1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v pondělí 27. října 1913.
Praha
7
article
Naranni avešerní liety
předplácisesj
01y prare v administracni
na měsl
na čavrt leta . 6 K —h
s dvoil čonáškou
na plěste
na čtvrrieta k es h
na měne P Hibálkách
k s
na tnjs g
* dvojí zásllke
na měsie.
K ro
na čtvrt lesa
1I K s0b
vlel
8
article
ližulbo lleoe
ono
Mnošnnlv
9
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Narodnich Listů .
K situaci v poslanecké sněmovně.e
Z Vídně, 27. října. Tento týden věnován
bude v parlamentě z velké části politickým
debatám. Odpověď na českou inter-
pelaci v českých záležitostech
dána bude hr. Stürgkhem, jak se dovídáme, již
ve středu, načež ihned zahájena bude o odpo-
vědi té debata! O způsobu provedení debaty
rozhodne příští konference seniorů, která se
tet. odsa
koná zejtra.
Příjezd ryt. Korytowského sinový-
mi proposicemi v příčině haličské
volebníreformy očekává se zcela určitě
ve středu. V zejtřejší schůzi nejspíše ještě po-
trvá zdánlivá obstrukce Ukra-
jinců.
Z Vídně, 27. října. „Nenes W. Tagblatí.
oznamuje: Vláda snaží se všemožně, aby če-
sko-německé vyrovnací konfenen-
ce byly opět uvedeny v proud. Tím
také by bylo vyhověno přání císeře, vyslove-
nému vůči místopředsedovi poslanecké sně-
movny, dle kterého záležitostmi zemských
sněmů mají býtí dotčeny jen zemské sněmy.
kdežto říšská rada má býti ušetřenu od po-
ruch a krisí, které vzniknou v jednotlivých
sněmech. Parlamentu bude v nejbližší době
vyříditi tak důležité úlohy, že nutno si jen
přáti, aby provedení jeho zimního programu
—finančního plánu, rozpočtu, předlohy o bo-
senských drahách, předlohy o rekrutech
předlohy vojenské — nebyly činěny překážky
Stürgkh
Vídeň
10
article
Svolání delegací. . vnad onn
Z Vídně, 27. října. Zejtra bude vydán ci-
sařský patent, kterým svolávají se dele-
gace na 18. listopadu. Volba delegací
poslanecké sněmovně vykoná se jak obvy-
kle, ve večerní schůzi, aby debata nemtisela
býti přerušena.
. . vlnndbag a nji e so
Rumunský následník ve Vídni,
lee
Z Vídně, 27. říína. (K. k.) Rumunský korunní
prine a jeho choť se třemi nejstaršími dětmi přibyl
sem dopoledne na krátký pobyt. Dopoledne na-
vštívil císař korunního prince a jeho choť v jejich
zdejším bytě. V poledne konalo se na počest ru-
munských hosti u. Jeho Veličenstva ve dvornín
hradě dejeneur dinatolre, kterého se zúčastnil pa
arcivévoda František Ferdinand s chotí a ostatn
zde meškající členové rodiny císařské,anl
Z Vídně, 27. října. (K. k.) „Polit. Korrespon-
denz“ věnuje rumunskému korunnímu princi a jehe
choti dnes do Vídně pelbyvším srdečná slova uvi-
tání a praví: ... V nynější návětěvě rumunskébo
prince Ferdinanda a princezny Marie, kteři jso
provázeni svým nejstarším synem princem Karlem.
zračí se neztenčená další existence s obou stran
pečlivě pěstěného přátelského poměru. Politick
kruhy mocnářství vítají vznešené hosty. Provázej
jich pobyt na vídeňském dvoře živou sympatiía
projevují při této potěšitelné příležitosti králi Ka-
rolovi a královně Alžbětě výraz hluboké úcty.
5oArcivévoda Karei František Josef.
František Ferdinand
Ferdinand
Marie
Karel
Alžběta
František Josef
Vídeň
Ka
poslanecký sněmovna
11
article
Z Terstu, 26. října. (K. k.) Včera o šesté hodině
večer opustil pan arcivévoda Karel František Jose
a paní arcivévodkyně Zita Terst.
Arcíbískup Stadler ve Vídni.
Z Vídně, 27. října. Arcibiskup sarajevský dr.
Josef Stadler, který dli již několik dní ve
Vídni, byl předovčírem přijat panovníkem v Schon-
brunně ve zvláštní audienci. Zejtra odjede arcíbl-
skup do Říma. Jak se ujišťuje, nevrátí se jiži do Sk-
rajeva jako arcibiskup, nýbrž bude záhy jmenován
kardlinálem a povolán na jiné místo.v sinenon
Karel
František
Jose
Zita
doktor
Stadler
Terst
Vídeň
Schon
Řím
Arcíbískup Stadler
12
article
Vyznamenání.iaža šnln
Z Vídně, 26. října. (K. k.) Jeho Veličenstv
císař František Josef udělil dvornímu maršálkov
generállieutenantovi svob, pánu Lynekerov
brilanty velkokříže řádu Leopoldova, tajnému ra-
dovi šl. Trentlerovi řád železné koruny prv
třídy, generálovi la suite generáimajorovi 5l. Čhe-
liusovi velkokříž řádu Františka Josefa, křídel-
nímu pobočníkovi podplukovníkovi šl. Mutiu-
sovi a osobnímu lékaři vrchnímu štábnímu lékaři
dru. Niednerovi řád železné koruny druhé tří-
dy. Generálnímu pobočníkovi gen. plukovníkovi
šl. Plessenovi daroval Jeho Veličenstvo Svou
sošku. — Německý císař udělil nejvyššímu
holmistrovi ka. Montenuovovi brilanty k řádu
černého orla, generálu pěchoty ryt. Frankov
velkokříž červeného orla, pol. podm. ryt. Bruder-
mannovi korunní řád první třídy a křídelnímu
pobočníkovi fregatnímu kapitánovi šl. Hortymu řád
červeného orla druhé třídy.
páb
Myšlenka národní jednotnosti
v Chorvatsku.
František Josef
Lynekerov
Vídeň
Leopoldov
Chorvatsko
Brudra
13
article
Ze Záhřeba, 27. října. Chorvatsko-srbská po-
kroková akademická mládež na záhřebské univer-
sitě založila jihoslovanskou národní organisaci stu-
dentů, jejímiž členy bude většina studující chorvat-
ské a srbské mládeže ve Vídni, Praze, Štyrském
Hradci, Pešti a Inšpruku. Nová tato organisace má
za účel usilovati o uskutečnění myslenky na-
rodní jednotnosti a všude myšlenku tuto
šířiti. Při zápisech udají členové této organisace
jako jazyk mateřský j azyk „chorvatský“ ne-
bo srbskovchorvatský“. Dosud pravidelne
udávali Chorvaté svůj jazyk jako chorvatský
Srbové jako srbský. Jest to poprvé, že v této věci
zahájili agitaci studenti, kteří dosud ve sporu srb-
sko-chorvatském stáli proti sobě nejpříkřejí.
Sněmovní volby v Italii.ab2š
haons
Z Římn, 26. října. (K. k.) Dnes konaly se v cele
Halii nové volby do sněmovny poslanecké. Obsazo-
valo se 508 mandátů. Všude, zvláště v Řimě, Mi-
láně a Turině bylo na volbách čilé dčastenství. Dl
dosavačních zpráv neudála se nikde značnější přío
hoda. Jen v Ruvě strhla se srážka mezi stranami
při které bylo též stříleno z revolverů a 15letý hod
usmrcen.
moddlajd-
lou oloiiiv hžlor Bsluna nsšvo n
vdn
Chorvat
Srba
Záhřeb
Vídeň
Praha
Pešť
Inšpruk
Turin
Štyrský Hradec
14
article
lr ennkr
řtnia o dlpi
jslammst
en5h lelovon 5llknnsíe hnieůe omobulozg sehde
d Z Říma, 26. října. (K. k.) V prvním a čtvrtém
volebním sboru hlavního města byl volební boj
zvláště čilý. V1. volebním okresu jest nutnou užší
velba mezi Federzonim (nacionalistou) a dosavad-
ním socialistickým posláncem Campanoziim. Ve 2.
velebním okresu byl zvolen Biasolati (reformní so-
cialista) 5713 hlasy proti Ciprianimu (oficiální so-
cialista). Ve 3. volebním okresu byl opělně zvolen
přívrženec ministerstva Guidlo Baceelli. Ve 4. vo-
lehním ckresu dostane se do užší volby kandidál
strany vládní Medici s bývalým zástupeem. Caeta-
nim, který jest rovněž příslušníkem strany vládní
V 5. volebním okresu byl opětně zvolen republikán
Bareai. dažmsviiv oleobsle olečiebin
Z Říma, 27. října. (K. k.) Do 2 hod. v noci byly
známy výsledky 69 voleb. Ze zvolených náleží 38
stranů vládní, 7 ústavní oposici, 2 zvolení jsou ra-
dikální stoupenci ministerstva, dále zvoleni 1 ka-
tolik a 4 republikání. 8 oficiálních socialistů a 3 re-
formní socialisté. Je nutno 6 užších a voleb. Mea
zvolenými je předséda ministerstva Giolitti, jakož e
ministři Fingechiaro-Aprile, Tedesco, Sacchi, Berta-
lini, Facta a Nitti, dále předseda sněmovny posla-
necké Marcora, státní podtajemníci Gallini a Ci-
mati a bývalí ministři Sonnino a Fusinato. Naso
byl zvolen v Trapani a v prvním volebním okrese
palerníském. V Miláné přijdou de užši volby dosa-
vádní poslanei Dellaporta (ústavní) a Agnelli (ústav.
n1), dále Mattfoli jscefalista) a Manfredini fradikaly
jakož i Cornagia (katole) a Casparétto (radikál.
Federzoni
Biasolat
Bareai
Giolitti
Fingechiaro
Aprile
Tedesco
Sacchi
Bert
Nitti
Gallin
Sonnino
Fusinato
Agnelli
Mattfoli
Řím
Naso
Trapani
ústav . můj 1
hlas proti Cipriani
Casparétto
15
article
Socjalisté Turati a Treves byli opět zvoleni.
i Z Říma, 27. října. (K. k.) Do páté hodíny ráne
bylo známo 126 výsledků voleb. Zvoleno bylo: 7
stoupenců ministerstva, 8 členů ústavní oposice,
tři radikálově a iři kafolici, pět republikánů, 11
ohicielních socialistů, 6 reformních socialistů, 18
uřších volebrjest notno. Nasi byli zvolen téžs v Cal-
válniso čnas l
tanissettě.aaiz ob xnasovbo vobe
eb labNlinisterská krise ve Španělsku. v
Z Madridu, 26. říjnan (K. k.) Krá! Alfonst nabíd
Maurovi úkol sestaviti kabinet, což vžak Maur
o dmitl a králi podšl pisemní exposě, ve kterém
vyložil důvody, které mu překážejí úkol ten pře-
vztti. Radil králi, aby pověřil sestavením kabinetu
bývalého předsedu sněmovny Data. Dato si vy-
hradil definitivní odpověď dáti zítra v poledne.
svoloH Armánská otázka do ponředt lvanlib-
M. Z Petrohradu, 274 řijna. [Zvl. telegr. „Nár.
Listů.) Pojednávajíe o rczmluvách ministra Sano-
novals německými státniky v Berlíně, pravi „Rěč“
Otázka arménská zaujímá nyni mist
vpopředi. Ona je pro Rusko důležitěi-
ši než celý Balkán Anglie a Německo odpo-
rovaly dosud ruskěmu návrha, aby v Ar me n
dosázen býl ženerélei guverněr, př
čem2 Německo návrhlo reformni proiskt Turesku
přijemnější. Nynívyjednávalo se v Berlinět se Sa-
zonovém dle zásady: „Dol ut des, facio ut facias —
dávám, zbys tské dali činím. ábys tské uěiní
Ruská veřejnost očekává, že ruská diplo-
macie tentokráte bude opatrnější, ne
byla při postupimských dmiluváchl o Persti, n e bot
v Arménskude e životni zájmy rulské.
Treves
Maur
Radil
Řím
Cal
Španělsko
Madrid
Petrohrad
Berlín
Rusko
Balkán
Anglie
Německo
Sana
16
article
Jednání o finančně-politickou dohodu Turecka
10e zacbo s Ruskem a Francií.b —
M. Z Kolina nad Rýnem, 27. řiina. (Zvl. tel
„N. L.“) „Kölnische Zeitungu telegrafuje se z Ca-
řihradu: Zprávy, že je finančně-politickáv dohoda
Turecka s Ruskem a Francií takřka již hotova,
spočivají na dmylu. Pravdaje, že velevyslanci ruští
a francouzští souhlasně postupují a že ruská vlád
na Francii nyní nalěhá, abý [Tbrecku opatření pe-
něz nemožným učinila, dokud Rusko nedocíli svého
záměru.
ěKokovcov v kímě, neihnsdi s
Z Říma, 26, ríjna. (K. k) Stav ruského před-
sedy ministerstva Kokoveova se značně zlepšil. Dr
Brottschneider, který nemočného dnes ráno navští-
vil, shledal, že nemá horečký.
šlna solkáio
Cholera v jižní Rusi. s ole
svalei
Z Oděsy, 26. října. (Spb. Ag.) Poslední týde
onemocnělo v Oděse 6 osob cholerou, jedna z nich
zemřela. Od počátku epidemie onemocnělo 37 lidí
cholerou a zemřelo 15. V městě samém neudál se
za posledních 14 dní ani jeden případ cholery.
tolidoi panolána Mpnišvo of mě
Z Brownsville, 26. října. (K. k.) V bojích v
Monterey padlo prý lisic mužá.
Brottschneider
Mpnišvo
Turecko
Rusko
Francie
Kolina nad Rýn
Ca
Řím
Rus
Aga
Kölnische Zeitung
17
article
Události na poloostrově
zoconob balkánském, vins i
u hvvěslo
Albansko Srbů prosto. váv
Z Bělehradu, 27. října. Ve vojenských kruzích
se prohlašuje, že včasné odvolání srbského vojska
z Albanie bylo umožněno pouze usilovnýmí po-
chody za současného překonávání obrovských po-
tíží. Takétak zvané strategické posice jsou vykli-
zeny. lnašýva lšlab olsvobolahu lnq ubaqolai
Černohorci opustili také již Albansko.
Z Cetyně, 27. října. Generál Vukoti č udělil
včera černohorskémulvojsku rozkaz, aby okamžitě
ustoupilo z území autonomní Albanie. V ——
o zalbAlbáncí protí Řekům.áldoze sn
Z Valony, 26. října. (K. k.) Výbor uprchlik
z jižní Albanie zde meškajících svolala na včerej-
šek protestní tábor proti nakládání s obyvatel-
stvem v jihoslbanských územích Řeckem obsaze-
ných. Na velice četně navštíveném táboře prote-
stovalí všichni řečníci proti jednání Řeků a Jiho-
elbanci avyslovili přání, aby těmto poměrům bylo
účinným zakročením mocností konečně zamezeno.
Účastníci tábora táhli s albanským praporem
k bytům všech členů kontrolní komise, kterým de-
putace odevzdala toto memorándum: Zdá se, že
těžké utlačování a útrapy které nešťastný národ
albanský musí už rok snášeti, nebudou tak brzo
ükončeny. Bolestná ozvěna žalob a vzdechů raně-
ných a umirajicích, která se dva měsíce ozývala
v horách a údolích nešťastné provincie Kosova a
Dibry, ještě neumikla, když tu tyto nešťastné ne-
ilab
Srba
Černohorec
Vukot
Řek
Bělehrad
Albánie
Cetyně
Řecko
Kosov
18
article
lanboj os ž0s v atovia odbsletá boge
20
article
náviděnému ihu clzinců podrobené kraje byly po-
stíženy ještě zuřivějším bojem a ještě krutějším
potlačováním a zality nevínnou krví. Nejinakje
tomu v jižních čkstech Albanié, dostavších se pod
neuprosnou okupaci řeckou. Utlačování, věznění.
deportace, řeže a útoky na čest a majetek pokoj-
ných obyvatelů Albanie jsou na denním pořádku.
Ukrutnost řeckých voláků fest tak prostá všeho
milosrdenství a jednání úřadů vládou alhenskou
do okupovaných albanských provincií vyslaných
tak smělé, že se nehrozí žádných prostředků, aby
obvvstelstvo terorlsovaly a pravdu falšovaly, do-
konce přes přitomnost komise mezinárodní k ur-
čení hraníc, proli které se snaží lid podrážditi tím.,
že jej ženou bodáky před sebou a zastrašuji hrč-
zami smrtí. Proti těmto nespravedlnostem a utlačo-
vání soudí vyntěhovalci z okupovaných úžemí do
Valony dnes na protestním táboře shromáždění.
že musí povznésti svých hlasů k velmocem ab civili-
sovaným národům, k nimž se s úpčalivosti obra-
cejí, aby živola jejich bratří bylo šetřeno a jejich
země co možno nejdřive byla okupacej cizích srmád
pněvovalav til olvd doln o Mlni
sproštěn.
nj o
nluto beů
Valon
Albánie
21
article
Osočování srbské armády.odl
Z Vídně, 27. října. Přes to, že již není žádn
příčjny štváti z Vidně proti Srbsku, uveřejnujs
dnešní „Albánische Korr.“, podnik to podporovaný
literární kanceláří zahraníčního ministerstva, přímo
skandální osočování srbského vojska. Tento tisko-
vý orgán vypravuje, že albanskému obyvatelstvu
v době ústupu srbského vojská bylo zažívati ne-
lidské útrapý. Plenění, zhářstyt jakož i hroma dně
pobíjení Albanců bylo prý na denním pořádku.
Celé osady byly prý vypáleny. Ženy a dětí byly
prý zavřeny do domů a tam ubity. Srbské vojsko
se prývymlouvalo, že obdrzelo rozkaz z Bělehradu.
sby veskeré pohraniční obyva telstvo vyhla dilo.—
Domníváme se, že ve Vidní již by mhli býti spo-
kojení s vítězstvím, kterého docilili nad Srbskem
tím. že se podrobilo rozliszu, jenž se týkal vykl-
zení strategických posic. K dalšímu štvaní není vě-
ru ani příčiny, a neni tov také prospěšno dalšín
stykůmose Srbskem, njejichž úpravan jest zrovna
tak nutna pro Srbsko jako pro Rakousko-Uhersko
Řerko-turecké jednání o mír 5r p
Z Athén, 25. října. [Ag. Havas.] Subkomi-
tét ukončil své práce, jejichž výsledek bude
předložen plenácní schůzi delegátů. Otázka
muftiů byla vyřízena, Vrchním muftim bude
řecký státní úřadník a služné jeho bude vy-
pláceno řeckým státním pokladem, nikoli Tu-
reckem. Šejku ul islam bude jen jej uznati.
Mezi členy suhkomitélu bylo dosaženo úplné
dohody. Očekává se ještě stále odpověď Por-
ty, která má rozhodrutí subkomitétu ra tifi-
kovatí a doufá se, že ještě dnes dojde. V tom
případě byla by plenární schůze svolána na
zítřek. Zde není pozorovati ani optimismu
ani pessimismu.
Vídeň
Srbsko
Bělehrad
RakouskoUhersko
Atény
Albánische Korr
22
title
České školství v rozpočiu na
první pololetí r. 1914.
Český školství
24
article
Úhrnný řádný rozpočet na štřední školy
(dymnasia, reálky a vyšší dívěí školy) v Rakousku
činí 19.275.359 K. mimořádný 244.370 K. Řádná
potřeba středního školství je rozpočtena v Čechách
na 5.585.758 K. na Moravě na 2.050.001 K, ve
Slezsku na 538.586 K. Mimořádná v Čechách
na 53.510 K, na Moravě 13.261 K. bol
Nově jsou do rozpočtu zařazeny tyto položky
(půlletní ovšem) na střední školy v Čechách: sub
venes obecnímu reál. gymnasiu v Cholěboři 1500
korun, pro státní gymnaslum ve Dvoře Králové
zvýšená potřeba 1300 K. pro I. státní reálku
Plzni 4000 K, zvýšení aktivních přídavků, násled-
kem zařazení řady měst do vyšší třídy, 24.667 K
zvýšení remunerací za předměty povinné i nepo-
vinné 67.380 K, zvýšení remunerací za zaslupová-
ní v případě nemocí 15.250 K. Na Moravě: zvýšení
aktivních přídavků činí 6335 K, zvýšení remunerae
suplent. 14.397 K, remunerací pro předměty po-
vinné i nepovinné 6816 K, remunerací za zastupo-
vání 3800 K.
Mimořádně jest preliminováno: stát. reál.
gymnasla v Rokycanech na učebné pomůcky pro
chemii 200 K, stát. gymnasia v Žižkově na opatře-
ní učebných pomůcek pro žákovské laboratoře
500 K, stát reálce v žižkově na opravu a náku
tělocvičného nářadí 1362 K, I. stát. gymnaslu
Brně na týž účel 286 K, II. stát. gymnasiu v Brně
na týž účel 412 K, stát. gymnasiu v Olomouci na
týž účel 1000 K státni reálce v Olomouci 553 K
a reálce v Telčí 300 K. Na zařízení novosta vb
stát. reálky české v Olomouci 10.000 K.
Rakousko
Čechy
Morava
Slezsko
Dvůr Králové
Plzeň
Rokycany
Žižkov
Brno
Olomouc
Telč
25
article
Razpočet obchodního školství státního v Ra-
kousku činí na prvé pololetí r. 1914 949.463 K,z
toho připadá na Čechy 254.160 K. na Moravu
175.334 K. Nově jsou v rozpočtu zařazeny: sub-
vence pro dvojtřídní obchodní školu dívčí v Písku
1750 K a na Král. Vinohradech 1500 K, pro dvoj-
třídní obchodní školu chlapeckou i dívčí v Žižkově
3000 K. Subvence kupeckým školám pokračovacím
zvýšeny o 2000 K, na Moravě zvýšeny o 1000 K
Potřeba na ústavy ku vzdělání učitelů a učite-
lek je rozpočtena na 3,387.854 Ko pro Rakousko.
NaČechy z toho připadá 745.646 K, na Moravu
267.743 K, na Slezsko 210.739 K. Nově jsou do roz-
počtu vřazeny tyto položky: na postátnění čes
soukr. ústavu ku vzdělání učitelek v Českých Bu-
dějovicích od 1! ledna 1914 28.679 K. zvýšení při-
spěvku k udržování soukr. ústavu ku vuzdělání u-
čitelek v Litomyšli 1500 K, zvýšení příspěvku n
rukodělné vyučování na čes. ústavu učitelském
Praze 115 K, v Poličce 129 K, v Soběslavi 197 K.
Král
NaČecha
Čechy
Morava
Písek
Žižkov
Rakousko
Slezsko
Litomyšl
Soběslav
Razpočet obchodní školství státní v Ra
ústav učitelský Praga 115 K
26
article
Suplentura pro rukodělné vyučování na čes. ústa-
vu kuvzdělání učitelek v Praze 260 K. Zaveden
hospodářského vyučování na učitelském úistavuí v
Příboře 200 K.
Českému ústavu pro vědy politické prelimíno-
vána subvence 1000 K.
Rozpočet montánní vysoké školy v Příbrami
činí 120.020 K, kdežto rozpočet vysoké školy mon-
tánní v Lubně činí 1444.540 K
Rezpočet odborného školství v Čechách korun
2,028.007 K, na Moravě 509.453 K. ve Slezsku kor
162.484. Nově zařazeno: dvě učitelská místa Ii
třídy na státní průmyslové škole v Pardubicích.
na doplnění sbírek učebních téže školy 2000 K
(1. spl. z celkové sumy 20.800 K). pro zařízení me-
chanických a elektrotechnických dílen stát. česk
průmyslové školy v Brně 2900 K (jako první spl
z povolené sumy 25,200 K)nosoa O u i
5bvoilsaV ab tádovha tlalta sslnliba sa snlr
Ctvrtý sjezd svobodomyslné
miádeže v Plzni.
bonás
Praha
Příbor
Příbram
Lubno
Čechy
Morava
Slezsko
Pardubice
Brno 2900 K
Plzeň
Český ústav pro věda
státní průmyslový škola
Ichanický
27
article
Prvý den.e
Prvý den.e
žbibne
Veřejná schůze. šobe
(Od zvláštního zpravodaje „Nár. Listů. )
ombos lvl V Plzní, 26. říjav
mélhios mlsbo (Pokřačování.) Ple
vob Posl dr.Karél Kramář,emii el
pokračuje v řečí své, uvedl dále: „Nevěrte
povídání, že my chceme za každou cenu vládé
sloužit. Ani nám nenápadne, už proto ne, že
nemüžeme dělat zbytečné a naivní věci. Co
my bychom tu vládu udrželi, my Ml a do-
češiš našimi 15hlasy? To by byla pří-
mo don-quijotská politika a tu my dělat ne-
budeme. Ná druhé straně pak, což nás mají
za tak politicky nevychované, za politické
břídily, abychom se vládě věšeli' na
§os? Což pak jsme nevyrostli z boje prot
politice staročeské v poslední době; která vi-
děla jedinou spásu v Taaffově režimu a jemuž
obětovala všechno? Což jsme se ničemu ne-
naučili z historie? Ne, my se přece něčemu
z ní naučili, Víme, že je nejhorší politikou
sázet všechno na jednu kartu,
trvat na jedné vládě. To je, velectěné
shromáždění, zrovna takovou chybou, jako
krajní neústupnost a vzdorovitost, která
ani už není nepoddajností, nýbrž spíše sla-
bostí, neboť ve všem tom velikém oposičním
křičení skrývá se náramně mnoho strachu
před— zodpovědností. (Výborně. Dlouhotrva-
jící potlesk.) My prostě nechceme opa-
kovat chyby, které se v české po-
litice dály. Nebudu mluvit o starších chy-
bách,řeknu jen, že nechceme dělat chyby.
které udělaly všechny naše stra-
ny a kterou udělali přes velké varování i ra-
dikálové v naší straně, když strhli vládu ba-
rona Becka, nechceme dělat chyby, které ve-
dly k tomu, že bar. Bienerth se postavil ta-
kovým způsobem proti nám, ač, jak víte, za-
čal svou vládu se 3 českými ministry resp.
Posl
Taaffův
Bienerth
Plzeň
28
article
správci. Přece snad nikdo nepochybuje vážně
o tom, že kdybychom věděli, ba mohli jen tro-
chu býti přesvědčeni, že přijde lepší vláda, ž
býchom s nejvější radosti a nadšením šli do
boje a udělali vše, bychom nynější vládu
svrhli. Bohužel, těch naději nemáme, naopak
podle všecl pravidel pravděpodobnosti a po-
dle docela obyčejné parlamentní a politické
logiky musime počítat že by za
dnešních poměrů, kdybychom vlá.
du svrhli, nepřišla vláda, která by
byla proty, kteří dřívější vládu
svlrhli, nýbrž proti nim a že by nová
vláda spojila všechny tyelemen-
ty, které naši bojovnou politiku nemilují,a
těch je v parlamentě, velectění, kromě Němců
ještě více než si dovedéte představit. ovdl
šJá bych náš poměr ki vládě vyjádřil, c
jsemřekl, když jšem psal své „In memoriam
o komisariátu. My prostě za daných poměrů
volíme — menší zlo. A tu přicházím k ně-
čemu, o čem bych zde dnes rád promluvil.
mluvím-li už otak významných problémech
našeho veřejného života. Zrovna v posledních
dnech tvoří závažnou otázku našeho denního
života jednotný postnp české delegace ve
Vídní. Ohledně poměru k vídeňským vládám
je mezi námi a mezi radikálními stranami na-
šimi zásadní rozpor. Radikální strany
nám říkají — a sice hlásá to jejich bez odporu
nejobratnější publicísta a řečník pan dr
Němec
Ina
Vídeň
29
article
Stránský — že mezi námi a jimi je ten
rozdíl, že oni vůbec ke každé vládě
videňské musejí stát v nejostřej-
šímodporu dokud tyto vlády nebudou do-
nuceny naší silou, aby nám udělaly po právu.
my, velectění, ale že stojíme na tom stano-
visku, že můžeme pozvolnou ceston
poměry změnit k našemu prospě-
chu a že nevěříme v to, že by takový veliký
a náhlý převrátove prospěch náš v Rakousku
se stal. Dovolte, abych řekl něcoo to mona-
šempoměru k vídeňským vládám
Činím to proto, abych všem lidem dobré vůle
ukázal důvody, které nás při tom vedou a
abych, je-li to možno, pomohl takovým způ-
sobem k tomu, abychom přece jen došli k to-
mu, čeho nám je potřebí, totiž k vnitř ní
jednotě českého poselstva. Já my-
slím, že každá vláda vídeňská tím, že je vl-
deňská, je zlo. A pro nás je povinnpstí, aby-
chom vší silou se starali, aby toto z lo bylo,
pokud možno, nejmenší, abychom je
zmenšili na onu míru, na kterou zmenšií
je může česká delegace, která by byla na výši
svých úkolů. A na výši svých úkolů by la
by česká delegace tenkrát, kdyby
jednak složena byla velikou vět-
šinou z lidí skutečně schopných
(Výborně! Potlesk.), z lidí, kteří skutečně něco
umějí a dovedou a kteří svým intelektem
svou prací, svou znalostí veřejného i veške-
rého praktického živpta skutečně dove-
dou imponovat. A kdyby takových po-
slanců českých byl náležitý počeť, aby česk-
delegace mohla nejen kvalitativně, ale i kvan-
titativně padat na váhu, pak— a to je mě hlu-
boké přesvědčení — měla by tato česká dele-
gace vliv na každou ovládu. Každý, kdo zná
trochu vídeňské poměry parlamentní, mně při-
zná, že vysoko stojící, jednotná, vnitřně jed-
notná delegace může vykonat pravé divy.
Stránský
Rakousko
30
article
(Souhlas.) Já vám řeknu příklad, který jsem
už několikrát uvedl. Když jsme přišli na říš-
skou radu v r. 1891, nechtěl s námi nikdo ani
mluvit, dívali se na nás jako na prazvláštní
společnost. A ten největší dnešní radikál, kte-
rý chce dnes vést radikální české strany, ten
tenkrát celou silou navazoval na všechny stra-
ny a byl rád, když s ním někdo mluvil. (Hlasy:
Masaryk!) A za pět let, velectění, v id ěíi
o6 inive lastonau lnobovori dstavánotanias
v drobnén prodejie
ranta čisloo ,ba pa s
véernl
lvojál 4e ti k le
Va dlištkace na veukově
renní řisio.pzp
vočerni
s b
Innerátv
plal 4a uosvve nspřede ž l ie
odpleen a lnaerky ptřt u
sdenistraca v Marianiské al.
oj—rsen
Talu nocházsjí su táš
redakee. tiskárna a zpodlee
Národniob L.jstáě
Eukopiav se nsvracst-
ji
Masaryk
Virginie
31
article
oleěm šnaté osg spilsn
ono Mledv. Vsleou bar
32
article
jste docela jiný obraz. Za pět let če-
ská delegace svou duševní potencí, svou ener-
gickou vůlí, svými novými myšlenkami demo-
kratickými, které vnesla do vídeňského par-
lamentu, najednou hrála úlohu tal
velikou, že přišel Badeni, jenž mě
za jediný úikol své vlády, aby přiblízil český
národ k státnímu ústrojí, aby nám u děla
vše možné, bychom se zúčasťnil
aktivně a positivně parlamentn
práce. To dovedla česká delegace, ve ktere
byla spousta talentů, které si dobyly obdi u
celé Vídně, zejména Vídně mladě, demokra-
tické, která chtěla něco jiného, než schátra-
lou liberální stranu. To dokázala ta strana,
z níž ovšem, bohužel, ti nejlepší spí už věč-
ný sen pod drnem. Tu je vidět, co zmů z
delegace, která je skutečně vý
květem národa, která posilá do Vídně
co nejlepšího národ má, která ukazuje Víd
nejen jak umíme křičet, jak umíme mláti
pulty, sle která Vídni ukazuje naši vyspi-
losl kulturní, dokazuje Vídeňákům, ze
jsme skutečně tak kulfurně vysoko, jak to
stále podle statistických cifer tvrdíme. Cifry
mohou tvrdit všelicos, na vídeňské půdě tvář
v tvář Němcům musíme dokazovat svou vy-
spělost. A takto vyzbrojená česká delegace
by jistě se dovedla bránit proti každé vládě
a v každé vládě by našla tolik vlívu mravního.
že by žádná vláda neodvážila se dát úpln
nerušený průchod svému němectvi a vídeňá-
ctví. Neboť o tom není nejmenší pochyby, že.
i když naši vynikající lidé budou sedět ve
vládě vídeňské, my nikdy nebudeme moci po-
važovati tu vídeňskou vládu za svou. Říkám
to našim radikálům, aby se naší „vládnosti“
nebálí. My všichni dobře víme a lépe než oni.
Baden
Vídeňák
Němec
Vídeň
33
article
že v každé vládě vedle našich lidí bude tolik
centralismu, tolik Němectví a tolik specifí-
ckého vídeňáctví, nám tak nepřátelského, že
náš poměr k vládě nebude nikdy citový, že
nikdy ji nebudeme míti za syou, nýbrž že náš
poměr k vládě bude vždy velmia
velmi rozumový. Bylo tu řečeno, aby-
chom se stále nedivali do minulosti. Souhla sini
s tim, my se do minulosti dívat nemusíme, ne-
boť my celou tu třístaletou historii nepřátel-
ské politiky, která se proti našemu národu
z Vídně vedla a která přivedla stát rakouský
až fam, kde je, cítíme, my z ní nemůžeme, je
v našich srdcích a v naší kryi, my nemůžeme
milovat to, co nás po věky jen nenávidělo. Lá-
ska se musí získat. Vždyť ani děti nemilu
své vlastní rodiče, jestliže je trýzni, i rodiče
musí si lásku svých dětí zasloužit pěčí a lá-
skou. (Výborně. Dlouhotrvající potiesk.)
Proč se tomu tak divi, že my nemůžení
nilovat všechno, cp je Vídeň. To je lehko dč-
lat vídeňský patriofismus, když mám za to
všechno, co po staleti dostávali Vídeňští. Ta-
ková je naše situace a my musíme k tomuto
státu najtti nějaký poměr, poněvadž v tomt
státě chceme být, ovšem nikoli uárodem dru-
hořadým, chceme tu hrát roli, jaké zasluhu-
jeme. Proto také nechceme mít tento stát sla-
bým, aby byl hříčkou svého mocnějšího sever-
ního souseda.
Vídeňský
Vídeň
34
article
O tom tak myslím, že není pochyby, ze
náš poměr k vládě vídeňské je me-
zi námi a našimi radikály napro-
sto stejný. A já myslím, že v tomto ohledu
nebude snad větší národní vědomi u někoho.
kdo papouškuje radikální fráze, o nichž ne
mnoho myslí, než u těch, kdož procitili a pro-
žili všechno, o čem mluví, kteří skutečně také
přemýšleli o naší minulosti, o našem neštěstí
a také chybách našich vlastních, které to za-
vinily. My všichni cítíme stejný poměr k Vi-
dni, leč my soudíme, že nemůžeme zůstat ve
věčné negaci. Nevěřím a nikdo mne nepře-
svědčí, že za zahraniční situace, jaká
je dnes a jaká bude ještě dlouho a dlouho, za
veliké převahy šedesátimilionové říše něme-
cké s největší a nejlépe vyzbrojenou armá-
dou světa, by bylo možno, aby v Rakousku
přišel náhle převrat ve prospěch náš proti
Němcům. člověk. který prodělal historií Ba-
denova pádu, bude velmi opatrný pro všechnu
budoucnost, aby věřil takovým věcem. Já
myslím, že je jiná cesta k lepší budoucnosti
naší. Věřím pevně, že jestliže Rakou-
sko chcebýtsilno, jestliže nechc
jen živořit, nýbrž žít plným živo-
tem, žemusí najíti vyrovnání s ná-
mi, že musi nás udělat spekojený-
mi a umožnit nám, abychom s plnou chutí
zúčastnili se státního života. K tomu dojiti
musí. Leč cesta k tomu prokopává se ne věč-
nou oposicí, věčným naříkáním, věčným bo-
jem, je také jiná cesta. Mojí devisou je: K dyž
dostanu ránu, splatit dvakrátl
Němec
Rakousko
35
article
Když však vidím trochu dobré vůle, pak
je mojí povinmostí, abych tuto do-
brou vůli podporoval a ne abych
ty, kdož tuto dobrou vůli mají, od
sebe odrážel a hnal je do náruči
Němců. (Souhlas.) My nejsme bázlivci. Vzpo-
minám opět naší oposice proti koaličnímu mi-
nisterstvu, na oposici proti. Körbrovi, nad nž
nemohlo být energičtější a houževnatější. Vy-
držet tři roky obstrukci proti celému parla-
mentu, když i u nás doma se proti nám obra-
celi z příčin hospodářských, k tomu bylo tře-
ba hodně vytrvalosti a houževnatosti a věru
nevím, zda by jí tolik zrovna nynější naše
radikální strany našly. (Výborně. Potlesk.)
Mohlo být bezohlednější oposice, než jsme
prováděli proti Pienerthovi, když vládl bez
nás proti nám? Ale ovšem, když jsme viděli,
že některá vláda má k nám aspoň trochu do-
brě vůle, tu jsme tu vládu podporovali. Proto
jsme podporovali vládu Badenovu, Thunovu,
Gautschovu, Beckovu a v prvních dobách i
Bienerfhovu.
A není, velectění pánové, ani o nynější
vládě plnou pravdou, že by neměla dobré vů-
Svoslonloo-dnv
Dlzonkateomnaea
basár" Mle
Němec
Badenův
Thunův
Gautschův
Beckův