Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXV.

2

V Praze, v pondělí dne 2. října 1905.

Praha

3

Číslo 271.

4 article

Na ranní a odpol. list předpláeí ser v Praze v sdmninislr :: :: 3k= na měs “ dvojí donéško n: 7k9o nh v: sKa rennic n. ::: : k e dvojí nil

Praha

5 title

Krvavá sobota a neděle

6 article

v Brně.

Brno

7 title

(Původní zpráva » Národních Lista-)

národní List

8 article

V Brně, 1. rijna 1905.

Brno

9 article

»My Němci mimo boha nebojíme se nikoh na světě e Tato drzá slova, diktovaná zpupností sk mírajícího u nás němectví, jež obec brněnsk při svém »Volkstagu« vyvěsiti dala na stožáry před Německý dům, nebyla nikdy ještě dúklad- něji vyvrácena, než touto sobotou a neděl v Brně. Po všem, co včera večer a dnes s událo, mohou Němci změniti své přísloví a říci- »My Němci v Rakousku neboji m se Boha, nešetříme zákonů, al máme opravdový strach — pře Slovanyl« Co diktovalo Němcům svolání »Volkstagu«. co pohnulo je k poštvání českého obyvatelstv brněnského a moravského, je známo: vedl drzého a ničím neodůvodnitelného protestu prot našemu požadavku zřlzení české uni versity v Brně, chtěli Němcům mimo- brněnským a mimomoravským ukázati Potemii novy vesnice brněnského němectví, chtěli surově vymstíti se na brněnských Češích za to, že jejich živel v Brně se stále sesiluje, chtěli největsí lež svoji, tvrzení o německém rázu hlavního města markrabství. dokázati de- monstracemi najaté a spité cbá- s ky, všech těch vyvrhelů lidské společnosti, které si vychovávají ve svých přelejvárnách. Prolitím české krve, vytloukáním oken českých ústav ů, poškozováním če- ských obchodů, dokazovali pod ochrlan o městské policie německý ráz Brnal A městská policie, která má hájiti obyva- telstvo tohoto hlavního města bez rozdílu ná- rodností, chránila spitou a zvířecky poštvanou chásku německých a Němci najatých grázln. ale do zástupu Čechů slekala be milosti, takže počet obětí jest ve- liký. Městská policie štvala a pak s obvy- klou surovostí vrhala se na bez- branný český lid. A policie s tátn í na volání českých lidí po ochraně pokrčila rameny a prohlásila, že v městě zakročiti nemů že.

Němec Čech Čecho Brno Rakousko český ústav ů

10 article

Česká krev byla prolita, zuřivost Němců a najaté jich chásky se vybila, al Němci svého účelu nedosáhli. N- koli německý, ale český ráz města Brna doknmenlován hyl mocně a s nadšením. Jestliže v sobotu Brnem zazníval mohutný zpěv českých plsní i přes tasené šavle policajtů, pak dnešní den, kdy konán byl v Německém domě »Volkstag« a v Besedním domě v alný čes ký sjezd, patřil úplně Čechům. Němei z nádraží pro hustý mnohatisícový dav českého lidu nemohli se dostati k Německému domu. U nádraží německé hosty vítal zpěv čes kýeh písní, zvuk české hudby. Tak vy- padalo to německé Brnol Němci nemohli se dostati ku předu, policie se do toho vložila. Vložení brněnské po- licie je vždy stejné: tasí šavle a sl e kt do lidu. Tak bylo také dnes: průchod ně- meckému průvodu byl v pravém slova smyslu vysekán a po dláždění, českou kr zbroceném, kráčeli »vitězní Němci« k Ne meckému domu. Všechen český. lid spěchal, k besedním domu. Naplnil obě jeho dvorany i galerie, ob sadil celé rozsáhlé prostranství před ním až evangelickému kostelu, ulici Rudolfskou a va ln sjezd český počal. Mluvilo se s balkonu besedního domu mluvilo se se zvláštní tribuny, v ulici Rudol ské a v Eliščině třídě a nahoře ve velké dvo Průběh sjezdu byl manifes t ačn Byl důstojný i nadšený zároveň. A u ká za našimoc, naši silu.

Němec Čecho Brno Rudolfska Rudol ský Eliščin třída německý dům Němei

11 article

Po sjezdu nastal průvod městem. Pades tisíc českého lidu táhlo v čele s po slanci ulicí Solniční, Rudolfskou, Velkým ná- městím, ulicí Ferdinandskou k nádraží. Byl to průvod českého národně smýšl'ej clho lidu, jakého Brno nevidělo Byldůkazem české sily, českéh nadšení, českého vzdoru, byl novým vývrácením hlásané lži o německosti Brna ! Ani nejhloupější Štajerák nemohl včere řici, ze Brno jest městem německým. Ale pak po našem mohutném projevu na- staly pusté stvanice na novo. Úspěch náš mrzel radnici a proto poslala na nás na novo svoje pochopy. Vyrukovalo také vojsko, plěs i jlzd a, by chránilo Volkstag. Volkstag pod ochranou vojska !. Větší bl máže nemohli se brněnští Němci dočkati. My ze soboty a noděle jen získali. U nás vzbudilo se pevné a pravé nad šen!, massu lidí přihlásily se pod prapor náš a setrvaly př něm i přes prolitou krev. Národní myšlenk našla novou, mocnou vzpruhu. Doufejme, že trvalou. Z prolité krve české n brněnských ulicích včera a dne vznesla se vysoko idea náro- nostní. Přes mračna a bouře, nepřízně osudu, pře násilí moravských Němců, přes krutost brněnské moravské a říšské vlády dojdeme ke své metě. To věříme pevně a tyto dva dny nás. ví této víře posllily a utvrdily. raně. Píšíce však o orgitch brněnské policie, brněnskou radnicí arranžovaných, ptáme se Kdo jest vinnikem ? Němce, kteří surovostmi krveprolitím chtěli protestovati proti našemu kul turnímu požadavku, ty nečiníme zodpovědny z vše, co v sobotu a v neděli bylo v Brně spá- eháno. Vinník, pravý vinníko sedí jinde.

Ferdinandska Štajerák Němec Solniční Brno smýšl ' ej clho lid

12 article

Dokud bar. Gautsch bude míti za zásadu, že o našich kulturních potřebách maji rozho- dovati Němci, dolud vždy beztrestně budou moci Němci tak surově demonstrovati, do nás tlouci, jako těchto dnů. Ale útok vyvolává se- beobran u. A jestliže k ní bude sáhnuto mě- rou zaslouženou, bude-li přikročeno dále k o- vetě v českých předměstích Brna i Brně sa- motném, prohlásí-li se česká města i v otázc odvety k nám za solidární, pak nechť zodpo- vědnost padne na pravé vinníky. My svůj li tlouci nedáme .l

Němec Brno český předměstí Brno

13 article Večer v sobotu.

Večer v sobotu. Všechno úsilí brněnské radnice namiřeno bylo k tomu, by zevnějškem dokázala německost Brna. Ale nezdařilo se jí to. Jen přímá cesta z nádraží k německému domu vyšňořena byl velkoněmeckými prapory, jež navěšeny byly na šňůrách, navázaných na bíle natřených stožá- rech. Na křižovatkách byla různá hesla, mezi nimi známě: »My Němci bojíme se jen boh jinak nikoho na světě.« Za to vedlejší ulice zely až hroznou prázdnotou. Potemkinovy vesniee zřízeny byly pouze v tomto směru, proto take brněnská policie hleděla chrániti ulici Ferdinand- skou, Velké náměsti, ulici Liechtensteinovu prostranství před německým domem, kudy pro- cházeli spiti demonstranti za pustého řevu. Pochodňový průvod určen byl na hodinu osmou. Ale ke srážkám došlo již dříve. V vzduchu bylo plno elektřiny, která se později vybila. Před pochodňovým průvodem. Východ pochodňového průvodu určen byl na 8. hodinu večerní. Než vyšel, zazníval p ulicích brněnských český zpěv. Zástup 10.00 hlav táhl hlavní drahou z nádraží k Némeskému domu a zpíval »Kde domov můj?« »Hej, Slo vané!« a volal »Na zdar !« Sotva dáno bylo znamenl ku počátku průvodu, rozestavil se zá- stup na obě strany cesty k Německému domu Volání »Heil !« účastníků průvodu přehlušován bylo hlučným »Na zdar !« Zvuky pouze dvou kapel — více jich Némci nesehnali — zanikly úplně v pronikavém pískotu plšťalek zástupu Čechů.

Němec Potemkinův Liechtensteinův Čecho Brno Ferdinand

14 article

Rohrer zlackován.

15 article

V průvodu jel v kočáře pověstný purk- mistrův náměstek Rohrer. Sotva kočára a nlm ocitl se v ulici Liechtensteinově, vyskočil kdos na něj a vrazil Rohrerovi pár facek. Současně zvoláno: »Rohrer jede, mažte ho!« A hole sv- paly se na Rohrera, který skryl se, jak moh a na jehož obranu tasil v kočáře sedící hasi sekeru. Kamením a cihlami z novostavby Rohrerovy na český lid. Hojná přítomnost českého lidu při pocho ňovém průvodu byla Němcům trnem v oku. Proto zástup jich vnikl do novostavby Rohre- rovy tiskárny, posud nehotové, na rohu ulic Liechtensteinovy a Solniční a házel o d- tamtud na Čechy kamením at ei hla mi.

Liechtensteinův Němec Rohr Čecho Liechtensteinův a Solniční

16 article

Stvanice počaly. Sotva zašel pochodňový průvod, dán polici povel ku pusté štvanici na český lid. Kordon policajtů s tasenými šavlemi sekaly do všeho, eo stálo jim v cestě, sekali bez milosti a roz- háněly na všechny strany. Policajti sami r- zeštvali lid tak, ze rozvaha jeho byla ta tam. Štvanice započaly- V Rudolíské ulici a před Besedním domem. Na Rudolřskou ulici mají brněnští policajti odjakživa spadeno. Je to převahou ulice česk je v ní české korso a shromažďuje se v n české obyvatelstvo města Brna. Proto vžd s gustem tam české obyvatelstvo štvou. Tako tak bylo v sobotu večer. Sotva že před pronásl- dováním policajtů utekl se tam mocný zástu Čechů, již byli tu brněnšti policajti a sekali d lidu na novo. Ulici Rudolfskou vy prázdnili silný oddil Čechů dostal se do ulice Solniční před Besední dům. Vybíjení oken a rozbíjení svítilen. Zatím došla k Besednímu domu zpráva že v budově »Vesny« rozbita byla okna. Toté že stalo se v budově české techniky, české ob- chodní školy a české reálky v ulici Antonínské Zpráva ta, jakož i surové počínání si polici vyčerpalo konečně i pověstnou českou trpěli- vost. Část zástupu vrhla se na park před Be- sedním domem, rozbila tam všechny svítilny za krátko rozbita byla také okna německé tech- niky a německého gymnasia. Pako rozbita byl okna v německé škole měšťanské a v budov- Turnvereinu.

Čecho Rudolfska Paka Rudolíský ulice Rudolřska ulice Brno Solniční

17 article

U českého divadla.

U český divadlo

18 article

Hned odpoledne ve známost bylo uvedeno. že německá cháska chystá se na české Národní divadlo, kde právě konáno bylo zahajovací před- stavení. Proto četný zástup odebral se k ochraně divadla a před ním vytrval dotud, dokud polici nepřihnala se k divadlu, kdež zase prováděl pusté své orgie. Čechové zatlačeni byli zas k Besednímu domu, kde nastala nová pustá štvanice, ve které udál se v hotelu »S l a v iie vylíčený námi včera v telefonické zprávě výjev, kdy jeden policajt vnikl do restau- račních místností a zranil tam dva hosty a vrchního číšníka. Vrátil se ovšem bez piklhaubny a dostal na pamětnou tolik, že n to tak brzy nezapomene. Německé demonstrace pod ochranou policie. Když schladili si brněnšti policajti žáhu na českém lidu, začali německé demonstrace. Dříve k nim nemohlo dojíti, neboť Němci i jejich na- jatá cháska měli z Čechů strach Demonstrace vypadly ovšem po brněnsku originálně. V předu polieajti, pak demonstranti

Čecho Němec národní divadlo

19 article NIi

NIi vzadu zase policajti. Tak sváděli to na Velké náměsti a ulici Liechtensteinskou i Ferdinandskou které zatarasili, by Češi tam nevnikli, načež začal »vítězný« pochod Němců za řvaní » Wacho am Rhein !« Počet raněných. Počet raněných nebylo lze dobře zjistit Ochranná stanice poskytla pomoci 27 r a ně- ným a odvezla 6 zraněných poli- cajtu. Teprve ke 2. hodíně noční nastal klid, jen rušen byl jedině zhusta se objevujícími napilým policajty, kteří po vykonané »práci« odměněn byli hojně nefalšovanou starobrněnskou břečkou. Čeští poslanci o půl noci u místodržilole. Když sekání do českého lidu dospělo svéh vrcholu, odebrala se deputace českých poslanců. dlieich právě v Besedním domě, krátce před pů nocí k místodržiteli, jemuž stěžovali si do jed nání městské policie a žádali za ochranu před jejími surovostmi. Míistodržitel hr. Z i e r o tie na to odvětil, že učiní opatření, a by policie brněnská se nedopo uštěli — přehmatů. Krvavá neděle, velká manife- stace českého lidu v Brně. V neděli ráno. Již od prvních hodin ranních bylo na uli- eích brněnských neobyčejně živo. Sjížděli se účastníci českého sjezdu i »Volkstagu«. Č chové měli ovšem převahu. Přišlo Brno, přišel venkov, tento velmi čelně a čestně Z Králova Pole přišel průvod s hu bou v čele o 5000 účastníků. Stejně z Husovi. Židenic a okolních obcí. Zvláštní vlák přije z Vyškova a Boskovie.

Čech Němec Wacho Hus Rhein Brno Židenice Vyškov

20 article

Čechové jakojednolitý, m nio h - tisicový zástup obsadili Ferdi- nandovu ulicia Velké náměst a zatarasili tím cestu k něme ckému domu. Němci naproti tomu obsadii náměsti a prostranstvi před nádražím. a tam každého, kdo s nimi nevolal »Heil!«, surově přepadali. Německý průvod Čechly u z vřen. Situzce byla pro Němce hrozně kompro- mitující. Přijeli jim hosté z alpských zemí, při jeli najatí rváči a do města nemohli. U nádraži byli sice uvitáni bohopustým řovem » Heil!«, al sotva přišli na kraj ulice Ferdinandovy, zazněly jim v ůstrely zváky českých kapel a český zpěv jako na důkaz, jak je Brno německým. To Němce ovšem hrozně mrzelo. Za obr- čejných okolností nebyli by se dostali do středu města a byli by mutší odláhnouti s dlouhý nosem. Bez nich by byl také Volkstag dopad bledě, neboť v Německém domě, byla slabá ná- vštěva a na Lažanského náměstí zpívali Češi ná- rodní bymnu. Jejich Samiel — brněnská městská polici jim pomohla. Na povel tasila ša vle a divém úprku sekala do českéh obyvatelstva ve Ferdinandiské tř pak na Velkém náměstí, tak že pr chod průvodu Němeů v pravé slova smyslu prose kal a. České obyvatelstvo v šileném útěku hnal se ulicí Rudolfskou k besednímu domu. Něm- cům uvolnil se průchod a Čechové soustředilí ae v besedním domě a před ním.

Čecho Němec Ferdinandův Čech kraj ulice Brno Lažanský náměstí Velký náměstí Německo

21 article

Velký český sjezd. Za imposantní účasti Čechů brněnských z okolí, z celé Moravy a ostatních dvou zem koruny české zahájen byl ve velké dvoraně be sedního domu valný sjezd českého lidu. Sjezdu zúčastnili se: Z posl anců : re Anýž, dr. Baxa, Březnovský, Bene Heimrich, Houra, Hrubý, Kelb Krejčí k. Klofáč, dr. Kofráne k. K o land, dr. Mašek, Novák, Pokorny dr. Perek, Posplšil, dr. Stránský, dr Šílený, Špindler, hr. Seilerp. V chodil, Rozkošný, Sehnal, Čiper Samohýl, Barwíňski, Žitni k, Wla dyszewski, bar. Pražák, dr. Koudel dr. Zimmer. Reichstädter, Šrál me Kanonýř, hr. Sternberg. S lám . Skála a dr. Podbrdský. Dále přítomni byli za pražskou technik prof. Novotný, za pražskou universitu pro dr. Drtina, za českou techniku v Brně rekto Elger z Blgenfeldu, za ústřední výbo Národní rady české dr. Seheichl, za král. hl. město Prahu starostův náměstek dr. G r oš. Březnovský, dr. Černohorský, dr Baštýř, V. Kasalický, Koubek. Sve a dr. Šupich, za Karlin starosta Ro nz městští radové Demartiní a Lokaj, p zástupce Žižkova, Smíchova, Král. Vinohradů četných měst a obci v Čechách, na Moravě ve Slezsku, dále zástupci četných korporací jichž podrobný seznam přineseme příště.

Čecho doktor Baxa Březnovská Bene Heimrich Houra Hrubá Kelb Krejčí Klofáč Kofráne Mašek Novák Pokorna Perek Posplšil Stránský Špindler Rozkošná Sehnal Samohýl Barwíňski Žitni Wl dyszewski Zimmer Reichstädter podbrdský profesor Novotná Drtina Elger Seheichl Černohorský Baštýř Koubek Šupich Karlin Král Morava Pražák Brno Praha Žižkov Smíchov Čechy Slezsko I Kanonýř Lokaj re Anýž

22 article

Sjezd zahájil, místopředseda moravskéh odboru Nár. rady prof. Ursi ny. Objasniv účel této manifestace, přívítal přítomné i hosty z nichž zvláště zástupci král. hl. města Prahy byli bouří volání slávy uvítáni. Za všeobecného rozechvění chápe se slov dr. Bulín a za bouřlivého potlesku pravil: Často již za pohnutých dob — praví — shromáždila český lid tato dvorana. Ale nikty snad nesešli jsme se zde ve význačnější době. nežli dnes, kde za účastenství ohromného počtu ze všech vrstev českého lidu protestujeme zde proti vzpouře Němců moravských, kterou zosno- vali proti volání našemu po zřízení české uni- versity v Brně. Vzpoura ta nevznikla v jádru německého lidu, jemuž my práva na německou universitu v Brně neupíráme; jitří ji uměle několik rodin německých v čele s purkmistrem drem. Wiesrem, radou d'Elvertem a starým i mladým Rohrerem, aby udržely p ro své členy politickou moc nejen v městě, nýbrž i na Morav ě. (Výborně!

Bulín Němec Rohrer Praha Brno Wiesr Morava rada d ' Elvert

23 article

Řečník protestuje za bouřlivého souhlasu shro- máždění proti tomu, že štváčský plakát proti Čechům podepsal jako jediný starosta města, které vzniklo a zmohutnělo českou prací a če- ským přičiněním a v němž žije dobrá polovina českého obyvatelstva. Než nevzpíráme se pouze proti vládě městské, český! lid vší svou silou pro- testuje dnes proti vládě, která již několikráte zřízení druhé české university jak spravedlivý a odůvodněný požadavek uznala, ale která splnění jeho činí odvislým od svolení

Čecho

24 article

Němců. Když se zřizovaly univer- sity německé, neptala se vlád nikdy Čechů ani jiných slovanských ná- rodů, co tomu řikají. Zřídily se jim beze všeho university zcela zbytečné a nepotřebné. Žádám pro sebe stejná práva a z hloubi pobouřeného srdce odmítáme způsob, jakým nás ponižuje vláda, prohlašujíe, že zřizení druhé university naši závisí od milosti Němců. (Ohromný souhlas a potlesk.) Frásí jsou slova o smiřování Čecho s Němci od národa k národu: pro ná není po právu a spravedln o st smiřování a vyrovnávání, nám na Moravě, se stane po právu teprv a jen tehdy, až bude na dobro potřena úplně umělá vláda německé men- šiny nad českou většinou. (Výborně!) Ve sna- hách za tím eílem bude nám posilou dnešní ohromné účastenství všeho českého lidu při na- šem spravedlivém projevu. Opírajíce se o slavnou minulosí, přes sebe horší nepřízeň doby př- tomné dospějeme k vítězné budoucnosti. A vo- lají-li Němci ve svém štváčském provolání — končí řečník za nadšeného, neutuchajícího sou- hlasu ohromného shromáždění — že nedopustí, aby české stromy rostly do nebe, odpovídáme my. žie v německých leslch a na celém světě posud nevyrostl strom, n kterém by mohli oběsiti celý če- ský národi (Výborně! Bouře souhlasu potlesku.) Předsednictví ujímá se posl. dr. bar. P ra- žák, jenž představuje zalím se dostavivší po- slance Barviňského, Žitníka a Wladyszewského.

Němec Čecho Žitník Wladyszewský Morava

25 article

Jmenování poslanci jsou nadšeně vítáni. Posl. Klofáč, potleskem uvítán, uvádí, jak Němci upírají nám kulturu, právo na ni a na žádosť po zřízení české university odpovidají ša- vlemi a bajonety. (Hanba jim !) My proti tomu protestujeme a manifestujeme pro kulturní svoj požadavek zřízení české univer si ty v Brně (Výborně !), manifestujeme proň sol- dárně z Čech, Moravy a Slezska. Tuto solida- ritu musíme projeviti také důsledně dále. Až na sněmu českém bude jednáno o otázce úřadni- etva zemského, kde Němci chtějí uplatniti své přání při obsazování míst, musí se Němcům řícř: Úprava ta jest možna ale jen tehdy, když současně provede se také na Mora vě ve Slezsku. (Výborně !). Řečník konstatuje převážnou účasť dělnictva při této manifestacia žádá proto, by ostatní vrstvy českého národa, zvláště pak intelligence, měly také pochopení pro jeho sociální i politické potřeby a politick práva. Z chování se Němců v otázce universitní a včera a dnes dovozuje nutnost r o z bl ít moravských smiřovaček. (Výborně l

Posl Klofáč Němec Brno Čechy Morava Slezsko

26 article

Hlučný vouhlas.) Posl. Barviňský, hlučným potleskem uvitán, přináší pozdrav Rusínů a újišťuje bratry Čechy sympatiemi Rusínů s požadavkém zřízení druh české university. Víme, že Brno je č e s ké praví řečnik za hlučného souhlasu, a zdůrazni stejný kulturní požadavek Rusínů, končí : át zije český národ, ať zije česká niversita v Brně (Hilučný souhlas.) Nadšení způsobil následujíciu řečník pos P. Žitnik, Slovinec. Vyřidil předem srdečný po- zdrav Chorvatů i Slovinců a pravil: Moravská země jest zemi slovanskou a jest nám stejn drahá, jako vám. Vy tvoříte baštu Slovanstva na severu, my na jihu. Podejme si ruce a v- tězství nás nemine. Vy dostanete universitu svj v Brně, my v Lublani. Cituje Kolára: » Pevne vali, tuzbě ušlechtilé...« a volá slávu če- skému národu a české universitě v Brně. (Na- dšený sduhlas.) Dr. Groš, náměštek pražského starosty nadšeně uvílán, praví: Zastupitelstvo král. hlav. města Prahy více kráté již dalo na jevo slavnostním způsobem, že touhu českého lidu na Moravě po české uni- versitě v Brně provází sympatiemi nejuprim nějšími. Všem vám jistě nevymizeta z paměti v e kolepá manifestace, pořádaná právě před sedmi lety na radňíci pražské, kd zástupcové všech vrstev i všech stran našeh národa svorně prohlásili, že jest zřízení druhé české university se sídlem v Brně neodkladným — nejbližším cilem našeho politického boje.

Posl Rusín Čecho P Žitnik Chorvat Kolár doktor Groš Brno Lublaň Praha Morava český univerzita v Brno

27 article

Před čtyřmi roky byl jsem právě ref- rentem o projevu veřejné schůze sboru obec- ních starších, při níž za nadšeného souhlasu všech bylo protestováno proti barbarismu vše- německé agitace, která chce zmařiti uskutečnění nezbytného kulturního požadavku českého ná- roda — druhé české university. Když došlo vaše pozvání, abychom s zúčastnili manifestačního projevu pro zřízení university české v Brně, bylo uvítáno se vše- obecným souhlasem a přišli jsme rádi mezi vás, abvchom opětně dali výraz svým sympatiím. Prohlašujeme opětně zřízení druhé české uni- versity za přední kulturní požadavek českého národa, od něhož národ náš neustoupí pod žád- nou podmínkou a pod žádným nátlakem. Prohlašujeme opětně, že česká universit musí býti zřízena v Brně, kdež jedině jsou dány přírozené podmínky rozvoje vysokého učení. Snahy vaše k dosažení tohoto cíle chceme podporovati dle všech svých sil, vyslovujeme V arobném prodejii zanní čtslo o sobě . . odpole dní Ve mlialkách na vonkova- ranní čuila. . . cdpslední . . . . . . . : s n rnseraty platí ze hotové zapřel. Předplacení a innerty přijímá ndminl- drace v Marisnské ulidi č.s Tm padinjí se tet nvds koe. tlskárna a ezpedice „ Národnich Li istů“. Bakopty ao novracsjl.

Brno zřízený univerzita český v Brno

28 article

přesvědčení, že svorná práce k tomuto cili musl býti korunována úplným zdarem. Prohlašujeme pak jmenem královského hlavního města Prahy, žo tato ráda se vzdává toho, že jediná česká universita dosud jen v ní byla sídlem, v tom pevném přesvědčení, že co ubude Praze jako středisku universitního života českého, splat nám Morava ještě těsnějším přilnutím k Čechům z království a že dvě české university, jedna druhou závodic na poli vědecké i národní práce, budou mohutnými činiteli, pracujícími k samo- statnosti a ku povznesení našeho národa. (Ví- borně !a) Prot. dr. Drlina, potleskem uvitán, vyři- zuje pozdrav české universíty v Praze a vykládá potom vývoj universit. Vytýká nedostatečnost dotování i zařízení pražské university, protestuje. proti nedostatečné péči státu a prohlašuje, že protest Němců a odpor jich proti zřízení našt university jest útokem na uaše právo sebe- určení. Němci do této otázky nemají co mluviti, to jest věci naší. Chceme zřízeni druhé univer- sity, rídice se heslem: Osvětou k svobodě! (Hlučný souhlas.) Projevy souhlasu učinili: za českou tech- niku v Praze prof. Novotný, za českou techniku v Brně rektor Elger z Elgerfeldu, za českou Národní radu dr. Scheichel.. Posl. red. Anýž, hlučně uvítán, mluví z klub zemských poslanců na sněmu českém.

Čecho Prot doktor Drlin Němec profesor Novotná Elger Scheichel Posl Anýž Praha Morava Brno

29 article

Pověděli jsme si dnes — praví — co každý z nás cíti a zač povolaní kruhové pracovati budou a pracovati musí. (Výborně !) Němci rádi honosí se jakousi vyšší kulturou a jménem této »vyšší« kultury vystupují i proti našim kulturním požadavkům. Celá desitiletí sledoval jsem, jak vypadá ve světle pravdy tato vyšší kultura brněnských Němců. Působil jsem zde r. 1879, byl jsem tu r. 1898 a drem. Podlip- ným, kdy nás brněnští kulturníci vítali shnilými vejci a ženy germánské, ba jiného plemene chovaly se tak kulturně, že nelze to ani cha- rakterisovati a podíval jsem se do Brna dnes, abych se přesvědčil, jak asi v kultuře své Němci pokročili. (Veselost.) Hlas: Učinili pokrok znamenitý! Posl. Anýž: Ano, znamenitý. ! V hlavních ulicích města Brna je skvělá dekorace: vesměs velkoněmecké, prušácké prapory — vedlejší ulice hned stranou od náměstí jsou bez praporů. Divím se jen, že takovýto velkoněmecký prapor není vyvěšen i na budově Jeho rakouské Excellence pana místodržitele. Za nynější si- tuace dobře by se tam hodil, neboť lidé Jeho Excellence, někteří hejtmani i policie nejednajt s českým lidem jinak, než jako všeněmečtí štváči. (Souhlas.) Sledoval jsem dnes od 7. ho- diny ranní téměř do desáté výjevy před brněn- ským nádražím i mohu dokázati, že za dozor a součinnosti městské policie organisováno jest. přepadání českých lidí. Pořadatelstvo „Volkstagu“ utvořilo od vý- chodu z nádražní budovy ulici, kterou každý do Brna přibylý musil projíti. Byl-li to Čech, dopadaly hned na jeho hlavu rány holemi. Vi- děl jsem, jak surovci mlátili stařenku, ktěrá snad ani potuchy neměla, co se v Brně děje.

Němec Posl Anýž Čo Brno

30 article

(Hlučné projevy nevole.) Intervenoval jsem hned u dvou representantů státní policie. A jaké dostalo se mi odpovědi? Do toho, co se děje na ulici, zasahovati nemůžeme. (Výkřiky nevole.) Obrátil jsem se tedy na ředitele měst- ské policie, muže s českým jménem, ale ton pokrčil jen rameny, dokládaje: Hned udělám, co bude možno. A v několika minutách deset městských policajtů sekalo do davu českých lidí. Na základě takto získaných zkušenost přišel jsem ku přesvědčení, že nejnaléhavějším požadavkem brněnských Čechů jest a býti musí: státní policie! Ta odpoví: Na ulici ne- můžeme, tam jest policie městská! Proto ne- můžeme volati jinak, než: Pryč s městskou policii! (Bouřlivý souhlas.) Městská policie brněnská sama přovokuje, proto pryč s ni! Chtějí-li nám Němci diktovati v otázce universitní, nedáme si to libiti. U ni- versitu nechceme od Němců, ale od státu, který svými penězi vy- držujeme. (Výbarně! Hlučný, dlouhotrva- jící souhlas a potlesk.) Dále promluvili: za české' Slezsko pos. Hrubý, za Karlín a pražská předměstí posl.

Čecho Němec Hrubá Karlín

31 article

Ronz, za česká města posl. dr. Zimm er z Čáslavi a starosta dr. Šebor z Mnichova Hradiště, za čoský venkov posl. Heimrich, za sbory starostenské posl. Samohýl, pak pesl. Skála, načož dr. Kozeluha navrhl následující resoluci: Velké shromáždění českého lidu v Brně dne1. října 1905, sestávající ze zemských a říšských po- slanců, ze. zástupců měst, obcí, okresů, z vyslanců přečetných vědeckých úslavů a korporací, z deputací vzdělávacích spolků ze všech žemí koruny svatová- clavské, za souhlasu nepřehledných zástupců, pro- jevuje nejhlubší rozhořčení nad tím, že německé ve- doucí kruhy brněnské z nejnižších popudů zneužily našeho oprávněného a jasně odůvodněněho poža- davku, zřízení české university v Brně, k pusté, politické a národnostní štvaníci. Požadavek zřízení české university v Brně, která býti má přirozeným a nezbytným vyvrcholením škol- ství 1.800.000 Čechů na Moravě a ve Slezsku, uznán byl veřejně jako nejvýš oprávněný a naléhavý nejen nejpovolanějšími znalci českého školství a vědeckého rozvoje, nýbrž i náčelníky rakouských vlád, mezi nimi i nynějším ministerským předsedou, během let něko- Také Němci moravští stavěli se dříve vůči něnru jinak, neboť právě jejich hlasy ještě roku 1903 byl návrh českých poslanců na sněmu markrabství morav- ského podaný, aby vláda vyzvána byla k bezedklad- nému zřízení české university v Brně, přikázán stá- lému výboru sněmovnímu k projednání. Dnes však Němcí týž požadavek náš, který pře dvěma roky ncodmítli, naopak k vyjednávání způ- sobilým uznali, prohlašují za neoprávněný, nejvýš vyzývavý a za přispění svých soukmenovců z jiných zemí hrozpami chtějí donutiti vládu, aby v univer- sitní otázce ničeho nepodnikala, povinností svých likráte. k českému lidu nedbala a danému již slibu se zpro- nevéřila.

doktor Zimm Šebor Samohýl Kozeluha Čecho Němec Čáslav Mnichov Hradiště Brno Morava Slezsko český univerzita v Brno