1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, v pondělí 3. února 1913.
Praha
4
article
Narannl a večerní liety
předpláci se
V Praze v adminis tranit
na měsle.
na čevrt leta . . . . 6 K —
s dvoji donáškou
a měsle
nrt .
. . 7Kel
ve filíšlkácht
sa měsie . . . . . 2 K 80
Poštoui
sa měslc. . . . . . 8 K 20
na čtvrt leta . . . . 9 K 80 h
s dvojí zásilkou
na měsic, . . . .
na čtvrt leta
uke
Praha
5
article
Mezi mírem a válkou.
Mezi mírem a válkou.
Zbývá několik málo hodin a vyprší lhůt
příměřil Nestane-li se v té době zázrak, v nějž
už nikdo ani nedoufá, obnoveno bude nepřá-
telství mezi spojenci balkánskými a Tureckem
— válka snad ještě strašlivější hrůzného děj-
ství minulého v měsíci říjnu a listopadu. Sna-
ha, aby vše záhy bylo skončeno a rozhodnuto,
požene běh událostí šíleným tempem ku pře-
du, a zřejmo je, že tentokráte útok i obrana
budou strašnými a zoufalými. S tím ovšem
počet oběti a ztrát na životech a zdraví li-
ském a všechny ony bědy a neštěstí, jež jako
stín válku provázeji.
Mírumilovné snahy rozbily se o neústup-
nosť Turecka, jež nechce pochopiti, že pyká
za svou zpupnou odpověď, spojencům danou
počátkem října. Neuznávalo je za hodny od-
povědi, netušíc, že po několika měsících s ním
nebude více už mluveno.
Poslední pokusy velmocí zabrániti válce
rovněž selhaly a všechny kroky diplomacie
končí dnes prohlášením, že snahou mocnost
bude válku omeziti a zachovati neutralitu.
Turecko
6
article
Poslední pokus. — Počátek nové války.
Poslední pokus. — Počátek nové války.
Náš sofijský čm zpravodaj naznačuje
situaci dneška takto:
Ze Sofije, 3. února. [Zvláštní telegr.
„Národních Listů“.) Vyslanci učinili vče-
ra poslední nesmělý pokus, zrazovat
Bulharsko od zahájení nové války. Na-
vštívili Gešova, s nímž delší čas roko-
vali, ale vrátili se od něho s odpovědí.
jež byla sanozřejmá.
Ministerská rada pak zase-
dala do pozdní noci a výsledek její by
tento: Dnes večer znovu zahřmí děla
před- Odrinem!
Totéž sdělují zprávy cařihradské:
Z Caříhradu. 2. února. (K. k.) Úřadní
kruhy Porty mají za to, že znovuzahájení
nepřátelství jest nyní již nevyhnutelné.
Ze Sofije, 3. února. (Zvl. tel. „Nár. L.“
Včera se konala ministerská rada, na které
protokolárně zjištěno, že nestává žádné pří-
činy měniti situaci, jaká nastala výpovědí pří-
měří. Vrchni velitel bulharského vojska dosta
rozkaz, aby dnes obnovil nepřátelství.
Zprávy z Drinopole.
Z Bělehradu, 3. února. (K. k.) Z Drinopole
došly zprávy, že je tam velký nedosta-
tek potravin a že obyvatelé den-
ně svádějí o ně zápasy a žádají
kapitulaci. Také mezi vojskem do-
šlo ke krvavým koníliktům, za kte-
rých několik důstcjníků bylo zabito. Caři-
hradská vláda dala vojsku rozkaz, stříleti jen
tehdy, začnou-li Bulhaří bombardovati Dríno-
poli. Patrně chce Porta vzbuditi dojem, že Tu-
recko není samo vinno obnovou války.
Gešův
Port
Bulharsko
Odrin
Sofijá
Drinopol
Bělehrad
7
article
Posíly srbské.
Z Bělehradu, 3. února. V informovaných
kruzích sdělují, že srbská vláda se usnesla k
50.000 mužům, kteří stojí před Dri-
nopolí, poslati ještě 60.000 mužů
Srbské železnice jsou nyní uzavřeny pro do-
pravu zboží. Vozí se jen vojsko-
Mírové snahy mocností. — Nentralita
jejich pro případ obnovení války.
Z Berlína, 2. února. (K. k.) „Nord-
deutsche Allgem. Zeitung“ pí-
še ve své týdenní hlidce: V okamžiku,
kdy vycházejí tyto řádky, nezmizela do-
sud naděje, že po posledních projevech
Porty mohlo by se jednomyslnému úsil
velmocí zdařiti, zabrániti novému krve-
proliti. O vážnosti cvropských
mirových snah nemohou Turecko
balkánské státy po dobře míněných ra-
dách, udílených oběma stranám, býti v
pochybnosti. V těto činnosti moc-
nosti neustanou.
Bělehrad
Berlín
Nord
Turecko
Zeitung
8
article
Kdyby proti všemu očekávání ne-
přátelství opět bylo zahájeno, jest již
nyní jisto, že v tomtopřípaděmoc-
nosti zachovaji též pro dru-
hou, pravděpodobně ještě
krátkou část balkánské vál-
ky neutrální zdrželivost a že zamezí ja-
kýkoliv oddělený zvláštní podnik, čímž
by obmezení boje na jeho ohnisko bylo
stíženo-
Dohoda Rumunska s Bulharskem?
Z Paříže, 2. února. (K. k.) Jak prý
se dověděl bukureštský zpravoda
„Temps“ z dobrého pramene, na-
stalo v bulharsko-rumunském sporu
uvolnění a dohodu lze prý považo-
vati za jistou a to na tom základě.
že Rumunsku se postoupí větší
území na pobřeží Cerného moře.
kdežto Rumunsko se zřekne ná-
roku na odstoupení několika bodů.
ve příčině kterých by se národni
cit bulharský ukázal nepovolným.
Z Cařihradu, 2. února. (K. k.) Velkovezír
prohlásil v interviewu, že je z plna pře-
svěděen, že se Rumunsko dohodne
s Bulharskem. Přeje si upřímně na zá-
kladě svých osobních sympatií k rumunskému
národu a jeho vládci, aby nemusili v budou-
cnosti litovati jednání Rumunska v nynějším
konfliktu.
Temps
Rumunsko
Bulharsko
Paříž
Cerný moře
Cařihrad
9
article
Z Paříže, 3. února. „Tempsu“ telegrafuj
z Bukurešti, že v bulharsko-rumunském kon-
fliktu nastala obleva a že bude dohoda uza-
vřena. Podmínky budou stanoveny později.
Rumunsko nebude žádati postoupení území.
jehož ztráta nemile by se dotkla národních
citů Bulharů. Na druhé straně rozšiří Bulhar-
sko kompensace, které navrhl dr. Danev
Londýně. Rumunsko dostane pásmo u Černého
moře a část Silistrie. Pevnosti v Silistrii bu-
dou zbořeny.
Turecká ochota k dalšímu vyjednávání?
Ze Sofije, 2. února. (K. k.) Jak se
s kompetentního místa sděluje, dal
prý turečtí delegáti v Londý-
ně delegátům balkánských
států na srozuměnou, že by
byli ochotni, pokračovati ve
vyjednávání. Na to delegáti bal-
kánských států prý odpověděli, že při-
jímají tento návrh, splní-l
Turci napřed podmínky bal.
kánského svazu. Další odpo-
věď Turecka jest dosud ne-
známa.
Turecko nezahájí boj-
Z Cařihradu, 2. února, (K. k.) V oficiosn
notě se pravi: Turecké vojsko dosta-
lo rozkaz nevystřeliti jediné rá-
ny, dokudBulhařipovypršení lhu-
ty pro výpověď příměří nezahái
palbu. Porta uznala za nutné dáti tento roz-
kaz, aby se veřejné mínění přesvědčilo, že
odpovědnost za obnovení války padá jedině
a výhradně na spojence
Bulhar
Londýn
Paříž
Bukurešť
Rumunsko
Silistrie
Londý
Turec
Turecko
Cařihrad
10
article
Finanční tíscň Turecka.
Z Caříhradu, 1. února. (K. k.) JJednán
o zálohu nevedlo dosud ke koneč-
nému výsledku. Kromě 300.000 liber, jež
byly vyplaceny asi před týdnem, nedosta-
lo ministerstvo financí žádného
jiného platu na zálohu
Z Cařihradu, 2. února. (K. k.) „Tanin“s
dovidá, že formality o záloze jednoho milionu
liber byly německou bankou na pokladní pa-
ukázky skoncovány. První splátka 100.000 li-
ber bude prý neprodleně vyplacena.
Po nové válce situace pro Turecko horši!
Ze Sofije, 2. února. (K. k.) Vládní orgán
„Mir“ brojí proti tomu, že sporným otázkám
mezi Bulharskem a Tureckem dává se takorý
výklad, jakoby Drinopol měla být
nejkrajnějším bodem přištích tu-
recko-bulhařskýchhranic. Dlužno
prý upraviti ještě jiné otázky.
V případě znovuzahájení nepřátelství budese
musítí příště vyjednávati na naprosto novém
základě.
Turecko
Caříhrad
Mira
Bulharsko
Drinopol
11
article
Návštěva velkovezíra u anglického vele-
vyslance.
Z Cařihradu, 1. února. (K. k.) Velkovezí
Mahmud šefket paša vykonal včera ná-
vštěvu u anglického velevyslance Lowthera.
Zprávy z obsazených krajů.
Ze Soluna, 1. února. (K. k.) Následkem nálady
zavládnuvší mezi zdejšími mohamedány po cati-
hradských událostech učinily řecké úřad
přísnějši bezpečnostní opatření
daly prověsti několik domovních prohlidek. Proslý-
chá se, že budou zatčeni Turci, kompro-
mitovaní v mladotureckém hnutí. Před-
pisy o slavu obležení se zase přísněji provádějí.
Srbské úřady v Bitolji oznámily prý ředi-
telství tamní rumunské školy, že je vyučování na
ní zastaveno. Stejně zachovali prý se Srbové
bulharské škole ve Štipu. — Srbský celní úřa
upustil zase od cel stanovených pro solunské zboží
— Srbské úřady ve Velesu opřely se zři-
zení filiálky bulharské hospodářské banky a daly
příslušným delegátům pokyn. aby do 24 hodin opu-
stili Veles. Na protest delegátů byla lhůta ta pro-
dloužena o den. Má se za to, že jde o nedorozuměn
srbských úradů a že ono opatření bude odvoláno
Vyznamenaný valí drinopolský.
Z Cařihradu, 2. února. (K. k.) Vali dri-
nopolský dostal velkokordon řá-
du Osmanje.
Turek
Srba
Veles
Vali
Cařihrad
Velkovezí Mahmud
Soluna
hospodářský banka
12
article
Odjezd bulharských delegátů,l
Z Londýna, 2. února. (K. k.) Dr. Daney
a tajemníci bulharského posel-
stva odjeli dnes ráno do Paříže.
Venizelos v Paříží.
Z Paříže, 2. února. (K. k.) Venize-
los navštívil presidenta Poincaréaa
ministra zahraničních záležitostí Jonnarta.
Pruský princ Eitel Bedřích v Bukureští.
Z Bukurešti, 1. února. (K. k.) Pruský prin
Eitel Bedřich přibyl sem dnes večer a byí
na nádraží uvítán králem, dědičným princem, členy
vlády a německým vyslancem. V královském pa
láci konala se rodinná hostina.
Princové Boris a Cyril do Dedeagače.
Ze Soluna, 2. února. (K. k.) Z Dimotiky
se sděluje, že bulharský korunní princ Bori
a prine Cyril odjeli v 1 hod. do Dedeagače
Výbor pro národní obranu.
Z Cařihradu, 2. února. (K. k.) Výbor a uži
výbory pro národní obranu rozvíjejí velikou čin-
nost. Zápis dobrovolníků započal. V Brusse,u
hrobu zakladatele Turecka sultána Osmana, ko-
nala se schůze, na níž přítomní přísahali, že ne
strpí, aby na půdu vlasli vkročili Buor non
Váleční zpravodajové, žvo
Z Cařihradu, 2. února. (K. k.) Váleč-
ným zpravodajům nebude dovo-
lemo sledovati válečné operace
doktor
Daney
Venizelos
Poincaréaa
Bedřich
Boris
Cyril
Bori
Osman
Londýn
Paříž
Bukurešť
Dedeagač
Cařihrad
Turecko
Eitel Bedře
výbor pro národní obrana
13
title
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
14
article
Stürgkhova audience a vlastnoruční list
císařáv.
Stürgkhova audience a vlastnoruční list
císařáv.
Z Vídně, 3. února. Císař příjal včera n
zámku schönbrunnském ministerského před-
sedu hr. Stürgkha ve zvláštním, dlouhém
slyšení, ve kterém chéf vlády referoval o si-
tuaci vnitropolitické, zvláště pak o situaci fi-
naněního plánu a česko-německého vyjedná-
vání. Podobá se však, že audienee
tato věnována byla také situac
zahranični. „Montagsrevue“ oznamuje
totiž, že princ Bohumir Hohenlohe, který
nese carovi vlastnoruční list našeho císaře-
měl včera s hr. Stürgkhem dlouhou po-
radu.
Stürgkhův
Stürgkh
Bohumir Hohenlohe
Vídeň
15
article
Bývalý ministr dr. Unger.
Z Vídně, 3. února. Předseda říšského sou
du, bývalý ministr dr. Josef Unger onemoc-
něl. Je mu 84 let. Před několika dny pochoval
svoji chot.
Ruská ustanoveni o aviaticích.
Z Petrohradu, 2. února. (P. t. a.) Včera
nabyla platnosti ustanovení o aviaticích, dle
nichž povinni jsou cizinci okamžitě přistáti
přeletí-li hranice.
Osnova policejní reformy v Rusku.
Z Petrohradu, 1. úinora. (K. k.) Ministerslv
vnitra vypracovalo osnovu policejní reformy. M-
nistr vnitra svolá do Petrohradu konferenci, aby
o ní podala dobrozdání
Osnova zákona o přistěhovalectví.
Z Washingtonu, 1. února. (K. k.) Senát schváli
osnovu zákona o přistěhovalectv
jež mimo jiné obsahuje ustanovení o mini
málním školním vzdělání. Předloha bud
nyní podána presidentu Taftovi ku podpisu
Rozpuštění japonského parlamentu?
Z Tokin, 2. února. [K. k.) Konstítučníci
nacionalisté se usnesli učiniti v poslanecké sně
movně projev nedůvěry. Rozpuštění parlamentt
jest v tomto případě nevyhnutelné,
Proti Rooseveltovi.
Z Washingtonu, 2. února. (K. k.) Senát schváli
dvoutřetinovou většinou resoluci, v níž doporučuje
aby doba úřadování presidenta byla prodloužena
na šest let, jeho opětná volba aby však byla vy-
loučena. Za debaty bylo poukázáno na to, že tote
opatření čelí proti eventuelním snahám Roose-
velta o třetí presidentství. Resoluce bude nyn
dodána poslanecké sněmovně.
Unger
Taft
Roosevelt
Vídeň
Petrohrad
Rusko
Washington
16
article
Druhápřednáška prof.Halbana.
Druhápřednáška prof.Halbana.
Druhá přednáška prof. Halbana shro-
máždila v elegantní dvoraně Národního klubu
ještě větší počet obecenstva než přednáška
sobotní. Zvláště pozoruhodné bylo jeho ličení
trudných hospodářských poměrů v Haliči, za-
viněných nepřízní vládní v době, kdy Poláci
byli ještě považováni za živel státu nebezpeč-
ný. Živý a názorný výklad prof. Halbana
tentokráte byl přijat s vnímavou pozornosti
přítomných.
O hospodářských a politických úkolech
v Haliči.
Není třeba dnes nikomu vykládat, jak
důležity jsou hospodářské poměry
jak velký jest jich vliv na společenské a po-
litícké poměry. Bez silných a zdravých zá-
kladů sociálních není dobré politiky; bez síly
hospodářské není síly sociální a zdraví spo-
lečenského. Tim více, kdy jde o národ, zba-
vený svého státu. Národ, který má vlastní
stát, může samočinně upravovati svůj hospo-
dářský život, může k sesílení svých sil uživati
politiky zahraniční, rozhodně však může se
chrániti před škodami hospodářskými, přichá-
zejícími zevně. Národ, který nemá vlastního
státu, musí tím větší význam připisovat ho-
spodářským činitelům, opírati se hlavněo
svoje vlastní vnitřní síly, starati se, aby v při-
znivé době zařídil si své hospodářství tak,
aby odolal i v černých chvílích nebezpečí
profesor
Halban
Polák
Tim
Halič
17
article
vnějšího. U Poláků bohužel takové přípravy
pro budoucnost není. Větší část inteligence
působí jako úřadníci, což sice je politicky
potřebné, ale nebezpečné v tom případě
jestliže by v poměru národa ke státu nastaly
takové změny, že by dobrý Polák nemoh
sloužit státu, a tak značná část inteligence
byla by z chlebových příčin nucena sloužiti
proti vlastnímu národu anebo hledati jiného
zaměstnání. Nezůstal by lehdy leč výběr mez
nouzí hospodářskou nebo nouzí národně-poli-
tickou. Takové příkré dílema vzniklo u ná
nepoměrem mezi hospodářskou výrobou a vý-
vojem inteligence.
Kdo chce porozumět našim hospodářským
poměrům, musí je sledovat od chvile připo-
jení Haliče k Rakousku. Nynější Halič byla
v té době ovšem hospodářsky zanedbaná; co
do výroby zemědělské stála níže než tehdejša
Podolí a Ukrajina. I pěstování dobytka na
východě stálo na vyšším stupni. Vývoz zbož
k Baltickému moři byl již tehdy znesnadněný
pro pruské clo. Pod panováním Rakouska s
nezlepšil, ba nastala nová stagnace obchodní.
poněvadž nebylo odbytiště. Již za Josefa I
objevila se myšlenka zřidit obchodní vodní
dráhu pro vývoz do Turecka. Města nebyla
pro rolnictvo takovým odbytištěm, jako v ji-
ných krajích, poněvadž mezi městským a ves-
nickým životem nebylo v Haliči velkého roz-
dílu. Řemeslnici následkem změny hranic zlra-
tili výdělek a zanechávali svá zaměstnání
Jestlíže z nich někdo trochu zbohatl, necha
řemesla a obchodu a kupoval pozemky.
Polák
Josef
Halič
Rakousko
Ukrajina
Turecko
18
article
Halič má bohaté zásoby přírodní, sul
uhlí, olovo, cinkovou rudu, rašeliniště, lesy
Kromě toho ohromné domény, které staly se
majetkem státu. Netvrdím, že Rakousko na-
bylo Haliče v kvetoucím stavu, ale je pravda
že rozvoj ostatního Polska po r. 1772 šel dále
bez účasti Haliče, která následkem politické
nepřízně byrokracie i hospodářsky byla trak-
tována macešsky. Vláda měla usnadniti Halič
přechod k hospodářství pokručilejšímu, jaké
bylo v západních zemích, s nimiž byla nena-
dále Halič spojena, měla se starati o povzne-
sení státu již proto, v zájmu celého státu.
poněvadž není výhodno pro stát míti pasivn
části. Třeba přiznati, že vývoj průmyslu v Ha-
liči nebyl snadný, ale bylo možno mnoho vy-
konati pro zvelebení zemědělství, hornictv
a obchodu. Bylo možno organisovati transitní
obchod přes Halič do Polska, Ruska a na
východ. Ale vláda toho zanedbala, nemyslíc
na to, že dobrá administrace a dobré hospo-
dářství jest nejlepší politikou a nejlepší zá-
rukou loyálnosti poddaných.
Halič
Rakousko
Polsko
Rusko
19
article
Bylo v tom mnoho neznalosti poměrů
též mnoho zlé vůle. Na důkaz množno uvést
osud zemědělství v tomto agrárním kraji.
Zemědělství ovšem spočívalo na robotě. Vlá-
da začala ji upravovat, ale tak, že chlopům
nepomohla mnoho, leč vzbudila větší nedů-
věru k pánům. Následkem toho chlop čekal
na lepší časy, které nepřicházely, a mezitím
nic nedělal, a šlechtic bál se budoucnosti
vyhýbal se investicím. Berní šroub, nezvykly
v starém Polsku, byl novotou. Selské nevol-
nictví bylo odstraněno náhle císařským re-
skriptem jako dar vlády proti šlechtě, při
čemž nařízeno, aby ve dváceti dnech osvobo-
zení bylo vykonáno. Zapomněli na to, že
šlechtic, zvyklý na hospodaření s nevolníky.
nemohl rázem přejíti k hospodaření peněž-
nímu. Tak celý hospodářský rok 1848—49 by
ztracen a skončil strašnou hospodářskou kri-
sí. Podobně se jednalo i v jiných oborech. Rá-
zem zničen obchod soli zavedením solního
monopolu, ale následkem zdražení soli sedlák
nemohl kupovati sůl pro dobytek. Následek
této hospodářské politiky bylo vystěhovale-
ctví selské, které nejprve zamířilo do Polsk
a do Bukoviny, v novějších dobách za oceán
Teprve samosprávný sněm po r. 1861 začal
pracovati ku prospěchu země.
Polsko
Bukovina
20
article
Zemědělství i dnes ještě hraje u ná
hlavní úlohu. Asi 70 prostranstva země
slouží zemědělství, ovšem i s pastvinami. Me-
lioracemi a zužitkováním pastvin bylo by
možno vyzískati ještě více, ale i tak od r. 1848
obdělávaná prostora půdy zvětšila se asi
půl milionu jiter. Avšak intensivnost hospo-
daření vyžaduje ještě mnohé nápravy, poně-
vadž Halič je přelidněna! V Rusku v dobrých
letech urodí se na osobu 800 kg. obílí, v Ně-
mecku asi 200, v Haličí jen 120. Tudíž Halič
musi dovážet obilí z Uher. Trpíme převahou
příliš malých a přiliš velkých hospodářství
máme málo hospodářství středních, k nimž
směřují v poslední době tvořením usedlost
rentových. Organisace dělných sil je nedosta-
tečná, takže mnoho dělníků muší se vystěho-
vati. Snažíme se o nápravu těch chyb, sta-
ráme se o meliorace, chceme odvodnit asi
milion hektarů, provésti scelování pozemků.
zabrániti dalšímu dělení usedlosti. Velký vý-
znam má pro zemědělce družstevnictví a od-
borné vzdělání. Hospodářská družstva podpo-
rují hlavně pěstování dobytka a některá od-
větví zemědělská. V přítomnosti jeví se snah
sblížit organisace selské a statkářské. Roste
zemědělské školství. Rozvoj družstevnictví
organisace parcelace a sprostředkování práce
vykonání začatých meliorací — to je hlavní
program dnešní doby. Ale ten program se
může uskutečniti jen při celkovém zveleben
bohatství zemského. Samo zemědělské druž-
stevnictví nestačí, je potřebný ruch kapitá-
lový a myšlenkový, který jest výhodným ry-
sec průmyslu.
Halič
Rusko
Uhry
kg
21
article
Sociální ústroj Haliče není příznivý
vývoji průmyslu. Nevýhodna jest i tradice, po-
něvadž Polsko níkdy nebylo krajem průmyslo-
vým a rakouská vláda nic neučinila pro rozvoj
průmyslu, a naše myšlení šlo vždy ve směru
humanistickém a literárním. Rozum diktuje
nám nutnost zprůmyslovění, veřejné mínění
přijalo s uznáním průmyslový program Zybli-
kiewiczův r. 1881, ale dnes vyznati musíme.
že v prvém záchvatu bylo více romantického
zápalu než vědomé účelnosti a praktického
smyslu. Tak se stalo, že zájem obrátil se hlav-
ně k lidovému umění a domácímu průmyslu.
ale tím nebylo lze nahradit průmysl, opírajíc
se o základ kapitalistický. Máme však přiro-
zený základ průmyslu v zemědělství; země-
dělský průmysl má býti mostem mezi agraris-
mem a industrialismen a zároveň průkopní-
kem zprůmyslovění země. O zemědělství opírá
se nejvíce vyvinutý náš průmysl, lihovarnictví
Halič
Polsko
22
article
Kromě toho se vyvíjí u náš pivovarnictví, cu-
krovarnictví, mlynářství, koželužství, tkalcov-
ství, výroba konserv a dřevěných předmětů
jsou též začátky soukenictví, sklářství, výroby
sviček, mýdla, lučebnin. Máme uhlí a pomýšlí-
me na zužitkování vodních sil. Průmyslové
školství se dobře vyvíjí. Nebojíme se též vpádu
cizích sil, víme dobře, že se třeba mnoho učit
u cizích, abychom pozbyli díletantismu. Krom
zemědělství podkladem průmyslu jest i horni-
ctví, máme sůl, kainit, na který dosud měli
monopol Němci ve Štrasfurtě, máme z kovo
dobré olovo, ale horší železo. Speciální bohat-
ství našeho kraje tvoří nafta, náš rakouský
monopol. Nelze též pominouti množství mine-
rálních vod jako léčivých prostředků. Zužitko-
vání bohatství země postupuje pomalu z tř
příčin: nedostatek organisace kapitálu, dile-
tantismus v průmyslu, nedostatek organisace
obchodní. Stýskáme si na nedostatek, a přece
máme kapitál, jenom že kapitél není organiso-
V drobném prodejie
ranní dislo o sobě . . sa sh
večernl
. za 4
Ve fliálkách na venkově
ranní čislo. . . . . . . 10h
večerni
. . . . . . . 5h
Němec
24
article
lnseráty
plati se hotové napřed
Předplacení a inserty přůima
administrace v Marianské ul., B.
Tum necházeli se tas
redakce, tiskarna a sxpediee
„Národnich Listů
Rukopisy se novraeei
B . Tuma
25
article
vaný pro cíle průmyslové. Obáváme se risika.
půjčujeme jen na hypotéky, které jsou přeti-
ženy dluhy, a v průmyslových závodech bojí-
me se ztrát. Této diletantské psychologie vy-
užitkují ti, kteří umělým způsobem vyhánějí
zdánlivou prosperitu svých podniků, aby stejně
rychle klesli, kdežto solidně založený podnik
potkává se s malou přízní obecenstva, poně-
vadž neslibuje tak vysoké dividendy. Proto
lidé schopní bývali nuceni uchylovati se do ci-
ziny. Z obchodních škol nám vychází posu
málo zdatných lidí, poněvadž ti obyčejně vstu-
pují do služeb bankovních, aby se ujali vlast-
ních obchodů; pro nedostatek obchodníků na-
še výrobky průmyslové nenacházely odběrate-
lů. Ale časem se přece mění psychologie spo-
lečnosti.
Rovnoměrně s vývojem průmyslu jde i vý-
voj řemesel, vůči nimž stát v poslední době
koná své povinnosti. Tvoří se četné úvěrní
spolky a zvelebuje se výroba. Naší speciálno-
stí, na kterou je Halič hrda, jsou školní dílny
pro mládež středoškolskou. Srovnáme-li prů-
myslovou výrobu Haliče s poměry v království
Polském a v Uhrách, přijdeme k výsledkům
příznivým pro Halič. V království Polském
před 25 lety roční výroba obnášela asi 250
milionů, v Haliči činí dnes asi tolik, kdežto
království se zatím zdvojnásobila. Uhry maj
roční výrobulasi o hodnotě 13—1400 milionů k
tedy asi třikráte tolik, jako Halič. Můžemo
míti naději, že zdokonalením obchodní organi-
sace a řemeslnicko-průmyslových sil dostane-
me se rychle do předu.
Uher
Halič
Uhry
26
article
Hospodářské úlohy jsou v těsné
souvislosti s úlohami politickými: obě společ-
ně teprve rozhodují o naší politice národní.
Jaká má býti naše nynější politika národní?
V ideálném smyslu měla by býti pokračová-
ním minulosti a snahou po získání toho, co
jsme ztratili. Ale politika reálná musí počitati
s tím, co je možno, a podle toho redukovati
své aspirace. Redukovati neznamená zříci se
jest jenom opatrným šetřením sil a přizpůso-
bením se k daným poměrům. Byl by zlým Po-
lákem ten, kdo by zapomněl na minulost, ale
i ten, kdo by jménem ideových cílů nevšímul
si reálných povinnosti a pro ideálnou budouc-
nost zanedbával přitomnost. Musili jsme hle-
dati střední cestu, už proto, aby o nás neřekli.
že jsme se ničemu nenaučili.
Mezi našimi vadami v minulosti byloi
liberum veto jako výraz našeho indivi-
dualismu a nedostatku smýslu pro zákonnost
i chyby v práci společensky-hospodářské.
27
article
Proto v dané chvili musíme býti proti indivi-
dualismu a sesilovati solidárnost a smysl pro
zákonnost. Dále třeba se chrániti planého po-
litikaření a pečovati o vývoj sociálně-
hospodářský. K tomu povede jen veřej-
ná a legálná práce, ne spiklenectví. Našímj-
kolem jest jen připravovati se pro budouc-
nost. Nezříkáme se starých ideálů, ale ne-
chceme se zazdívati do snů. Přestali jsme po-
čítati s cizi pomocí, která nás tolikráte zkla-
mala. Ale počítáme s tím, že dobře organiso-
vaná společnost polská, opírající se o zdravé
hospodářské základy, zaváží v kalkulaci mezi-
národní. Když jsme se zřekli fantasmagorit,
musíme ovšem pracovati v rámcích státu
snažiti se legálnou cestou využiti všech pro-
středků ve svůj prospěch. Nejsme přáteli vše-
mohoucnosti státu, národ musí míti jistou svo-
bodnou sféru samostatné působnosti, ale práce
ta ať zůstane v rámcích zákona. Národ český
dal nám v tom ohledu dobrý příklad.
Naše dávnější hospodářské nedostatky
postavily nás před nebezpečí proletarisace
jako kdysi Irsko, ale víme, že v tom směru
můžeme počítati jen na vlastní síly a snažíme
se zapřáhnouti je do práce, poněvadž stát
aspoň v tom směru nám nepřekáží. Tak do-
plňujeme hospodářskou činnost šířením vzdě-
lání, veřejnými školami i osvětovými spolky.
Chceme naučit naši společnost svépomoci.
Chceme dokázati přítomnosti, Poláci
nezapomněli nic, co jim dobrého odkázala mi-
nulost, ale že dorostli do přítomnosti. Ze
zdravých elementů minulosti a zdravých vy-
moženosti přítomnosti má se skládati naše
nynější zbrojnice. Spojujeme v ní činitele ide-
álné a reálné tak, jak toho vymáhá spojení
tradice minulosti s úlohami přítomnosti. S tou
zbraní chceme válčiti na prospěch sobě i stá-
tu, jsouce si jisti, že jak pobratimci, tak i cizí
uznají naše snahy za dobré.
Polák
Irsko
28
article
Po hlučném potlesku, který rozlehl se
dvoranou po skončení přednášky, poděkoval
p. dr. Kramář p. prof. Halbanovi za
ochotu, s jakou uvolil se podati ucelený obraz
politického a hospodářského života Polska.
Ujišťoval polského hosta, že český národ pro-
vází s radostnými city hospodářské zmohut-
nění bratrského národa, bez závisti a bázně
z nové soutěže, poněvadž my Češi jsme si vě-
domi toho, že jen hospodářsky, politickya
kulturně silné národy slovanské mohou uhájiti
svou budoucnost. Polákům přejeme úspěchu
tím více, že jsou nám nejbližším bratrským
národem, stejně s námi v prvé řadě vystave-
ným boji proti náporu Němectva. Na konee
vyslovil p. dr. Kramář naději, že občasné
mlhy nedorozumění mezi Čechy a Poláky se
rozptýlí a že Poláci všude dosáhnou té svo-
body kulturního a hospodářského rozvoje,
jaké požívají dnes v Haliči, poněvadž to bude
na prospěch všemu slovanství. Specielně z vý-
kladu p. prof. Halbana pro nás byly poučny
jeho názory o potřebě politiky, opírající se
o rozum a kulturní i hospodářskou prácí.
doktor
Kramář
profesor
Halban
Čech
Polák
Polsko
Čechy
Halič
kulturní a hospodářský rozvoj