ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 5e9fde70-767c-11dc-90a6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 24 celkem · entity: place 47, person 58, org 5, work 7
1 masthead
Ročník XXXXVI.
2 masthead
V Praze, v ponděli 21. října 1907.
Praha
3 masthead
Číslo 291.
4 article
Na ranní s odpol. listy přodelácí aa v Praze v zdeslelstraai a mřete . . . . . nn čtvri leta . . . s dvoji donářkou na var an14s. : . . 7 K 50 ve milalkich a K oo na měsíe . . . . . . Poštont s r a : . . s k o s dvojí zlemlkon na nění etvat eda
Praha
5 article Choroba panovníkova.
Choroba panovníkova. Z Vídně, 21. října. (Pův. telef. zpráva „Nár. Listů“.) Zlepšení zdravotního stavu pa- novníkova nemělo dlouhého trváni zdá se, že bylo pouhým dočasným ulevenín úporné choroby. Včerejšího dne nastalu opětné zhoršení celkového stavu. Zprávy ze Schönbrunnu nezní zrovna příznivě. Noc ze soboty na neděli strávil ne. mocný velmi špatně a takřka oka nezamhouříl. Zachvaty kašle byly prudšimi, dráždivost větší; z toho i nespa- vost, následkem které včerejšího dne jevila se veliká únava a skleslost my sli. Nieméně dopoledne zasedl opět panovnik ku pracovnímu stolu a podepsal několik akt jemu předložených. Iiékaři, kteří o 6. hodině večerní opět cí- saře ohledali, zjistili, že celkový stav jest ne- příznivější, než byl dosud; katar zůstává nezměněn, rachot na plících jest však větší a zřejmě slyšitelný. Horečka střídavě vyšší nižši. Telegram své dcery Marie Valerie zodpověděl panovník sám Z Vídně, 20. řijna. (K k.) C. k. tel. kor kancelář dovídá se o slavu císařově : Císa měl méně klidnou noc, poněvadž by trápen kašlem a nespavostí. Katar jest však skrovnější Horečka se již nedoslavil Chuť k jidlu jest dobrá, stav sil uspokojivý.
Horečka Valerius Vídeň Schönbrunn
6 article
Z Vídně, 20. řijna. (K. k.) Korrespondence Wilhelmova oznamuje: Zprávy ze Schönbrunnu znějí velmi potěšlivě, mimořádně přiznivě a důvěřivě. Slav efsařův se stále lepší. Následky špstné noci pátečn jsou překonány. Osoba zvláště dobře zpraven sděluje, že nebezpečí, jestliže existovalo. může nyní býti podle všeho lidského úmyslu považováno za odbyté a že lze míti za to, že mocnář nalezá se na počátku rekon va lescence. Povaha nemoci ovšem působi, ž kašel neztrácí se na ráz. I když poslední no byla rušena kašlem a spánek byl jim přerušován, mohl přece býti dnes celkový stav sil považován v každém směru za uspokojivý. Nesmí nikoho znépokojo- vati, když až do úplného pozdravení musí býti ještě několikráte oznámeno, že se v noci dosta- vuje kašel a že spánek jest jim přerušován Nemoc má takové příznaky, i když nemocný se pozdravuje. Uspokojuje však a naděj naplůuje ta okolnost, že od několika dni nebylo žádné horečky, že chuť k jidlu jesti nyní velmi dobrá a že také stal se u spokoji vým stav sil, což jest způsobováno přijímáním potravy a normální teplotou těla. Také ka- larální zjevy jsou od soboty skrovnější, důkaz to, že kataru ubý vá a že není třeba obávali se dalšího jeho rozši- fování. Císař jest v lepši náladě než ko- cem minulého týdne. S povolané strany bude císař požádán, aby vyhledal na něko- lik týdnů jižní ponebí, jakmile rekon- valescence přiměřeně pokročí.
Wilhelmův Vídeň Schönbrunn
7 article
Paní arcivěvodkyně Marie Valerie přibude sem dnes večer a zejíra ráno navštív císaře. Z Vídně, 20. října. (K. k.) Oproti zprávě dnešních ranních listů, že následkem inter- pelace, podané posl. Malikem, budou nyní i v poslanecké sněmovně vydávány bulle- tiny o stavu císařově, upozorňuje se »Korespon- deyce říšské rady«, že president poslanecké sně- movny dr. Weisskirchner vzhledem na velikou účasť sněmovny obrátil se již před podá ním oné interpelace na kabinetní kan celář se žádostí, aby mu byly podávány každo- denně pravidelné zprávy, jak se efsaři daří. K binetní kancelář vyhověla této žádosti a dotyčno telefonické zprávy ihned se uvádějí ve známos v poslanecké sněmovně.
Valerius Malik doktor Weisskirchner Vídeň poslanecký sněmovna
8 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Ministr zeměbrany podmaršálek Latscher prý odstoupí Z Vídně, 21. října. V parlamentních kru zích se včera ujišťovalo, že ministr zem- brany, podmaršálek Latscher po- dal demisi, nikoli však proto, co se stalo v poslanecké sněmovně při projednávání pilných návrhů o týrání vojska, nýbrž proto, že mini- sterstvo vojenství vydalo jej po- slanecké sněmovně na posměch, nedovolivši mu, aby poslanecké sněmovně ozná- mil faktum, které ve vojenském věstníku dávno jest vyhlášeno, totiž pensionování vídeňského velilele Freunda za to, že dva poddůstojníky amnestoval, kteři vehnali dva dra gouny do smrti. O demisi českých ministrů. Z Vídně, 21. října. Na místě kompetentním vydána tato zpráva: Jest absolutní neprav dou, že ministerský předseda vy- zval oba české ministry, aby podali demisi. Dr. Pacák a dr. Fořt byli již v so- botu u bar. Becka a nezůstavili jej v žádných pochybnostech e situaci české vůbec a mot nosti o nezbytnosti demise jed noho neba druhého českého mini stra, aneb obou, a to následkem poměrů v če- ském táboře. Tyto poměry nejsou doto chvíle však vyjasněny. Vyjasnění stane se v zej- třejší schůzi všech poslanců českých anebo některý den nejblíže příští. Přes tento týden nebude lze vyjasnění nižád- ným způsobem odložiti, neboť jest ne- zbytně třeba dáti určitou odpověď na tyto dvě otázky: 1. jak staví se svaz poslanců če ských k nynější vláděa 2. jak staví se svaz poslanců českých oběma českým ministrů m? Na způsobu, jak zodpovězeny budou tyto otázky, záviseti bude naprosto, zdali a jakým způsobem podány budou demise če- ských ministrů. Jenom o jedně věci bu diž ihned pověděno s celou určitostí: že nent žádného rozdílu ve vůli obou českých ministrů podati demisi, nýbrž že oba češt ministři jsou odhodláni ustoupiti, bude-li to vy- žadovati politická nezbytnost.
Latscher Freund doktor Pacák Fořt Beck Vídeň
9 article Telegramy korresp. kanceláře
Telegramy korresp. kanceláře Z úřadního věstníku. Z Pešti, 20. října. (K. k.) Úřadní list uve- řejňuje propůjčeni řádu Alžbětina I. t palácové dámě, choti hr. Ondřeje Csekoni- cse a choti bar. Sersfina Orezya v uznání jejich zásluh v oboru veřejné dobročinnosti. Jak úřadní list dále sděluje, dovolil císař, aby kluž ská universita Františka Josefa promovala ital ského historika Pasquala Villaria na čestného doktora filosofle. Makedonské reformy. Z Cařihradu, 19. tíjna. (K. k.) Zpráva, že důstojník belgický, nalézající se ve službách tureckých, byl pověřen vypracovati osnovu makedonské reformy poli cejní, jest nepravdivá. Jak již dříve bylo sděleno, byli belgický setník a turecký major Burean, kterýž jest činným v makedonské policejní službě, pověřeni přek l a d em
Csekoni František Josef Pasqual Villario Burean Pešť Cařihrad Sersfina Orezya Alžbětin I
10 article
Josnovy, vypracované po zevrubné vý- měně názorů s civilními agenty generálním inspektorem Hilmiem pašou. Překlad byl pak prozkoumán mocnostmi při dohodě zúčastněnými, které žádaly některé změny. Ci- vilním agentům bylo uloženo, vymoci je u ge nerálního inspektora. Proti bulharským četám. Z Cařihradu, 19. října. (K. k.) Proslýchá se, že z řecké a srbské strany bude po vzájemné dohodě podána proti bulh ar ským tlupám u Porty a mocností stížnost Porta a milice na Krétě. Z Cařihradu, 19. října. (K. k.) Porta obává se vzhledem na vyslání řeckých dů- stojníků do Kaneje za účelem zřízení milice, která má nahraditi mezinárodní vojsko že nastane pováždivá situace pre mohamedány, kteří prý už nyní jsou pro- následováni. Usnesla se podati notu čtyřem ochranným mocnostem krétským a žádati za ochranu mohamedánů. Nepokoje v Persii. Z Teheranu, 20. řijna. (K. k.) V K ez- manu byl obnoven pořádek. Uprehlie opustili konsuláty. Za to vypukly v ážn nepokoje v Šisasu. Zastavená doprava u mezinárodních úřadů poštovních v Číně. Ze Šanchaje, 20. října. (K. k.) »Reuterove kancelář« oznamuje: Úřad pro přístavní dopravu v Pekina zakázal přijímati na čínských drahách všecky poštovní zásilky zahraniční, vyjma vo- jenské, jestliže nebyly podány poštou činskou. Postovní doprava u mezináro ních úřadů postovních jest tím zastave na.
Hilmie Port Uprehlie Cařihrad Kréta Persie Teheran Čína Šanchaj
11 article Státní kanoléř anglický o zocialismu
Státní kanoléř anglický o zocialismu a liberalismu. Z Ladybanku (hrabství Fife), 20. října. (K. k) Státní kancléř A squlith pronesl včer večer na schůzi liberálních svazů řeč, ve které odmítl tvrzení, že ve straně Iiberál n nabývají socialistické myšlenky stále více převahy. Připustil, že v mo- derním životě jsou četné sociální potřeby úkoly, jimž za neupraveného dosud zákonodár- ství o nabídce a poptávce se nesmíme vymykat a jímž může jen společnost sama účinným způ- sobem vyhověti. Avšak proti socialismu stoj liberalismus v nesmiřitelném nepřátelství. Velký kniže Vladimír ve Gmundenu. Z Gmundenů, 20. října. (K. k.) Velký kníže Vladimir a velká kněžna Pavlovna přibyli sem dnes odpoledne se svým synem Borisem na návštévu vévodské rodiny Cum- berlandské. Uvitáni byli na nádražl vévodou Cumberlandským, jeho choti, prinei Jiřím, vi lémem, Arnoštem, Augustem a princeznou Olgou Večer konala se v zámku vévodském slavnostn hostina.
Vladimir Pavlovna Boris Cumberlandský Jiří Arnošt August Olga Fife Gmunden Ladybanka
12 article
Uvolněná doprava. Z Terstu, 20. řljna. (K. k.) Porušení do pravy ve stanici Občině státní dráhy Gorice Terst jest odstraněno. Doprava jest opětně nor mální. Studentská demonstrace v Bělehradě. Z Bělehradu, 20. října. (K. k.) Skupin posluchačů vysokých škol uspořá dala dnes dopoledne demonstraci prot odročeni skupštiny. Za provolávání »Pryč s vládou!« táhli demonstranti kolem bylu ministerského předsedy Pašiče a královského paláce před skupštinou, kde provolávali: »Pry se stranou vládníe. Na to prošli něko lika ulicemi. Po dvou hodinách se rozešel prů- vod, který doprovázen byl četnými zvědavci, již se však demonstrace nezúčastnili. Turecké poselstvo v Římě. Z Říma, 20. října. (K. k.) Král Vikto Emanuel přijal dnes ve slavnostním slyšení turecké poselstvo, které mu doručilo Hanedonský řád, sultánem mu propůjčený Hr. Khevenhüller v Paříži. Z Paříže, 20. řijna. (K. k.) Rakousko uherský velvyslanec hr. Khevenhülle vrátil se z dovolené a ujal se úřadování. Nový francouzský senátor. Z Paříže, 20. řijna. (K. k.) Bývalý libe rální senátor Lebreton zvolen byl senátorem v Mayenne.
Pašič Emanuel Hanedonský Khevenhüller Lebreton Terst Bělehrad Řím Hradec Paříž Rakousko Mayenne Gorica Terst královský palác před skupština
13 article Ruské události.
Ruské události. Stav státního hospodářství na Rusi. Z Petrohradu, 19. řijna. (K. k.) Úřadn mformační kancelář uveřejňuje prohlášen ministerstva financí ke zpráván listů o cestě ministrově do ci zi ny. o emisi bankovek státní bankou, o zakupován cizozemských hodnot, jakož i o poukázání pe- něz zahraničním bankám. V prohlášení tom po- pírají se co nejrozhodněji zprávy o případné půjčce v cizině, poněvadž jest zhola ne- možna v běžícím roce. Dále dokládá se čísli cemi nedávný výklad »Obchodního a průmyslo- vého věstníku« o vzrůstu emise bankovek u státní banky. Na konec se praví: ministerstv může s uspokojením zjistiti, že v zrůst stá ních příjmů a vývozu ukazuje n návrat Ruska do normálních po- měrů hospodářských a zřetelné proje- vuje důvěru vážně myslícího obecenstva ve f- nanční politiku ministerstva, nebledě ovšem k jisté kategorii žasopisů, které považují za svů úkol, aby diskreditovaly v každém při- padě finanční politiku vlády Cholerou ohrožené gubernie ruské. Z Petrohradu, 20. řijna. (K. k.) Gu bernie poltavská, volyňská, lub- linská, mohylevská a minská byly vyhlášeny za ohrožené cholero a to veřejnou vyhláškou komise pro potírání nakažlivých nemoci, dosazené na rozkaz carův. Zastřeleni při přechodu přes hranici Z Batumu, 20 řijna. (P. 1. a.) Několik arménských dělníků, tureckých to pod- daných, chtělo se vrátiti z Ruska do své domo- viny a vzhledem na zákaz Porty zabrániti tu- reckým Arménům přechod na turecké z území. pokusili se tajně přejíti přes hranice za pomoei dvou Turků. Byli však dopadeni tureckými vo- jáky, kteří po nich stříleli a usmritil dva vůdce a pět Arménů. Šest ostat ních Arménů zachiránilo se útěkem.
Armén Turek Rus Petrohrad Rusko Batum P . 1 . a
14 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 20. října. (Rozkol v uhe ské straně neodvislosti.) Četní čle- nové strany neodvislosti rozjeli se do svých vo- lebních okresů, aby ve schůzích obeznámili své voliče s novým vyrovnáním. Možno očekávati že v těchto schůzích projeví se prvý odpor pr vyrovnání a sice z řad oněch členů strany ne- odvislosti, kteří jsou hotovi vyrovnání zamitnouti proto, že zvyšuje uherskou kvotu a nenařizuje výslovně samostatnou cedulovou banku uherskou. Počitá se, že nespokojenců ve straně neodvislost bude asi dvacet. Vyskytl se také již plán, že tito nespokojenci, až vystoupí ze strany, založí spolu s vystouplými už dřive pěti poslane (Eötvös, Olay, Benedek, Uray a Rozoky) zvláštn
Eötvös Olay Benedek Uray Rozok Praha
15 article
V drobném prodejit raani čielo o obě . . . za th odpolední Ve filialkách na venkově- ranní čáslo. . . . . . . odpolední . . . . . . . . tk Inseráty platí se hotově rspře Předplacení a inserty přijímá admint strace v Marianské slici č. a Tam nachárejí se též rodakre tiskírna a eapedice „ Národnich Listě“ Bukopisy se nsvraceji
16 article
klerikální stranu neodvislosti, jež ponese jmeno Ludvika Košuta, a vstoupí do oposice proti nynější vládě. Počítá se též s možností. že nová oposice bude udržovati přátelské styky s bar. Bánffem, čtyřmi poslanci demokratickými a socialistou Mezöfem. Poněvadž však ani tato oposice nehodlá sáhnouti k obstrukci, nebudejí vyrovnání ohroženo. Řadu odštěpenců zahájil posl. Edmun Bárta, jenž ohlásil již Košutovi své vystou- pení ze strany neodvislosti, odůvodniv je zná- mými námitkami proti výrovnání. Z Pešti, 19. řijna. (Bar. Fr. Podma niezky ) Ve věku 83 let zemřel dnes po- slední předseda bývalé liberální strany uherské a předseda uherské sněmovny bar. F r. Po- maniczky. Narozen r. 1824, sludoval medi- cinu a zabýval se literatarou. Rok 1848 sve jej na dráhu politickou. Vstoupil tehda jako prostý honved do národního vojska uherskéh a dosloužil se hodnosti rytmistra. V lelech pade- sátých cestoval po západní Evropě, vrátivs pak do Uher, zabýval se opět literaturou. Když v Uhrách obnovena ústava, byl r. 1861 zvolen v Sarváší za poslance a zůstal členem uher- ského parlamentu až do pádu kabinetu Fejér- varova r. 1906. Byl z počátku členem umí- něně levice, načež po fusi stal se členem vládn liberální strany, v níž setrval až do rozpadnut této strany. Od r. 1889 byl předsedou strany a když při volbách r. 1906 liberálové byli n celé čáře poraženi, připadl mu ještě jako před- sedovi úkol prohlásiti, že se liberální stran rozešla. V Praze, 20. října. (Nový list Bjö rn- sonův proti hr. Apponyoví.) Na vy- chloubavé prohlášení hr. Apponye, že bude-l míli přiležitost účastniti se schůze mezinárod- ního kongresu míru, vstoupí do ní se »vztý- čenou hlavou«, Björnson odpovídá novým listem v »N. Fr. Pr.« Upozorňuje, co hrabě Apponyi nedávno provedl v uherské sněmovně.
Ludvik Košut Bánff demokratický Edmun Bárt Košut František Podma Björnson Apponyi Pešť Evropa Uhry Fejér Praha Francie uherský sněmovna
17 article
Dal si odhlasovati školský zákon, jemuž podob- ného svět neviděl, neboť jeho nejdůležitější usta- novení jsou z kaučuku. Mohou se tak roztáh- nouti, že se jimi dají zaškrtiti všechny národ- nosti. Odtrhávati děti od mateřského jazyka je tolik, jako hladové děcko odtrhnouti od mateř- ského prsu. A proto to hr. Apponyi ve svém zákoně natizuje »se vztýčenou hlavou«. V objeti tohoto zákona mohou znenáhla Němci, Rumuni, Chorvaté, Rusové a Slováci podrobiti se madar- skému duchu a vůli, poněvadž tento duch tato vůle jsou nejstarší, nejšlechetnější a nej- hulturnějši na světě! Za vlády tohoto zákona budou se nové tisíce vystěhovalců tísniti v dobytčích vagonech, ale útěchou jim bude, že hr. Apponyi na ně hledí »se vztýčenou hlavou«. A až se děti, jež zůstanou doma, nenaučí maďarsky, poněvadž maďarština je těžká a proto se nenaučí vůbe ničemu, načež Uhry budou míti nejvíc analfa- betů z celé Evropy, nebude zle. Vždyť hr. Apponyi bude mezi nimi státi »se vztýčenou hlavou«. Až chrámy budou prázdny, poněvadž se v nich káže nesrozumitelnou pro lid madar- štinou, hr. Apponyi naplní je sám svou »vztý- čenou hlavou«. Je-li Matice slovenská zavřen a její jmění i s císařským darem zkonfiskováno, buďte jisti, že nedaleko stojí strážný duch Ma- darů hr. Apponyi »se vztýčenou hlavou«. Na čest tohoto strážného ducha — konči Björn- stjerne Björnson — sbírám nyní svědky a svě- dectví mezi národy, potlačenými od Maďarů. N spěch není, neboť všichní víme, že hr. Appony je očekává »se vztýčenou hlavou«
Němec Rumun Chorvat Slovák Uher Björn Maďar Rusová Evropa Ma
18 article FEUILLETON
FEUILLETON Jindy a nyní (O drahotě a láci, jaké u nás bývaly) Otázka drahoty je na denním pořádku. Již dávno. Vlastně je to otázka, jak by se drahotě dalo odpomoci. Otázka to velmi těžká. Ale tak naléhavá a palčivá, že není možno se jí vy- hnouti, že musí býti naléháno na její rozřešení. Naléhá se již také a bude jistě v tom směru včiněn rozmach. S jakým úspěchem, není snadno předpovídat. Jenom ať se nikde nen- mítá, že je nářek na drahotu tak starý, jako sám obchod a že lidé od nepaměti dějin vždy naříkají, že musí za své potřeby příliš mnoho dávat čili platit. Je pravda: nářek na draholu opakuje se stále a bude se opakovati snad po všechiný věky, ale ne vždycky se stejnou důvod- ností a oprávněností. Někdy je to jenom tak ledabyle pronášená touha, aby bylo ještě laci- něji, než skutečně jest, jindy zase je to teskný výraz zoufalé starosti. Jako právě nyní. Nej častěji pak bývá to vlastně jenom porovnávání přítomnosti s dobou minulou a jakási variac na héma „o starých zlatých časech“ My starší lidé všichni časem porovnáváme jak bývalo jindy a jak je nyní a nic není při rozenějšího, než že takovéto porovnávání vždly téměř dopadá na prospěch minulosti. V pamět lidské zakotvují a udržují se totiž vždy pevněj a živěji věci příjemné, než odporné a násled kem toho vzpomínáme vždy více — a také ra- ději — věcí milých a lahodných, než nelibých nebo trapných. Proto jevi se nám všem minu lost, kterou jsme prožili, v růžovějším světle než doba přítomná a než jakými ty staré časy skutečně byly. Ale člověk nemusí býti zrovna „laudator temporis aeti“ čili chvalořečníkem doby minulé, aby ve mnohých případech po- rovnávání nynějšího stavu s bývalými poměry považoval za věc — aspoň zajímavou.
19 article
Když pisatel těchto řádků jako hošík do Prahy na „studie“ dán byl, slychal lidi vzpo mínat, jak lacino bylo před dvaceti, ba ještě před deseti třebas lety, a přece stála tehda libra — i nejlepšího — hovězího masa 13 az 14 krejcarů a porce pečeně — také v předníeh hostincích — 15 nebo 16 krejcarů i se salátem. Za 10 krejearů byla v uzenářské jídelně velmi dobrá večeře — draho tedy zrovna nebylo když se bere v úvahu, že bylo tehda „méně peněz“ a že tedy každý krejcar více platil, než nyní. A přece vzpomínali tehda i naši žurnali- stičtí předchůdcové, jak za „posledních 10—15 let“ ceny všeho postoupily. Také v mladé tehda ještě Obchodní komoře pražské obírali se takovýmito starostmi a mne ty cifry velmi zají- maly — patrně i jiné lidi, neboť slýchal jsem o nich rozmlouvati doma i mimo dům. Porovnávací počty a výpočty prováděly s od roku 1846, proč, ani nevím a je také lh- stejno. Snad proto, že od řečeného roku ceny všech potřeb ustavičně stoupaly. Vizme některé z nich.
Praha
20 article
Libra hovězího masa (32 lotů, o 4 loty více než obnáší půl kila) stála roku 1846 jenom 8 až 9 krejcarů, roku 1858 už 13 krej carů; za celou ovei platilo se roku 1847 ještě průměrně 2 zlaté 12 krejcarů, roku 1848 do- konce jenom 1 zl. 58 kr., ale roku 1856 uz 3 zlaté 18 kr. a rok na to, tedy 1857, zase jen 2 zlaté 39 kr. Libra skopového masa stála roku 1847 ne více než 9 krejcarů, ale roku 1855 již 13 krejearů, načež zase cena sko- poviny klesala, až r. 1857 zase jenom 11 až 12 kr. za libru se platilo. Libra telecí ho masa stála r. 1847 ještě 10 až 11 krejearů. roku 1855 už celých 16 krejcarů, ale r. 1856 už zase jenom 14 a r. 1857 ne více než 13 k Za celé tele o 68 librách (průměrně) platilo se 13 zlatých 36 kr. — Libra vepřového masa stála 1847 pouze 11 až 12 krejcarů. roku 1855 už 18 kr. a roku 1857 jenom 17 kr. Libra žitného chleba stála r. 1840 průměrně 3 až 31/2 krejearu, bílého 33/4 krej- caru; roku 1855 stála libra žitného chleba 4 až 5 krejearů, bílého 51/% až 51/2 kr., na to r. 1858 libra zitného chleba 2 1/4 kr. a bílého 3 krejcany. Libra kávy stála r. 1847 ještě 28 až 29 krejearů, roku 1857 už 381/4 kr., roku 1858 zase jen 33 krejearu. Za libru cukru pla tilo se (v drobném prodeji) v letech 1846 a 1854 (za bílé zboží) 24 a 25 kr., roku 1855 ale již 27 kr., načež roku 1858 cena cukru za libru opět na 231/4 krejearu pokřesla. Piva stála pinta (máz o 4 žejdlících kdežto titr tak asi 3 žejdlíky obnáší) r. 1848 průměrně 57/2e krejcaru, ale od roku 1856 pla- tilo se za pintu již 7 3% až 8 krejearů. — V i na (dolnorakouského) stála pinta roku 1847 pr měrně 34 krejcarů, roku 1858 pak 36 krejcarů.
Libra krejcar
21 article
Při těchto cenách zjištěna v Praze ta- kováto spotřeba. Praha měla roku 1846 obyvatelů 120.758 a spotřebovala tohoto roku 20.256 volů, 26.116 telat, 11.716 pr - sat, 55.794 skopců a 16.168 jehňat Piva bylo v Praze uvařeno 137.767 a přive- zeno z venkova 119.487 věder. — Roku 1857 měla Praha 153.159 obyvatelů a spotřeboval tohoto roku 20.303 voly, 58.530 skopcůa 11.957 jehňat. Piva pak vypito v Praze téhož roku 367.304 vědra domácího a 102.583 vědr odjinud přivezena. Tohoto roku snědl průměrně každý Pražan 1121/2 libry hovězího masa a vy- pil 1221/2 pinty piva. — Spotřeba piva od roku 1846 ustavičně stoupala. Roku 1847 připadalo (při ceně 61/2 kr. za pintu) na jednoho Pražana 99 pint čili mázů, roku 1849 (když stál máz 51/2 kr.) připadalo na jednoho Pražana už 112 mázů a tak dále až roku 1857 už na jed- noho Pražana připadlo 1221/2 mázu. Vína za to spotřebováno poměrně velmi málo, tak že při- padalo v letech 1846—50 na jednoho Pražana 24 pinty, v letech pak 1851—1856 již 3a 3 1/42 pinty. Cena všech potravin tedy ustavičně stou- pala; ale také jinak se od idylicky laciných le čtyřicátých všechno rok za rokem zdražovalo Cena obuvi na příklad zvýšila se od r. 1846 do roku 1857 o celých 69 procent (z kteréhožta zdražení hlavní čásť připadla na léta 1847. 1848 a 1849. Od tohoto roku 1849 až do řeče- ného roku 1857 zdražila se obuv o 30— 35 9)
Pražan Praha
22 article
Mzdy řemeslného pomocnictv a byly v letech 1846—1848 stejné; potom zvolna stoupaly a byly r. 1858 již o 25 až 33 procent vyšší. V letech 1846—1848 dával mistr pomo níkovi stravu, byt a 1 zlatý 30 kr. až 1 zl 48 krejcarů týdně; roku 1856 dostával pomoc- ník stravu, byt a 2 zlaté až 2 zlaté 30 krejear týdně. Bez bytu a stravy platilo se pomocníkům čili dělníkům do roku 1848 týdně 3 zlaté 36 kr až 4 zl. 48 krejcarů; r. 1858 pak 4 zl. 24 k až 6 zlatých. — Nájemné z bytů zdražilo se v Praze od roku 1846 do roku 1858 o ce lých 40 až 45 procent — a bylo přec jistě o tolikéž procent průměrně lacinější, než nyní. Dle těchto cifer může si každý učiniti obraz a ponělí o drahotě nebo láci v letech, o nichž pisatel těchto řádků obšírněji vypravoval v první řadě článků „Z naši novodobé minulosti“. Z uve dených dat a číslic plyne, jakožto praktická po- učka, což zajisté každému již předem bylo známo, že se od těch dob všechno zdražilo. Ze- jména vysvitá z porovnání cen, že se od počátku ústavního života u nás (ceny potřeb se koncem 50tých let hrubě neměnily) ceny potravin značně zvýšily a to nejenom absolutně, nýbrž také rela- tivně čili poměrně. Hovězi maso je nyn (i poměrně) skoro o 100 procent čili dvakráte dražší, než tehda; také telecí maso se skoro dvakráte tak zdražilo. Vepřové a skopov maso zdražilo se o 80 až 90 procent.
Praha krejcar
23 article
Kilo chleba stojí — dle usnesení peka ské organisace od 1. října v Praze — tolik, co pekaři platit musí za kilogram příslušné mouky, tedy tak asi 15 kr. kilogram chleba pilého 13 kr. kilogram chleba černého, čili na starou, bývalou váhu převedeno, libra bílého chleba (o 32 lotech) 81/2 krejcaru a libra černého 71 krejcaru; kdežto koncem let padesátých libra bílého chleba stála (na nynějších penězích) ne celých 5 kr. a libra černého asi 41/% kr. Tedy zdražení velmi značné. Avšak, ježto se letos následkem slabší úrody v Uhrách dals zdražení mouky signalisuje, bude chléb a pe- čivo všeho druhu ještě dražší nebo menší, neh nyní. Ze statistických výkazů o průměrném roe- ním konsumu je vidno, že spotřeba i dražších po- travin u nás v Čechách — a nejenom v Praze — dosud stále stoupala, asi týmž způsobem krokem, jako se zvyšovaly jejich ceny, zajímavý zjev, že od polovice minulého století do našich dnů s cenami všech potřeb také jejich spotřeb stále se zvyšovala, musí se považovati za důkaz, že jednak blahobyt národa — přese všechny tísně a krise — se rozmnožil, jinak ale že způ- sob života se zlepšil a nákladnějším stal. Dosudl Do nedávna! Ale jak bude od nynějška dále při šíleném a namnoze naprosto bezdůvodném zdražování všech potřeb, vědí jenom bozi Eklatantní příklad a obraz, jak ještě za po- sledních dvacet let blahobyt národa nebo země se povznášel, poskytuje Anglie, kdež arci země bohatla a bohatne nepoměrně více, než v jiných samostatných a výhodně položených státech.
Praha Uhry Čechy Anglie krejcar
24 article
Ústřední anglick, úřad pro zemědělství a zem- ské hospodářství vydal ondy statistické výkazy jež ve mnohých zemích vzbuzují opravdovou závisť. V této úřadní zprávě pravi se na příklal, že dovoz zabitého dobytka do Anglie tak se roz- množil, „že každý obyvatel britských ostrovů nyní dvakráte tolik masa pojídá, než před dva- ceti lety.“ Také dovoz živého dobytka příměře- ným způsobem vzrostl a chov dobytka v zemi nikterak nepoklesl. „Vůbec“, konstatuje zpráva „žije anglický národ nyní mnohem lépe, než před dvaceti lety, neboť je zjevno, že také spo- třeba másla za posledních dvacet let o 60 proe se rozmnožila. Spotřeba mléka (kromě máslaa sýra) postoupila za posledních dvacet let o 6 mi lionů galonů (čili asi o 27 mil. litrů).“ A tak dále. Co se týče konsumu masa, mléka, vaje, pšenice a tak dále, lze považovati Anglii za zem opravdu šťastnou, ježto v této kolosálně stou- pající spotřebě viděti se musí mocný vzrůst blahobytu anglického národa. Čemu učí naše spotřební statistika? Že spotřeba chleba u nás silně vzrůstá, kdežto spo- třeba masa zvolna, ale stále ochabuje.
Anglie anglický národ