Dne 27. července 1900.

KATOLÍCKÉ LISTY

Číslo 204. Strana 3.

po válce. Nyní však jest prý nadjí na reakci pro- dlužována, zrovna jako už na počátku války působily zhoubně naděje na zahraniční zakročení. Bylo by si přáti, aby vláda se mohla opírati o skutečnou jedno- myslnost. (Souhlas.) V další debatě prohlásil B an- nermann, že sice nemůže hlasovati pro návrh Lawsonův, ale že je mu také nemožno hlasovati proti němu. První lord pokladu podrobil stanovisko Bannermannovo kritice a poznamenal, že v li- berální straně jsou trhliny. Grey prohlásil, že bude hlasovati proti návrhu, kterým se nádhodila otázka o ceně války. (Hlučný souhlas u přívrženců mi- nisterstva.) Tresty, jichž se hodlá užiti proti povstal- cům v kolonii kapské, pokládá za přiměřené. Bryce prohlásil, že bude hlasovati pro návrh Lawsonův. Na to byl návrh Lawsonův zamítnut 208 hlasy proti 52. Kdo vyzbrojil Čínu. Je přece známo, že v posledních letech angličtí bladoví obchodníci pro- dali s dobrým ziskem spousty válečného materiálu do Číny. Netřeba podotýkati, že obchodníci ti jssu větši- nou z národa vyvoleného, jehož zástupci jsou všude v čas na pravém místě, kde kyne veliký rebach.

Berlínský žid Kraus prodal do Činy na tisíce zná- mých pušek z Löbalovy židovské továrny zbraní, je- jichž model před sedmi lety nebyl pruským vojen- ským štábem uznán. Löbelovy pušky stěhovaly se proto za dobrý peníz do Číny. Aby za toto padouš- ské řemeslo se nedávala židovským firmám vina, při- náší známý velkožidovský list, orgán Rothschildův »Frankf. Žeitung« sáhodlouhé články, ve kterých dokazuje, že Čiňané se ozbrojují sami. Mají prý v pří- stavu Kian-Nan obrovské železárny a zbrojnice, zcela moderně zařízené, ve kterých se montují zrovna tak dovedně a dobře největší děla, jako u Kruppa v Esse- nách. Dále se nachází v Kian-Nanu veliká továrna mauserovek. Možno, že tomu tak, ale otázka je, kdo tyto závody zřídil, a kdo je řídí? Také je nám divno, že evropské vlády o tomto arsenálu nic neznají. Revoluce v Kolumbií. Americký konsul v Panamě oznamuje, že revoluce v Kolumbii nabývá vážného rázu, a že povstalci, kteří napadají vládní vojsko, pomýšlejí dokonce bombardovati Panamu. Protože smlouva z roku 1846 prohlašuje úžinu za neutrální, Spojené státy americké podaly hned protest proti bombardování.

Zprávy církavnl. Církevní slavnost. Dnes slaví se památka sv. Pantaleona, mučeníka. Panteleon (řecky Panteleé- mon, t. j. Všeslitovník) pocházel ze vzácného rodu v Nikodemii. Matka jeho, horlivá křesťanka, záhy zemřela, otec pak pohan a horlivý ctitel starých bohů dal ho vycvičiti ve vědách řeckých. Panteleon stal se později lékařem. Působením starého kněze Her- moloa seznámil se s náboženstvím Kristovým. Jednou jda polem, nalezl mrtvé dítě, vedle něhož ležel had. Nejprve se ulekl, ale pak odhodlaně vzal dítě do ná- ručí a zvolal: Ježíši Kriste, je li pravda, že vládneš životem i smrtí, ať oživne toto dítě a uvěřím v Tebe! Tu pak dítě oživlo a had pošel. Panteleon stal se pak křesťanem a namáhal se také otce svého obrátiti, což se mu zázračným uzdravením jistého slepce poda- řilo. Mučenickou smrt podstoupil kolem r. 305 po Kristu. Zprávy římské. Přes nesmírné vedro, které v Římě se zahostilo, stále přicházejí poutníci z růz- ných zemí. Nyní dlí v Římě »První katolické družstvo umělecké«, 5. srpna přibude pouť z Ka- nady, v pondělí přijelo do Říma 120 poutníků amerických. Z kapituly olomoueké. Vdp. kanovník dr. Melichar Mlčoch v Olomouci jmenován byl komi- sařem ordinariátním na českém gymnasiu v Olomouci. — Vsdp. prelát Ignác Haas a farář na dómě dp. Eugen Klug byli zaopatřeni sv. svátostmi.

Úmrtí. Po dlouhé, bolestné nemoci zemřel dne 23. července o půl 12. hod. dopol. dp. Jakub Na- vrátil, farář v Jesenci a konsist. rada. Zesnulý, jenž se narodil roku 1823 v Čechách u Prostějova a vysvěcen byl r. 1848, dokonal život svůj s ode- vzdaností do vůle Boží a s velikou důvěrou v Ukři- žovaného, zaopatřen byv sv. svátostmi umírajících. Pohřeb konal se dne 25. července z farní budovy na tamní hřbitov. R. i. p. Čtyřdenní exercicie pro kněze budou ko- nati se v domě Tovaryšstva Ježíšova u sv Ignáce v Praze od 10. srpna (6 hod. večer) až do 25. srpna (6 hodin ráno). Důst. páni, kteří se exercicií súčastniti hodlají, račtež se co nejdříve přihlásiti. Slavnost sv. Ignáce bude se konati ve chrámu jeho tímto způsobem: V pondělí, 30. čer- vence o 4. hodině odpoledne zpívané litanie se sv. požehnáním; na to se bude světiti voda sv. Ignáce. V úterý, dne 31. července dopoledne o 10. hodině německé kázání, o 11. hodině pontifikální mše svatá, kterou sloužiti bude ndp. generální vikář František Brusák. O 4. hodině odpoledne slavné nešpory a po nich české kázání; na to zpívané litanie a líbání ostatků sv. Ignáce. Po celou oktávu sv. Ignáce bude

každodenně ráno o 6. hod. mše sv. s požehná ním, večer o 6. hod. litanie s požehnáním. Jubilejní pouť do Staré Boleslavi. V ne- děli 22. července pořádala Marianská kongregace mužů a jinochů u sv. Ignáce v Praze za vřelého úča- stenství jak ostatních poutníků, tak zejména spřízně- ných katolických spolků pražských a předměstských svoji šestnáctou jubilejní pouť k milostnému obrazu Matky Boží Staroboleslavské. Za vedení vsdp. K. Kmocha, kanovníka staroboleslavského a řiditele ústavu hluchoněmých v Praze, vdp. dra. Antonína Víška, faráře v Podskalí, a dp. P. Ant. Ostrčilíka T. J., řiditele Marianské kongregace, přibyly oba vlaky z rána po 8. hodině na stanici staroboleslavskou, kde již očskával zástup ostatních poutníků, kteří pěšky vydali se na pouť. Napřed ubíraly se členky Ma- rianského spolku křesťanských dcer ve čtyřstupu s odznaky a s praporem v čele, za nimiž taktéž ve čtyřstupu a s praporem spolek katolických tovaryšů a vzdělavací jednota na Král. Vinohradech, na to členové a členky Svatojosefské jednoty v Bubnech s praporem a korouhvemi, pak mužská a damská vzdélavací jednota karlínská se spolkovým praporem a odznaky a Marianská kongregace mužů a jinochů taktéž; konečně za duchovenstvem dlouhá řada ostat- ních poutnic v šestistupu, tak že imposantní a krásný průvod budil nemalý obdiv. Průvodu vstříc až před město vyšel s asistencí vsdp. kapitolní děkan Frant.

Srdínko i vyprovodil poutníky do chrámu sv. Vá- clava. Mile překvapila tu všechny důkladná restau- race, která na kostele právě se koná a budoucím vě- kům zachrání jednu z nejpamátnějších svatyň vlasti naší. Za zpěvu Cyrillomethodějské písně sloužil u hlav- ního oltáře vsdp. kanovník Kmoch mši sv., při níž veliký počet poutníků přistoupil ku stolu Páně. Po krátkém odpočinku vydal se průvod za zpěvu Ma- rianské písně do chrámu Matky Boží, kde o 10. ho- dině měl kázání řiditel Marianské kongregace dp. P. Ostrčilík. Po kázání sloužil ndp. biskup Ferdinand Kalous, čestný člen Marianské kongregace, poutníkům mši sv., první to pontifikální po přestálé těžké ne- moci. Odpoledne konala se za velikého účastenství pobožnost křížové cesty, načež podán k líbání mi- lostný obraz a posvěceny různé pamá ky ze staro- boleslavské pouti. O 5. hodině zpívány české ne- špory a »Loretánský Z lrávas«, načež sv. požehnáním a záslibnou modlitbou Marianské kongregace pobož- nost ukončena. Před odchodem promluvil vsdp. prelát Srdínko na rozloučenou srdečná slova vybízeje poutníky k neohrožené vytrvalosti a poroučeje je v mocnou ochranu Matky Páně. Doprovázen vsdp. prelátem až na hranice města ubíral se průsod v témž pořádku jako ráno za nadšeného zpěvu na stanici staroboleslavskou, odkud po 7. hodině oba vlaky unášely poutníky opět do Prahy zpět. — Po- zdravné telegramy zaslány byly Jeho knížecí arci- biskupské Milosti Lvu svob. pánu Skrbenskému do Emže, jakož i katolickým mužům vídeňským do Ma- riacelly. Nejdůst. arcipastýř poděkoval telegramem a poslal poutníkům své požehnání.

Manifestační průvod na posvátnou horu sv. Kříže konal se z Přeštic a všech přifařených obcí 15. t. m. v počtu přes 1200 nábožných osad- níků, vedených dvěma kněžími. Ačkoli nepřátelé úcty Kristovi přes toto procesí pořádali na několika místech zábavné výlety, přece láska k úctě Spasitele našeho ukázala se býti větší, nežli záliba ve vý- letech, jež skončily zvířecím řevem a krvavou rvačkou. Téhož dne zavítala na posvátné místo sv. Kříže četná procesí z Merklína a z Dobřan rovněž se svými duchovními, tak že počet přítomných poutníků přesahoval daleko přes 4000. Třídenní exereiele pro uěitelky budou se konati v klášteře Sacré Coeur na Smíchově v Kar- lově ulici č. 103 od 27. srpna (5 hodin odpoledne) až do 31. srpna (8 hodin ráno). Po zakončení exercicií bude Marianská kongregace učitelek konati valnou schůzi, které i ostatní exercitantky jako hosté se mohou súčastniti. Slečny učitelky, které exercicie ko- nati hodlají, nechať přihlásí se v klášteře nejdéle do 20. srpna s výslovným podotknutím, zda v klášteře i přenocovati chtějí neb ne. Velehradské slavnosti. Dne 30. a 31. čer- vence je na Velehradě eucharistický sjezd a slav- nostní schůze apoštolátu sv. Cyrilla a Methoděje pod ochranou blah. Panny Marie; dne 1. srpna je pout a akademie posluchačů vysokých škol. Kdož se chce súčastniti, ať se laskavě přihlásí, aby o všechno po- staráno bylo. Na státní dráze rak.-uher. společnosti je z Brna sleva; farní úřad v Dražovicích, p. N. Rousinov, zasílá legitimace. Dne 30. a 31. jede od- polední vlak až na severní nádraží, aby poutníci přišli v čas na průvod.

Zprávy denní. * Arcivévoda František Ferdinand ode- jel se svojí chotí do Švýcar, načež přibude na podzim k manévrům do Haliče, které budou přese vše vy- vracování konány. * Moravský místodržítel v Olomouci. Předevčírem odebral se moravský místodržitel hrabě Zierotin do Olomouce, kde byl náležitě uvítán. Z če- ské strany dostavila se deputace s poslanci pp. Skálou, Svozilem, Vychodilem a drem. Záčkem a zá- stupci českých městských spolků a venkova. Dr. Ambros a dr. Ošťádal stěžovali si na nešetření rovno- právnosti a nedostatečné české školství a podali mu v příčině té pamětní spis. Jak nešetrně jedná měst- ské zastupitelstvo vůči Čechům, viděti také z toho, že se usneslo, aby nový nápis pro českou školu byl ně- mecký: Slavische städische Volksschule. — To jest zajisté urážlivé jednání, kterého Čechové nemohou bez protestu snášeti. K jubileu vdp. dra. Eug. Kadeřávka.

Konference Panny Marie Nanebevzaté v Německém Brodě odeslala Jeho Magnificenci dru. Eugenu Ka- deřávkovi, jako svému dobrodinci, ku dni šedesátých narozenin do opatství želivského následující blaho- přání: »Vaše Magnificenci! Vysoce důstojný pane doktore! V hluboké úctě podepsaná konference Panny Marie Nanebevzaté v Něm. Brodě vyslovuje ku še- desátým narozaninám Vaší Magnificenci jako ozdobě řádu důstojných O0. Praemonstrátů, na slovo vza- tému katolickému učenci českého národa, vynikají- címu církevnímu spisovateli a chloubě svého rodného města, své nejupřímnější blahopřání. Bůh popřej Vaší Magnificenci se dočkati ještě hojné řady le t. v plné síle a zdraví duše i těla. V neobmezené úctě, vděčnosti a oddanosti za konferenci Panny Marie v Něm. Brodě, dne 25. července 1900. Ant. Vančura, bisk. vikar. sekretář a děkan, místopřed- seda, Václav Kabeláč, purkmistr král. města Něm. Brodu, výbor; P. Bohumil Oliva, Ord. Praemonstr. katecheta měšťanských škol, pokladník; Frant. Stej- skal, kaplan, jednatel; Frant. Rauch, kaplan, archi- vář; Frant. Jäger, městský lesní, výbor; Vojtěch Němeček, měšťan, maj. domu, výbor; Frant. Kožíšek, účetní, výbor.

K úmrtí Henri Lasserrea. »La Croix« věnuje mu pohrobní vzpomínku, z níž toto vyjímáme: Pavel Josef Jindřich de Monzie Lasserre narodil se r. 1827 v Carluxu (v Dordogne) z rodiny pocházející z Burgundska. Byl spolupracovníkem více žurnálů a uveřejnil četná díla. Avšak napsal jedno vynikající dílo, které mu způsobilo pověst nesmrtelnou, jsou to podivuhodné »Dějiny Matky Boží v Lárdech« (Hi- stoire de Notre Dame de Lourdes). Tato kniha, v níž nevyrovnatelně líčí všecky lúrdské věci, jest známou celému světu. Vydání teto knízky jsou ne- počítatelná: dlužno ji nazvati populární, neboť se nachází v rukou všech. Také její výprava jest velmi nádherná, tak že náleží k vynikajícím v pravdě dílům typografickým. Každý zná, jak se s Lasserrem stal první zázrak v Lúrdech. Pozbyl skoro úplně zraku. Pan de Freycinet, ač jsa protestantem, radil mu, aby zkusil na sobě vodu z jeskyně zjevení. Lasserre uposlechl této rady. A zrak mu byl navrácen. Proto užíval zbytku života svého k oslavě přesvaté Panny. Jeho jmenovaná kniha byla přeložena do všech jazyků. Zemřel dne 23. července v Siorac de Belvés. Týž složil za svého života 10.000 franků pro toho, kdo by dokázal, že jediný zázrak v jeho knize uvedený byl se dal vy- světliti přirozeně. Ač žili ještě mnozí zázračně vy- léčení, a pochybovačů nechybělo, přece nikomu nepo- dařilo se vyvrátiti ani jediného zázraku, jež uvádí advokát dr. Lasserre, který sám na sobě zakusil to- hoto dobrodiní.

Radikálové a socialisté prodávají kostel! Čeho lidská zloba a nepřátelství proti víře katolické jsou schopny, jest hnusný skutek, o němž »La Crcix« v posledním čísle píše: Radikálně- socialistické obecní zastupitelstvo v Luganu ve Švýcarsku usneslo se prodati ve veřejné dražbě katolický kostel Panny Marie Lo- retánské. Pouze jediný kupec se přihlásil, totiž protestantská místní obec. Frýburská »Liberté« k tomu dodává, že obyvatelstvo roztrpčené tímto bezprávným a rouhavým jednáním ihned prote- stovalo proti tomuto skutku a podpisuje hromadně žádost, aby ponechán byl kostel katolí- kům. Z toho viděti, že radikálové a socialisté jsou ruku v ruce ve své nenávisti proti katolfkům. Po skutcích se poznávají. Proto jest povinností katolických voličů, aby vždy a všude volili pouze rozhodné kato- líky, kteří by náboženství a církve bez bázně hájili. * Farisejství vyššího stupně. »Radikální Listy« kroutí farisejsky očima, že prý v celé naší re- dakci nemá nikdo tak čisté ponětí o náboženství, jako jeden každý v redakci »R. L.« Věříme rádi! Za takové ponětí bychom se slušně poděkovali. Pokry. tectví tohoto listu, přistiženého při neurvalém, ne- svobodomyslném, avšak za to radikálním nepřátelství proti náboženství katolickému a jeho úkonům záleží v tom, že prý chápe zanícení, s kterým pohlíží prostá žena k Panně Marii, ale proto tím více z hloubi duše nenávidí hnusných šmejdů (»R. L.« píší: šmejdy !) klerikálních svatokupoů s nalvními a dobrými dušemi