ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 629a1560-fda0-11e8-9210-5ef3fc9bb22f
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 15 celkem · entity: person 65, place 20, org 4, work 6
1 masthead
Strana 2. Číslo 120.
2 masthead
RATOLICKE LISTK,
3 masthead
Dne 3. května 1900
4 article
v příčině úpravy platů industriálních učitelek ve smyslu jednotného služného vyslovila zřejměji a jasněji, tak totiž, že se jedná o odstranění nejnižších tříd. Zástupce vlády dvorní rada Schroubek upozorňuje, že výše remunerace dosud není určena zákonem, nýbrž pouze mezi zemskou školní radou a zemským výborem smluvena, tak že snad není za- potřebí, aby se v té příčině dodávalo něco k návrhům sub- komitétu; ovšem že bude zapotřebí nové zákonné úpravy, poněvadž i platný zákon z r. 1899 spočívá na soustavě tříd místních. Posl. hr. Zedtwitz míní, že úprava ta bude dosti snadná, poněvadž prvé 4 třídy bez toho již v té příčině jsou jednotně upraveny a dodatek, který sobě přeje posl. König, nepokládá za nutný. Posl. Šťastný míní, že zmínka o remuneraci je zbytečná. Odst. 9. přijat celkem dle návrhu subkomitétu v tomto znění: »Služné industriál- ních učitelek budiž i na dále vyměřováno vůbec částkami stanovenými v zákoně z r. 1899, avšak služné učitelek indu- striálních slušelo by upravovati dle soustavy jednotného zá- kladního služného. Při odst. 10. rozpředla se delší debatao tom, nemá-li se vůbec škrtnouti vzhledem k tomu, že zemský výbor již osnovu zákona o platech pro učitele náboženství předložil, kteráž přikázána jest vsdp. kan. dru. Karlachovi. Rokování toho súčastnili se posl. velmistr dr. Horák, ka- novník dr. Karlach, Posselt, Legler, hrabě Zedtwitz, Bendel, König, Fournier a dr.
Schroubek Posl Zedtwitz König Karlach doktor Horák Posselt Legler Bendel Fournier
5 article
Scharf. Odstavec 10. zachován většinou hlasů s dodat- kem, aby se úprava stala ve smyslu soustavy osobních tříd služného. Při odstavci 11. posl. Šťastný navrhuje, aby výslužné nebylo stanoveno nejvyšším služným učitelským po případě aby příspěvek učitelů na výslužné byl vyšší. Ro- kování súčastnili se posl. dr. Fournier, posl. Š pin- dler a posl. hrabě Zedtwitz, jenž dává na uváženou, jestli by se nemohla otázka výslužného uvésti ve spojení s pojištěním u fondu císaře Františka Josefa a poslanec dr. Scharf, jenž připomíná, že o věci té bylo již dlouho je- dnáno ve školské komisi, když jednalo se o učite ky indu- striální a že by zemský výbor nyní mohl podnět hraběte Zedtwitze prováděti. Po doslovu posl. Schwarze a Le- glera odstavec 11. přijat všemi hlasy proti jednomu. Pak přijata resoluce v příčině úspor jako návrh II. a resoluce, kterou se zemskému výboru ukládá, aby uvažoval a podal zprávu, jestli by se nemohly pense učitelské pojišťovati u fondu císaře Františka Josefa jako návrh III Jako návrh IV. vřaděna resoluce v příčině zrušení školného, proti je- jímuž neurčitému znění posl. König navrhuje znění, kte- rýmž sněm by se zásadně vyslovil pro zrušení školného. — Posl. dr. Karlach pokládá zrušení školného za otázku fi- nanční, která náleží povahou do komise budžetní. Ježto vy- sloveno, že země nemůže přistoupiti na zvýšení přirážek, třeba vejíti s rozpočtovou komisí ve srozumění a přijati návrh subkomitétu. Jest to v přední řadě povinností ro- dičů, aby se o výchovu a vyučování svých dětí staralia tato povinnost nese to sebou, aby k dosažení tohoto cíle potřebné prostředky věnovali. Nelze tedy, jak to učinil posl. König, vybírání školného platu nazvati nemorál- ním. Řečník přimlouvá se za přijetí návrhu subkomitétu.
Scharf doktor Fournier Zedtwitz František Josef Schwarz König Posl Karlach Š pin
6 article
Posl. hr. Zedtwitz vyslovuje se rovněž proti návrhu posl. Königa. Posl. Schwarz byl by pro střední cestu a doporučuje k přijetí resoluční návrh toho znění, že se sněm zásadně vyslovuje pro zrušení školního platu a že se ukládá zemskému výboru, aby současně s návrhem na úpravu platů učitelských předložíl návrh týkající se úhrady schodku z toho pro zemský fond vyplývající. Další debaty súčastnili se ještě posl. K önig, Š ťastný, Posselt, hr. Zedtwitz, dr. Karlach a byly při hlasování jak resoluční návrh posl. Königa, tak posl. Schwarze za- mítnut a přijat návrh subkomitétu. Pak následovala po- rada o resolučním návrhu č V., týkajícím se remunerace učitelkám industriálním. (Navrhovatel posl. Schwarz.)
Posl Zedtwitz König Schwarz Š ťastný Posselt doktor Karlach
7 article
V návrhu tomto se vyslovuje, že remunerace industriálních učitelek, provisorně ustanovených, které upraveny byly v r. 1894 vynesením zemské školní rady ve srozumění se zemským výborem, mají býti uvedeny v souhlas s osobním systémem a stanoviti se sazbou, jež nemá býti nižší, nežli nejvyšší ve zmíněném vynesení stanovená sazba. Návrh tento přijat. Dalším předmětem jednání byla volba generálního zpravodaje pro sněm. Posl. dr. Karlach navrhuje poslance Schwarze. Přijímá se. Rokováno pak o tom, jakým způsobem mají býti seřaděna jednotlivá snesení komise pro sněm a o tom, jak se má věc vyříditi vzhledem k usnesení sněmu, že má záležitost tato odevzdána býti komisi rozpočtové. Posl. Schwa rz zastával mínění, aby se usnesení školské komise ode- vzdala komisí rozpočtové přímo, aby se o nich vyjádřila, poněvadž je přesvědčen, že usnesení komise rozpočtové může býti jen způsobu formálního. Vyslovil se, že komise rozpočtová k tomu dá svůj souhlas, aby sněm dříve jednal o zásadách školskou komisí stanovených, a odevzdal pak věc zemskému výboru, aby finanční effekt její vypracoval a podal pak o tom zprávu. Tento způsob by představoval značně zkrácené jednání, kteréž by jedině bylo s to, aby věc urychlilo tak, že by se ještě v tomto zasedání k pro- jednání dostala. V záležitosti této absolvována delší de- bata, v níž ujali se slova hlavně posl. Špindler. hr.
Posl doktor Karlach Schwarz Špindler
8 article
Zedtwitz, Schwarz, Posselt a Segler Potom přistoupeno na modus posl. Schwarzem navržený. Usneseno také, aby předseda komise obrátil se na nej- vyššího maršálka zemského, aby projednání záležitosti té co možná nejvíce urychlil. Na to prohlásil poslanec Schwarz, že úkol referenta může převzíti jen pod tou podmínkou, budou-li minoritní vota vzata zpět. Pro- hlášení to však nevztahoval na minoritní votum poslance hr. Zedtwitze. Vzhledem k tomu ohlásil posl. Legl er, že stoupenci jeho své minoritní návrhy vezmou zpěť s vý- hradou obnoviti je, až by se předloha zákona předložila. Posl. hr. Zedtwitz trvá na svém minoritním votu. Potom schůze skončena.
Zedtwitz Schwarz Posselt Segler Posl
9 article Listy z Korutan.
Listy z Korutan. (Původní dopis »Katolických Listů«.) (»Südmark«. — Učitel na bělácké c. k. průmyslovce — »Bismarkring«. — Souboj mezi studujícími. — Prorok pangermanismu v Celovci. — Udílení stipendií. L 8. Účel spolku »Südmark« jest známý Připravuje most Němcům v »rajchu« k adriatickému moři. V poslední době zase udělil tento spolek hojně podpor — jidášských to grošů — různým korutan- ským školám a renegátům. Tak škole v Pliberku dal 40 K, soustružnické škole v Naborjetu 400 K, ji- stému učiteli 60 K atd. Poněvadž různé filiální od- bory tohoto spolku v Korutanech neseberou mnoho peněz, dostávají podporu z Berlína a naše ně- mecké listy zprávy o podobných darech bez ostychu ve svých sloupcích registrují. Jaké poměry vládnou na bělácké c. k. průmy- slové škole, patrno z následujícího. Jakýsi učitel z obečné školy, jenž mimořádně vyučuje na této od- borné škole zeměpisu, dovoluje si mezi vyučováním, místo aby vyučoval svému předmětu, činiti nájezdy na Čechy, Slovince a vůbec na všechny Slovany. O Češích prý tak pohrdavě mluví, jako by mohl všechny strčiti do kapsy. Podobně mluví o korutan- ských Slovincích a jejich orgánu »Miru«. Tak vy- učuje učitel, který jest placen ze zemských peněz, ku kterým Slovinci přispívají celou třetinou a tak vyučuje na c. k. ústavě nejen německé, nýbrž i slo- vinské žáky. Někteří učitelé na této c. k. odborné škole nosí docela veřejně černo-červeno-žluté tužky s nápisem: »Heil und Sieg Alldeutschland.« Není to zrada ?!
Němec Čech Mir Korutany Celovec Berlín Čechy Pliberk Heil und Sieg Alldeutschland
10 article
Celovecká městská rada nedávno s velikou ra- dostí vzala na vědomí starostovu zprávu, že zemská vláda dovolila, aby se jedno celovecké náměstí na- zývalo »Bismarkring«. No, nyní Celovčanům budou růsti zlaté fíky Již několikráte ve svých dopisech jsem psal o řiditeli celoveckého učitelského ústavu Knapitschovi, jenž dle toho, jak ve veřejnosti vystupuje, na takové místo se nehodí. Tentokráte jest mi zase referovati o jednom případě, který neslouží p. Knapitschovi jako vychovateli ke cti. Jak »Kärnthner-Zeitung« v po- sledním čase oznámila, měl Knapitschův syn, studu- jící na celoveckém gymnasiu, souboj se svým spolu- žákem, a to v zahradě c. k. učitelského ústavu. Pan Knapitsch ovšem ihned zmíněnému listu poslal opravu, že prý to vše bylo jenom »bra«, při které byla jeho paní přítomna. Pěkná to hra, při které si hošíc z gymnasia hrají šavlemi tak, že jsou raněni! Jak spolehlivé zprávy tvrdí, byl mezi oběma studujícími pravý souboj! — Vyšetřování jest zavedeno a lze doufati, že přijdou i jiné věci na jevo, o kterých již štěbetají vrabci na celoveckých střechách.
Knapitschův Knapitsch Knapitsch KärnthnerZeitung
11 article
Dne 6. dubna založili Němci v Celovci podruž- nici všeobecného německého »Sprach vereinu« v Ber- líně. Kmotrem byl jakýsi dr. Saalfeld z Berlína. Účel spolku prý jest pracovati o »čistění« němčiny. Což jest němčina tak nečistou, že potřebuje celou řadu spolků, aby ji »očistili«? Spolek chce bezpo- chyby pracovati jen pro »pangermanismus«, nebot k čemu by povolávali řečníka až z »rajchu«, z Ber- lína? Co by asi řekli naši sousedé, kdyby korutanští Slovinci pozvali si nějakého řečníka, dejme tomu, třeba z Moskvy! To by bylo hluku a křiku, aleže tak činí Němci, jest vše v pořádku. Jak se u nás v Korutansku udělují stipendia, podal zajímavý doklad celovecký »Mir«; v posledním 16. čísle píše: Zdejší vláda vypisuje každého roku tři stipendia knížete Rosenberga, o která smějí se ucházeti zdejší bohoslovci. Loni byl mezi uchazeči též jeden Slovinec, vůči kterému se vyjádřil dotyčný úředník zemské vlády: »Vy stipendia nedostanete, poněvadž jste »ein Windischer«. Letos byl mezi ucha- zeči zase jeden Slovinec a také ten stipendia ne- obdržel. Stipendium bylo dáno jednomu německému bohoslovci, který ho nejméně potřebuje a též za- slouží. Dvojí loket !
Němec Saalfeld Rosenberg Celovec Berlín Moskva Korutansko Mira
12 article Zprávy církovní.
Zprávy církovní. Osobní věstník duchovenský z arcidie- cése olomoucké. Dp. Alois Liška, konsistorní kancléř v Olomouci jest jmenován spiritualem u Škol- ských sester v Moravské Třebové, dp. Mauric Ku- dlička, deficient ve Výšově jest jmenován konsistorním kaneléřem v Olomouci. Udělení fary. Faru ve Spytinově, podřízenou patronátu náboženského fondu, udělilo místodržitelství dp. faráři Janu Nepustilovi ve Velkých Karlovicích a faru v Řeznovicích dp. faráři Přinosilovi z Bošovic. Jednota věčného klanění se nejsv. Svá- tosti oltářní a ku podporování chudých chrámů Páně v Čechách, stojící pod předsednictvím její Exc. vysoce urozené paní Marie hraběnky Waldsteinové, roz. kněžny Schwarzenbergové, uspořádá také letos obvyklou výstavu paramentů po větší části od údů jednoty zhotovených. Vystaveno bude: 125 mešních rouch, 50 pluvialů, 8 párů dalmatik, 10 nebes, 18 vel, 8 pláštíků na ciboria, 7 kalichů, 4 ciboria, 3 monstrance, 38 svícnů, 3 pateny k nemocným, 6 burs, 5 nádobek na sv. oleje, 1 pár mešních konviček,1 pacifikal, 10 mešních knih, 4 kropenice s kropáčem, 2 kaditelnice s loďkami, 12 antipendií, 30 alb, 20 rochett, 20 rochet pro ministranty, 40 pokrývek oltář- ních, 200 korporalií, 200 purifikatorií, 200 ručníků, 200 humeralií, 130 pal, 6 párů komží pro ministranty, 16 praporců, 14 štol pro zpovědnici, 6 štol ku křtu, 2 lampy oltářní, 1 lucerna k zaopatření. — Výstava bude trvati od 4. do 8. května v paláci kníž. Schwar- zenberga na Hradčanech. Volný vstup je po všechny tyto dny od 10 hod. ráno do 6 hod. večer. Jednota zve všechny, kdo se o důstojné zhotovení posvátných rouch, prádla, náčiní atd. v nábožné lásce ku bož- skému eucharistickému Spasiteli zajímají, k četné návštěvě.
Liška Mauric Fara Nepustil Přinosil Marie Waldstein Schwarzenberg Olomouc moravský Třebová Velká Karlovice Bošovice Čechy Hradčany Páně korporalia purifikatoria ručník humeralia
13 article
Májová slavnost olšanská. Slavnost našeho budoucího vzkříšení na svatých polích v Olšanech bude se konati dle usnesení p. t. representantů »Je- dnoty lásky k blížnímu«, poněvadž po letošní kruté a nepohodlné zimě více práce k opravám zapotřebí jest, až dne 8. července. V Římě jest nyní 210 klášterů a domů pro kněze a řeholníky. Dále je tam 187 klášterů žen- ských, 74 náboženských spolků a bratrstev, 50 pa- pežských úřadů, 182 křesťanských vyučovacích ústavů (sirotčinců, kolejí, seminářů) a přes 100 kře- sťanských světských spolků, klubů, komitétů a druž- stev. Veliký počet řeholních klášterů, z nichž některé čítají jen málo členů, vysvětluje se tím, že skoro každá mužská nebo ženská řehole má svůj dům, v němž má své sídlo generální představený řádu, nebo aspoň jeho náměstek, a sice za účelem snad- nějšího styku s papežskou kurií, kteréž podléhsjí ovšem všecky náboženské společnosti.
Olšanský Olšany Řím
14 article
Konec jubilejních pobožností v Římě. (Původní dopis »Katol. Listů«.) Řím, 29. dubna. Poutníci čeští dospěli konce své pouti. Viděli velebnou tvář sv. Otce, mnozí byli přijati v audienci, mnozí zvláště konali pak předepsané pobožnosti za příčinou získání plnomoených odpustků. Neděle byla posledním dnem v této věci, který pro nás účastníky byl skutečně nezapomenutelným a utkví zajisté svojí velebností a svým rázem v paměti naší na dlouhé doby. A bude to památka milá. Měli jsme příležitost vzácnou a milou, že jsme vykonali všecky pobožnosti s naším milovaným arcipastýřem. ndp. Lvem svob. pánem Skrbenským, který byl před- mětem nemalé a zasloužené úcty nejen u poutníků, nýbrž také Italů, tak že možno právem a bez nad- sádky tvrditi, že úcta a láska k vrchnímu arcipastýři, jakož i pravé nadšení proň vzrůstá den ode dne, zvláště u těch, kterým bylo dopřáno dlíti v jeho pří- tomnosti. Svojí vlídností a laskavostí získal si již za svého nastolení rázem přízeň všech, kdož jej poznali. Slyšeli jsme hlasy samé chvály od poutníků, kterým tuto v daleké cizině na půdě posvátné milerádi dá- váme průchod, poněvadž pravdě dlužno vždy a v všem také propůjčiti správný výraz. Jsme daleci vše- likého pochlebování a lichocení marného, poněvadž toto zajisté nemůže nalézti ani u předmětu samého porozumění, avšak dovedeme také právem oceniti, kdo nám byl dán za arcipastýře našeho. Píšeme proto sine ira et studio — bez hněvu a bsz úmyslu pod- řízeného osobním záležitostem. Jeho knížecí Milost opětně a opětně promlouval po vykonaných pobož- nostech s některými účastníky pouti římské, vyslovil radost svoji nad vzorným chováním poutníků, jakož i nad zbožností na jevo danou; dával v soukromé
Katol Poutník svatý . Otka Skrbenský Italos Řím
15 article
rozmluvě na to důraz, že tato pobožnost, jakož i celá pouť byla konána úplně dobrovolně, beze všeho nucení, což má ovšem tím větší cenu, poněvadž byla provedena s nemalými oběťmi jako každá jiná pouť. Toto lichotivé uznání Jeho knížecí arcibiskupské Milosti vzpružilo zajisté ochotu snášeti trpělivě všecky nepříjemnosti, kterým snad nebyli ně- kteří účastníci zvyklí, které však jsou nevyhnutel- nými při větším množství poutníků. Život společný má jisté obtíže, avšak ne takové, kterých by nebylo možno snésti. Vzor Spasitele našeho právě poutníkům má stále tanouti na mysli, což také bylo s povděkem na účastnících znamenati. K tomu přispěl též ne- málo vzácný příklad našeho milovaného arcipastýře, který svým účastenstvím dokázal, kterak se pouť má konati k větší slávě Boží a k duchovnímu prospěchu jednotlivců. Za takový zdar české pouti jsme proto nemalou vděčností zavázáni Jeho knížecí Milosti ndp. arci- biskupu Lvu svob. pánu Skrbenskému, kterému tuto vděčnost nejlépe projevíme, bude- meli nejen v životě soukromém, nýbrž i veřejném vždy a všude se říditi vznešenými naukami sv. víry katoli- cké a budeme-li vyznávati nejen slo- vy, nýbrž také skutky, které jsou nevyhnu- telně potřebnými pro nás samy. V neděli, dne 29. dubna shromáždili se všichni poutníci v památném kostele Maria Maggiore o půl osmé hodině v poboční kapli, která péčí vsdp. monsign. Frant. Zapletala, horlivého vice- rektora české kolleje v Římě, byla pro nás úplně re- servována, tak že neměl tam kromě našich poutníků, nikdo přístupu; mohli jsme tedy konati nerušeně mezi četnými jinými poutníky svoji pobožnost. Tato basilika náleží k největším chrámům římským, které jsou královně všech Svatých zasvěceny. Jan Patrizi
Skrbenský svatý Marius František Zapletal Patrizi Řím