1
masthead
Ročník XXXXVI.
2
masthead
V Praze, v ponděli 21. října 1907.
Praha
4
article
Na ranní s odpol. listy
přodelácí aa
v Praze v zdeslelstraai
a mřete . . . . .
nn čtvri leta . . .
s dvoji donářkou
na var
an14s. : . . 7 K 50
ve milalkich a K oo
na měsíe . . . . . .
Poštont
s r
a : . . s k o
s dvojí zlemlkon
na nění
etvat eda
Praha
5
article
Choroba panovníkova.
Choroba panovníkova.
Z Vídně, 21. října. (Pův. telef. zpráva
„Nár. Listů“.) Zlepšení zdravotního stavu pa-
novníkova nemělo dlouhého trváni
zdá se, že bylo pouhým dočasným ulevenín
úporné choroby. Včerejšího dne nastalu
opětné zhoršení celkového stavu. Zprávy
ze Schönbrunnu nezní zrovna příznivě.
Noc ze soboty na neděli strávil ne.
mocný velmi špatně a takřka oka
nezamhouříl. Zachvaty kašle byly
prudšimi, dráždivost větší; z toho i nespa-
vost, následkem které včerejšího dne jevila se
veliká únava a skleslost my sli.
Nieméně dopoledne zasedl opět panovnik
ku pracovnímu stolu a podepsal několik akt jemu
předložených.
Iiékaři, kteří o 6. hodině večerní opět cí-
saře ohledali, zjistili, že celkový stav jest ne-
příznivější, než byl dosud; katar zůstává
nezměněn, rachot na plících jest však větší a
zřejmě slyšitelný. Horečka střídavě vyšší
nižši. Telegram své dcery Marie Valerie
zodpověděl panovník sám
Z Vídně, 20. řijna. (K k.) C. k. tel. kor
kancelář dovídá se o slavu císařově : Císa
měl méně klidnou noc, poněvadž by
trápen kašlem a nespavostí. Katar
jest však skrovnější Horečka se již nedoslavil
Chuť k jidlu jest dobrá, stav sil uspokojivý.
Horečka
Valerius
Vídeň
Schönbrunn
6
article
Z Vídně, 20. řijna. (K. k.) Korrespondence
Wilhelmova oznamuje: Zprávy ze Schönbrunnu
znějí velmi potěšlivě, mimořádně
přiznivě a důvěřivě. Slav efsařův se
stále lepší. Následky špstné noci pátečn
jsou překonány. Osoba zvláště dobře zpraven
sděluje, že nebezpečí, jestliže existovalo.
může nyní býti podle všeho lidského úmyslu
považováno za odbyté a že lze míti za to,
že mocnář nalezá se na počátku rekon va
lescence. Povaha nemoci ovšem působi, ž
kašel neztrácí se na ráz. I když poslední no
byla rušena kašlem a spánek byl
jim přerušován, mohl přece býti dnes
celkový stav sil považován v každém směru
za uspokojivý. Nesmí nikoho znépokojo-
vati, když až do úplného pozdravení musí býti
ještě několikráte oznámeno, že se v noci dosta-
vuje kašel a že spánek jest jim přerušován
Nemoc má takové příznaky, i když nemocný se
pozdravuje. Uspokojuje však a naděj
naplůuje ta okolnost, že od několika dni
nebylo žádné horečky, že chuť k jidlu jesti nyní
velmi dobrá a že také stal se u spokoji vým
stav sil, což jest způsobováno přijímáním
potravy a normální teplotou těla. Také ka-
larální zjevy jsou od soboty
skrovnější, důkaz to, že kataru ubý vá
a že není třeba obávali se dalšího jeho rozši-
fování. Císař jest v lepši náladě než ko-
cem minulého týdne. S povolané strany bude
císař požádán, aby vyhledal na něko-
lik týdnů jižní ponebí, jakmile rekon-
valescence přiměřeně pokročí.
Wilhelmův
Vídeň
Schönbrunn
7
article
Paní arcivěvodkyně Marie Valerie
přibude sem dnes večer a zejíra ráno navštív
císaře.
Z Vídně, 20. října. (K. k.) Oproti zprávě
dnešních ranních listů, že následkem inter-
pelace, podané posl. Malikem, budou
nyní i v poslanecké sněmovně vydávány bulle-
tiny o stavu císařově, upozorňuje se »Korespon-
deyce říšské rady«, že president poslanecké sně-
movny dr. Weisskirchner vzhledem na velikou
účasť sněmovny obrátil se již před podá
ním oné interpelace na kabinetní kan
celář se žádostí, aby mu byly podávány každo-
denně pravidelné zprávy, jak se efsaři daří. K
binetní kancelář vyhověla této žádosti a dotyčno
telefonické zprávy ihned se uvádějí ve známos
v poslanecké sněmovně.
Valerius
Malik
doktor
Weisskirchner
Vídeň
poslanecký sněmovna
8
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Ministr zeměbrany podmaršálek Latscher prý
odstoupí
Z Vídně, 21. října. V parlamentních kru
zích se včera ujišťovalo, že ministr zem-
brany, podmaršálek Latscher po-
dal demisi, nikoli však proto, co se stalo
v poslanecké sněmovně při projednávání pilných
návrhů o týrání vojska, nýbrž proto, že mini-
sterstvo vojenství vydalo jej po-
slanecké sněmovně na posměch,
nedovolivši mu, aby poslanecké sněmovně ozná-
mil faktum, které ve vojenském věstníku
dávno jest vyhlášeno, totiž pensionování
vídeňského velilele Freunda za to, že dva
poddůstojníky amnestoval, kteři vehnali dva dra
gouny do smrti.
O demisi českých ministrů.
Z Vídně, 21. října. Na místě kompetentním
vydána tato zpráva: Jest absolutní neprav
dou, že ministerský předseda vy-
zval oba české ministry, aby podali
demisi. Dr. Pacák a dr. Fořt byli již v so-
botu u bar. Becka a nezůstavili jej v žádných
pochybnostech e situaci české vůbec a mot
nosti o nezbytnosti demise jed
noho neba druhého českého mini
stra, aneb obou, a to následkem poměrů v če-
ském táboře. Tyto poměry nejsou doto
chvíle však vyjasněny. Vyjasnění stane se v zej-
třejší schůzi všech poslanců českých
anebo některý den nejblíže příští. Přes tento
týden nebude lze vyjasnění nižád-
ným způsobem odložiti, neboť jest ne-
zbytně třeba dáti určitou odpověď na tyto dvě
otázky:
1. jak staví se svaz poslanců če
ských k nynější vláděa
2. jak staví se svaz poslanců českých
oběma českým ministrů m?
Na způsobu, jak zodpovězeny budou tyto
otázky, záviseti bude naprosto, zdali a jakým
způsobem podány budou demise če-
ských ministrů. Jenom o jedně věci bu
diž ihned pověděno s celou určitostí: že nent
žádného rozdílu ve vůli obou českých
ministrů podati demisi, nýbrž že oba češt
ministři jsou odhodláni ustoupiti, bude-li to vy-
žadovati politická nezbytnost.
Latscher
Freund
doktor
Pacák
Fořt
Beck
Vídeň
9
article
Telegramy korresp. kanceláře
Telegramy korresp. kanceláře
Z úřadního věstníku.
Z Pešti, 20. října. (K. k.) Úřadní list uve-
řejňuje propůjčeni řádu Alžbětina I. t
palácové dámě, choti hr. Ondřeje Csekoni-
cse a choti bar. Sersfina Orezya v uznání
jejich zásluh v oboru veřejné dobročinnosti. Jak
úřadní list dále sděluje, dovolil císař, aby kluž
ská universita Františka Josefa promovala ital
ského historika Pasquala Villaria na čestného
doktora filosofle.
Makedonské reformy.
Z Cařihradu, 19. tíjna. (K. k.) Zpráva, že
důstojník belgický, nalézající se ve
službách tureckých, byl pověřen vypracovati
osnovu makedonské reformy poli
cejní, jest nepravdivá. Jak již dříve bylo
sděleno, byli belgický setník a turecký major
Burean, kterýž jest činným v makedonské
policejní službě, pověřeni přek l a d em
Csekoni
František Josef
Pasqual Villario
Burean
Pešť
Cařihrad
Sersfina Orezya
Alžbětin I
10
article
Josnovy, vypracované po zevrubné vý-
měně názorů s civilními agenty generálním
inspektorem Hilmiem pašou. Překlad
byl pak prozkoumán mocnostmi při dohodě
zúčastněnými, které žádaly některé změny. Ci-
vilním agentům bylo uloženo, vymoci je u ge
nerálního inspektora.
Proti bulharským četám.
Z Cařihradu, 19. října. (K. k.) Proslýchá
se, že z řecké a srbské strany bude
po vzájemné dohodě podána proti bulh ar
ským tlupám u Porty a mocností stížnost
Porta a milice na Krétě.
Z Cařihradu, 19. října. (K. k.) Porta obává
se vzhledem na vyslání řeckých dů-
stojníků do Kaneje za účelem zřízení
milice, která má nahraditi mezinárodní vojsko
že nastane pováždivá situace pre
mohamedány, kteří prý už nyní jsou pro-
následováni. Usnesla se podati notu čtyřem
ochranným mocnostem krétským a žádati za
ochranu mohamedánů.
Nepokoje v Persii.
Z Teheranu, 20. řijna. (K. k.) V K ez-
manu byl obnoven pořádek. Uprehlie
opustili konsuláty. Za to vypukly v ážn
nepokoje v Šisasu.
Zastavená doprava u mezinárodních úřadů
poštovních v Číně.
Ze Šanchaje, 20. října. (K. k.) »Reuterove
kancelář« oznamuje: Úřad pro přístavní dopravu
v Pekina zakázal přijímati na čínských drahách
všecky poštovní zásilky zahraniční, vyjma vo-
jenské, jestliže nebyly podány poštou činskou.
Postovní doprava u mezináro
ních úřadů postovních jest tím
zastave na.
Hilmie
Port
Uprehlie
Cařihrad
Kréta
Persie
Teheran
Čína
Šanchaj
11
article
Státní kanoléř anglický o zocialismu
Státní kanoléř anglický o zocialismu
a liberalismu.
Z Ladybanku (hrabství Fife), 20. října.
(K. k) Státní kancléř A squlith pronesl včer
večer na schůzi liberálních svazů řeč, ve které
odmítl tvrzení, že ve straně Iiberál n
nabývají socialistické myšlenky
stále více převahy. Připustil, že v mo-
derním životě jsou četné sociální potřeby
úkoly, jimž za neupraveného dosud zákonodár-
ství o nabídce a poptávce se nesmíme vymykat
a jímž může jen společnost sama účinným způ-
sobem vyhověti. Avšak proti socialismu stoj
liberalismus v nesmiřitelném nepřátelství.
Velký kniže Vladimír ve Gmundenu.
Z Gmundenů, 20. října. (K. k.) Velký
kníže Vladimir a velká kněžna Pavlovna
přibyli sem dnes odpoledne se svým synem
Borisem na návštévu vévodské rodiny Cum-
berlandské. Uvitáni byli na nádražl vévodou
Cumberlandským, jeho choti, prinei Jiřím, vi
lémem, Arnoštem, Augustem a princeznou Olgou
Večer konala se v zámku vévodském slavnostn
hostina.
Vladimir
Pavlovna
Boris
Cumberlandský
Jiří
Arnošt
August
Olga
Fife
Gmunden
Ladybanka
12
article
Uvolněná doprava.
Z Terstu, 20. řljna. (K. k.) Porušení do
pravy ve stanici Občině státní dráhy Gorice
Terst jest odstraněno. Doprava jest opětně nor
mální.
Studentská demonstrace v Bělehradě.
Z Bělehradu, 20. října. (K. k.) Skupin
posluchačů vysokých škol uspořá
dala dnes dopoledne demonstraci prot
odročeni skupštiny. Za provolávání
»Pryč s vládou!« táhli demonstranti kolem bylu
ministerského předsedy Pašiče a královského
paláce před skupštinou, kde provolávali: »Pry
se stranou vládníe. Na to prošli něko
lika ulicemi. Po dvou hodinách se rozešel prů-
vod, který doprovázen byl četnými zvědavci, již
se však demonstrace nezúčastnili.
Turecké poselstvo v Římě.
Z Říma, 20. října. (K. k.) Král Vikto
Emanuel přijal dnes ve slavnostním slyšení
turecké poselstvo, které mu doručilo
Hanedonský řád, sultánem mu propůjčený
Hr. Khevenhüller v Paříži.
Z Paříže, 20. řijna. (K. k.) Rakousko
uherský velvyslanec hr. Khevenhülle
vrátil se z dovolené a ujal se úřadování.
Nový francouzský senátor.
Z Paříže, 20. řijna. (K. k.) Bývalý libe
rální senátor Lebreton zvolen byl senátorem
v Mayenne.
Pašič
Emanuel
Hanedonský
Khevenhüller
Lebreton
Terst
Bělehrad
Řím
Hradec
Paříž
Rakousko
Mayenne
Gorica Terst
královský palác před skupština
13
article
Ruské události.
Ruské události.
Stav státního hospodářství na Rusi.
Z Petrohradu, 19. řijna. (K. k.) Úřadn
mformační kancelář uveřejňuje prohlášen
ministerstva financí ke zpráván
listů o cestě ministrově do ci zi ny.
o emisi bankovek státní bankou, o zakupován
cizozemských hodnot, jakož i o poukázání pe-
něz zahraničním bankám. V prohlášení tom po-
pírají se co nejrozhodněji zprávy o případné
půjčce v cizině, poněvadž jest zhola ne-
možna v běžícím roce. Dále dokládá se čísli
cemi nedávný výklad »Obchodního a průmyslo-
vého věstníku« o vzrůstu emise bankovek
u státní banky. Na konec se praví: ministerstv
může s uspokojením zjistiti, že v zrůst stá
ních příjmů a vývozu ukazuje n
návrat Ruska do normálních po-
měrů hospodářských a zřetelné proje-
vuje důvěru vážně myslícího obecenstva ve f-
nanční politiku ministerstva, nebledě ovšem
k jisté kategorii žasopisů, které považují za svů
úkol, aby diskreditovaly v každém při-
padě finanční politiku vlády
Cholerou ohrožené gubernie ruské.
Z Petrohradu, 20. řijna. (K. k.) Gu
bernie poltavská, volyňská, lub-
linská, mohylevská a minská byly
vyhlášeny za ohrožené cholero
a to veřejnou vyhláškou komise pro potírání
nakažlivých nemoci, dosazené na rozkaz carův.
Zastřeleni při přechodu přes hranici
Z Batumu, 20 řijna. (P. 1. a.) Několik
arménských dělníků, tureckých to pod-
daných, chtělo se vrátiti z Ruska do své domo-
viny a vzhledem na zákaz Porty zabrániti tu-
reckým Arménům přechod na turecké z území.
pokusili se tajně přejíti přes hranice za pomoei
dvou Turků. Byli však dopadeni tureckými vo-
jáky, kteří po nich stříleli a usmritil
dva vůdce a pět Arménů. Šest ostat
ních Arménů zachiránilo se útěkem.
Armén
Turek
Rus
Petrohrad
Rusko
Batum
P . 1 . a
14
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 20. října. (Rozkol v uhe
ské straně neodvislosti.) Četní čle-
nové strany neodvislosti rozjeli se do svých vo-
lebních okresů, aby ve schůzích obeznámili své
voliče s novým vyrovnáním. Možno očekávati
že v těchto schůzích projeví se prvý odpor pr
vyrovnání a sice z řad oněch členů strany ne-
odvislosti, kteří jsou hotovi vyrovnání zamitnouti
proto, že zvyšuje uherskou kvotu a nenařizuje
výslovně samostatnou cedulovou banku uherskou.
Počitá se, že nespokojenců ve straně neodvislost
bude asi dvacet. Vyskytl se také již plán, že
tito nespokojenci, až vystoupí ze strany, založí
spolu s vystouplými už dřive pěti poslane
(Eötvös, Olay, Benedek, Uray a Rozoky) zvláštn
Eötvös
Olay
Benedek
Uray
Rozok
Praha
15
article
V drobném prodejit
raani čielo o obě . . . za th
odpolední
Ve filialkách na venkově-
ranní čáslo. . . . . . .
odpolední . . . . . . . . tk
Inseráty
platí se hotově rspře
Předplacení a inserty přijímá admint
strace v Marianské slici č. a
Tam nachárejí se též rodakre
tiskírna a eapedice „ Národnich Listě“
Bukopisy se nsvraceji
16
article
klerikální stranu neodvislosti, jež ponese
jmeno Ludvika Košuta, a vstoupí do oposice
proti nynější vládě. Počítá se též s možností.
že nová oposice bude udržovati přátelské styky
s bar. Bánffem, čtyřmi poslanci demokratickými
a socialistou Mezöfem. Poněvadž však ani tato
oposice nehodlá sáhnouti k obstrukci, nebudejí
vyrovnání ohroženo.
Řadu odštěpenců zahájil posl. Edmun
Bárta, jenž ohlásil již Košutovi své vystou-
pení ze strany neodvislosti, odůvodniv je zná-
mými námitkami proti výrovnání.
Z Pešti, 19. řijna. (Bar. Fr. Podma
niezky ) Ve věku 83 let zemřel dnes po-
slední předseda bývalé liberální strany uherské
a předseda uherské sněmovny bar. F r. Po-
maniczky. Narozen r. 1824, sludoval medi-
cinu a zabýval se literatarou. Rok 1848 sve
jej na dráhu politickou. Vstoupil tehda jako
prostý honved do národního vojska uherskéh
a dosloužil se hodnosti rytmistra. V lelech pade-
sátých cestoval po západní Evropě, vrátivs
pak do Uher, zabýval se opět literaturou. Když
v Uhrách obnovena ústava, byl r. 1861 zvolen
v Sarváší za poslance a zůstal členem uher-
ského parlamentu až do pádu kabinetu Fejér-
varova r. 1906. Byl z počátku členem umí-
něně levice, načež po fusi stal se členem vládn
liberální strany, v níž setrval až do rozpadnut
této strany. Od r. 1889 byl předsedou strany
a když při volbách r. 1906 liberálové byli n
celé čáře poraženi, připadl mu ještě jako před-
sedovi úkol prohlásiti, že se liberální stran
rozešla.
V Praze, 20. října. (Nový list Bjö rn-
sonův proti hr. Apponyoví.) Na vy-
chloubavé prohlášení hr. Apponye, že bude-l
míli přiležitost účastniti se schůze mezinárod-
ního kongresu míru, vstoupí do ní se »vztý-
čenou hlavou«, Björnson odpovídá novým
listem v »N. Fr. Pr.« Upozorňuje, co hrabě
Apponyi nedávno provedl v uherské sněmovně.
Ludvik Košut
Bánff
demokratický
Edmun Bárt
Košut
František
Podma
Björnson
Apponyi
Pešť
Evropa
Uhry
Fejér
Praha
Francie
uherský sněmovna
17
article
Dal si odhlasovati školský zákon, jemuž podob-
ného svět neviděl, neboť jeho nejdůležitější usta-
novení jsou z kaučuku. Mohou se tak roztáh-
nouti, že se jimi dají zaškrtiti všechny národ-
nosti. Odtrhávati děti od mateřského jazyka je
tolik, jako hladové děcko odtrhnouti od mateř-
ského prsu. A proto to hr. Apponyi ve svém
zákoně natizuje »se vztýčenou hlavou«. V objeti
tohoto zákona mohou znenáhla Němci, Rumuni,
Chorvaté, Rusové a Slováci podrobiti se madar-
skému duchu a vůli, poněvadž tento duch
tato vůle jsou nejstarší, nejšlechetnější a nej-
hulturnějši na světě!
Za vlády tohoto zákona budou se nové
tisíce vystěhovalců tísniti v dobytčích vagonech,
ale útěchou jim bude, že hr. Apponyi na ně
hledí »se vztýčenou hlavou«. A až se děti, jež
zůstanou doma, nenaučí maďarsky, poněvadž
maďarština je těžká a proto se nenaučí vůbe
ničemu, načež Uhry budou míti nejvíc analfa-
betů z celé Evropy, nebude zle. Vždyť hr.
Apponyi bude mezi nimi státi »se vztýčenou
hlavou«. Až chrámy budou prázdny, poněvadž
se v nich káže nesrozumitelnou pro lid madar-
štinou, hr. Apponyi naplní je sám svou »vztý-
čenou hlavou«. Je-li Matice slovenská zavřen
a její jmění i s císařským darem zkonfiskováno,
buďte jisti, že nedaleko stojí strážný duch Ma-
darů hr. Apponyi »se vztýčenou hlavou«. Na
čest tohoto strážného ducha — konči Björn-
stjerne Björnson — sbírám nyní svědky a svě-
dectví mezi národy, potlačenými od Maďarů. N
spěch není, neboť všichní víme, že hr. Appony
je očekává »se vztýčenou hlavou«
Němec
Rumun
Chorvat
Slovák
Uher
Björn
Maďar
Rusová
Evropa
Ma
18
article
FEUILLETON
FEUILLETON
Jindy a nyní
(O drahotě a láci, jaké u nás bývaly)
Otázka drahoty je na denním pořádku. Již
dávno. Vlastně je to otázka, jak by se drahotě
dalo odpomoci. Otázka to velmi těžká. Ale tak
naléhavá a palčivá, že není možno se jí vy-
hnouti, že musí býti naléháno na její rozřešení.
Naléhá se již také a bude jistě v tom směru
včiněn rozmach. S jakým úspěchem, není
snadno předpovídat. Jenom ať se nikde nen-
mítá, že je nářek na drahotu tak starý, jako
sám obchod a že lidé od nepaměti dějin vždy
naříkají, že musí za své potřeby příliš mnoho
dávat čili platit. Je pravda: nářek na draholu
opakuje se stále a bude se opakovati snad po
všechiný věky, ale ne vždycky se stejnou důvod-
ností a oprávněností. Někdy je to jenom tak
ledabyle pronášená touha, aby bylo ještě laci-
něji, než skutečně jest, jindy zase je to teskný
výraz zoufalé starosti. Jako právě nyní. Nej
častěji pak bývá to vlastně jenom porovnávání
přítomnosti s dobou minulou a jakási variac
na héma „o starých zlatých časech“
My starší lidé všichni časem porovnáváme
jak bývalo jindy a jak je nyní a nic není při
rozenějšího, než že takovéto porovnávání vždly
téměř dopadá na prospěch minulosti. V pamět
lidské zakotvují a udržují se totiž vždy pevněj
a živěji věci příjemné, než odporné a násled
kem toho vzpomínáme vždy více — a také ra-
ději — věcí milých a lahodných, než nelibých
nebo trapných. Proto jevi se nám všem minu
lost, kterou jsme prožili, v růžovějším světle
než doba přítomná a než jakými ty staré časy
skutečně byly. Ale člověk nemusí býti zrovna
„laudator temporis aeti“ čili chvalořečníkem
doby minulé, aby ve mnohých případech po-
rovnávání nynějšího stavu s bývalými poměry
považoval za věc — aspoň zajímavou.
19
article
Když pisatel těchto řádků jako hošík do
Prahy na „studie“ dán byl, slychal lidi vzpo
mínat, jak lacino bylo před dvaceti, ba ještě
před deseti třebas lety, a přece stála tehda
libra — i nejlepšího — hovězího masa 13 az
14 krejcarů a porce pečeně — také v předníeh
hostincích — 15 nebo 16 krejcarů i se salátem.
Za 10 krejearů byla v uzenářské jídelně velmi
dobrá večeře — draho tedy zrovna nebylo
když se bere v úvahu, že bylo tehda „méně
peněz“ a že tedy každý krejcar více platil, než
nyní. A přece vzpomínali tehda i naši žurnali-
stičtí předchůdcové, jak za „posledních 10—15
let“ ceny všeho postoupily. Také v mladé
tehda ještě Obchodní komoře pražské obírali se
takovýmito starostmi a mne ty cifry velmi zají-
maly — patrně i jiné lidi, neboť slýchal jsem
o nich rozmlouvati doma i mimo dům.
Porovnávací počty a výpočty prováděly s
od roku 1846, proč, ani nevím a je také lh-
stejno. Snad proto, že od řečeného roku ceny
všech potřeb ustavičně stoupaly. Vizme některé
z nich.
Praha
20
article
Libra hovězího masa (32 lotů, o 4
loty více než obnáší půl kila) stála roku 1846
jenom 8 až 9 krejcarů, roku 1858 už 13 krej
carů; za celou ovei platilo se roku 1847 ještě
průměrně 2 zlaté 12 krejcarů, roku 1848 do-
konce jenom 1 zl. 58 kr., ale roku 1856 uz
3 zlaté 18 kr. a rok na to, tedy 1857, zase jen
2 zlaté 39 kr. Libra skopového masa
stála roku 1847 ne více než 9 krejcarů, ale
roku 1855 již 13 krejearů, načež zase cena sko-
poviny klesala, až r. 1857 zase jenom 11 až
12 kr. za libru se platilo. Libra telecí ho
masa stála r. 1847 ještě 10 až 11 krejearů.
roku 1855 už celých 16 krejcarů, ale r. 1856
už zase jenom 14 a r. 1857 ne více než 13 k
Za celé tele o 68 librách (průměrně) platilo se
13 zlatých 36 kr. — Libra vepřového
masa stála 1847 pouze 11 až 12 krejcarů.
roku 1855 už 18 kr. a roku 1857 jenom 17 kr.
Libra žitného chleba stála r. 1840
průměrně 3 až 31/2 krejearu, bílého 33/4 krej-
caru; roku 1855 stála libra žitného chleba 4 až
5 krejearů, bílého 51/% až 51/2 kr., na to r. 1858
libra zitného chleba 2 1/4 kr. a bílého 3 krejcany.
Libra kávy stála r. 1847 ještě 28 až 29
krejearů, roku 1857 už 381/4 kr., roku 1858
zase jen 33 krejearu. Za libru cukru pla
tilo se (v drobném prodeji) v letech 1846 a
1854 (za bílé zboží) 24 a 25 kr., roku 1855 ale
již 27 kr., načež roku 1858 cena cukru za libru
opět na 231/4 krejearu pokřesla.
Piva stála pinta (máz o 4 žejdlících
kdežto titr tak asi 3 žejdlíky obnáší) r. 1848
průměrně 57/2e krejcaru, ale od roku 1856 pla-
tilo se za pintu již 7 3% až 8 krejearů. — V i na
(dolnorakouského) stála pinta roku 1847 pr
měrně 34 krejcarů, roku 1858 pak 36 krejcarů.
Libra
krejcar
21
article
Při těchto cenách zjištěna v Praze ta-
kováto spotřeba. Praha měla roku 1846
obyvatelů 120.758 a spotřebovala tohoto roku
20.256 volů, 26.116 telat, 11.716 pr -
sat, 55.794 skopců a 16.168 jehňat
Piva bylo v Praze uvařeno 137.767 a přive-
zeno z venkova 119.487 věder. — Roku 1857
měla Praha 153.159 obyvatelů a spotřeboval
tohoto roku 20.303 voly, 58.530 skopcůa
11.957 jehňat. Piva pak vypito v Praze téhož
roku 367.304 vědra domácího a 102.583 vědr
odjinud přivezena. Tohoto roku snědl průměrně
každý Pražan 1121/2 libry hovězího masa a vy-
pil 1221/2 pinty piva. — Spotřeba piva od roku
1846 ustavičně stoupala. Roku 1847 připadalo
(při ceně 61/2 kr. za pintu) na jednoho Pražana
99 pint čili mázů, roku 1849 (když stál máz
51/2 kr.) připadalo na jednoho Pražana už
112 mázů a tak dále až roku 1857 už na jed-
noho Pražana připadlo 1221/2 mázu. Vína za to
spotřebováno poměrně velmi málo, tak že při-
padalo v letech 1846—50 na jednoho Pražana
24 pinty, v letech pak 1851—1856 již 3a
3 1/42 pinty.
Cena všech potravin tedy ustavičně stou-
pala; ale také jinak se od idylicky laciných le
čtyřicátých všechno rok za rokem zdražovalo
Cena obuvi na příklad zvýšila se od r. 1846
do roku 1857 o celých 69 procent (z kteréhožta
zdražení hlavní čásť připadla na léta 1847.
1848 a 1849. Od tohoto roku 1849 až do řeče-
ného roku 1857 zdražila se obuv o 30— 35 9)
Pražan
Praha
22
article
Mzdy řemeslného pomocnictv a byly
v letech 1846—1848 stejné; potom zvolna
stoupaly a byly r. 1858 již o 25 až 33 procent
vyšší. V letech 1846—1848 dával mistr pomo
níkovi stravu, byt a 1 zlatý 30 kr. až 1 zl
48 krejcarů týdně; roku 1856 dostával pomoc-
ník stravu, byt a 2 zlaté až 2 zlaté 30 krejear
týdně. Bez bytu a stravy platilo se pomocníkům
čili dělníkům do roku 1848 týdně 3 zlaté 36 kr
až 4 zl. 48 krejcarů; r. 1858 pak 4 zl. 24 k
až 6 zlatých. — Nájemné z bytů zdražilo
se v Praze od roku 1846 do roku 1858 o ce
lých 40 až 45 procent — a bylo přec jistě
o tolikéž procent průměrně lacinější, než nyní.
Dle těchto cifer může si každý učiniti obraz
a ponělí o drahotě nebo láci v letech, o nichž
pisatel těchto řádků obšírněji vypravoval v první
řadě článků „Z naši novodobé minulosti“. Z uve
dených dat a číslic plyne, jakožto praktická po-
učka, což zajisté každému již předem bylo
známo, že se od těch dob všechno zdražilo. Ze-
jména vysvitá z porovnání cen, že se od počátku
ústavního života u nás (ceny potřeb se koncem
50tých let hrubě neměnily) ceny potravin značně
zvýšily a to nejenom absolutně, nýbrž také rela-
tivně čili poměrně. Hovězi maso je nyn
(i poměrně) skoro o 100 procent čili dvakráte
dražší, než tehda; také telecí maso se skoro
dvakráte tak zdražilo. Vepřové a skopov
maso zdražilo se o 80 až 90 procent.
Praha
krejcar
23
article
Kilo chleba stojí — dle usnesení peka
ské organisace od 1. října v Praze — tolik, co
pekaři platit musí za kilogram příslušné mouky,
tedy tak asi 15 kr. kilogram chleba pilého
13 kr. kilogram chleba černého, čili na starou,
bývalou váhu převedeno, libra bílého chleba
(o 32 lotech) 81/2 krejcaru a libra černého 71
krejcaru; kdežto koncem let padesátých libra
bílého chleba stála (na nynějších penězích)
ne celých 5 kr. a libra černého asi 41/% kr.
Tedy zdražení velmi značné. Avšak, ježto se
letos následkem slabší úrody v Uhrách dals
zdražení mouky signalisuje, bude chléb a pe-
čivo všeho druhu ještě dražší nebo menší, neh
nyní.
Ze statistických výkazů o průměrném roe-
ním konsumu je vidno, že spotřeba i dražších po-
travin u nás v Čechách — a nejenom v Praze
— dosud stále stoupala, asi týmž způsobem
krokem, jako se zvyšovaly jejich ceny, zajímavý
zjev, že od polovice minulého století do našich
dnů s cenami všech potřeb také jejich spotřeb
stále se zvyšovala, musí se považovati za důkaz,
že jednak blahobyt národa — přese všechny
tísně a krise — se rozmnožil, jinak ale že způ-
sob života se zlepšil a nákladnějším stal. Dosudl
Do nedávna! Ale jak bude od nynějška dále
při šíleném a namnoze naprosto bezdůvodném
zdražování všech potřeb, vědí jenom bozi
Eklatantní příklad a obraz, jak ještě za po-
sledních dvacet let blahobyt národa nebo země
se povznášel, poskytuje Anglie, kdež arci země
bohatla a bohatne nepoměrně více, než v jiných
samostatných a výhodně položených státech.
Praha
Uhry
Čechy
Anglie
krejcar
24
article
Ústřední anglick, úřad pro zemědělství a zem-
ské hospodářství vydal ondy statistické výkazy
jež ve mnohých zemích vzbuzují opravdovou
závisť. V této úřadní zprávě pravi se na příklal,
že dovoz zabitého dobytka do Anglie tak se roz-
množil, „že každý obyvatel britských ostrovů
nyní dvakráte tolik masa pojídá, než před dva-
ceti lety.“ Také dovoz živého dobytka příměře-
ným způsobem vzrostl a chov dobytka v zemi
nikterak nepoklesl. „Vůbec“, konstatuje zpráva
„žije anglický národ nyní mnohem lépe, než
před dvaceti lety, neboť je zjevno, že také spo-
třeba másla za posledních dvacet let o 60 proe
se rozmnožila. Spotřeba mléka (kromě máslaa
sýra) postoupila za posledních dvacet let o 6 mi
lionů galonů (čili asi o 27 mil. litrů).“ A tak
dále. Co se týče konsumu masa, mléka, vaje,
pšenice a tak dále, lze považovati Anglii za zem
opravdu šťastnou, ježto v této kolosálně stou-
pající spotřebě viděti se musí mocný vzrůst
blahobytu anglického národa.
Čemu učí naše spotřební statistika? Že
spotřeba chleba u nás silně vzrůstá, kdežto spo-
třeba masa zvolna, ale stále ochabuje.
Anglie
anglický národ