1
article
»Myslím, že budeme moci přístoupiti
k rozřešení otázky té jen tenkráte, nasta-
ne-li polepšení v hospodářských poměrech.«
Jak rozhodla korunní rada, není dosud po-
vědomo.«
Týž list oznamuje, že vstoupila otázka
opatření nových děl do stadia
vzhledem na které bylo třeba vyslechnouti
miuistry financí obou polovin říše.
Osobní.
Z Vídně, 30. listopadu. Za příčinou
dostavby nové budovy krajského soudu a vě-
zení v Olomouci vysloveno presidentu
tohoto soudu Ludvíku rytíři Hauckov
nejvyšší uznání, místopředsedovi Vilému
Kandlerovi udělen řád železné koruny
III. třídy, radovi zemského soudu tohoto
Ottonu Wondreysovi rytířský kříž řádu císaře
Františka Josefa, vrchní představený kance-
láře Véna Neumann obdržel tituf a kara-
kter kancelářského ředitele v VIII. hodnostní
třídě.
Z Vídně, 30. listopadu. Vrchní berní
dozorce Alois Marek jmenován finančním
radou pro obvod zemského finančního ředi
telství v Brně.
Ludvík
Kandler
František Josef
Véna Neumann
Alois Marek
Vídeň
Olomouc
Brno
2
title
Wolzogenův „Uiberbrettl“ o české
3
article
Telegraflcké zprávy.
Telegraflcké zprávy.
Z Vídně, 30. listopadu. (C.-B.) Ministn
kultu a vyucování jmenoval praktikantav
universitní knihovně v Praze dra. Jana
Žmaice amanuensisem této knihovny.
Ministr orby jmenoval v dorozumění
s ministrem kultu a vyučování ředitele po-
mologického zemského ústavu v Troji u Prahy
Josefa Buňata a správce vinic knížete
Lobkovice na Mělníku Frant. Hlaváčka
členy pražské komise pro zkoušení kandidátů
učitelství na nižších a středních hospodář-
ských školách.
Z Říma, 29. listopadu. (C.-B.) Ve
sněmovně poslanecké tázal se
Alessio, zdali a jaké kroky byly učiněny
u vlády německé v příčině procesu proti
baronovi Stietenkronovi v Lotrinkách, který
usmrtil jednoho italského dělníka. Státn
podtajemník zahraničního úřadu Baccolli
odpověděl, že stejně jakoby vláda italská
nepřipustila mísení se jiného státu do vy-
nášení rozsudků soudy italskými, nelze také
zde posuzovati rozsudky soudů německých.
Z Madridu, 29. listop. (C.-B.) Ve sně-
movně poslanecké prohlásil ministr
spravedlnosti, že zahájil s Vatikánem
vyjednávání za příčinou snížení rozpo-
čtu pro duchovenstvo. Ministr vy-
zýval konservativce, aby v této záležitosti
vládu podporovali.
Z Bělehradu, 29. listopadu. (C.-B.)
Ruský vyslanec Čarikov vrátil se sem
opět ze své dovolené.
Z Cařihradu, 29. listopadu. (C.-B.
»Agence de Constantinople« ujišťuje na zá-
kladě jí došlých officiálních sdělení, že zprávy,
Jan Žmaice
Buňat
Lobkovic
František
Hlaváček
Alessio
Baccolli
jít Constantinople
Vídeň
Praha
Trója
Mělník
Řím
Madrid
Vatikán
Bělehrad
Cařihrad
4
article
Dověděl se toho brzy. Kdyby se mu ani
sama nebyla zmínila, byl by se toho dovědě
od lidí, neboť to bylo druhého dne řečí po vsi.
V neděli po ranní přišel vyšňořený horák
k pantátovi Procházkovic. Představil se a po-
věděl, proč přišel.
»Jsem Vojtěch Loukota. Můj otec je rych
tářem v Ladsku na Táborsku. Máme statek
pěkný statek, a nemusil bych chodit vydělávat
si peníze. Dělám to proto, abych něco seznal
Zle by se Kačenka neměla. Rodiče naléhají
abych se už oženil, že mi živnost přepustí.
Tak vás prosím, pantáto, abyste mi dal Ka
čenku za ženu.«
Pantáta se poškrábal za uchem a za chvil
pověděl, co on o tom myslí.
»Víte, ono je to všecko hezké. Já proti
vám nemám toho nejmenšího. Ale, nezlobte se,
je to kus země od nás a já poměry vaše ne-
znám. Myslím, že jste dost povážlivý člověk,
abyste uznal, že dítě nemohu jen tak na slovo
vydat.«
»Myslil jsem si to, pantáto, a nezlobím se
pro vaši upřímnost. Ale to se všecko spraví
Dopíši našemu panu faráři a on potvrdí prav-
divost mých slov.«
Za několik dní došlo skutečně z farního
úřadu v Ladsku potvrzení slov ženichových.
A po kampani odváděl si mladý Loukot
k nim, do Táborska, švarnou ženušku.
Měl aspoň stálou upomínku na kampar
v Želevčicích.
Procházkův
Loukota
Táborsko
Želevčice
5
article
jakoby sítuace ve Skutari a v Bejrute byla
znepokojující, jsou bezdůvodny. Kiazim
paša opustil prý Skutari jedině proto, že byl
povolán v jiny úřad.
Z Washingtonu, 29. listopadu. (C. - B.)
Státní departement obdržel od vyslance Spo-
jených států v Bogotě potvrzení notifikace
Kolumbie Venezuele, že byly diplomatické
styky přerušeny.
Z Nov. Yorku, 29. listopadu. (C.-B.)
Tajemník železniční společnosti panamské
obdržel telegram od jednatele společnostiv
Coloně, že tam byl obnoven kli d.
Z Nov. Yorku, 29. listopadu. (C. - B.)
Mayor Low jmenoval plukovníka Johna
Patrika policejním komisařem.
Z Nov. Yorku, 29. listopadu. (C.- B. )
Z Colonu se telegrafuje: Včera dopoledne
došlo k menšímu boji u Bohia, kdež kladli
liberálové poslední odpor.
Včera konala se v Colonu konference,
po níž se dr. Albam, provázen silnou
americkou eskortou, vrátil do Panamy.
Dnes dopoledne v 11 hodin převzali
velitelé válečných lodí, provázeni silným od-
dílem vojenským, Colon od liberálů a ode-
vzdali pak město dru. Albamovi. Jest
úplný klid.
Z Nov. Yorku, 29. listopadu. (C. - B.)
»New York Herald« oznamuje z Co-
lonu: Generál Castro, který vedl konser-
vativce při dobytí mostu u Berbacoy dne 25
t. m., byl ve čtvrtek dopoledne v boji u Bahia
Soldada z abi t.
Skutari
Coloň
John Patrik
doktor
Albam
Castro
Soldada
Bejrút
Washington
spo
Bogota
Kolumbie
Venezuela
York
Panama
Mayor Low
New York Herald
6
article
Praze.
Praze.
Jakého přijetí dostalo se nejnovějšímu vý
potku německé kultury následkem vřesenského
processu v Krakově, jest známo. Že zmíněnou
nejnovější vymožeností německého nevyrovnatel-
ného a zázračně neomylného vkusu na poli di-
vadelnictví jest tak zv. »Uiberbrettl«, jest také
dosti povědomo.
Tvůrcem »Uiberbrettlu« jest německý spi-
sovatel Ernst von Wollzogen, kterýž povýšil
»Brettl«, kterýmžto slovem vyrozumívá se v Ně-
mecku jevištičko »Volkssängrů« na »Uiberbrettl«
»nadprkénko«, jak dosti banálně vynalezeno
podle Nietscheova »Uibermensche«. Co do kvalit
uměleckých liší se oba druhy podniků od sebe
asi jenom tou předložkou »über« i abychom se
dlouho výkladem nezdržovali, odvážíme se po-
rovnání, že »Brettl« k »Uiberbrettlu« se má
jako sprostý »Bierhunde k sýru gorgonzolskému.
Celkem náležejí produkce a celý zjev Wollzo-
genovy kreace k oněm zjevům dekadence, kde
tato souvisí s nejneutěšenějšími výběžky své
zrůdnosti a kde páchne nejošklivější perversí.
Ernst Wollzogen
Brettl
Nietscheův
Uibermensch
Uiberbrettlu
Praha
Krakov
7
article
Je to humor napínaný násilím na jistý druh ši-
beniční, krvavé pikanterie a tu k porozumění
vkusu tón ve Wollzogenově »Uiberbrettlu« udá-
vajícího stačí podotknouti, že »starem« jeho
»nadprkna« byla zpěvačka, o níž předstíráno,
že jest bývalou děvečkou z kravského chléva
že nalháváno, že sama skládá své »zpěvy«, pa-
trně jen proto, aby se snáze snesly, připomenu-
tím kravského ovzduší, v jakém vznikly.
Spanilá tato dívka a pěvkyně přiložilasi
velmi významný pseudonym, umělecké jméno:
»Hundgeburth«. Tím je snad dosti řečeno, aby
se pochopilo, že není třeba ani vřesenského
procesu na vyhnání takového uměleckého druž-
stva z města ven. Podnikatel Wollzogen značně
zbohatl a poněvadž svůdný jeho přiklad měl
hojně následovníků, postaral se zakladatel ne-
smrtelného »Uiberbrettlu« také o repertoirní
literaturu, kterou vydává pod názvem »Deutsche
Chansons«. A tato sbírka jest vlastním předmě-
tem našeho upozornění na výrobky německé
»musy vulgivagy«. V jejím pokračování, nazva-
ném »Schal und Rauch«, vycházejícím u firmy
Schuster Löffler v Berlíně vyšel nedávno hu-
moristický výstup, nadezvaný »Ein böhmischer
Fremdenführer« (Český průvodce cizinců).
Wollzogen
Eina
Berlín
Schuster Löffler
Deutsche Chanson
Schal und Rauch
Český průvodka cizinec
8
article
Je to snůška onoho božského humoru
k utřískání autora, tryskajícího jen v duších
bohem vyvolených k tomu, aby osladily sou-
časnosti hořký pobyt v tomto slzavém údolí.
Scéna odehrává se na Hradčanech a ve vald-
štýnském paláci. Vystoupí průvodčí cizinců
spisovatel, jakýsi p. Reinhardt Max, provází jej
touto charakteristikou: »Voní diskretně koňským
stájem, jeho nosní dírky otvírají se k nebi
čas od času vzdouvají se vřelou národní pýchou.e
Průvodce provádí po Praze německou společ-
nost i spustí na ni: »Na alsdann, tady se po-
stavte a tudy se koukejte !«
Německá společnost má před sebou vlděti
panorama Prahy a průvodce potěšený jich po-
chvalným chováním, pokračuje v humoristické
němčině vídeňského Čecha takto: »Krásné vy-
hlídky co? Nu ja, natirlich! Co se tu před va-
šima očima rozprostřuje, jest nemlich Prag an
der Moldau (Záře:) Slatar (!) Praha, Jeschisch
Maria!« Průběhem dalších výkladů vypočítává
pražské ústavy: Praha má pět blázinců, mezi
nimi také jeden český — bohužel! Jednu kon-
servatoř hudby a jiné ústavy pro idioty, mezi
nimi také jeden český — bohužel! atd. Dále
pak: »Praha jest vůbec město pro mladé lidi.
Praha má totiž mnoho zábavních místností.
Praha živí se vlnou a gumovým zbožím ()«
Jistý pensionát představuje těmito slovy: »Ústav
tento byl vynalezen r. 1475 a používá se ho
k uschovávání chudých šlechtických českých
panen, tyto panny byly velice vzácné.
»Na namenstheils nebyly to zrovna žádné
úchvatné zjevy, avšak přece se našli lidé, kteří
měli tolik kuráže, že si je vzali.« Společnost
blíží se ke kapli svatováclavské a průvodce cizinců
vykládá: »To je taky velice potěšítelný předmět.
Reinhardt
Max
Čecho
Marius
Hradčany
Praha
der Moldava
9
article
Alsdan jsou tu ohromné poklady »aufgespei-
chelt«. Stěny jsou tu vytapicírovány pravými
českými drahokamy. Kameny tyto byly dohro-
mady nashromážděny z nejlepších českých
rodů, jež jimi stiženy byly (!!). Podlaha jest ze
samého ryzího zlata zhotovená a brillfanty špi-
kovaná.« O Valdštýnovi se německý nadprkenný
poeta takto slyšoti dává: »Vévoda z Waldsteina
nejmenuje se totiž Wallenstein, jak to tvrdí
pan ze Schillerů, nýbrž on se jmenuje tak.
On se nazývá věvoda Albrecht, Eusebius,
Wenzel von Waldstein a pochází ze starého če-
ského rodu — bohudík. Pozdějí byl bohužel
zabit od zadu u jednoho německého purkmistra
v Chebu (bei eine deitsche Bürgemeister). No
ja! Jeschisch Maria! V zahradě ukazuje: Tady
v tom bassinu spávali spolu vévoda a vévod-
kyně. — Na schodišti konečně nacházi se ve-
liká bronzová socha (»Bronzial statute«), podle
kteréhož modelu věvoda z Waldštýna byl pra-
cován. Ostatně napsala o tom básnířka Johana
Prehowlak (!) obšírnou knihu, kterouž lze ob-
držeti u Warosy na Příkopech za 1 zl. 20 kr.
Turisté se vzdáli a jeden z nich odevzdává
průvodci zpropitné, s nímž tento není spokojen
i bručí: »Na dann soll mann nicht Obstruktion
machen!«
»No ja ! Jeschisch Maria !« Velkolepé, není- liž
pravda?! Toť ten pravý osvěžující, ryze ber-
línský humor, který se jedním okem smějea
druhým pláče, duchaplnost, při kteréž hruď nej-
většího národa na světě výše dme se vlastní
dokonalostí a díky k řediteli národů, kterýž
Němce tak vysoko pozdvihl nad ono plémě,
k němuž náleží český průvodce německých ci-
zinců po Praze: »No ja, Jeschisch Maria!«
Podlaha
Wallenstein
Schiller
Albrecht
Eusebius
Wenzel Waldstein
Marius
Waldštýn
Johan Prehowlak
Němec
Waldstein
Cheb
Praha
10
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Cesta Maxima Gorkého na Krym
Slavný ruský spisovatel Maxim Gorkij, také u nás
známý, vydal se dne 20. t. m. z Nižního Novgorodu
na Krym. Měl v úmyslu zastaviti se na několik dnů
viMoskvě, jednak aby se poradil se slavným moskev-
ským professorem ve příčině své choroby, jednak aby
byl přítomen zkoušce svého kusu na scéně tamějšího
uměleckého divadla. O polednách dne 21. t. m. před
příjezdem vlaku shromáždilo se na nižegrodském
nádraží v Moskvě velké množství lidu, aby Gorkého
uvítalo. Skorem všechno studentstvo bylo tu přítomno
s kyticemi, adressami a fotografiemi. Avšak Gorkij
tímto vlakem nepřijel, nýbrž vystoupil na stanici
Podolí, hodinu před Moskvou. Na Krymu nehodlá se
Gorkij ubytovat v Jaltě, nýbrž v některé obci
v okolí Jalty.
= K obrovskému bankovnímu podvodu
oznamují se z Londýna ještě následující podrobno-
sti: Podvod v liverpoolské bance v sumě 170.000
I. st., o němž jsme již přinesli onehdy zprávu, ná-
leží k nejrafinovanějším podvodům toho druhu, jež
od mnoha let přihodily se v některé anglické bance.
Gorký
Gorkij
Krym
Novgorod
Moskva
Podolí
Jalta
Londýn
Jalta
11
article
Podvod přišel na jevo tím, že továrník mýdlového
extraktu R. W. Hudson, zákazník liverpoolské banky,
u níž má vélké chekové konto, náhodou se dověděl,
že chek na značnou sumu prý od něho vydaný, o
němž však ničeho nevěděl, nalezá se v oběhu. Po-
žádal banku telegraficky, aby mu chek předložila.
V bance shledáno, že chek byl předložen a vyplacen,
avšak shledáno též k nemalému překvapení, že vy-
placená suma nebyla zapsána do účtu R. W. Hud-
sona jako dluh a chek sám zmizel. Mladý účetní
Goudie, velmi tichý a svědomitý pracovník a známý
svou nábožností, měl na starosti účty firem písmen
H—L a byl tudíž zodpověden, že ona značná suma
nebyla připsána na účet Hudsonův a že chek zmizel.
Při dalším pátrání pak shledáno, že ještě jiné po-
ložky z vyplacených cheků nebyly zapsány na účet
Hudsonův. Když se Goudie vrátil od oběda a pověsil
klobouk a svrchník, předložen mu seznam nezúčto-
vaných položek. Goudie odpověděl, že to může vy-
světlit a odešel do sousední místnosti, jakoby chtěl
přinést nějakou účetní knihu. Avšak opustil místnost
banky bez klobouku a bez svrchníku. Později bylo
zjištěno, že přišel bez klobouku do jakéhos krámu a
Hudson
Hud
Hudsonův
Goudie