1
masthead
V Praze, v pátek dne 3. dubna.
Praha
2
masthead
Číslo v Praze za 2k
a na venkově za 4h
Praha
4
article
Na »Národní Listy
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
6
title
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
8
article
Z Vídně, 3. dubna. Dnešní schůze posla-
necké sněmovny, ve které se bude projednávati
dále pilný návrh předsedy vojenského výboru
posl. Pogačnika, aby vyřídil se pilným
způsobem hned v prvním, druhém a tře-
tím řádném čtení zákon o povolení re-
krutů na r. 1908 v počtu dosavadním, ne-
bude dlouhou. Potrvá jenom do 4. hodiny asi
poněvadž o 5. hodině sejde se opět ro z po-
čtový výbor, kde začne rozprav a o
školách středních. Poslanecká sněmovna
pracuje totiž o dvou složeních. Jedno jest ple-
num, druhé jest rozpočtový výbor, který
vyrostl na vedlejší parlament. V kole
polském bouřili včera na to, že v poslední době
těžiště veškeré parlamentní čin-
nosti přeloženo do této komisea
že nesvoláváním plenárních schůzi budí se
v obyvatelstvu zdání, jakoby jenom rozpočtový
výbor byl vším, parlament ničím, že jenom čle-
nové rozpočtového výboru pracují, ostatní berou
toliko diety. Takový stav že jest nezdravým,
neústavním a neudržitelným. Proto žádal dr. Ma-
lachowski, aby presidium posít avilo
se proti této praxi co nejrozhod-
něji. Tento podnět došel souhlasu. V rozpravě
o něm konané napadena vláda, kterou stěžía
marně hájil ministr Abrahamowicz.
Komický dotaz.
Z Vídně, 3. dubna. Všeněmečtí poslane
podají ve dnešní schůzi poslanecké sněmovny
na ministra práv dra. Kleina dotaz, zdali jes
ochoten předložiti parlamentu státoprávní akt
kterýmž Chebsko kekrálovství českému
bylo připojeno.
Nepovstal při civilních oddavkách.
Z Pešti, 3. dubna. Ministerský rada v mi-
nisterstvu vyučování svob. p. Barkoczy byl
nedávno svědkem při civilním sňatku
zdráhal se však podepsati protokol a za oddá-
vacího aktu nepovstal. Tato aféra nabývá
povahy politické. Liberální poslanci žá-
dají, aby byl náležitě potre s t án.
ma
Abrahamowicz
doktor
Klein
Barkocza
Vídeň
Chebsko
Pešť
necký sněmovna
poslanecký sněmovna
9
article
proto že tím porušen politicko-církevní platný
zákon. Mínění to sdílejí také ministerský před
seda dr. Wekerle a ministr kultu hr. Andrássy
Dotaz na vládu nebyl ještě v té věci podán.
jelikož ministr kultu a vyučování hr. Apponyi
mešká mimo Pešť. Lidová strana k leri-
kální usnesla se včera večer vysloviti soli-
daritu se svob. p. Barkoczem a chrá-
niti ho všemi prostředky. Tak vznikl kon-
flikt mezi vládními stranami, po-
něvadž většina z nich odsuzuje postup svob. p
Barkocze, který je znám jako rozhodný kle-
rikál a proto že president říšského sněmu úher
ského Justh vyslovil se v ten rozum, že mě
býti prostě z dvorany vyveden
Čeká se s velikým napjetím, jak bude zají
mavá tato aféra vyřízena.
Dr. Lueger v parlamentě.
Z Vídně, 3. dubna. Pro dra. Luegra zří-
dilo se v levém kuloaru poslanecké sněmovny
zvláštní veliké křeslo, na kterém sta-
rosta vídeňský odpočívá. Přišel do včerejší
schůze poslanecké sněmovny podepřen svými
přáteli a záhy konal z křesla toho, které bylo
pokřtěno »Luegrovým«, pravidelný cerkl.
doktor
Wekerle
Andrássy
Barkocz
Lueger
Luegrův
Pešť
Vídeň
poslanecký sněmovna
10
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z anplickélio parlamentu
Z Londýna, 2. dubna. (K. k.) (Dol. sněm.) Minist
obchodu Lloyd George poďal osnovu zákona v
příčině zřízení nového dozorčího úřa du
v přístavu londýnském. Úřad má záležet z 25
členů. 10 členů má býti jmenováno admiralitou, ob-
chodhím úřadem a hrabstvím londýnským. Ostatní
mají býti vyvoleni z různých mužů, zúčastněných na
hospodářském životě v přístavu. Úřad ten má nabýti
dosavadní podniky dokových společností a má míti
právo dle potřeby zříditi další dok. Dále má býti
zmocněn prováděti všecka nutná zlepšení a vybí-
rati dávky ze zboží. Ministr obchodu však doufá, že
nebude nutno, aby dávky ty byly příliš tísnivé. Úrřad
zmíněný má míti právo vydati nejen akciový kapitál
potřebný na koupi nynějších společností, nýbrž i dal-
ší kapitál, jímž by provedena byla v přístavu zlep-
šení. Lloyď George poukázal na to, že jest nutno
Lloyd George
George
Londýn
Dolo
11
article
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
am je též redakce
a expedice.
12
article
provésti tato zlepšení, má-li Londýn zahájiti úspěš-
nou soutěž s ostatními městy přístavními
Číňané proti Japoncům.
Z Honkonu, 2. dubna. (K. k.) Hnutí Boykotu ro
ste. Dva parníky s japonským uhlím kotví s nákla-
dem u Kantonu, protože Kuliové nechtějí zboží z lod
složiti. Čínští obchodníci žádají své obchodní přátele
aby neposílali zboží parníky japonskými. Častým
schůzemi udržuje se zájem na této otázce.
Božidar Karaďorděvič.
Z Paříže, 2. dubna. (K. k.) Princ Božidar Kara-
dorděvič, bratranec krále srbského, zemřel ve Ver-
sailu tyfosni nemocí.
Otázka oběhu peněz ve Spojených státech.
Z Nového Yorku 2. dubna. (K. k) Obchodní ko-
mora schválila z právu komise pro oběh pe-
něz, která zamítá jak Aldrichovu, tak i Fowlerovu
osnovu zákona o oběhu peněz, kterýmž se nyní kon-
gres zabývá a vyslovila se na prospěch osnovy, jež
navrhuje zříditi komisi pro vyšetření otázky oběhu
peněz.
Hill americkým velevyslancem v Berlíně.
Z Washingtonu, 2. dubna. (K. k.) Senát potvri
jmenování Hilla velevyslancem v Berlíně.
Číňan
Japonec
Karadjordjevič
Aldrichův
Fowlerův
Hill
Londýn
Paříž
Božidara Kara
Vera
spojený stát
Nový York
Berlín
Washington
13
article
Aféra Barkoczyova.
Z Pežti, 2. dubna. (K. k) (Uher. tel. kor. kanc)
Lidová strana zabývala se v dnešní konferenci zá-
ležitostí Barkoczyho a usnesla se zaujati
stanovisko na ochranu svobody svědomí a svobody
náboženského cítu a hájiti jich vůči útokům, ať po-
cházejí s kterékoliv strany
Krvavá řež v Římě.
z Říma, 2. dubna. (K. k.) Z 12 raněnýchi, jež byl
dopraveni do nemocnice Consolazione, jeden večer
zemřel. Jest to tajemník syndikátu zedníků. Počet
raněných policejních agentů a karabinníků ob-
náší 11.
K reformní akci v Make donii.
Z Pešti, 3. dubna. K. k.) „Pester Lloyd“ roze-
pisuje se o stanovisku Rakousko-Uherska
k ruskému návrhu na reformní akciv
Makedonii. Souhlasí úplně s tím, že svob. pán
Aehrenthal schválil ruské návrhy, jimiž reformní akci
bude dán více mezinárodní ráz. Rakousko-uherská
vláda dočkala se za své dosavadní naprosto nezištné
Lloyd
Aehrenthal
Uhry
Řím
Pešť
Rakousko
Uhersko
Makedonie
Consolazione
14
article
FEUILLETON
FEUILLETON
O deštníku.
15
article
Deštník, k němuž se v dubnu tak často utíkáme
má svoje dlouhé dějiny, prožil dobu mládí a vývoje,
překonal útoky a překážky, až si v 19. století vydobil
čestné místo jako nepostrádatelný majetek každého
občana. Dějiny jeho nesahají sice tak daleko nazpět
jako dějiny jeho staršího a ušlechtilejšího bratra
slunečníku, jenž v dávných dobách nejstarší historie
hrál velkou úlohu jako symbol moci, bohatství i kní-
žecího lesku, ale dnešní naše černé hedvábné dešt-
níky mohou se přece vykázati řadou předků, vy-
plňující několik století.
16
article
Kolem r. 1600 byl již deštník znám v Italii a
odtud se rozšířil nejprve do Francie. Z počátku ne
však netěšil valné oblibě, neboť jen s odporem se
někdo odhodlal vzíti s sebou na procházku skoro
půl druhého metru dlouhý nástroj s deseti tlustými
kosticovými žebry, jenž vážil neméně než sedi
liber. Koupě deštníku byla důležitou událostí, stál
50—60 franků a dědil se jako rodinný nábytek z po-
kolení na pokolení. Na massivní rukojeti nalézal se
velký mosazný kruh, za nějž se mohl deštník nositi
na ruce, ale obyčejně nosil se pod paží a každý hle-
děl se ho co nejdříve zbaviti. Teprve za vlády Lud-
víka XIV. r. 1710 zdokonalil vynalézavý sieur Marius
neforemný nástroj a zhotovil malý skládací deštník,
jenž váži] toliko pět až šest uncí a mohl se nositi
v pouzdře asi o dvanácti délkách palce. Ve francouz-
ském národním archivu jest uložena zajímavá listina
o tomto „kapesním deštníku“. Dlouhým výnosem
povoluje Ludvík XIV. továrníku pětiletý monopol na
jeho vynález, když královská akademie věd svýmm
osvědčením dokázala novotu a prospěšnost vynálezu
Čtyřicet let na to předložil jistý Navarre akade-
mii zdokonalený Mariussův deštník, obyčejný deštník
hůlkový, jakého se tu a tam podnes užívá; svinutý
deštni« zastrčí se do duté roury a slouží zároveň z
bůl. S tímto dokonalejším zařízením se Pařížané
již snadněji spřátelili a Caraccioli vypravuje o nich
r. 1768: „Používání deštníku se šíří, jest zvykem
Marius
Ludvík XIV
Mariussův
Pařížan
Italia
Francie
královský akademie věda
17
article
nevycházeti bez parapluie a lidé si neobtěžují tahati
s sebou tento nástroj po šest měsíců v roce.“ Vzne-
šené stavy chovaly se ovšem odmítavě, neboťo
každém, kdo se objevil na ulici s deštníkem, se
vědělo, že nemá vlastní ekypáže a jest jen malým
mužem, proto ti, kdož nechtěli býti zaměňováni
s prostým lidem, raději promokli na kůži, než by
byli vyšli bez deštníku a tím dokázali, že nemají
povozu.
Poněvadž však takových lidí bylo mnoho, při-
padlo se brzy na myšlenku, zříditi veřejnou deštní-
kovou službu. Roku 1769 obdržela jistá společnost
povolení k takovému podniku. Při tom šlo ovšem
v první řadě o ochranu proti stunci a teprve pone-
náhlu používalo se tohoto zařízení také proti dešti
Pont Neuf byl prvním stanovištěm. Na obou koncích
mostu stáli zřízenci s deštníky, za dva liardy, tedy
asi za dva haléře najal si chodec deštník, jejž pak
na druhém konci mostu odevzdal. Ale také policejní
úřady věnovaly pozornost otázce ochrany proti větru
a dešti. Dne 14. září objevila se na nárožích nová
vyhláška, kterou se službe veřejných deštníků pře-
sně upravovala. Deštníkáři musili se u policie hlá-
siti, založen jejich seznam a každý deštník dostal
číslo. Také v noci byli chodcům k disposici, nosili
dle předpisu svítilnu, na níž bylo rovněž číslo dešt-
níku. Policie dodávala sama deštníky a ve vyhlášce
ujišťovala, že „jsou ze zeleného voskovaného plátna,
trvanlivé, v dobrém stavu a všechny číslovány.“
Pont Neuf
18
article
Zatím dostal se deštník na vítězné dráze také
do Anglie, kdež se stal známým v roce 1646, ale
teprve ponenáhlu byl zdokonalen tak, že s ochranou
nebyla spojena zároveň optíž. Za revoluce vymnizely
deštníky z kůže nebo voskovaného plátna skoro
úplně, střechu tvořilo od té doby hedvábí a jiné látky
když pak na počátku 19. století byla kostice nahra-
žena drátěnou kostrou, byli obráceni i největší od
půrci deštníku.
Anglie
19
article
= Tajemství věže. „Cri de Paris“ vypravuje po-
někud dobrodružnou historku z Marokka: V paláci
marakešském byly tajemné dvéře, jež se nikdo ne-
odvážil otevříti. Ženy z harému pohlížely na ně jen
s chvěním, za těmito zdmi skrývalo se patrně hrozné
tajemství. Jen někdy přiblížila se bázlivě ke dveřím
některá z harémových krásek a četla se strachem
nápis: „Chasin-el kebril alanlas el-džíhad“, což zna-
mená: „Skladiště prachu pro svatou válku.“ Ale dvé-
ře zůstávaly stále zavřeny. Když letos v lednu Mulej
Hafid slavil vjezd do Marakeše a dal se tam prohlá-
siti za sultána místo Abdula Aziza, jenž se paktová-
ním s nevěřícími stal svého postavení nehodným,
zvěděl také o tomto tajemném skladišti. „V tomto
skladišti jest prý prach a munice“, pravil k nově
jmenovanému ministru financí Si-Taleb-Tasiovi a ten
se dále dotazoval staré „aarify“, vrchní správkyně
marakešského paláce a sestry hrozného vezíra Ba-
Hameda. Ale „aarifa“ pravila: „Nevím o tom ničeho“,
přece však mu potají ukázala, kde se nalézá zrezavělý
klíč od věže. Si-Taleb-Tasi vzal klíč a po nějakém
namáhání podařilo se mu také otevříti zámek. Minist
stál sám v tajemné síni, jeho průvodci strachem
uprchli. Uprostřed velké místnosti stálo několik uza-
vřených beden. Rozechvěn otevřel ministr víko první
bedny a beze slova padl údivem na kolena. V bedně
nebyly žádné výbušné látky, nýbrž ryzí zlato! Rov-
něž ostatní bedny byly naplněny zlatem, celkem by-
lo zde shromážděno na dvacet milionů franků. Mulej
Abdul Aziza
Taleb Tas
Cri jít Paris
Maroko
20
article
Hafid měl nyní prostředky na svatou válku proti
nevěřícím... Ať je již tato historka pravdiva nebo ne,
jisto jest, že jí Maročané pevně věří a jsou přesvěd-
čeni, že s touto „municí“ nemusejí se již Francouzů
báti . ..
= „Zázrak“. „Birževija Vědomosti“ sdělují:
V alexandrovské nemocnici v Petrohradě zemřel ja-
kýsi hrbáček a tělo jeho bylo v rakvi vystavenov
kapli. Zároveň byly tam vystaveny dvě rakvičky
s ělíčky nedonošených plodů. Do kaple vešla sta-
řenka a zajímala se o to, na jakou nemoc hrbáček
zemřel. Hlídač, ukázav na tělíčka dětí, odvětil: Tuhle
porodil dvě a třetí nemohl poroditi. Stařenka přijala
žert za bernou minci a hned všude vyprávěla o „zá-
zraku“, že muž zemřel při porodu. U kaple shro-
máždil se tisícihlavý dav, jenž stále vzrůstal. Z práva
o „zázraku“ šla od úst k ústům a věřilo se jí tím
spíše, že mnozí pokládali hrb na mrtvole za vze-
dmutý život Stálo mnoho namáhání, než se poda-
řilo vysvětliti lidem nedorozumění a přiměti je
k rorz2hodu.
Hafid
Maročan
Francouz
Petrohrad