Císlo 228.

V Praze, dne 20. srpna 1900.

Redakce, administracea expedice; Praha, Pstrossova ulice, číslo 200—II. Nefrankované dopisy se nepřijímají, rukopisy se nevracejí Nezapečetěné reklamace jsou porta prosty. Inserty účtujeme levně a při častější insercí po- skytujeme výhody. Vycházejí denně o šesté hodině ranní V pondělí a po svátku

NAIUILN vzdy o dvahácte ho- dině polední. Jednotlivé číslo za 8 h. Telefon redakce č. 1126.

LlS

Předplatné s donáškou měsíčně . . . .. čtvrtletně . .. celoročně . . .. 39.6 poštou: Pro tuzemsko měsíčně . . . .. čtvrtletně . .. K 8.— celoročně.. . . K 86.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska: čtvrtletně . .. celoročně.. . . K 48.— Předplatné do Ameriky. Francie, Švýcarska. Ita- le, Belgie a Anglie: K 13.20 čtvrtletně K 52.80 celoročně Telef. administrace li26.

Slunce vychází ve 4 hodiny 57 minut ráno. Slunce zapadá v 7 hodin 8 minut večer.

Pondělí:

Bernard a. Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně u sv. Josefa u angl. pannen od 17.—20. t. m.

Slovanské rozhledy. V Praze, dne 20. srpna. Na jihu slovanském připravují se tři velikolepé slavnosti rázu katolického, které mají dáti nevy- vratné svědectví o zbožnosti dobrého lidu jihoslovan- ského. Je to sjezd katolický chorvatský v Záhřebě, který jest určen na 4. září, dále 8. září se oslaví 50letá památka posvěcení Josipa Jurija Strossmayera na biskupa, a konečně 10. září sjezd katolických Slovinců, který se bude konati v Lublani a slibuje býti velice užitečným a prospěšným k organisaci ka- tolické našich jižních bratří, kteří v této věci jsou velice čilými a v mnohém nám mohou býti dobrým vzorem.

Program tohoto posledního sjezdu byl již uve- řejněn a vyniká růzností a zajímavostí, neboť tam se bude jednati o školství, náboženství, vzdělanosti, umění a jiných oborech pro národ veledůležitých se stanoviska katolického. K sjezdu tomu byl upraven zvláštní prostor a pokryt, tak že sjezd se může ko- nati za nejhoršího počasí. Místnosti veliké není v Lublani kromě katolického domu katolíkům přístupné, kam se nevejde než 1000, lidí. Prapory spolků budou vkusně upraveny a postaveny, aby dodávaly slavnost- ního rázu celému sjezdu. Zvláštní zmínky zasluhuje, že ke sjezdu se hlásí zástupcové v každé příčině vynikající ze všech končin slovinských zemí. Z každé obce většinou se přihlašuje v Kraňsku starosta s ně- kolika výbory a zástupci spolků, tak že budou za- stoupeny na sjezdu všecky vrstvy lidové. V Chorvatsku byli dosud srbští poslanci největší oporou každé vlády maďaronské. Za tyto věrné služby byl volen předsedou sněmu Srb, který také sněm ve smyslu vládním řídil a katolickou spojenou oposici potíral, kde mohl. Byli každému bánu vždy po vůli, a není divu, že věrně sloužili též nynějšímu bánu za jeho 16letého neslavného panování. Nikdo by nebyl myslil, že by nastala jednou v těchto poměrech změna. A přece tak se stalo, roztržka mezi srbskými poslanci a vládou byla uskutečněna, ale ne vinou poslanců nýbrž bána. Ten totiž by se jich rád zbavil a od- vrhuje jich od sebe, Srbové však tomu nechtějí roz- uměti, poněvadž z tohoto spojenectví jim kynul do- sud prospěch.

Příčinu k rozluce dala okolnost, že poslanci srbští podle vůle svých voličů prohlásili svoje poža- davky, na které bán Khuen Hedezváry odpověděl ve sněmě, že jich rozhodně nemůže vyplniti. Byly to hlavně požadavky k vůli konfesijním školám. Proto způsobili Srbové ve sněmovně němou oposici, to jest, nikdo z jejich řad se nehlásil k obraně vládního sta- noviska. To se zdálo býti tím více odůvodněno, poně- vadž vláda nechtěla uznati srbského národního pra- poru za zemský a nechtěla jmenovati z nich nikdo ná- čelníkem oddílu vnitřních věcí u zemské vlády. Jak nemužně se chovají srbští poslanci, viděti z toho, že přes odmítnutí svých požadavků nechtějí opustiti bána, poněvadž prý ho tak mají nejlépe v ru- kách! Khuen je nejšťastnějším státníkem na světě. Avšak zdvihá se -na obzoru bouřlivý mrak, který mu způsobí zajisté mnohem větší obtíže nežli Srbové. Maďarská vláda totiž usiluje o to, aby bán vyřídil rjeckou otázku v její smyslu, Bán se také o to pokoušel, ale ve Vídni byly předloženy všecky důkazy, že Rjeka náleží Chorvatům. Tím přišel bán do dvojího ohně a jeho postavení bylo tím nemálo otřeseno. Tím více by bylo odstoupení jeho potřebí, poněvadž dnes hospodářská zdatnost Chorvatska jest vyčerpána a země nevydrží podobného stavu již ani 2 leta. Bán Khuen Hedervářy však z toho si nečiní pražádných starostí.

Telegramy Z Petrohradu, 19. srpna. (T. k.) Císařovna- vdova Maria Feodorovna odjela s velkokněžnou Olgou na jachtě »Polarstern« do Dánska. Přijetí kardinálů papežem. Z Říma, 19. srpna. (T k.) Za slavnosti sv. Jáchyma přijal papež dnes kardinály a preláty, jakož i zástupce církevních ústavů a katolických spolků. Papež prohlásil, že jest velice spo- kojen s výsledkem milostivého léta a chválil veliký počet poutníků italských i cizích. Papež bavil se s více přítomnými osobnostmi a dotazoval se po nových stavbách církevních a po pokroku katolictví. Car a pařížská výstava. Z Paříže, 19. srpna. (T. k.) »Matin« ozna- muje, že ohledně návštěvy cara pařížské výstavy dosud se nevyjednávalo. Návštěva ta závisí na okol- nostech, které nemají pranie společného s rusko- francouzským spojenectvím. Události v Číně do- kazují právě upřímnost tohoto spojenství.

Řeč francouzského ministra. Z Foix, 19. srpna. (T. k.) Ministr zahrani- čních záležitostí Delcassé přijel sem, aby byl pří- tomen jednání generálních rad. Večer byla jemu na počest pořádána hostina, kde Delcassé měl delší řeč. Velebil v ní presidenta Loubeta, celou repu- blikánskou vládu a poslední její diplomatické vy- moženosti a pravil, že Francie nehodlá ničeho pod- niknouti, čím by mír mohl býti ohrožen. Francie jest přesvědčena, že onen mír je trvalý, který ne- závisí od milosti jiného. Pokud se záležitosti čínské týká, pravil Delcassé, že bouření v Číně jest ve- lice nebezpečné pro celou Evropu Aby došlo k ně- jakému zdárnému konci, jest především třeba, aby mocnosti se sjednotily na tom, co vlastně chtí. V přední řadě jde o to, aby vyslanci v Pekingu byli vysvobozeni, a to jest hlavní úkol válečné vý- pravy. Přítomnost mezinárodního vojska bude žá- dati zadostiučinění za spáchané zločiny se strany čínské a za rukojmí pro příští doby. Doufám, že mocnosti své požadavky upraví na to nejnutnější a že nepovstanou z čínské bouře žádné evropské zápletky. Francie hned od počátku dle těchto zá- sad se řídila a jedná vždy s dorozuměním Ruska. Rusko samo pak dalo před třemi dny veřejný pro- jev, že s chováním Francie úplně souhlasí.

Povstání v Číně. Ruské depeše. Z Petrohradn, 19. srpna. (T. k.) Car poslal podmaršálkovi Lenevičovi tuto depeši: »Blaho- přeji Vám co nejsrdečněji k rychlému dobytí Pekingu. Za dobytá vítězství uděluji Vám řád sv. Řehoře třetí třídy. Hrdinným sibiřským sborům vzkazuji svůj nejvroucnější dík. Představte admirálu Alexejevovi všecky, kteří se vyznamenali. Z Petrohradu, 19. července. (T. k.) Podmar- šálek Lenevič zaslal 11. t. m. ministru vojenství tuto depeši: Včera ruská a spojená vojska dobyla po malé šarvátce Číňany silně opevněného města Matou při čemž kozák a Japonec byli raněni. Dnes bylo dobyto též města Čangkiavanu. Jeden kozák byl raněn. Číňané jsou úplně znemravněni, opou- štějí svoje místa, rozptylují se na různé směry a vy- povídají poslušnost představeným. V Chesinu jsme vyhodili do povětří 2000 pudů prachu. Ráno 12. t. m. táhnou spojenci k Tungshonu. Z Petrohradu, 19. srpna. (T. k.) Generál Grodekov zaslal 17. t. m. z Chabarovska tuto zprávu ministru vojenství: Gen. Rennenkampf oznamuje 16. z průsmyku Chinganu: Průsmyku bylo dobyto po tuhém boji. Pro nepřítele je to silná rána, neboť jej moje vojska v noci obešla. Naše ztráty dosud ne- známy. Tři důstojníci padli. Ukořistili jsme čtyři 67milimetrová děla. Později budu nepřítele pronásle- dovati. Nadporučík Arseniev padl. Z Petrohradu, 19. srpna. (T. k.) Místoad- mirál Alexejev zaslal z Čifu 16. t. m. telegram z Tiencinu: 14. srpna moje a spojenecká vojska po denním bombardování, a když jsme východní bránu vyhodili do povětří, vnikla do Pekingu. Úředně potvrzená zpráva o dobytí Pekingu. Z Paříže, 19. srpna. (T. k.) Guvernér indočínský Doumer telegrafuje: Dobytí Pekingu se úředně potvrzuje.

Ze světa. ** Neštěstí při slavnosti. Z Paříže, 19. srpna. (T. k.) Včera večer pořádaná byla benátská slavnost, z které se obecenstvo plným proudem valilo přes můstek vedoucí do avenue La Tour Faurbourg. Pojednou vykřikla jistá osoba, snad tlačenicí nějak pohmožděná, načež povstala panika, zábradlí můstku prasklo a asi přes 30 osob spadlo s můstku. Několik osob bylo těžce raněno, z nichž dvě již zemřely. ** Továrna vyhořela. (Tel.) Veliký závod světoznámé benátské firmy osvětlovací Zentilo- movy, která má také ve Vídni továrnu, byl úplně zničen ohněm. Škoda činí 200 000 franků. ** Vyznamenané duchovenstvo. Ve Francii podle návrhu ministra kultu byl jmenován msgr. Dury, arcibiskup alžírský, důstojníkem čestné legie, msgr. de Nordez, biskup dijonský a opat Patry, farář v Mayennu, byli jmenováni šlechtici (kavalíry) tohoto řádu. ** Ztonisté, židé pravověrní, odbývají právě nyní v Londýně světový sjezd, jehož se účastní židé všech zemí ze všech dílů světa. V předsednictvu vy- nikají dr. Herzl, dr. Nordau a prof. Mandelstamm z Kyjeva. Pozoruhodným jest dále Sir Montefiore, Sir Francis, Sokolov z Varšavy, vydavatel velice roz- šířeného židovského týdenníku, Longvill, dr. Boden- heimer z Kolína a j. Zionisté se vší rozhodností při- pomínají, že židé jsou národnost svá zvláštní, která v původním svém stavu fysicky, duševně i mravně byla první ve všem světě. Teprve rozptýlením po všem světě ztratila národnost své ráznosti assimilo- váním se svému okolí a životem ve Ghetách po- klesla až ku dnešní své bezvýznamnosti. Cílem Zio- nistů jest znovuzřízení židovského státu, k čemuž dle náhledu jejich jedině Palestina je vhodná, kde jest dosti místa pro židovské osadníky. O zemědělce ži- dovské není nouze. Jedině Rusko dovezlo by do Palestiny na čtyry miliony židovských rolníků.

Židé mohli by se ovšem cítiti v Palestině doma jen tehdy, kdyby tam užívati mohli také nejširší svo- body. Anglický mluvčí dodal k tomu, že Svatá Země měla by pro židy jen tehdy cenu, kdyby byla pod vládou anglickou- Proti tomu ozývaly se četné protesty a projevy, že žádoucna byla by v Pa- lestině vláda německá. — Dr. Herzl, vůdce hnutí zionistického vzdával Anglii velikou chválu, že je tato jedinou zemí, ve které se židé těší plné svobodě. Z vděčnosti za to veškerý židovský tisk evropský zuřivě Anglii napadá a proti ní popouzí, následován v tom tiskem všech jiných národů. — O důležitějších momentech dalšího jednání Ziouistů také Herzlistů zvaných neopomeneme přinésti bližší zprávy. **Židovská armáda. Roční cvičení brigády židovských jinochů konáno bude letos v Dealu v Anglii. Brigáda čítá okolo 3000 mužů. Cvičení trvá po celý týden a koná se přesně dle válečných předpisů. Od rána do půl páté hodiny odpoledne je mužstvo zaměstnáno všelikým vojenským cvičením, pak až do večera pěstuje se sport, zejména cricketa j. O půl deváté odtroubí se k odpočinku. Velení má podplukovník E. Montefiore a plukovník Crosbie vy- koná přehlídku ležení.

* Elektrické okovovění mrtvol. Dr. Va- riot v Paříži objevil způsob nového uchování mrtvol. Mrtvoly nejen se nebalsamují, ale okovějí tak, jako na příklad jakýkoliv předmět kovový se onikluje. Způsobem tím uchovají se mrtvoly do nekonečna. Celý povrch se pokryje vrstvou kovovou tak, že mrtvola nabude vzhledu kovové sochy. Okovovění provede se takto: Tělo uloží se do lázně z čisté karbolové kyseliny a natře se silně stříbrovým nitra- tem, načež vloží se do galvanoplastické lázně a na konec slabě se potře nitratem. ** Atlantický rekord. »Kaiser Wilhelm der Grosse«, parník Severoněmeckého Lloydu, připlul dne 13. t. m. do Southamptonu, vykonav dosud nej- rychlejší jízdu přes okeán za 5 dní, 19 hodin, 44 minut s průměrnou rychlostí 22.79 uzlů. Největší vzdálenost za den, totiž 541 mil, ujel dne 13. t. m. ** Nejslavnější býkobijce. Tím jest beze všeho odporu Rafael Molina, zvaný Lagartijo, který po delší nemoci zemřel v rodném městě Kordově. Jeho smrt oplakávají nejen jeho nejbližší rodáci, nýbrž též veškeren španělský národ, a jeho smrt se pova- žuje za národní neštěstí! Jeho pohřbu se súčastnila