2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
29. kíjna 1901
5
article
cizimi. Scházela jim však vnitřní opravdovost
a síla. Jim byl proti mysli každý projev ná-
rodního ducha a tak i česká práva. Své stano-
visko právní budovali na obecném právu řím-
ském. Přispěli jak ovšem k sjednocení práv-
nímu, k vytvoření moderního právního státu,
ale překazili zároveň vývoj domácího práva
připravovali státní absoiutism. V tomto ovzduši
žil Kornel ze Všehrd. Stal se úřadníkem při
úřadu zemském a r. 1493 povolán na úřad
místopísaře král. českého. S českými humanisty
žil v přátelských styeích, zvláště s Bohuslavem
Hasištejnským z Lobkovic. Leč události r. 1493
učinily těmto přátelským svazkům konec. —
V otázce smíru Čechů s Římem postavil se
Všehrd na stanovisko podobojích, což vedlo
k rozdvojení starých těchto přátel. Rozhodnuti
toto stalo se ale neobyčejně blahodárným pro
české písemnictví; vedlo Všehrda od slupky
k jádru. Dal výhost latině a unesen krásam
českého jazyka psal napořád již v rodném ja-
zyku svém. »Knihy devatery« jsou dílem jeho
nejslavnějším.
Jim
Kornel
Hasištejnský
Lobkovic
Čecho
Všehrdy
Řím
6
article
Počal na nich pracovati již roku 1495.
vyzván k tomu členy komise, pracující na no
vém zřízením zemském. Maje obšírné výpisky
z desk a znalost zanesených tam smluv, vnik
v podstatu starého českého práva. Roku 1496
měl již napsáno pět knih svých »Práv země
české«. Ale stavové pojali mezí tím k němu
nedůvěru. Jim šlo při opravě řízení zemského
v prvé řadě o to, aby na úkor krále, města
lidu obecného těžili ve prospěch svůj a vidouce,
že pro tato jich úsili ve slarém českém právu
opory není, pokládali znalost jeho za nebez-
pečnou. Chtěli nové právo — na svůj pro-
spěch. Jich zášť vedla až k udavačství, že prj
Všehrd korrigoval desky a změnil starou for
muli. Všehrd hájí se proti obvinění tomuto
leč vlivem panstva král zbavil ho jeho úřadu
při deskách. Všehrd žil potom v Praze jak
řečník u soudů a věnoval se svým pracím vě-
deckým. Spis svůj dopsal roku 1499. Úče
svého díla nejlépe charakterisoval úvodem,
v němž di, že nie nenapsal, co by deskami,
obecním právem a rozumem nemohlo býti pro-
vedeno. Svou práci prováděl methodou kri-
tickou a zevrubně uvádí vždy místo, z čehož
čerpal. Jest systematik a jeho dílo není pouhým
soupisem obyčejů právních. Sloh jeho jes
jadrný a s dávkou řečnického palhosu. Kniham
devaterými jeho snahy vědecké vyčerpány ne-
jsou. Chtěl psáti spis o obecném právu, jehož
platnost pro zemi českou neuznával, ba an
jeho subsidiární ráz.
Maja
Všehrdy
Praha
7
article
Stál na domácím právu a neuznával dů-
vodů, proč by toto právo mělo ustupovati jinému,
cizímu. A to je charakteristické pro právní vědu
českou: naši právníci znali cizí právo, ale vždy
je přizpůsobovali domácím potřebám a řádům.
Všehrd byl odpůrcem snah vyšších stavů, kteří
z oligarchických motivů chtěli změniti domáeí
právo. Ty nalezly odpor ve Všehrdovi stejně
prudký jako úsili o vyloučení veřejnosti desk
zemských, stěžejné to zásady deskové.! Toto
právní přesvědčení doplňováno bylo humanním
smýšlením, které vložilo mu v péro slavný jeho
výrok, že úřadníci jsou služebníky vší obce,
ochranci vdov a sirotků, slabých a opuštěných.
Všehrdy
8
article
Byl zastancem moci královské v zájmu obec-
ném, král však povinen jest obec spravovati dle
starých práv a zákonů. Vyšším stavům nebyl
milým. Horlil proti útiskům lidu obecnéhoa
hájil žalobní právo sedlákovo na soudě zem-
ském. Předpovidal, že z bezprávného utiskování
lidu obecného velké zlo vzejde zemi české a
přímo prorockým duchem vylíčil následky sobe-
ckého jednání vyšších stavů. »Konec učiněn
bude všemu«, dodává.
Zasilaje opis svých knih devaterých pan
Kostkovi z Postupie, chtěl jich uveřejnění do-
voliti až po své smrti. Pan Kostka zle mu vy-
týkal jeho odpor proti vyšším stavům a varovai
ho, aby nepsal proti novému — mezi tím vy
danému — zřízení zemskému, jak se obecn
tvrdilo. Mezi r. 1502 až 1508 provedl druhou
redakci díla svého, v níž změnil sice někter
její části, duch jeho práce zůstal ale nezměněn.
Kostka
9
article
»Tato pak statečnosť a důslednost, spojená s ne-
zištným vlastenectvím, s humánním národně-
českým smýšlením, s hlubokým citem pro právo
a spravedlnost a zároveň s důkladným právni
ckým vzděláním, jež v zápasech vědeckýel
neshledává nižádnou protivu k pevnostem
k vlastnímu národu, toť jsou ony nesmrtelno
přednosti a zásluhy slavného rodáka chrudim
ského, jehožto památku jsme postavením pomniku
dnes oslavili. Budiž tento památník právnictvu
i všemu občanstvu českému ukazovatelem, na
němž stojí slova: Tudy vede cesta ! A stávají
se pravdivými známé překrásné verše geniálního
básníka Nerudy o našich velkých mrtvých, kteří
»zraku zmizí a přece svou vahou dále působíl«
Památce mistra K. ze Všchrd, slavného vlastence,
humanisty i právníka čest a sláva!« Řečník
končí za nadšeného potlesku a hlubokého dojmu
všech posluchačů, jichž pojal prostranný sál
musejní mnoho a mnoho set.
Účastníci slavnosti odebrali se na to pro-
hlédnout sbírky musejní. Jsou velmí bohatya
uspořádany ladně a přehledně. Tímto museem
— budovou i jeho sbírkami — postavilo s
Chrudím veliký pomník svého kulturního sn
Neruda
Všchrd
10
article
O 12. hodině zasednuto ke s poleč-
nému banketu, který provázen řadou pří-
pitků. Dvorní rada prof. dr. Randa je za-
hájil (cisaři rakouskému). Dr. Havelka, sta-
rosta král. Chrudimi, děkoval, pohnut, za tal
četnou účast všech kruhů právnických. Líč
historii pomníku a zdraví vynikajíel hosty. Pri
zmínce o prof. dru. Randovi připravili účast-
níci tomuto vynikajícímu badateli — »učitel
nás všech tu přítomných« — srdečnou a spon-
tanní ovaci, která neutuchala, a upřímně akkla-
movali prof. Čelakovského ai poslance dra.
Pantůčka. Dálo připili: rektor vysokých ško
pražských Thdr. Sýkora zasloužilým o po-
mník, prof. dr. Henner ideálnímu duchu če-
ského právnictva, dr. Prošek druhé české
universitě (neutuchající potlosk) a české vědě
právní, dr. Boubela jménem právnické jed-
noty moravské vzájemnosti právnictva zemi če-
ských, dr. Javůrek, advokát z Prahy, pěstění
právní vědy jazykem českým, dr. Pantůček
(v zastoupení klubu svobodomyslných poslanců)
shodé právnické, zástupce A. Č. S. a spolk
právníků českých sVsohr de.
žení
profesor
doktor
Randa
Havelka
Čelakovský
Pantůček
Sýkora
Henner
Prošek
Boubela
Javůrek
A Č
Chrudim
Praha
Thdr
11
article
Významným byl přípitek prof. dra. Če la-
kovského (za obec pražskou). Všehrd ve
svých spisech ukazoval, jaké následky hude
míti třídění národa na stavy. České právnictvo
vždy hájilo stejné právo všech stavů národa a
ukazovalo, že protivy tříd jsou jen do jisté míry
oprávněny nikdy však nemají porušovati jednolu
národa. Rozpory třídní, oddělování jedněch o
druhých a nadpráví třídy nad třidou přivedly
nás k Bilé Hoře, a zkušenosti tyto ukazují nám
nejlépe, kudy vede správná cesta pokroku
svobody národní. České právnictvo mělo vždy
mezi sebou dosti jasných hlav, které chápaly
dosah rozporů zájmových. Jemu také přísluši
práce k nápravě. Dojemným byl okamžik, kdy
professor Randa děkoval hluboce pohnut z
sympatie a lásku svých žáků. Děkoval a nabá-
dal k práci. Brzy snad dojde na založení druh
české university. Vzcházejí nám z toho nové
úkoly a povinnosti. Povznesenou náladu vhodně
doplňoval krásný zpěv chrudimského »Slavojee
a mistrovská hra mladého virtuosa J. Kociána,
která vyvolala nelíčené nadšení.
profesor
doktor
Randa
J Kocián
Všehrdy
Bilá hoře
12
article
Po banketu zahájena diskusse o otázkách
stavu. Panu dru. Javůrkovi z Prahy ulo
ženo ji zahájiti. Úkolem práva jest, by se při
způsobovalo živolu, a z toho plynou návrhy na
řádné upravení jeho. Nová doba vynesla potřebu
několika oprav: společenstevního, poplatkového
zákona; profylaktický směr trestního práva lež
u nás ladem. V oboru soudního a exekučníh
řádu jest oprava již hotova, ale není pochyby.
že ji nutno teprve stráviti a že zvláště při trá-
vení exekučního řádu máme četné bolesti. Práv-
nictvo nedovedlo se ani proti těmto převratům
jednotně postaviti ani práci svou k reformám
dalším organisovati. Kde leží důvody toho
Rozštěpenost stavu jest hlavním. Veliké převraty
posledních let vlastně ani právnictvu neponechaly
času, aby myslilo také na sebe. Jest natno všal
nyní uvážiti, je-li převrat tento již překonán
může-li se mysl něsti za společnými efly. Ostatní
třídy projevují je na svých sjezdech. Řečník
líčí na to zmaření snahy o svolání právnického
sjezdu zemí českých a táže se, nebylo-li by
vhodno nyní o věci znovu přemýšleti?
Javůrek
Praha
13
article
Dvorní rada p. Okenfus vytýká nedo-
statky původní organisace sjezdové a má za to,
že povinnost svolati případný sjezd spadá na
českou právnickou jednotu. Ona nechť stanov
pracovní pořad sjezdu. Zatím ovšem bude nutn
spokojiti se s málem. Až se právnietvo pozná
vytýčí směr celé své práce, pak i sjezdy na-
budou větších rozměrů. Zatím tedy ne mnoho.
ale dobře
Vrchní rada p. Lisec vzpomíná snal
moravského právnictva o svolání sjezdu. Ale již
tenkráte řečník na to ukázal, že sjezd není
účelem, nýbrž že musí býti výsledkem myšlén-
kového hnutf. Až bude takováto myšlénka, bude
i potřeba sjezdu samozřejmou. Zatím bychom
se museli obmeziti na pouhém sjezdu k pozná
vání se.
Dr. Javůrek sám se obával, že by pouh
usnesení o sjezdu vyneslo mrtvé děcko. Sou-
hlasí s vrchním radou Liseem. V roce 190
slaví Právnická jednota své čtyřicetileté výročí.
a tu bylo by lze této příležitosti použiti k dis-
kussi o těch otázkách právních, jež se v po-
slední době zvláště naléhavě vyskytly. Necht
tedy dnešní schůzka uloží Právnické jednoté, by
věc připravovala.
Okenfus
doktor
Javůrek
14
article
Dr. Pippich vítá myšlenku, aby si
právnictvo vytklo směr i cíle své práce. » Nám
nejde jen o sdružování se (to činí i jiné stavy)
ale o to vyšší stanovisko, nbychom ovládli vě-
děním celý veřejný život. To nám uniká. Po-
třebujeme své vědeeké sjezdy. Předsta-
vuji si vše tak, abychom konečně vystoupili i
iniciativně. Necháváme vše ministerstvu, které
zákony dle své vůle upravuje. Proč bychom
my nemohli vypracovati zákon jazykový, menši-
nový, pohližejíce jak k vědecké tak k národní
jich stránce. Kdybychom se sami vzehopili,
prospěli bychom národu nejlépe. Postavme tyto
své snahy na vědecký základ a toto stanovisko
povznese je nad vřavu dne.« Jak využita
práce fakulty a našich učenců? Zde jeví se
úkol i poslání našich sjezdů. (Potlesk.)
Když byl p. vrch. r. Lisee doplnil návrhy
p. dra. Pippicha poukazem na sociálně-
politické zákonodárství, shrnul p. president
Wollmann výsledek jednání v přání, by
Právnická jednota při svém sjezdu svolala sjezd
s uvedeným programem. Dr. Javůrek sli
buje, že přednese dnešní usnesení ve schůzi
Právnické jednoty.
doktor
Pippich
Lisee
Wollmann
Javůrek
15
article
Srdečným rozloučením se s p. Rousem, nuto-
rem pomníku Všehrdova ukončena přátelská schůze
a diskuse. Telegraficky neb písemně se omluvili
ministr spravedlnosti svob. pán Spens - B oo-
den, český klůb na radě říšské, presidenu
vrehního zemského soudu Veselý, president
Exle z Tábora, plzeňský starosta dr. Peták,
městský rada dr. Ullrich, president stavební
rada Hlávka, starosta dr. Kotrbelee
z Tábora, poslanec dr. Otokar svob. pán Pra-
zák, starosta Laub z Litomyšle, prof.
Zucker, starosta dr. Mašek z Klatov, dr
Říha a dr. Pícha z Č. Budějovic, posl. dr.
Herold, státní zástupce Jar. ryt. Z aplet a
z Lubenova, vl. r. Trapl, dr. Hrdli-
čka; velice četné dopísy a telegramy došly
zvláště od právníků moravských.
Když jsem kráčel večerem k nádraží, cestou
zatopenou bílým měsíčním světlem, na straně
maje rýsující se silhuetu Chrudimi, z níž pro-
bleskovala světla, litoval jsem, že tak vše rychl
uplynulo.
Ale zároveň cítil jsem, jak dnešní oslava
Všehrdova byla více než parádním aktem, že
se k mílé vzpomínce českého právnictva na
král. Chrudim bude pojití i nejedna naděje do
budoucna, naděje společné, radostné, česk
práce . .
Rous
Všehrdův
Veselá
Exle
doktor
Peták
Ullrich
Hlávek
Kotrbelee
Otokar svobodník
Laub
profesor
Zucker
Mašek
Říha
Pícha
Herold
Trapl
hrdlit
Tábor
Litomyšl
Klatovy
Č . Budějovice
Chrudim
16
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— O rozkacenosti něm.nac. vrohního
berního inepektora, schlazené na českém
praktikantovi dovídáme se z Brna sensační
historku. U brněnské finanění správy jest vrch-
ním inspektorem německo-nacionální maniak
s občasnými záchvaty protičeské zuřivosti, jme-
nem Faltner. V tomto hodnostovi zašit jest ně-
mecký berserkéř, jehož běs. probouzen bývá
nejmalichernějšími podněty, připomínajícími na
existenci nenáviděného českého plemene. K tomu
stačí po případě i — škatulka sírek s českým
Brno
17
article
nápisem! Běda podřízenému úřadníku, v jehož
rukou ji spatří, nejen ocet, ale hotová ky
selina sírová rozlita jest mezi tyranem ve
zlatém límci a jeho pokorným poddaným
Celé finanční ředitelství otrásá se hrůzostraš-
nou zprávou o české provokaci, způsobené
škatulkou matičních sirek. Nedávno přihodil se
případ neuvěřitelné české smělosti, ať nedíme
drzosti, — neboť tak věc také byla panem
Faltnerem označena. Úřadník p. Eis, Čech, da
si na dvéře své úřadovny českou visítku se
svým jménem — všichní Námci úřadníci na
příslušných dveřích maji rovněž své vísitky,
rozumí se, že německé. Sotva že pan vrehní
inspektor visitku zočil, zachvácen protičeskou
maníí. S rykem o »české provokaci«, o »ně-
meckém Brně«, v němž se taková drzost nesmi
prý »trpěti«, serval nešťastný papírek, jejž v jeho
rukou potkal osud, jaký by pan vreh. inspektor
— býli to v jeho moci — připravil všemu česktému,
co se u llnanční správy ještě po českul dýchati
hýbati osměluje. Běda pak tomu, kdo se tam
opováží po česku dokonce promluviti. V tom
ohledu učinčnými nesťustníky jsou čeští prakti-
kanti a koncipisté. »To prý drzá provokace,
Brno je prý městem německý m.s
Jakým cholerikem dovede pan Faliner býti
a jakých činů je schopen k ukojení svého
krocanního nacionalismu, o tom svědčí událost
shora již dotčená. Pan Faltner dopadl skupinu
svých praktikantů v soukromém hovoru, v němž
praktikant Čech proti praktikantům Němcům
hájit české stanovisko proti německému v jakési,
od Němců sosnované výtržnosti. Než se nebohý
učeň finančního umění nadál, již vězel ve
spárech pana vrchního inspektora — doslovně.
Faltner
Eis
Čo
Faliner
Němec
Brno
Čechy
mecký Brno
18
article
Pan Faltner, — vrchní finanční inspektor —
vrhl se na nešťastníka, popadl jej za
límec, a za límec vlekl jej pře
dvé poschodí bez ohledu na to, koho
potká, k vrchnímu finančnímu radovi k zod-
povídání — pan vrchní finanční inspektor! Tak
se mstí vyšší úřadník Němec na nejnižším, jejž
v moci má, poněvadž je Čechem. Tam, kde
tlupám německých mstitelů moravských velí
vrchní rada zemského soudu d'Eivert jsou ovšem
možní i tací vrehní finanční inspektoři. Panu
radovi d'Elvertovi, pořadateli hunského vpádu
do Litovle, pořádali brněnšti Némci včera po-
chodňový průvod, také pan vrehní inspekto
Faltner může se ho dočkat, nepodlehne-li ně-
kterému ze svých záchvatů protičeské třeštivosti.
— Oslava d'Elvertova. Pan d'Elvertje
v Brně neodvislý soudní úřadník, je při tom
poslancem a dává svému přesvědčení průchodu
ták, jak mu libo. Pan d'Eivert stál v popředí
obstrukčních uličníků na radě říšské, když há-
zeli po presidentech kalamáři, obraceli mini-
sterská křesla, zvonili a presidenta insultovalia
jeho tenký hlásek s tenkým hláskem Lecherovým
tropil s basem Wolfovým a buffo-orgánem Scho
nererovým přelibezné kvartetto. Jakkoli právě
tehdy měla vláda výjimečné právo, přesadit p
d'Eiverta na místo méně pro něho nebezpečné,
neučinila tak, naopak, pan dr. d'Elvert povýšen
Faltner
Čecho
Elvert
Elvertův
d ' Elvertje
Eivert
Lecherův
Wolfův
Litovel
Brno
zemský soud d ' Eivert
19
article
Však ví, jak má věc zaříditi. Dnes je na nej-
lepší cestě státi se presidentem a nemine as
dlouhá doba, kdy jméno jeho nalézati se bude
mezi kandidáty toho kterého ministerstva. Pan
d'Eivert byl totiž jedním z vrchních aranžérů
výpravy do Litovle. Jedním z těch, kteří siee
netáhnou v čele »nadšencův«, nervou se a ne-
pijsou hanebné pivo, kteří ale hezky z pozad
své politické tatrmany na drálcích držíce, jim
pohybují a je dle libosti dirigují. Pan d'Eivert by
asi touž »tajeplnou osobou«, kterou po událostech
chuchelských hledala tak úsilovně policie, poněvadž
se domnívala, že osoba ta dala do »Nár. Listů-
tehdy pověstný inserát »Vzhůru do Chuchle le
a který — aspoň onen, který dostal se do
rukou úřadu bezpcčnosti — jak dnes prozra-
diti můžeme, psala tehdy velmi mladá dáma.
dnes slavená zpěvačka u jedné královské
opery ... Po panu d' Elvertovi ovšem policie
nepátrala, jakkoliv to, co stalo se v Litovli de-
setkrát bylo horši toho, co spontanně a bez
jakékoliv připravy odehrálo se na výlelním
místě na západní dráze, naopak pan ba-
ron d' Elvert měl ještě tu odvahu há
jiti nejen sebe, nýbrž litovelskou afféru
vůboc a dokázati, jednak jak byla nevinnoua
na druhé straně, jak byla — o právěnon.
Eivert
Elvert
jítsetkrát
Litovel
Chuchle
20
article
Mohlo by se řici, že úřad bezpečnostní proto
ponechává inteliektuálního původce události té
na pokoji, že je poslancem a následkem toho
immunním. Pravda, na to jsme nevzpomněli.
Pan dr. d'Elvert je chráněn na všechny
strany a z okolnosti té plnou měrou kořistí
Když vrátil se z Vídně do Brna, byla mu uspo
řádána pouliční oslava. Ba dokonce pochod
ňový průvod. Úřad bezpečnostní nejen že prot
tomu nic neměl, nýbrž zastaveničko panu vreh
nímu radovi prý spoluaranžoval. Ovšem nesm
býti pominuto poznámky, že v Brně nalezás
policie v — rukou obce. Což ale kdyby
naši lidé v Brně byli si usmyslili uspořádat
pochodňový průvod — dru. Stránskému? C
pak by se bylo potom stalo? Byli by řekli
že menšina podrobit se musí většině a nesm
provokovat. Dobře, což ale kdybychom si usmy-
slili v Praze oslaviti nějakého svého d"E l ver ta?
Elvert
Stránský
Vídeň
Brno
Praha
E l
21
article
Kdybychom jej totiž měli. Kdyby šlo o muže,
jenž pořádal hromadné přepadení německého
lidu kdesi ve smíšeném kraji, potom odjel do
Vídně, tam brutálnost a násilnictví to háji
a pak se jako triumfátor vrátil do Práhy
Co by se stalo, kdyby napadlo komusi zapáli
pochodeň a nésti ji před byt oslavencův, (am
mu provolávat slávu, zpívat ruskou hymnu a
pak si pochutnávat na řeči oslavencově s bal-
konu mluvené. Představme si to. Co se dělo
v Brně, víme, co by se stalo v Praze, kdyby
kdo se k tomutéž odhodlal, víme též. A tu
velký rozdíl mezi dokonaným faktem na jedné
a nemožnou eventualitou na druhé straně, ta
propast, která mezi nimi zeje, je právě — —
česká otázka. Chceme míti práv
činiti totéž, co oni.
— Nový čin třebovského hejtmana
Peera. Píše se nám z Jevička: V našem městě
existují posud vedle české zemské reálky utra-
kvistické školy obecné a pak německá měšťan-
ská škola chlapecká a tvoří pe nepřetržitou
řadu let vlastně jedinou školu v těchže míst-
nostech obecní budovy umístněnou, se společ-
nými sbírkami učebními a konformní osnovou
učební. Když dřívější ředitel škol p. Schöber
dán byl na odpočinek, uprázdnilo se místo
společného řoditelo tčchto škol! Přiležitosti této
Schöber
Vídeň
Brno
Praha
Jeviček
22
article
použilo obecní zastupitelstvo našeho města
žádalo za zrušení naprosto zbytečné německ
měšťanské školy. Žádáno bylo o to již po třell
Proti tomu podaly zdejší židovská obec a as
tři německé obce vůkolní žádost k zemsk
školní radé, aby školy ty byly rozděleny. Stalo
se tak proto, aby ředitelem německé školy
měšťanské jmenován býti mohl pověstný na-
cionální štváč a učitel na téže škole, Joset
Elzler, jemuž bránila nedostatečná kvalifikace.
státi se společným ředitelem škol. O žádostech
těchto zemská školní rada posud nerozhodla.
To nevadilo však okresnímu hejtmanu Peero
v Mor. Třehové, jenž o své újmě školy rozděli
a ředitele její jmenoval. Poněvadž učinil tak
bez vědomi, ba proti vůli obce naší, usneslo s
obecní zaslupitelstvo ve schůzi, jež za účelem
tím zvláště byla svolána, že pro novou měšťan
skou školu německou, jejiž ředitelem jmenova
hejtman Peer Etzlera, místností nepropůjčí
oznámilo rozhodnutí své telegraficky okresn
skolní radě v Mor. Trebové. Zároveň zaslána
byla telegrafieká stížnost k zemské školní radě
a pěímo k místodržiteli, jejíž výsledek byl ten,
že okr. hejtman Peer byl nucen své dřívějš
nařízení odvolati. Na to ale uložil na-
šomu starostovi p. Emanuelu Sedláčkov
dle patentu z r. 1854 pokutu 40 K za to-
že prý usnesení obecního zastupitelstva, jímž
zamítnuto bylo poskytnutí místa pro oddělenou
německou školu, nezrušil, ale dal provésti.
Proti tomuto nálezu podána bude sicc stížnost.
avšak tim nikterak neuklidní se roztrpčení oby
vatelstva našeho města. Obec sama jest odho-
dlána k tomu, odepříti vykonávání přenesené
působnosti na tak dlouho, dokud nedostanese
jí náležité salisfakce.
Mor
Třehová
Etzler
Sedláčkov
obecní zastupitelstvo
23
article
— Společnost Národního divadla ko
nala včera dopoledne o 10. hod. v malém sále
Měšťanské besedy řádnou valnou hr-
maďu. Osobně se jí zúčastnilo 19 členů s 31
podílem; mimo to bylo zastoupeno plnými mo-
cemi 11 členů s 15 podíly. Celkem bylo tedy
zasťaupena 30 členů se 46 podíly. (Společnos
Národního divadla má úhrnem 46 členů se 65
podily.) Schůzi zabájil předseda pan Alois
W iesner, omlouvaje nepřítomného ředitel
p. Gustava Schmoranze, jenž už po několik dní
churavi a nemohl ještě včera lože opustit. Polom
schválila valná hromada protokoly ustavujíe
valné hromady ze 6. května 1900, jakož i mi-
mořádné valné hromady z 26. října 1900. Bez
debaty schváleny byly zprávy jednatelská
účetní, načež vykonány nové volby. Dle spolo-
čenské smlouvy Společnosti Národního divadl
opouštějí každého roku správu divadelní jeden
člen výboru a jeden náhradník, pro příští rok
nevolitelni. Z výboru vystoupil p. K. Dimmer,
(který už před valnou hromadou členství ve
výboru se vzdal), z počtu náhradníků p. J. A.
Šimáček. O nových volbách zvoleni byli vesměs
dosavadní členové praesidia a výboru; po panu
Dimmrovi zvolen do výboru p. ředitel Frant.
Mikulejský; novými náhradníky zvoleni pp. Ven-
delin Mácha, obchodník, a JUDr. Vlad. Škarda.
W iesner
Schmoranz
K Dimmer
Šimáček
Dimmr
František
Mikulejský
Mácha
Vlad
Polom
národní divadlo
Společno národní divadlo
národní divadl
24
article
Je tedy nový výbor s náhradníky a revisory
účtů tento: Alois Wiesner, předseda, dr.
Ladislav Klumpar, místopředseda, prof. dr.
Gabriel Blažek, prof. dr. Jaroslav HIl u va.
dr. Otakar Kose, Frant. Mikulejský, Jos.
Rosenberg a Ignát Herrmann Gjakožto
delegovaný zástupce »Máje«), členové výboru
Vendelín Mácha, J. P. Šebek a dr. Vlad.
Škarda, náhradníci; Fr. Jos. Materna, J.
Šule a F. Topič, revisoři účtů. Ve lhůtě.
společenskou smlouvou stanovené, nebyly po
dány k valné hromadě žádné návrhy, takže vol
bami byl program vyčerpán.
— K volbám do sboru obecních star
ších. Z Klubu voličů novoměst-
ských se nám píše: V sobotním odpoledním
vydání »Národních Listů« uveřejněno jest panem
Antonínem Benešem zaslané sdělení, že klub
voličů novoměstských vyhledává pro třetí sbor
za kandidáty osoby mimo klub stojící. Sdělení
toto nespočívá na pravdě, neboť p. Hynel
Kreutzer jest členem klubu od té doby, kdy
na Nové město se přestěhoval, p. Váelav Břez-
novský od založení klubu, p. Jindřich Havlíček
po deset let a p. Václav Hropěj jest dokonce
členem správního výboru klubu. — Z Novo
městského občanského klubu v
Wiesner
doktor
Klumpar
profesor
Blažek
HIl
Kos
František
Mikulejský
Jos
Rosenberg
Herrmann Gjakožto
Mácha
Šebek
Vlad
Matern
Beneš
Hynel Kreutzer
Havlíček
Václav Hropěj
Francie
Váelav Tropez
Nova městský občanský klub
25
article
Praze se nám píše: Jak pravdomluvnými
slovy a doklady »Č. Politika« proti našim kandi-
dátům vystupuje, vysvitá nejlépo z jizlivé po-
známky ve včerejším jejím listě uveřejněné, že
na naší členské schůzi — jíž obcovalo přes
půldruhého sta osob — přítomno bylo prý
16 lidí. Nežádáme a také rozhodně nechiceme,
aby staročeská »Č. P.« o našem mladočeském
klubu přinášela zprávy chvalitebné, znamenalo
bý to konec našeho klubu a jeho čistě svo-
bodomyslné zásady »pryč s kompromissem«, ale
v zájmu žurnalistické eti zajisté jest, aby časo-
pis — máli k němu s vážnosti pohlíženo býti
— přinášel zprávy pravdivé aneb aby alespon
moudře mlčel. O našich zásadách »Č. P.« roz-
hodovati nemůže a jako klub svobodomyslnýo
její přízeň ucházeti se nebudeme, zejmena ne
proto, drží-li se ne právě čestné zásady: »Účel
posvěcuje prostředky.« My svého účelu
chceme dosíci prostředky čest-
nými a v boji volíme také jenom zbraně
čestné, pod úroveň slušnosti nikdy neklesneme
a jsme přesvědčeni, že naše zásada ke zlosti
»Č. P.« a jeji přátel dříve či později zvítězit
— Voličskou schůzi na Malé straně
svolává na dnešní večer do »Malostran-
ské besedy« v 8 hod. »Malostranský obč.
kluh«. Představí se při ní kandidáti do sboru
obecních starších, pánové: Josef Bláha, řídící
učitel a Jan Herain inženýr a konserv ator z
II. sbor a pan Ant. Svoboda, obchodník za
III. sbor.
musí.
Bláha
Herain
Antonín
malostranský občanský
26
article
— Úmrtí. Pražský obchodník pan Jo stoee
Sklenář zemřel dne 26. t. m. o 1/210. hod. večen
po dlouhé a trapné nemoci. Pohřeb koná se zejtra
dne 29. t. m. z ústřední kaple ve Volšanech. —
V pátek dne 25. t. m. o 1/811. hod. dopol. zemřela
v Broumově po dlouhé a trapné nemocí mladistvá
choť poštovního assistenta pani Viluška Clbul-
kova. Pohřeb konal se v neděli dne 27, října
o 3. hod. odpol. v Broumově.
— Učitelské jubileum. Pan František
Bauer, ředilel rolnické školy v Kostelci n. Orl. slavit
bude ve čtvrtek dne 31. října t. r. juhileum svého
25letého učitelského působení.
Úž to půjde. Česká veřejnost byla v po-
slední době zajisté potěšena zprávou, že ve kteréms
městě českého jihu — tušíme, že v Soběslavi neb
Sklenář
Viluška
Bauer
Broumov
Kostelec můj
Soběslav
27
article
Třeboni — vvhověno bvlo žádosti veleránskéh
Třeboni — vvhověno bvlo žádosti veleránskéh
spolku, aby jeho členové mohli nositi ručnice. Ruch
mezi veterány po výzbroji se nyní vzmáhá věrně dl
slov, že špatné příklady kazí dobré mravy. Tak sdě-
luje se, že také veterání v Kátovicích hodlají podati
žádost, aby směli nositi flinty a šavličky. V kruzích
veteránských se zcela vážně mluví o tom, že po vy-
zbrojení jejich statných řad dnešní presenční služba
u vojska se značně zkrátí, nebo prý — zcela zruší.
Co na tom pravdy, není ovšem známo, ale jisto jest,
že vojenská správa usuzuje takto: »Máme obrovské
zásoby starých »venclovek« a »manserovek«, co by-
chom s nimi dělali? Ať si je tedy koupí, když
chtějí — »čeští« veterání! . . . Nebezpečnou zbraní
v jejich rukou nebudou . . .«
— Schůze c. k. poštovních expeditorů.
V referátu o této schůzi, v neděli, dne 27. října t.r.
uveřejněném, uvedeno jest mimo jiné tvrzení pana
Matěje, c. k. pošlovního expeditora v Semilech, že
apošlmistr v Chocni« platí novému oxpeditoru pouze
25 zlatých měsíčně. Naproti tomu žádá nás pan
František Hertl, poštmistr v Chocni, jehož se toto
tvrzení týče, abychom konstatovali dle pravdy, že
platí expeditorům na své poště zaměstnaným služné
minimálních 30 zl. mimo volný byt a světlo a teplo,
což p. Matěj sám ví, ježto dopisem ze dne 17. května
r. 1897 služby své mu nabídl a také nastoupil.
Matěj
Hertl
Matěj sám
Třeboň
Semily
Choceň
28
article
— V roce 1897 uchůzel se u pana Hertla o místo
expeditora pan S., aby naučil se službě telegrafní.
Služby své nabízel zdarma. Pan Hertl tuto nabídku
nepřijal, ale navrhl panu S. ihned služného 300 zl.
ročně, byt, světlo a otop a poplatky za noční služby.
Toto služné za několik měsíců se zvýšilo. Služne
300 zl. nabídl pan Hertl dotyčnému p. expeditorovi
proto, poněvadž nařízeno mu tenkráte, přijmouti dal-
šiho expeditora, a ředitelství pošt a telegrafů v Praze
za tim účelem paušál na kancelářský personál mu
právě o 300 zl. ročně zvýšilo.
— Arcibiskupovy starosti. Z Kroměříže se
oznamuje, že do tamějšího historicky pamálného
zámku arcibiskupského jest přístup vůbec zakázán
šlechtě. Četní šlechticí, kteří v poslední době zajeli
si do Kroměříže, aby si zámek prohlédli, musili se
vrátit s nepořízenou. Nápis nedávno v zámku zho-
tovený: »Já, dr. Kohn, dal jsem opraviti tento sál
nákladem 160.000 K«, vzbudil totiž takový rozruch,
zejmena v kruzích šlechtických, že kde kdo jezdil do
Kroměřiže, aby spatřil tento doklad arcibiskupské
skromnosti. Areibiskup dr. Kohn rozezlil se lidskou
zvědavostí a škodolibostí tou měrou, že nařídil, aby
zmíněný nápís byl odstraněn. Než se tak stane,
nikdo do zámku nesmí ....
Hertl
doktor
Kohn
Praha
Kroměříž
29
article
— Moěna na automobilu. Včera dopoledne
zastavil se před Brejškovou restaurací automobil in-
ženýra pana Ženíška. Zatím co chauffeur doplňoval
zásobu benzinovou, sešlí se před automobilem,
jako by si byli řekli, pp. Mošna, Innemann a ještě
někteří herci Národního divadla. Pan Mošna pošoupl
viržinko do jednoho koutku svých úst a pilně při-
hlížel, jak chaufleur napájí antomobil. »Je libo,
mistře?« kynul inženýr našemu komikovi, když vůz
byl benzinem opatřen. »I toť se rozumí, automobilem
jsem ještě nejel,« souhlasil Mošna a už seděl vedle
inženýra. Mošna na automobilu! To bylo pro pražské
obecenstvo podívaná. V okamžiku tlačilo se u Brej-
škovy restaurace veliké množství lidí, kteréz
Mošny na automobilu mělo velikou radost. »Že
tu není fotograf.« mínili jedni. Pražští drožkáři
však měli zlost, že nenáviděný automobil těsí
se takové pozornosti a že na něm seděl Mošna
dali se do vtipkování: »My jedeme hned, bez ben-
zinu!« »Už je automobil nacucaný?« — »Co
jestli se vám ten vozíček splaší, nebo zastaví?« —
»Stojí pod Vyšehradem kráva, aby jej vytáhla ?.
ptal se »pan Josef«. — »Dobře, máte humor,« smá
se Mošna, »ale nás nedohoníte, s bohem« a auto-
mobil odejel směrem ke Karlovu náměslí.
Brejškův
Ženíšek
Mošna
Innemann
Josef
Karlov náměslit
národní divadlo
30
article
— Z ulic vinohradských. Neznámí pacha-
telé v pozdních hodinách nočních prováděli v ulicích
vinohradských zlomyslné kousky tím, že pernikář-
ské boudy rozebírali a součástky jejich na vzdále-
nější místa roznesli. Majitel jedné boudy, postavené
na nároží Erbenovy ul. a Havlíčkovy tř., v noci na dne-
šek boudu hlídal. Po 2. h. v noci přišlo několik mla-
diků k boudě a právě když byli v nejlepší činnosti
»rozebírací«, vystoupil majitel z úkrytu a zlomysl-
níky na místě ztrestal. — V noci na včerejšek byl
u domu č. p. 623, náležejícího p. Josefu Vojtěchovi
vyvrácen plot zahrádky. Pachatelé přerazili opěrní
tyče a vylomen i pískovec, v němž plot byl zasazen.
Pátrání po pachatelích je zavedeno.
— Přihoda z trati olektrické dráby. Dě-
nice Anna Růžičková, 59 roků stará a v Košiřích
79 bydlící, předvčírem odpoledne byla v Plzeňsko
třídě tamtéž motorovým vozem elektrické dráhyč.
114 zasažena, povalena a utrpěla poranění na levé
noze. Po lékařském přispění byla dělnice ponechána
v domácím ošetřování.
Josef Vojtěch
Růžičková
Erbenův ulice
Havlíčkův třída
Plzeňsko
31
article
— V nebezpečí utonutí ocil se včera odpo-
ledne 57letý Václav Šimůnek, zaměstnaný jako hlídač
v podniku firmy A. Lanna. Šimůnkovi bylo nařízeno,
aby v noci na dnešek hlídal velký bagger, postavený
na hladině Vltavy pod Karlovým mostem. Hlída
vsedl do loďky a vesloval k baggru. Když pak
s loďky vystupoval, sklouzl, spadl do Vitavy a octl
se ve vážném nebezpečí. Dělníci Jan Schneider
Josef Loučka z Malé strany, spatřivše tonoucibo,
vsedli do loďky, veslovali rychle k onomu místua
podařilo se jim hlídače zachránili. Po lékařském při-
spění byl Šimůnek odvezen do svého příbytku
— Savli a revolverem. V ulici u Kapličkyv
Holešovicích včera před polednem pobíhala kočka, na
níž jevily se stopy vztekliny. Poněvadž bylo nebez-
pečí, že kočka může způsobit značné neštěstí, nad-
strážník Sojka šavlí kočku rozsekal. Zdechlinu od-
stranil pohodný. — Předvčírem odpoledne pobíhal na
ostrově Štvanici vzteklý pes. Policisla Černý učini
nebezpečné zvíře neškodným tím, že na něj vypálil
dvě rány z revolveru. Pes za nedlouho zcepeněl a
pohodný zdechlinu odnesl.
Šimůnek
A Lanna
Schneider
Loučka
Sojka
Vltava
Karlová most
Kapličkyv Holešovice
32
article
— Hokynářský krám požárem zničen.
Z nezjištěné doposud příčiny vznikl dnes před třetí
hodinou ranní obeň v krámě hokynářky Kateřiny
Pavlíčkové v čís. 1874—II. ve Wenzigově ulici na
hoř. Novém městě. Kolemjdoueí byli na nebezpečí
požáru upozornění vycházejícím dýmem a automatem
povolali basiče. Tito přijeli ze staroměstského i no-
voměstského obecního dvora, dále z Král. Vinohradů
a z Nuslí. Pavlíčková, která ležela za španělskou
stěnou v krámku a nalezala se ve značném nebez-
pečenství, byla v čas z místnosti, dýmem a pl ameny
naplněné, vynesena. Hasiči sice oheň záhy uhasili,
ale zásoby zboží v krámě byly přece zničené. Škoda
obnáší as 2000 korun a jest kryta pojištěním.
— Hošík zmrzačen vojenskou patronou.
Nebezpečnou hračku opatřil si včera Rudolf Troníček,
12letý syn švadleny v Rymáni u Dobříše. Po nadáv-
ných manévrech nalezl školák v polích slepou vo-
jenskou patronu, ktarou si včera odnesl do ústraní,
aby zkusil její účinek. Dloubal do ní jehlou tak
diouho, až pojednou zatřeskla rána a chlapec s vý-
křikem klesl. Pozdějí shlodal přišerný účinek neoče-
kávaného výbuchu patrony. Oba palce byly mu úplně
utrženy, z levé ruky utrženo mu kus masa a také
ostatní prsty značně mu poškozeny. Těžce zraněný
školák obdržel první pomoc od lékaře p. dra. Šem-
bery na Mníšku, načež byl odvezen do zdejší vše-
obecné nemocnice.
Pavlíček
Král
Pavlíčková
Troníček
Wenzigův ulice
Nusle
Rymat
Dobříš
Mníšek
33
article
— Usmrtil se skokem se čtvrtého patra.
Mezi obyvateli domů, postavených na Chotkově sil-
nici na Malé straně, povstalo včera před 6. hodinou
odpolední značné vzrušení následkem zprávy o sebe-
vraždě, která se stala v domě čp. 607—III. Před
domem shromáždilo se mnoho obecenstva, o podrob-
nostech truchlivého toho případu živě rokujícího.
Sebevraždu spácha! K. J., 37letý ženatý účetní
v Praze. Jaké pohnutky měl J. k provedení
zoufalého činu, není s určitostí známo. Vypravuje
se, že nebyl ve své domácnosti náležitě spokojen.
Včera krátce před 6. hod. odp. účetní otevřel okno,
směřující do nadvoří a seskočil se závratné této výše
na dlážděné nádvoří. Účinek pádu byl příšerný. Ruce
a nohy měl zoufalý muž zpřerážené, rovněž i žebra
měl zlomena a jedno žebro proklálo mu srdce. Kdež
přišel lékař p. dr. Ullrich, byl účetní ještě na živu,
ale stav jeho označil lékař naprosto beznadějaým.
V truhle byl těžce zraněný odvezen na malostra-
skou policejní strážnici. Na cestě tamtéž zoufalý
muž zemřel. Mrtvola převezena do německého
pathologického ústavu. Sebevrah zanechal vdovu
tři dítky ve staří půldruhého, 4 a 9 let
— Ve rvačce nebezpečně pobodán. V Plzeň-
ské třídě v Košířích po 2. hod. v noci na dnešek do-
stalo se několik mladých dělníků do prudké řeže.
Hlavními účastníky bytky byli: 24letý dělník Gustav
K J
doktor
Ullrich
Gustav
Praha
Plzeň
Košíře