1
masthead
V Praze, v úterý dne 3l. března.
Praha
2
masthead
K číslu 90
Číslo v Praze za 2h
a na venkově za 4n
Praha
3
article
Na »Národní Listv
ranní a odpolední
npředplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštor:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
Monitor
4
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Kritická situace.
Z Vídně, 31. března. Jako jest v Rako
sku všecko přešinuto, převráceno, tak i v ny-
nější situaci, způsobené revoltou soudců něme-
ckých v království českém, skutečný stav věcí
vyličuje se právě naopak, což jest nestoudností
drzostí a prolhaností, která nemá sobě rovnéa
pro kterou nemáme dosti přiléhavého slova.
Jest skutečně už pyramidou troufalosti, opova-
žuje-li se na př. »N. Wr. Tagbl.« ve své stat
tvrditi, že Čechové jsou tlačicím elementema
že v nynějším okamžiku jsou jen oni překáž-
kou v parlamentním závodě. Stejně jest pře-
krucováním fakt, vykládá-li »N, Fr. Presse«ši-
roce a dlouze, že celá nynější krise zaviněna
byla jedině proto, že Čechové nechtějí vyčkati
3—4 neděle, nežli podán bude zákon, bar.
Beckem ohlášený, k rozřešení jazykových sporů
v Čechách. Tento list osměluje se říci, že po-
čínání Čechů budí dojem frivolnosti a
bohužel, není ve Vídni jediného žurnalistického
orgánu, který by zdejší veřejnosti pověděl pravdu
ovšem vládní listy k pravdě se nesnížují. Také
ministři zastírají hojně temným závojem vinu
Němců a tak jsme svědky, že, co spáchali
Němci počínaje p. drem. Wenceslausem Tittou
a konče p. Freyerem, odpykáváme my a že tu
stojíme na veřejném soudě jako zločinci, kteří
nejen rušíme národní mír v království českém,
kteří nejenom rušíme jednání v rozpočtovém
výboru, ba dokonce ohrožujeme celý parlamen-
tarism v Předlitavsku.
N Wr
Čecho
Beck
Němec
Freyer
Vídeň
Rako
Čechy
Předlitavsko
5
article
Tu jest věru těžko při takovýchto rafino-
vaných lžích zůstati trpělivým a chladným.
Ve dvou listech: v »N. Wr. Tgblitu. « a
»Zeitu« provozuje se proti Čechům prazvláštn
taktika. Poslyšme jen: »Jsou přátelé v parla-
menté, kteří Čechům domiouvají,« vykládá lis
první, »aby věci nehnali do krajnosti, poněvadž
by se jim státi mohlo, že by byli úplné osa-
moceni, kteři připomínají Mladočechům, že,
kdyby sebe lépe pochodili, musili by přinést
oběť, jelikož by ztratili svého zástupce v mini
sterstvu, kdežto důvěrník čleských
agrárníků by se mohl zachranit
vstupem do jiného resortu a místo
dra. Fledlera by mohl dostati portefeuille če-
ský klerikál, čímž by nemálo mladočeská
politika doznala oslabení.«
A stejně hude i druhý list. To vypadá do-
konce jako hrozba, že by se Čechům vzal
portefeuille ministra obchodu a národním po-
slancům svobodomyslným dr. Fiedler z kabinetu.
Ale nechť jen našeptavači obou listů vezmou na
vědomí, že my se nelekáme takových hrozeb a
že dr. Fiedler by byl asi posledním, jenž by
setrvání své v ministerském úřadě vykoupiti
chtěl obětmi na vnější češtině.
V »Zeitu« nalézáme ještě jinou ukázku.
N Wr
Čecho
doktor
Fiedler
6
article
Tam se totiž dovozuje, že prý agrárníkům na
jazykových sporech nezáleží ani tak, jako na
jiných věcech. »Agrárníci všech stran uznávají
hrozivou situaci, do které se do-
staly parlament a vláda — praví se v
jmenovaném listu — i v jiných oborech, nežli
v otázce jazykové.« Agrárnici ukazují k tomu,
že vláda tuze obtěžkána jest sněmovnou, ve
které mají agrárníci většinu. Vláda žádá za
zvýšení kontingentu nováčků, vláda žádá, aby
sněmovna povolila obchodní smlouvu rakousko-
srbskou, kterou se dovoluje dovoz velikého
počtu dobytka ze Srbska, vláda chystá zvýšení
daně lihové — za všechny ohromné požadavky
ty nedala ni jediný populární zákon a tím
učinila agrárníkům věcí takořka nemožnou, hla-
sovati pro požadavky vládní. Agrárníci soudí, že,
kdýby se také podařilo nynější svízele překo-
nati, dostanou se na přetřes jiné otázky stejně
spletité a nerozřešené.
Jsme přesvědčeni, že čeští agrár-
níci a jejich důvěrník v kabinetě odvrhnou
daleko od sebe ničemnou, hanebnou a podlou
domněnku, vyslovenou v »Zeitu«, jakoby k vůl
hmotným zájmům neměli smyslu a porozumění
pro tak velikou věc, o kterou nyní jde, totiž
pro příznivé nám rozřešení jazykového sporu
při soudech v království českém.
Situace v parlamentě jest takovou, že každý
nový den nepřináší pokrok a vyjasnění, nýbrž
spíše zatemnění a sotva překonán svízel
jeden, jest tu ihned druhý. Jest jisto, že parla-
ment všeobecného práva hlasovacího trpí chro-
Srbsko
7
article
Předplacení
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též- redakce
a expedice.
8
article
nickou chorobou těžkou, že tento parlament
všeobecného a rovného práva hlasovacího vše-
cky, kdož od něho očekávali nápravu v pomě-
rech národů neněmeckých, sklamal úplně.
Proto se pochopí, že delegace česká k tomuto
parlamentu lne méně, jelikož také tento parla-
ment vybudován jest na jedné, už tradicionální
zásadě: na zachování državy německé.
Z Vídně, 31. března, »N. Fr. Pr.« ozna-
muje, že poslanci dr. Grosz a baron d'Elvert
prohlásili bar. Beckovi, že Němci by nemohli
dopustiti nějaké podstatné sblížení ministra
justice se stanoviskem českým a že by pro-
hlášení, jež by přesahovalo projev, učiněný již
loni ministrem justice, způsobiti musilo krajní
nespokojenosteNěmců! Tito byli řečí poslance
Maštálky, včera ve výboru rozpočtovém prone-
senou, velmi rozhořčeni a daliopětně vládě
oznámiti, že tato i nemůže povoliti hrozbárv
českým, aniž by hluboce neurazila Němce.
doktor
Grosz
Elvert
Němec
Maštálek
Vídeň
Francie
9
article
Zdravotni stav císařův.
Z Vídně, 31. března. Císař směl včera po
dvou nedělich procházeti se v zámku sehön-
brunnském. Dosud bylo mu lékaři dovoleno je-
nom procházeti se ve velké galerii tohoto zámku
a poslední dobou směla se už při tom otvírati
okna dvorany, takže císař nepohřešoval svěžího
vzduchu.
Dr. Lueger zase ve Vídni.
Z Vídně, 31. března. Purkmistr vídeňský
dr. Lueger vrátí se dnes večer ze šestinedělní
dovolené, kterou ztrávil v Lovráni. Podle zpráv,
odtamtud došlých, zlepšil se stav jeho do té
míry, že mu docela přibylo 8 kg. na váze za
6 neděl dovolené. Víme ovšem od osoby, která
meškala tam u něho, že zlepšení ve stavu jest
toliko fysické a klamné, ježto jinak stav jeho,
uznaný lékaři za kritický, zůstal nezměněn.
Prohlášení dra. Koernera.
Z Vídně, 31. března. »N. Fr. Presse«
uveřejňuje toto prohlášení presi denta
advokátní komory dra. E. Koer-
nera: »Ke zprávě, nadepsané: Česká advo-
kátní komora, ve včerejším čísle Vašeho ct.
listu, žádám, abyste nejlaskavěji konstatovali,
že jsem ve své vlastnosti jako president advo-
doktor
Lueger
Koerner
E Koer
Vídeň
kg
Český advo
10
article
FEUILLETON
FEUILLETON
Abstinence.
11
article
Skoro polovice všech obyvatelů Spojených států
totiž 33 miliony lidí budou od 1. dubna mníti zákonem
zakázáno píti víno, pivo nebo whisky. Dříve vedli
boj protí alkoholu jen úzkoprsí puritáni, kteří viděl
opilce a tudíž budoucího zločince v každém, kdo
vůbec někdy vypil sklenku vína. Vliv těchto fanatiků
na parlamenty byl nepatrný, ještě roku 1870 bylo
jen třem milionům obyvatelů spolkových států zá-
konem znemožněno opatřiti si alkoholické nápoje
a vlastně teprve před dvěma lety počalo hnutí, je
nyní sklonilo dalších 30 milionů pod jho temperen-
clářů.
Hnutí vzniklo v jižních státech. Netečnost čer-
nocha, jeho zvyk po výplatě nepracovati i zločiny.
jichž se dopouštěl na bílých ženách, byly připiso-
vány demonu alkoholu. V pojednávání o otázce, má-l
býti požívání alkoholu zapovězeno, byly však
v jiných částech země odhalovány sociální škody.
jaké působí americký „saloon“. Tím vzrostlo absti-
nenční hnutí v orkán, jenž v několika měsících do-
lehl až ke břehům obou světových moří a hrozí dnes
zničiti dvě ohromná průmyslová odvětví, lihovarství
v Kentucky a pivovárství v St. Louis a Milwaukee.
jižní stát
Kentucky
St . Louis
Milwaukee
12
article
Zde viděti, jak osudným může býti, popustí-li
se úplně uzda hnutí, které samo o sobě jest zajisté
zdravé. Je-li nedotknutelnost majetku přední pod-
mínkou každé civilisace, musí logicky býti nedotknu-
telna také tradicí a zákonem dovolená výrobní čin-
nest. Zákony nově vydané nutí sládky a lihovarníky
(prozatím jen v jižních státech), aby zastavili výrobu.
A s nimi budou statisíce dělníků a hostinských zba-
veny výdělků. Poškozeni budou i farmáři jako do-
davatelé surovin pro pivovary a lihovary. Takovéto
dalekosáhlé sociální opatření musí i u nás vzbuditi
pozornost vzhledem k tomu, že abstinenční hnutí
přešlo již do Evropy a šíří se zvláště v Anglii, Finsku
a jiných zemích.
O tom, zdali jest radna toliko úplná abstinence
jižní stát
Evropa
Anglie
Finsko
13
article
se mínění posud různí. Individuum, jež se po delší
dobu zdržuje požívání alkoholu, pociťuje rozhodně
prospěšné následky na těle i na duchu, naproti tomu
však, jak se zdá, nepřináší abstinence národům
a racám stejný prospěch jako jednotlivci. Říše Mo-
hamedova chřadne. Židé, kteří pijí od dob Šalamou-
nových, zůstali houževnati a schopni živola. Čtyři st
milionů abstinentních Indů dalo se podmaniti a ovlá-
dati hrstkou britských pijáků.
Vůbec žádný národ pijící vodu nestal se posud
velkým v dějinách. Víno bylo mateřským mlékem
velkých národů. Gallové zastavili se v postupu na
jihovýchod, jakmile okusili hroznů vínného kraje ko-
lem dnešního Bordeaux a Francie stala se velikou.
Farmy v severovýchodních státech amerických, do-
movu 4o puritánů, dnes dohospodařily a prodávají
se za babku. Temperenclář stěhuje se na západ,
podlehl v poji s hroudou, která se v Americe pokládá
za chudou, ale jest aspoň tak úrodna jako naše. Také
málo vynikajících jednotlivců pilo vodu
Proto snad jest experiment, jejž Yankeeové na
svém těle provádějí, poněkud odvážlivým. Mohou
svému rozvoji položiti nový základ, nebo jej také
podkopati. Zdá se, že i v alkoholu je skryta jiskra
blahodárného ohně, sneseného Prometheem s Olym-
pu. Je třeba s ní rozumně zacházeti, aby nezpůso-
bila požár, ale je škoda ji úplně, utlumniti.
Ind
Gall
Yankee
Prométheus
Oly
Bordeaux
Francie
severovýchodní stát americký
Amerika
15
article
— Stát žebráků. Jistě žádné jiné město na světě
nemá tolik žebráků jako Pekin, toto ohromné mra-
veniště lidské, jehož obyvatelstvo nelze vůbec přesně
spočítati. Více než 100.000 žebráků prochází denně
ulicemi, ale nejpodivnější při tom jest, že tento
chromný počet chudáků jest pevně zorganisován a
tvcří jaksi stát ve státě. Tato všeobecná organisace
jest do neimenších podrobností pravidelně vypraco-
vána a má svého vládce jako každý monarchistický
stát. V čele jejím stojí král zebráků a jeho autorita
jest všemi podřízenými uznávána! Vládne neobne-
zerě, neboť policie se nestará o zrážky a spory, jež
někdy v žebráckém státě vypuknou. Není však žádné
dynastie, před níž by se pekinští žebráci sklá něli,
král jejich vychází ze všeobecné volby, při níž má
každý žebrák hlasovací právo. Jen zřídka ukazuje se
král svým poddaným, jeho vysoká důstojnost ukládá
mu v té příčině jistou zdrželivost; jen královnu jest
často viděti a ta udržuje také styky s pekinskými
úřady. Obrovské město mají žebráci rozděleno v ur-
čité ckresy, které se přikazují určitým skupinám za
působiště. Všechny veřejné obchody jsou pravidelně
odhadnuty dle svého významu, rozsahu a majetko-
vých poměrů majitelových a zařaděny do vyššího
nebo nižšího tarifu. Tak stáva se almužna jaksi pev-
né stanovencu daní, malý obchodník zaplatí jeden
sapec, větší dva. Neobdrží-li žebrák stanovený obnos,
na nějž, jak soudí, má právo, pokládá se za obět
podvodu a příštího dne se dostaví s tlupou kolegů,
aby proti tomuto zkracování své almužny ve vší for-
mě protestoval. Ale tím nejsou práva žebráků vyčer-
pána. Dvakrát do roka shromáždí se všichni členové
Peking
16
article
tohoto zvláštního státu k velké konferenci, skuteč-
nému žebráckému kongresu, jenž se sestupuje v ur-
čité dny na jaře a na podzim. V těchto dnech mo
také každý žebrák právo vzíti si jistou čásť z pytlů
rýže a mouky, jež mají čínští obchodníci státi na
ulici před krámem. Obchodníci podrobují se nutnosti
a neodváží se protestovati, aby nezpůsobili ještě něco
horšiho. Kromě těchto žebráků z povolání, kteří mají
své výdělkové poměry tak dobře upraveny, jsou však
ještě jiní chud, kteří skutečně zasluhují soucitu
a sice slepci. Ve skupinách po deseti až dvanácti
procházejí ulicemi v řadě za sebou, zadní majíce
ruku položenu na rameně předního. A. tento živý
růženec lidí vleče se namáhavě ulicemí od rána do
večera, hledaje almužnu, za stálého mručení, pláče
a vzdechů.
= Inspektorka klohouků. V Bridgeportu ve státě
Connecticutu byla zavedena zajímavá novota. Tamější
purkmistr propůjčil slečně Watsonové titul a úřad
inspektorky klobouků. Povinností této dámy jest pro-
jíti večer všechna divadla v městě a přesvědčiti se,
zdali dámy ve hledišti nemají účes nebo klobouk,
jenž by osoby za nimi sedící obtěžoval. Nalezne-li
takovou „hříšnici“, má k ní přistoupiti a požádati
ji — ovšem nanejvýš zdvořile — aby klobouk sňala.
Zdráhá-li se tak učiniti, obrátí se inspektorka na di-
vadelníhc ředitele a požádá ho, aby zakročil sám.
Zdali občanky bridgeportské budou s novou inspek-
torkou spokojeny, ject ovšem jiná otázka, ale eman-
cipovaným může býti nové zařízení vhod, aspoň se
nalezlo nové povolání pro ženu .
Watson
Bridgeport
Connecticut