž
účelem dostává ke svému žoldu zvláštní příplatek
dvou kopějek na mýdlo. A u nás? Je pravda! také
v některých nových kasárnech c. k. rak. uh. vojska
jako v Albrechtových kasárnech na Smíchově zří-
zena je lázeňská místnost. Ale neužívá se jí, by se
nepokazily vany! Z podobných příčin nepoužívá se
školních lázní v nově budově dívčí školy u sv
doktor
Kučera
Albrechtová
Rusko
Smíchov
27
article
Vojtěcha v Praze! — „Zdraví Lidu“ dále podává
Dr. Vl. Slavík. Zločinné přerušení těhotenství. —
Dr. V. Back. Lékařské zkušenosti z války balkán-
ské. — Dr. Duch. Panýrek. Příprava k mateřství
Dr. Fr. Tichý. O malomocenství. — Věcné po-
sudky léků reklamou vychválených. — Rozhledy.
— Feuilleton. — Úřadní zprávy. — Drobnosti.
Zdravotnické a lékařské dokumenty z denních
listá.
Vojtěch
doktor
Panýrek
Tichá
Praha
Francie
28
article
„Zlatá Praha (XXX., 21.) přínáší z péra
P. Cyrilla A. Straky stať „Za Bolesla-
vem Jablonským“. P. Straka zabývá se tu
prvými kněžskými lety pěvce kdysi tolik populár-
ních „Písní milosti“ a „Moudrosti otcovské“. Ja-
blonský byl velmi záhy přeložen z Prahy: zprvu
do Radonic nad Ohří, později do Zvěřince u Kra-
kova. Odloučenost svou od střediska českého lite-
rárního živola nesl ovšem velmi těžce. Příznačné
je, rozumíme-li dobře slovům P. Straky, že oddá-
lení Jablonského z Prahy způsobily vlastně jeho —
literární snahy. Čí je jinak rozuméti slovům: „Sotva
že Jablonský krátce po svém vysvěcení na kněze
1843 vydal prvni básnické plody svého ducha
„Písně milosti a ukázky z „Moudrosti otcovské“,
bylo mu z vůle řeholního představeného rozloučiti
se s Jiterárními kruhy pražskými, z kterých mla-
distvý duch čerpal vzpruhu k činností spisovatelské
zjev to, který opakuje se více méně v jedno-
tlivých řeholich po dnes“ —? — „Zlatá Praha
dále obsahuje: Bohumil Brodský, Stará romance. —
Al. Jirásek. Temno. — Z básní A. S. Puškina. Přel
V. A. Jung. — Emil Tréval, štěstí — a v repro-
dukcích Caspar Netscher, Diagnosa. — Jan Stern
Veselá společnost. — Jacob Toorenobiet. Učene
— N. Grund. Rybář. — J. Platzer. Zříceniny řím-
ského paláce. — Hendrich Golzius, Arkebusník.
F. Čermák. Dalibor — a illustrace a zprávy časové
Dílo“. orgán Jednoty umělců výtvarných
(XI., 1.). počíná otiskovatí některé dopisy V.
XXX
P Cyrill
A Straka
P Straka
Jablonski
Brodská
Al
Jirásek
Puškin
Jung
Tréval
Caspar Netscher
Stern
Toorenobiet
Učen
N Grund
J Platzer
Hendrich Golzius
Arkebusník
Dalibor
Praha
Radonice nad Ohře
Jednota umělec výtvarný
zlatý Praha dál
Stará romance
Z báseň A . S
29
article
Brožíka, ličící první jeho pobyt v Paříží (od
r. 1877). Dopisy nepodává úplné, nýbrž jen ve vý-
běru, což dostatečně vysvětluje žádost majitele
listů. Ale překvapuje poznámka, že při otisku je
zachován „pokud možno jeho (Brožíkův) sloha
způsob stylisace“. či nemá se již jednou sám sebou
rozuměti požadavek, aby korespondence vždy byla
otiskována věrně a přesně? První uveřejněný list
Brožíkův zmiňuje se opravdu charakteristickyo
dru. Em. Englovi, později vynikajícím politikovi
národní strany svobodomyslné. Ukazuje Englovu
ochotu vůči krajanům a jeho obětavost, kde šlo
o to, prospětí dobré věci nebo podepříti dobrého
člověka a nadějný talent. Brožik uvádí: „Jsem
vskutku jeden z těch, kteří mají více štěstí, než
rozumu a proto tedy zkrátka a dobře jsem zde již
během tohoto týdne udělal jednu velkou kariéru. Cel
ta věc má se takto: V Praze jsem dostal od dra. Rie-
gra odporučení na jakéhosi dra. Engla, který je
vychovatelem u knížete Dervisse, ruského magná
a snad u jednoho z největších milionářů na světě
— zkrátka má tento mužíček 115 milionů jmění
a 6 milionů ročních důchodů — no bagatel. Byl
jsem u tohoto krajana dra. Engla v paláci Rue de
Rome 4 a tento mne beze všech okolků představil
knížetí a celé rodině, která mne hned pozvala na
snídani a oběd...“ „Musím něco kloudného udě-
lati, co vystavím u nich v salonu, aneb až on mne
navštiví, musím mu vše vysvětliti a ukázati. Dr.
Brožík
Brožíkův
Englův
Engl
Derviss
Paříž
Praha
Rue jít Rom 4
30
article
Engl povidá, jak ty děti (kn. Dervisse) prý jsou
poblázněné po mně, že prý jemu (knížeti) nebude
záležeti na nějakých ětyřiceti tisícich za vymu-
lování dětí. Kněžna je již srozuměna, abychje
maloval, až se po ruských svátčích vrátí z Nizzi
neustále mne souži, bych s nimi na těch čtrnáct
dnů jel, ale nemchu... A v dalšim zase vykládá:
„Kdybých zde neměl toho dra. Engla, tak věř mui.
že bych již byl hotov s mou pokladnou. Ale to t
je člověk. jistě vzor. Nejenom že minožství věc
mně ustavičně dává, jako na př. krásná kamna
do atelieru, pěkný servis dal mi na čaj i s mosaz-
ným samovarem, nože, vidličky a lžičky, ale i čaje
mi poslal bedničku a cukr. Má však u Dervissí
postavení, žeje to ohromná kariera, Se řečí mne
to ustavičně ovšem ještě vázne, ale ou mne učí —
musím denně hodinu psáti a každý večer musím
odváděti úlohy — jako školák. Naučil jsem se jistě
za ten krátký čas dosti.“— „Dílo“ v dalším při-
náší: William Ritter, Ruský dekorateur Leon Bakst.
— K. L. Klusáček, Stará Praha — Malá strana —
Panoráma hradčanské. [Časové úvahy.) — Kronika
— a 12 reprodukci z prací Leona Baksta.
Ritter
Bakst
Klusáček
Baksta
Praha
31
article
V „ženském Světů“ XVII., 2.) píše VI. Fru-
mar o „Politickém vzdělání žen“. Vy-
chází z předpokladu, že nebudou již dlouho moci
býti odpirána ženám politická práva. Ale jsou ženy
pro ně připraveny? Jistě dosud ne, Proto nestačí
jen agitace pro politické zrovnoprávnění žen. „Vo-
lání po připuštění žen k volebním urnám a do
lidových zastupitelstev musí býti spojeno vždy
voláním po politické výchově. Je nám třeba nejen
demokracie vnější, ale také dempkracie vnitřní.
vědomí zodpovědnosti demokracie. Bylo by malým
ziskem národním a zvláště u nás v Čechách by
to bylo nebezpečné, aby přišly ženy před volebu
urnu a do parlamentů bez nejprimitivnějšího poli-
tického uvědomění. Neboť jen ten má právo volati
Po spoludčasti na státním a sociálním vývoji, kde
mu může opravdu vědomě prospěti.“ — „Ženský
Svět“ v ostatním přináší F. V. Zíbr, Žena a mo-
derní stát. — Dr. K. Chodounský, Význam cviků
tělesných. — Dr. B. Broda, Kulturní možnosti,
v nichž uplatniti se mohou ženy. — VI. Keler. Co
bylo a zašlo. — Politická práva žen. — Ze dne. —
Z činnosti Ústř. spolku čes. žen.
F V Zíbr
K Chodounská
Brod
Keler
Čechy
34
article
las vlaál5 sažby
35
article
pe
Volné Směry (XVII. č. 2.) překládajt
A. Clutton-Brocka „Snahu po primi-
fivismu v moderním umění“. Studie snatí
se ukázati, že pokusy o moderní, původní, opro-
štěné umění nejsouztak zhola pošetílé a strojené,
ale že v pravdě kryje se za vědomými pokusy mno-
hem mohutnější a neuvědomělá snaha podobná
snaze, jež nahradila umění graeco-románské ro-
mánským a byzantským. Clutton-Brock nalězá
ideový význam primitivistických snah moderního
umění v tendenci „zničit víru, že je jedno umění
absolutně povýšené nad všechna ostatní umění pro
svou velkou sílu zpodobování. Umění renaissanční
bylo v osmnáctém století pokládáno za umění civl-
lisace a všechna ostatní umění, vyjma pozdni řen
a graeco-románské byla považována za více č
méně barbarská... Toto domnění, že jedno umění
je uměním civilisace a že všechna ostatní umění
jsou barbarská, mělo svůj podklad ve víře, že umění
civilisace objevilo a stanovilo na věčné časy zá-
kony představování, že Apollo Belvederský je ne-
sporně podoben člověku, nebo podoben tomu, čím
A Clutton
Brock
Apollo
Clutton
36
article
by člověk měl býti. To byl původní důsledek po-
divuhodné dokonalostí řeckého sochařství pátého
století, kdy sochaři na krátký čas byli s to, aby
sloučili výraznost a zpodobivost, jako nikdo je
nesloučil před tím a po tom; dokonalosti, která
měla nešťastné následky pro celé umění antického
světa“. Zpodobivost zejména v umění renaissaně-
převážila výraznost. „Ideální umění, které renals-
sance oživila, a které trvá až do dnes. zakládá se
na víře, že absolutní krásno může býti nalezeno
v reálnosti a že povinností umělce je, napodobit
skutečnost přesně tak, jak ji shledal. Tato víra
přirozeně učinila dokonalé zpodobení předmětu ko-
nečným a nejdůležitějším cílem. Netrváme již na
této víře. Nepředpokládáme, že absolutní krása
může vůbec být nalezena v reálnosti a učíme se
ponenáhlu, že krása umění je výsledkem ne napo-
dobení krásných předmětů, ale v projádření emoe
formou, která je sprostředkuje,“ Ostatní obsaht
Ant. Matějček, Vývojová úloha Johna Constablea.
Kronika. — Vyobrazení: Géricault. — Michel. —
John Constable. — Jan Štursa. — V. Špála. — O
Kubin. — J. Housa. R. Duchamp-Villon.
Antonín
Matějček
Constable
Géricault
Michel
Štursa
V Špála
Kubin
J Housa
R Duchamp
Villon