ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 61522e20-661e-11dc-998b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 33 celkem · entity: person 135, place 56, org 11, work 1
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
29. kíjna 1901
4 masthead
Číslo 298.
5 article
cizimi. Scházela jim však vnitřní opravdovost a síla. Jim byl proti mysli každý projev ná- rodního ducha a tak i česká práva. Své stano- visko právní budovali na obecném právu řím- ském. Přispěli jak ovšem k sjednocení práv- nímu, k vytvoření moderního právního státu, ale překazili zároveň vývoj domácího práva připravovali státní absoiutism. V tomto ovzduši žil Kornel ze Všehrd. Stal se úřadníkem při úřadu zemském a r. 1493 povolán na úřad místopísaře král. českého. S českými humanisty žil v přátelských styeích, zvláště s Bohuslavem Hasištejnským z Lobkovic. Leč události r. 1493 učinily těmto přátelským svazkům konec. — V otázce smíru Čechů s Římem postavil se Všehrd na stanovisko podobojích, což vedlo k rozdvojení starých těchto přátel. Rozhodnuti toto stalo se ale neobyčejně blahodárným pro české písemnictví; vedlo Všehrda od slupky k jádru. Dal výhost latině a unesen krásam českého jazyka psal napořád již v rodném ja- zyku svém. »Knihy devatery« jsou dílem jeho nejslavnějším.
Jim Kornel Hasištejnský Lobkovic Čecho Všehrdy Řím
6 article
Počal na nich pracovati již roku 1495. vyzván k tomu členy komise, pracující na no vém zřízením zemském. Maje obšírné výpisky z desk a znalost zanesených tam smluv, vnik v podstatu starého českého práva. Roku 1496 měl již napsáno pět knih svých »Práv země české«. Ale stavové pojali mezí tím k němu nedůvěru. Jim šlo při opravě řízení zemského v prvé řadě o to, aby na úkor krále, města lidu obecného těžili ve prospěch svůj a vidouce, že pro tato jich úsili ve slarém českém právu opory není, pokládali znalost jeho za nebez- pečnou. Chtěli nové právo — na svůj pro- spěch. Jich zášť vedla až k udavačství, že prj Všehrd korrigoval desky a změnil starou for muli. Všehrd hájí se proti obvinění tomuto leč vlivem panstva král zbavil ho jeho úřadu při deskách. Všehrd žil potom v Praze jak řečník u soudů a věnoval se svým pracím vě- deckým. Spis svůj dopsal roku 1499. Úče svého díla nejlépe charakterisoval úvodem, v němž di, že nie nenapsal, co by deskami, obecním právem a rozumem nemohlo býti pro- vedeno. Svou práci prováděl methodou kri- tickou a zevrubně uvádí vždy místo, z čehož čerpal. Jest systematik a jeho dílo není pouhým soupisem obyčejů právních. Sloh jeho jes jadrný a s dávkou řečnického palhosu. Kniham devaterými jeho snahy vědecké vyčerpány ne- jsou. Chtěl psáti spis o obecném právu, jehož platnost pro zemi českou neuznával, ba an jeho subsidiární ráz.
Maja Všehrdy Praha
7 article
Stál na domácím právu a neuznával dů- vodů, proč by toto právo mělo ustupovati jinému, cizímu. A to je charakteristické pro právní vědu českou: naši právníci znali cizí právo, ale vždy je přizpůsobovali domácím potřebám a řádům. Všehrd byl odpůrcem snah vyšších stavů, kteří z oligarchických motivů chtěli změniti domáeí právo. Ty nalezly odpor ve Všehrdovi stejně prudký jako úsili o vyloučení veřejnosti desk zemských, stěžejné to zásady deskové.! Toto právní přesvědčení doplňováno bylo humanním smýšlením, které vložilo mu v péro slavný jeho výrok, že úřadníci jsou služebníky vší obce, ochranci vdov a sirotků, slabých a opuštěných.
Všehrdy
8 article
Byl zastancem moci královské v zájmu obec- ném, král však povinen jest obec spravovati dle starých práv a zákonů. Vyšším stavům nebyl milým. Horlil proti útiskům lidu obecnéhoa hájil žalobní právo sedlákovo na soudě zem- ském. Předpovidal, že z bezprávného utiskování lidu obecného velké zlo vzejde zemi české a přímo prorockým duchem vylíčil následky sobe- ckého jednání vyšších stavů. »Konec učiněn bude všemu«, dodává. Zasilaje opis svých knih devaterých pan Kostkovi z Postupie, chtěl jich uveřejnění do- voliti až po své smrti. Pan Kostka zle mu vy- týkal jeho odpor proti vyšším stavům a varovai ho, aby nepsal proti novému — mezi tím vy danému — zřízení zemskému, jak se obecn tvrdilo. Mezi r. 1502 až 1508 provedl druhou redakci díla svého, v níž změnil sice někter její části, duch jeho práce zůstal ale nezměněn.
Kostka
9 article
»Tato pak statečnosť a důslednost, spojená s ne- zištným vlastenectvím, s humánním národně- českým smýšlením, s hlubokým citem pro právo a spravedlnost a zároveň s důkladným právni ckým vzděláním, jež v zápasech vědeckýel neshledává nižádnou protivu k pevnostem k vlastnímu národu, toť jsou ony nesmrtelno přednosti a zásluhy slavného rodáka chrudim ského, jehožto památku jsme postavením pomniku dnes oslavili. Budiž tento památník právnictvu i všemu občanstvu českému ukazovatelem, na němž stojí slova: Tudy vede cesta ! A stávají se pravdivými známé překrásné verše geniálního básníka Nerudy o našich velkých mrtvých, kteří »zraku zmizí a přece svou vahou dále působíl« Památce mistra K. ze Všchrd, slavného vlastence, humanisty i právníka čest a sláva!« Řečník končí za nadšeného potlesku a hlubokého dojmu všech posluchačů, jichž pojal prostranný sál musejní mnoho a mnoho set. Účastníci slavnosti odebrali se na to pro- hlédnout sbírky musejní. Jsou velmí bohatya uspořádany ladně a přehledně. Tímto museem — budovou i jeho sbírkami — postavilo s Chrudím veliký pomník svého kulturního sn
Neruda Všchrd
10 article
O 12. hodině zasednuto ke s poleč- nému banketu, který provázen řadou pří- pitků. Dvorní rada prof. dr. Randa je za- hájil (cisaři rakouskému). Dr. Havelka, sta- rosta král. Chrudimi, děkoval, pohnut, za tal četnou účast všech kruhů právnických. Líč historii pomníku a zdraví vynikajíel hosty. Pri zmínce o prof. dru. Randovi připravili účast- níci tomuto vynikajícímu badateli — »učitel nás všech tu přítomných« — srdečnou a spon- tanní ovaci, která neutuchala, a upřímně akkla- movali prof. Čelakovského ai poslance dra. Pantůčka. Dálo připili: rektor vysokých ško pražských Thdr. Sýkora zasloužilým o po- mník, prof. dr. Henner ideálnímu duchu če- ského právnictva, dr. Prošek druhé české universitě (neutuchající potlosk) a české vědě právní, dr. Boubela jménem právnické jed- noty moravské vzájemnosti právnictva zemi če- ských, dr. Javůrek, advokát z Prahy, pěstění právní vědy jazykem českým, dr. Pantůček (v zastoupení klubu svobodomyslných poslanců) shodé právnické, zástupce A. Č. S. a spolk právníků českých sVsohr de. žení
profesor doktor Randa Havelka Čelakovský Pantůček Sýkora Henner Prošek Boubela Javůrek A Č Chrudim Praha Thdr
11 article
Významným byl přípitek prof. dra. Če la- kovského (za obec pražskou). Všehrd ve svých spisech ukazoval, jaké následky hude míti třídění národa na stavy. České právnictvo vždy hájilo stejné právo všech stavů národa a ukazovalo, že protivy tříd jsou jen do jisté míry oprávněny nikdy však nemají porušovati jednolu národa. Rozpory třídní, oddělování jedněch o druhých a nadpráví třídy nad třidou přivedly nás k Bilé Hoře, a zkušenosti tyto ukazují nám nejlépe, kudy vede správná cesta pokroku svobody národní. České právnictvo mělo vždy mezi sebou dosti jasných hlav, které chápaly dosah rozporů zájmových. Jemu také přísluši práce k nápravě. Dojemným byl okamžik, kdy professor Randa děkoval hluboce pohnut z sympatie a lásku svých žáků. Děkoval a nabá- dal k práci. Brzy snad dojde na založení druh české university. Vzcházejí nám z toho nové úkoly a povinnosti. Povznesenou náladu vhodně doplňoval krásný zpěv chrudimského »Slavojee a mistrovská hra mladého virtuosa J. Kociána, která vyvolala nelíčené nadšení.
profesor doktor Randa J Kocián Všehrdy Bilá hoře
12 article
Po banketu zahájena diskusse o otázkách stavu. Panu dru. Javůrkovi z Prahy ulo ženo ji zahájiti. Úkolem práva jest, by se při způsobovalo živolu, a z toho plynou návrhy na řádné upravení jeho. Nová doba vynesla potřebu několika oprav: společenstevního, poplatkového zákona; profylaktický směr trestního práva lež u nás ladem. V oboru soudního a exekučníh řádu jest oprava již hotova, ale není pochyby. že ji nutno teprve stráviti a že zvláště při trá- vení exekučního řádu máme četné bolesti. Práv- nictvo nedovedlo se ani proti těmto převratům jednotně postaviti ani práci svou k reformám dalším organisovati. Kde leží důvody toho Rozštěpenost stavu jest hlavním. Veliké převraty posledních let vlastně ani právnictvu neponechaly času, aby myslilo také na sebe. Jest natno všal nyní uvážiti, je-li převrat tento již překonán může-li se mysl něsti za společnými efly. Ostatní třídy projevují je na svých sjezdech. Řečník líčí na to zmaření snahy o svolání právnického sjezdu zemí českých a táže se, nebylo-li by vhodno nyní o věci znovu přemýšleti?
Javůrek Praha
13 article
Dvorní rada p. Okenfus vytýká nedo- statky původní organisace sjezdové a má za to, že povinnost svolati případný sjezd spadá na českou právnickou jednotu. Ona nechť stanov pracovní pořad sjezdu. Zatím ovšem bude nutn spokojiti se s málem. Až se právnietvo pozná vytýčí směr celé své práce, pak i sjezdy na- budou větších rozměrů. Zatím tedy ne mnoho. ale dobře Vrchní rada p. Lisec vzpomíná snal moravského právnictva o svolání sjezdu. Ale již tenkráte řečník na to ukázal, že sjezd není účelem, nýbrž že musí býti výsledkem myšlén- kového hnutf. Až bude takováto myšlénka, bude i potřeba sjezdu samozřejmou. Zatím bychom se museli obmeziti na pouhém sjezdu k pozná vání se. Dr. Javůrek sám se obával, že by pouh usnesení o sjezdu vyneslo mrtvé děcko. Sou- hlasí s vrchním radou Liseem. V roce 190 slaví Právnická jednota své čtyřicetileté výročí. a tu bylo by lze této příležitosti použiti k dis- kussi o těch otázkách právních, jež se v po- slední době zvláště naléhavě vyskytly. Necht tedy dnešní schůzka uloží Právnické jednoté, by věc připravovala.
Okenfus doktor Javůrek
14 article
Dr. Pippich vítá myšlenku, aby si právnictvo vytklo směr i cíle své práce. » Nám nejde jen o sdružování se (to činí i jiné stavy) ale o to vyšší stanovisko, nbychom ovládli vě- děním celý veřejný život. To nám uniká. Po- třebujeme své vědeeké sjezdy. Předsta- vuji si vše tak, abychom konečně vystoupili i iniciativně. Necháváme vše ministerstvu, které zákony dle své vůle upravuje. Proč bychom my nemohli vypracovati zákon jazykový, menši- nový, pohližejíce jak k vědecké tak k národní jich stránce. Kdybychom se sami vzehopili, prospěli bychom národu nejlépe. Postavme tyto své snahy na vědecký základ a toto stanovisko povznese je nad vřavu dne.« Jak využita práce fakulty a našich učenců? Zde jeví se úkol i poslání našich sjezdů. (Potlesk.) Když byl p. vrch. r. Lisee doplnil návrhy p. dra. Pippicha poukazem na sociálně- politické zákonodárství, shrnul p. president Wollmann výsledek jednání v přání, by Právnická jednota při svém sjezdu svolala sjezd s uvedeným programem. Dr. Javůrek sli buje, že přednese dnešní usnesení ve schůzi Právnické jednoty.
doktor Pippich Lisee Wollmann Javůrek
15 article
Srdečným rozloučením se s p. Rousem, nuto- rem pomníku Všehrdova ukončena přátelská schůze a diskuse. Telegraficky neb písemně se omluvili ministr spravedlnosti svob. pán Spens - B oo- den, český klůb na radě říšské, presidenu vrehního zemského soudu Veselý, president Exle z Tábora, plzeňský starosta dr. Peták, městský rada dr. Ullrich, president stavební rada Hlávka, starosta dr. Kotrbelee z Tábora, poslanec dr. Otokar svob. pán Pra- zák, starosta Laub z Litomyšle, prof. Zucker, starosta dr. Mašek z Klatov, dr Říha a dr. Pícha z Č. Budějovic, posl. dr. Herold, státní zástupce Jar. ryt. Z aplet a z Lubenova, vl. r. Trapl, dr. Hrdli- čka; velice četné dopísy a telegramy došly zvláště od právníků moravských. Když jsem kráčel večerem k nádraží, cestou zatopenou bílým měsíčním světlem, na straně maje rýsující se silhuetu Chrudimi, z níž pro- bleskovala světla, litoval jsem, že tak vše rychl uplynulo. Ale zároveň cítil jsem, jak dnešní oslava Všehrdova byla více než parádním aktem, že se k mílé vzpomínce českého právnictva na král. Chrudim bude pojití i nejedna naděje do budoucna, naděje společné, radostné, česk práce . .
Rous Všehrdův Veselá Exle doktor Peták Ullrich Hlávek Kotrbelee Otokar svobodník Laub profesor Zucker Mašek Říha Pícha Herold Trapl hrdlit Tábor Litomyšl Klatovy Č . Budějovice Chrudim
16 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — O rozkacenosti něm.nac. vrohního berního inepektora, schlazené na českém praktikantovi dovídáme se z Brna sensační historku. U brněnské finanění správy jest vrch- ním inspektorem německo-nacionální maniak s občasnými záchvaty protičeské zuřivosti, jme- nem Faltner. V tomto hodnostovi zašit jest ně- mecký berserkéř, jehož běs. probouzen bývá nejmalichernějšími podněty, připomínajícími na existenci nenáviděného českého plemene. K tomu stačí po případě i — škatulka sírek s českým
Brno
17 article
nápisem! Běda podřízenému úřadníku, v jehož rukou ji spatří, nejen ocet, ale hotová ky selina sírová rozlita jest mezi tyranem ve zlatém límci a jeho pokorným poddaným Celé finanční ředitelství otrásá se hrůzostraš- nou zprávou o české provokaci, způsobené škatulkou matičních sirek. Nedávno přihodil se případ neuvěřitelné české smělosti, ať nedíme drzosti, — neboť tak věc také byla panem Faltnerem označena. Úřadník p. Eis, Čech, da si na dvéře své úřadovny českou visítku se svým jménem — všichní Námci úřadníci na příslušných dveřích maji rovněž své vísitky, rozumí se, že německé. Sotva že pan vrehní inspektor visitku zočil, zachvácen protičeskou maníí. S rykem o »české provokaci«, o »ně- meckém Brně«, v němž se taková drzost nesmi prý »trpěti«, serval nešťastný papírek, jejž v jeho rukou potkal osud, jaký by pan vreh. inspektor — býli to v jeho moci — připravil všemu česktému, co se u llnanční správy ještě po českul dýchati hýbati osměluje. Běda pak tomu, kdo se tam opováží po česku dokonce promluviti. V tom ohledu učinčnými nesťustníky jsou čeští prakti- kanti a koncipisté. »To prý drzá provokace, Brno je prý městem německý m.s Jakým cholerikem dovede pan Faliner býti a jakých činů je schopen k ukojení svého krocanního nacionalismu, o tom svědčí událost shora již dotčená. Pan Faltner dopadl skupinu svých praktikantů v soukromém hovoru, v němž praktikant Čech proti praktikantům Němcům hájit české stanovisko proti německému v jakési, od Němců sosnované výtržnosti. Než se nebohý učeň finančního umění nadál, již vězel ve spárech pana vrchního inspektora — doslovně.
Faltner Eis Čo Faliner Němec Brno Čechy mecký Brno
18 article
Pan Faltner, — vrchní finanční inspektor — vrhl se na nešťastníka, popadl jej za límec, a za límec vlekl jej pře dvé poschodí bez ohledu na to, koho potká, k vrchnímu finančnímu radovi k zod- povídání — pan vrchní finanční inspektor! Tak se mstí vyšší úřadník Němec na nejnižším, jejž v moci má, poněvadž je Čechem. Tam, kde tlupám německých mstitelů moravských velí vrchní rada zemského soudu d'Eivert jsou ovšem možní i tací vrehní finanční inspektoři. Panu radovi d'Elvertovi, pořadateli hunského vpádu do Litovle, pořádali brněnšti Némci včera po- chodňový průvod, také pan vrehní inspekto Faltner může se ho dočkat, nepodlehne-li ně- kterému ze svých záchvatů protičeské třeštivosti. — Oslava d'Elvertova. Pan d'Elvertje v Brně neodvislý soudní úřadník, je při tom poslancem a dává svému přesvědčení průchodu ták, jak mu libo. Pan d'Eivert stál v popředí obstrukčních uličníků na radě říšské, když há- zeli po presidentech kalamáři, obraceli mini- sterská křesla, zvonili a presidenta insultovalia jeho tenký hlásek s tenkým hláskem Lecherovým tropil s basem Wolfovým a buffo-orgánem Scho nererovým přelibezné kvartetto. Jakkoli právě tehdy měla vláda výjimečné právo, přesadit p d'Eiverta na místo méně pro něho nebezpečné, neučinila tak, naopak, pan dr. d'Elvert povýšen
Faltner Čecho Elvert Elvertův d ' Elvertje Eivert Lecherův Wolfův Litovel Brno zemský soud d ' Eivert
19 article
Však ví, jak má věc zaříditi. Dnes je na nej- lepší cestě státi se presidentem a nemine as dlouhá doba, kdy jméno jeho nalézati se bude mezi kandidáty toho kterého ministerstva. Pan d'Eivert byl totiž jedním z vrchních aranžérů výpravy do Litovle. Jedním z těch, kteří siee netáhnou v čele »nadšencův«, nervou se a ne- pijsou hanebné pivo, kteří ale hezky z pozad své politické tatrmany na drálcích držíce, jim pohybují a je dle libosti dirigují. Pan d'Eivert by asi touž »tajeplnou osobou«, kterou po událostech chuchelských hledala tak úsilovně policie, poněvadž se domnívala, že osoba ta dala do »Nár. Listů- tehdy pověstný inserát »Vzhůru do Chuchle le a který — aspoň onen, který dostal se do rukou úřadu bezpcčnosti — jak dnes prozra- diti můžeme, psala tehdy velmi mladá dáma. dnes slavená zpěvačka u jedné královské opery ... Po panu d' Elvertovi ovšem policie nepátrala, jakkoliv to, co stalo se v Litovli de- setkrát bylo horši toho, co spontanně a bez jakékoliv připravy odehrálo se na výlelním místě na západní dráze, naopak pan ba- ron d' Elvert měl ještě tu odvahu há jiti nejen sebe, nýbrž litovelskou afféru vůboc a dokázati, jednak jak byla nevinnoua na druhé straně, jak byla — o právěnon.
Eivert Elvert jítsetkrát Litovel Chuchle
20 article
Mohlo by se řici, že úřad bezpečnostní proto ponechává inteliektuálního původce události té na pokoji, že je poslancem a následkem toho immunním. Pravda, na to jsme nevzpomněli. Pan dr. d'Elvert je chráněn na všechny strany a z okolnosti té plnou měrou kořistí Když vrátil se z Vídně do Brna, byla mu uspo řádána pouliční oslava. Ba dokonce pochod ňový průvod. Úřad bezpečnostní nejen že prot tomu nic neměl, nýbrž zastaveničko panu vreh nímu radovi prý spoluaranžoval. Ovšem nesm býti pominuto poznámky, že v Brně nalezás policie v — rukou obce. Což ale kdyby naši lidé v Brně byli si usmyslili uspořádat pochodňový průvod — dru. Stránskému? C pak by se bylo potom stalo? Byli by řekli že menšina podrobit se musí většině a nesm provokovat. Dobře, což ale kdybychom si usmy- slili v Praze oslaviti nějakého svého d"E l ver ta?
Elvert Stránský Vídeň Brno Praha E l
21 article
Kdybychom jej totiž měli. Kdyby šlo o muže, jenž pořádal hromadné přepadení německého lidu kdesi ve smíšeném kraji, potom odjel do Vídně, tam brutálnost a násilnictví to háji a pak se jako triumfátor vrátil do Práhy Co by se stalo, kdyby napadlo komusi zapáli pochodeň a nésti ji před byt oslavencův, (am mu provolávat slávu, zpívat ruskou hymnu a pak si pochutnávat na řeči oslavencově s bal- konu mluvené. Představme si to. Co se dělo v Brně, víme, co by se stalo v Praze, kdyby kdo se k tomutéž odhodlal, víme též. A tu velký rozdíl mezi dokonaným faktem na jedné a nemožnou eventualitou na druhé straně, ta propast, která mezi nimi zeje, je právě — — česká otázka. Chceme míti práv činiti totéž, co oni. — Nový čin třebovského hejtmana Peera. Píše se nám z Jevička: V našem městě existují posud vedle české zemské reálky utra- kvistické školy obecné a pak německá měšťan- ská škola chlapecká a tvoří pe nepřetržitou řadu let vlastně jedinou školu v těchže míst- nostech obecní budovy umístněnou, se společ- nými sbírkami učebními a konformní osnovou učební. Když dřívější ředitel škol p. Schöber dán byl na odpočinek, uprázdnilo se místo společného řoditelo tčchto škol! Přiležitosti této
Schöber Vídeň Brno Praha Jeviček
22 article
použilo obecní zastupitelstvo našeho města žádalo za zrušení naprosto zbytečné německ měšťanské školy. Žádáno bylo o to již po třell Proti tomu podaly zdejší židovská obec a as tři německé obce vůkolní žádost k zemsk školní radé, aby školy ty byly rozděleny. Stalo se tak proto, aby ředitelem německé školy měšťanské jmenován býti mohl pověstný na- cionální štváč a učitel na téže škole, Joset Elzler, jemuž bránila nedostatečná kvalifikace. státi se společným ředitelem škol. O žádostech těchto zemská školní rada posud nerozhodla. To nevadilo však okresnímu hejtmanu Peero v Mor. Třehové, jenž o své újmě školy rozděli a ředitele její jmenoval. Poněvadž učinil tak bez vědomi, ba proti vůli obce naší, usneslo s obecní zaslupitelstvo ve schůzi, jež za účelem tím zvláště byla svolána, že pro novou měšťan skou školu německou, jejiž ředitelem jmenova hejtman Peer Etzlera, místností nepropůjčí oznámilo rozhodnutí své telegraficky okresn skolní radě v Mor. Trebové. Zároveň zaslána byla telegrafieká stížnost k zemské školní radě a pěímo k místodržiteli, jejíž výsledek byl ten, že okr. hejtman Peer byl nucen své dřívějš nařízení odvolati. Na to ale uložil na- šomu starostovi p. Emanuelu Sedláčkov dle patentu z r. 1854 pokutu 40 K za to- že prý usnesení obecního zastupitelstva, jímž zamítnuto bylo poskytnutí místa pro oddělenou německou školu, nezrušil, ale dal provésti. Proti tomuto nálezu podána bude sicc stížnost. avšak tim nikterak neuklidní se roztrpčení oby vatelstva našeho města. Obec sama jest odho- dlána k tomu, odepříti vykonávání přenesené působnosti na tak dlouho, dokud nedostanese jí náležité salisfakce.
Mor Třehová Etzler Sedláčkov obecní zastupitelstvo
23 article
— Společnost Národního divadla ko nala včera dopoledne o 10. hod. v malém sále Měšťanské besedy řádnou valnou hr- maďu. Osobně se jí zúčastnilo 19 členů s 31 podílem; mimo to bylo zastoupeno plnými mo- cemi 11 členů s 15 podíly. Celkem bylo tedy zasťaupena 30 členů se 46 podíly. (Společnos Národního divadla má úhrnem 46 členů se 65 podily.) Schůzi zabájil předseda pan Alois W iesner, omlouvaje nepřítomného ředitel p. Gustava Schmoranze, jenž už po několik dní churavi a nemohl ještě včera lože opustit. Polom schválila valná hromada protokoly ustavujíe valné hromady ze 6. května 1900, jakož i mi- mořádné valné hromady z 26. října 1900. Bez debaty schváleny byly zprávy jednatelská účetní, načež vykonány nové volby. Dle spolo- čenské smlouvy Společnosti Národního divadl opouštějí každého roku správu divadelní jeden člen výboru a jeden náhradník, pro příští rok nevolitelni. Z výboru vystoupil p. K. Dimmer, (který už před valnou hromadou členství ve výboru se vzdal), z počtu náhradníků p. J. A. Šimáček. O nových volbách zvoleni byli vesměs dosavadní členové praesidia a výboru; po panu Dimmrovi zvolen do výboru p. ředitel Frant. Mikulejský; novými náhradníky zvoleni pp. Ven- delin Mácha, obchodník, a JUDr. Vlad. Škarda.
W iesner Schmoranz K Dimmer Šimáček Dimmr František Mikulejský Mácha Vlad Polom národní divadlo Společno národní divadlo národní divadl
24 article
Je tedy nový výbor s náhradníky a revisory účtů tento: Alois Wiesner, předseda, dr. Ladislav Klumpar, místopředseda, prof. dr. Gabriel Blažek, prof. dr. Jaroslav HIl u va. dr. Otakar Kose, Frant. Mikulejský, Jos. Rosenberg a Ignát Herrmann Gjakožto delegovaný zástupce »Máje«), členové výboru Vendelín Mácha, J. P. Šebek a dr. Vlad. Škarda, náhradníci; Fr. Jos. Materna, J. Šule a F. Topič, revisoři účtů. Ve lhůtě. společenskou smlouvou stanovené, nebyly po dány k valné hromadě žádné návrhy, takže vol bami byl program vyčerpán. — K volbám do sboru obecních star ších. Z Klubu voličů novoměst- ských se nám píše: V sobotním odpoledním vydání »Národních Listů« uveřejněno jest panem Antonínem Benešem zaslané sdělení, že klub voličů novoměstských vyhledává pro třetí sbor za kandidáty osoby mimo klub stojící. Sdělení toto nespočívá na pravdě, neboť p. Hynel Kreutzer jest členem klubu od té doby, kdy na Nové město se přestěhoval, p. Váelav Břez- novský od založení klubu, p. Jindřich Havlíček po deset let a p. Václav Hropěj jest dokonce členem správního výboru klubu. — Z Novo městského občanského klubu v
Wiesner doktor Klumpar profesor Blažek HIl Kos František Mikulejský Jos Rosenberg Herrmann Gjakožto Mácha Šebek Vlad Matern Beneš Hynel Kreutzer Havlíček Václav Hropěj Francie Váelav Tropez Nova městský občanský klub
25 article
Praze se nám píše: Jak pravdomluvnými slovy a doklady »Č. Politika« proti našim kandi- dátům vystupuje, vysvitá nejlépo z jizlivé po- známky ve včerejším jejím listě uveřejněné, že na naší členské schůzi — jíž obcovalo přes půldruhého sta osob — přítomno bylo prý 16 lidí. Nežádáme a také rozhodně nechiceme, aby staročeská »Č. P.« o našem mladočeském klubu přinášela zprávy chvalitebné, znamenalo bý to konec našeho klubu a jeho čistě svo- bodomyslné zásady »pryč s kompromissem«, ale v zájmu žurnalistické eti zajisté jest, aby časo- pis — máli k němu s vážnosti pohlíženo býti — přinášel zprávy pravdivé aneb aby alespon moudře mlčel. O našich zásadách »Č. P.« roz- hodovati nemůže a jako klub svobodomyslnýo její přízeň ucházeti se nebudeme, zejmena ne proto, drží-li se ne právě čestné zásady: »Účel posvěcuje prostředky.« My svého účelu chceme dosíci prostředky čest- nými a v boji volíme také jenom zbraně čestné, pod úroveň slušnosti nikdy neklesneme a jsme přesvědčeni, že naše zásada ke zlosti »Č. P.« a jeji přátel dříve či později zvítězit — Voličskou schůzi na Malé straně svolává na dnešní večer do »Malostran- ské besedy« v 8 hod. »Malostranský obč. kluh«. Představí se při ní kandidáti do sboru obecních starších, pánové: Josef Bláha, řídící učitel a Jan Herain inženýr a konserv ator z II. sbor a pan Ant. Svoboda, obchodník za III. sbor. musí.
Bláha Herain Antonín malostranský občanský
26 article
— Úmrtí. Pražský obchodník pan Jo stoee Sklenář zemřel dne 26. t. m. o 1/210. hod. večen po dlouhé a trapné nemoci. Pohřeb koná se zejtra dne 29. t. m. z ústřední kaple ve Volšanech. — V pátek dne 25. t. m. o 1/811. hod. dopol. zemřela v Broumově po dlouhé a trapné nemocí mladistvá choť poštovního assistenta pani Viluška Clbul- kova. Pohřeb konal se v neděli dne 27, října o 3. hod. odpol. v Broumově. — Učitelské jubileum. Pan František Bauer, ředilel rolnické školy v Kostelci n. Orl. slavit bude ve čtvrtek dne 31. října t. r. juhileum svého 25letého učitelského působení. Úž to půjde. Česká veřejnost byla v po- slední době zajisté potěšena zprávou, že ve kteréms městě českého jihu — tušíme, že v Soběslavi neb
Sklenář Viluška Bauer Broumov Kostelec můj Soběslav
27 article Třeboni — vvhověno bvlo žádosti veleránskéh
Třeboni — vvhověno bvlo žádosti veleránskéh spolku, aby jeho členové mohli nositi ručnice. Ruch mezi veterány po výzbroji se nyní vzmáhá věrně dl slov, že špatné příklady kazí dobré mravy. Tak sdě- luje se, že také veterání v Kátovicích hodlají podati žádost, aby směli nositi flinty a šavličky. V kruzích veteránských se zcela vážně mluví o tom, že po vy- zbrojení jejich statných řad dnešní presenční služba u vojska se značně zkrátí, nebo prý — zcela zruší. Co na tom pravdy, není ovšem známo, ale jisto jest, že vojenská správa usuzuje takto: »Máme obrovské zásoby starých »venclovek« a »manserovek«, co by- chom s nimi dělali? Ať si je tedy koupí, když chtějí — »čeští« veterání! . . . Nebezpečnou zbraní v jejich rukou nebudou . . .« — Schůze c. k. poštovních expeditorů. V referátu o této schůzi, v neděli, dne 27. října t.r. uveřejněném, uvedeno jest mimo jiné tvrzení pana Matěje, c. k. pošlovního expeditora v Semilech, že apošlmistr v Chocni« platí novému oxpeditoru pouze 25 zlatých měsíčně. Naproti tomu žádá nás pan František Hertl, poštmistr v Chocni, jehož se toto tvrzení týče, abychom konstatovali dle pravdy, že platí expeditorům na své poště zaměstnaným služné minimálních 30 zl. mimo volný byt a světlo a teplo, což p. Matěj sám ví, ježto dopisem ze dne 17. května r. 1897 služby své mu nabídl a také nastoupil.
Matěj Hertl Matěj sám Třeboň Semily Choceň
28 article
— V roce 1897 uchůzel se u pana Hertla o místo expeditora pan S., aby naučil se službě telegrafní. Služby své nabízel zdarma. Pan Hertl tuto nabídku nepřijal, ale navrhl panu S. ihned služného 300 zl. ročně, byt, světlo a otop a poplatky za noční služby. Toto služné za několik měsíců se zvýšilo. Služne 300 zl. nabídl pan Hertl dotyčnému p. expeditorovi proto, poněvadž nařízeno mu tenkráte, přijmouti dal- šiho expeditora, a ředitelství pošt a telegrafů v Praze za tim účelem paušál na kancelářský personál mu právě o 300 zl. ročně zvýšilo. — Arcibiskupovy starosti. Z Kroměříže se oznamuje, že do tamějšího historicky pamálného zámku arcibiskupského jest přístup vůbec zakázán šlechtě. Četní šlechticí, kteří v poslední době zajeli si do Kroměříže, aby si zámek prohlédli, musili se vrátit s nepořízenou. Nápis nedávno v zámku zho- tovený: »Já, dr. Kohn, dal jsem opraviti tento sál nákladem 160.000 K«, vzbudil totiž takový rozruch, zejmena v kruzích šlechtických, že kde kdo jezdil do Kroměřiže, aby spatřil tento doklad arcibiskupské skromnosti. Areibiskup dr. Kohn rozezlil se lidskou zvědavostí a škodolibostí tou měrou, že nařídil, aby zmíněný nápís byl odstraněn. Než se tak stane, nikdo do zámku nesmí ....
Hertl doktor Kohn Praha Kroměříž
29 article
— Moěna na automobilu. Včera dopoledne zastavil se před Brejškovou restaurací automobil in- ženýra pana Ženíška. Zatím co chauffeur doplňoval zásobu benzinovou, sešlí se před automobilem, jako by si byli řekli, pp. Mošna, Innemann a ještě někteří herci Národního divadla. Pan Mošna pošoupl viržinko do jednoho koutku svých úst a pilně při- hlížel, jak chaufleur napájí antomobil. »Je libo, mistře?« kynul inženýr našemu komikovi, když vůz byl benzinem opatřen. »I toť se rozumí, automobilem jsem ještě nejel,« souhlasil Mošna a už seděl vedle inženýra. Mošna na automobilu! To bylo pro pražské obecenstvo podívaná. V okamžiku tlačilo se u Brej- škovy restaurace veliké množství lidí, kteréz Mošny na automobilu mělo velikou radost. »Že tu není fotograf.« mínili jedni. Pražští drožkáři však měli zlost, že nenáviděný automobil těsí se takové pozornosti a že na něm seděl Mošna dali se do vtipkování: »My jedeme hned, bez ben- zinu!« »Už je automobil nacucaný?« — »Co jestli se vám ten vozíček splaší, nebo zastaví?« — »Stojí pod Vyšehradem kráva, aby jej vytáhla ?. ptal se »pan Josef«. — »Dobře, máte humor,« smá se Mošna, »ale nás nedohoníte, s bohem« a auto- mobil odejel směrem ke Karlovu náměslí.
Brejškův Ženíšek Mošna Innemann Josef Karlov náměslit národní divadlo
30 article
— Z ulic vinohradských. Neznámí pacha- telé v pozdních hodinách nočních prováděli v ulicích vinohradských zlomyslné kousky tím, že pernikář- ské boudy rozebírali a součástky jejich na vzdále- nější místa roznesli. Majitel jedné boudy, postavené na nároží Erbenovy ul. a Havlíčkovy tř., v noci na dne- šek boudu hlídal. Po 2. h. v noci přišlo několik mla- diků k boudě a právě když byli v nejlepší činnosti »rozebírací«, vystoupil majitel z úkrytu a zlomysl- níky na místě ztrestal. — V noci na včerejšek byl u domu č. p. 623, náležejícího p. Josefu Vojtěchovi vyvrácen plot zahrádky. Pachatelé přerazili opěrní tyče a vylomen i pískovec, v němž plot byl zasazen. Pátrání po pachatelích je zavedeno. — Přihoda z trati olektrické dráby. Dě- nice Anna Růžičková, 59 roků stará a v Košiřích 79 bydlící, předvčírem odpoledne byla v Plzeňsko třídě tamtéž motorovým vozem elektrické dráhyč. 114 zasažena, povalena a utrpěla poranění na levé noze. Po lékařském přispění byla dělnice ponechána v domácím ošetřování.
Josef Vojtěch Růžičková Erbenův ulice Havlíčkův třída Plzeňsko
31 article
— V nebezpečí utonutí ocil se včera odpo- ledne 57letý Václav Šimůnek, zaměstnaný jako hlídač v podniku firmy A. Lanna. Šimůnkovi bylo nařízeno, aby v noci na dnešek hlídal velký bagger, postavený na hladině Vltavy pod Karlovým mostem. Hlída vsedl do loďky a vesloval k baggru. Když pak s loďky vystupoval, sklouzl, spadl do Vitavy a octl se ve vážném nebezpečí. Dělníci Jan Schneider Josef Loučka z Malé strany, spatřivše tonoucibo, vsedli do loďky, veslovali rychle k onomu místua podařilo se jim hlídače zachránili. Po lékařském při- spění byl Šimůnek odvezen do svého příbytku — Savli a revolverem. V ulici u Kapličkyv Holešovicích včera před polednem pobíhala kočka, na níž jevily se stopy vztekliny. Poněvadž bylo nebez- pečí, že kočka může způsobit značné neštěstí, nad- strážník Sojka šavlí kočku rozsekal. Zdechlinu od- stranil pohodný. — Předvčírem odpoledne pobíhal na ostrově Štvanici vzteklý pes. Policisla Černý učini nebezpečné zvíře neškodným tím, že na něj vypálil dvě rány z revolveru. Pes za nedlouho zcepeněl a pohodný zdechlinu odnesl.
Šimůnek A Lanna Schneider Loučka Sojka Vltava Karlová most Kapličkyv Holešovice
32 article
— Hokynářský krám požárem zničen. Z nezjištěné doposud příčiny vznikl dnes před třetí hodinou ranní obeň v krámě hokynářky Kateřiny Pavlíčkové v čís. 1874—II. ve Wenzigově ulici na hoř. Novém městě. Kolemjdoueí byli na nebezpečí požáru upozornění vycházejícím dýmem a automatem povolali basiče. Tito přijeli ze staroměstského i no- voměstského obecního dvora, dále z Král. Vinohradů a z Nuslí. Pavlíčková, která ležela za španělskou stěnou v krámku a nalezala se ve značném nebez- pečenství, byla v čas z místnosti, dýmem a pl ameny naplněné, vynesena. Hasiči sice oheň záhy uhasili, ale zásoby zboží v krámě byly přece zničené. Škoda obnáší as 2000 korun a jest kryta pojištěním. — Hošík zmrzačen vojenskou patronou. Nebezpečnou hračku opatřil si včera Rudolf Troníček, 12letý syn švadleny v Rymáni u Dobříše. Po nadáv- ných manévrech nalezl školák v polích slepou vo- jenskou patronu, ktarou si včera odnesl do ústraní, aby zkusil její účinek. Dloubal do ní jehlou tak diouho, až pojednou zatřeskla rána a chlapec s vý- křikem klesl. Pozdějí shlodal přišerný účinek neoče- kávaného výbuchu patrony. Oba palce byly mu úplně utrženy, z levé ruky utrženo mu kus masa a také ostatní prsty značně mu poškozeny. Těžce zraněný školák obdržel první pomoc od lékaře p. dra. Šem- bery na Mníšku, načež byl odvezen do zdejší vše- obecné nemocnice.
Pavlíček Král Pavlíčková Troníček Wenzigův ulice Nusle Rymat Dobříš Mníšek
33 article
— Usmrtil se skokem se čtvrtého patra. Mezi obyvateli domů, postavených na Chotkově sil- nici na Malé straně, povstalo včera před 6. hodinou odpolední značné vzrušení následkem zprávy o sebe- vraždě, která se stala v domě čp. 607—III. Před domem shromáždilo se mnoho obecenstva, o podrob- nostech truchlivého toho případu živě rokujícího. Sebevraždu spácha! K. J., 37letý ženatý účetní v Praze. Jaké pohnutky měl J. k provedení zoufalého činu, není s určitostí známo. Vypravuje se, že nebyl ve své domácnosti náležitě spokojen. Včera krátce před 6. hod. odp. účetní otevřel okno, směřující do nadvoří a seskočil se závratné této výše na dlážděné nádvoří. Účinek pádu byl příšerný. Ruce a nohy měl zoufalý muž zpřerážené, rovněž i žebra měl zlomena a jedno žebro proklálo mu srdce. Kdež přišel lékař p. dr. Ullrich, byl účetní ještě na živu, ale stav jeho označil lékař naprosto beznadějaým. V truhle byl těžce zraněný odvezen na malostra- skou policejní strážnici. Na cestě tamtéž zoufalý muž zemřel. Mrtvola převezena do německého pathologického ústavu. Sebevrah zanechal vdovu tři dítky ve staří půldruhého, 4 a 9 let — Ve rvačce nebezpečně pobodán. V Plzeň- ské třídě v Košířích po 2. hod. v noci na dnešek do- stalo se několik mladých dělníků do prudké řeže. Hlavními účastníky bytky byli: 24letý dělník Gustav
K J doktor Ullrich Gustav Praha Plzeň Košíře