1
masthead
Strana 2. Číslo 120.
2
masthead
RATOLICKE LISTK,
3
masthead
Dne 3. května 1900
4
article
v příčině úpravy platů industriálních učitelek ve smyslu
jednotného služného vyslovila zřejměji a jasněji, tak totiž, že
se jedná o odstranění nejnižších tříd. Zástupce vlády dvorní
rada Schroubek upozorňuje, že výše remunerace dosud
není určena zákonem, nýbrž pouze mezi zemskou školní
radou a zemským výborem smluvena, tak že snad není za-
potřebí, aby se v té příčině dodávalo něco k návrhům sub-
komitétu; ovšem že bude zapotřebí nové zákonné úpravy,
poněvadž i platný zákon z r. 1899 spočívá na soustavě tříd
místních. Posl. hr. Zedtwitz míní, že úprava ta bude
dosti snadná, poněvadž prvé 4 třídy bez toho již v té
příčině jsou jednotně upraveny a dodatek, který sobě přeje
posl. König, nepokládá za nutný. Posl. Šťastný míní,
že zmínka o remuneraci je zbytečná. Odst. 9. přijat celkem
dle návrhu subkomitétu v tomto znění: »Služné industriál-
ních učitelek budiž i na dále vyměřováno vůbec částkami
stanovenými v zákoně z r. 1899, avšak služné učitelek indu-
striálních slušelo by upravovati dle soustavy jednotného zá-
kladního služného. Při odst. 10. rozpředla se delší debatao
tom, nemá-li se vůbec škrtnouti vzhledem k tomu, že zemský
výbor již osnovu zákona o platech pro učitele náboženství
předložil, kteráž přikázána jest vsdp. kan. dru. Karlachovi.
Rokování toho súčastnili se posl. velmistr dr. Horák, ka-
novník dr. Karlach, Posselt, Legler, hrabě
Zedtwitz, Bendel, König, Fournier a dr.
Schroubek
Posl
Zedtwitz
König
Karlach
doktor
Horák
Posselt
Legler
Bendel
Fournier
5
article
Scharf. Odstavec 10. zachován většinou hlasů s dodat-
kem, aby se úprava stala ve smyslu soustavy osobních tříd
služného. Při odstavci 11. posl. Šťastný navrhuje, aby
výslužné nebylo stanoveno nejvyšším služným učitelským
po případě aby příspěvek učitelů na výslužné byl vyšší. Ro-
kování súčastnili se posl. dr. Fournier, posl. Š pin-
dler a posl. hrabě Zedtwitz, jenž dává na uváženou,
jestli by se nemohla otázka výslužného uvésti ve spojení
s pojištěním u fondu císaře Františka Josefa a poslanec dr.
Scharf, jenž připomíná, že o věci té bylo již dlouho je-
dnáno ve školské komisi, když jednalo se o učite ky indu-
striální a že by zemský výbor nyní mohl podnět hraběte
Zedtwitze prováděti. Po doslovu posl. Schwarze a Le-
glera odstavec 11. přijat všemi hlasy proti jednomu. Pak
přijata resoluce v příčině úspor jako návrh II. a resoluce,
kterou se zemskému výboru ukládá, aby uvažoval a podal
zprávu, jestli by se nemohly pense učitelské pojišťovati
u fondu císaře Františka Josefa jako návrh III Jako návrh
IV. vřaděna resoluce v příčině zrušení školného, proti je-
jímuž neurčitému znění posl. König navrhuje znění, kte-
rýmž sněm by se zásadně vyslovil pro zrušení školného. —
Posl. dr. Karlach pokládá zrušení školného za otázku fi-
nanční, která náleží povahou do komise budžetní. Ježto vy-
sloveno, že země nemůže přistoupiti na zvýšení přirážek,
třeba vejíti s rozpočtovou komisí ve srozumění a přijati
návrh subkomitétu. Jest to v přední řadě povinností ro-
dičů, aby se o výchovu a vyučování svých dětí staralia
tato povinnost nese to sebou, aby k dosažení tohoto cíle
potřebné prostředky věnovali. Nelze tedy, jak to učinil
posl. König, vybírání školného platu nazvati nemorál-
ním. Řečník přimlouvá se za přijetí návrhu subkomitétu.
Scharf
doktor
Fournier
Zedtwitz
František Josef
Schwarz
König
Posl
Karlach
Š pin
6
article
Posl. hr. Zedtwitz vyslovuje se rovněž proti návrhu
posl. Königa. Posl. Schwarz byl by pro střední cestu
a doporučuje k přijetí resoluční návrh toho znění, že se
sněm zásadně vyslovuje pro zrušení školního platu a že
se ukládá zemskému výboru, aby současně s návrhem na
úpravu platů učitelských předložíl návrh týkající se úhrady
schodku z toho pro zemský fond vyplývající. Další debaty
súčastnili se ještě posl. K önig, Š ťastný, Posselt,
hr. Zedtwitz, dr. Karlach a byly při hlasování
jak resoluční návrh posl. Königa, tak posl. Schwarze za-
mítnut a přijat návrh subkomitétu. Pak následovala po-
rada o resolučním návrhu č V., týkajícím se remunerace
učitelkám industriálním. (Navrhovatel posl. Schwarz.)
Posl
Zedtwitz
König
Schwarz
Š ťastný
Posselt
doktor
Karlach
7
article
V návrhu tomto se vyslovuje, že remunerace industriálních
učitelek, provisorně ustanovených, které upraveny byly
v r. 1894 vynesením zemské školní rady ve srozumění se
zemským výborem, mají býti uvedeny v souhlas s osobním
systémem a stanoviti se sazbou, jež nemá býti nižší, nežli
nejvyšší ve zmíněném vynesení stanovená sazba. Návrh
tento přijat. Dalším předmětem jednání byla volba
generálního zpravodaje pro sněm. Posl. dr. Karlach
navrhuje poslance Schwarze. Přijímá se. Rokováno
pak o tom, jakým způsobem mají býti seřaděna
jednotlivá snesení komise pro sněm a o tom, jak se má
věc vyříditi vzhledem k usnesení sněmu, že má záležitost
tato odevzdána býti komisi rozpočtové. Posl. Schwa rz
zastával mínění, aby se usnesení školské komise ode-
vzdala komisí rozpočtové přímo, aby se o nich vyjádřila,
poněvadž je přesvědčen, že usnesení komise rozpočtové
může býti jen způsobu formálního. Vyslovil se, že komise
rozpočtová k tomu dá svůj souhlas, aby sněm dříve jednal
o zásadách školskou komisí stanovených, a odevzdal pak
věc zemskému výboru, aby finanční effekt její vypracoval
a podal pak o tom zprávu. Tento způsob by představoval
značně zkrácené jednání, kteréž by jedině bylo s to, aby
věc urychlilo tak, že by se ještě v tomto zasedání k pro-
jednání dostala. V záležitosti této absolvována delší de-
bata, v níž ujali se slova hlavně posl. Špindler. hr.
Posl
doktor
Karlach
Schwarz
Špindler
8
article
Zedtwitz, Schwarz, Posselt a Segler
Potom přistoupeno na modus posl. Schwarzem navržený.
Usneseno také, aby předseda komise obrátil se na nej-
vyššího maršálka zemského, aby projednání záležitosti té
co možná nejvíce urychlil. Na to prohlásil poslanec
Schwarz, že úkol referenta může převzíti jen pod
tou podmínkou, budou-li minoritní vota vzata zpět. Pro-
hlášení to však nevztahoval na minoritní votum poslance
hr. Zedtwitze. Vzhledem k tomu ohlásil posl. Legl er,
že stoupenci jeho své minoritní návrhy vezmou zpěť s vý-
hradou obnoviti je, až by se předloha zákona předložila.
Posl. hr. Zedtwitz trvá na svém minoritním votu.
Potom schůze skončena.
Zedtwitz
Schwarz
Posselt
Segler
Posl
9
article
Listy z Korutan.
Listy z Korutan.
(Původní dopis »Katolických Listů«.)
(»Südmark«. — Učitel na bělácké c. k. průmyslovce
— »Bismarkring«. — Souboj mezi studujícími. —
Prorok pangermanismu v Celovci. — Udílení
stipendií.
L 8. Účel spolku »Südmark« jest známý
Připravuje most Němcům v »rajchu« k adriatickému
moři. V poslední době zase udělil tento spolek hojně
podpor — jidášských to grošů — různým korutan-
ským školám a renegátům. Tak škole v Pliberku dal
40 K, soustružnické škole v Naborjetu 400 K, ji-
stému učiteli 60 K atd. Poněvadž různé filiální od-
bory tohoto spolku v Korutanech neseberou mnoho
peněz, dostávají podporu z Berlína a naše ně-
mecké listy zprávy o podobných darech bez ostychu
ve svých sloupcích registrují.
Jaké poměry vládnou na bělácké c. k. průmy-
slové škole, patrno z následujícího. Jakýsi učitel
z obečné školy, jenž mimořádně vyučuje na této od-
borné škole zeměpisu, dovoluje si mezi vyučováním,
místo aby vyučoval svému předmětu, činiti nájezdy
na Čechy, Slovince a vůbec na všechny Slovany.
O Češích prý tak pohrdavě mluví, jako by mohl
všechny strčiti do kapsy. Podobně mluví o korutan-
ských Slovincích a jejich orgánu »Miru«. Tak vy-
učuje učitel, který jest placen ze zemských peněz,
ku kterým Slovinci přispívají celou třetinou a tak
vyučuje na c. k. ústavě nejen německé, nýbrž i slo-
vinské žáky. Někteří učitelé na této c. k. odborné
škole nosí docela veřejně černo-červeno-žluté tužky
s nápisem: »Heil und Sieg Alldeutschland.« Není
to zrada ?!
Němec
Čech
Mir
Korutany
Celovec
Berlín
Čechy
Pliberk
Heil und Sieg Alldeutschland
10
article
Celovecká městská rada nedávno s velikou ra-
dostí vzala na vědomí starostovu zprávu, že zemská
vláda dovolila, aby se jedno celovecké náměstí na-
zývalo »Bismarkring«. No, nyní Celovčanům budou
růsti zlaté fíky
Již několikráte ve svých dopisech jsem psal
o řiditeli celoveckého učitelského ústavu Knapitschovi,
jenž dle toho, jak ve veřejnosti vystupuje, na takové
místo se nehodí. Tentokráte jest mi zase referovati
o jednom případě, který neslouží p. Knapitschovi jako
vychovateli ke cti. Jak »Kärnthner-Zeitung« v po-
sledním čase oznámila, měl Knapitschův syn, studu-
jící na celoveckém gymnasiu, souboj se svým spolu-
žákem, a to v zahradě c. k. učitelského ústavu. Pan
Knapitsch ovšem ihned zmíněnému listu poslal opravu,
že prý to vše bylo jenom »bra«, při které byla jeho
paní přítomna. Pěkná to hra, při které si hošíc
z gymnasia hrají šavlemi tak, že jsou raněni! Jak
spolehlivé zprávy tvrdí, byl mezi oběma studujícími
pravý souboj! — Vyšetřování jest zavedeno a lze
doufati, že přijdou i jiné věci na jevo, o kterých již
štěbetají vrabci na celoveckých střechách.
Knapitschův
Knapitsch
Knapitsch
KärnthnerZeitung
11
article
Dne 6. dubna založili Němci v Celovci podruž-
nici všeobecného německého »Sprach vereinu« v Ber-
líně. Kmotrem byl jakýsi dr. Saalfeld z Berlína.
Účel spolku prý jest pracovati o »čistění« němčiny.
Což jest němčina tak nečistou, že potřebuje celou
řadu spolků, aby ji »očistili«? Spolek chce bezpo-
chyby pracovati jen pro »pangermanismus«, nebot
k čemu by povolávali řečníka až z »rajchu«, z Ber-
lína? Co by asi řekli naši sousedé, kdyby korutanští
Slovinci pozvali si nějakého řečníka, dejme tomu,
třeba z Moskvy! To by bylo hluku a křiku, aleže
tak činí Němci, jest vše v pořádku.
Jak se u nás v Korutansku udělují stipendia,
podal zajímavý doklad celovecký »Mir«; v posledním
16. čísle píše: Zdejší vláda vypisuje každého roku
tři stipendia knížete Rosenberga, o která smějí se
ucházeti zdejší bohoslovci. Loni byl mezi uchazeči též
jeden Slovinec, vůči kterému se vyjádřil dotyčný
úředník zemské vlády: »Vy stipendia nedostanete,
poněvadž jste »ein Windischer«. Letos byl mezi ucha-
zeči zase jeden Slovinec a také ten stipendia ne-
obdržel. Stipendium bylo dáno jednomu německému
bohoslovci, který ho nejméně potřebuje a též za-
slouží. Dvojí loket !
Němec
Saalfeld
Rosenberg
Celovec
Berlín
Moskva
Korutansko
Mira
12
article
Zprávy církovní.
Zprávy církovní.
Osobní věstník duchovenský z arcidie-
cése olomoucké. Dp. Alois Liška, konsistorní
kancléř v Olomouci jest jmenován spiritualem u Škol-
ských sester v Moravské Třebové, dp. Mauric Ku-
dlička, deficient ve Výšově jest jmenován konsistorním
kaneléřem v Olomouci.
Udělení fary. Faru ve Spytinově, podřízenou
patronátu náboženského fondu, udělilo místodržitelství
dp. faráři Janu Nepustilovi ve Velkých Karlovicích
a faru v Řeznovicích dp. faráři Přinosilovi z Bošovic.
Jednota věčného klanění se nejsv. Svá-
tosti oltářní a ku podporování chudých chrámů
Páně v Čechách, stojící pod předsednictvím její Exc.
vysoce urozené paní Marie hraběnky Waldsteinové,
roz. kněžny Schwarzenbergové, uspořádá také letos
obvyklou výstavu paramentů po větší části od údů
jednoty zhotovených. Vystaveno bude: 125 mešních
rouch, 50 pluvialů, 8 párů dalmatik, 10 nebes, 18
vel, 8 pláštíků na ciboria, 7 kalichů, 4 ciboria, 3
monstrance, 38 svícnů, 3 pateny k nemocným, 6 burs,
5 nádobek na sv. oleje, 1 pár mešních konviček,1
pacifikal, 10 mešních knih, 4 kropenice s kropáčem,
2 kaditelnice s loďkami, 12 antipendií, 30 alb, 20
rochett, 20 rochet pro ministranty, 40 pokrývek oltář-
ních, 200 korporalií, 200 purifikatorií, 200 ručníků,
200 humeralií, 130 pal, 6 párů komží pro ministranty,
16 praporců, 14 štol pro zpovědnici, 6 štol ku křtu,
2 lampy oltářní, 1 lucerna k zaopatření. — Výstava
bude trvati od 4. do 8. května v paláci kníž. Schwar-
zenberga na Hradčanech. Volný vstup je po všechny
tyto dny od 10 hod. ráno do 6 hod. večer. Jednota
zve všechny, kdo se o důstojné zhotovení posvátných
rouch, prádla, náčiní atd. v nábožné lásce ku bož-
skému eucharistickému Spasiteli zajímají, k četné
návštěvě.
Liška
Mauric
Fara
Nepustil
Přinosil
Marie
Waldstein
Schwarzenberg
Olomouc
moravský Třebová
Velká Karlovice
Bošovice
Čechy
Hradčany
Páně
korporalia
purifikatoria
ručník
humeralia
13
article
Májová slavnost olšanská. Slavnost našeho
budoucího vzkříšení na svatých polích v Olšanech
bude se konati dle usnesení p. t. representantů »Je-
dnoty lásky k blížnímu«, poněvadž po letošní kruté
a nepohodlné zimě více práce k opravám zapotřebí
jest, až dne 8. července.
V Římě jest nyní 210 klášterů a domů pro
kněze a řeholníky. Dále je tam 187 klášterů žen-
ských, 74 náboženských spolků a bratrstev, 50 pa-
pežských úřadů, 182 křesťanských vyučovacích
ústavů (sirotčinců, kolejí, seminářů) a přes 100 kře-
sťanských světských spolků, klubů, komitétů a druž-
stev. Veliký počet řeholních klášterů, z nichž některé
čítají jen málo členů, vysvětluje se tím, že skoro
každá mužská nebo ženská řehole má svůj dům,
v němž má své sídlo generální představený řádu,
nebo aspoň jeho náměstek, a sice za účelem snad-
nějšího styku s papežskou kurií, kteréž podléhsjí
ovšem všecky náboženské společnosti.
Olšanský
Olšany
Řím
14
article
Konec jubilejních pobožností v Římě.
(Původní dopis »Katol. Listů«.)
Řím, 29. dubna.
Poutníci čeští dospěli konce své pouti. Viděli
velebnou tvář sv. Otce, mnozí byli přijati v audienci,
mnozí zvláště konali pak předepsané pobožnosti za
příčinou získání plnomoených odpustků. Neděle byla
posledním dnem v této věci, který pro nás účastníky
byl skutečně nezapomenutelným a utkví zajisté svojí
velebností a svým rázem v paměti naší na dlouhé
doby. A bude to památka milá. Měli jsme příležitost
vzácnou a milou, že jsme vykonali všecky pobožnosti
s naším milovaným arcipastýřem. ndp. Lvem
svob. pánem Skrbenským, který byl před-
mětem nemalé a zasloužené úcty nejen u poutníků,
nýbrž také Italů, tak že možno právem a bez nad-
sádky tvrditi, že úcta a láska k vrchnímu arcipastýři,
jakož i pravé nadšení proň vzrůstá den ode dne,
zvláště u těch, kterým bylo dopřáno dlíti v jeho pří-
tomnosti. Svojí vlídností a laskavostí získal si již za
svého nastolení rázem přízeň všech, kdož jej poznali.
Slyšeli jsme hlasy samé chvály od poutníků, kterým
tuto v daleké cizině na půdě posvátné milerádi dá-
váme průchod, poněvadž pravdě dlužno vždy a v
všem také propůjčiti správný výraz. Jsme daleci vše-
likého pochlebování a lichocení marného, poněvadž
toto zajisté nemůže nalézti ani u předmětu samého
porozumění, avšak dovedeme také právem oceniti, kdo
nám byl dán za arcipastýře našeho. Píšeme proto
sine ira et studio — bez hněvu a bsz úmyslu pod-
řízeného osobním záležitostem. Jeho knížecí Milost
opětně a opětně promlouval po vykonaných pobož-
nostech s některými účastníky pouti římské, vyslovil
radost svoji nad vzorným chováním poutníků, jakož
i nad zbožností na jevo danou; dával v soukromé
Katol
Poutník
svatý . Otka
Skrbenský
Italos
Řím
15
article
rozmluvě na to důraz, že tato pobožnost, jakož i celá
pouť byla konána úplně dobrovolně, beze
všeho nucení, což má ovšem tím větší cenu,
poněvadž byla provedena s nemalými oběťmi jako
každá jiná pouť. Toto lichotivé uznání Jeho knížecí
arcibiskupské Milosti vzpružilo zajisté ochotu snášeti
trpělivě všecky nepříjemnosti, kterým snad nebyli ně-
kteří účastníci zvyklí, které však jsou nevyhnutel-
nými při větším množství poutníků. Život společný
má jisté obtíže, avšak ne takové, kterých by nebylo
možno snésti. Vzor Spasitele našeho právě poutníkům
má stále tanouti na mysli, což také bylo s povděkem
na účastnících znamenati. K tomu přispěl též ne-
málo vzácný příklad našeho milovaného arcipastýře,
který svým účastenstvím dokázal, kterak se pouť má
konati k větší slávě Boží a k duchovnímu prospěchu
jednotlivců.
Za takový zdar české pouti jsme proto nemalou
vděčností zavázáni Jeho knížecí Milosti ndp. arci-
biskupu Lvu svob. pánu Skrbenskému,
kterému tuto vděčnost nejlépe projevíme, bude-
meli nejen v životě soukromém, nýbrž
i veřejném vždy a všude se říditi
vznešenými naukami sv. víry katoli-
cké a budeme-li vyznávati nejen slo-
vy, nýbrž také skutky, které jsou nevyhnu-
telně potřebnými pro nás samy.
V neděli, dne 29. dubna shromáždili se všichni
poutníci v památném kostele Maria Maggiore
o půl osmé hodině v poboční kapli, která péčí vsdp.
monsign. Frant. Zapletala, horlivého vice-
rektora české kolleje v Římě, byla pro nás úplně re-
servována, tak že neměl tam kromě našich poutníků,
nikdo přístupu; mohli jsme tedy konati nerušeně
mezi četnými jinými poutníky svoji pobožnost. Tato
basilika náleží k největším chrámům římským, které
jsou královně všech Svatých zasvěceny. Jan Patrizi
Skrbenský
svatý
Marius
František
Zapletal
Patrizi
Řím