V Praze, ve středu dne 2. září.

K číslu 239

Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30 h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80 h.

NARUDNÍ

Telefonické zprávy „Nár. Listů.“ Uherská krise a Němci. Z Vídně, 2. září. Včera konala se konfe rence čtyřčlenného komitétu výkon. vy- boruněmeckýchstran parlament- ních. Zúčastnili se v ní poslanci dr. Dler schatta, dr. Gross, dr. Baern reither a dr. Lueger. Konference tato byla první od odročení říšské rady a byla svolána zvláště za příčinou účinku uher- ské krise na Rakousko. Jakmile v Uhrách nastane vyjasnění, bude svolán celý výkonný výbor stran německých. Ve včerejší poradě bylo debattováno též o požadavku některých německých stran, aby říšská rada byla svolána neprodleně. Proslýchá se však, že vláda chce svo lati říšskou radu až v říjnu. Čtyřčlenný komitét bude dnes přijat mi- nisterským předsedou drem. Körbrem a vy- loží mu mínění německých stran ve vojenské otázce, kteráž je nyní předmětem sporů Dnes o 1 hodině v poledne sejde se komité opětně k poradě v bytu dra. Grossa. Dr. Lemisch o věcech rakousko- uherských.

Z Vídně, 2. září. V Eržje (Irschen) obci v Korutanech, mluvil na voličské schůz posl. dr. Lemisch o událostech uher- ských. »Jako Němec a zemědělec« vítal co nejsrdečněji počínající roztržku mezi Rakou- skem a Úhrami. Maďarští chauvinisté — pravil — co nejdříve dostanou samostatné vojsko. Nechť si je ale potom z vlastní kapsy platí. Jako armáda ať se rozděl všecky ostatní nyní spoleičné záležitosti. Po rozdělení bude Rakou sko politicky a hospodářsky silnější. Vy- rovnací akce nebude již sloužiti k tomu, aby Uhry nabyly velkých vymožeností na úkor Němců. V záležitosti Polonya pravil dr. Lemisch že prání ke společným poradám mezi ma- ďarskou opposicí a německou stranou lidovou vyšlo od Maďarů. Ostatně mezi sebou nevyjednávaly strany, nýbrž jen někteří poslanci. Úče- lem konferencí bylo, potírání systemu Bade- nova v Rakousku a Banffova v Uhrách. Dal- ším účelem vyjednávání bylo, připra vo- vati národní rozdělení obou po- lovin říše, při čemž se ovšem mluvilo též o personální unii. Slíbeno nebylo Mada- rům nic. Společné jednání různých stran není v politice ničím novým, Ale mnohem škodnějším jest, když klerikálové paktují se se socialisty, anebo když katolická uherská strana pomáhá Košutovcům obstruovati. Snad prozatím nebylo účelno uveřejňovati obsah oněch porad. Chce:li se strana ne- odvislosti napříště přidržeti slovanských stran v Rakousku — jak prohlašuje nyní — přivede nás to spíše než jindy k rozhodnutí: »Pryč od Uher !« Nový makedonský tábor. Z Bělehradu, 2 září. Příští neděli bude zde opětně uspořádán makedonský tá- bor a to osobnostmi, které s resolucí, usne- senou na posledním táboru, nebyly spoko- jeny.

Telegraflcké zprávy. Z Vídně, 2. září. (C.-B.) Císař potvrdi volbu evangelického faráře, náměstka superinten dentova Josefa Kučery v Opatovicích super- intendentem východní evangelické superinten dence augšpurského vyznání v Čechách. Ministr kultu a vyučování jmenoval kon struktéra na německé technice v Brně Františka Slawika a konstruktéra na německé tech- nice v Praze Roberta Mayera učiteli v 9 služební třídě na německé státní průmyslové škole v Brně. Z Vídně, 2. září. (C.-B.) Po slavnostním představení ve dvorní opeře odebral se král Eduard do Jokeyklubu, kde zůstal nějakou dobu.

Čislo v Praze za 2h a na venkově za 3h Předplaeení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.

Z Pětikostelí, 1. září. (C.-B.) Biskup pěti- kostelecký Samuel Hettye i zemřel v Karlo- vých Varech, kde byl na léčení. Z Drážďan, 2. září. (C.-B.) Po slavnostní hostině zúčastnil se císař Vilé m, členové saské královské rodiny a ostatní knížata slav- nostního představení v opeře. Četné obecenstvo připravilo císaři hlučné ovace. Z Drážďan, 1. září. (C.-B.) V 6 hodin ve- čer uspořádána byla v královském zámku hostina o 300 příborech. Súčastnili se jí císař, král Jiří, velkovévoda a velkovévodkyně ze Saska, prine Albrecht pruský, německý korunní princ, prine Eitel Bedřich, korunní princ saský, princ Jan Jiří s chotí, prine Rupprecht bavorský, prine Arnošt sasko-altenburský, cizí zde přítomní vo- jenští hodnostové, veškeří generálové a štábní důstojníci XII. armádního sboru, pruský vyslanec hr. Dönhoff, dvorští hodnostové a j. Po ho- stině konán byl cerkle. Záhy na to odebrali se knížecí hosté do svých komnat. Z Haagu, 1. září. (C.-B.) První schůze stálého mezinárodního rozhodčího soudu v otázce venezuelské, jíž se zúčastnili členové stálé správní rady za předsednictví ministra za- hraničních záležitostí, zabývala se rokováním o postupu porad. Dva rozhodčí soudcové a četní delegáti zúčastněných států byli ještě nepřítomni.

Časopisům nebyl vstup dovolen. Z Londýna, 1. září. (C.-B.) Vévoda z De- vonshire prohlašuje všechny zprávy o za- mýšleném ji vysťoupení z kabinetu za ne- pravdivé. Z Londýna, 1. září. (C.-B.) Anglickému parníku, vyslanému jistou ruskou společností do Yongamfa (Korea), aby tam naložil od ruské koncesse dříví, bylo zabráněno japonským dělo- vým člunem vplouti do přístavu yongamfského s odůvodněním, že Yongamfo není svobodným přístavem. Cizím lodem nákupním není prý vjezd do přístavu dovolen. Z Londýna, 1. září. (C.-B.) »Reuterova kanc.« dovídá se s příslušné strany z Pekina, že se vyjednávání mezi Ruskem a Japonskemo

FEUILLETON. Kaleidoskop. Obrázky z cest. Nakreslil Fr. Flos. Z Vídně do Št. Hradce. Když jsme vyjížděli z Vídně, hlučely naše vozy jako úly, z nichž se včely rojí, hlučely ho- vorem, smíchem a zpěvem, vždyť s námi jelo tucet jarých studentů, tucet dam a my ostatní. stará garda, nebyli jsme dosud cestou unaven a všichni těšili jsme se na krásy přírodní, jež za krátko oči naše spatřiti měly. Až do Vídeň- ského Nového Města zábava neutuchala a kra- jině, letící kolem nás, věnovali jsme málo pozor- nesti, ale za Vídeňským Novým Městem objevily se na obzoru zrakům našim vrchy, mlhou za- halené a ta mlha stále řídla a vrchy stávaly se zřetelnějšími a vyššími. Vše hrnulo se k oknům, zmlkl hovor i smích a jen výkřiky, upozorňující na homolovité vrcholy, nebo na příčná údolí tua tam se ozývaly. Byla to jen předehra, ale oči naše nebyly dosud přesyceny obrazy zvláštní a velkolepé horské krajiny a proto se zájmem pozorovali jsme i podrobnosti. Líbily se nám olesněné homo- lovité kopce, které jako k besedě se sešly a tvo- řily skupiny, líbily se nám dlouhé, horské řetězy, kde kopce v řadách stály a jakoby za ruce se držely, líbily se nám bílé villy, plovoucí jako labutě ve svěží zeleni mladých lesů, líbily se nám i rozvaliny hradů, jež témě kopců zdobily. Vlak lehce a bystře se klouže po kolejích, zatáčí a kroutí se v ladných křivkách jako had; kopce prchají do zadu a nad nimi bílé chomáče mraků opačným směrem letí. Amatéři zachy- cují obrázky do svých přístrojů a veselý smích

zahlaholí, když náhle s jekem a řevem vlítne vlak do tunelu a tma na okamžiky všecko za- Vlak mění stále směr, neboť v křivkách stoupá do sedla semeringského. Tunely se množí. sloupy galerií kolem oken se míhají a ten, kdo hledí oknem, často uctivě odstoupí, když spatří, nad jakou propastí náš vlak jako vlaštovice letí. Pak zastavuje vlak na několik minut na vrchu. Den je krásný a slunce nás láká z vozů ven. Na příkré stráni připevněna jest mramo- rová deska a na ní relief, výrazná hlava stavitele této dráhy a pod ní nápis „Ritter von Gheca“ Ale odpočinek byl krátký; dál letí vlaka za olesněnými homolemi zvedají svá témě hory lysé a šedé, modrými arabeskami zdobené. Ke trati přiskočila řeka Muřice, jejíž zelené vody nás lákají, slibujíce lahodné občerstvení ve svém objetí. Však marné jest její lákání, byt jsme i měli sto chutí pozvání toho užiti, ne- možno, neboť vlak nás stále dále unáší k dneš- nímu cíli našemu, k Štyrskému Hradci. Ježto do našich vozů nebyli noví cestující přijímáni, vystupoval jsem na každé stanici, touže uslyšeti zvuky milé slovinčiny, ale vždy jsem byl zklamán, na mé oslovení dostalo se mně vždy jen německé odpovědi, až před Hradcem při zastávce spatřil jsem mezi kolejemi krásného otokárka velikého a nemoha odolati své sběra- telské vášni, rozběhl jsem se za ním. Šťastně jsem motýla lapil pod klobouk, ale chytrák naše skulinku dříve, než jsem se ho zmocniti moh a dělník, zaměstnaný na dráze, který na mou českou otázku odpověděl prve německy, zvola teď, směje se z plna hrdla: „Motul ušel, motul ušel!! Byl jsem rád, že motul ušel, neboť jsem za- slechl první zvuky slovinčiny. Brzo po poledni dorazili jsme do Hradce.

halí! Hradec má nátěr velkoměsta, ale my, vě- douce, že zde jest vosí hnízdo žroutů všeho slo- vanského, cítili jsme se v cizině. Po odpočinku a občerstvení vyšli jsme na Zámecký vrch, do- minující nad městem, odkudž se otevřela zra- kům našim široká vyhlídka na rozkošný obraz. Mésto leží pod vrchem jako ohromná pod- kova, proseknutá řekou. Věže kostelů trčí k nebi ze spousty střech a imposantní průčelí nové rad- nice poutá naše zraky. Ale jako vše u Němců je falešné, tak i ta jejich radnice. Ti, kdo plán této budovy sdělávali, potřebo- vali celý blok domů, ale narazili u dvou do- mácích pánů na odpor, kteří své zpuchřelé bara- biny neprodali a tak v moderní krásné stavbě vklíněny jsou zpustlé dva domy jako trhlina v těle sochy, jako houba na pni stromu, jako skvrna na obraze. Nádherné jest města okoli. Krajina na se- veru zvlněna jest v homole olesněné, a modré mlhy, ty lákavé, o nichž se báje tak snádno spřá- dají, leži v údolech mezi nimi. K jihu je kraj otevřený, daleko, daleko, skupinami stromů mile oživený a tam na obzoru jako nadýchané více tušiti než viděti se dají velehory. Amatéři o překot zachycují obrázky ati jednotlivci, kteří pohlcují krásy krajin „en gros“, jen se zajíkají, vykřikujíce různá citoslovce. Po příkré stráni se ženeme se Zámeckého vrchu, abychom si prohlédli město. Mnoho vzác- ného tu nelze viděti, jen park je krásný, s vodo- metem, nad nímž stále duhy hrají. Večer chtěj nechtěj musili jsme se účastniti zahradní slavnosti, konané v hotelu, v němž jsme bydlili. Vyslechli jsme mnoho krásných písní. Štyřané „jodlovali“ jako slavíci a napodobu- jice „echo“ svých hor, přivírali blaženě oči. Zvláštnost jejich písní a skutečně krásný jejich přednes líbil se i nám, tak že jsme pochvalou