1
article
Jmenování.
Z Vídně, 4. prosince. Slovinskému
básníku a spisovateli Josefu Stritaro v
udělen byl rytířský kříž řádu císaře Františka
Josefa.
Stritaro
František Josef
Vídeň
2
article
Telegrafcké zprávy.
Telegrafcké zprávy.
Z Vídně, 4. prosince. (C.-B.) Úřadn
list uveřejňuje vyhlášku železničního mini-
sterstva ve příčině prodloužení lhůty k do-
stavbě místní dráhy z Vlašimi do Dol-
ních Kralovic až do 1. listopadu
1902.
Ze Lvova, 3. prosince. (C.-B.) Depu
tace ruských studentů fakult právni-
cké, theologické, filosofické a lékařské zdejší
university odevzdala dnes odpoledne rektoru
dvornímu radovi prof. dru. Rydygierov
písemné prohlášení, podepsané více než 400
ruskými universitními posluchači, dle něhož
se podepsaní následkem provolání akademi-
ckého senátu k mládeži universitní, jež se
dotýká cti university a práv ruských stu-
dentů, usnesli dáti se vyškrtnouti
hromadně ze zápisníku univer-
sitního. Toto prohlášení rektor vůdci
studentské deputace vrátil s podotknutím, že
jest sice dovoleno vystoupiti studentům jed-
notlivě, ale nikoliv hromadně.
Z Paříže, 3. prosince. (C.-B.) Presi-
dent Loubet přijal odpoledne knížete Mi-
kuláše Černohorského a splatil mu
pak hned návštěvu.
Z Cařihradu, 3. prosince. (C.-B.
Porta zaslala svým zástupcům v cizině te-
legraficky oběžník, v němž jim sděluje of
cialně podrobnosti, jakož i zprávy cizích
konsulů v Muši o tlupě arménské,
vedené Antranikem.
Z Washingtonu, 3. prosince. (C.-B.
V poselství presidenta Roosevelta na-
lezá se také místo, kde se vyslovuje naděje.
že zahraniční národové ocení hluboký zájem,
který má Amerika pro výstavu chystanou
r. 1903 v St. Louis, která bude uspořádána
na paměť stoletého výročí zakoupení Loui-
siany a že také oni přispějí svou účastí, aby
byl zdar výstavy zajištěn.
profesor
doktor
Černohorský
Roosevelt
Vídeň
Vlašim
Dolo
Kralovice
Lvov
Paříž
Cařihrad
Washington
St . Louis
fakulta právni
3
article
Zábavné dostihy o loyalitu
Zábavné dostihy o loyalitu
pořádají té doby němečtí pokrokáři se — Vše-
němci! Podnět k tomu zavdal známý protest posl.
Eisenkolbem dne 25. listopadu v poslanecké
sněmovně podaný proti výtce z velezrádného
počínání, ve kterémžto protestu se mluví tak
pohnutlivými slovy o drahé užší vlasti rakou-
ské a o veliké nádherné vlasti všeněmecké, jíž
hodlají Všeněmci docíliti — cestou ústavní, ku
štěstí německého lidu a dynastie. Tato resoluce
velice podráždila »Traut. Wochenblatt«, kterýž
4
article
věnoval dynastickému a »rakousky patriotickému«
smýšlení a přesvědčení všeněmeckému dlouhý
článek, při čemž nelitoval námahy a sebral vše-
chny význačnější výroky a počiny německé, ře-
čenému protestu Eisenkolbovu odpírající. Ne-
schází tu ani připominka, že Všeněmci odešli
demonstrativně z holdovací schůze sněmovny
dne 25. listopadu 1897 u příležitosti cí-
sařova panovnického jubilea, ani Wolfova po-
známka z »Ostdeutsche Rundschau« ze dne
2. pros. 1898, že se v Rakousku slaví císa-
řovo jubileum a že těžko jest dynastie oceňovati
se stanoviska historického, natož s národního.
Wolfovi speciálně připomíná se jeho opětovný
výrok o »Germanii irredentě« a Schönererovi
jeho řeč, ve kteréž prohlásil, že by nelitoval
eventuálního rozpadnutí Rakouska. »Pakliže se
nám vytýká, že Rakousko už nemilujeme, ba,
že je počínáme nenáviděti,« pravil tenkráte
Schönerer v poslánecké sněmovně, »pak musím
říci, že jsem bezpočtukráte na veřejných schů-
zích prohlásil, že jsem pro poctivou nenávist.
Wolfův
Wolf
Rakousko
Ostdeutsche Rundschau
5
article
I pravím to částečně s jistým zadostučiněníma
částečně s pýchou. Nemůžeme nad tím truchliti,
pakliže se dnes na konci tohoto století mluví
o odumírajícím Rakousku.« Na důkaz, že se vůd-
cové všeněmečti dříve neostýchali veřejně pro-
hlašovati své velezrádné smýšlení, uvádí trutnovský
list z jiné parlamentní řeči Wolfovy následující vý-
rok: »My Všeněmci byli bychom mohli agitovati
s vynaložením všech svých sil a nebyli bychom
to patrně přivedli k oněm úspěchům naší ně-
mecko-radikální věci, ba jestliže to chcete sly-
šeti, našeho irredentistického smýšlení, k nimž
ve skutečnosti došlo.« Na Schönerera došla-
puje si trutnovský pokrokář následujícím citátem
z jeho parlamentní řeči: »Hohenzollerovci pro-
vádějí německo-nacionální politiku a budou ji
musit provádět i na příště, v čemž jim brániti
nebudeme, až nás opětně nazpět dobudou, pokud
trvá spolek s Německem, není to možno, pro-
tož musíme doufati, že spolek tento čím dříve
tím lépe rozvázán bude.« Také výrok poslance
Wolfův
Rakousko
Německo
6
article
Franka Steina, jednoho z nejmohutnějších Vše-
němců, nestojí nikterak co do síly za ostatními
perlami, trutnovským listem uvedenými. Zní
následovně: »Nejlépe by bylo, kdyby Rakousko
bylo od Německa annektováno! Těšilo by mne,
kdyby důstojníci rakouské armády co do doko-
nalosti nevyrovnali se důstojníkům sousedních
států.« (20. schůze.) V památné schůzi dne 5.
listopadu 1898 hrozil posl. Iro vpádem pru-
ských battaillonů a Fr. Stein prohlásil každého
za »dummer Kerla«, kdo v Rakousku ještě jest
patriotou. »Ano, my chceme k německé říši,«
hlásali tenkrát Všeněmci v parlamentě sborem.
»a to raději hned dnes, než zítra. « Minulé zimy
prohlásil jeden ze všeněmeckých poslanců v par-
lamentě: »My nekoukáme se do Německa, my
tam zpříma chceme!« A Wolf v rakouském
parlamentě veřejně řekl: »Co by na tom zále-
želo, kdyby se Rakousko stalo německou pro-
vincií?« Potud květobraní německo-pokrokovým
listem sebrané na luzích všeněmeckých. Jak
vidět, dělá se tato kytice velice krásně. I pro
nás má jistý mimopozorovatelský význam tato
snůška. K vůli těmto lidem, k vůli těmto opo-
rám státu byli jsme my Češi zbaveni svého
rovného jazykového práva, k vůli nim udržo-
vána jest tato říše po čtyři léta již na pokraji
propasti, do níž Rakousko uvrhnouti jest jich
nejmilejším přáním a tito lidé ve skutečnosti
tímto mocnářstvím vládnou.
Franco Stein
Stein
Wolf
Čech
Rakousko
Německo
Francie
7
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Podivný spor rozhodován těchto dnů před
policejním soudem londýnským. Před nějakou dobou
vyvržena na břeh mořem mrtvola jakéhos muže. Ja-
kási mrs. Collinsová poznala v mrtvole svého man-
žela, bývalého inženýra a tajemníka paroplavební
společnosti. Její 15letý syn a její sestra potvrdili její
udání. Těchto dnů však dostavila se mrs. Collinsová
k soudu a prohlásila, že se mýlila, poněvadž manžel.
její, o němž se domnívala, že jest mrtev, dosud žije
a v tu chvíli mešká zde v soudní síni. Nyní však
nastal podivný výjev. Pán, jehož se mrs. Collinsová
dovolávala, ohradil se rozhodně proti tomu, aby byl
považován za manžela mrs. Collinsové. Soud pro-
hlásil, že jest v této záležitosti nekompetentní, po-
něvadž mu náleží jedině zjistiti osobnost utopencovu.
Mrs. Collinsová odešla od soudu bez muže. Zajímavá
jest také náhoda, že před nedávnem na témž místě
nalezena ženská mrtvola, jejíž osobnost den potom
zjištěna jakýms mužem, načež po několika dnech
shledáno, že se stala mýlka.
Collinsová
Collins
8
article
= Pštrosí farma v Evropě. V elegantní
Nizze zajisté hledali byste spíše vše jiné, než živé
pštrosy a to tím méně, jelikož město nemá zoolo-
gické zahrady. A přece jest v jedné z postranních
ulic v Nizze umístěno celé stádo těchto obrovských
ptáků v jakés kolně, odkud budou dopraveni na své
trvalé sídlo v nejbližším okolí. Pštrosi pocházejí z
Ameriky. Tam konány již po delší dobu s příznivým
výsledkem pokusy chovu pštrosů v Kalifornii, jejíž
podnebí odpovídá celkem podnebí jižní Francie. Byla
tudíž na snadě myšlenka, zdomácněti také v jiných
zemích se stejnými podmínkami podnebí tohoto uži-
tečného ptáka. A tak bude v nejbližší době na fran-
couzské Rivieře mezi Nizzou a Monte Carlem zří-
zena pštrosí farma. Očekává se bezpečně, že se po-
kus zdaří. Podnikatelé počítají při tom zejmena též
na odbyt per na místě samém, kde schází se každo-
ročně velký počet bohatých cizinců.
Evropa
Nizza
Amerika
Kalifornie
Francie
Monte Carlo
9
article
= Policie zatkla nepravého. V neděliv
noci byla policie v Clevelandu, Ohio, upozorněna na
lomoz v Liningerově hostinci na Clark avenue. Když
Lininger policistům otevřel, shledali, že je ve tváři
samá modřina a krví zbrocen, že není dobře při.
smyslech a že nemůže ani vysvětliti, co se v hostinci
událo. Domnívajíce se, že Lininger měl hostinec
otevřený a že byl ve rvačce zbit, zatkli jej pro po-
rušení nedělního výčepního zákona a pro opilství.
Lininger dokázal však u policejního soudu, že byl
přepaden lupiči, již do jeho hostince vnikli, aby tam
kradli. Soudce Fledler propustil Liningra z obžaloby
a prohlásil, že policie tentokráte sebrala nepravého.
= Perský šach před smírčím soudcem
pařižským. Šach perský Muzafer-ed-Din dostal
těchto dnů ve své residenci v Teheraně obsílku se-
psanou ve formě jak náleží uctivé, aby se dostavil
dne 25. dubna 1902 před smírčího soudce IX. okresu
v Paříži, aby pokud možná vyrovnán byl následující
sporný případ. Když šach roku 1900 přibyl na svě-
tovou výstavu pařížskou a na léčení do Contevillu
ve Francii, objednal 1. června u jakés novínářské
agentury pařížské veškeré výstřižky z novin, jež při-
nesly články nebo zprávy o jeho cestě po Evropě.
Když pak minulého roku agentura předložila účet na -
12.000 franků, zdála se perskému vystanectvu summa
ta příliš značná a nabízela toliko 2000 fr. Agentura
nechtěla svoliti ke slevě tak značné a po dlouhém
dopisování podala na šacha žalobu. Předseda paříž-
ského civilního soudu Dítte uznal, že žalobce musí
se nejprve podvoliti novému pokusu o smíra
odkázal žalobu smírčímu soudci v ulici Drouo; po-
něvadž pak poštovní zásilka z Paříže do Teheranu
a zpět je na cestě 5 měsíců, mohla býti stanovena
lhůta teprve na konec dubna.
Liningerův
Clark
Lininger
Fledler
Liningr
Cleveland
Ohio
Paříž
Francie
Evropa
Teheran
10
article
= Dobrodružství na švýcarském celním
úřadě. Dobrodružství svého druhu jediné přihodilo
se těchto dnů jakémusi italskému dělníkovi, jenž
delší dobu pracoval v Německu a nyní počátkem
zimy vracel se do své vlasti. Než odcestoval, pořídil
si zcela nový oblek od hlavy až k patám, jsa pře-
svědčen, že co má na těle, nepodlehá clu. Avšak
počítal, neznaje puntíčkářství švýcarských celních
úřadů, které již častěji vyznamenalo se naprosto ne-
očekávanými výklady celních zákonů. Jedva že v Ba-
sileji vstoupil na půdu švýcarskou, ohlásili mu celní
úřadníci, že musí za svůj nový oblek zaplatiti clo,
poněvadž jest podezření, že by jej mohl ve Švýcar-
sku prodat. Ital protestoval důrazně proti této do-
mněnce a prohlásil, že nemá v úmyslu zdržeti se
ani jediný den ve Švýcarsku, nýbrž že hodlá bez
odkladu odebrati se do své vlasti. Avšak jeho odpor
mu nebyl pranic platen a poněvadž mu nemohli
šaty, jež měl na těle, svléci, připevnili mu na každý.
kus jeho oděvu, ba i na klobouk, střevíce a pun-
čochy celní plomby. Kromě toho musil jakožto zá-
ruku, totiž pro případ, že by měl platit celní pokutu,
složiti určitou sumu. Teprve na italské hranici, v Bel-
linzoně, odňali milému Italovi plomby a vrátili mu
peníze.
= Kradl, aby ošatil ženu. Z Toleda, Ohio,
se oznamuje: Na poštovním úřadě Van Werta
Spalding ztrácely se zásilky. Z Toleda zaslán byl
jakés damě do Spaldingu skvostný kabátec, který
adresátka nedostala, ale poznala ho na jiné dámě
při okresní výstavě. Vyšetřováním zjištěno, že dáma,
ztraceným kabátcem oděná, je žena nočního zřízence
Ital
Italos
Van Wert Spalding
Německo
Švýcary
Švýcarsko
Bela
Toledo
Ohio
11
article
Sestra: Nech mne, já mám hlad.
Apathická dáma: Ten má mít člo-
věk vždy.
Nervosní mladík: Tak! Co by s
pak počali chudí lidé?
Kongestivní pán: Nemluvte o tako-
vých věcech — příčí se to léčbě, protožeto
člověka nutí k přemýšlení.
Nervosní mladík: Pane, nestrpím
ze zásady žádného omezování osobní svobody
Apathická dáma: Jen žádné rozčilení
Bratr a sestra: A co je vlastně při
měřeno léčbě?
Nervosní mladík (podrážděně)
Všechno, co je člověku protivné.
Kongestivní pán: Studená voda
kyselé mléko, lezení do kopce, žádný alkohol
Apathická dáma« Bezstarostnost.
Bratr: Dáti se každý týden vážit.
Sestra (vážně): A platit doktora.
Nervosní mladík: Je to psí život
12
article
III.
Nádražní restaurace. V pozadí buffet s tvrdými
houskami, starými uzenicemi, oschlými salámy a
cukrovým pečivem pod skleněným poklopem. Mnoho
much. Velké horko. Hrozný rámus, dunění vlaků.
pískot lokomotivy. Strakatá směsice cestujících kolem
bufietu.
Otec rodiny: Děti, jezte, berte si.
Do půlnoci už nikde nic nedostaneme.
Matka: Kam's dal ty vuřty, co jsem
ráno zabalila do tašky?
Otec: Ty jsem dávno snědl.
Tlustá dáma (rozčileně): Nepískáto
už vlak?
Otee rodiny: To není možné — vždyt
nám musí nechat tolik času, abychom se mohl
najístl
Kama ' s
13
article
Matka: Ale ty vuřty jsi také nemusil
všechny sníst!
Otec: Nač se s tím nosit, když je n
každé větší stanici restaurace!
Tlustá dáma (uleknuta): Ježíši —
už zase píská!
Obchodní cestující (klidně): Ne
bojte se, máte času dost. Kdo jako já mnoho
cestuje, ví na vlas, kdy je čas k nastupování,
Tlustá dáma: Prosím, řekněte m
pak —
Obchodní cestující: S radostí!
Otec rodiny: Tak, děti, máte všechny
věci? Nezapomeňte tu nic.
Děti (přisvěděují němě s plnými ústy).
Otec: Tak až přijede vlak, půjdujá
napřed a vy všichni rychle za mnou.
Tlustá dáma: Mně se zdá, že už
vlak jede.
Obchodní cestující; Ještě ne —
času dost.
Tlustá dáma: To je doba! Už jsem
celá nervosní.
(Venku ozve se dunění vlaku a pískot lo-
komotivy. Poplach mezi cestujícími.)
Tlustá dáma: Ježíši — už je tu vlak
Obchodní cestující: Ještě dost
Železniční zřízenec: Prosím, vstu
povat!
Všichni cestující: Honem !- Honem
(Všichni tlačí se k východu.)
Tlustá dáma: Pusťte mne napřed
Netlačte se tak! Pusťte mne — já zmeškám vlak
Obchodní cestující: Ale kde
Přeložil R a do b yl.
Času dost !
Ježíš