2
masthead
V Praze, v úterý dne 29. října 1901.
Praha
4
masthead
Na ranní a odpol, lísty
O přiléhami (Naněný Čbrově v
stredu a Literárni Hlidka
v pátek) přelplácí sen
rasze v administra
ns čtvst lota . . . . .
Naněný Čbrov
Literárni Hlidek
6
masthead
s k —
s drojí čonáškou
na čtvt lets . . . . . 7 K 50h
sa něsíc . . . . . . 2 K. 30h
Poštout
na něsí
na čtvrt lek
s drají zišllkou
na pšek
Poštout
8
article
Uherská trůnní řeč.
Uherská trůnní řeč.
S vyšším poměrně napjetím než druhdy
hledělo se tehtokráte zahájení nového
z »čistých« voleb vzešlého sněmu uher-
ského vstřie.
Co vše asi vloží šťastný Polykra
maďarský Koloman Szell v trůnní řeč
krále uherského na prahu dvacátého století
Tomuto novému sněmu uherskému bude
přece uzavírati obchodní a celní smlouvy
nejen s Cislajtánií, ale i se zahraničnými,
cizími mocnostmi, především s Německem,a
vláda Szellova šla do voleb, hlásajíc, že ne-
toliko národohospodářská, nýbrž i politická
budoucnost Uher závisí na zdaru neb ne-
zdaru tohoto mezinárodního vyjednávání a
zápasu. Vzpomeňme jen na obrněný projev
Szellův proti německému celnímu tarifu,
jako proti košutovské agitaci pro hospodář-
skou i politickou rozluku Uher a Cislajtánie
S jakým upokojením, s jakou vírou blahou
odkazoval při zahájení parlamentní kampaně
vídeňské p. dr. Körber na »krásná vlaste-
necká« ta slova svého maďarského přítelea
kollegy o výhodnosti pospolitého
celního území Uher s námil
Nuž, nemohlo-liž se právem očekávat,
že Koloman Szell dá tomuto přesvědčen
svému také přiměřený výraz i v trůnn
řeči, kterou chystá králi svému pro novy
uherský parlament? Přece volbami nedáv
nými Maďarstvo velikou většinou rozhodl
se pro hospodářskou i státoprávní politiku
vlády Szeilovy, i mohlo se tudíž očekávat
že tato ověnčena vítězstvím tak rozhodným
nebude míti příčin, aby tajila se s úmysly
přesvědčení a snažení svého ani vůči Ra
kousku, ani vůči cizině.
Očekávala zejmena veřejnost maďarská
že Koloman Szell v trůnní řeči uherské ne
pomine zúplna mlčením zvučnou řeč rakou-
ského předsedy ministerskéhlop
Körbra ze dne 17. t. m., nýbrž uláme obratnou
rukou svojí její zdánlivé ostny protiuherské.
Szell
Szellův
Uher
Körber
Cislajtánie
Německo
Uhry
9
article
Nuže, nevíme, měla-li cesta Körbrova
do Pešti za účel uchlácholiti důvěrným
slovem podrážděnou citlivost a ješitnost
maďarského kollegy — či rozuměl-li augur
translajtánský augurovi cislajtánskému již
z prvopočátku: krátce a dobře — Koloman
Szell překvapil včerasvět diplomatickou
upjatostí a skoupostí mluvy — jakoby měl —
tipec.
O největších a nejdůležitějších úkolech
jež nastávají novému parlamentu uherskému
nevložil do trůnní řeči než těchto několik
zcela formálních, úřadně plochých a politi-
cky bezbarvých vět: »Předešlý říšský sněm
uspořádal obchodní záležitosti mezi Uhram
a ostatními Mými královstvími a zeměmi na
základě prozatímném. Tyto záležitosti vy
žadují však pro svou hlubokou důležitos
pro veškeren život hospodářský země, aby
byly upraveny v duchu zákona z r. 1867
trvale, na základě spravedli
vého a slušného vyrovnání vzá
jemných interessů. — Za účelem
průprav k mezinárodním smlou-
vám, jež budou pro veškery hospodářské
poměry rozhodně významnými, zapotřebí jest
především nově stanoviti všeobecný celní
tarif, který by stejnoměrně a souladně chrá
nil každé odvětví výroby, zájmy orby, jako
průmyslu.« — —
Toť vše! Ani slova tedy o po-
třebě pospolitosti celního územ
Uher s Cislajtánií, ani nejmens
zmínky o žádoucí solidaritě hospodářské
obou polovin mocnářství habsburského oproti
cizině: nadtož aby byl uznal p. Szell za
vhodné v trůnní řeči položiti důraz na poli
tickou pospolitost obou »siamských dvojčat«
jak nedávno přece sám nazval Uhry a Ci
lajtanii.
Szell
Uher
Pešť
Cislajtánie
Uhry
10
article
Tento ostych, tato diplomatická opat
nost a lakoničnost jest zajistě z míry charakte-
ristickou. Pan Körber jí porozumí, jako my
ji chápeme. Žádná odpověď, je — t a ke
odpovědí . ..
Jako mlčení národův bývá nejvýstraž-
nější mluvou k jich vládcům, tak zajisté také
mlčení Szellovo není pro Körbra žád
ným dobrým znamením příštích
věcí. Přijde den, kde ho upomeneme na
jeho troufala slova ze dne 17. října t r
Uhlídáme, jak zdatně a vítězně dovede ob
hájiti v nastávajícím vyjednávání naše hospo
dářské prošpěchy a zajmy oproti pretensín
Maďarův. Souverenní klid a stručnost mlnvy
Szellovy v kontextu včerejší trůnní řeč
uherské činí dojem magnátské převahy, jež
troufá si s patra ignorovat mnohomluvného
sice, ale v činu slabého soka
Jak epicky šíří se naproti tomu včerejš
trůnní řeč uherská o všech ostatních důleži-
tostech a potřebách říše sv.-štěpánské. S jakou
vřelostí a vroucností vzpomíná se všech mož-
ných národních, politických, kultürnícha
národohospodářských tužeb a potřeb madar
ských. Jaké pronikavé opravy slibuje a ohla
šuje tu národní vláda maďarská svému milo
vanému národu a své drahé vlasti pro zve
lebení její samosprávy, její soudnictví, jej
zemědělství, průmyslu a obchodu.
Až nás pojímá zal a závist, čteme-li na
přiklad: Neblahý stav zemědělství, průmyslu
a obchodu jest předmětem největší naší
starosti. Vláda naše jest si úplně toho vě-
doma, že musí veškerá odvětv
státní správy stejnou měrou na-
pomáhati ku zlepšení stavu ho
spodářského.
Národní výrobu a národn
práci do všech směrů souladně
podporovat, soukromou podni
Körber
Maďarův
11
article
kavostfinančni silou státní př-
měřenými a plodnými invest-
cemi fedrovat, přirozené vodn
dráhy zvelebovat a umělé zři-
zovat, zemědělským a průmyslovým vý-
robkům ve vlasti trhy otvírat, mimo to za-
hraničné trhy jim i při zvýšen
soutěži světové udržovat a nová
tržiště vydobývat, kromě toho druž-
stva společenská pěstovat: to vše jsou úkoly
nejbližší budoucnosti!«
Tak stará se vlastenecká národní vláda
maďarská o svou vlasť a o svůj národ. To
znamená historické státní právo uherské pr
Uhry. Kdyby si nebyli Maďaři vymohli r. 1867
své samostatnosti státní, kdyby mezi tnimi
bylo bývalo takových různých pochybujících
skeptiků, kteří by byli na způsob našich
realistů, našich sociálních demo-
kratů, agrárníků a pokrokářů ná-
rodu maďarskému domlouvali, aby, nemaje
nikde na světě spojenců, zanechal toho » mar-
ného« zápasu svého za státní právo vlasti své
a spokojil se s pouhou národní
autonomií v rámci centralistické ústavy
rakouské, — zdaž by dnes měly Uhry té
své domácí, samostatné, silné vlády, která
by v trůnní řeči takto k nim promlouvala,
takto o zvelebení blahobytu, moci a slávy
Uher se starala?
Ba do duše zahanbiti by se mohli vůči
tomu chrabrému a skvělému příkladu ma-
lého národa maďarského ti zbabělí neb ne-
zdární synové národa našeho, kteří vůči
překážkám a protivenstvím pozbývají mysli
a mrzce navádějí náš lid, aby schý-
lil raději šíje své pod jařmo
cislajtanismu, než by dále podnikal tvrdý
zápas za spravedlivou svou věc a dobre
odvěké právo vlasti svě. Jeliž nás měně
než Maďarův? A jsmedi méně vzdělaní,
méně nadaní, měně schopní a pracovití než
oni? Odpovězte, vy Vestoňové, můžete- li
Maďar
Uher
Maďarův
Uhry
12
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
Uherská trůnní řeč.
Z Pešti, 28. října. Říšský sněm uhersko
byl dnes slavnostně zahájen panovníkem, jenž
o 12. hodině na hradě budinském přečetl násle-
dující trůnní řeč:
Ctění pánové magnáli a poslanci! Mil
věrní! S důvěrou a s naději pozdravujeme vás
na počátku tohoto říšského sněmu. Jste povo-
tání, abyste řešili veledůležité úkoly. Témě
v každém oboru bude potřebí ještě pronikavýcl
zákonodárných opatření, mají-li naše milované
Uhry dosíci onoho stupné duševního a hmotného
rozvoje a rozkvětu, na kterýž je povzněsti pře-
jeme Si se vší vřelosti našeho oteovského srdce.
Z úkolů čekajících vyřízení vystupuje do po-
předí významná otázka hospodářskéh
stavu. Minulý říšský sněm upravil nevyřízené
obchodní poměry mezi zemémi koruny uherské
a Mými ostatními královstvími a zeměmi na zá-
kladé prozatímném. Tyto véci pro svou hluboko
sahající důležitost pro celý hospodářský život
země vyžadují trvalého, s duchem zákona XII.
z roku 1867 souhlasného upravení na základě
spravedlivého a slušného vzájemného vyrovnání
zájmů.
Za účelem připravení mezinárodních ob-
chodních smluv, které mají rozhodujíeí
důležitost pro poměry všeho hospodářství, jest
potřebí ustanoviti především ve smyslu zákona
XXX. z roku 1899 nový všeobecný celni tarif
jenž má rovnoměrně a harmonicky chrániti každé
odvětví výroby, zájmy zemědělské i průmyslové.
Finanční vyrovnání s Chorvat-
skem a Slavonil, jež má býti uzavřeno
ve smyslu zákona XXX. z roku 1868, bude
předmětem vaší péče. Podaří se dojista tak
tuto otázku na základě spravedlnosti a slušnosti
za vzájemné dobré vůle uspokojivě rozřešiti.
Mil
Uher
Chorvat
Pešť
zákon XXX
13
article
Velmi značným úkolem tohoto říšského
sněmu bude uslanoviti počet bran eů
v rámci branné soustavy, poněvadž přislušná
zákonitá opatření pozbývají platnosti. Žádný stál
nemůže opomenouti péče o svou brannou moe
neboť v jeho vlastní síle spočívá největší zá-
ruka bezpečnosti a postavení státu. Vaše vlaste-
nectví a vale moudrost najdou způsob, kterým
tyto veliké státní zájmy v poměru ke hmotné
sile země s přiměřeným důzazem maji býti za-
bezpečeny.
Předehozí říšský sněm vytknul zákony, vy
danými pro zlepšení správy, směr a dráhu ku
dalšímu zákonodárnému tvoření. Osnova zákona
o konání veřejné pokladní a účetní služby jest
nezbytna, aby veřejné dávky v zájmu poplat
níků byly upraveny jednotně a jednodušeji.
Upravení vystéhovalectví a přistěhovalectví ne-
snese dalšího odkladu. Ve spojení s tím nastane
potřeba zavésti na hranicích zemských státní
policii. — Vynikajíeím úkolem nového říšského
sněmu bude správní reforma, která má v celém
oboru správy dle jednotných zásad souhlasně a
postupně býti provedena. Tato významná práce
zasahuje hluboko do celé municipální a obecn
organisace, do poručnictví a řízení disciplinár-
ního. Tato reforma musí vycházeti ze zásady
že vůle státu vyjádřená v zákonech, má býti přive-
dena účinně k platnosti, jednak však že v tomto
rámei bude organisována silná municipálnía
obecní autonomie, která má současně vykonávati
bedlivý dozor na správu. K tomu připojí se
služební pragmatika, v níž se vyjádři zásada
individuální zodpovědnosti výkonných orgánů.
Právem očekává země změnu soustavy
přimých daní. Účelem této opravy bude,
postaviti bernictví na jednotné a spravedlivé
základy. Reforma má se rozšířiti na meze ma-
teriální části bernictví také na berní hospo-
dářství, ba na přiměřenou změnu dnešní org
nisace pro správu.
14
article
Osnova horního zákona má poměry
vynikajícího odvětví naší průmyslové výroby
hornictví, poslaviti na moderní základ. Za úče-
lem definitivního ukončení opravy mě ny
budou předloženy ve vhodnou dobu potřebné
zákony. Naše vláda bude ochotně spolupůsobit
také nadále k tomu, aby otázka organisaee
samosprávy uherské katolické církve dospěla
k rozřešení, jež by bylo s to upraviti toto vele-
důležilé zřízení ke všeobecnému uspokojení.
Otázka doplnění důchodů duchovních
správců bude definitivně rozřešena dle zákona
XIV. z r. 1898 spolu s upravením kongruy ka
tolických duchovních správců obého obřadu za
součinnosti vysokého duchovenstva. Na colé
čáře veřejného vyučování a osvěty chystá se
dlouhá řada opatření, zaručujících intensivní
činnost a zejmena opatření v oboru právnického
a lidového vyučování budou vyžadovati vašeho
spolupůsobení.
Nepříznivý stav zemědělství, průmyslu
obchodu jest naší nejhlavnější panovnickou sta-
rosti. Naše vláda jest si úplně vědoma váhy
svých úkolů a též toho, že všecka odvětví
správy stejným způsobém musejí přispívat
k zlepšení hospodářské situace. Národní pro-
dukci a národní práci ve všech směrech a har
monicky podporovati, soukromou činnost plod
nými finanční síle státu přiměřenými investicemi
podporovali, přirozeně vodní dráhy vyvíjetia
umělé zřizovati, vyvijeli domácí trh pro agri-
kolní a průmyslové výrobky, avšak zachovávati
také při stoupajíeí soutěži zahraniční trhy
zjednávati nová odbytiště, pěstovati společenstva:
všceko to jest hospodářským úkolem nejbližš
hudouenosti.
zákon XIV
15
article
Pokud se týče zejmena orby, poukazujeme
z mnohých v tomto směru chystaných zákono
dárných opatření k důkladnému upravení země
dělského odborného zastoupení, osazování a ra
cionalního parcelování. V oboru průmyslu a ob-
chodu pak chystají se důležitá opafření k po
vznesení a zlacinění dopravy a k rozvoji do-
pravy železniční a lodní. Předběžné práce ke
zřízení peštského obchodního přístavu jsou
proudu. Osnova zákona o lokálních dráhách má
dáti této záležitosti pevný základ a zabezpeči
zdravý vývoj. Chystaná změna živnostenského
zákona má povznésti sily korporační, odborn
vzdělání a maloživnostníky učiniti schopným
konkurence.
16
article
Jako pokračování sociálních reform chystá
se mimo jiné také rozřešení otázky úrazového
pojišťování dělníků. Také na upravení podom-
ního obchodu a tržnictví, otázky nekalé souléže
a sestátnění cejehovnictví jest třeba nových opa-
třeni. Ve všech těchto opatřeních jeví se snaha
chrániti hospodářskou a sociální sílu národa a
jednotně ji rozvljeti.
V oboru s udnietví bude vyžadovati vaš
činnosti vypracování úplného soudního řádu,
spočívajíeího na zásadách ústního a bezprostřed-
ního řízení. K tomu poji se ještě opatření
změnách trestního zákona, o rychlém uspořá
dání pozemkových knih a o novém upraven
práva pro pozemkové knihy. Dokud nebude moc
býti vydán všeobecný občanský zákonník a změ-
něn obchodní zákon na základě soustavně po-
kračujících předběžných prací, bude třeba upra-
viti některé poměry hospodářského života.
Jest se naditi, že nové vojenské treslnírl
zaní, stojící na výši moderní právní vědy, jež
následkem přirozených obtíží nemohlo býti do-
sud provedeno, bude se vám moci předložiti
v nynějším řišském sněmu. Předmětem vaši
péče bude také zlepšení postavení státních úrad-
níků. Naše vláda předloží v té věci osnovu
zákona, jenž bude moci přiměřeně pojistiti po-
stupné provedení zlepšení platů, počínaje od
nejméně honorovaných úřadníků dle finanční
síly státu.
všeobecný občanský zákonník
17
article
Velké jsou úkoly, před nimiž stojíte. Dllo
vybudování a sesílení uherského státu nepři-
pouští ani chvíle odpočinku, nepřipouští žádného
přerušení. Nadějeme se do vašeho patriotismu
a do vaší moudrosti, že s neunavnou vytrva-
losti vykonáte plodnou práci. Při tom spoleháme
na osvícený názor národa, který ví, že zákon
poskytuje pouze ochrany a dává záruku, a je
si vědom, že nejlepší zařízení vlády a zákono-
dárství jen podporují duševní a hospodářské
sesílení a blahobyt lidu, ale netvoří jich. Národ
sám musí si tyto statky skrze svou vytrvalou a
individuální práci a vlasteneckým a zdravým
pospolitým duchem získati. Bude-li společnost
proniknuta tímto vědomím a bude-li se spravo-
vali touto snahou, pak bude země dost schop-
nou a silnou, aby vyplníla úkoly, které ji její
historické poslání a její vysoké národní cíle
předpisují. Srdečná shoda s na ši m
spojenci a trvalý přátelský po-
měr ke všem ostatním mocnostem
dovolují nám doufati, že Prozře-
telnost neodepře nám požehnán
míriu.
Páni magnáti a poslanci! Nechť pod tihou
práce síli vás vědomí, že ve vašich rukou spo-
čívá štěstí celých pokolení a že vaší uvědomě
lou a obětavou práci, věnovanou věci národa,
bude doprovázeti dik přištich generaci. Prosíme
za boží požehnání pro vaši práci, vytrvalosta
úspěch přejeme vám při vašich pracích také
v novém domově, který si tisícileté Uhry zbu
dovaly k slávě a na znamení své prastaré ústav-
nosti. Ujišťujíce vás tímto svou královskou mi-
lostí, prohlašujeme říšský sněm za zahájený.«
Trůnní řeč byla přijata bouřiivým voláním
»eljen !«
Uher
18
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 28. řijna.
Kallny v nesnázích.
Věci v okupovaných zemích došly tak da
leko, že političtí a policejní úřadníci mohou s
všecko dovoliti. Vždyť v Ljubinjí v Hercegoviné
jeden mohamedán byl zavřen na 5 dní proto
že policajtovi na potkání řekl »servus«, čímá
tento mocný pán cítil se uražena!
Pan Kallay mešká nyní v Pešti a přičiňuje
se oslabiti dojem zpráv, ké v posledních mě-
sících z jeho vilajetu pronikly. Současně da
rozeslati všem okresním predstojníkům okružník
čís. 1484, ve kterém je žádá, aby občany zby-
tečně netýrali, naopak, aby »jak tak zv. moha-
dánským vůdcům, tak pravoslavným malkon-
tentům v osobních stycích vycházeli v ústrely
s největší vlídností«.
Ale okresním predstojníkům týrání občano
stalo se druhou přirozeností, tak že jim těžko
bude obrátit.
Mohamedáni v Bosně i Hercegovině jsou
hromadně pokutováni za to, že dne 31. srpna
oslavili narozeniny sultánovy. Jen v Ljubuškém
v Hercegovině bylo mohamedánským vůdcům
uloženo 11 citelných pokut. Mohamedání se
strojí, že příštího roku oslaví 31. srpen demon-
strativně.
Zjištěny jsou osoby, které na rozkaz vyš
ších úřadníků sarajevské vlády vypracovaly sta-
novy známého »spiknuti« pravoslavných a moha-
medánů proti Kallayovi, jež poslány k uveřejnění
»Novému Listu« na Rěce. Jsou to dva mohame-
dánští renegati: Atiř effendi Bachtjarevič, milee
civilního adlata barona Kučery, a jakýsi Osman
Kallay
Kučera
Praha
Ljubinje
Pešť
Boseň
Hercegovina
19
article
Hadžič.
Hadžič.
Německá bagdadská dráha,
Rusko a Francie.
»Hooe BpeM« velmi rozhodně vystupuje
proti německé žurnalistické intrice, mající za
účel ziskati francouzský kapitál na stavbu beg
dadské dráhy. Intrika je velmi prostá: Němei
začali v novinách psáty jakoby Rusko chtělo se
zúčastniti stavby bagadské dráhy a dáti ne
stavbu její peníze — a franeouzští ka-
pitalisté, pasoucí po výnosných zahraničnýeh
podnieích, honem posplehají a Némeům dávaji
na dráhu peníze, kterých potřebují. »Člověk se
nejprvé zlobi, ale na konec dá se do smíchu
této solidné nestydatosti německé žurnalistiky«,
výjadřuje se petrohradský list.
Francouzům vytýká nerozvážlivost, s jakou
podporují německý železničný podnik v Male
Asii, a praví, že je to zrovna tak, jako kdyby
Rusko podporovalo podobný podnik německý
v Štrasburku nebo Metách a při tom myslilo
že to Francie, spojenec Ruska, shledá věc
slušnou a pořádnou.
Anarchie v Turecku.
Hadžič
Francouz
Rusko
Francie
Mala Asie
Štrasburk
Turecko
Hooe BpeM
20
article
Bělehradské »Večerní Novosti« uveřejňuj
následující dopis z Turecka:
V Turecku panuje úplná anarchie. Caři-
hradská policie a žandarmerie dnem i noch
pronásleduje, bije, zatýká jednak Armenya
Bulhary, jednak tureckou omladinu, jež j
ve spojení s emígranty »Mladoturky«. V So-
lunu utvořily se dva nové revolučné ko-
mitěty, armenský a arnautský. Solunský
valija bude svržen, že o tom zpředu nevědéo
a nedovedl vypálrati stopu revolucionářů
V celém solunském vilajetu potloukají se roz-
ličné hajdueké čety. Valija žádal, aby mu byly
poslány vojenské posily. V Bitolii pobouřilo
se vojsko, že nedostává ani zoldu, ani jist
V bitolském vilajetu každý den udávají se
šarvátky mezi vojskem a bulharskými čelami
Tržiště v Janině je zavřeno. Toskově, kmen
arnautský, odepřeli poslušnost valijovi. V celém
janinském vilajetu Arnauté po-
vstali. Chtějí být připojeni k Ře-
eku. Begové jejich otevřeně chodí do Řecka
turecké úřady neopovažují se proti těmto stykům
zakročíti. V Skadru ani pes nehlásí se
k svému hospodáři. Skaderský valija nesmí vyjio
na ulici. Ve všech městech Arnaute
se bouři a veřejně prohlašují, že nechtějí
déle býti pod vládou sultánovou. V celém ko-
sovském vilajetu po všech vsech slyšeno
kvilení žen a dělí. Turečtí žandarmo vé
vyslaní naproti arnautským ban
ditům přidali se k nim, a mnoho tako
vých čet potlouká se ode vsi ke vsi, ukládaj
sdaně« t. j. výpalné, drancují, odvádějí sličné
divky, vypalují a vraždí muže, ženy i děti
Turecké úřady nepodnikají proti tomu ničeho-
Potrvá-li toto řádéni, srbský živel v kosovském
vilajetu za nedlouho bude vyhlazen.
Bulhar
Toskův
Turecko
Řecko
21
article
Voyron contra Waldersee.
»Matin« uveřejňuje tři listy gen. Voyrona
vůdce francouzského sboru, do Činy za posled-
ních nepokojův vyslaného, k hr. Walderseeovi
Z listů vysvítá — a byly nepochybně také zu
tim účelem otištěny — že generál Voyron do
vedl si zachovati vůči »světomaršálu« Walder-
seeovi úplnou neodvislost, ano že ho vlastně
ňikdy za vrchního velitele, pokud vojska fran
couzského se týče, neuznával. Ovšem dává te
gen. Voyron, jenž zdá se býti zároveň i pravým
diplomatem, hr. Walderseeovi na jevo způsoben
uhlazeným, ale nikoli též bez jisté jemné ironie.
Všechny tři uveřejněně listy Voyronovy jsou od-
povědmi na předchozí dopisy hr. Walderseea
V prvém připomíná gen. Voyron gen. Walder
seeovi důtklivě, že protektorát nad katolickými
missiemi v Číně jest věcí Francie a jejího
vojska. V druhém listu gen. Voyron na ná-
mitku hr. Walderseea, že jednotlivé vesnice
jsou jen francouzskými vlajkami označenya
vyzdobeny, odpovidá gen. Voyron, že humanní
a vlídně vystupování Francouzův získalo těmto
sympatie obyvatelstva, čímž se vysvětluje, že
francouzské vlajky mají převahu. V dopise třetim
odmitá Voyron návrh Walderseeův, aby zřízena
byla v Pekině jediná (prozatímní) mezinárodní
správa za předsednictví generála, jejž by Wal-
dersee jmenoval — nepřímo, ale přece jasně
dost, že bude mu potěšením v obvodu F ran
V drebuém prodejíi
ranní číelo o sobě . . . za 8 b
odpoladtni
. . . ua žk
e dllalkšch na venkově-
ranní čřslo. . . . .
vdpolední . . . . . . . . Bb
Inserat
plati ze hotové nepřed.
Přsěplscení a insarty ptijiná ndmisl-
strace v Marianské ulici č.
Tam nachšeají se tož rsdakee
Uiskárna a espedice . Nárednich Listá“.
Hukopiry ss nivnae-j
Voyron
Voyronův
Walder
Francouzův
Walderseův
Čína
Francie
Nárednich Listat
22
article
couzům vyhraženém prováděti reformy, jež
by hr. Waldersee navrhl. Ani v této věci
neuznali tedy Francouzové nějaké moci výkonné,
jež by stála nad nimi.
K doplňovacím volbám do sboru
obecních starších královského hlav-
ního města Prahy.
Malostranský občanský klub
svolal na včerejší večer do »Malostranské be-
sedy« schůzi volíčů Menšího města pražského,
aby představiti se na ní mohli kandidáti do
sboru obeeních starších pánové Jan Herain,
inženýr a konserválor a Josef Bláha, řídicí
učitel za II. sbor a p. Ant. Svoboda, ob-
chodník za III. sbor.
Francouz
Herain
Bláha
Antonín
Praha
malostranský občanský klub
23
article
Za předsedu schůze zvolený starosta malo-
stranského občanského klubu p. inž. Ot. Ma-
terna, zahájiv schůzi uvitáním účastníků,
vzpomněl důležitosti povšechné situace předvo-
lební, opakoval příčiny, proč nebyl na Mal
straně kompromis uzavřen a doporučoval za tou
příčinou svornou volbu navržených kandidátů,
vesměs věrných příslušníků národní strany svo-
bodomyslné, které klub občanský po zralé úvaze
navrhl v přesvědčení, že budou-li zvoleni v plném
vědomí konání svých povinností, pracovati budou
na radnici pro zdar a rozkvět Malé strany
ku prospěchu veškerého obyvatelstva. (Výborně!)
Na to předseda udělil bezprostředně slovo
kandidátu za II. sbor, inženýru a konservatoru
panu Janu Herainovi, který shromážděnými
velmi sympaticky uvitán, upoutal delší řeči,
věcné a zajímavě vedenou, veškeré poslu-
chače ... Bez dlouhých úvodů a hledaných
slov určitě a jasně vytkl program své působ-
nosti na radnici pro případ svého zvolení. Se
stanoviska, kterým právě p. Herain je znám
jako odhorný a na slovo vzatý znatel topo-
grafieké historie Prahy a jmenovitě Malé strany,
objasnil, jak si představuje možnost jejího roz-
květu, předně co místní rozlohy se týče, vnitřní
její úpravy a posléz jejího postavení k ostatním
částem Prahy. Poloha samotné Malé strany,
ohraničené po jedné straně řekou, na druhé
vrchy, nedá se valně měniti; šíření její však
možno za obvodem. A v tom vidi právě pan
Herain pozdvižení významu Malé strany.
Ing
Otakar
Herain
Ma
Praha
24
article
Jako vzrůstem Vinohradů a Žižkova pošinulo
se těžiště celé Prahy jna pravém břehu Vltavy,
dále do města k Václavskému náměstí, tak by
i vzrůstem města za obvodem Malé strany po-
šinul se obchod dále od mostu Karlova do ulie
malostranských.
Dále způsobem odborným, ale jasným
poukazuje řečník na důležitost kanalisace, které
dlužno pro Malou stranu se domáhati, žádá si
lopšího spojení s Prahou (mostu u Rudolfina),
vypučílává různé projekty, jež dosud nejsou
rozluštěny a jež čekají, jak sbor obecních
starších o nich rozhodne. Ke konci řeči své
uvádi řečník, že na brzké vyplnění potřeb
těchto, bude-li poctěn důvěrou voličstva, bude
ve sboru obecních starších naléhati a že zájmy
všech vrstev občanstva bude míti na paměti
hájiti. (Výborně, dlouhotrvající potlesk.)
Druhý kandidát za II. sbor, p. řídící učitel
Josef Bláha, poukázav k tomu, že už před-
řečník v důkladné a promyšlené řeči objasni
svůj program, připojuje se k němu ve všem a
uvádí, že jako kandidátu II. sboru na mysli mu
tanou předem zájmy voličstva tohoťo sboru. A to
z velké většiny je úřadnictvo. Pracovati, pokud
to na radnici možno, pro blaho této třídy bude
řečník dle všech svých sil. (Výborně !) Řečník
dále poukazuje, že na radnici dvě otázky jsou
jaksi vůdčími. Jest to otázka národně politická
a hospodářská. Pokud prvé se týče, jest to
především otázka národní, kterou mají zástup-
cové tohoto města, tak historického a proslave-
ného, míti na paměti. (Výborně !)
Příkladem má Praha předcházeti ostatním
městům naším v projevech národních, v prote-
stech proti nebezpečí, v hájení svatých práv
národa. (Výborně.)
V druhé otázce hospodářské bylo by zby-
tečno objasňovati, jak může zastupitelstvo pro
hospodářské zájmy celého města pracovati.
Karlův
Bláha
Žižkov
Praha
Vltava
Václavský náměstí
most u Rudolfinum
svatá práv národ
25
article
Řečník zmiňuje se ještě o zájmech Mal
strany, jmenovitě o stavebním jejím programu
a končí tím, že jmenovitě zájmy úřadnictva po-
ctivě bude zastupovati. (Výborně l)
Kandidát za III. sbor p. Svoboda dě-
kuje za důvěru, jež vyslovena mu již na-
bídnutím kandidatury a praví olevřeně, že jako
živnostníku běží mu o zájmy živnostnictva a ty
že hlavně budou předmětem jeho snah na rad-
nici. Až bude zvolen a bude moci něco pro
blaho spoluobčanů vykonati, bude mu nejlepší
odměnou vědomí, že důvěru občanů nezklamal.
(Výborně!)
Předseda inž. p. Materna poděkoval
pp. kandidatům za jejich řečí, ještě jednou po-
ukazuje, že jsou to muží vesměs pocliví, vy-
braní za kandidáty v přesvědčení, že názorům
a přání voličstva úplně vyhoví. Po jeho do-
slovu přijatí všichni tři páni kandidáli jedno-
hlasně za hlučného potlesku. Schůze zakončena
vyzváním předsedovým, aby voličové malo-
stranšti co možná největší účastí při středečních
volbách dali na jevo, že s volbou kandidátů
úplně souhlasí a že vkládají v ně důvěru na-
prostou.
Živnostnictvu v Praze, na Novém
městě!
Doporučujeme Vám za kandidáta III. sboru
osvědčeného zástupce našeho stavu, pracovníka
neunavného a pokrokového, muže ryzího ka-
rakteru a vždy rázného zastance práva,
p. Václava Březnovského,
rukavičkáře, říšského a zemského poslance,
v Praze 225—-II.
Václ. K. Šmakal, starosta společenstva rytců v Praze,
Fr. Chadima, starosta spol. truhlářů, E. Hofbauer,
Mala
Svoboda
Ing
Matern
Březnovský
Václ
Chadim
E Hofbauer
Praha
Francie