ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 5d8b8810-8f1a-11dd-bae3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 35 celkem · entity: place 85, person 60, org 12, work 5
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v pondělí 27. října 1913.
Praha
3 masthead
5ot
4 masthead
ýsode
5 masthead
Číslo 295.
6 masthead
šislae
7 article
Naranni avešerní liety předplácisesj 01y prare v administracni na měsl na čavrt leta . 6 K —h s dvoil čonáškou na plěste na čtvrrieta k es h na měne P Hibálkách k s na tnjs g * dvojí zásllke na měsie. K ro na čtvrt lesa 1I K s0b vlel
8 article
ližulbo lleoe ono Mnošnnlv
9 article
Telefonické a telegrafické zprávy „Narodnich Listů . K situaci v poslanecké sněmovně.e Z Vídně, 27. října. Tento týden věnován bude v parlamentě z velké části politickým debatám. Odpověď na českou inter- pelaci v českých záležitostech dána bude hr. Stürgkhem, jak se dovídáme, již ve středu, načež ihned zahájena bude o odpo- vědi té debata! O způsobu provedení debaty rozhodne příští konference seniorů, která se tet. odsa koná zejtra. Příjezd ryt. Korytowského sinový- mi proposicemi v příčině haličské volebníreformy očekává se zcela určitě ve středu. V zejtřejší schůzi nejspíše ještě po- trvá zdánlivá obstrukce Ukra- jinců. Z Vídně, 27. října. „Nenes W. Tagblatí. oznamuje: Vláda snaží se všemožně, aby če- sko-německé vyrovnací konfenen- ce byly opět uvedeny v proud. Tím také by bylo vyhověno přání císeře, vyslove- nému vůči místopředsedovi poslanecké sně- movny, dle kterého záležitostmi zemských sněmů mají býtí dotčeny jen zemské sněmy. kdežto říšská rada má býti ušetřenu od po- ruch a krisí, které vzniknou v jednotlivých sněmech. Parlamentu bude v nejbližší době vyříditi tak důležité úlohy, že nutno si jen přáti, aby provedení jeho zimního programu —finančního plánu, rozpočtu, předlohy o bo- senských drahách, předlohy o rekrutech předlohy vojenské — nebyly činěny překážky
Stürgkh Vídeň
10 article
Svolání delegací. . vnad onn Z Vídně, 27. října. Zejtra bude vydán ci- sařský patent, kterým svolávají se dele- gace na 18. listopadu. Volba delegací poslanecké sněmovně vykoná se jak obvy- kle, ve večerní schůzi, aby debata nemtisela býti přerušena. . . vlnndbag a nji e so Rumunský následník ve Vídni, lee Z Vídně, 27. říína. (K. k.) Rumunský korunní prine a jeho choť se třemi nejstaršími dětmi přibyl sem dopoledne na krátký pobyt. Dopoledne na- vštívil císař korunního prince a jeho choť v jejich zdejším bytě. V poledne konalo se na počest ru- munských hosti u. Jeho Veličenstva ve dvornín hradě dejeneur dinatolre, kterého se zúčastnil pa arcivévoda František Ferdinand s chotí a ostatn zde meškající členové rodiny císařské,anl Z Vídně, 27. října. (K. k.) „Polit. Korrespon- denz“ věnuje rumunskému korunnímu princi a jehe choti dnes do Vídně pelbyvším srdečná slova uvi- tání a praví: ... V nynější návětěvě rumunskébo prince Ferdinanda a princezny Marie, kteři jso provázeni svým nejstarším synem princem Karlem. zračí se neztenčená další existence s obou stran pečlivě pěstěného přátelského poměru. Politick kruhy mocnářství vítají vznešené hosty. Provázej jich pobyt na vídeňském dvoře živou sympatiía projevují při této potěšitelné příležitosti králi Ka- rolovi a královně Alžbětě výraz hluboké úcty. 5oArcivévoda Karei František Josef.
František Ferdinand Ferdinand Marie Karel Alžběta František Josef Vídeň Ka poslanecký sněmovna
11 article
Z Terstu, 26. října. (K. k.) Včera o šesté hodině večer opustil pan arcivévoda Karel František Jose a paní arcivévodkyně Zita Terst. Arcíbískup Stadler ve Vídni. Z Vídně, 27. října. Arcibiskup sarajevský dr. Josef Stadler, který dli již několik dní ve Vídni, byl předovčírem přijat panovníkem v Schon- brunně ve zvláštní audienci. Zejtra odjede arcíbl- skup do Říma. Jak se ujišťuje, nevrátí se jiži do Sk- rajeva jako arcibiskup, nýbrž bude záhy jmenován kardlinálem a povolán na jiné místo.v sinenon
Karel František Jose Zita doktor Stadler Terst Vídeň Schon Řím Arcíbískup Stadler
12 article
Vyznamenání.iaža šnln Z Vídně, 26. října. (K. k.) Jeho Veličenstv císař František Josef udělil dvornímu maršálkov generállieutenantovi svob, pánu Lynekerov brilanty velkokříže řádu Leopoldova, tajnému ra- dovi šl. Trentlerovi řád železné koruny prv třídy, generálovi la suite generáimajorovi 5l. Čhe- liusovi velkokříž řádu Františka Josefa, křídel- nímu pobočníkovi podplukovníkovi šl. Mutiu- sovi a osobnímu lékaři vrchnímu štábnímu lékaři dru. Niednerovi řád železné koruny druhé tří- dy. Generálnímu pobočníkovi gen. plukovníkovi šl. Plessenovi daroval Jeho Veličenstvo Svou sošku. — Německý císař udělil nejvyššímu holmistrovi ka. Montenuovovi brilanty k řádu černého orla, generálu pěchoty ryt. Frankov velkokříž červeného orla, pol. podm. ryt. Bruder- mannovi korunní řád první třídy a křídelnímu pobočníkovi fregatnímu kapitánovi šl. Hortymu řád červeného orla druhé třídy. páb Myšlenka národní jednotnosti v Chorvatsku.
František Josef Lynekerov Vídeň Leopoldov Chorvatsko Brudra
13 article
Ze Záhřeba, 27. října. Chorvatsko-srbská po- kroková akademická mládež na záhřebské univer- sitě založila jihoslovanskou národní organisaci stu- dentů, jejímiž členy bude většina studující chorvat- ské a srbské mládeže ve Vídni, Praze, Štyrském Hradci, Pešti a Inšpruku. Nová tato organisace má za účel usilovati o uskutečnění myslenky na- rodní jednotnosti a všude myšlenku tuto šířiti. Při zápisech udají členové této organisace jako jazyk mateřský j azyk „chorvatský“ ne- bo srbskovchorvatský“. Dosud pravidelne udávali Chorvaté svůj jazyk jako chorvatský Srbové jako srbský. Jest to poprvé, že v této věci zahájili agitaci studenti, kteří dosud ve sporu srb- sko-chorvatském stáli proti sobě nejpříkřejí. Sněmovní volby v Italii.ab2š haons Z Římn, 26. října. (K. k.) Dnes konaly se v cele Halii nové volby do sněmovny poslanecké. Obsazo- valo se 508 mandátů. Všude, zvláště v Řimě, Mi- láně a Turině bylo na volbách čilé dčastenství. Dl dosavačních zpráv neudála se nikde značnější přío hoda. Jen v Ruvě strhla se srážka mezi stranami při které bylo též stříleno z revolverů a 15letý hod usmrcen. moddlajd- lou oloiiiv hžlor Bsluna nsšvo n vdn
Chorvat Srba Záhřeb Vídeň Praha Pešť Inšpruk Turin Štyrský Hradec
14 article
lr ennkr řtnia o dlpi jslammst en5h lelovon 5llknnsíe hnieůe omobulozg sehde d Z Říma, 26. října. (K. k.) V prvním a čtvrtém volebním sboru hlavního města byl volební boj zvláště čilý. V1. volebním okresu jest nutnou užší velba mezi Federzonim (nacionalistou) a dosavad- ním socialistickým posláncem Campanoziim. Ve 2. velebním okresu byl zvolen Biasolati (reformní so- cialista) 5713 hlasy proti Ciprianimu (oficiální so- cialista). Ve 3. volebním okresu byl opělně zvolen přívrženec ministerstva Guidlo Baceelli. Ve 4. vo- lehním ckresu dostane se do užší volby kandidál strany vládní Medici s bývalým zástupeem. Caeta- nim, který jest rovněž příslušníkem strany vládní V 5. volebním okresu byl opětně zvolen republikán Bareai. dažmsviiv oleobsle olečiebin Z Říma, 27. října. (K. k.) Do 2 hod. v noci byly známy výsledky 69 voleb. Ze zvolených náleží 38 stranů vládní, 7 ústavní oposici, 2 zvolení jsou ra- dikální stoupenci ministerstva, dále zvoleni 1 ka- tolik a 4 republikání. 8 oficiálních socialistů a 3 re- formní socialisté. Je nutno 6 užších a voleb. Mea zvolenými je předséda ministerstva Giolitti, jakož e ministři Fingechiaro-Aprile, Tedesco, Sacchi, Berta- lini, Facta a Nitti, dále předseda sněmovny posla- necké Marcora, státní podtajemníci Gallini a Ci- mati a bývalí ministři Sonnino a Fusinato. Naso byl zvolen v Trapani a v prvním volebním okrese palerníském. V Miláné přijdou de užši volby dosa- vádní poslanei Dellaporta (ústavní) a Agnelli (ústav. n1), dále Mattfoli jscefalista) a Manfredini fradikaly jakož i Cornagia (katole) a Casparétto (radikál.
Federzoni Biasolat Bareai Giolitti Fingechiaro Aprile Tedesco Sacchi Bert Nitti Gallin Sonnino Fusinato Agnelli Mattfoli Řím Naso Trapani ústav . můj 1 hlas proti Cipriani Casparétto
15 article
Socjalisté Turati a Treves byli opět zvoleni. i Z Říma, 27. října. (K. k.) Do páté hodíny ráne bylo známo 126 výsledků voleb. Zvoleno bylo: 7 stoupenců ministerstva, 8 členů ústavní oposice, tři radikálově a iři kafolici, pět republikánů, 11 ohicielních socialistů, 6 reformních socialistů, 18 uřších volebrjest notno. Nasi byli zvolen téžs v Cal- válniso čnas l tanissettě.aaiz ob xnasovbo vobe eb labNlinisterská krise ve Španělsku. v Z Madridu, 26. říjnan (K. k.) Krá! Alfonst nabíd Maurovi úkol sestaviti kabinet, což vžak Maur o dmitl a králi podšl pisemní exposě, ve kterém vyložil důvody, které mu překážejí úkol ten pře- vztti. Radil králi, aby pověřil sestavením kabinetu bývalého předsedu sněmovny Data. Dato si vy- hradil definitivní odpověď dáti zítra v poledne. svoloH Armánská otázka do ponředt lvanlib- M. Z Petrohradu, 274 řijna. [Zvl. telegr. „Nár. Listů.) Pojednávajíe o rczmluvách ministra Sano- novals německými státniky v Berlíně, pravi „Rěč“ Otázka arménská zaujímá nyni mist vpopředi. Ona je pro Rusko důležitěi- ši než celý Balkán Anglie a Německo odpo- rovaly dosud ruskěmu návrha, aby v Ar me n dosázen býl ženerélei guverněr, př čem2 Německo návrhlo reformni proiskt Turesku přijemnější. Nynívyjednávalo se v Berlinět se Sa- zonovém dle zásady: „Dol ut des, facio ut facias — dávám, zbys tské dali činím. ábys tské uěiní Ruská veřejnost očekává, že ruská diplo- macie tentokráte bude opatrnější, ne byla při postupimských dmiluváchl o Persti, n e bot v Arménskude e životni zájmy rulské.
Treves Maur Radil Řím Cal Španělsko Madrid Petrohrad Berlín Rusko Balkán Anglie Německo Sana
16 article
Jednání o finančně-politickou dohodu Turecka 10e zacbo s Ruskem a Francií.b — M. Z Kolina nad Rýnem, 27. řiina. (Zvl. tel „N. L.“) „Kölnische Zeitungu telegrafuje se z Ca- řihradu: Zprávy, že je finančně-politickáv dohoda Turecka s Ruskem a Francií takřka již hotova, spočivají na dmylu. Pravdaje, že velevyslanci ruští a francouzští souhlasně postupují a že ruská vlád na Francii nyní nalěhá, abý [Tbrecku opatření pe- něz nemožným učinila, dokud Rusko nedocíli svého záměru. ěKokovcov v kímě, neihnsdi s Z Říma, 26, ríjna. (K. k) Stav ruského před- sedy ministerstva Kokoveova se značně zlepšil. Dr Brottschneider, který nemočného dnes ráno navští- vil, shledal, že nemá horečký. šlna solkáio Cholera v jižní Rusi. s ole svalei Z Oděsy, 26. října. (Spb. Ag.) Poslední týde onemocnělo v Oděse 6 osob cholerou, jedna z nich zemřela. Od počátku epidemie onemocnělo 37 lidí cholerou a zemřelo 15. V městě samém neudál se za posledních 14 dní ani jeden případ cholery. tolidoi panolána Mpnišvo of mě Z Brownsville, 26. října. (K. k.) V bojích v Monterey padlo prý lisic mužá.
Brottschneider Mpnišvo Turecko Rusko Francie Kolina nad Rýn Ca Řím Rus Aga Kölnische Zeitung
17 article
Události na poloostrově zoconob balkánském, vins i u hvvěslo Albansko Srbů prosto. váv Z Bělehradu, 27. října. Ve vojenských kruzích se prohlašuje, že včasné odvolání srbského vojska z Albanie bylo umožněno pouze usilovnýmí po- chody za současného překonávání obrovských po- tíží. Takétak zvané strategické posice jsou vykli- zeny. lnašýva lšlab olsvobolahu lnq ubaqolai Černohorci opustili také již Albansko. Z Cetyně, 27. října. Generál Vukoti č udělil včera černohorskémulvojsku rozkaz, aby okamžitě ustoupilo z území autonomní Albanie. V —— o zalbAlbáncí protí Řekům.áldoze sn Z Valony, 26. října. (K. k.) Výbor uprchlik z jižní Albanie zde meškajících svolala na včerej- šek protestní tábor proti nakládání s obyvatel- stvem v jihoslbanských územích Řeckem obsaze- ných. Na velice četně navštíveném táboře prote- stovalí všichni řečníci proti jednání Řeků a Jiho- elbanci avyslovili přání, aby těmto poměrům bylo účinným zakročením mocností konečně zamezeno. Účastníci tábora táhli s albanským praporem k bytům všech členů kontrolní komise, kterým de- putace odevzdala toto memorándum: Zdá se, že těžké utlačování a útrapy které nešťastný národ albanský musí už rok snášeti, nebudou tak brzo ükončeny. Bolestná ozvěna žalob a vzdechů raně- ných a umirajicích, která se dva měsíce ozývala v horách a údolích nešťastné provincie Kosova a Dibry, ještě neumikla, když tu tyto nešťastné ne- ilab
Srba Černohorec Vukot Řek Bělehrad Albánie Cetyně Řecko Kosov
18 article
lanboj os ž0s v atovia odbsletá boge
19 title
Prm
20 article
náviděnému ihu clzinců podrobené kraje byly po- stíženy ještě zuřivějším bojem a ještě krutějším potlačováním a zality nevínnou krví. Nejinakje tomu v jižních čkstech Albanié, dostavších se pod neuprosnou okupaci řeckou. Utlačování, věznění. deportace, řeže a útoky na čest a majetek pokoj- ných obyvatelů Albanie jsou na denním pořádku. Ukrutnost řeckých voláků fest tak prostá všeho milosrdenství a jednání úřadů vládou alhenskou do okupovaných albanských provincií vyslaných tak smělé, že se nehrozí žádných prostředků, aby obvvstelstvo terorlsovaly a pravdu falšovaly, do- konce přes přitomnost komise mezinárodní k ur- čení hraníc, proli které se snaží lid podrážditi tím., že jej ženou bodáky před sebou a zastrašuji hrč- zami smrtí. Proti těmto nespravedlnostem a utlačo- vání soudí vyntěhovalci z okupovaných úžemí do Valony dnes na protestním táboře shromáždění. že musí povznésti svých hlasů k velmocem ab civili- sovaným národům, k nimž se s úpčalivosti obra- cejí, aby živola jejich bratří bylo šetřeno a jejich země co možno nejdřive byla okupacej cizích srmád pněvovalav til olvd doln o Mlni sproštěn. nj o nluto beů
Valon Albánie
21 article
Osočování srbské armády.odl Z Vídně, 27. října. Přes to, že již není žádn příčjny štváti z Vidně proti Srbsku, uveřejnujs dnešní „Albánische Korr.“, podnik to podporovaný literární kanceláří zahraníčního ministerstva, přímo skandální osočování srbského vojska. Tento tisko- vý orgán vypravuje, že albanskému obyvatelstvu v době ústupu srbského vojská bylo zažívati ne- lidské útrapý. Plenění, zhářstyt jakož i hroma dně pobíjení Albanců bylo prý na denním pořádku. Celé osady byly prý vypáleny. Ženy a dětí byly prý zavřeny do domů a tam ubity. Srbské vojsko se prývymlouvalo, že obdrzelo rozkaz z Bělehradu. sby veskeré pohraniční obyva telstvo vyhla dilo.— Domníváme se, že ve Vidní již by mhli býti spo- kojení s vítězstvím, kterého docilili nad Srbskem tím. že se podrobilo rozliszu, jenž se týkal vykl- zení strategických posic. K dalšímu štvaní není vě- ru ani příčiny, a neni tov také prospěšno dalšín stykůmose Srbskem, njejichž úpravan jest zrovna tak nutna pro Srbsko jako pro Rakousko-Uhersko Řerko-turecké jednání o mír 5r p Z Athén, 25. října. [Ag. Havas.] Subkomi- tét ukončil své práce, jejichž výsledek bude předložen plenácní schůzi delegátů. Otázka muftiů byla vyřízena, Vrchním muftim bude řecký státní úřadník a služné jeho bude vy- pláceno řeckým státním pokladem, nikoli Tu- reckem. Šejku ul islam bude jen jej uznati. Mezi členy suhkomitélu bylo dosaženo úplné dohody. Očekává se ještě stále odpověď Por- ty, která má rozhodrutí subkomitétu ra tifi- kovatí a doufá se, že ještě dnes dojde. V tom případě byla by plenární schůze svolána na zítřek. Zde není pozorovati ani optimismu ani pessimismu.
Vídeň Srbsko Bělehrad RakouskoUhersko Atény Albánische Korr
22 title
České školství v rozpočiu na první pololetí r. 1914.
Český školství
23 article
lan JI. rov
24 article
Úhrnný řádný rozpočet na štřední školy (dymnasia, reálky a vyšší dívěí školy) v Rakousku činí 19.275.359 K. mimořádný 244.370 K. Řádná potřeba středního školství je rozpočtena v Čechách na 5.585.758 K. na Moravě na 2.050.001 K, ve Slezsku na 538.586 K. Mimořádná v Čechách na 53.510 K, na Moravě 13.261 K. bol Nově jsou do rozpočtu zařazeny tyto položky (půlletní ovšem) na střední školy v Čechách: sub venes obecnímu reál. gymnasiu v Cholěboři 1500 korun, pro státní gymnaslum ve Dvoře Králové zvýšená potřeba 1300 K. pro I. státní reálku Plzni 4000 K, zvýšení aktivních přídavků, násled- kem zařazení řady měst do vyšší třídy, 24.667 K zvýšení remunerací za předměty povinné i nepo- vinné 67.380 K, zvýšení remunerací za zaslupová- ní v případě nemocí 15.250 K. Na Moravě: zvýšení aktivních přídavků činí 6335 K, zvýšení remunerae suplent. 14.397 K, remunerací pro předměty po- vinné i nepovinné 6816 K, remunerací za zastupo- vání 3800 K. Mimořádně jest preliminováno: stát. reál. gymnasla v Rokycanech na učebné pomůcky pro chemii 200 K, stát. gymnasia v Žižkově na opatře- ní učebných pomůcek pro žákovské laboratoře 500 K, stát reálce v žižkově na opravu a náku tělocvičného nářadí 1362 K, I. stát. gymnaslu Brně na týž účel 286 K, II. stát. gymnasiu v Brně na týž účel 412 K, stát. gymnasiu v Olomouci na týž účel 1000 K státni reálce v Olomouci 553 K a reálce v Telčí 300 K. Na zařízení novosta vb stát. reálky české v Olomouci 10.000 K.
Rakousko Čechy Morava Slezsko Dvůr Králové Plzeň Rokycany Žižkov Brno Olomouc Telč
25 article
Razpočet obchodního školství státního v Ra- kousku činí na prvé pololetí r. 1914 949.463 K,z toho připadá na Čechy 254.160 K. na Moravu 175.334 K. Nově jsou v rozpočtu zařazeny: sub- vence pro dvojtřídní obchodní školu dívčí v Písku 1750 K a na Král. Vinohradech 1500 K, pro dvoj- třídní obchodní školu chlapeckou i dívčí v Žižkově 3000 K. Subvence kupeckým školám pokračovacím zvýšeny o 2000 K, na Moravě zvýšeny o 1000 K Potřeba na ústavy ku vzdělání učitelů a učite- lek je rozpočtena na 3,387.854 Ko pro Rakousko. NaČechy z toho připadá 745.646 K, na Moravu 267.743 K, na Slezsko 210.739 K. Nově jsou do roz- počtu vřazeny tyto položky: na postátnění čes soukr. ústavu ku vzdělání učitelek v Českých Bu- dějovicích od 1! ledna 1914 28.679 K. zvýšení při- spěvku k udržování soukr. ústavu ku vuzdělání u- čitelek v Litomyšli 1500 K, zvýšení příspěvku n rukodělné vyučování na čes. ústavu učitelském Praze 115 K, v Poličce 129 K, v Soběslavi 197 K.
Král NaČecha Čechy Morava Písek Žižkov Rakousko Slezsko Litomyšl Soběslav Razpočet obchodní školství státní v Ra ústav učitelský Praga 115 K
26 article
Suplentura pro rukodělné vyučování na čes. ústa- vu kuvzdělání učitelek v Praze 260 K. Zaveden hospodářského vyučování na učitelském úistavuí v Příboře 200 K. Českému ústavu pro vědy politické prelimíno- vána subvence 1000 K. Rozpočet montánní vysoké školy v Příbrami činí 120.020 K, kdežto rozpočet vysoké školy mon- tánní v Lubně činí 1444.540 K Rezpočet odborného školství v Čechách korun 2,028.007 K, na Moravě 509.453 K. ve Slezsku kor 162.484. Nově zařazeno: dvě učitelská místa Ii třídy na státní průmyslové škole v Pardubicích. na doplnění sbírek učebních téže školy 2000 K (1. spl. z celkové sumy 20.800 K). pro zařízení me- chanických a elektrotechnických dílen stát. česk průmyslové školy v Brně 2900 K (jako první spl z povolené sumy 25,200 K)nosoa O u i 5bvoilsaV ab tádovha tlalta sslnliba sa snlr Ctvrtý sjezd svobodomyslné miádeže v Plzni. bonás
Praha Příbor Příbram Lubno Čechy Morava Slezsko Pardubice Brno 2900 K Plzeň Český ústav pro věda státní průmyslový škola Ichanický
27 article Prvý den.e
Prvý den.e žbibne Veřejná schůze. šobe (Od zvláštního zpravodaje „Nár. Listů. ) ombos lvl V Plzní, 26. říjav mélhios mlsbo (Pokřačování.) Ple vob Posl dr.Karél Kramář,emii el pokračuje v řečí své, uvedl dále: „Nevěrte povídání, že my chceme za každou cenu vládé sloužit. Ani nám nenápadne, už proto ne, že nemüžeme dělat zbytečné a naivní věci. Co my bychom tu vládu udrželi, my Ml a do- češiš našimi 15hlasy? To by byla pří- mo don-quijotská politika a tu my dělat ne- budeme. Ná druhé straně pak, což nás mají za tak politicky nevychované, za politické břídily, abychom se vládě věšeli' na §os? Což pak jsme nevyrostli z boje prot politice staročeské v poslední době; která vi- děla jedinou spásu v Taaffově režimu a jemuž obětovala všechno? Což jsme se ničemu ne- naučili z historie? Ne, my se přece něčemu z ní naučili, Víme, že je nejhorší politikou sázet všechno na jednu kartu, trvat na jedné vládě. To je, velectěné shromáždění, zrovna takovou chybou, jako krajní neústupnost a vzdorovitost, která ani už není nepoddajností, nýbrž spíše sla- bostí, neboť ve všem tom velikém oposičním křičení skrývá se náramně mnoho strachu před— zodpovědností. (Výborně. Dlouhotrva- jící potlesk.) My prostě nechceme opa- kovat chyby, které se v české po- litice dály. Nebudu mluvit o starších chy- bách,řeknu jen, že nechceme dělat chyby. které udělaly všechny naše stra- ny a kterou udělali přes velké varování i ra- dikálové v naší straně, když strhli vládu ba- rona Becka, nechceme dělat chyby, které ve- dly k tomu, že bar. Bienerth se postavil ta- kovým způsobem proti nám, ač, jak víte, za- čal svou vládu se 3 českými ministry resp.
Posl Taaffův Bienerth Plzeň
28 article
správci. Přece snad nikdo nepochybuje vážně o tom, že kdybychom věděli, ba mohli jen tro- chu býti přesvědčeni, že přijde lepší vláda, ž býchom s nejvější radosti a nadšením šli do boje a udělali vše, bychom nynější vládu svrhli. Bohužel, těch naději nemáme, naopak podle všecl pravidel pravděpodobnosti a po- dle docela obyčejné parlamentní a politické logiky musime počítat že by za dnešních poměrů, kdybychom vlá. du svrhli, nepřišla vláda, která by byla proty, kteří dřívější vládu svlrhli, nýbrž proti nim a že by nová vláda spojila všechny tyelemen- ty, které naši bojovnou politiku nemilují,a těch je v parlamentě, velectění, kromě Němců ještě více než si dovedéte představit. ovdl šJá bych náš poměr ki vládě vyjádřil, c jsemřekl, když jšem psal své „In memoriam o komisariátu. My prostě za daných poměrů volíme — menší zlo. A tu přicházím k ně- čemu, o čem bych zde dnes rád promluvil. mluvím-li už otak významných problémech našeho veřejného života. Zrovna v posledních dnech tvoří závažnou otázku našeho denního života jednotný postnp české delegace ve Vídní. Ohledně poměru k vídeňským vládám je mezi námi a mezi radikálními stranami na- šimi zásadní rozpor. Radikální strany nám říkají — a sice hlásá to jejich bez odporu nejobratnější publicísta a řečník pan dr
Němec Ina Vídeň
29 article
Stránský — že mezi námi a jimi je ten rozdíl, že oni vůbec ke každé vládě videňské musejí stát v nejostřej- šímodporu dokud tyto vlády nebudou do- nuceny naší silou, aby nám udělaly po právu. my, velectění, ale že stojíme na tom stano- visku, že můžeme pozvolnou ceston poměry změnit k našemu prospě- chu a že nevěříme v to, že by takový veliký a náhlý převrátove prospěch náš v Rakousku se stal. Dovolte, abych řekl něcoo to mona- šempoměru k vídeňským vládám Činím to proto, abych všem lidem dobré vůle ukázal důvody, které nás při tom vedou a abych, je-li to možno, pomohl takovým způ- sobem k tomu, abychom přece jen došli k to- mu, čeho nám je potřebí, totiž k vnitř ní jednotě českého poselstva. Já my- slím, že každá vláda vídeňská tím, že je vl- deňská, je zlo. A pro nás je povinnpstí, aby- chom vší silou se starali, aby toto z lo bylo, pokud možno, nejmenší, abychom je zmenšili na onu míru, na kterou zmenšií je může česká delegace, která by byla na výši svých úkolů. A na výši svých úkolů by la by česká delegace tenkrát, kdyby jednak složena byla velikou vět- šinou z lidí skutečně schopných (Výborně! Potlesk.), z lidí, kteří skutečně něco umějí a dovedou a kteří svým intelektem svou prací, svou znalostí veřejného i veške- rého praktického živpta skutečně dove- dou imponovat. A kdyby takových po- slanců českých byl náležitý počeť, aby česk- delegace mohla nejen kvalitativně, ale i kvan- titativně padat na váhu, pak— a to je mě hlu- boké přesvědčení — měla by tato česká dele- gace vliv na každou ovládu. Každý, kdo zná trochu vídeňské poměry parlamentní, mně při- zná, že vysoko stojící, jednotná, vnitřně jed- notná delegace může vykonat pravé divy.
Stránský Rakousko
30 article
(Souhlas.) Já vám řeknu příklad, který jsem už několikrát uvedl. Když jsme přišli na říš- skou radu v r. 1891, nechtěl s námi nikdo ani mluvit, dívali se na nás jako na prazvláštní společnost. A ten největší dnešní radikál, kte- rý chce dnes vést radikální české strany, ten tenkrát celou silou navazoval na všechny stra- ny a byl rád, když s ním někdo mluvil. (Hlasy: Masaryk!) A za pět let, velectění, v id ěíi o6 inive lastonau lnobovori dstavánotanias v drobnén prodejie ranta čisloo ,ba pa s véernl lvojál 4e ti k le Va dlištkace na veukově renní řisio.pzp vočerni s b Innerátv plal 4a uosvve nspřede ž l ie odpleen a lnaerky ptřt u sdenistraca v Marianiské al. oj—rsen Talu nocházsjí su táš redakee. tiskárna a zpodlee Národniob L.jstáě Eukopiav se nsvracst- ji
Masaryk Virginie
31 article
oleěm šnaté osg spilsn ono Mledv. Vsleou bar
32 article
jste docela jiný obraz. Za pět let če- ská delegace svou duševní potencí, svou ener- gickou vůlí, svými novými myšlenkami demo- kratickými, které vnesla do vídeňského par- lamentu, najednou hrála úlohu tal velikou, že přišel Badeni, jenž mě za jediný úikol své vlády, aby přiblízil český národ k státnímu ústrojí, aby nám u děla vše možné, bychom se zúčasťnil aktivně a positivně parlamentn práce. To dovedla česká delegace, ve ktere byla spousta talentů, které si dobyly obdi u celé Vídně, zejména Vídně mladě, demokra- tické, která chtěla něco jiného, než schátra- lou liberální stranu. To dokázala ta strana, z níž ovšem, bohužel, ti nejlepší spí už věč- ný sen pod drnem. Tu je vidět, co zmů z delegace, která je skutečně vý květem národa, která posilá do Vídně co nejlepšího národ má, která ukazuje Víd nejen jak umíme křičet, jak umíme mláti pulty, sle která Vídni ukazuje naši vyspi- losl kulturní, dokazuje Vídeňákům, ze jsme skutečně tak kulfurně vysoko, jak to stále podle statistických cifer tvrdíme. Cifry mohou tvrdit všelicos, na vídeňské půdě tvář v tvář Němcům musíme dokazovat svou vy- spělost. A takto vyzbrojená česká delegace by jistě se dovedla bránit proti každé vládě a v každé vládě by našla tolik vlívu mravního. že by žádná vláda neodvážila se dát úpln nerušený průchod svému němectvi a vídeňá- ctví. Neboť o tom není nejmenší pochyby, že. i když naši vynikající lidé budou sedět ve vládě vídeňské, my nikdy nebudeme moci po- važovati tu vídeňskou vládu za svou. Říkám to našim radikálům, aby se naší „vládnosti“ nebálí. My všichni dobře víme a lépe než oni.
Baden Vídeňák Němec Vídeň
33 article
že v každé vládě vedle našich lidí bude tolik centralismu, tolik Němectví a tolik specifí- ckého vídeňáctví, nám tak nepřátelského, že náš poměr k vládě nebude nikdy citový, že nikdy ji nebudeme míti za syou, nýbrž že náš poměr k vládě bude vždy velmia velmi rozumový. Bylo tu řečeno, aby- chom se stále nedivali do minulosti. Souhla sini s tim, my se do minulosti dívat nemusíme, ne- boť my celou tu třístaletou historii nepřátel- ské politiky, která se proti našemu národu z Vídně vedla a která přivedla stát rakouský až fam, kde je, cítíme, my z ní nemůžeme, je v našich srdcích a v naší kryi, my nemůžeme milovat to, co nás po věky jen nenávidělo. Lá- ska se musí získat. Vždyť ani děti nemilu své vlastní rodiče, jestliže je trýzni, i rodiče musí si lásku svých dětí zasloužit pěčí a lá- skou. (Výborně. Dlouhotrvající potiesk.) Proč se tomu tak divi, že my nemůžení nilovat všechno, cp je Vídeň. To je lehko dč- lat vídeňský patriofismus, když mám za to všechno, co po staleti dostávali Vídeňští. Ta- ková je naše situace a my musíme k tomuto státu najtti nějaký poměr, poněvadž v tomt státě chceme být, ovšem nikoli uárodem dru- hořadým, chceme tu hrát roli, jaké zasluhu- jeme. Proto také nechceme mít tento stát sla- bým, aby byl hříčkou svého mocnějšího sever- ního souseda.
Vídeňský Vídeň
34 article
O tom tak myslím, že není pochyby, ze náš poměr k vládě vídeňské je me- zi námi a našimi radikály napro- sto stejný. A já myslím, že v tomto ohledu nebude snad větší národní vědomi u někoho. kdo papouškuje radikální fráze, o nichž ne mnoho myslí, než u těch, kdož procitili a pro- žili všechno, o čem mluví, kteří skutečně také přemýšleli o naší minulosti, o našem neštěstí a také chybách našich vlastních, které to za- vinily. My všichni cítíme stejný poměr k Vi- dni, leč my soudíme, že nemůžeme zůstat ve věčné negaci. Nevěřím a nikdo mne nepře- svědčí, že za zahraniční situace, jaká je dnes a jaká bude ještě dlouho a dlouho, za veliké převahy šedesátimilionové říše něme- cké s největší a nejlépe vyzbrojenou armá- dou světa, by bylo možno, aby v Rakousku přišel náhle převrat ve prospěch náš proti Němcům. člověk. který prodělal historií Ba- denova pádu, bude velmi opatrný pro všechnu budoucnost, aby věřil takovým věcem. Já myslím, že je jiná cesta k lepší budoucnosti naší. Věřím pevně, že jestliže Rakou- sko chcebýtsilno, jestliže nechc jen živořit, nýbrž žít plným živo- tem, žemusí najíti vyrovnání s ná- mi, že musi nás udělat spekojený- mi a umožnit nám, abychom s plnou chutí zúčastnili se státního života. K tomu dojiti musí. Leč cesta k tomu prokopává se ne věč- nou oposicí, věčným naříkáním, věčným bo- jem, je také jiná cesta. Mojí devisou je: K dyž dostanu ránu, splatit dvakrátl
Němec Rakousko
35 article
Když však vidím trochu dobré vůle, pak je mojí povinmostí, abych tuto do- brou vůli podporoval a ne abych ty, kdož tuto dobrou vůli mají, od sebe odrážel a hnal je do náruči Němců. (Souhlas.) My nejsme bázlivci. Vzpo- minám opět naší oposice proti koaličnímu mi- nisterstvu, na oposici proti. Körbrovi, nad nž nemohlo být energičtější a houževnatější. Vy- držet tři roky obstrukci proti celému parla- mentu, když i u nás doma se proti nám obra- celi z příčin hospodářských, k tomu bylo tře- ba hodně vytrvalosti a houževnatosti a věru nevím, zda by jí tolik zrovna nynější naše radikální strany našly. (Výborně. Potlesk.) Mohlo být bezohlednější oposice, než jsme prováděli proti Pienerthovi, když vládl bez nás proti nám? Ale ovšem, když jsme viděli, že některá vláda má k nám aspoň trochu do- brě vůle, tu jsme tu vládu podporovali. Proto jsme podporovali vládu Badenovu, Thunovu, Gautschovu, Beckovu a v prvních dobách i Bienerfhovu. A není, velectění pánové, ani o nynější vládě plnou pravdou, že by neměla dobré vů- Svoslonloo-dnv Dlzonkateomnaea basár" Mle
Němec Badenův Thunův Gautschův Beckův