ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 636325f0-8f0a-11dd-a028-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 66, person 39, org 7, work 1
1 masthead
Ročník padesátý třeti.
2 masthead
V Praze, v pondělí 3. února 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 33.
4 article
Narannl a večerní liety předpláci se V Praze v adminis tranit na měsle. na čevrt leta . . . . 6 K — s dvoji donáškou a měsle nrt . . . 7Kel ve filíšlkácht sa měsie . . . . . 2 K 80 Poštoui sa měslc. . . . . . 8 K 20 na čtvrt leta . . . . 9 K 80 h s dvojí zásilkou na měsic, . . . . na čtvrt leta uke
Praha
5 article Mezi mírem a válkou.
Mezi mírem a válkou. Zbývá několik málo hodin a vyprší lhůt příměřil Nestane-li se v té době zázrak, v nějž už nikdo ani nedoufá, obnoveno bude nepřá- telství mezi spojenci balkánskými a Tureckem — válka snad ještě strašlivější hrůzného děj- ství minulého v měsíci říjnu a listopadu. Sna- ha, aby vše záhy bylo skončeno a rozhodnuto, požene běh událostí šíleným tempem ku pře- du, a zřejmo je, že tentokráte útok i obrana budou strašnými a zoufalými. S tím ovšem počet oběti a ztrát na životech a zdraví li- ském a všechny ony bědy a neštěstí, jež jako stín válku provázeji. Mírumilovné snahy rozbily se o neústup- nosť Turecka, jež nechce pochopiti, že pyká za svou zpupnou odpověď, spojencům danou počátkem října. Neuznávalo je za hodny od- povědi, netušíc, že po několika měsících s ním nebude více už mluveno. Poslední pokusy velmocí zabrániti válce rovněž selhaly a všechny kroky diplomacie končí dnes prohlášením, že snahou mocnost bude válku omeziti a zachovati neutralitu.
Turecko
6 article Poslední pokus. — Počátek nové války.
Poslední pokus. — Počátek nové války. Náš sofijský čm zpravodaj naznačuje situaci dneška takto: Ze Sofije, 3. února. [Zvláštní telegr. „Národních Listů“.) Vyslanci učinili vče- ra poslední nesmělý pokus, zrazovat Bulharsko od zahájení nové války. Na- vštívili Gešova, s nímž delší čas roko- vali, ale vrátili se od něho s odpovědí. jež byla sanozřejmá. Ministerská rada pak zase- dala do pozdní noci a výsledek její by tento: Dnes večer znovu zahřmí děla před- Odrinem! Totéž sdělují zprávy cařihradské: Z Caříhradu. 2. února. (K. k.) Úřadní kruhy Porty mají za to, že znovuzahájení nepřátelství jest nyní již nevyhnutelné. Ze Sofije, 3. února. (Zvl. tel. „Nár. L.“ Včera se konala ministerská rada, na které protokolárně zjištěno, že nestává žádné pří- činy měniti situaci, jaká nastala výpovědí pří- měří. Vrchni velitel bulharského vojska dosta rozkaz, aby dnes obnovil nepřátelství. Zprávy z Drinopole. Z Bělehradu, 3. února. (K. k.) Z Drinopole došly zprávy, že je tam velký nedosta- tek potravin a že obyvatelé den- ně svádějí o ně zápasy a žádají kapitulaci. Také mezi vojskem do- šlo ke krvavým koníliktům, za kte- rých několik důstcjníků bylo zabito. Caři- hradská vláda dala vojsku rozkaz, stříleti jen tehdy, začnou-li Bulhaří bombardovati Dríno- poli. Patrně chce Porta vzbuditi dojem, že Tu- recko není samo vinno obnovou války.
Gešův Port Bulharsko Odrin Sofijá Drinopol Bělehrad
7 article
Posíly srbské. Z Bělehradu, 3. února. V informovaných kruzích sdělují, že srbská vláda se usnesla k 50.000 mužům, kteří stojí před Dri- nopolí, poslati ještě 60.000 mužů Srbské železnice jsou nyní uzavřeny pro do- pravu zboží. Vozí se jen vojsko- Mírové snahy mocností. — Nentralita jejich pro případ obnovení války. Z Berlína, 2. února. (K. k.) „Nord- deutsche Allgem. Zeitung“ pí- še ve své týdenní hlidce: V okamžiku, kdy vycházejí tyto řádky, nezmizela do- sud naděje, že po posledních projevech Porty mohlo by se jednomyslnému úsil velmocí zdařiti, zabrániti novému krve- proliti. O vážnosti cvropských mirových snah nemohou Turecko balkánské státy po dobře míněných ra- dách, udílených oběma stranám, býti v pochybnosti. V těto činnosti moc- nosti neustanou.
Bělehrad Berlín Nord Turecko Zeitung
8 article
Kdyby proti všemu očekávání ne- přátelství opět bylo zahájeno, jest již nyní jisto, že v tomtopřípaděmoc- nosti zachovaji též pro dru- hou, pravděpodobně ještě krátkou část balkánské vál- ky neutrální zdrželivost a že zamezí ja- kýkoliv oddělený zvláštní podnik, čímž by obmezení boje na jeho ohnisko bylo stíženo- Dohoda Rumunska s Bulharskem? Z Paříže, 2. února. (K. k.) Jak prý se dověděl bukureštský zpravoda „Temps“ z dobrého pramene, na- stalo v bulharsko-rumunském sporu uvolnění a dohodu lze prý považo- vati za jistou a to na tom základě. že Rumunsku se postoupí větší území na pobřeží Cerného moře. kdežto Rumunsko se zřekne ná- roku na odstoupení několika bodů. ve příčině kterých by se národni cit bulharský ukázal nepovolným. Z Cařihradu, 2. února. (K. k.) Velkovezír prohlásil v interviewu, že je z plna pře- svěděen, že se Rumunsko dohodne s Bulharskem. Přeje si upřímně na zá- kladě svých osobních sympatií k rumunskému národu a jeho vládci, aby nemusili v budou- cnosti litovati jednání Rumunska v nynějším konfliktu.
Temps Rumunsko Bulharsko Paříž Cerný moře Cařihrad
9 article
Z Paříže, 3. února. „Tempsu“ telegrafuj z Bukurešti, že v bulharsko-rumunském kon- fliktu nastala obleva a že bude dohoda uza- vřena. Podmínky budou stanoveny později. Rumunsko nebude žádati postoupení území. jehož ztráta nemile by se dotkla národních citů Bulharů. Na druhé straně rozšiří Bulhar- sko kompensace, které navrhl dr. Danev Londýně. Rumunsko dostane pásmo u Černého moře a část Silistrie. Pevnosti v Silistrii bu- dou zbořeny. Turecká ochota k dalšímu vyjednávání? Ze Sofije, 2. února. (K. k.) Jak se s kompetentního místa sděluje, dal prý turečtí delegáti v Londý- ně delegátům balkánských států na srozuměnou, že by byli ochotni, pokračovati ve vyjednávání. Na to delegáti bal- kánských států prý odpověděli, že při- jímají tento návrh, splní-l Turci napřed podmínky bal. kánského svazu. Další odpo- věď Turecka jest dosud ne- známa. Turecko nezahájí boj- Z Cařihradu, 2. února, (K. k.) V oficiosn notě se pravi: Turecké vojsko dosta- lo rozkaz nevystřeliti jediné rá- ny, dokudBulhařipovypršení lhu- ty pro výpověď příměří nezahái palbu. Porta uznala za nutné dáti tento roz- kaz, aby se veřejné mínění přesvědčilo, že odpovědnost za obnovení války padá jedině a výhradně na spojence
Bulhar Londýn Paříž Bukurešť Rumunsko Silistrie Londý Turec Turecko Cařihrad
10 article
Finanční tíscň Turecka. Z Caříhradu, 1. února. (K. k.) JJednán o zálohu nevedlo dosud ke koneč- nému výsledku. Kromě 300.000 liber, jež byly vyplaceny asi před týdnem, nedosta- lo ministerstvo financí žádného jiného platu na zálohu Z Cařihradu, 2. února. (K. k.) „Tanin“s dovidá, že formality o záloze jednoho milionu liber byly německou bankou na pokladní pa- ukázky skoncovány. První splátka 100.000 li- ber bude prý neprodleně vyplacena. Po nové válce situace pro Turecko horši! Ze Sofije, 2. února. (K. k.) Vládní orgán „Mir“ brojí proti tomu, že sporným otázkám mezi Bulharskem a Tureckem dává se takorý výklad, jakoby Drinopol měla být nejkrajnějším bodem přištích tu- recko-bulhařskýchhranic. Dlužno prý upraviti ještě jiné otázky. V případě znovuzahájení nepřátelství budese musítí příště vyjednávati na naprosto novém základě.
Turecko Caříhrad Mira Bulharsko Drinopol
11 article
Návštěva velkovezíra u anglického vele- vyslance. Z Cařihradu, 1. února. (K. k.) Velkovezí Mahmud šefket paša vykonal včera ná- vštěvu u anglického velevyslance Lowthera. Zprávy z obsazených krajů. Ze Soluna, 1. února. (K. k.) Následkem nálady zavládnuvší mezi zdejšími mohamedány po cati- hradských událostech učinily řecké úřad přísnějši bezpečnostní opatření daly prověsti několik domovních prohlidek. Proslý- chá se, že budou zatčeni Turci, kompro- mitovaní v mladotureckém hnutí. Před- pisy o slavu obležení se zase přísněji provádějí. Srbské úřady v Bitolji oznámily prý ředi- telství tamní rumunské školy, že je vyučování na ní zastaveno. Stejně zachovali prý se Srbové bulharské škole ve Štipu. — Srbský celní úřa upustil zase od cel stanovených pro solunské zboží — Srbské úřady ve Velesu opřely se zři- zení filiálky bulharské hospodářské banky a daly příslušným delegátům pokyn. aby do 24 hodin opu- stili Veles. Na protest delegátů byla lhůta ta pro- dloužena o den. Má se za to, že jde o nedorozuměn srbských úradů a že ono opatření bude odvoláno Vyznamenaný valí drinopolský. Z Cařihradu, 2. února. (K. k.) Vali dri- nopolský dostal velkokordon řá- du Osmanje.
Turek Srba Veles Vali Cařihrad Velkovezí Mahmud Soluna hospodářský banka
12 article
Odjezd bulharských delegátů,l Z Londýna, 2. února. (K. k.) Dr. Daney a tajemníci bulharského posel- stva odjeli dnes ráno do Paříže. Venizelos v Paříží. Z Paříže, 2. února. (K. k.) Venize- los navštívil presidenta Poincaréaa ministra zahraničních záležitostí Jonnarta. Pruský princ Eitel Bedřích v Bukureští. Z Bukurešti, 1. února. (K. k.) Pruský prin Eitel Bedřich přibyl sem dnes večer a byí na nádraží uvítán králem, dědičným princem, členy vlády a německým vyslancem. V královském pa láci konala se rodinná hostina. Princové Boris a Cyril do Dedeagače. Ze Soluna, 2. února. (K. k.) Z Dimotiky se sděluje, že bulharský korunní princ Bori a prine Cyril odjeli v 1 hod. do Dedeagače Výbor pro národní obranu. Z Cařihradu, 2. února. (K. k.) Výbor a uži výbory pro národní obranu rozvíjejí velikou čin- nost. Zápis dobrovolníků započal. V Brusse,u hrobu zakladatele Turecka sultána Osmana, ko- nala se schůze, na níž přítomní přísahali, že ne strpí, aby na půdu vlasli vkročili Buor non Váleční zpravodajové, žvo Z Cařihradu, 2. února. (K. k.) Váleč- ným zpravodajům nebude dovo- lemo sledovati válečné operace
doktor Daney Venizelos Poincaréaa Bedřich Boris Cyril Bori Osman Londýn Paříž Bukurešť Dedeagač Cařihrad Turecko Eitel Bedře výbor pro národní obrana
13 title
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“
14 article Stürgkhova audience a vlastnoruční list císařáv.
Stürgkhova audience a vlastnoruční list císařáv. Z Vídně, 3. února. Císař příjal včera n zámku schönbrunnském ministerského před- sedu hr. Stürgkha ve zvláštním, dlouhém slyšení, ve kterém chéf vlády referoval o si- tuaci vnitropolitické, zvláště pak o situaci fi- naněního plánu a česko-německého vyjedná- vání. Podobá se však, že audienee tato věnována byla také situac zahranični. „Montagsrevue“ oznamuje totiž, že princ Bohumir Hohenlohe, který nese carovi vlastnoruční list našeho císaře- měl včera s hr. Stürgkhem dlouhou po- radu.
Stürgkhův Stürgkh Bohumir Hohenlohe Vídeň
15 article
Bývalý ministr dr. Unger. Z Vídně, 3. února. Předseda říšského sou du, bývalý ministr dr. Josef Unger onemoc- něl. Je mu 84 let. Před několika dny pochoval svoji chot. Ruská ustanoveni o aviaticích. Z Petrohradu, 2. února. (P. t. a.) Včera nabyla platnosti ustanovení o aviaticích, dle nichž povinni jsou cizinci okamžitě přistáti přeletí-li hranice. Osnova policejní reformy v Rusku. Z Petrohradu, 1. úinora. (K. k.) Ministerslv vnitra vypracovalo osnovu policejní reformy. M- nistr vnitra svolá do Petrohradu konferenci, aby o ní podala dobrozdání Osnova zákona o přistěhovalectví. Z Washingtonu, 1. února. (K. k.) Senát schváli osnovu zákona o přistěhovalectv jež mimo jiné obsahuje ustanovení o mini málním školním vzdělání. Předloha bud nyní podána presidentu Taftovi ku podpisu Rozpuštění japonského parlamentu? Z Tokin, 2. února. [K. k.) Konstítučníci nacionalisté se usnesli učiniti v poslanecké sně movně projev nedůvěry. Rozpuštění parlamentt jest v tomto případě nevyhnutelné, Proti Rooseveltovi. Z Washingtonu, 2. února. (K. k.) Senát schváli dvoutřetinovou většinou resoluci, v níž doporučuje aby doba úřadování presidenta byla prodloužena na šest let, jeho opětná volba aby však byla vy- loučena. Za debaty bylo poukázáno na to, že tote opatření čelí proti eventuelním snahám Roose- velta o třetí presidentství. Resoluce bude nyn dodána poslanecké sněmovně.
Unger Taft Roosevelt Vídeň Petrohrad Rusko Washington
16 article Druhápřednáška prof.Halbana.
Druhápřednáška prof.Halbana. Druhá přednáška prof. Halbana shro- máždila v elegantní dvoraně Národního klubu ještě větší počet obecenstva než přednáška sobotní. Zvláště pozoruhodné bylo jeho ličení trudných hospodářských poměrů v Haliči, za- viněných nepřízní vládní v době, kdy Poláci byli ještě považováni za živel státu nebezpeč- ný. Živý a názorný výklad prof. Halbana tentokráte byl přijat s vnímavou pozornosti přítomných. O hospodářských a politických úkolech v Haliči. Není třeba dnes nikomu vykládat, jak důležity jsou hospodářské poměry jak velký jest jich vliv na společenské a po- litícké poměry. Bez silných a zdravých zá- kladů sociálních není dobré politiky; bez síly hospodářské není síly sociální a zdraví spo- lečenského. Tim více, kdy jde o národ, zba- vený svého státu. Národ, který má vlastní stát, může samočinně upravovati svůj hospo- dářský život, může k sesílení svých sil uživati politiky zahraniční, rozhodně však může se chrániti před škodami hospodářskými, přichá- zejícími zevně. Národ, který nemá vlastního státu, musí tím větší význam připisovat ho- spodářským činitelům, opírati se hlavněo svoje vlastní vnitřní síly, starati se, aby v při- znivé době zařídil si své hospodářství tak, aby odolal i v černých chvílích nebezpečí
profesor Halban Polák Tim Halič
17 article
vnějšího. U Poláků bohužel takové přípravy pro budoucnost není. Větší část inteligence působí jako úřadníci, což sice je politicky potřebné, ale nebezpečné v tom případě jestliže by v poměru národa ke státu nastaly takové změny, že by dobrý Polák nemoh sloužit státu, a tak značná část inteligence byla by z chlebových příčin nucena sloužiti proti vlastnímu národu anebo hledati jiného zaměstnání. Nezůstal by lehdy leč výběr mez nouzí hospodářskou nebo nouzí národně-poli- tickou. Takové příkré dílema vzniklo u ná nepoměrem mezi hospodářskou výrobou a vý- vojem inteligence. Kdo chce porozumět našim hospodářským poměrům, musí je sledovat od chvile připo- jení Haliče k Rakousku. Nynější Halič byla v té době ovšem hospodářsky zanedbaná; co do výroby zemědělské stála níže než tehdejša Podolí a Ukrajina. I pěstování dobytka na východě stálo na vyšším stupni. Vývoz zbož k Baltickému moři byl již tehdy znesnadněný pro pruské clo. Pod panováním Rakouska s nezlepšil, ba nastala nová stagnace obchodní. poněvadž nebylo odbytiště. Již za Josefa I objevila se myšlenka zřidit obchodní vodní dráhu pro vývoz do Turecka. Města nebyla pro rolnictvo takovým odbytištěm, jako v ji- ných krajích, poněvadž mezi městským a ves- nickým životem nebylo v Haliči velkého roz- dílu. Řemeslnici následkem změny hranic zlra- tili výdělek a zanechávali svá zaměstnání Jestlíže z nich někdo trochu zbohatl, necha řemesla a obchodu a kupoval pozemky.
Polák Josef Halič Rakousko Ukrajina Turecko
18 article
Halič má bohaté zásoby přírodní, sul uhlí, olovo, cinkovou rudu, rašeliniště, lesy Kromě toho ohromné domény, které staly se majetkem státu. Netvrdím, že Rakousko na- bylo Haliče v kvetoucím stavu, ale je pravda že rozvoj ostatního Polska po r. 1772 šel dále bez účasti Haliče, která následkem politické nepřízně byrokracie i hospodářsky byla trak- tována macešsky. Vláda měla usnadniti Halič přechod k hospodářství pokručilejšímu, jaké bylo v západních zemích, s nimiž byla nena- dále Halič spojena, měla se starati o povzne- sení státu již proto, v zájmu celého státu. poněvadž není výhodno pro stát míti pasivn části. Třeba přiznati, že vývoj průmyslu v Ha- liči nebyl snadný, ale bylo možno mnoho vy- konati pro zvelebení zemědělství, hornictv a obchodu. Bylo možno organisovati transitní obchod přes Halič do Polska, Ruska a na východ. Ale vláda toho zanedbala, nemyslíc na to, že dobrá administrace a dobré hospo- dářství jest nejlepší politikou a nejlepší zá- rukou loyálnosti poddaných.
Halič Rakousko Polsko Rusko
19 article
Bylo v tom mnoho neznalosti poměrů též mnoho zlé vůle. Na důkaz množno uvést osud zemědělství v tomto agrárním kraji. Zemědělství ovšem spočívalo na robotě. Vlá- da začala ji upravovat, ale tak, že chlopům nepomohla mnoho, leč vzbudila větší nedů- věru k pánům. Následkem toho chlop čekal na lepší časy, které nepřicházely, a mezitím nic nedělal, a šlechtic bál se budoucnosti vyhýbal se investicím. Berní šroub, nezvykly v starém Polsku, byl novotou. Selské nevol- nictví bylo odstraněno náhle císařským re- skriptem jako dar vlády proti šlechtě, při čemž nařízeno, aby ve dváceti dnech osvobo- zení bylo vykonáno. Zapomněli na to, že šlechtic, zvyklý na hospodaření s nevolníky. nemohl rázem přejíti k hospodaření peněž- nímu. Tak celý hospodářský rok 1848—49 by ztracen a skončil strašnou hospodářskou kri- sí. Podobně se jednalo i v jiných oborech. Rá- zem zničen obchod soli zavedením solního monopolu, ale následkem zdražení soli sedlák nemohl kupovati sůl pro dobytek. Následek této hospodářské politiky bylo vystěhovale- ctví selské, které nejprve zamířilo do Polsk a do Bukoviny, v novějších dobách za oceán Teprve samosprávný sněm po r. 1861 začal pracovati ku prospěchu země.
Polsko Bukovina
20 article
Zemědělství i dnes ještě hraje u ná hlavní úlohu. Asi 70 prostranstva země slouží zemědělství, ovšem i s pastvinami. Me- lioracemi a zužitkováním pastvin bylo by možno vyzískati ještě více, ale i tak od r. 1848 obdělávaná prostora půdy zvětšila se asi půl milionu jiter. Avšak intensivnost hospo- daření vyžaduje ještě mnohé nápravy, poně- vadž Halič je přelidněna! V Rusku v dobrých letech urodí se na osobu 800 kg. obílí, v Ně- mecku asi 200, v Haličí jen 120. Tudíž Halič musi dovážet obilí z Uher. Trpíme převahou příliš malých a přiliš velkých hospodářství máme málo hospodářství středních, k nimž směřují v poslední době tvořením usedlost rentových. Organisace dělných sil je nedosta- tečná, takže mnoho dělníků muší se vystěho- vati. Snažíme se o nápravu těch chyb, sta- ráme se o meliorace, chceme odvodnit asi milion hektarů, provésti scelování pozemků. zabrániti dalšímu dělení usedlosti. Velký vý- znam má pro zemědělce družstevnictví a od- borné vzdělání. Hospodářská družstva podpo- rují hlavně pěstování dobytka a některá od- větví zemědělská. V přítomnosti jeví se snah sblížit organisace selské a statkářské. Roste zemědělské školství. Rozvoj družstevnictví organisace parcelace a sprostředkování práce vykonání začatých meliorací — to je hlavní program dnešní doby. Ale ten program se může uskutečniti jen při celkovém zveleben bohatství zemského. Samo zemědělské druž- stevnictví nestačí, je potřebný ruch kapitá- lový a myšlenkový, který jest výhodným ry- sec průmyslu.
Halič Rusko Uhry kg
21 article
Sociální ústroj Haliče není příznivý vývoji průmyslu. Nevýhodna jest i tradice, po- něvadž Polsko níkdy nebylo krajem průmyslo- vým a rakouská vláda nic neučinila pro rozvoj průmyslu, a naše myšlení šlo vždy ve směru humanistickém a literárním. Rozum diktuje nám nutnost zprůmyslovění, veřejné mínění přijalo s uznáním průmyslový program Zybli- kiewiczův r. 1881, ale dnes vyznati musíme. že v prvém záchvatu bylo více romantického zápalu než vědomé účelnosti a praktického smyslu. Tak se stalo, že zájem obrátil se hlav- ně k lidovému umění a domácímu průmyslu. ale tím nebylo lze nahradit průmysl, opírajíc se o základ kapitalistický. Máme však přiro- zený základ průmyslu v zemědělství; země- dělský průmysl má býti mostem mezi agraris- mem a industrialismen a zároveň průkopní- kem zprůmyslovění země. O zemědělství opírá se nejvíce vyvinutý náš průmysl, lihovarnictví
Halič Polsko
22 article
Kromě toho se vyvíjí u náš pivovarnictví, cu- krovarnictví, mlynářství, koželužství, tkalcov- ství, výroba konserv a dřevěných předmětů jsou též začátky soukenictví, sklářství, výroby sviček, mýdla, lučebnin. Máme uhlí a pomýšlí- me na zužitkování vodních sil. Průmyslové školství se dobře vyvíjí. Nebojíme se též vpádu cizích sil, víme dobře, že se třeba mnoho učit u cizích, abychom pozbyli díletantismu. Krom zemědělství podkladem průmyslu jest i horni- ctví, máme sůl, kainit, na který dosud měli monopol Němci ve Štrasfurtě, máme z kovo dobré olovo, ale horší železo. Speciální bohat- ství našeho kraje tvoří nafta, náš rakouský monopol. Nelze též pominouti množství mine- rálních vod jako léčivých prostředků. Zužitko- vání bohatství země postupuje pomalu z tř příčin: nedostatek organisace kapitálu, dile- tantismus v průmyslu, nedostatek organisace obchodní. Stýskáme si na nedostatek, a přece máme kapitál, jenom že kapitél není organiso- V drobném prodejie ranní dislo o sobě . . sa sh večernl . za 4 Ve fliálkách na venkově ranní čislo. . . . . . . 10h večerni . . . . . . . 5h
Němec
24 article
lnseráty plati se hotové napřed Předplacení a inserty přůima administrace v Marianské ul., B. Tum necházeli se tas redakce, tiskarna a sxpediee „Národnich Listů Rukopisy se novraeei
B . Tuma
25 article
vaný pro cíle průmyslové. Obáváme se risika. půjčujeme jen na hypotéky, které jsou přeti- ženy dluhy, a v průmyslových závodech bojí- me se ztrát. Této diletantské psychologie vy- užitkují ti, kteří umělým způsobem vyhánějí zdánlivou prosperitu svých podniků, aby stejně rychle klesli, kdežto solidně založený podnik potkává se s malou přízní obecenstva, poně- vadž neslibuje tak vysoké dividendy. Proto lidé schopní bývali nuceni uchylovati se do ci- ziny. Z obchodních škol nám vychází posu málo zdatných lidí, poněvadž ti obyčejně vstu- pují do služeb bankovních, aby se ujali vlast- ních obchodů; pro nedostatek obchodníků na- še výrobky průmyslové nenacházely odběrate- lů. Ale časem se přece mění psychologie spo- lečnosti. Rovnoměrně s vývojem průmyslu jde i vý- voj řemesel, vůči nimž stát v poslední době koná své povinnosti. Tvoří se četné úvěrní spolky a zvelebuje se výroba. Naší speciálno- stí, na kterou je Halič hrda, jsou školní dílny pro mládež středoškolskou. Srovnáme-li prů- myslovou výrobu Haliče s poměry v království Polském a v Uhrách, přijdeme k výsledkům příznivým pro Halič. V království Polském před 25 lety roční výroba obnášela asi 250 milionů, v Haliči činí dnes asi tolik, kdežto království se zatím zdvojnásobila. Uhry maj roční výrobulasi o hodnotě 13—1400 milionů k tedy asi třikráte tolik, jako Halič. Můžemo míti naději, že zdokonalením obchodní organi- sace a řemeslnicko-průmyslových sil dostane- me se rychle do předu.
Uher Halič Uhry
26 article
Hospodářské úlohy jsou v těsné souvislosti s úlohami politickými: obě společ- ně teprve rozhodují o naší politice národní. Jaká má býti naše nynější politika národní? V ideálném smyslu měla by býti pokračová- ním minulosti a snahou po získání toho, co jsme ztratili. Ale politika reálná musí počitati s tím, co je možno, a podle toho redukovati své aspirace. Redukovati neznamená zříci se jest jenom opatrným šetřením sil a přizpůso- bením se k daným poměrům. Byl by zlým Po- lákem ten, kdo by zapomněl na minulost, ale i ten, kdo by jménem ideových cílů nevšímul si reálných povinnosti a pro ideálnou budouc- nost zanedbával přitomnost. Musili jsme hle- dati střední cestu, už proto, aby o nás neřekli. že jsme se ničemu nenaučili. Mezi našimi vadami v minulosti byloi liberum veto jako výraz našeho indivi- dualismu a nedostatku smýslu pro zákonnost i chyby v práci společensky-hospodářské.
27 article
Proto v dané chvili musíme býti proti indivi- dualismu a sesilovati solidárnost a smysl pro zákonnost. Dále třeba se chrániti planého po- litikaření a pečovati o vývoj sociálně- hospodářský. K tomu povede jen veřej- ná a legálná práce, ne spiklenectví. Našímj- kolem jest jen připravovati se pro budouc- nost. Nezříkáme se starých ideálů, ale ne- chceme se zazdívati do snů. Přestali jsme po- čítati s cizi pomocí, která nás tolikráte zkla- mala. Ale počítáme s tím, že dobře organiso- vaná společnost polská, opírající se o zdravé hospodářské základy, zaváží v kalkulaci mezi- národní. Když jsme se zřekli fantasmagorit, musíme ovšem pracovati v rámcích státu snažiti se legálnou cestou využiti všech pro- středků ve svůj prospěch. Nejsme přáteli vše- mohoucnosti státu, národ musí míti jistou svo- bodnou sféru samostatné působnosti, ale práce ta ať zůstane v rámcích zákona. Národ český dal nám v tom ohledu dobrý příklad. Naše dávnější hospodářské nedostatky postavily nás před nebezpečí proletarisace jako kdysi Irsko, ale víme, že v tom směru můžeme počítati jen na vlastní síly a snažíme se zapřáhnouti je do práce, poněvadž stát aspoň v tom směru nám nepřekáží. Tak do- plňujeme hospodářskou činnost šířením vzdě- lání, veřejnými školami i osvětovými spolky. Chceme naučit naši společnost svépomoci. Chceme dokázati přítomnosti, Poláci nezapomněli nic, co jim dobrého odkázala mi- nulost, ale že dorostli do přítomnosti. Ze zdravých elementů minulosti a zdravých vy- moženosti přítomnosti má se skládati naše nynější zbrojnice. Spojujeme v ní činitele ide- álné a reálné tak, jak toho vymáhá spojení tradice minulosti s úlohami přítomnosti. S tou zbraní chceme válčiti na prospěch sobě i stá- tu, jsouce si jisti, že jak pobratimci, tak i cizí uznají naše snahy za dobré.
Polák Irsko
28 article
Po hlučném potlesku, který rozlehl se dvoranou po skončení přednášky, poděkoval p. dr. Kramář p. prof. Halbanovi za ochotu, s jakou uvolil se podati ucelený obraz politického a hospodářského života Polska. Ujišťoval polského hosta, že český národ pro- vází s radostnými city hospodářské zmohut- nění bratrského národa, bez závisti a bázně z nové soutěže, poněvadž my Češi jsme si vě- domi toho, že jen hospodářsky, politickya kulturně silné národy slovanské mohou uhájiti svou budoucnost. Polákům přejeme úspěchu tím více, že jsou nám nejbližším bratrským národem, stejně s námi v prvé řadě vystave- ným boji proti náporu Němectva. Na konee vyslovil p. dr. Kramář naději, že občasné mlhy nedorozumění mezi Čechy a Poláky se rozptýlí a že Poláci všude dosáhnou té svo- body kulturního a hospodářského rozvoje, jaké požívají dnes v Haliči, poněvadž to bude na prospěch všemu slovanství. Specielně z vý- kladu p. prof. Halbana pro nás byly poučny jeho názory o potřebě politiky, opírající se o rozum a kulturní i hospodářskou prácí.
doktor Kramář profesor Halban Čech Polák Polsko Čechy Halič kulturní a hospodářský rozvoj