2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 29. března 1900.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. list
předplácí sen
v Praze v administrael
a nlii
ámí lts . . . . S K —
s dvojí čonáškoe
nis
nčtrrt leta . . . . 7 K S0
ve flialkáchs
sa něslo ,
2 K80
Poštou:
n ttvri jal. . . . .
ei
s dvojí zásllkou
ta měsíe
na čirrki loba
Praha
5
article
Mrtvý bod politiky dra. Körbra.
Mrtvý bod politiky dra. Körbra.
Uplná, naprostá neschopnost říšské rady
vídeňské k provozování nějaké politiky, a
už jakékoliv, jest už nevyvratně a nepopíra-
telně dokázána. Tento zákonodárný sbor ne
mohl se zdvihnouti ze svého ústavního úpadku
ani za svého zasedání pod ochranou vlády
Körbrovy. Vzpomeneme-li si, jakého úsilí
tato vláda měla potřebí, jen aby parlament
vídeňský vůbec se sešel, nebudeme se divit,
že se nedostal k žádné práci, ba že nenabyl
vůbec žádné způsobilosti ku práci. Průběha
konec jeho zasedání to dosvědčuje. Nebot
po všem tom, co v parlamentě a mimo par-
lament za vlády dra. Körbra se přihodilo,
nikdo nebude pokládati za důkaz nějaké
dělnosti parlamentu, že v něm prošla
vládní předloha o letošní rekrutýrcel
Pletichy a úskoky, které kolem této věci
se točily a stočily, zajisté také někdy vyjdou
na jevo. Veřejnost už poněkud nahlédla pod
nadzdvižený cíp tajuplného příkrovu a nabyla
přesvědčení, že přihodily se při tom některé
okolnosti, které svědčí post festum o všem
jiném, jen ne o dělnosti parlamentu. A přece
d. Körber přijal za hlavní úkol svého úřadu
ministerského, aby udělal parlament k ústavní
a zákonodárné práci zase nejen způsobi-
lým, ale i ochotným! Nepodařilo se mu
ani jedno ani druhé. A jakmile jen nová,
letošní rekrutýrka, která na své »ústavní«
vyřízení s úzkostlivým, utajeným dechem už
čekala za dveřmi, byla odhlasována, parla-
ment byl honem zavřen, ze samého strachu,
sby jeho úplná neschopnost k nějeké práci
nevyšla na jevo.
Průběh
Pleticha
Körber
6
article
Však co platno to zatajovat? Dr. Körben
nedovedl vídeňskému, skrz na skrz sešlému.
v nejhlubších základech svých červotočivému
tělesu zákonodárnému nalíti do zkornatělých
žil ani kraptu krve z mimoparlamentního
konventiklu smiřovacího, jejž si byl pořídi
schválně proto, aby tam ohříval želízko na
uklizení sporu česko-německého, který z par-
lamentu tenkráte byl vyloučen! Však ne-
šťastná ruka dra. Körbra vládla všude: iv
parlamentě i ve smiřovačkách vídeňských.
Nešťastná proto, že buď nemohla, nebo ne-
chtěla se odhodlat, sáhnouti k onomu léku,
jenž jedíný by dovedl vyléčit
celou říši habsburskou z těžké,
čím dále tím hlubší, sžíravějš
a osudnější choroby, totiž k prove
dení stejného práva všech zdejších národů,
k provedení tétěž spravedlnosti k národům
slovanským jako k obyvatelstvu německému
Posavadní trpké zkušenosti tolika před
chůdcův v úřadě ministerského předsedy
mohly dra. Körbra poučit, že národ če-
ský, o jehož život se tu hraje vždycky
v řadě první, ani lstí, ani násilím svých
práv jazykových a státních zbaviti se nenechá
a že věčná škoda, pokoušeti se o to znova.
Körben
Körbr
7
article
Zdá se však, že dr. Körber v tom směru
chce nabyti zkušeností nových. Ochota, s kte-
rouž několik poslanců českých se účastnilo
jeho onehdejších mimoparlamentních porad
víleňských, nazvaných »smiřovacími« patrně
proto, poněvadž nic nesmířily, nejspíše
v něm vzbudila domnění, že našel pravou
cestu ve svém ministrování, že takto to půjde
s národem českým hladce a tiše dále, až
umdlí a usne.
Můžeme mu posloužiti pravdou: předně.
že dotčená ochota několika poslanců českých
byla a jest jejich úplně soukromou věcí, která
nikdy se nekryla a nekryje se s nějakou jen
z daleka podobnou ochotou českého národa
od té chvíle, když vyšlo na jevo, že dr. Körber
nalezá se buď v dobrovolném nebo v bez-
děčném zajetí bývalých obstrukčníků něme-
ckých; za druhé, že národ český nemá ani
doktor
Körber
8
article
nejmenší chuti, přihlížeti déle k neupřímné
hře, která s jeho právy jazykovými a státními
se provozuje; za třetí, že ani žádné násilí,
ani žádný uspávací prášek při něm nic ne-
prospěje.
Pan dr. Körber už déle než dva měsíce
několikrát za týden slibuje všeliká určítá vy-
jádření, všeliké předlohy své vlády. Posud ne-
dostál svému slovu; neustále nastrkuje jen
všelijaké vějičky, aby seznal, sedne-li na ně
někdo. Při tom všem pak nedělá sám politiku
žádnou, ba zdá se, že před vlastní politikou
určitou a jasnou má veliký strach. Raději
nechává napořád dělati politiku našim úhlav-
ním odpůrcům a nepřátelům a zůstavuje jim
ve všem pole, čekaje, až jak to mezi nami
a nimi dopadne. Patrně, že posud ještě ani
nezačal českou otázku — studovat !
doktor
Körber
9
article
Vždyť se neostýchá, ohřívati i staré, dávno
odstavené politické zelí německé a předkládati
nám je na stůl, abychom je s něho shodili
znova. Kde pak jsou jeho vlastní, o
letošních Vánoc stále ohlašované návrhy zá-
konů na spravedlivé vyřízení jazykového boje
česko německého? Zbrklé, proti přírodě na-
mířené blouznění jednatelů prušácké politiky
v Rakousku, aby království české zatím, po-
kud nemůže být celé pohlceno nenasytným
jíenem pangermánským, bylo rozděleno na
několik jazykových pásem s menšími a men-
šími právy jazyka českého v nich, už po-
tlouká se v hlavách zdejších státníků déle
neži třicet let.
K tomu nebylo potřebí ani svolávat
teprv nějaké zvláštní »smiřovací« porady
česko-německé do Vídně, poněvadž národ
český proti provedení takového velko-něme
ckého vlastizrádného záměru se postaví na
odpor s nejrozhodnější vůlí a mocí svou.
A nic jiného v otázce národního a státního
sporu česko-německého, než tento už dávno
co nejrozhodněji národem českým zamítnutý
plán na zřízení jazykovým pásem v králov
ství českém jsme do té chvíle od nynějšího
předsedy ministerstva vídeňského ani přímo
neslyšeli, ani oklikami se nedověděli.
Rakousko
Vídeň
10
article
Tu tedy všechno státnické umění dra.
Körbra, všechna vládní politika jeho octla se
na mrtvém bodu, s něhož bu
nechce nebo nemůže se hnouti
Jedno i druhé jest vzhledem k úřadu,
v jehož čele stojí, velikeu chybou, tím větší,
poněvadž ze všeho jest zjevno, že dr. Körber
do tohoto mrtvého bodu se zamiloval a že
od něho očekává spásu tohoto státu. Nej-
dříve se postavil ma mrtvý bod v par-
lamentě a teď hledi se na něm uve-
lebittaké na sněmě královsit v
českého. Parlament vídeňský žádnou po-
litiku dělati nemohl; proto nemá ji dě-
lati ani sněm království českého. Vyřízení
rozpočtu zemského, zemská nezbyt-
nost, má se odbyti co nejdříve, a pak dost
Jen aby se nevzbouřily vlny politické a ná-
rodní. Však poněvadž parlament vídeňský
mlčel, sněm království českéh
nenechá se umlěet.
Kdyby vláda dra. Körbra na krásně ne
chtěla připustiti na sněmě království če-
ského k projednání nic jiného, leda rozpočet
zemský, poslanci národa českého ji ten
mrtvý bod její politiky při té jedine
příležitosti náležitě oživí, až se jí budou
dělat mžitky před očima.
Mrtvý bod politiky páně Körbrov
jest bod politiky německé obstrukce; na radě
říšské se udržel, na sněmě králov-
ství českého jest naprosto ne-
možný. Předseda nynějšího ministerstva
bude s něho stržen a bude musit veřejněa
zřejmě přiznati se k politice, kterou i v nud-
ném parlamentě a ještě více na nechut-
ných smiřovačkách byl provozoval.
doktor
Körber
pán
11
article
Sněm království českého.
Sněm království českého.
Schůze čtvrtá.
R. V Praze, 28. března.
Jako většina prkních schůzí, byla tak
včerejší pouze formální. Na sněmovním po-
řadu byla totiž volba komisí. Celkem bylo
jich zvoleno deset, a sice n komise erozpo-
čtová, školní, komise pro Hypoteční a Zem-
skou banku, komise legitimační, petiční,
zemědělská, okresní a obecní, živnostenská
a komise pro veřejné práce.
Kdyby člověk zemského řádu neznal
soudil dle jmen těchto výborů, žasl by nad
důležitou a významnou kompetencí sněmovní.
Zákonodárný sbor, v jehož právomoci je roz-
hodovati o věcech školských, bankovních,
zemědělských, o věcech veřejné správy,o
záležitostech živnostenských. a o železnictví
— a ještě vedle toho o věcech uměleckých,
o veřejném zdravotnictví, o komunikacia
částečně i o záležitostechi, souvisících s ve-
řejnou bezpečností, byl by korporací do-
jista velice důležitého významu. Žel, že ve
skutečnosti vypadá to jinak. V oboru škol-
ském má země právo — krvavé peníze potit.
rozhodování ponechala si vláda, bez níž
země a její orgány nešmějí přidati nejzaslou-
žilejšímu učiteli ani 50 zl. do pense.
V bankovních věcech obmezena o jet
kompetence na správu dvou sice důležitých.
ale ve své kompetenci neméně obmezených
finančních ústavů, jakých nalezá se na tucty
ve správě soukromé. Do zemědělství plete
se rovněž vláda, jakkoli to znění řádu zem
ského zjevně odporuje. A jest samostatnou
naše autonomní správa, o tom zbytečno by
bylo šířiti slov. Nejvíce by se nezasvěcený
podivil, že ani záležitosti živnostenské ne-
spadají v kompetenci sněmu, nýbrž že vleče
se s nimi říšská rada, ba že i ve veřejném
zdravotnictví rozhodování si zůstavili, pone-
chavše zemím, aby hradily náklad na vše-
liké instituce hygienické a na různé —
experimenty.
Praha
12
article
Při zřizování těchto výborů šlo o to,
jak do nich voliti. Jednací řád sněmovní
ponechává v ohledu tom sněmu plnou vol-
nost. Bylo dlouho zvykem, že volilo se dle
kurií, a sice, že každá z nich vysýlala do
komise třetinu členů. Bylať druhdy většina
v kurii obcí venkovských česká, ve městech
německá a v kurii velkostatkářské — velko-
statkářská. Měla tedy každá kurie stejný počet
členů ve sněmovních komisích.
Však stalo se, co dle přirozeně povaby
věci státi se musilo, že totiž také většina
v kurii městské stala se českou. Jestliže
chtěli býti ve výborech zastoupeni, byli od-
kázáni na dobrou vůli kurii ostatních. To
ovšem jim nebylo po chuti a právě proto
naléhají tak úsilovně na zřízení kurií ná-
rodních s právem veta. Prozatím ovšem ne-
odmítají galantně dar, kterého se jim dostává
tím, že při nynějším způsobu volby velko-
statkáři korrigují při volbách z plného sněmu
smutný německý osud. Třeba tomu rozuměti.
Již před třemi léty a včera opětně bylo
usneseno voliti do výborů tím způsobem, že
polovina členů vyšle se do výborů z kurií
druhá polovina z plena. Do osmnáctičlen-
ného výboru zvolí se tedy tímto způsobem
z kurií 6, velkostatkáři 3 a Němci žádného
člena. Z plena ale zvolí velkostatkáři, již
s Němci tvoří majoritu, 3 své kandidáty a
6 kandidátů německých. Že v tom nespra-
vedlivost, je na bíle dni, uváží-li se, že 69
poslanců německých má zrovna tolik členů
ve výboru jako 96 poslanců českých, že
tedy plné dvě třetiny našich zá-
stupců má ve výboru jen třetinu.
Však tak jsou již páni velkostatkáři, kteří
ovšem při tom též sami sebe mají na mysli.
Němec
13
article
Němci vycházejí ovšem při tom ze sta-
noviska, že svou povznesenou kvalitou,i
když jich je méně, nám úplně se vyrovnají, že
tedy se jim dostati musí, třeba jich bylo
v zemi o 45—50 proc. méně než nás, ve
všem tolikéž práva, ba více, i tolikéž peněz
z veřejných fondů jako nám. Touto zásadou
je prosáklý veskrze jejich program. Při nej-
menším rovnost ve všem, jest jejich zásada.
tam kde ale jde o práva jazyková, reklamují
právo všechno, ostatním pak národům pone-
chávají jen to, co z milosti se jim uráčí.
Polákům mnoho, rovněž Vlachům, nám ždi-
bec a ostatním Slovanům pranic
Polovína voleb do těchto výborů, totiz
volby členů do výborů z kurif, vykonany
mimo sněm, druhá polovina, z plena totiž,
v plném sněmu.
Netřeba připomínati, že stůl nejvyššího
maršálka byl opět vydekorován bezpočetnými
návrhy a peticemi.
Poněvadž na kandidátních listinách všech
tří stran nalezala se až na jedno, vesměs
stejná jmena, výsledek voleb nikoho nepře-
kvapil. O jednoho kandidáta veden byl při
každém volebním utkání boj, neboť poslane
čeští věrni stanovisku svému, jež zaujali již
před třemi lety, jednoho kandidáta něme-
ckého škrtli, nahradivše jej kandidátem če-
ským. Tím stalo se, že v rozpočtové komisi
zvolen byl posl. Wolf, proti poslanci Jaro-
šovi. Stalo se to tím, že velkostatkáři škrtal
Wolfa, kdežto poslanci čeští činili tak s
drem. K. Schückrem: žsnsn
dbe
Nejvyšší maršálek zemský zahajuje
schůzi o 11. hod. 20 min. dopoledne
U vládního stolu přítomni jsou
C. k. náměstek místodržitela Dörfl, místo
držitelský rada dr. Vojáček a okresní hejtman
dr. Neumann.
Němec
Polák
Vlach
Wolf
K Schückr
Dörfl
doktor
Vojáček
Neumann
14
article
Tiskem rozdáno
Zpráva zemského výboru o činnosti technického
oddělení pro stavby vodní v roce 1899. — Zpráva
zemského výboru o činnosti archivu zemského v r.
1899. — Zpráva zemského výboru království českého
o výsledcích činnosti a účetní závěrce Hypoteční
banky království českého za rok 1899. — Zpráva
zemského výboru o stavu pokračovacích škol prů-
myslových, kupeckých a j. v království českém ve
školním roce 1898—1899 a rozdělení dotací, povole-
ných na rok 1890 k podporování jich. — Zpráva
zemského výboru o rozšíření moru, kořalečního v
království českém, jakož i o prostředcích proti opil-
ství. — Vládní předloha, kterouž se žádá za dobro-
zdání sněmu v příčině živnostenských soudů v krá-
lovství českém.
Nejvyšší maršálek zemský oznamuj
výstedek volby do výboru verifikacního, který jsme
již sdělili.
Kurie velkých statků vykonala volbu zapiso-
vatele místo onemocnělého posl. Rombalda. Zvolen
jím posl. Pilz.
Posl. svob. pán Scharschmid skládá svů
mandát poslance na sněmu království českého ná
sledkem churavosti.
Posl. Alex. Richtrovi a Vitáčkovi udě-
lena Sdenní a posl. hr. Jarosl. Thunovi 4neděln
dovolená.
Rombald
Pilz
Posl
Scharschmid
Alex
Richter
Vitáček
Thun
Zvolen
výbor o stav pokračovací škola pr
15
article
Posl. hr. Kolovrat oznámil, zaslav lékařské
vysvědčení, že se nemůže pro nemoc zúčastniti ny-
nějšího zasedání.
Posl. Fr. Dostál sdruzi podávají náv rh.
aby majitelé pozemků v les proměně-
ných měli nárok na slevu daní:
Slavný sněme, račiž se usnésti
1. C. k. vláda se vyzývá, by předložíla k ústav-
nímu projednání zákon, na základě kteréhož ma-
jitelé pozemků menšího výnosu vůbec, strmých
aneb holých strání pak zvláště, když je lesem
osází a v lesní katastr jako les trvalý zanésti dají,
osvobozeni byli na delší řadu let od placen
daní a dávek z těchto pozemků.
2. U pozemků neplodných, pustých, pro které
v takovýchto případech osvobození od daní zákonem
zavedeno jest, budiž tato sleva daní na dolš
dobu povolená.
3. Zásady, dle kterých tyto daňové úlevy po-
skytovati se mají, buďtež následovuía
a) Při proměně v les vysoký sleví se daně
dávky pro prvých 20 roků úplně, pro dalších 20
lel s poloviny,
b) při proměně v lés nízký aneb střední trvati
má doba úplného sproštění daní a dávek při lesu
nízkém do prvého sekání, při lesu středním do
prvého vysekání podrostu.
Posl
Kolovrat
František
Dostál
16
article
V drobném prodeji:
rasní číslo o sobě . . . za 8 h
sdpoladní . . . . . . . za 2 h
Ve slialkích na venkověi
ranní čislo. . . . . . .
odpolední . . . . . . . . Bh
Iuseraty
plati v hetová napřea
Předplarení a inrerty přijínz věnainl
strace v Miariznske ulici č. 3.
Tam pacbizají se 143 redalee
siskárns s vapodlce „ Národniche Liista-
l Rukopásy se novrara .
Iuserata
Národnich Liista
Rukopása
Miariznske ulice
17
article
c) Pěstujíli se při podniknutém zalesňování tak
zv. meziplodiny, nastane sleva daní a dávek te-
prve tehdy, kdy se pěstování jich zanechá a délka
osvobození buda o tuto dobu kralšk.
Ve formálním ohledu navrhujeme přikázání ná-
vrhu komisi zemědělské bez prvého čtení
Posl. Fr. Dostál a soudruzi podávají návrh
na předložení nového lesního zákona
pro královatví české.
Slavný sněme, račiž se usnésti
Zemskému výboru král. českého se
ukládá, by vštoupil neprodleně v jed-
nání s c. k. vládou za tím ůčelem. aby
sněmu království českého vnejblíže
příštím čase předložen byl nový,
dnešním poměrům hospodářství vy-
hovující a jim se přimykající lesni
zákon
V obledu formálním navrhujeme, by se návrh
přikázal komisí zemědělské bez prvého čtení.
Posl. Ant. Stelaer-Dörnsdorf a soudr. po-
dávají návrh: Deštivým počasím, které r. 1899 trvalo
s malými přestávkami v měsicích červnu, červenci,
srpnu a září, byly polní plodiny v Rudoboří zni-
čeny. Seno bylo jen stěží sklizeno, sklizeň ovsa se
naprosto nezdařila, jelikož vytěženo sotva semeno.
Nejvíce trpí však obyvatelstvo neúrodou bramborů,
jež jsou jeho hlavní potravou. Jelikož rolníci nemají
nyní k setbě žádného semena ani bramborů, vyzývá
se c. k. vláda, by povolila prostředky k jich za-
opatření.
loe set
Posl
František
Dostál
Dörnsdorf
18
article
Posl. Čeněk Hofmann, dr. Schreiner a
soudruzi podávají návrh: Zemskému výboru se
ukládá, 1. by v souhlasu se zemědělskou radou krá
lovství českého radil se a uvažoval, jak by se miohl
zvelebiti chov koní subvencemi k nákupu tak
zvaných studenokrevných hříbatiklisen a ku zřízení
stájí pro ně, jakož i organisováním podpor pro zve-
lebení chovu koní na způsob opatření čelících ku
zvelebení chovu skotu z působem, jenž by odpovídal
významu tohoto důležitého odboru zemědělství; 2.
aby do rozpočtu na rok 1901 vložil přiměřený ob-
nos k účelu zvelebení chovu koní a 3. aby v příštím
zasedání předložil o tom zprávu s návrhem.
Posl. Kaftau a soudruzi podávají návrh n
vydání zákona tohoto znění:
Aby se budoucně v království če-
ském zamezila lichva při prodeji mine-
rálního uhlí, a aby byly udržány ceny
uhlí na přiměřeně výši co možná stálé,
pro domáci průmysl a obechou sp -
třebu výhodné, dovolují sobě podepsaní učiniti
násl edující
Posl
Hofmann
doktor
Schreiner
20
article
Slavný sněme, račiž se usnésti
1. Zemskému výboru se ukládá, aby nepro-
dleně zahájil s c. k. vládou jednání v příčině
prodeje mineráluího uhlí v králov-
stvi českém zemí.
2. C. k. vláda se vyzývá, aby ve srozumění
s výborem zemským s největším urychle-
ním vypracovala a k ústavnímu
schválení předložila osnovuzákona,
spočívající ná následujících zása-
dách
Prodej veškerého v obvodu král.
českébo vytěženého kamenuého a
hnědého uhlí vyhražuje se zemi, za
stoupené zemskýn výborem král. če-
ského.
Těžířstva uhelná jsou povinn
odevzdati veškeré vytěžené uhlí na
dolu zmocněnci země za cenu pevně
ujednanou, po připadě nestranným
znalci dle skutečných poměrů míst-
ních vyšetřenou.
3. Zemi uděluje se právo ku z řizován
skladišť uhelných a ku prodeji uhl
ve velkém i drobném množství za ce-
ny, pokud možno, stálé, pro domácí prů-
mysl a obecnou spotřebu výhodné. Země jest také
oprávněna svěřiti prodej uhlí za pevně ustanovená
ceny těžířstvu nebo sborům veřejným a ob-
chodům uhelným, při čemž budiž vzato pa-
třičně zření ku spotřehě domáci.
4. Čistý výtěžek z prodeje uhlí po od-
rážce všech výdajů připadá nezkráceně li.
nancím zemským po srážce 10b, kterou
dle těženého množství uhli věnuje zem fondu
pro zaopatření v stáří hornictvav
dolech uhelných, pokuď nepřisluší povinnost
talo pokladnám bratrským, a po srážce dalších
10%, jež připadnou fondu, jehož bude užito ku
melioraci pozemků, dolováním po-
škozených, pokud nepřísluší úprava jejich dl
platného zákona horního vlastníkům dolů.
5. Stanovy v příčině fondu pro zaopatření v státi
hornictva v dolech uhelných v království českém
a zmíněného fondu melioračního buďtež předlo-
ženy nejdéle do roka po vyhlášení t-
hoto zákona sněmu království českého ku
ne
schválení.
6. Zákon ten nabude platnosti dnem svého
vyhlášení.
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 28. března.
6— (Kronika.) Beztaktnosti dopustil se
při svém nastolení pražský nový starosta na
proti Němcům. Slova po německu nepromluvil,
sčkoliv žijí v Praze také Němci. Jaké opome
nuti! Starostové německých měst také sice
nikdy českého slova nepromluví, ačkoliv jsou
ve Vídni, v Brně, v Liberci a jinde velká pro-
centa českého obyvatelstva. Ale to, jak víle,
je něco jiného!-
pnrrte
Co že je při tom » jiného« ?
Tak, něco jiného je to. Němci jsou něco
jaěho, než my. Co plalí o nás, neplatí o nich.
A naopak. Odlud všecky jejich požadavky.
Aby prý byl »konečně« pokoj, má se
teď zem rozdělit na dvě území, na uzavřené
německé a na uzavřené české. V německém
má panovati tak zvaná úřadní němčina, v če-
ském úřadní čeština. A to značí, že ve
skutečnosti v německém území do opravdy
žádný Čech k úřadu s českým podáním se
neopováží, protože by tu předně nic nepořídi
a za druhé ještě snad nepříjemností zažil. Ale
neméně je jisto, že v českém žádný Němec
k českému úřadu jinak nežli po německu se
neobráti. A sice s úplnou bezpečností, že po-
fidí, se obrátí, nebot
Zkrátka, něco jinůho je to
A Němcí na to »něco« spoléhají. Zařizuj
se dle toho! Mají svou superioritu a té podle
přirozeného práva náleží všude výhoda a před-
nost. A inferiorním náleží ústup, podřízenosta
uelivé odevzdání se v osud druhořádného člena
domácnosti.
Že to s tou superioritou a inferiorností
není všecko ještě jisté?
Možná, nikdo to prozatím neví. Možná, že
jime a možná, že nejsme inferiorní. To se te-
prve ukáže. Jisto je, že vlivem okolností až
do poslední doby jsme inferiorní bylí. Okolnosti
nás odsuzovaly. Okolnosti se mění, pravda.
Němec
Čo
Praha
Vídeň
Brno
Liberec
22
article
Možná, že podle síly a rozvoje živlu změnilo
se úž něco v okolnostech. Uhlídáme. Nejsme-i
už inferiorní, pak se mili sousedé naši musí
s námi dožiti co nevidět nějakého překva-
pení. Musí nás shledati zcela jinými, než jak
ši nás představovali. Musí se s námi ve svém
spoléhání trochu, trošinku přepočítat. ..
Nu a to právě teprve se ukáže.
Jisto je, nejsme-li už inferiorní, že budeme
žárlivě a břitce střežiti čistotu svého bytu ve
všech směrech a oborech. Kdyby přece došlo
na rozdělení území, že na své straně budeme
nejednou zrovnatak nedůtklivi a cillivi prot
všem dolehavostem druhého živlu, jako jsou
eitlivi a nedůtklivi ve svém území naši sou-
sedé už dnes.
Kdo ví, co se neukáže . .
Do toho stavu nedotýkavosti schází nám
arei ještě nějaký stupinek. Není sice pravdě
tuze podobno, kdo až do včírka nedbale trpěl na
sobě známky nedocennosti, že náhle zejtra dovede
z čerstva a břitko uhájili svoji rovnocennost, ale
konečně — kdo ví? Některé věci ve světě ně
kdy tak podivně pod zemí uzrávají! Což kdyby
se přece stalo, a naši mili krajané, přece se
s námi přepočítali ?
*oli
Ty známky podružnosti bijí dosud tolik
nás do očíl
Onehdy na elektrické tramwayi. Průvodč
koná svoji službu. Přistupuje od osoby k osobě,
táže se každého, jak a kam, propichuje, ode
vzdává lístky. Několik osob odbyto bez závady
Na fadě nějaká dáma.
— Kam račte?
Žádná odpověď. S výrazem jakéhosi kára-
véhio údivu měří dánia průvodčího. zrakem.
Chvili němě jo měrí od hlavy k paté. Velm
23
article
vrehnostenský pohled! Potom si výmluvnou
blahosklonností:
— Ich moechte eine Umsteigkarte v . .
A průvodčí tónem skroušeného přiznání
své viny:
— Ach, pardon! ... Bitte schoen! . v
Výmluvná illustrace poměru. »Prosím tisíe-
krát za odpuštění, že jsem si dovolil oslovit
vás po česku!« prav to »pardonel
Pardon! Proč pardon? Muž konajíci svoji
službu při českém podniku ve českém městě,
osloviv neznámou sobě osobu po česku,
omlouvá se a prosí za odpuštění. Má pocit, že
svým českým oslovením nemile dojal německou
osobnost a přiznává této osobnosti právo, aby
zde, na české půdě směla se cítiti nemile do-
jatou českým oslovením. Vyložený, nepochybný
pocit podružnosti! Není vlce dokladů třeba.
Tiché, dobrovolné, ochotné postoupení přiroze-
ného práva je neklamný příznak poddajného
ducha. Uznávám svoji druhořadnost a bez od-
mluvy pode jhem se skláním. Omlouval byse
cizinci za své domácí oslovení průvodčí v mě-
stě německém, v maďarském, v dánském nebo
hollandském? nonn
A těch neklamných známek všude dosu
plno v našem životě ! Křičí t k hlasitě na naší
ulici, bijí do oka ve výkladních skříních, nad
vraty a závody našich obchodů a ústavů,v
dokumentech naší práce a živnosti, obrážíse
navyhláškách i visitkách, na pouzdrecha
balidlech všude, kdekoli jen naši lidév
kulturním podružení zají příležitost úpěnlivě
upozorňovati zástupce prvořádného živlu: pro-
bůh, milý Němečku, nenamáhej se nikterak
s naším jazykem, my už za tebe všecku ne-
snáz ochiotně na sebe vezmeme ? ..
Německá zpupnost že nám nechce přiznat
rovnocennost?
Jaký přelud fantasic
Měl by snad náš nadcenný krájan sám
Němeček
24
article
ještě vlastní rukou stírati ty známky naší pod-
hodnoty, kterými se to kolem tak hemží? Má
se snad milý Němeček z pohodlí své superio-
rity sám proti naší vůli vyrušovati?-
Pravda, rovnocennost týká se celku. Pl
meno buď je rovnocenné či není. A osob
není celek. Kdyby byli druzí našinci stateční,
byl by statečným také slabý jedinec. Kdyby
ostatní čeští obchodníci, živnostníci, podnikatelé,
zřízenci vyvěšovali své vyhlášky, tiskli svoje
plakáty, své cenníky, své firmy a visítky ryze
po česku, vyvěšoval a tiskl by svoje také pan
Pran ti
T. Vopršálok a pan - Putička.
Ale, jak toho dosíci, aby všickni tak činili?
Jedinec mimoděk se ohlíží kolem sebe. A vidí-li
se obklopena společností, která je zachvácena
třesavkou, začne zuby jektati sám, podle zá-
kona suggesce. Všickni podleháme nákaze svého
okolí.
Kdybychom měli svoji vládu, která by
měla povinnost pečovati o správné držení ce-
lého tělesa, vydala by prostě potřebně nařízen
a bylo by to,
Ale nemáme podobné »sebevlády«.
A tak neseme těžce následky své nedisci-
plinovanosti, Ne zpupnost našich sousedů, zcela
nevinných na své superioritě, ale naše vlastn
neschopnost opatřiti sama sebe a své potřebyje
vinna, že ve svém domově nejsme svými.
Malá ukázka:
Na Václavském náměstí postavili nový dům.
V průčeli v prvním patře je výkladní okno
s velikou tabulí. Dům není ještě obydlen. Okno
zatím najal reklamní podnik. Večer co večer
ukazují se tu zevlujícímu davu české ulice —
dvojjazyčné offektní transparence. Kdyby se tak
dělo dnes někde v Liberci, v Brně nébo ve Vídni,
vyskytl by se ihned nějaký orgán, jenž by
dobrého ředitele kouzelné svítlny upozornil, aby
si svojí průzračnou dvojjazyčnost přenesl někam
Němeček
Pran
T Vopršálok
Putička
Václavský náměstí
Liberec
Brno
Vídeň
25
article
na vhodnější místo. U nás se takový orgán ne-
vyskytne. Idea naše není dosud organisována
pro tuto potřebu celku. Dav dole na ulici vtipkuje
a hubuje, rozchází se a jinému ustupuje, ale
transparentní příznak našeho podruží svití dál do
večerní ulice . ..
sbavz ún
A tak o ty známky nedocennosti není, jak
vidět, nouze. Snad jich dokonce přibývá. Ke
starým aspoň přidružují se nové.
S potěšením četli jate minule o chystaném
dlouho zřízení Národní rady, že stalo se skutkem.
Konečně! Tu by tedy byl jakýsi orgán, povolaný
zakročovati jmenem idoy a na její prospěch všude,
kde úsilí slabého jedince nedostačuje!-
Blahonosná působnost nového ústrojí bohdá
záhy skutkem se ohlásí. Zbývá ještě tolik práce
zařizovací a uklizovaci v obvodu naší domácnosti!
Jsme ve svém bytu národním dosud tak mál
zajištěni a upevněni.
V odstavci o působnosti nového ústrojí jste
četli: »Národní rada radí se o následujících
předmětech« . . . Vyjmenována řada nalehavých
potřeb. Těšíte se však, že to v Národní radě ne-
zůstane při pouhém radění. Spoléhäte, že
dávno želané ústrojí zařízeno bude také a přede-
vším pro působnost účinnější. Je tolik důleži-
tých otázek a záležitostí nalehavých, o kterých
netřeba nám se teprve raditi, protože je nám
o nich dávno všecko jasno.
Ale zůstávaly stále nevyřízeny. Nebylo
ústrojí schopného zaříditi čeho třeba.
Teď snad lu tedy je. Skládáme v ně všecku
naději. Těšíme se, že Národní rada vystihne dosa-
vadní slabiny našeho života a všecku váhu své
mocné autority nasadí, aby byly odstraněny. A tak
aspoň v ohledu mravním bylo by tělesu národ-
nímu nahraženo ono ústroji sebevládné, bez ja-
kého každý organism zůstává vždyeky tělesem
— bezmocným