ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 6333b890-6690-11dc-b3ee-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 16, person 51, work 1
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 29. března 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 87.
4 article
Na ranní a odpol. list předplácí sen v Praze v administrael a nlii ámí lts . . . . S K — s dvojí čonáškoe nis nčtrrt leta . . . . 7 K S0 ve flialkáchs sa něslo , 2 K80 Poštou: n ttvri jal. . . . . ei s dvojí zásllkou ta měsíe na čirrki loba
Praha
5 article Mrtvý bod politiky dra. Körbra.
Mrtvý bod politiky dra. Körbra. Uplná, naprostá neschopnost říšské rady vídeňské k provozování nějaké politiky, a už jakékoliv, jest už nevyvratně a nepopíra- telně dokázána. Tento zákonodárný sbor ne mohl se zdvihnouti ze svého ústavního úpadku ani za svého zasedání pod ochranou vlády Körbrovy. Vzpomeneme-li si, jakého úsilí tato vláda měla potřebí, jen aby parlament vídeňský vůbec se sešel, nebudeme se divit, že se nedostal k žádné práci, ba že nenabyl vůbec žádné způsobilosti ku práci. Průběha konec jeho zasedání to dosvědčuje. Nebot po všem tom, co v parlamentě a mimo par- lament za vlády dra. Körbra se přihodilo, nikdo nebude pokládati za důkaz nějaké dělnosti parlamentu, že v něm prošla vládní předloha o letošní rekrutýrcel Pletichy a úskoky, které kolem této věci se točily a stočily, zajisté také někdy vyjdou na jevo. Veřejnost už poněkud nahlédla pod nadzdvižený cíp tajuplného příkrovu a nabyla přesvědčení, že přihodily se při tom některé okolnosti, které svědčí post festum o všem jiném, jen ne o dělnosti parlamentu. A přece d. Körber přijal za hlavní úkol svého úřadu ministerského, aby udělal parlament k ústavní a zákonodárné práci zase nejen způsobi- lým, ale i ochotným! Nepodařilo se mu ani jedno ani druhé. A jakmile jen nová, letošní rekrutýrka, která na své »ústavní« vyřízení s úzkostlivým, utajeným dechem už čekala za dveřmi, byla odhlasována, parla- ment byl honem zavřen, ze samého strachu, sby jeho úplná neschopnost k nějeké práci nevyšla na jevo.
Průběh Pleticha Körber
6 article
Však co platno to zatajovat? Dr. Körben nedovedl vídeňskému, skrz na skrz sešlému. v nejhlubších základech svých červotočivému tělesu zákonodárnému nalíti do zkornatělých žil ani kraptu krve z mimoparlamentního konventiklu smiřovacího, jejž si byl pořídi schválně proto, aby tam ohříval želízko na uklizení sporu česko-německého, který z par- lamentu tenkráte byl vyloučen! Však ne- šťastná ruka dra. Körbra vládla všude: iv parlamentě i ve smiřovačkách vídeňských. Nešťastná proto, že buď nemohla, nebo ne- chtěla se odhodlat, sáhnouti k onomu léku, jenž jedíný by dovedl vyléčit celou říši habsburskou z těžké, čím dále tím hlubší, sžíravějš a osudnější choroby, totiž k prove dení stejného práva všech zdejších národů, k provedení tétěž spravedlnosti k národům slovanským jako k obyvatelstvu německému Posavadní trpké zkušenosti tolika před chůdcův v úřadě ministerského předsedy mohly dra. Körbra poučit, že národ če- ský, o jehož život se tu hraje vždycky v řadě první, ani lstí, ani násilím svých práv jazykových a státních zbaviti se nenechá a že věčná škoda, pokoušeti se o to znova.
Körben Körbr
7 article
Zdá se však, že dr. Körber v tom směru chce nabyti zkušeností nových. Ochota, s kte- rouž několik poslanců českých se účastnilo jeho onehdejších mimoparlamentních porad víleňských, nazvaných »smiřovacími« patrně proto, poněvadž nic nesmířily, nejspíše v něm vzbudila domnění, že našel pravou cestu ve svém ministrování, že takto to půjde s národem českým hladce a tiše dále, až umdlí a usne. Můžeme mu posloužiti pravdou: předně. že dotčená ochota několika poslanců českých byla a jest jejich úplně soukromou věcí, která nikdy se nekryla a nekryje se s nějakou jen z daleka podobnou ochotou českého národa od té chvíle, když vyšlo na jevo, že dr. Körber nalezá se buď v dobrovolném nebo v bez- děčném zajetí bývalých obstrukčníků něme- ckých; za druhé, že národ český nemá ani
doktor Körber
8 article
nejmenší chuti, přihlížeti déle k neupřímné hře, která s jeho právy jazykovými a státními se provozuje; za třetí, že ani žádné násilí, ani žádný uspávací prášek při něm nic ne- prospěje. Pan dr. Körber už déle než dva měsíce několikrát za týden slibuje všeliká určítá vy- jádření, všeliké předlohy své vlády. Posud ne- dostál svému slovu; neustále nastrkuje jen všelijaké vějičky, aby seznal, sedne-li na ně někdo. Při tom všem pak nedělá sám politiku žádnou, ba zdá se, že před vlastní politikou určitou a jasnou má veliký strach. Raději nechává napořád dělati politiku našim úhlav- ním odpůrcům a nepřátelům a zůstavuje jim ve všem pole, čekaje, až jak to mezi nami a nimi dopadne. Patrně, že posud ještě ani nezačal českou otázku — studovat !
doktor Körber
9 article
Vždyť se neostýchá, ohřívati i staré, dávno odstavené politické zelí německé a předkládati nám je na stůl, abychom je s něho shodili znova. Kde pak jsou jeho vlastní, o letošních Vánoc stále ohlašované návrhy zá- konů na spravedlivé vyřízení jazykového boje česko německého? Zbrklé, proti přírodě na- mířené blouznění jednatelů prušácké politiky v Rakousku, aby království české zatím, po- kud nemůže být celé pohlceno nenasytným jíenem pangermánským, bylo rozděleno na několik jazykových pásem s menšími a men- šími právy jazyka českého v nich, už po- tlouká se v hlavách zdejších státníků déle neži třicet let. K tomu nebylo potřebí ani svolávat teprv nějaké zvláštní »smiřovací« porady česko-německé do Vídně, poněvadž národ český proti provedení takového velko-něme ckého vlastizrádného záměru se postaví na odpor s nejrozhodnější vůlí a mocí svou. A nic jiného v otázce národního a státního sporu česko-německého, než tento už dávno co nejrozhodněji národem českým zamítnutý plán na zřízení jazykovým pásem v králov ství českém jsme do té chvíle od nynějšího předsedy ministerstva vídeňského ani přímo neslyšeli, ani oklikami se nedověděli.
Rakousko Vídeň
10 article
Tu tedy všechno státnické umění dra. Körbra, všechna vládní politika jeho octla se na mrtvém bodu, s něhož bu nechce nebo nemůže se hnouti Jedno i druhé jest vzhledem k úřadu, v jehož čele stojí, velikeu chybou, tím větší, poněvadž ze všeho jest zjevno, že dr. Körber do tohoto mrtvého bodu se zamiloval a že od něho očekává spásu tohoto státu. Nej- dříve se postavil ma mrtvý bod v par- lamentě a teď hledi se na něm uve- lebittaké na sněmě královsit v českého. Parlament vídeňský žádnou po- litiku dělati nemohl; proto nemá ji dě- lati ani sněm království českého. Vyřízení rozpočtu zemského, zemská nezbyt- nost, má se odbyti co nejdříve, a pak dost Jen aby se nevzbouřily vlny politické a ná- rodní. Však poněvadž parlament vídeňský mlčel, sněm království českéh nenechá se umlěet. Kdyby vláda dra. Körbra na krásně ne chtěla připustiti na sněmě království če- ského k projednání nic jiného, leda rozpočet zemský, poslanci národa českého ji ten mrtvý bod její politiky při té jedine příležitosti náležitě oživí, až se jí budou dělat mžitky před očima. Mrtvý bod politiky páně Körbrov jest bod politiky německé obstrukce; na radě říšské se udržel, na sněmě králov- ství českého jest naprosto ne- možný. Předseda nynějšího ministerstva bude s něho stržen a bude musit veřejněa zřejmě přiznati se k politice, kterou i v nud- ném parlamentě a ještě více na nechut- ných smiřovačkách byl provozoval.
doktor Körber pán
11 article Sněm království českého.
Sněm království českého. Schůze čtvrtá. R. V Praze, 28. března. Jako většina prkních schůzí, byla tak včerejší pouze formální. Na sněmovním po- řadu byla totiž volba komisí. Celkem bylo jich zvoleno deset, a sice n komise erozpo- čtová, školní, komise pro Hypoteční a Zem- skou banku, komise legitimační, petiční, zemědělská, okresní a obecní, živnostenská a komise pro veřejné práce. Kdyby člověk zemského řádu neznal soudil dle jmen těchto výborů, žasl by nad důležitou a významnou kompetencí sněmovní. Zákonodárný sbor, v jehož právomoci je roz- hodovati o věcech školských, bankovních, zemědělských, o věcech veřejné správy,o záležitostech živnostenských. a o železnictví — a ještě vedle toho o věcech uměleckých, o veřejném zdravotnictví, o komunikacia částečně i o záležitostechi, souvisících s ve- řejnou bezpečností, byl by korporací do- jista velice důležitého významu. Žel, že ve skutečnosti vypadá to jinak. V oboru škol- ském má země právo — krvavé peníze potit. rozhodování ponechala si vláda, bez níž země a její orgány nešmějí přidati nejzaslou- žilejšímu učiteli ani 50 zl. do pense. V bankovních věcech obmezena o jet kompetence na správu dvou sice důležitých. ale ve své kompetenci neméně obmezených finančních ústavů, jakých nalezá se na tucty ve správě soukromé. Do zemědělství plete se rovněž vláda, jakkoli to znění řádu zem ského zjevně odporuje. A jest samostatnou naše autonomní správa, o tom zbytečno by bylo šířiti slov. Nejvíce by se nezasvěcený podivil, že ani záležitosti živnostenské ne- spadají v kompetenci sněmu, nýbrž že vleče se s nimi říšská rada, ba že i ve veřejném zdravotnictví rozhodování si zůstavili, pone- chavše zemím, aby hradily náklad na vše- liké instituce hygienické a na různé — experimenty.
Praha
12 article
Při zřizování těchto výborů šlo o to, jak do nich voliti. Jednací řád sněmovní ponechává v ohledu tom sněmu plnou vol- nost. Bylo dlouho zvykem, že volilo se dle kurií, a sice, že každá z nich vysýlala do komise třetinu členů. Bylať druhdy většina v kurii obcí venkovských česká, ve městech německá a v kurii velkostatkářské — velko- statkářská. Měla tedy každá kurie stejný počet členů ve sněmovních komisích. Však stalo se, co dle přirozeně povaby věci státi se musilo, že totiž také většina v kurii městské stala se českou. Jestliže chtěli býti ve výborech zastoupeni, byli od- kázáni na dobrou vůli kurii ostatních. To ovšem jim nebylo po chuti a právě proto naléhají tak úsilovně na zřízení kurií ná- rodních s právem veta. Prozatím ovšem ne- odmítají galantně dar, kterého se jim dostává tím, že při nynějším způsobu volby velko- statkáři korrigují při volbách z plného sněmu smutný německý osud. Třeba tomu rozuměti. Již před třemi léty a včera opětně bylo usneseno voliti do výborů tím způsobem, že polovina členů vyšle se do výborů z kurií druhá polovina z plena. Do osmnáctičlen- ného výboru zvolí se tedy tímto způsobem z kurií 6, velkostatkáři 3 a Němci žádného člena. Z plena ale zvolí velkostatkáři, již s Němci tvoří majoritu, 3 své kandidáty a 6 kandidátů německých. Že v tom nespra- vedlivost, je na bíle dni, uváží-li se, že 69 poslanců německých má zrovna tolik členů ve výboru jako 96 poslanců českých, že tedy plné dvě třetiny našich zá- stupců má ve výboru jen třetinu. Však tak jsou již páni velkostatkáři, kteří ovšem při tom též sami sebe mají na mysli.
Němec
13 article
Němci vycházejí ovšem při tom ze sta- noviska, že svou povznesenou kvalitou,i když jich je méně, nám úplně se vyrovnají, že tedy se jim dostati musí, třeba jich bylo v zemi o 45—50 proc. méně než nás, ve všem tolikéž práva, ba více, i tolikéž peněz z veřejných fondů jako nám. Touto zásadou je prosáklý veskrze jejich program. Při nej- menším rovnost ve všem, jest jejich zásada. tam kde ale jde o práva jazyková, reklamují právo všechno, ostatním pak národům pone- chávají jen to, co z milosti se jim uráčí. Polákům mnoho, rovněž Vlachům, nám ždi- bec a ostatním Slovanům pranic Polovína voleb do těchto výborů, totiz volby členů do výborů z kurif, vykonany mimo sněm, druhá polovina, z plena totiž, v plném sněmu. Netřeba připomínati, že stůl nejvyššího maršálka byl opět vydekorován bezpočetnými návrhy a peticemi. Poněvadž na kandidátních listinách všech tří stran nalezala se až na jedno, vesměs stejná jmena, výsledek voleb nikoho nepře- kvapil. O jednoho kandidáta veden byl při každém volebním utkání boj, neboť poslane čeští věrni stanovisku svému, jež zaujali již před třemi lety, jednoho kandidáta něme- ckého škrtli, nahradivše jej kandidátem če- ským. Tím stalo se, že v rozpočtové komisi zvolen byl posl. Wolf, proti poslanci Jaro- šovi. Stalo se to tím, že velkostatkáři škrtal Wolfa, kdežto poslanci čeští činili tak s drem. K. Schückrem: žsnsn dbe Nejvyšší maršálek zemský zahajuje schůzi o 11. hod. 20 min. dopoledne U vládního stolu přítomni jsou C. k. náměstek místodržitela Dörfl, místo držitelský rada dr. Vojáček a okresní hejtman dr. Neumann.
Němec Polák Vlach Wolf K Schückr Dörfl doktor Vojáček Neumann
14 article
Tiskem rozdáno Zpráva zemského výboru o činnosti technického oddělení pro stavby vodní v roce 1899. — Zpráva zemského výboru o činnosti archivu zemského v r. 1899. — Zpráva zemského výboru království českého o výsledcích činnosti a účetní závěrce Hypoteční banky království českého za rok 1899. — Zpráva zemského výboru o stavu pokračovacích škol prů- myslových, kupeckých a j. v království českém ve školním roce 1898—1899 a rozdělení dotací, povole- ných na rok 1890 k podporování jich. — Zpráva zemského výboru o rozšíření moru, kořalečního v království českém, jakož i o prostředcích proti opil- ství. — Vládní předloha, kterouž se žádá za dobro- zdání sněmu v příčině živnostenských soudů v krá- lovství českém. Nejvyšší maršálek zemský oznamuj výstedek volby do výboru verifikacního, který jsme již sdělili. Kurie velkých statků vykonala volbu zapiso- vatele místo onemocnělého posl. Rombalda. Zvolen jím posl. Pilz. Posl. svob. pán Scharschmid skládá svů mandát poslance na sněmu království českého ná sledkem churavosti. Posl. Alex. Richtrovi a Vitáčkovi udě- lena Sdenní a posl. hr. Jarosl. Thunovi 4neděln dovolená.
Rombald Pilz Posl Scharschmid Alex Richter Vitáček Thun Zvolen výbor o stav pokračovací škola pr
15 article
Posl. hr. Kolovrat oznámil, zaslav lékařské vysvědčení, že se nemůže pro nemoc zúčastniti ny- nějšího zasedání. Posl. Fr. Dostál sdruzi podávají náv rh. aby majitelé pozemků v les proměně- ných měli nárok na slevu daní: Slavný sněme, račiž se usnésti 1. C. k. vláda se vyzývá, by předložíla k ústav- nímu projednání zákon, na základě kteréhož ma- jitelé pozemků menšího výnosu vůbec, strmých aneb holých strání pak zvláště, když je lesem osází a v lesní katastr jako les trvalý zanésti dají, osvobozeni byli na delší řadu let od placen daní a dávek z těchto pozemků. 2. U pozemků neplodných, pustých, pro které v takovýchto případech osvobození od daní zákonem zavedeno jest, budiž tato sleva daní na dolš dobu povolená. 3. Zásady, dle kterých tyto daňové úlevy po- skytovati se mají, buďtež následovuía a) Při proměně v les vysoký sleví se daně dávky pro prvých 20 roků úplně, pro dalších 20 lel s poloviny, b) při proměně v lés nízký aneb střední trvati má doba úplného sproštění daní a dávek při lesu nízkém do prvého sekání, při lesu středním do prvého vysekání podrostu.
Posl Kolovrat František Dostál
16 article
V drobném prodeji: rasní číslo o sobě . . . za 8 h sdpoladní . . . . . . . za 2 h Ve slialkích na venkověi ranní čislo. . . . . . . odpolední . . . . . . . . Bh Iuseraty plati v hetová napřea Předplarení a inrerty přijínz věnainl strace v Miariznske ulici č. 3. Tam pacbizají se 143 redalee siskárns s vapodlce „ Národniche Liista- l Rukopásy se novrara .
Iuserata Národnich Liista Rukopása Miariznske ulice
17 article
c) Pěstujíli se při podniknutém zalesňování tak zv. meziplodiny, nastane sleva daní a dávek te- prve tehdy, kdy se pěstování jich zanechá a délka osvobození buda o tuto dobu kralšk. Ve formálním ohledu navrhujeme přikázání ná- vrhu komisi zemědělské bez prvého čtení Posl. Fr. Dostál a soudruzi podávají návrh na předložení nového lesního zákona pro královatví české. Slavný sněme, račiž se usnésti Zemskému výboru král. českého se ukládá, by vštoupil neprodleně v jed- nání s c. k. vládou za tím ůčelem. aby sněmu království českého vnejblíže příštím čase předložen byl nový, dnešním poměrům hospodářství vy- hovující a jim se přimykající lesni zákon V obledu formálním navrhujeme, by se návrh přikázal komisí zemědělské bez prvého čtení. Posl. Ant. Stelaer-Dörnsdorf a soudr. po- dávají návrh: Deštivým počasím, které r. 1899 trvalo s malými přestávkami v měsicích červnu, červenci, srpnu a září, byly polní plodiny v Rudoboří zni- čeny. Seno bylo jen stěží sklizeno, sklizeň ovsa se naprosto nezdařila, jelikož vytěženo sotva semeno. Nejvíce trpí však obyvatelstvo neúrodou bramborů, jež jsou jeho hlavní potravou. Jelikož rolníci nemají nyní k setbě žádného semena ani bramborů, vyzývá se c. k. vláda, by povolila prostředky k jich za- opatření. loe set
Posl František Dostál Dörnsdorf
18 article
Posl. Čeněk Hofmann, dr. Schreiner a soudruzi podávají návrh: Zemskému výboru se ukládá, 1. by v souhlasu se zemědělskou radou krá lovství českého radil se a uvažoval, jak by se miohl zvelebiti chov koní subvencemi k nákupu tak zvaných studenokrevných hříbatiklisen a ku zřízení stájí pro ně, jakož i organisováním podpor pro zve- lebení chovu koní na způsob opatření čelících ku zvelebení chovu skotu z působem, jenž by odpovídal významu tohoto důležitého odboru zemědělství; 2. aby do rozpočtu na rok 1901 vložil přiměřený ob- nos k účelu zvelebení chovu koní a 3. aby v příštím zasedání předložil o tom zprávu s návrhem. Posl. Kaftau a soudruzi podávají návrh n vydání zákona tohoto znění: Aby se budoucně v království če- ském zamezila lichva při prodeji mine- rálního uhlí, a aby byly udržány ceny uhlí na přiměřeně výši co možná stálé, pro domáci průmysl a obechou sp - třebu výhodné, dovolují sobě podepsaní učiniti násl edující
Posl Hofmann doktor Schreiner
20 article
Slavný sněme, račiž se usnésti 1. Zemskému výboru se ukládá, aby nepro- dleně zahájil s c. k. vládou jednání v příčině prodeje mineráluího uhlí v králov- stvi českém zemí. 2. C. k. vláda se vyzývá, aby ve srozumění s výborem zemským s největším urychle- ním vypracovala a k ústavnímu schválení předložila osnovuzákona, spočívající ná následujících zása- dách Prodej veškerého v obvodu král. českébo vytěženého kamenuého a hnědého uhlí vyhražuje se zemi, za stoupené zemskýn výborem král. če- ského. Těžířstva uhelná jsou povinn odevzdati veškeré vytěžené uhlí na dolu zmocněnci země za cenu pevně ujednanou, po připadě nestranným znalci dle skutečných poměrů míst- ních vyšetřenou. 3. Zemi uděluje se právo ku z řizován skladišť uhelných a ku prodeji uhl ve velkém i drobném množství za ce- ny, pokud možno, stálé, pro domácí prů- mysl a obecnou spotřebu výhodné. Země jest také oprávněna svěřiti prodej uhlí za pevně ustanovená ceny těžířstvu nebo sborům veřejným a ob- chodům uhelným, při čemž budiž vzato pa- třičně zření ku spotřehě domáci. 4. Čistý výtěžek z prodeje uhlí po od- rážce všech výdajů připadá nezkráceně li. nancím zemským po srážce 10b, kterou dle těženého množství uhli věnuje zem fondu pro zaopatření v stáří hornictvav dolech uhelných, pokuď nepřisluší povinnost talo pokladnám bratrským, a po srážce dalších 10%, jež připadnou fondu, jehož bude užito ku melioraci pozemků, dolováním po- škozených, pokud nepřísluší úprava jejich dl platného zákona horního vlastníkům dolů. 5. Stanovy v příčině fondu pro zaopatření v státi hornictva v dolech uhelných v království českém a zmíněného fondu melioračního buďtež předlo- ženy nejdéle do roka po vyhlášení t- hoto zákona sněmu království českého ku ne schválení. 6. Zákon ten nabude platnosti dnem svého vyhlášení.
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 28. března. 6— (Kronika.) Beztaktnosti dopustil se při svém nastolení pražský nový starosta na proti Němcům. Slova po německu nepromluvil, sčkoliv žijí v Praze také Němci. Jaké opome nuti! Starostové německých měst také sice nikdy českého slova nepromluví, ačkoliv jsou ve Vídni, v Brně, v Liberci a jinde velká pro- centa českého obyvatelstva. Ale to, jak víle, je něco jiného!- pnrrte Co že je při tom » jiného« ? Tak, něco jiného je to. Němci jsou něco jaěho, než my. Co plalí o nás, neplatí o nich. A naopak. Odlud všecky jejich požadavky. Aby prý byl »konečně« pokoj, má se teď zem rozdělit na dvě území, na uzavřené německé a na uzavřené české. V německém má panovati tak zvaná úřadní němčina, v če- ském úřadní čeština. A to značí, že ve skutečnosti v německém území do opravdy žádný Čech k úřadu s českým podáním se neopováží, protože by tu předně nic nepořídi a za druhé ještě snad nepříjemností zažil. Ale neméně je jisto, že v českém žádný Němec k českému úřadu jinak nežli po německu se neobráti. A sice s úplnou bezpečností, že po- fidí, se obrátí, nebot Zkrátka, něco jinůho je to A Němcí na to »něco« spoléhají. Zařizuj se dle toho! Mají svou superioritu a té podle přirozeného práva náleží všude výhoda a před- nost. A inferiorním náleží ústup, podřízenosta uelivé odevzdání se v osud druhořádného člena domácnosti. Že to s tou superioritou a inferiorností není všecko ještě jisté? Možná, nikdo to prozatím neví. Možná, že jime a možná, že nejsme inferiorní. To se te- prve ukáže. Jisto je, že vlivem okolností až do poslední doby jsme inferiorní bylí. Okolnosti nás odsuzovaly. Okolnosti se mění, pravda.
Němec Čo Praha Vídeň Brno Liberec
22 article
Možná, že podle síly a rozvoje živlu změnilo se úž něco v okolnostech. Uhlídáme. Nejsme-i už inferiorní, pak se mili sousedé naši musí s námi dožiti co nevidět nějakého překva- pení. Musí nás shledati zcela jinými, než jak ši nás představovali. Musí se s námi ve svém spoléhání trochu, trošinku přepočítat. .. Nu a to právě teprve se ukáže. Jisto je, nejsme-li už inferiorní, že budeme žárlivě a břitce střežiti čistotu svého bytu ve všech směrech a oborech. Kdyby přece došlo na rozdělení území, že na své straně budeme nejednou zrovnatak nedůtklivi a cillivi prot všem dolehavostem druhého živlu, jako jsou eitlivi a nedůtklivi ve svém území naši sou- sedé už dnes. Kdo ví, co se neukáže . . Do toho stavu nedotýkavosti schází nám arei ještě nějaký stupinek. Není sice pravdě tuze podobno, kdo až do včírka nedbale trpěl na sobě známky nedocennosti, že náhle zejtra dovede z čerstva a břitko uhájili svoji rovnocennost, ale konečně — kdo ví? Některé věci ve světě ně kdy tak podivně pod zemí uzrávají! Což kdyby se přece stalo, a naši mili krajané, přece se s námi přepočítali ? *oli Ty známky podružnosti bijí dosud tolik nás do očíl Onehdy na elektrické tramwayi. Průvodč koná svoji službu. Přistupuje od osoby k osobě, táže se každého, jak a kam, propichuje, ode vzdává lístky. Několik osob odbyto bez závady Na fadě nějaká dáma. — Kam račte? Žádná odpověď. S výrazem jakéhosi kára- véhio údivu měří dánia průvodčího. zrakem. Chvili němě jo měrí od hlavy k paté. Velm
23 article
vrehnostenský pohled! Potom si výmluvnou blahosklonností: — Ich moechte eine Umsteigkarte v . . A průvodčí tónem skroušeného přiznání své viny: — Ach, pardon! ... Bitte schoen! . v Výmluvná illustrace poměru. »Prosím tisíe- krát za odpuštění, že jsem si dovolil oslovit vás po česku!« prav to »pardonel Pardon! Proč pardon? Muž konajíci svoji službu při českém podniku ve českém městě, osloviv neznámou sobě osobu po česku, omlouvá se a prosí za odpuštění. Má pocit, že svým českým oslovením nemile dojal německou osobnost a přiznává této osobnosti právo, aby zde, na české půdě směla se cítiti nemile do- jatou českým oslovením. Vyložený, nepochybný pocit podružnosti! Není vlce dokladů třeba. Tiché, dobrovolné, ochotné postoupení přiroze- ného práva je neklamný příznak poddajného ducha. Uznávám svoji druhořadnost a bez od- mluvy pode jhem se skláním. Omlouval byse cizinci za své domácí oslovení průvodčí v mě- stě německém, v maďarském, v dánském nebo hollandském? nonn A těch neklamných známek všude dosu plno v našem životě ! Křičí t k hlasitě na naší ulici, bijí do oka ve výkladních skříních, nad vraty a závody našich obchodů a ústavů,v dokumentech naší práce a živnosti, obrážíse navyhláškách i visitkách, na pouzdrecha balidlech všude, kdekoli jen naši lidév kulturním podružení zají příležitost úpěnlivě upozorňovati zástupce prvořádného živlu: pro- bůh, milý Němečku, nenamáhej se nikterak s naším jazykem, my už za tebe všecku ne- snáz ochiotně na sebe vezmeme ? .. Německá zpupnost že nám nechce přiznat rovnocennost? Jaký přelud fantasic Měl by snad náš nadcenný krájan sám
Němeček
24 article
ještě vlastní rukou stírati ty známky naší pod- hodnoty, kterými se to kolem tak hemží? Má se snad milý Němeček z pohodlí své superio- rity sám proti naší vůli vyrušovati?- Pravda, rovnocennost týká se celku. Pl meno buď je rovnocenné či není. A osob není celek. Kdyby byli druzí našinci stateční, byl by statečným také slabý jedinec. Kdyby ostatní čeští obchodníci, živnostníci, podnikatelé, zřízenci vyvěšovali své vyhlášky, tiskli svoje plakáty, své cenníky, své firmy a visítky ryze po česku, vyvěšoval a tiskl by svoje také pan Pran ti T. Vopršálok a pan - Putička. Ale, jak toho dosíci, aby všickni tak činili? Jedinec mimoděk se ohlíží kolem sebe. A vidí-li se obklopena společností, která je zachvácena třesavkou, začne zuby jektati sám, podle zá- kona suggesce. Všickni podleháme nákaze svého okolí. Kdybychom měli svoji vládu, která by měla povinnost pečovati o správné držení ce- lého tělesa, vydala by prostě potřebně nařízen a bylo by to, Ale nemáme podobné »sebevlády«. A tak neseme těžce následky své nedisci- plinovanosti, Ne zpupnost našich sousedů, zcela nevinných na své superioritě, ale naše vlastn neschopnost opatřiti sama sebe a své potřebyje vinna, že ve svém domově nejsme svými. Malá ukázka: Na Václavském náměstí postavili nový dům. V průčeli v prvním patře je výkladní okno s velikou tabulí. Dům není ještě obydlen. Okno zatím najal reklamní podnik. Večer co večer ukazují se tu zevlujícímu davu české ulice — dvojjazyčné offektní transparence. Kdyby se tak dělo dnes někde v Liberci, v Brně nébo ve Vídni, vyskytl by se ihned nějaký orgán, jenž by dobrého ředitele kouzelné svítlny upozornil, aby si svojí průzračnou dvojjazyčnost přenesl někam
Němeček Pran T Vopršálok Putička Václavský náměstí Liberec Brno Vídeň
25 article
na vhodnější místo. U nás se takový orgán ne- vyskytne. Idea naše není dosud organisována pro tuto potřebu celku. Dav dole na ulici vtipkuje a hubuje, rozchází se a jinému ustupuje, ale transparentní příznak našeho podruží svití dál do večerní ulice . .. sbavz ún A tak o ty známky nedocennosti není, jak vidět, nouze. Snad jich dokonce přibývá. Ke starým aspoň přidružují se nové. S potěšením četli jate minule o chystaném dlouho zřízení Národní rady, že stalo se skutkem. Konečně! Tu by tedy byl jakýsi orgán, povolaný zakročovati jmenem idoy a na její prospěch všude, kde úsilí slabého jedince nedostačuje!- Blahonosná působnost nového ústrojí bohdá záhy skutkem se ohlásí. Zbývá ještě tolik práce zařizovací a uklizovaci v obvodu naší domácnosti! Jsme ve svém bytu národním dosud tak mál zajištěni a upevněni. V odstavci o působnosti nového ústrojí jste četli: »Národní rada radí se o následujících předmětech« . . . Vyjmenována řada nalehavých potřeb. Těšíte se však, že to v Národní radě ne- zůstane při pouhém radění. Spoléhäte, že dávno želané ústrojí zařízeno bude také a přede- vším pro působnost účinnější. Je tolik důleži- tých otázek a záležitostí nalehavých, o kterých netřeba nám se teprve raditi, protože je nám o nich dávno všecko jasno. Ale zůstávaly stále nevyřízeny. Nebylo ústrojí schopného zaříditi čeho třeba. Teď snad lu tedy je. Skládáme v ně všecku naději. Těšíme se, že Národní rada vystihne dosa- vadní slabiny našeho života a všecku váhu své mocné autority nasadí, aby byly odstraněny. A tak aspoň v ohledu mravním bylo by tělesu národ- nímu nahraženo ono ústroji sebevládné, bez ja- kého každý organism zůstává vždyeky tělesem — bezmocným