1
masthead
V Praze, v úterý dne I. září.
Praha
3
masthead
Číslo v Praze za 2 n.
a na venkově za 3h
Praha
5
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Pošton:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80 h
Praha
Pošton
6
article
LSIY
LSIY
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
7
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Touha po říšské radě.
Z Vídně, 1. září. Všeněmecké sdružen
říšských poslanců zaslalo ministerskému před-
sedovi dru. Körbrovi list, ve kterém se žádá
neprodlené svolání říšské rady. V dopise tom
se praví: »Rovnoprávnost vyžaduje, aby k
rozřešení krise uherské a různých obtíží, po-
cházejících z ní pro Cislajtanii, byla s vo-
lána současně suherským sně-
mem také říšská rada. Zvláště pak
bude nutno co nejrychleji učiniti zákonné
opatření, aby bylo odvoláno zadržení třetího
ročníku vojínů, kterým způsobeno bylo ve-
liké rozechvění a nesmírná hospodářská
škoda. Též je žádoucno, aby říšská rada
učinila usnesení ve příčině po-
mocné akce pro obyvatelstvo
živelními pohromami poškozené
Svolati nyní zemské sněmy, bylo by holým
plýtváním času. Nyní jest na říšském zastu-
pítelstvu, aby promluvilo a něco »vykonalo.«
Proti Maďarům.
Maďar
Vídeň
Cislajtanie
8
article
Z Vídně, 1. září. Křesťansko-sociáln
strana uspořádala v neděli v Pernicích volič
skou schůzi, na které posl. dr. Sche ich e
velice prudce útočil na Maďary Řečník pro
hlásil, že známým výnosem ministerstva vo-
jenství v příčině podržení vojínů tře-
tího ročníku ve zbrani jsme se dostali
k nejsmutnější kapitole naší vnitřní politiky
Pravil mimo jiné: »Bude-li se na nás appel
lovati, až se říšská rada sejde, abychom měl
zřetel na velmocenské postavení říše, prohla-
šujeme my, křesťanští socialisté kategericky,
že za žádných okolností nezůsta
neme v poměru tak neudržitel
ném. My jsme v zájmu velmocenského po-
stavení říše přinesli již těžké oběti. Náš prů-
mysl byl k vůli Maďarům donucen přiněsti
těžké oběti, náš obchod byl rovněž poškozen
a naše celé mlynářství, kdysi tak kvetoucí,
bylo zničeno. Zatím — jak se zdá — jsou
ještě lidé, kteří se s Maďary pouštěli do vy-
jednávání.
Byli jsme nesmírně pobouřeni, když
jsme slyšeli, že německá strana li-
dová zahájila podezřelé »tech-
tlemechtle« se členem uherské strany
neodvislé. Jak mohou se vyslechnouti klidně
takové požadavky a dokonce k nim dávati
souhlas, nepochopuji. Kdo tak činí, není ani
Rakušanem, ani Němcem, ani vůbec nemá
krve ve svých žilách. Nikdo z nás by se ni-
kdy nebyl odvážil spojiti se právě s těmito
elementy v Uhrách, kteří dopouštějí se tako-
vých bezpráví na německých bratřích. Jest
smutno, že my Rakušané se spojujemes
Mongoly. Dřívější němečtí knížata císař Jin-
dřich a císař Otto věděli, jak se musí jednati
s Mongoly, ukázali jim, kdo jest pánem
těchto zemí a dali jim lekci, z níž seznali,
že Němci nehodlají trpěti nějakou nadvládu
Maďarů anebo vměšování se do záležitostí
jejich. Dnes zpupnost maďarská nezná mezí
a němečtí lidovci dali se do vyjednávánís
nejradikálnějším nepřítelem našeho národa.
doktor
Sch
Maďar
Rakušan
Němec
Mongol
Otta
Vídeň
Pernik
Uhry
9
article
Proti Pitreichovu výnosu.
Z Vídně, 1. září. Poslanci katoli-
ckého středu hodlají se písemně obrá-
titi na vládu a poukázati k tomu, že výnos
ministerstva vojenství obsahuje pro rakou-
ské vojíny nespravedlivou křivdu a bolestné
poškození.
Do státní správy — převzatá
gymnasia.
Z Opavy, 1. září. Komise ministerstva
vyučování převzala včera do státní správy
obecní německé gymnasium ve Frýdkua
polské soukromé gymnasium v Těšíně.
Z Balkánu.
ze Sofie, 1. září. Všecky vesnice
okresu Dobrá, celkem 30, byly
tureckými vojíny vypáleny.
Telegrafické zprávy.
Z Vídně, 1. záři. (C.-B.) Císař propůjči
komerčnímu řediteli akciové společnosti strojíren
dříve Breitfeld, Daněk a spol. v Praze-
Karlíně Antonínu Sehmutzerovi rytířský
kříž řádu Františka Josefa.
Císař propůjčil vicepresidentu obchodního
soudu v Praze Václavu- ryt. Janatschovi.
odcházejícímu na vyžádaný trvalý odpočinek
titul dvorního rady s prominutím tax.
Z Džibuti, 31. srpna. (C.-B.) Dle telegramu
z Adisu Abeby jest zpráva o onemocnění císaře
Menelika nepravdivou. Menelik těší se prý
úplnému zdraví.
Z Londýna, 31. srpna. (C.-B.) Japanský
vyslanec Hajaši prohlásil zástupci »Reuterovy
kanc. «, že Japonsko nehledá v Koreji nic, než
Pitreichův
Císař
Breitfeld
Daněk
Sehmutzer
František Josef
Václav
Menelik
Hajaši
Reuterův
Vídeň
Opava
Těšín
Balkán
Sofie
Praha
Karlín
Džibut
Adis Abeba
Londýn
Japonsko
Korea
10
article
udržení tamějších svých zájmů. Nevidí prý žád-
ného důvodu, pro který by mělo dojíti ve pří-
čině Koreje nebo Mandžurska k nepříjemnostem
s Ruskem. Je prý nepochybno, že Rusko svému
slibu dostojí a v říjnu Mandžursko vyklidí.
Z Londýna, 31. srpna. (C.-B.) »Daily Te-
legraph« píše o návštěvě krále Eduarda ve
Vídni, dovozuje, že jest jediná otázka vynikají-
cího významu, na níž jsou Anglie a Rakousko-
Uhersko vysoce interessovány, totiž otázka vý-
chodní. Poukazuje na pokroky, jež učinily
Bosna a Hercegovina za správy rakouské, praví
list dále, že by bylo pro obyvatele ještě zbýva-
jících tureckých provincií evropských dobře,
kdyby byly svěřeny téže vedoucí ruce a kdyby
byly Rakousko a Rusko pověřeny v tomto smy-
slu jakousi plnou mocí. Většina Angličanů vi-
děla by prý ráda, aby byla tato plná moc valně
rozšířena, pokud bude Rakousko s to hájiti svá
práva a nároky a vykonávati stejný tlak jako
jeho kollega a soupeř.
Eduard
Angličan
Korea
Rusko
Londýn
Vídeň
Anglie
Rakousko
Uhersko
Bosna
Hercegovina
Daily T
11
article
Změny ve stavu professorů na
středních školách.
Změny ve stavu professorů na
středních školách.
Z Vídně, 1. září. (C.-B.) Ministr kultu a vy-
učování propůjčil uprázdněná místa na státních
středních školách: professorovi na státním real-
ném a vyšším gymnasiu v Chrudimi Albertovi
Dohnalovi místo na českém státním gymna-
siu v Praze, v Truhlářské ulici, professorovi na
státním gymnasiu na Smíchově Sigmund. Gold-
mannovi místo na první německé státní realce
v Praze, skutečnému učiteli na státním gymnasiu
v Třebíči Eugenovi Muškovi místo na státní
realce v Rakovníce, professorovi na státním
gymnasiu v Čáslavi Robertovi Paškovi místo
na státní realce v Rakovníce, professorovi na ně-
mecké státní realce v Karlíně dru. Heřmanovi
Raschkeovi místo na realce Františka Jo-
sefa ve Vídni, professorovi na německé státní
realce v Plzni Maxmilianovi Rothovi místo
na státní realce v VI. městském okrese vídeň-
ském, professorovi na první německé státní
realce v Praze dru. Ludvíkovi Singerovi
místo na první státní realce v II. městském
okrese vídeňském a professorovi na státním
gymnasiu v Prachaticích Bohdanovi Steglov
místo na státním gymnasiu v Teplicích-Šenově.
Ministr kultu a vyučování jmenoval dále
skutečnými učiteli na státních středních
školách: Provisorní učitele dra. Felixe z Pl au-
Dohnal
Sigmund
Gold
Muška
Pašek
Heřman Raschke
František Jo
Maxmilián Roth
Singer
Steglov
doktor
Felix
Vídeň
Chrudim
Praha
truhlářský ulice
Smíchov
Třebíč
Rakovník
Čáslav
Karlín
Plzeň
Prachatice
Teplice
Šenov
12
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
„Horí?-
Momentka z naší ulice.
Zachytila Lea Ostrovská
Ostrovská
13
article
Tiživý vzduch dusného, srpnového odpůldne
prolétlo pojednou zoufalé zvolání „Hoří!“ a neslo
se dále zaléhajíc ozvěnou v postranní uličky
Pedskalí.
„Hoří, ho—ří!“ rozječely se děti na obrubě
chodníku si hrající, rozprchávajíce se na vše
strany a roznášejíce poplašnou zvěst.
Kde kdo zanechával práce, aby pospíšil na
místo, odkud zmatek se byl rozšířil.
„Vždyť není nic vidět, kde, kde je to?“ vo-
lal jeden přes druhého a plni očekávání nata-
hovali krky, brzy-li uvidí střechu, jak se hrout
sžírána požárem.
Obláček kouře, vznesší se nad jedním z do-
mů, upoutal ihned pozornost všech, leč ta vzala
za své okamžikem, když přihrčela dvojkolk
s hadici, kterou čtyři muži z blízké stanice ha-
sičské v trysku provázeli a zastavila před domem
protějším.
„Tady je to, až nahoře,“ volal kdosi a rázem
se hlouček tísnil před vraty.
Hasiči zmizeli v domě, přírazivše za sebou
dvéře a napjetí stupňováno očekáváním.
ha
14
article
Ostré zaječení trubky zajelo pojednou všem
až do kosti: přijížděly za sebou tři stříkačky
ověšené mužstvem, které telefon přivolal.
A za nimi úprkem četa kluků, oddychujícíc
si jako ohaři při štvaní a mezi nimi i několik
despělých.
Jeden z nich otíraje barevným kapesníkem
čelo, poznamenal:
„To jsme se prolítli, tak kde to hoří?“
„Už je po všem,“ hlásí velitel vracející se
čety, prvé k místu ohně vniknuvší, „trochu šat-
stva a jedny dvéře shořely, od žehličky to chy-
tilo — —
„A nač tedy ten alarm, když to konev vody
spravila?“ pronesla vyčítavě jedna z žen zástupu
které hned druhá odpovídá: „To vědí, když
chytne v takovém nóbl domě, hned je všechne
na nohou, hořet tamhle u nás, v baráku, tak —.
„Matko, mlčej', sic na nich chytne kazajk
od těch ohnivejch řečí a to bude potom podívaná
až to začnou hasit a umáčej' jim to „štykován
u reformroku“, přerušuje řečnici jeden z bodrých
hochů podskalských, narážeje tak na značně
ucouranou spodnici matroninu.
A za odvetu klidí několik výrazů, v saloně
nikdy neslýchaných. Nebylo by jim konce, kdyby
se mezitím nebylo dostavilo klubko opozdivších
se sousedek, kterým nutno vysvětliti, že v „tom“
domě shořely šaty té slečny, co bývala u baletu
a která bydlí ve čtvrtém patře do dvora.
„A co, prosím vás, dělala?“ vyhrkne jedn
z matek chovající dítě v náručí.
15
article
„Ze se ptáte?“ odpovídá příslušník cechu
krejčovského, za ujíždějící stříkačkou přiběh-
nuvší, „jako by se stal někdy malér a nebyla
při tom ženská?“
„I vy hnidopichu! Koukejte na kozíbrádka,
bude nám tady procezovat rozumy o ženských,
takový klíště unimraný — —“ Krejčík se tratí
v zástupu, jsa patrně členem ligy protisoubojové,
nebo věda předobře, že tato „čiste ženská zbran““
skrývající se i v ústech nejkrásnějlích, je — ne-
zdolná — —
Po odjezdu stříkaček ulice sé zvolna
prázdní, jenom na nároží trčí ještě několik žen,
aby si nejnovější příhody dne sdělily.
Konečně jedné z nich napadlo, „že jí asi
doma teče mléko po plotně,“ druhá s vzpo-
menula, že nechala škopek s vyvařeným prádlem
na chodbě, „aby ho tak někdo ukrad! nedopou-
štěj pánbůh, to by těch pár shořelých cárů stálo
za to,“ a už letí za první, která spěchá, aby
aspoň zbytek připáleného mléka na „culifindu“
zachránila — —. —
Ani z jediné tváře sběhnuvšího se davu
nedal se vyčísti výraz soucitu s těmi, jimž sho-
řela celá chudičká garderoba a které tam nahoře
v podkroví, matka s dcerou, v zoufalém pláči
spínají ruce, zdrceny nenadálou pohromou — —
Duše davu je mnohdy duší bezcitnou, při-
jde-li o podívanou, která na několik chvil mohla
vybouřiti ospalé nervy a poskytnouti látku ke
kolikadenním rozhovorům. Zatím, jaké zklamání!
Krejčík