1
masthead
V Praze, v pátek dne 27: března.
Praha
2
masthead
K číslu 86.
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 4h
Praha
3
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
5
article
SIí
SIí
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
am je též redakce
a expedice.
6
article
Teleronické zprávy „Nár. Listů.“
Teleronické zprávy „Nár. Listů.“
Vládní úrady a disposice.
Z Vídně, 27. března. Pozdě do noc
zasedala včera ministerská rada
v parlamentní budově. Zabývala se
prohlášením, které dá dnes v roz-
počtovém výboru poslanecké sněmovny
za rozpravy o vysokých školách ministr vy
učování dr. Marchet ve příčině
zřízení neněmeckých universit,
zabývala se stanoviskem vlády pro nastávající
rokování o rozpočtu ministerstva justice
zabývala se konečně také disposice m
pro případ, že řádný rozpočet na r. 1908
nebude v čas, to jest do konce června t.r.
oběma sněmovnami vyřízen a schválen.
Vláda jest odhodlána požádati za nové pro-
visorium rozpočtové, ale nikoliv na
6 měsíců, nýbrž toliko na jeden měsíc: n
červenec. Z toho jest vidno, že počítá se
na dlouhou kampaň letní.
Dlužno se také připraviti na to, že roz-
prava o ministerstvu justice ve
výboru bude stejně zevrubnou jako jest nyní
při debatě o rozpočtu ministerstva vyučování.
doktor
Marchet
Vídeň
poslanecký sněmovna
7
article
Pokusy, podniknuté vládou, aby se kriti ka
ve výboru o justiční správě, pokud
jde o její se chování oproti národům neně-
meckým, zvláště proti nám Čechům a proti
Slovincům, omezila na míru nejmenší,
lze považovati za marné. Včera prohlásil čelný
poslanec slovinský: »Teď, když chceme
pronášeti důvodné stesky a ža-
loby na justiční správu, že nekoná
svých povinnosti vůči národům neněmeckým,
jak jsou stanoveny platnými záko ny,
chtějí nám zašíti hubu! To si však
nedáme a budeme mluviti, jak
dlouho za dobre uznáme.«
Před hlasováním o universitách.
Z Vídně, 27. března. V rozpočtovém vý-
boru poslanecké sněmovny bude se dne
hlasovati o resolucích, které na-
vrženy byly s české, ruské, ru-
munské a slovinské strany. S ve-
likým napjetím čeká se, jak se zachovají vůči
resoluci Žáčkově křesťanšti sociálové.
Opravdu litovati se musí, že s vola n s n ěm
molravský a krajinský právě na
den, o kterém se v rozpočtovém výboru hla-
suje o české a slovinské univer
Čecho
Žáčkův
Vídeň
8
article
Německý kancléř do Vídně.
Německý kancléř do Vídně.
Z Vídně, 27. března. »N. W. Tgbl.« ozna-
muje na čelném místě a na svůj vrub, že n ě-
mecký kancléř kníže Bülow při-
jede navštíviti ministra zahra-
ničních záležitostí bar. Aehrenthala
v neděli ráno, že zde zůstane dva dni a že ne-
pojede z Vídně, jak se původně z Říma a Be-
nátek oznamovalo, do Italie, nýbrž vrátí se
z Vídně přímo do Berlína v pondělí
večer. V neděli večer uspořádá bar. Aehrenthal
na počest svého hosta banket, v pondělí něme
cký velevyslanec na dvoře vídeňském Tschirsky
snídani. Kníže Bülow bude, podle jmenovaného
listu, nejspíše v ponděli císařem v Schönbrunně
přijat v audienci. Kníže ubytuje se nejspíše na
německém vyslanectví a bude provázen vyslan-
cem v berlínském zahraničním úřadu Flotowem
a tajným vládním radou Scherfrem.
Následník trůnu u dra. Luegra.
Z Vídně, 27. března. Z Opatije se telegra-
fuje, že přibyl tam následník trůnu se svojí
chotí a že odevzdal svoji navštívenku v bytě
purkmistra vídeňského dra. Luegra, který meškal
právě na vyjíždce do Rjeky. Dnes dr. Lueger
představí se arcivévodoví Františku Ferdinandovi
Chorvatská krise.
Z Vídně, 27. března. Chorvatský bán sv.
p. Rauch prohlásil redaktorům zdejších a
maďarských listů, že mešká zde za tím účelem,
aby popohnal u ministra zahraničních zá-
ležitostí barona Aehrenthala obsazení ně-
kolika uprázdnených biskupství
chorvatských, mezi nimi také v Dakově,
které jest neobsazeno již od smrti dra. Jiřího
Strossmayera. Kromý toho jde o jmenování
koadjutorů pro arcibiskupa záhřebského Posilo-
viče a pro arcibiskupa sarajevského dra. Stad-
lera. Na dotaz, co jest s memorandem, o kte-
rém se tvrdilo, že bylo podáno císaři, odpově-
děl bar. Rauch, že celá tato zpráva
jest čirou báchorkou a že panovníkovi
dodán byl nanejvýše toliko manifest
koalice chorvatské. Chorvatský minist
N W Tgbl
Bülow
Kníže
Flotow
Luegr
doktor
Lueger
František Ferdinand
Rauch
Aehrenthal
Strossmayer
Vídeň
Řím
Be
Berlín
Opatije
Rjeka
Scherfr
Tschirsky snídaně
9
article
Josipovič, který zde rovněž mešká, vy-
slovil se, že situace v Chorvatsku
jest skutečně chaotiekou, zvláště
proto, že nemají vůdcové koalice ni nejmenší
ochotý k rozřešení a odstranění zmatků. Minist
prohlásil dále, že jest úmyslem vlády s vol ati
zemský sněm na podzim a potom bán
podá předlohy sněmu, které již ohlásil ve svém
programu
Z Vídně, 27. března. »Reichspost« uve-
řejňuje tuto informaci, která jí došla z pramen
mimořádného. Možno říci, že připravuje
se obrat v politice chorvatské,
není-li už po něm. Četní a čelní politikové chor-
vatští přibyli náhle do Vídně a vešli ve
styky s místy nejvyšími. Jsou to bar.
Rauch, ministr chorvatský Josipovič,
předseda septemvirálního soudu Rakodez ay,
bývalý místobán dr. Nikolič a bývalý bán
hrabě dr. Theodor Pejačevič. Setkání se
všech těchto politiků není docela nahodilým. Dr.
Rakodezay mešká ve Vídni, aby složil do rukou
panovníka přísahu jako nový president septem-
virálního soudu a ministr Josipovič přišel sem,
aby při tom aktu intervenoval. Naskytuje se
však otázka, proč jest baron Rauch
ve Vídni?
Josipovič
Minist
Reichspost
Rauch
doktor
Nikolič
Pejačevič
Rakodezay
Chorvatsko
Vídeň
10
article
Baron Rauch má špatné svědomí j a přijel
do Vídně na radu Wekerlovu. Banus Rauch
daltotiž nedávno do výslužby tř
zasloužilé členy soudu septemvi-
rálního, poněvadž při posledních volbách
nehlasovali. To se stalo bez vědomí dra.
Rakodezaya jakožto předsedy soudu a způsobilo
takové jednání v Chorvatsku zcela přirozeně ve-
likou nevoli. Dr. Rakodezay hodlá vznésti na
bána žalobu u císaře. Není povědomo, zdali se
to stalo již při jeho včerejší audienci, ale jest jisto,
že baron Rauch chtěl býti zde přítomen, a by
mohl vše zmařiti a posloužiti protiinfor-
macemi. Tolikéž jest zajímavým pobyt bývalého
místobána Nikoliče, který má styky s cí-
sařským rodem (jest tu patrné míněn arcivévoda
Leopold Salvator, křidelní pobočník císařův hr.
Paar a polní zbrojmistr bar. Beck) a přibyl do
Vídně, aby posloužiti mohl informacemi.
Tolikéž hr. Pejačevi č. Císaři poslán
poslední manifest chorvatsko-srbské koalice, od
něhož se očekává na místech nejvyšších nějaká
Baron Rauch
Banus Rauch
doktor
Rakodezay
Rauch
Nikolič
Leopold Salvator
Císař
Vídeň
Chorvatsko
Paar
Wekerlovo
12
article
Březen v Řecku.
Březen v Řecku.
V představě lidové u východních národů má rok
vlastně jen dvě části. Měsícem březnem počíná léto,
srpnem zima. Jaro a podzim jsou jen přechodná
období. Kdežto v únoru bývá ještě zima a mráz
hřeje slunce v prvních dnech březnových obyčejně
již tak silně, že přechod k teplé roční době astává
téměř nenadále a náhle.
S prvním hlasem kukačky se tato změna doko-
nává a proto těší se lidé počátkem března na první
její zvolání v lese. Novořecké přísloví sice praví:
„Jedna kukačka ještě nedělá jaro!“, ale lidová víra
jest silnější a záliba pro tohoto ptáka, jenž u všech
národů hraje zvláštní úlohu, projevuje se v mnohých
pověrečných představách. S kukačkou pokládá se
také vlašťovka za jistého posla dokonané změny
ročních časů. Již na prvního března chodí chlapei
s vlašťovkami ze dřeva vyřezanými na hůlkách dům
od domu a zpívají březnovou píseň: „Vlašťovka při-
šla, březen je tu!“
Jest to blahopřání ke změně ročních dob, podob-
ně jako na Sylvestra nebo na Nový rok. „Blechy
a štěnice ven, zdraví a radost dovnitř“, pějí hoši a
dostávají v odměnu pečivo, vejce nebo peníze. Zvlášt-
ní jest, že tento prastarý zvyk zachoval se beze změ-
ny až na naše doby. Odpovídá slavnosti vlašťovek
„chelidonia“, při níž, jak se z řeckého starověku
dochovalo, na příklad v Boedromiu na Rodu hoši
chodili dům od domu a zpívali píseň, která se úplně
srovnává s písní moderní. Také tehdy dostávali v od-
měnu pokrmy a jiné dárky, neboť píseň jejich byla
blahopřáním, v němž se velebí jaro a vlašťovka jako
jeho posel a prosí se o dary. Jakási úcta, jež se v
tomto smyslu vlašťovce prokazuje, vyskytuje se iu
starých Římanů, Germánů a Slovanů.
V Řecku přejímá první březen často již Úlohu
Sylvestr
Blech
Říman
Germán
Řecko
Slovan
13
article
prvního května. Konají se výlety, lidavé zábavy a
hry. Setkáváme se tu s jiným lidovým zvykem, zva-
ným „martis“ nebo „marta“. Staří i mladí zdobí se
t. zv. březnovou nití, totiž červenobílou a zlatem
propletenou nití, která se všude nabízí na prodej.
některých krajích se tato niť při spatření prví
vlašťovky klade pod kámen na poli. Usadí-li se pod
kamenem za několik dní mravenci, jest to dobrým
znamením pro příští rok. V Athénách a jinde ovíjejí
si zase ješitné ženy březnovou niť kolem zápěstí,
věříce, že je pak březnové slunce neopálí.
Původ tohoto zvyku sluší hledati v t. zv. „eire-
sione“, větvičce olivové, ovázané vlněnou nití, kterou
hoši, jichž rodiče ještě žili, nosili podobně jako hole
s vlašťovkami dům od domu, zpívajíce při tom píseň,
v níž se prosilo za úrodu. Na Samu konal se vždy
z jara velký průvod, při němž hoši nesli eiresione
a dostávali pak dárky. Olivová větev upadla již v za-
pomenutí, ale červenobílé vlněné nitě zachovaly se
podnes.
Nestálost březnového počasí vyjádřuje lid tím,
že březen má dvě ženy. Jedna je mladá a krásná,
druhá stará a ošklivá. Pohlédne-li na první, raduje
a usmívá se, při pohledu na druhou však se mračí
a hněvá. Proto se varuje před jeho rozmary, zvláště
v prvních a posledních třech dnech. V těchto dnech
nemá se nic důležitého podnikati ani v domácí, ani
v polní práci. Všechny čtvrtky a pátky v březnu
jsou nešťastné dny. V některých krajích dokonce se
duchovní mají na pozoru, aby neprozradili sedlákům,
kterým dnem v týdnu březen počíná, poněvadž po-
divná pověra hrozí v tom případě ztrátou ženy.
Sam
Olivová
Atény
14
article
= Lavina. Valisské listy přinášejí živé vylíčení
katastrofy v Goppensteinu od hostinského Gsella,
jenž byl nájemcem zříceného hostince: V sobotu dne
29. února v den velkého neštěstí, měli jsme po celý
den nádherné počasí. Večer mělo býti zvláště ve-
selo; byl poslední den v měsíci, tedy den výplatya
bylo uprostřed masopustu. Mnozí hosté chtěli jeti na
maškarní ples do Gampelu v rhonském údolí. O 1.
hod. 20 min. zasedlo 24 našich hostů ve dvou mís-
nostech ke stolu. Deset minut na to, chtěl jsem právě
ve vedlejší světnici natočiti pivo, vběhli do-nitř dv.
malí Italové, volajíce: „Lavina přichází, lavina je
zde!“ Upustil jsem leknutím korbel, který jsem chtěl
právě naplniti, chopil jsem svou chot, jež právě při-
běhla a vrhl jsem se s ní na zemi. V témž okamžiku
srazily se již nad námi stropy a stěny, světlo uhaslo
a celý dům se zakolísal s hrozným praskotem. Druhý
náraz vichru zachvátil dům a vrhl jej se vším pří-
slušenstvím do Lonzy. Jasně jsem viděl, jak sklenice,
láhve a celý buffet nad námi letěly. Naše nohy byly
sevřeny v trámech, jinak byli bychom letěli také.
Již jsem se pokládal za zachráněna, když mi v tom
pokryla ledová přikrývka záda a hlavu, byl to sně-
hový prach laviny, jenž nás zahalil. Jsa jist, že na-
dešla moje poslední hodinka, objal jsem svou choť.
Gsell
Italos
15
article
Byli jsme šťastni, že aspoň můžeme spolu zemříti.
Tuto moji odevzdanost v osud vyrušila však vzpo-
mínka, že se všemi nešťastnými musejí pod troskami
zahynouti také naše děti. Zmocnila se mne divoká
zuřivost, namáhal jsem se nadlidsky, abych mohl
zvednouti hlavu a záda a cítil jsem, že sníh, jenž
nás pokrýval, ponenáhlu povoluje. To mne povzbu-
dilo a zvýšilo moje síly. Těžce dýchaje uvolnil jsem
si konečně hlavu a trup a podařilo se mi také uvol-
niti manželku. Měli jsme opět vzduch, byl nejvyšší
čas. Posud měli jsme obě nohy sevřeny v trámech,
ale celá moje životní síla se znovu probudila, vy-
prostil jsem se a vytáhl bez velké námahy také man-
želku z trosek. Kolem nás bylo vše jako po vymrření,
nebylo slyšeti žádného volání ani vzdechu nebo sté-
nání. Tu před námi však stál muž, opřený zády
o stěnu. Zíral na nás hrozným, ztrnulým pohledem.
Pokoušeli jsme se dostati z něho slovo, ale marně,
stál němý a se zježenými vlasy. Odvlekli jsme jej
kus cesty s sebou, náhle však padl a zemřel. Byl to
účetní podníku. V témže okamžiku zaznělo se všech
stran zoufalé volání. Pobíhajíce sem tam volali
jsme také z plných plic a snažili se lidi povzbuditi.
Ponenáhlu přibíhali také záchranci a konečně přišlo
i světlo, při němž jsme mohli přikročiti k záchran-
né prácí. Byly to hrozné okamzíky.