1
masthead
Ročhík XXXXVII.
2
masthead
V Praze, v pondělí tl. února 1907.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
přodplác) var
v Praze v sdministraei
město . . . . .
na čvrt leta . . . . 8 K —
s dvojí čonáško
rt laa . . . . 7 K noh
va dllalkáchi
na měsíe . . . . . . 2 K 30 n
Poštou:
tvrt iota . . . . S K 60n
s dvojí zásilkou
na měsíe
ne atvrtela . . . K
Praha
5
title
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
6
article
Nezapřádá se pranic.
Nezapřádá se pranic.
Z Vídně, 11. února. Naproti statěm pražské
»Politik«, nadepsaným »Zspřádá se«, uveřejňuje
»Montagsp.« toto osvědčení:
»Prohlašujeme jasné a přesně: neza-
přádá se pranic prostě z toho důvodu, že
dle zkušenosti doba před novými vol-
bami — jsme před volbami do rady řišské
do zemského sněmu — není vhodným
okamžikem, aby navazovalo se pásmo po-
kusů o národní dorozumění. Tím nemá být
však praveno, že možnost a prospěš-
nost aspoň částečného česko-německého modu
vivendi mď býti zhola, zkrátka odmítnuta. Na-
opak ve všeobecném interesu budiž na ně po-
ložen důraz, ovšem must býti dodáno s ve-
škerou rozhodností, že žádný člen náro dn
strany svobodomyslné, nechť nalézá se
v postavení jakémkoli, není o choten u stou-
přti z právního stanoviska po deslii-
letí důsledně zaujímaného, stejně jako kn. Jir
Lobkovic, hr. Jindřich Cla m-Martinie
dr. Rieger, prof. Zeithammer a jini
také nynější zástupcové českého lidu chovaj
přesvědčení, že rozřešení nejpilnějšího sporu po
dobrém pro oba kmeny v království českém
pro stát a říši bylo by požehnáním.
Zkušenostmi posledních 15 let ukázalo se
však, že pokrok po stránce té jest trvalým
jenom, spočivá-li na dorozumění obou stran.
Kdo vyličuje věci jinak, nalézá se v subjekliv
ním omylu, anebo dopouští se omylu objektiv-
niho. Ukazujeme ještě k tomu, že dr. P acák
ve své kutnohorské řeči žádal přísnou zákon-
nost a svědomité vykonávání zákonné rovno-
právnosti a rovnocennosti národ
českého vůči německému jako vládn
zásadu, která musí býti nejsvědomitěji zacho-
vávána a že po té stránce všichni češuí politi-
kové bez rozdílu stran jsou za jedno. Nikdo
nemá práva pochybovati o jeji c
upřímnosti a odhodlanosti, témto
zásadám zjednati vždy a všude platnost.«
Jir Lobkovic
Jindřich clo
doktor
Rieger
profesor
Zeithammer
Vídeň
7
article
Telegramy korresp. kanceláře
Telegramy korresp. kanceláře
Protest vídeňských studentů proti stíhání
studentů rusínských.
Z Vídně, 10. února. (K. k.) Dnes dopo
ledne konali videňsti studenti velk ou
protestní sehůzi proti houfném
zatýkánírusínských studentů v
Lvově. Policie, jež byla ve velkém počtu po
hotově, neměla příčiny k zakročení. Po řeči
rusínského studenta, který označ! potlačování
Rusínů na lvovské universitě jako příčinu všech
konfliktů, promluvil dr. Harpener. Doka-
zoval, že hromadné zatýkání studentů jest v od-
poru s § 175. tr. ř. Pak promluvili ještě býv.
řišští poslanci Pernerstorfer a dr
Ofner; tento brojil proti jednání rektora
senátu lvovské university. Na to přijata re so-
luce, kterou se protestuje proti
jednání lvovského universitního
senátu a proti zasahování místo-
držitele do soudního řízení, jskož
i proti hromadnému zatknutí a žádá se, a by
studenti byli neprodleně p ro-
puštěni z vazby. Když bylo ještě pro-
mluvilo, za bouřlivého odporu Rusinů, několik
polských a českých studentů, byla schůze bez
jakékoli přihody skončena.
Dr. Lueger.
Z Vídně, 10. února. (K. k.) Po dobro
noci strávil starosta dr. Lueger dnešní den
klidně. Chuť k jidlu byla lepší než včera.
Srbská státní půjčka se skvěle zdařila.
Z Bělehradu, 10. února. (Zvl. tel. »N L. )
Srbská státní půjčka zdařila se nad míru. Včera
dopoledne dosáhla emise 275 mil. dinarů, tedy
třikráte více, než je nutno. Pašičovi a vláde
bylo k tomuto úspěchu hojně blahopřáno. —
Obchodní smlouva s Angli! pode-
psána. Některé listy dovídají se, že vláda
navrhne ke schválení platnost obchodních smluv,
uzavřených s jinými státy i bez ratifikace. —
Ve skupštině potrvá rokování o vnitřní politice.
jak se zdá, ještě 10 dní.
Rusín
Harpener
Pernerstorfer
Ofner
tento
doktor
Lueger
Pašič
Vídeň
Lvov
Doka
Bělehrad
Angl
N L
8
article
Řešení otázky kucovalašské.
Z Cařihradu, 9. února. (K. k.) Nová akc
k rozřešení otázky kucovalašskés
připravuje. Protože patriarchát opétně prohlásil,
že nemůže dbáti cizí intervence a že nemůže
ničeho povoliti, dokud Kucovalaši se neobrát
přímo na patriarchát, uložila Porta valiům ma-
cedonským, aby příměly 72 kucovalašských obel,
aby odeslaly Portě podepsané a obecními pe-
čeťmi opatřené žádosti za úpravu otázek cir-
kevních. Porta žádosti ty odevzdá patriarchátu.
O tom podal patriarchátu zprávu dosavadní
sprostředkovatel, turecký velevyslanec v Pařiž
Munir paša.
Vyjednávání mezi Bulharskem a Tureckem.
Z Cařihradu, 9. února. (K. k) Při tu-
recko-bulharském zvláštním vy-
jednávání mají býti činni titiž turečtí de-
legáti, kteří byli jmenováni před odchodem Na-
čevičovým, totiž ministr vnitra Memduh paša,
ministr cel Hasan-Fehin paša a jiní. O několik
bodech jest už zásadní dohodnutí, pro jiné jsou
disposice navzájem příznivé, takže vyjednávání
jest dobře připraveno. V některých bodech, jako
v otázkách pohraničních, jest však dohodnutí
pochybným.
Sultán je zdráv.
Z Cařihradu, 9. února. (K. k.) Sultán, je-
hož výtečné vzezření, duševní čilost a dobrý
rozmar byly u včerejšího slyšení konstatovány,
ujistoval, že jest mu lépo, než před loňským
onemocněním, což vysvětluje svou nynější ži
votosprávou, upravenou dle předpisů lékařských.
Volby do ruské říšké dumy.
Z Petrohradu, 10. února. (K. k.) Do dne-
ška jest zvoleno 4532 volitelů dru
hého stupně; z nich jest 1161 monarchi-
stů, 719 umírněných, 1825 náležejících k le
vici, 319 nacionalistů, 314 divokých a u 194
jest strana neznáma.
Port
paša
jítlegát
Memduh paša
Hasan
Cařihrad
Bulharsko
Turecko
Petrohrad
9
article
Arcivévodkyně v Cannesu.
Z Cannesu, 10. února, (K. k) Velkovévod
kyně Alice Toskánská a paní arcivévodkyné
Marketa a Germana sem přibyly, aby zde zírá
vily zbytek saísony. Panstvo bylo na nádraž
uvitáno členy rodiny bourbonsko-sicilské a panem
arcivévodou Petrem Ferdinandem s jeho chotí
Jaurs o socialismu a volbách v Německu.
Z Lyonu, 10. února. (K. k.) Poslane
Jaures měl včera večer přednášku o pro-
gramu socialistické strany. Řečník
promluvil o theorii vývojové, jejímž jes
socialism přivržencem, aby odstraněn
bylo kapitálistické vlastnictvi
Prohlásil, že socialisté budou podporovati zá-
konnou osnovu o dani z přijmu. Řečník mluvi
pak o postupu socialistické stra n
v různých zemlch. Všude sleduje týž cil,
totiž osvobozeni dělnictva. Zvlástě
v Rakousku dovedli socialisté prosaditi svou
taklikou všeobecné hlasovací právo. Pak mluvil
Jaurčso výsledku voleb do říšského
německého sněmu a pravil, že reakcea
strana radikálů ve Francii jásaly předčasně, že
je německá sociální demokracie rozbita. Když
německý císař troubí na válečnou polnicia
vyzývá ostatní strany k boji proti sociálni
demokracii, když se celé zemi namlouvá, že
mír bude obrožen, zvítězí-li sociální demokrnte
a když pak tato strana přes tento bourlivý
útok rozmnoží počet svých hlas
skoro o čtvrt milionu — může se tu mluvitio
rozbití? (Souhlas.) Jaurěs nevěři, že by se
strany Německa hrozilo nebezpečí bezprostředn
a myslí, že eísař Vilém při slovech o vzpina-
jícím se válečném oři Německa, o němž mluvi
s horkokrevnosti jízdeckého důstojníka, mě
na mysli spíše nějaký manévr, ku
kterému by došlo doma, v Něme-
eku, aby zachránil pošramocený prestige
Shromáždění přijalo pak jednací pořad, v němt
se schvaluje taktika spojených socialistických
stran.
Alica toskánský
Marketa
German
Petro
Jaurs
Poslane Jaures
Vilém
Cannes
Německo
Lyon
Rakousko
Francie
Nout
10
article
Církev a stát ve Francii.
Z Pařiže, 10 února (K. k.) Při ms
v rozkolnickém kostele v ulie
Legendre udály se dnes nepoko je.
Policie zakroč la a demonstranty z ko
stela vyhnala; bohoslužba mohla pak být
v klidu dokončena. Asi 20 mtadlků bylo zatčeno,
náležejí royalistieké mládeži.
Kontreadmirál Massenet
Z Lorientu, 10. února (K. k.) Kontreadmi
rál Massenet, synovec známého skladatele, dne
zemřel.
Z Marokka.
Z Tangeru, 10. února. (K. k.) »Ag. HI.
oznamuje: Zella! vypravil se dnes s posel
stvím ministra vojenství El Gelbasa, aby vy
mohl do tři dnů podrobení s
kmenů Beni Sidderů a Beni Arros
suverenní moci Maghzenově. Jinak by byly p
uplynutí této lhůty napadený mehalou.
Z Tangeru, 10. února. (K k.) »Ag. H.
sděluje: Když francouzský konsul v Rabste
chtěl navstiviti vesníci Mehdii, vzdálenou 3 ho-
diny cesty z Rabatu, namířili vojácí maghzeno
na něj pušky a zavřeli brány vesnice, takže by
nucen se vrátiti.
Spor americko-japonský.
Z Washingtonu, 10. února. (K. k.) Úřadně
se konstatuje, že konference presidenta s kali
fornskými členy kongresu vedla ke vzájemnému
dohodnutí a k uspokojívé úpravě záležitosti
takže Japonsko nebude již miti příčiny ke stíž
nostem.
Hrozící válka ve střední Americe.
Z Washingtonu, 10. února. (K. k.) Státn
departement dostal zprávu, že situace v
střední Americe jest stále obtíž
nější. Sděluje se, že rozhodnutí smirčíh
soudu bylo státy Hondurasem a Nicaraguou
náhle odmitnuto a že jest válka p ře d
dveřmi.
Legendre
Kontreadmirál Massenet
Massenet
Beň Sidder
Beň Arros
Maghzenův
Francie
Pařiže
Lorient
Maroko
Tanger
Washington
Japonsko
Amerika
Honduras
Nicaragua
Aga
El Gelbas
kongres
11
article
O koncentraci českých stran.
(Členská schůze Klubu národne
strany svobodomyslné.)
(Původní zpráva »Národních Listů«.)
Dne 7. t. m. konala se členská schůze
Klubu národní strany svobodomyslné, věnovaná
rozpravě o koncentraci českých stran. »Národní
Listy« uveřejnily o schůzi této již stručnou
zprávu. Poněvadž však otázky, ve schůzi pro-
bírané, maji právě v těchto dnech důležitos
zvýšenou, může dobré věci jen posloužiti, uve-
de-li se podrobněji, co na schůzi bylo po-
věděno.
Jak již známo, vyslovili se na schůzi ně
kteří řečníci proti koncentraci, s jiné, dojista
vysoce vážené strany byla koncentrace nejvř
leji doporučena. Mimo to podal ve schůzi pan
dr. Körner jměnem nových členů, ke stran
svobodomyslné přistoupivších, závažné prohlá-
šení, jež zajisté dojde zasloužené pozornosti.
Rokování zahájil místopředseda kluba dr. Józa
Matys, vílaje přítomné. Potom poukázal na volební
opravu.
Mezi stranami, které měly nepopíratelný vliv na
myšlenku všeobecného práva hlasovacího, byla ná-
rodní strana svobodomyslná. Myšlenka je nyní vtě-
lena v zákon. Není pochyby, že politický život stan
doktor
Körner
Józa Matys
klub národní strana
12
article
se mnohotvárnějším a že pro české poslance nastane
na říšské radě práce mnohem intensivnější, nežli byl
dosud.
Dnes můžeme říci, že trpný odpor vůčí vládě
jest nanejvýše stižen. Nemožno připostiti, aby s
jednalo o nás bez nás: to dlužno prohlásiti právě
ve dnech desátého výročí úmrti Gustava Eima, který
zastával myšlenku, že zdar naší budoucnosti zále-
žeti bude právě v činorodé práci parlamentní. Řečníl
poukázal pak na otázku koncentrační. Myšlenku kon-
cantrace zastávali čelní poslanci svobodomyslní, chtice
patrně dosíci toho, aby volební boj byl co nejméně
vysazen hříčkám náhody, a aby především již volby
samy upravily příštím poslancům lepší cesty pro
další práci. Původně byla tato myšlenka vykládána
za slabost národní strany svobodomyslné a teprve v
poslední době ozývají se v žurnalistice hlasy, ze kte-
rých vysvítá naprostý opak onoho tvrzení, a z nichž
je patrným strach na jiných stranách, že by národní
strana svobodomyslná snad koncentrací zamítla.
S hlediska praktického dlužno při koncentrae
vzíli v úvahu, které ze stran českých mohou se kon-
centrace zúčastniti. Strana sociálně demokratická za-
mítá koncentraci proto, že doufá, že samostatně do-
bude řady mandálů. Strana agrární rovněž naprost
zamita koncentraci, i zbývají pro koncentraci ostatn
strany, zastoupené v Národní radě české. O jejich
sdružení dlužno nyní uvažovafi.
Poslanec dr Viškovský pravil, že veřejnost vid
n ní v koncentraci mrtvý plod, ač myšlenka koncen-
trace byla s počátku přijala a velkým souhlasem.
Eim
Viškovský
13
article
Příčina záleží ve vývoji politických událost
Strana svobodomyslná měla nejkrutější boje pří pro
jednávání volební opravy. Celé nebezpečí jejího ne
úspěchu spočívalo na straně svobodomyslné a všechn
odium za její nedostatky rovněž. A nyní nový vo-
lební řád má býti ovocem, o které se chtějí rozděliti
— strany jiné, také ty, jež se snažily volební opravu
ubíti
Dlužno tedy uvažovati, je-li nyní čas, abys
nyní ovoce nového volebního řádu rozdělilo podle
jiných měřítuk nežli podle těch, jež jsou dány po-
měrem a chováním se jednotlivých stran vůči vo-
lební opravě, a je-li nyní čas, aby se znova pr
parlament tvořil konglomerát z takových sta
rých stran.
Situace, jak jest dána novým volebním řádem
a novými volbami, výžadaje hluboké vnitřní reformy
uvnitř dosavadních stran českých. Tím není řečeno
že by bylo nutno postaviti do boje vesměs nov
muže. Mužové dosavadní, kteří se při znávají k zása
dám opravdu pokrokovým, mohou bez újmy svo
individuality snadno se přizpůsobiti změněným po-
měům a novým jich úkolům. Z toho však plyn
potřeba propracovati a prohloubiti dosavadní pro-
gramy, pokud své doby sestaveny byly se zřetelem
na vrstvy, jež té doby měly výhradně ve svých
rukou volební právo.
Jestliže něklerá strana, vcházejíc do nové situace
může a chce ukázati živolnou sílu, pak zajisté kon-
centrace s oněmi stranami, které dnes o koncentra
se hlásí, není prostředkem vhodným k naležitému
projevu sílv té. A mají-li se změřiti síly, může s
tak státi jedině volebním zápasem. Možno, že tent
boj byl by právě v této chvili při prvních volbáci
dle novéno volebního řádu pro nás české politiky
lepší než zamýšlený klid zbraní.
14
article
Voličstvo přeje si od politických stran, aby s
sbnovile uvnitř i na vejek. Toho jest také lřeb
vůči nové politice, jejiž základ dán jest novým vo-
lebním řadem, i vůči novým otázkám hospodářským
a sociálním, jež vstoupí do nového parlamentu zá-
roveň s novými poslanci. Požadované vnitřní obnově
stran rovněž koncentrace — jak její obrysy v p
slední době se jevily — není valně přízniva.
Národní rada česká, jež koncentrační jednán
zahájila, pozdějí od něho upustila. Toto její roc hod
nutí dlužno vitati, poněvadž Národní rada tím způ
sobem dala na jevo, že nepěstuje politiku určitého
jen počtu stran.
Koncentrace nezúčastní se strana sociálně-demo
kratická a strana agrární. Pokud jde o mínění,ž
koncentrace měly by za pomoci Národní rady ostř
vystupovati proti sociální demokracii, nelze míněn
takové sdíleli, poněvadž by se tím straně sociálně
demokratické jenom prospělo.
Pokud jde o poměr koncentračních stran k
straně agrární, není pochyby, že k oddělení politiky
města a venkova zavdal první podnět vlastně sám
nový volební řád, který města oddělil od venkova.
15
article
Tak tomu chtěly též požadavky strany agrární, n
volební reformu kladené Proto dlužno počítati s tím
že poměr strany agrární k soustředěným českým
silám politickým rozhodne se až dle prvního aspot
výsledku zkušeností s novým volebním řádem
s parlamentem na jeho základech zvoleným. V no-
vém parlamentě objevi se silná politika středních
stavů na straně jedné a politika prolefariatu na straně
druhé. Stoupenci politiky proletariátu budou koncen-
trováni v jednom táboře a budou provozovati spo
lečnou politiko, ať budou zvolenci kurie městské neb
kurie venkovské. Naproti tomu politika stavů střed
ních bude míti střediska dvě, jedno venkovské
jedno městské. Pak se ukáže, je-li středním stavům
dělení na města a venkovské obce prospěšným
nebylo li by lépe pro obojí, kdyby dělení toho ne
bylo.
K vyjasnění tohoto poměru přispěje průběh vole
1 zvláště voleb užších, neb ť objeví se zajisté po
třeba, aby při těch živly středostavovské objasnily
svůj vzájemný poměr; neizeť za to míti, aby strany
které budou v městech státi proti socrální demo
kracii, na venkově snad posílaty při užších volbách
své voličstvo proti příslušníkům středních stavů
třeba byl to i slav zemědělský. Tím by pomáhaly
lámati větev, na které samy z části spočívají.
16
article
Tyto úvahy náležejí budoucnosti. Prozatím jest
zřelel všech obrácen k nastávajícím volbám Při těch
současně s novými programy nejdůležitější olázka
bude náležeti kvalifikaci kandidátů, budoucích po-
slanců. Na kandidáty bude třeba nyní klásti poža-
davky zvýšené, i co do jich vyspělosti duševní, i e
do jich osobní zdatnosti i pracovitosti. Každý schva
lovati musí požadavek, aby kandidáti poslanectví be
rozdílu byli mužové inteligentní, pro hodnost poslanc
náležitě připravení. Bude třeba poslanců, kteří do
vedou vésti a to nejen politiku, nýbrž i své voliče
nikoli takových, kteří se sami dávají vésti, ba svá-
děti každým hlasem a každým míněním, které s
v ojedinělých případech ve voličstvu vyskytuje. Al
ani sama inteligence u nastávajících poslanců ne-
bude stačiti, nybrž bude jim třeba i zvláštní, spe
ciální kvalifikace politické. I nejpoctivější a nejvzdě-
lanější inteligent nemusl býli ještě způsobilým pr
činnost politika. Mimo to bude také třeba řešit
otázku mandátové inkompatibilily.
Al
17
article
Budoucnost přinese spoustu nových otázek, vý
voj. zdá se, pokračovati bude rychlejším chodem nežl
dosud. Nastane přehodnocování dosavadních bodno
politických, hospodářských a sociálních a k vůl
tomu bude národ náš potřebovati pevného a silného
zastoupení. Kolik Čechů bode v parlamentě, víme
kolik budou příští čeští poslanci platiti, t. j. jedna
z nejdůležitějších otázek, o které dnes ještě nevíme
ničeho, která však ani na okamžik nesmi býti pone
chána osudu, nýbrž která musí býti řešena s nej
pečlivějším zřetelem na dobro národního celku. (Vý
borně. Potlesk.)
Dr. Ed Koerner: Mám v dohodě s předsedni
ctvem promluviti o druhé akci národní strany svo
bodomyslné, která v přítomné době zaujímá pozo
nost veřejnosti — o t. zv. reorganisaci či rekon
strukci strany. Není zajisté správné vysvětlovati tut
událost nesnázemi strany a politickými aspiracem
nových lidí. Jde tu nepochybně — jak už jinde vy
loženo bylo — o účinek volební reformy, ale zá
Čecho
doktor
Koerner
18
article
roveň o projev oné jisté tendence v současném prou
dění politickém u nás, která po několikaletém tří
štění směřuje ke scelování, slučování a účelnému
třídění politických sil v národě. Existence polit-
ckých stran jest nezbytnou podminkou pokroku
přilišné však drobení národa v politické organisac
jest zjevem do jisté míry chorobným; přišla tedy
přirozeně reakce proti atomisovaní národního celku
a reakční proud ten jest nepochybně na postupu
Jako neblahá politická událost v r. 1893 — vými
nečný stav — byla počátkem tříštění, tak, zdá s
veliká politická událost minulého roku — volební
reforma — opačný postup urychluje. V nastávajícíeh
volbách nepochybně srazí se v pradkém chaotickém
zápasu jednotlivé polilické i zájmové strany, frak o
a skupiny: provede se tak jakási všeobecná likvi
dace našich politických a zájmových sil, ukáže se
pokud to dopoušti většinový system volební, jejich
mohutnost či slabost, a připraví se tak snad půda
novým ag tregitům.
19
article
Reorganisace národní strany za přístupu oso
z kruhů inteligence dotad bezestranné — jako kaž á
nečekaná událost vzbudila v první chvíli nedavěři-
vost a místy došla hned i odsudku — zajisté však
ukvapeného. Není jmenovitě správně, pakli se celá
akce posuzuje de politického profilu, jistým osobám
— ostatně namnoze dosti nepřípadně — přisuzova-
ného. Nesmi se vůbec akce vykládati jako nějaká
diverse strany v politickém směru; naopak správně
bude posuzována jen, pakli se v ní bude viděti —
bez ohledu na osoby, jichž jména byla nedávno
uveřejněna — posílení strany a jejího
viastního kmene vzdělanců přílivem oné inteli-
gence, která se dosud strany a politickéh
života vůbec vzdalovala. V tom je zisk
nejen positi ní pro stranu, nýbrž i negativní pr
všechen náš veřejný život, ve kterém blaseovaná in-
teligence, napluěná pesimismem a skepsí, málem
snad mohla se státi živlem destruktivním. Noví lide
do strany přistupující chtějí se v ní arciť uplatniti
nechtěji však ani formálně, ani myšlenkově tvořit
v ní frakci či stranu ve straně. To již ostatně bud
vyloučeno tím, když strana přijme revidovaný pro
gram, který vypracovan byl v plné shodé s novým
stoupenci. Pohlíží se sice v dnešní době na program
trochu s patra; leč jest přece jen nepochybno,z
v jistých základných otázkách uniformita myšlenkov
pro konsistenci strany je nezbytnou. Co se nepříč
základním thesím, budiž předmětem výměny a tř-
bení názorů; zápas názorů na tomto poli věcným
důvody vedený může jen prospívati jakosti rozho
nutí a oposice tohoto zázu uvnitř strany může mí
zdárný vliv na celou její politiku.
Aby bylo jasno, že strana předem programov
nerejduje do jiných vod, budiz tu stručně načrtnu
myšlenkový obsah revidovaného programu, programu
který zajisté každý Čech může podepsati,
Čechy
20
article
Pracuje li politika vůbec ke hmotnému a ducho
vnímu blahu lidstva pomocí účelné spolučenské orga
nisace (státu), nemůže přehlédnouti přirozené spole
čenské organismy — národnosti. Národnost jest nán
však více než pouhou organisační formou vhodnou k
učlenění hospodářskému a nezbytnou k vývoji kul-
turnímu; národnost jest nám statkem ethickým nae
jiné drahým, jež, což všichni citíme, částí naší bytosti
jest nám více než to, co kdysi lidstvu byla víra. Prote
zachování národnosti a její nerušený vývoj je vrchním
cílem našeho snažení. Záruky existence národnosti
a nerošeného vývoje jejího poskytuje však pour
politická samostatnost, která se takto slázá prvým
cílem naší politiky národní: chceme býti sami svými
pány, chceme, aby hospodářské a kulturní naše síly
sloužily vlastnímu našemu národnímu celku. Tu všai
naskytá se otázka, v jaké že formě chceme býti zamo
statnými. Otazka, na niž nebylo u nás vždy a všude
téže odpovědi. Máme chtíti historické státní práve
nebo národnostní autonomii? Přes všechny oblíže
jež brání snažení našemu po samostatnosti v mezích
bislorického práva, není volby: ne pouze z histori-
cké věrnosti a se stanoviska práva, ale i s hlediska
konkretních potřeb národa musíme trvati na stano
visku historického státního práva, arciť s modern
ústavností. Národnostní autonomie je posud pouhým
heslem bez určitého obsahu, problémem nezralým
a nepropracovaným; v našich historických zemíeh
potřebám našim by nemohla vyhověti, nebyla-li by
dokonce nebezpečnou národním našim zájmům; za
to znamenala by arciť hrob všech snah o obnovení
českého státu v jeho historických hranicích.
Prot
21
article
Plyneli takto z národní myšlenky, která musl
býti všem cílům politickým nadřaděna, naše politika
státoprávní, plyne z ní pro nás i politika liberální
demokratická, onu vyžaduje situace potlačeného ná-
roda, který bojuje o svou rovnoprávnost a samostat
nost a potřebuje prostor a volnost, aby mohl růst
se vyvijet a zdokonalovat; potřebuje svobody fysi
cké a sdružovací, svobody projevu mínění, svobodu
svědomí i vědeckého bádání. demokratickou politiku
pak podmiňuje sociälní skladba našeho národa.
Z národního programu plyne konečně též naše poli-
tika kulturní a bospodářská: malý národ musís
utužiti mravně a siliti kulturně, musí však také
růsti hospodářsky: vývoj průmyslu a obchodu
ochrana, ale i pokrok zemědělství a živností a soc
ální ochrana a silení nejširších vrstev národa —
jeho dělnictva — toť budou v nejšírší formulaci cíl
naší národní politiky hospodářské.
22
article
Takový asi, pokud to lze nastíniti v mezích pří
ležitostného proslovení, je myšlěnkový obsah pro
gramových zásad v logický celek slitých, na nichá
rekonstrukce strany se děje. To jsou zhruba asi ony
cíle, jež — vedle cilů bližších, oněm vzdálenějšlm
sloužících — budou tvořiti program strany. Avšak
ani její politický postup se neuchýli od posavadníh
základního svého směru. Praktická politika stranydi
se konstrnovati jako syllogism: program —
cíle — toť jest premisa vrchní, skute čn
stav — moc a vliv hlavy státu, platná ústava.
administrativa, byrokracie, vše to podepřené brannou
moci na jedné straně, na druhé straně pak ostatn
národové se svými — našim ponejvíce protichůd
nými snahami a zájmy — toť jest premisa druhá,
směr praktické politiky vychází ze syllogismu jakožt
závěr. Takováto politika, která neztrácejíc dalek
cíle se zřetele, počítá s danými skuteč
nostmi a podle nich zařizuje své cíle bližší
uzpůsobuje své prostředky, právě že neneguje to
co jest a počítá ne pouze s ideály, nýbrž také
s věcmi (res), nazývá se positivní či re-
alní. Slovo »realní« nemá u nás dobrého zvukua
název »realista« nevyslovuje se u nás bez jistého
příměsku potupného. A přece prvními realními poli
tiky éry parlamentní u nás byli už v letech ZUtých
Mladočeší; arciť se tehdáž říkalo politika akti v n
proti panující politice pasivného odporu.
23
article
Realnou politiku prováděli na říšské radě o
r. 1879 Staročeši, kteří nám však na sklonku sv
působnosti — v punktacích — ukázali, jak realná
politika sejíti může na scestí, když pustí se zřetel
cíl a víru, že cíle bude jednou dosaženo, a když
čítá jen se skutečnostmi, které vidí většími a hrozi-
vějšími, než jsou. Mladočeské vítězství a mocné stálo-
právní hnutí z počátku let devadesátých bylo reake
proti této chabé politice realní. Současně však s úpad-
kem realné politiky staročeské vystoupil u nás realisn
jako uvědomělý směr světového a životního názoru.
Zásluhy realismu o exaktní vědeckou práci jsou ne
popřeny; leč jakmile zasáhl realism v náš veřejný
život, stal se nepopulárním: vystupovalať z počátku
do popředí přirozeně jeho více negativná stránka
chladná střízlivost, neúprosná analysa, bezohledný
kriticism; snad tu a tam byla i žádoucí míra pře
kročena: vznikl i tu proud reakce, který na realism
házel nejtěžšími obviněními, jež v duši našeho lide
zanechala nedůvěru do dnes a v něklerých před
V drobném prodejíi
rnnní číslo o sobě . . . za 9 h
vdpolední . . . . . . . za 2 h
Ve flialkách na vonkovh
ranní číalo. . . . . . .
bdpolodní . . . . . . . . 4h
Inserát
plati se hotově napřee.
Předplacení a inssrty příjímá ndnlni
strace v Marianské ulicl č. z.
Tam nacházejí se téB redakne
tiskárna s ezpedice „Márodnich Listů“
Rukopisy so navraceji
24
article
stavitelích tehdejšího realismu jistý zahořklý pessi
mism.
Do politiky tento uvědomělý realism příšel pů-
vodně jen jako methoda: tou měrou jen jako me-
thoda, žeralisličtí politikové v roce 1891 neviděli
nedůslednosti v tom, když po řadě nabídli se staro-
české i mladočeské straně, ač strany ty zajistě ui
tehdůž se líštly od sebe protichůdnými myšlenkový-
mi základy! Ve straně svobodomyslné noví stran-
níci záhy zaujali vynikající posice. Ve Vídni opano-
val prof. Kaizl, reálný politik vyššího slobu: jeho
jméno vždy bude řaděno k nejzvučnějším mladoče-
ské strany. Reálná politika nepotřebovala a nepo-
třebuje podtínati kořeny programu státoprávního
naopak da se ji i tento postulát zdůvodniti. Nej-
lepší posud pojednání o naší státoprávní politice —
vřele pro ni psané — vyšlo v letech devadesátých
z péra dra. Kramáře. — Zkušenosti téměř půlstoletí
ustálily směr naší politické taktiky
možno říci, že není o něm již sporu mezi stranami
které v praktické politice parlamentní se zkusily.
Kaizl
Vídeň
25
article
Více pro taktiku stanoviti z předu nežli směr, není
možno: na lidech, kteří povoláni budou, aby poli-
tiku řídili, bude, aby v těžkých chvilich konkrétného
rozhodování nalézali cestu pravou. Jakou tu lz
dávati ještě dírektivu
Nepohlížejme na cíle naší politiky skly ani růžo
vými ani černými, ani přibližujícími, ani vzdalujícími
nýbrž normálnými; nebeřme sobě a jiným víry v do
sažitelnost politických našich ideálů a nepodceňu jme
psychologický účinek této víry na odpůrce: jeden
člověk, který má víru — praví J. St. Mili — jest
společenskou mocí, jež se rovná devadesati devíti li-
dem, kteří mají jen zájmy. K cilům naší politiky ne
jde cesta přímá — leda na oblacích fantasie; cestu
jest nám na tvrdé půdě skutečnosti namnoze teprve
raziti, nebo alespoň schůdnou činiti: postupujme ce-
stou tou — bez fantastických nadějí, ale zároveň bez
morosního škaroblidství — opatrně, prozíravě, vytr
vale, leč také, kde třeba, rozhodně a odhodlaně; ne-
upadejme v zásadový doktrinarism, ale rovněž
v čirý opportunism
Stanislav
Mit
26
article
Takové jsou, myslím, názory těch, kdo k reorga-
nisaci podnět dali, i přistupujících nových strannínů.
z těchto nejeden prošed ohném myšlenkových zápas
a polítického ruchu let devadesátých, víastně do
strany se jen vrací; všichni však přicházejí s loyal-
ným smýšlením a nejlepší vůlí! (Výborně! Hlučný
potlesk.
JUDr. Otakar Havelka, advokát na Král. Vinobra
dech, jednatel Politického spolku pro okres vinohra-
ský, pravil, že dává průchod obavám, které se vyslo-
vují v kruzích věrných a oddaných příslušníků ná
rodní strany svobodomyslné.
Pojednav o volební opravě, které vytkl různe
vady a nedostatky, ukázal na snahy o koncentrac
českých stran. Dr. Havelka vyslovil úsudek, že kon-
centrace bude straně svobodomyslné na újmu a že j
oslabi. Národní aociálové, kteří jsou ochotní v kon-
centraci vstoupiti, jsou stranou stavovskou, tedy stra
nou na úplně jiných základech složenou než jest na-
rodní strana svobodomyslná, jakožto strana politicka
a nacionální. Vůbec pak mimo stranu svobodomy-
slnou všechny ostatní strany, jež o koncentraci stojí,
mají za sebou jen nepatrný počet voličů, tak že
viastně národní strana svobodomyslná má jim při-
spěti k uplatnění, jehož by strany tyto samy nedo-
sahly. Ostatně i kdyby národní strana svobodomyslná
pustivši se sama v zápas na celé čáře, namnoze
porážku utrpěla, přece její význam mimo koncen-
traci byl by větší než bude v koncentraci.
JUDr
Havelka
Král
doktor
27
article
Pokud jde o přibrání nových pracovníků do
strany svobodomyslné, vyslovil se dr. Havelka proti
tomuto podntku z obavy, že noví členové snad
vstoupili do strany svobodomyslné dočasně a že by
ji mohli opět opostiti. Proto doporučoval dr. Ha-
velka znova, aby strana svobodomyslná šla do boje
zcela samostatně bez obav o svou budoucnost.
(Souhlas.)
Poslanec prof. dr. Čelakovský pravil v podstat
toto: Náležím k těm, na něž výkonným výborem ná-
rodní strany svobodomyslné vznesen byl úkol, aby
se pokusili o koncentraci českých stran. Pokládán
soustředění národních sil českých za nutné, nemá li
náš národ stihnout značná pohroma. To jest mé pře-
svědčení, které vyslovuji bez vedlejších záměrů a n
tomto přesvědčení trvám. Pohlížím na otázku tu
z hlediska všenárodního prospěchu a nikoli několika
mandátů. My nežijeme na osamoceném ostrově bez
sousedství. Právě nyní slyšíme hrozby z Barlina.
vidíme postup německého národního chauvinismu
seznáváme se žalostí, že Slovanstvo nebylo nikdy
tak rozhárané a desorganisované, jako právě nyní.
V této době, kdy se uzákonilo všeobecné rovné
právo hlasovaci a tím způsobem otevřely se brány
novým myšlenkám, jedná se o to, abychom také ve
likým myšlenkám všenárodním zjednali prů
chod a podružně menší zájmy hleděli jim podříditi.
doktor
Havelka
profesor
Čelakovský
28
article
Jsem starší můž a zažil jsem mnoho, ale to, co jsem
v posledních dnech přodělal, naplnilo mne velkým
zármutkem, neboť vidím, že velká doba zastává ná
malé, ano zahrnuje mne vůbec vážnými obavami o
budoucnost našeho národa. Bojím se, že se v našem
národě příliš rozmohly snahy — ať nejšeteněji dím
— individualistické. V našem národě vzmohl
se jakýsi dach maloměšťáckého strannictví a ubývá
občanů, kteří maji na zřeteli celek a postřebují ne-
smírně nebezpečí, ve kterém národ náš žije.
Naproti tomu na straně německé jest národní
myšlenka stále na postupu. S heslem národní my-
šlenky provedli právě v říši německé vítězné volby.
Národní myšlenka i všude jinde hlásí se k slovu
jen ve Slovanstvu měla by klesati? Národ český.
který jest tak ohrožen ve své existenci a jenž se
touto myšlenkou obrodil, jest nejprve povolán, aby
za touto myšlenkou šel a mezi slovanskými národy
zjednával průchodu myšlence solidárnosti. A nyní
právě my Čechové měli bychom drobiti se na bůh
ví kolik frakci stavovských a já nevím jakých jiných
a ústupem od všenárodní myšlenky měli bychom
dávati špatný příklad jiným národům slovanskýmv
Čecho
bůh
29
article
Když jest novým volebním řádem umožněno,
aby Slovanstvo předlitavské na říšské radě dosáhlo
většiny, pak jest třeba, abychom k tomuto cíli všemi
silami pracovali. U nás pak každý jest povinen, aby
pro posilu národní myšlenky učinil vše, co pro ne
vykonati může. Z tohoto velikého myšlenkového hle-
diska posuzovány jsou domácí naše spory rázu tak
podřízeného, že běda národu našemu, nebude-li věren
hlasu těch, kteří nemajíce žádných osobních zájmo,
radí mu, aby se srazil v jednotný šik co možná nej-
vétší a tím způsobem si hleděl získati příslušící
mu pevné místo mezi ostatními národy říše. Ukáže-li
se při našich volbách, že se bijeme pro otázky
podružné a že zájmy všenárodní pouštíme z mysli,
pak tím také před celým světem dáme na jevo, že
jsme národ politicky nezralý
Totéž vysvědčení si dáváme, když vystupují ut
dnes kandidáti, kteří se o politické věci nikdy nesta-
rali a kterým snad ani se nezdálo o tom, že by
mohli někdy zastupovati národ.
Takové a jiné ještě úvahy vedou k úsudku, ž
je třeba, abychom se sjednotili a své krajany žádali,
aby menší zájmy odstranili a podřidili velkým inter-
esům národní existence. Není tak obtížno, aby se
tak stalo. Otázky, o které se sjednocení třišti, jsou
tak malicherné, ba protimyslné, že je ani nelze vy-
sloviti. Kdo příslušné jednání sleduje, aneb o něm
zpraven, tomu kruší se srdce při pomyšlení, jaké
zájmy se při té příležitosti projevují. Takové pod-
řízené zájmy nemohou přece pro nás býti rozhodu-
jícími. Nám je třeba silného českého klub
ve Vídni pro hájení zájmů celého národa, nám je
třeba dobrých svědomitých poslanců v něm. Je však
obava, že při roztříštěnosti v českém táboře, an
při možném obecném boji všech proti všem se tako-
Vídeň