1
article
Z Tangeru, 2. prosince. (C.-B.) Maro-
kánská vláda poručila pašovi v Tangeru,
aby sestavil ihned oddělení 500 mužů, kteří
by zastávali policejní službu ve městě
okolí.
Korunovace.
Z Londýna, 2. prosince. (C.-B.) Jak
»Westminster Gazette« oznamuje, byla koru-
novace Edvarda VII. pevně ustanovena
na den 26. června 1902.
Edvard
Tanger
Londýn
Westminster Gazette
2
article
Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická.
Z Londýna, 2. prosince. (C.-B.) »Ti-
mes« oznamují z Pretorie ze 30. listopadu
Hlavní zájem vojenské situace v kolonii kap-
ské soustřeďuje se nyní na západ. Burové, kteří
tam po někotik měsíců se zdržovali ve středu
země, byli prý nyní zatlačeni za trať železniční.
kde budou snadněji moci anglickému vojsku
ustoupiti.
Operacím Angličanů budou na překážku
útvar půdy, nedostatek vody a vzdálenost od
trati. Nyní prý pokročili Burové na sever. Bude
velice obtížno je zaskočiti. Jest jich 13 oddílů.
samostatně a odděleně postupujících. Ačkoliv
Angličané vše učinili, aby je zatlačili na jih,
přece nemohli jim zabrániti, aby unikli. Burů
jest 1500 a provází je mnoho kapských po-
vstalců.
Pretorius
Burová
Angličan
Londýn
3
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Vztekem a to nikoli bez příčiny.
jak loyalně doznáváme, jata jest dnešní »Bo-
hemia« a to tak notným, že uznala za nevyhnu-
telno jeho výlev postaviti v čelo listu. Považte.
co se »Bohemii« přihodilo a suďte sami, není-li
to k zoufání! Ve »Verbandu« německých spolk
pro hru kopanon učiněno bylo v posledních
dnech usnesení, dle kteréhož spolkům těmto do-
voleno beze vší podmínky hráti s českými kluby.
Mimochodem budiž řečeno — tak připomíná ve
své konsternaci »Bohemia« — že tímto způso-
bem ruší se resoluce roku loňského pojatá, dle
kteréž spolkům oněm bylo zůstaveno, aby dle
svého taktu rozhodly o jednotlivých případech.
ve kterých se s českými spolky má hráti čili
nic! A budiž ještě jednou mimochodem řečeno,
že loňské usnesení učiněno bylo po řeči zástupce
berl. »Britannie«, jenž ještě loní velice rozhodným
způsobem vykládal důvody, pro kteréž není možno
zahájení sportovních styků s českými spolky a že
to byl týž zástupce téže »Britannie«, kterýž způsobil
změnu ve sportovních zásadách berlínských vůči
spolkům českým a zejmena vůči »Slavii«a
Bo
Britannia
Bohemia
Slavia
4
article
»Britannii« ! Brr! Tos's činiti neměla naší »Bo-
hemii«! Neboť spíše odpustí velké tvé jmenov-
kyni, jež vládne nad vodami, její ukrutnosti
jihoafrické, než tobě ukrutenství, jehož se do-
pouštíš na něžné duši něžné dámy ze svato-
anenského průchodu! Aby bylo zcela jasno, jak
hluboko sedí žal v holubičích ňadrech »Bo-
hemie«, poznamenává tato »neben bei«, že zru-
čení loňské resoluce o taktuplnosti stalo se na
podnět »Britannie«, kteráž nedávno v Praze
hrála proti německému »Fussballklubu«, tak
že jí pražské poměry musejí býti
známy. V tom vězí právě celá nápln
blamáže kasiňáckého orgánu! Dokud ber-
línským sportovním kruhům známy byly po-
měry pouze dle líčení pražských německých
listů, dotud nedopouštěl takt jednotlivých spolků
k »Verbandu« náležících hráti s českými spolky,
jakmile však jeden z těchto spolků očitě seznal
poměry pražské, a sám se přesvědčil, že správy
německého tisku o útiscích českých na praž-
ských Němcích páchaných jsou prolhány, na-
stala také změna v nazírání berlínském na tyto
pražské poměry a změna chování k českým
klubům! Odtud hoře nejpřednějšího zástupce
německé prolhanosti o Praze a hanobitele její
pověsti! Nařiká-li »Bohemia« na sport a jeho
mezinárodnost, kteráž prý maří práci národní a
podkopává národní uvědomění, pláče vlastně
nad tím, že sport do Prahy přivádí cizince a
zjednává jim původní, officinou Haasovoua
Verbanda
Němec
Britannia
Praha
Bohemia
5
article
Mercyovou nezkalený názor o zdejším stavu
věci. Co se nás týče, nejsme žádnými sportov-
ními fanatiky i dovedeme správně uvažovati
bez přeceňování o jeho vychovatelském užitku
i o škodách, jaké přehnané pestění
sporu přináší zanedbávaným nyní směrům tak
zvaných ušlechtilých uměleckých zábav. Také
nemůžeme považovati usnesení berlínského »Ver-
bandu« za nějaký podnět k nadšení, zvláště když
loňské usnesení berlínské bylo přece nepokrytou
urážkou a vzhledem k tomu, že vůbec posled-
ními událostmi poznaňskými nestali se páni Pru-
čáci slovanskému citu tak přes příliš »aimable«!
Pr
Vera
6
article
V tom ohledu, má sport opravdu trochu příliš
vyrovnávacích mohutností! »Bohemie« pak ovšem
má ještě jiné speciální nedoznané boláky. Při-
pomene-li si letošní usnesení všeho německého
turnéřstva o vyloučení semitských turnéřů ze
svazků turnéřských a vášnivé prokletí všech tur-
néřských spolků, kteréž židy přijímají a jich vy-
obcování z německého společenství, pak musí
býti její vztek z usnesení berlínského několikrát
větší než sama doznává ve svém dnešním váš-
nivém úvodníčku!
— Pan HeřmanHermann, genealog
spisovatel, majitel »ústavu pro genealogiia
heraldiku ve Vídni«, velice cítí se dotčeným
býti naším článečkem, věnovaným jeho obchod-
nímu závodu, čehož svědectví nám zasílá
černé na bílém »zatím bez dovolávání se § 19.
tiskového zákona« se žádostí za uveřejnění v do-
pisu přiložené odvety. Kdyby byla psána bývala
slušným tónem, jest možno, že bychom ji byli
uveřejnili jakožto interessantní svědectví o růz-
ných odvětvích moderní industrie — ve vyso-
kém stylu, kteráž obrací se k exploitaci lidské
marnivosti a ctižádosti, poli to lidské spekulace,
vzdor mnohonásobnému vykořisťování přece stále
dost a dost výnosnému. Marnivost a nedemokra-
tickou snahu po zjednání si rodového odznaku.
HeřmanHermann
Vídeň
Bohemia
7
article
byť jen jako »ušlechtilou ozdobu, kteráž se na
nábytku krásně vyjímá«, nazývá pan genealoga
heraldik »rodinným smyslem«, vysvítá, že jest
nejen dvojnásobným učencem, jenž vědu svou
dovede se svými obchodními zájmy uvésti v utě-
šený soulad — »Hony svit, qui mal y pense !« —
ale také i obratným eufemistikem. V našem
jeho »partitutu« před několika dny věnovaném
podotknutí, neběželo nám o to, je-li pravdou
čili nic, že jest mnoho měšťanských rodů opráv-
něných užívati rodinného znaku či erbu, propůj-
čeného na místě dnešních řádových dekorací
v dřívějších dobách a může-li šťastlivec, jemuž
»institut« páně Hermannův takový odznak vy-
hledá a jej do svého díla »Genealogie u. Heraldik
bürgerlicher Familien« proti hotovému zaplacení
vtělí, odznaku toho užívati bez závady. Je nám
líto, bylo-li nám špatně porozuměno, i chceme
býti dnes srozumitelnějšími. Jeho, ve formě
obchodních blanketů tištěné, po obchodnicku
rozšiřované, na přehojné adresy zasílané offerty
nabízejí adresátu důkaz, že jest potomkem rodu,
jehož některý předek byl v »dřívějších do-
bách« na místě řádové dekorace vyznamenán
erbovním listem i nežádá žádného ji-
ného materiálu k tomu, než udání, kdy
a kde se narodili on, jeho otec a děd.
Hermannův
8
article
Každému, kdo jest i jen povrchně obe-
známen s obtížemi, spojenými se zjištěním ro-
dokmenů u rodiny skutečně šlechtické, po-
zbyla-li svých dokladů, ví, že podobný (podnik
jest prací mnohdy zoufalou i úžasné nadtroufa-
losti, s jakou vídeňský »institut« na základě
prouhých tří dat zjistiti desendenci pouhé mě-
šťanské rodiny až po erbovní list — se nabízí.
»Co se nám nepodaří za čtyřicet let, to si trou-
fají tito pánové dokázati za několik neděl,«
praví slovutný učenec český, autor jednoho
z nejrozsáhlejších a nejnákladnějších českých děl
historických po přednosti heraldického, v přípise.
jímž provází materiál zaslaný nám k prvnímu naše-
mu článku o »Institutu für Genealogie u. Heraldik«.
institut für genealogie
9
article
Nota bene, pan Heřman Hermann provádí
tyto badatelské zázraky za »pac«, od 65—100 K
tudíž za cenu, v níž nejsou obsaženy ani ná-
klady za matriční, knihovní, archivální práce,
nezmiňuje se o poštovném a nehledě ani k tomu.
že v obnosy tyto zahrnuty jsou i odznaky
v »krásně« — uměleckém provedení — s per-
gamenovým či »heraldicko-kartonovým« rodo-
kmenem ! Ovšem, pan Hermann píše, že rakou-
ský dvorní erbový archiv čítá přes 40.000
takových erbovních záznamů. Je-li tudíž živnost
jeho výnosnou a nepracuje-li jen pro pouhý
»rodinný smysl« svých klientů a jen z čistého
nadšení pro dvě vznešené vědy »heraldikua
genealogiis, může se mu vypláceti podnik jeho
jenom velkovýrobou, podle proslulého výroku
onoho pekaře, který na každé housce prodě-
lával trojník. Pan Hermann hrozí nám § 19.
tiskového zákona. Hledíme jeho opravě vstříc
stoicky: proti § 19. není léku tak jako proti
smrti. Mnohem komičtěji dojímá nás jiná jeho
pohrůžka, kterouž z jeho dopisu otiskujeme
doslovně: »Za práce Své (!) byl jsem opětovně
vyznamenán Jeho Veličenstvem císařem rakou-
ským a králem uherským, jako skoro ode
všech rakouských panovníků (ll)
a dovedl bych tedy právo své hle-
dati jinou cestou než v tisku.
Heřman Hermann, genealog a spisovatel. V
Vídni-I., Sonnenfelsg. 7« . . . 1!
Noto
Heřman Hermann
Hermann
Vídeň
10
article
— Skola matiční veřejnou. (Z Kunčiček
ve Slezsku.) Rozhodnutím obecn. zástupitelstva
ze dne 28. listopadu 1901 a zemské školní sekce
ze dne 11. listopadu 1901, převzata definitivně
soukromá škola 6-třídní, vydržovaná Ú. M. Šk.,
do správy zemské. Tím škola ta stává se veřej-
nou. Jest si přáti, by zkvétala ku blahu tamních
našinců.
— Úmrtí. V Ledči zemřel dne 30. listopadu
pan František Šubrt, jub. říd. učitel v Ledči.
Pohřben byl dnes dopoledne na místním hřbitově.
— Malířskou výstavku uspořádají přátelé
umění v Hodoníně od 15. do 30. prosince
t. r. ve verandě Besedního domu. Hlavním
její úkolem bude, poskytnouti nejširším vrstvám li-
dovým z města i z kraje poučení o moderním ma-
lířství, na prvém místě však zejmena o malířích,
čerpajících podněty k svým pracím ze života lidu
i z kraje slovenského. Na tento moment pamatováno
bude jednak informačními članky v katalogu jednak
lidovými přednáškami o umění, jež konány budou
v místnostech výstavky.
M Šk
Šubrt
Kunčičky
Slezsko
Ledeč
Hodonín
11
article
— Sokolstvo na Rusi. Z Moskvy se nám
píše: Povzbuzení krásnými dojmy zlatých chvil IV.
všesokolského sletu v Praze a jeho nepopíratelnými
úspěchy, dospěli jsme k myšlence založiti tělocvičnou
jednotu »Sokol«, ve které by se všichni moskevští
Češi setkávali. První kroky provedeny, ale soukme-
novci naši neprojevili, aspoň ne všichni, přílišného
interessu o dobrou myšlenku. Třeba na přípravné
schůzi sešlo se jich na 40, přece jenom mnohem,
mnohem více jich scházelo. Než to ovšem nás neod-
strašuje; půjdeme dále, pokud poměry zdejší dovolí.
Pozornost českou, anebo aspoň čtenářů z Prahy, ja-
kožto kolébky mateřské jednoty Sokolstva upoutá
snad několik slov o českém tělocviku v Rusku. So-
kolští bratří Grumlík, Lhoták a Lukeš (dříve i Potů-
ček) v Tiflise, Kotek v Kyjevě, Vychra v Petro-
hradu, Havelka v Stavropoli, pokud mi známo a
br. Olšaník a F. K. Schnepp v Moskvě vyšli na
svatou Rus šířiti osvědčenost Tyršovy tělocvičné
soustavy. Soudě podle zdejších poměrů, myslím,
s výsledkem. Tělocvik v Rusku je ještě v plenkách
a mluví-li se o ruském tělocviku, možno mluviti
jen o vojenském a školském. Tělocviku spolkového
až na nepatrné výjimky Rusko postrádá. A pokud
ruský tělocvik existuje, je to neurčitá směs švéd-
ské a německé soustavy. Proto Sokolstvo české dobře
učinilo, když vyslalo tělocvičné své adepty na Rus.
Čech
Grumlík
Lhoták
Lukeš
Havelka
Olšaník
F K Schnepp
Tyršův
Rus
Moskva
Praha
Rusko
Tiflis
Kotka
Kyjev
Petrahrad
Sokol
12
article
Práci jejich, neschází-li vytrvalosti, může se dařiti.
Bratr Olšaník, Moravan, už před desíti léty zašel do
Moskvy tříbiti tělocvičný smysl ruský. Nyní jsmev
Moskvě dva, kteří snažíme se uplatniti sokolský tělo-
cvičný um český. Bratr Olšaník učí tělocviku na bo-
hatém ústavu obchodní akademie zdejší a F. K.
Schnepp vedle svého »prepodavatelství« v »Ruskom
gimnasti českom obščestvu« Gehož členem je i známý
ruský spisovatel Čechov) na státní reálce moskevské.
A lze říci, že tělocvičné snažení české v Moskvě
nese dobré ovoce. Bratr Olšaník aspoň za desetileté
činnosti své vykonal tady hodný kus práce, třeba
dosud neoceněné, zaslouží proto této zmínky. Olša-
ník nyní vedle školského tělocviku uči i franc. boxu
a šermu bodmo (fleuretem). Má tu dobrou svou po-
věst odbornou. Má-li někdo zásluhu o oficiální za-
stoupení moskevských kruhů na všesokolském letoš-
ním sletu v Praze, je to on, jenž s redaktorem Boje-
vičem v době sletové pro známost o Sokolech českých
v Moskvě udělal velice mnoho. Jestliže pozornost
Moskevanů letos upoutána byla na sokolské dílo,
tito dva z iniciativy Olšaníkovy upravili cestu širší
známosti o národním vojsku českém v Moskvě.
Bohatost a propracovanost české soustavy tělo-
cvičné obdivována tu se zájmem a všeobecně, kdy-
koli podají se její nejnepatrnější typické ukázky.
Němci tady v Moskvě učí také tělocviku, ba mají
svůj spolek a »Turnhalle«, avšak jejich práci zdejší
s tělocvičnou uceleností českou nelze srovnávati.
Ráz tělocviku českého sdružiti s ruským tělocvikem
bylo by naší největší radostí.
Olšaník
Moravan
F K Schnepp
Čechov
Olša
Olšaníkův
Němec
Moskva
Praha
hatý ústav obchodní akademie
Sokol
13
article
— Pohřešuje se. Píše se nám: Dne 24. t. m.
odjel vážený rolník a starosta obce p. František
Kramář z Pohřebačky v okresu pardubickém večer-
ním vlakem v 9 hod. 25 minut ze stanice Opa-
tovice nad Labem na trh do Přelouče — jelikož
mohl jeti pouze do Pardubic a teprv ranním vlakem
v jízdě pokračovati, není vyloučeno, že ze stanice
Rosic odebral se pěšky do obce Zivanic k příbu-
zným. Poněvadž do dnešního dne stopa jeho úplně
zanikla a p. Kramář od zakoupení jízdního lístku do
Pardubic nikým viděn nebyl, jest důvodné podezření,
že stal se obětí zákeřného činu. Byl postavy vy-
soké, silný a 30 roků stár. Vlasy a vous měl barvy
kaštanové a na sobě měl šat barvy tmavohnědé,
krátký zelenavý zimník, měkký hnědý klobouk. Dále
měl hodinky s krátkým řetízkem a větší obnos pe-
něz. Kdyby někdo mohl o něm podati bližší zprávy,
nechť zašle je správě obce neb pí. Anně Kramářové
v Pohřebačce, p. Opatovice n. L. Nálezce stopy jeho
dostane větší odměnu.
Kramář
Pohřebačka
op
Přelouč
Pardubice
Rosice
Zivanice
14
article
— Nepootivý zřízenec. K trestnímu soudu
do vazby vyšetřovací byl včera odveden 29letý slé-
vač Karel Müller, na něhož uvaleno podezření, že
po delší dobu prováděl krádeže v Českomor. továrně,
kde byl zaměstnán. Zjištěno bylo, že z továrny se
ztrácejí bronzové podložky kotlů, z nichž každá měla
cenu 13 korun. Úhrnem bylo odcizeno podložekv
ceně 500 K. Z důvodu toho zostřen byl dozor a před-
včírem ponocný Fr. Novotný přistihl Müllera, když
odnášel tři mosazné podložky. Na Müllera uvaleno
pak podezření, že provedl i ostatní krádeže.
— Zmařený útěk zatčeného. Pro opilstvía
výtržnest byl včera zatčen 30letý kočí Josef Mě-
chura z čís. 429 v Žižkově a odveden na žižkov-
skou policejní separaci. Před 6. hod. večerní, když
byl Měchura odváděn do úřadovny k výslechu, chtěl
z ochozu v prvním patře skočiti na nádvoří a utéci.
Policista však v čas ho zadržel a útěk mu zmařil.
— Roztříštěná výkladní skříň. Dnes ráno
při čistění výkladní skříně obchodu p. Al. Boloma
v Jungmannově třídě opřel se vítr o velké okno
Müller
Novotná
Josef
Měchura
Bolom
Jungmannův
Francie
Žižkov
Nepootivý zřízenec