Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

rnolo i

3

V Praze, ve čtvrtek 24. června 1909.

Praha

4

Číslo 172.

5 article

Na rannl a večerní liety přadpláci se V Praze v administraci: na měsie. na čtvrt lota . . . . 6 K — s dvoji donáškou na měsin, na čtvrt ieta : . . . 7 k ee ve filiálkách: na měsic. . . . . . 2 K 30h Poštou: na měsic. na čtvrt lota . . . . 9 K 60 s dvojí zásilkou na měsie vrtieta : . . k dok

Praha

6 article V Cislajtanii ztrnutí — v Uhrách

V Cislajtanii ztrnutí — v Uhrách obrat! Zatím co v Cislajtanii klín klínem se vytlouka, co zde německo-polská koalice pro udržení neudržitelného kabinetu a systému jen stagnaci staré bídy a křivdy zachovává a nemůže se vykázati ani jediným skutkem zdatným ve prospěch těžce strádajícího lidu. ve prospěch zakrvácených zemí a ve pro- spěch míru mezi národy — zatím co zde vládní nadháneč Pattai s výšiny stolce před- sednického promrskává v parlamentu jedině předlohy, na nichž vládě záleží, kdežto po- žadavky lidu se odhazují z cesty do příkopu — či pardon: do rozpočtového výboru, jako pilný návrh na otevření hranic levnému obilí cizímu, aby aspoň něco se učinilo proti panu- jící děsné drahotě: zatím co v této polovině vše vázne v mrtvém bodu, bez vyhlídky na brzký obrat k lepšímu a veřejné mysli zmocňuje se onen nejpovázlivější pessimism, který se jeví v obecné promrzelosti a ulevuje si leda trpkým posměškem: čím hůř, tím líp — v druhé translajtánské polovině říše vleklá krise maďarsko-dynastická dospěla k rozhodnému obratu! — Ministerský předseda bar. Wekerle dostavil se dne 21. t. m. naposled ke králi uherskému, aby mu projevil, že nynější mini- sterstvo troufá si pouze tehda zkonejšíti stranu Košutovu a Justhovu a přiměti ji. aby poodložila splnění své tužby po zřízení samostatné banky uherské, pak-li král vyhov aspoň některým přáním Maďarů v oboru otázek vojenských.

Košutův Justhův Maďar Uhry

7 article

Za oželení samostatné banky uherské, proti níž vzpírá se král uherský, hledíe udržet stůj co stůj aspoň posledn vazby dualistické pospolitosti říše na venek, chtěl chytrý Wekerle vylouditi na císaři cenné národní ústupky pro Maďary v ústrojí společné armády. Avšak král ode- přel svého souhlasu tomuto plánu a tak nezbývalo maďarskému premierovi než žádati za neprodlené propuštění celé své vlády. Panovník pak slíbil, že v několika dnech této žadosti svého ministerstva Wekerlova vyhoví. Tím jest nejen koaliční vláda po třilelém panování, ale i parlamentní koalice stran maďarských sama, do níž první poltící klín vrazila otázka volební reformy, druhý pak otázka samostatné ná- rodní banky uherské — rozbita a zmařena na dobro. Nikdo pak v tu chvíl neví, jaká vláda na zejtří bude v Uhrách následovatil.. Propuštěný Wekerle doporučoval prý správně dle zásad ústavních a parlamentních, aby král povolal ke vládě stranu Košu- tovu, poněvadž tato má ve sněmovně po- slanecké i v národě dosud svou pevnou vět- šinu. Leč k tomu prý se panovník dle z pr áv vídeňských listů nemůže naprosto odhodlat, a to ne pouze proto, že i na dále chce vůči zahraničné situaci uhájit jednotnou rakousko-uherskou c. a k. privilegovanou banku pro veškeré mocnářství, ale i proto prý, že zá sadně rozchází se se statopráv- ním programem strany Košutovy. Císař František Josef I. hledí do poslední mož- nosti udržet Deákův dualismus z r. 1867 kdežto program a tradice Košutovy maďarské strany neodvislosti čelí zásadně a přímo proti dualismu, i směřují k úplné rozluce hospo dářské, finanční, vojenské a státní, ku pouhe osobní unii a v posledních cílech i kon- cích ještě za tuto.

Maďar Koša Košutův František Josef Deákův Uhry rodný banka

8 article

Třeba že tedy strana Košutova má sama o sobě v nynější sněmovně poslanecké i komitátech maďarských rozhodnou většinu, chová prý dosud J. V. konstituční král vážné rozpaky svěřiti osudy uherské země otěžím pouze Košutovi a jeho stoupencům. Proto vy- hlédnut bývalý finanční ministr ve vládě Tiszově bar. Ladislav Lukacs, aby nabídl košutovcům kompromis v ten způsob, že by sestavil jakés přechodní smíšené ministerstvo z košutovců a oddaných důvěrníků králových, kteří by v lůně nového kabinetu hájili sta- novisko a zájem koruny. — Košutovcisi chvíli prohlíželi tuto nabídku, ale ohledavše ji důkladně se všech stran, dali panu Lu- kacsovi košem. Dnes pak, když na vzájem poslední prostředniční pokus Wekerlův ve Vídni selhal a koalice vzala za své, zavládla prý v klubu neodvislosti okázalá a radostná sebedůvěra. Zbavena pout a brzd svých mírnějších spojenců t. zv. sedmašedesátníků, uvolněná strana Košutova cítí prý se jako znovuzro- zena, i plna radostné sebedůvěry a vědomí své síly v národě — hledí nastávají- cím bojům ústavním vstříc. »Per ardua ad astra!« zní její útěcha do temné nejbližší budoucnosti. Co prý se jí může státi? Ať přijde třeba vláda nějakého dru- hého generála Fejervára — dovedeliž roz- razit pevně semknutý šik většiny košutovské parlamentě? Dovedeliž sehnati většiny, která by prodloužila privilej společné banky rakousko-uherské? A nesežene-li té většiny. nebude-li uherským sněmem dáno svolení k dalšímu trvání výsady společné banky ra- kousko-uherské, co potom? Však ne pouze v otázce bankovní domnívá se míti strana Košutova všechny touše v hrsti.

Košutův konstituční Košut Lukacs Lu Wekerlův Fejervár Vídeň Tiszov bar

9 article

Již příštím rokem nadejde prý nezbytně potřeba značného zvýšení posavadních daní, k úhradě stomilionových dluhů okupační politikou Aehrenthalovou způsobených, k opa- tření nových děl, nových velikých bilevních lodí, slovem k ukojení ohromných nových potřeb branné moci. K tomu všemu mus dle ústavy uherské dosíci vláda svolení par lamentu uherského. Bez něho nemůže uva- liti žádných daní na lid a tento není po- vinen jich platit. Jaksi tedy pomůže vláda v tísni své proti oposici většiny parlamentu? Může jej rozpustit, může vypsat nové volby leč těch se košutovci prý nemají naprosto co bát. Jdouce do volebního zápasu jako velká národní strana, bránící práva Uher proti Vídni, jako strana, hájící lid před novými těžkými břemeny: nevyjdou prý jistě ze zá- pasu jako strana zdecimovaná, naopak, v zá- pase tom nabudou prý obrovských sil jako Anteus, dotknuvší se rodné půdy a vrátí se do sněmovny uherské ještě v četnějším počtu, než jakým nyní se honosí. — Takovým sebevědomím, takovou troufa lostí holedbá se dnes strana Košutovaa

Uher Vídeň

10 article

Justhova vůči pověstem, že prý v čelo vlády bude povolán pověstný druhdy tyran Chor vatska, Khuen Hederváry který však již jednou v zápasu s opposicí maďarskou smutně pohořel. — Nuže nejbližší dnové zjeví, zdali se král uherský rozhodne, podniknouti ve svém vy- sokém kmetském věku podobný heroický. ale riskantní zápas s nepopíratelně mocnou a populární stranou maďarskou, či zdali spíše dá přednost politice lavírující, jmeno- váním vlády prozatímní, politicky umírněné a šetrně k osobě i straně Košutově — vlády, která by nespalovala mostů za sebou, ale hleděla pokud možná diplomatickým vy- jednáváním stavět nové zlaté mosty oposici a připravovat smír mezi korunou a národem maďarským. Jen aby se to nedélo na ú traty ubohých Slovanů uherských, chor- vatských, ba snad i bosenských, na něž nepopíratelně maďarští hegemoni mají veliký zálusk, prozrazený již historií agrární ma- ďarské vyvazovací banky pro Bosnu a Her cegovinu ..

Justhův Khuen Košutův Bosna

11 article Říšská rada.

Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (Schůze 166.) (Zvláštní telef. zpráva »Nár. Listů «.) Ve Vídni, 23. června. Čtvrtá část rozpočtu t. zv. hospodářské re- sorty jest odbyta, rozpočet pro tyto odbory pak povolen. Hlasování o jednotlivých částech ne- bylo zajímavé; naproti tomu však velmi pohnuté bylo hlasování o resolucích, jež navrženy byly k rozpočtu ministerstva obchodu. Sněmovna proměnila se při hlasování tom v čiročirý — blázinec. Zmatek byl všeobecný. Slovinský posl. Jaklič navrhl, by zrušila se dovozná cla na píeniny do 30. června 1910, posl. Seitz, aby zrušila se ela na do- voz obilí a pienin z ciziny do 31. čer- vence 1910. Jak povědomo, leží ve sněmovně nepro- jednán ještě návrh předsedy kola polského prof. dra. Glabiňského, by zrušilo se clo na pšenici, žito a kukuřici do 31. července 1909. Po dlouhé tahanici o způsobu, jakým má býti hlasováno, sněmovna přikázala návrh Seitzův rozpočtovému výboru při hlasování dle jmen. Přikázání návrhu Jakličova výboru však zamítla a hned jednomyslně přijala jeho meri- tum. Návrh, aby resoluce Seitzova nebyla hned odhlasována ve sněmovně meritorně, podal zpra- vodaj o rozpočtu posl. dr. Steinwender, patrně za tím úmyslem, by poslanci, kteři ne- přejí obsahu resolučního návrhu toho, ne- musili se veřejně exponovati. Bylo by však lépe, kdyby odpůrci volného dovozu obilí byli se od- halili ihned. Poslanecká sněmovna a její zase- dací síň zvláště nejsou k tomu, by tam lidé chodili ve škraboškách a mumraji, bloudili po temných chodbách a polotemných síních vý- borových: Parlament jest místo, kde na božím světle denním má býti hlasováno, rozhodováno, mluveno a jednáno. Křesťanští sociálové ovšem již dle své povahy milují spíše přítmí, nežli jasno. Zvláště jim k vůli dr. Steinwender navrhl východ z tísně, ve kteréž ocitli se návrhem Seitzovým.

Seitz doktor Seitzův Jakličův Steinwender Vídeň poslanecký sněmovna

12 article

Sněmovna hlasitě se zasmála, když sama napřed návrh Jakličův nepustila do výboru, po- tom však schválila jeho meritum, ale několik minut před tím burácel sněmovnou prudký hněv sociálních demokratů proti všem, kdo svým ve tem opřeli se zlevnění chleba vezdej Sněmovna zahájila pak poslední debatu o rozpočtu, do ktoré pojaty záležilosti společ ného ministorstva financi, finanční zákon, nej vyšší účtárna a pense. Když byl posl. Iro promluvil ve smyslu vše německém, vykládal známý P. Stojalowski p 2 hodiny své názory. Sestárl hodně nejen fy sicky, nýbrž také duševně.

Jakličův

14 article V další debatě

V další debatě o rozpočtu posl. Zahradník zabýval se železničními otáz kami. Dráhy musí býti spravovány tak, aby se bral zřetel také na potřeby jednotlivých zemí. Proto třeba správní decentralisace. K rychlému vykonávání železničních úkolů nutno opatřiti pro- vozovací prostřodky, avšak provozovací náklady ne- smějí převyšovati určitou výši. Řečník plimlouvás za zřízení velkých teritoriálních ředitel stev s rozsáhlejší právomnocí Při zadávání rozhodujících míst buč přihlíženo především k věcné zdatnosti a tu slušn žádatí, by české úřadnictvo bylo po zásluze zaměst náno. Složení min. železnic nevyhovuje oprávněným požadavkům českého národa a neustaneme usilovat. dokud tam český živel nebude náležitě zastoupen Čeští úladníci musí býti zařaděni ta- ké do vyšších kategorií, aby se oděi nila stará křivda. Tentýž požadavek platí také pro postátněné že leznice, je podezřelým a hanebným, s jak zimničním kvapem obsazují se přední místa u těchto drah Němci a jak nápadně čeští úřadníci jsou odstrkováni. U společnosti st. dr. dávají se známí němečtí chauvinisté do českých slanic. U se- verozápadní dráhy je pouze 33% Čechů. U gen. ře- ditelství je mezi úřadníky 6. hod. tř. jediný Čech.

Zahradník Němec Čecho st

15 article

Přednosta II. oddělení, jemuž podléhají české trati. nerozumí českého slova. Povolovali jsme klidně ostatním zemím vše, čeho potřebovaly, žádáme však také, aby důstojně dbáno bylo hlavního města Prahy a českého obyvatelstva. Konečně stěžoval si řečník do nedostatečnosti čekáren na různých stanicích Za nynějšího režimu nestala se dosud žádná nápra- va a proto musí hlasovati proti rozpočtu. (Po- chvala.) Posl. Holý navrhl resoluci, aby vláda k od- stranění velikých hospodářských škod, které vznikaj úplnou neznalostí účelné výživy hovězího dobytka umožnila zavedení kontrolního žíru podle dánského vzoru a za timto účelem aby do rozpočtu na přišt rok vložila obnos mil. K a dala jej k disposici země- dělským radám jednotlivých království a zemí. Chov koní třeba vyloučiti z kompetence vojenské správy a svěřit jej zemědělským radám. Posl. Breller činil různé výtky ministrovi vojen ství a různým orgánům vojenské správy.

Posl Praha

16 article

Řečník na četných dokladech dovozuje pilnou nezbytnost reformy vojenského soudnictví, ukazaje k aféře Milihofera, který generálem k vůli nějaké baronce byl připraven o hodnost a čest. Když řečník v soudním líčení, o věci té kona- ném, jako svědek prohlásil, že své informace čerpal z akl říšského ministerstva vojenství, bylo do pro- tokelu, který byl podstatně změněn, vloženo, že pro- hlásil, ze studoval listiny v říšském ministerslvu vojenství. Jmenoval prolo osoby, které mu odevzdaly opisy příslušných listin, aby takovým způsobem vymohl výslech osob těch trestním soudem občan- ským. Avšak protože se panstvo přesvědčilo, že hra nebude tak snadnou, bylo celé řízení soudní za- staveno. Přes to však nemohl řečník do dnes dostati písemně potvrzení o tom, že řízení bylo zastaveno Poněvadž generálnímu auditoru Treidlerovi a říš- skému ministerstvu se to nehodilo do krámu, dáti řečníkovi plné dostiučinění, zdráhaly se oběanské

Milihofer

17 article

V drobném prodejit ranní číslo o sobě . . za s večerní . . . . . . . za 4 h Ve fliálkách na venkově ranni čislo . . . . . . . . . . . . . 5h večerní Inseráty plati se hotově napřed. Předplaceni a inserty přijímá administrace v Marianské ul., 3. Tam nacházejí se táz redakce, tiskárna a szpedlce „Národnich Listů“ Rukopisy se novraceji.

18 article

soudy konati nejprimitivnější občanskou svou po- vinnost. Z tohcto příkladu jest vidno, jak korumpující vliv vojenské soudy a jejich správcové mají na iu- stici občanskou. V tom spočívá nový důkaz, že nelze zůstaviti ministru vojenství a chefu vojenské justice reformu trestního řádu vojenského, neboť oba ti pá- nové nejsou žádnou zárukou správného vyřízení této záležitosti. Rečník potom útočí na ministerstvo vojenství a generálního auditora Treidlera. (Bouřlivé volání: „Konec!“.) Posl. Breiter: Včera jste nekřičeli, když jsme tu seděli do půl noci. Předseda: Pane řečníku, vidíte přece, že sněmcvna si přeje, byste šetřil času. Mluvte tedy věcně! Posl. Breiter: zabývá se stavbou vojenských kasáren a čte příslušný list ve věci té. Předseda: Upozorňuji pana poslance, že ne- ní dovoleno čísti a že kdyby pokračoval, odňal bych mu slcvo. Posl. Breiter prohlašuje konečně, že hospo- dářství v ministerstvu vojenství jest státu škodlivé a na újmu vojenské jeho vážností a že vzhledem na nynější nepřístojnosti nelze míti k vojenské správě důvěry pražědné.

Posl Breiter Treidler

19 article

Ministr zeměbrany šl. Georgi, rozhorlen krva- vou prý řeči posl. Breitera, ujímá se ministra vojenství, jenž byl — dle řečníkova minění — na- řčen z nedostaíku poctivosti. Odmítá Breiterovy imu- nisované útoky, jsa pevně přesvědčen, že soudní řízení, jež bylo zavedeno, učiní jednou konec všem těmto útokům a tím bude tato odiosní záležitost od- straněna. (Hlučná pochvala a potlesk.) Posl. Jaklič navrhl resoluci o zrušení cel na pícniny Předseda dr. Pattai volal na to k pořádku posl. Breitera pro těžké nařčení ministra vojenství a gen. auditora Treidlera. Posl. Wynarsky chce, aby hranice stáří mladi- stvých dělníků byla zvýšena ze 16 na 18 let. Do 18 let měli by míti Shodinnou práci, 36hodinný klid nedělní bez výjimky a měla by pro ně býti úplné odstraněna noční práce. Ochrany potřebují zejména učňové. Dále žádal, by organisováno bylo sprostřed- kování práce, kontrola zdraví dělníků a dovolené. Navrhl různé resoluce, mezi jiným aby podána byla předloha o zřízení učňovských inspektorátů a vláda podala na podzim zemským sněmům předlohy o re- formě živnostenských škol pokračovacích s úplným odstraněním vyučování večer a v neděli. Posl. Seilz navrhl resoluci: Vládě se ukládá vyžádati si se vším důrazem souhlas uherské vlady k okamžitému zrušení cla na obilí a píeniny až do 31. červerce 1910.

George Breiterův Posl doktor Pattai

20 article

Posl. Paďour (ve věcně opravě) opřel se vče- rejším vývodům posl. Remeše. Hlavní zpravodaj dr. Steinwender v doslovu navrhl, aby resoluce Seitzova a Jakličova byly při- kázány rozpočtovému výboru. Musí natézti se od- pomoc proti vysokým cenám obilí. (Výkřiky soc. demokratů.) Na to přijat rozpočet ministerstva zemské obrany a obchodu. Ke hlasování o resolucích posl. Seitze a Jakliče žádal posl. Korošec, aby návrh Jakličův nebyl přikázán výboru, nýbrž aby o něm bylo ihned hla- sováno. Posl. Seitz žádal také, by nebylo hlasováno o návrhu posl. Steinwendra, nýbrž o samotném re- solučním návrhu a navrhl hlasování dle jmen. Předseda prohlašuje, že nejprve dá hla- sevati o návrhu Steinwondrově, protože jest návrhem odročovací m. Posl. Kramář opřel se předsedovu názoru Má-li býti vyjádřeno pravé mínění sněmovny, musí se nejdřive hlasovati o návrhu Seitzově a teprve v případě jeho zamítnutí o návrhu Steinwendrově na přikázání. Posl. dr. Gross souhlasil s názorem předsedo- vým, Seitz setrval na svém stanovisku. Posl. Korošec žádal, by se o návrhu Jakličovu hlasovalo zvlášt. Předseda dotazoval se sněmovny, o kterém návrhu má se hlasovati dříve. Většina sněmovny projevuje souhlass návrhem předsedovým, že se má předem hlasovati o návrhu Steinwendrově na přikázání Seitzova návrhu rozpočtovému výboru.

Posl Paďour doktor Steinwender Seitzův Jakličův Seitz Jaklič Kramář Gross Remeš

21 article

Z Vídně, 23. června. (K. k.)

Vídeň

22 article FEUILLETON.

FEUILLETON. Antimilitaristická propaganda v Čechách před 60 lety. V Oznámení válečného stavu nad Prahou ze dne 10. května 1849 praví se hned na počát ku: „Ze sousední země odbojnická strana .. pokusila se o to, naše vojsko k od padnutí svésti. Všimněme si propagandy pražské, z níž zji štěny dva celé případy ve veřejném hostinci při muzice... Loutnař a tova- ryš kotlářský byli těmi nebezpečnými zločinci První byl Antonín Lacina, měšťan a lout- nař pražský; pokoušel se pohnouti vojíny uher- ského pluku Gustava Vasy k porušení přisahy věrnosti; ve veřejném lidovém hostinci, kamž chodívali vojáci k muzice, častoval je jednoho večera jídlem a pivem a poručil jim hráti uher- ské písně a marše, domlouvaje jim důvěrně, aby působili mezi ostatním mužstvem v kasárnách aby byli uherští vojáci na všechno připraveni došlo-li by k nějakému vzbouření a ujišťoval je že i české pluky, pokud v Čechách leží, proti povstalcům nepůjdou.

Lacina Vasa Čechy Praha

23 article

Propaganda tato byla prováděna ve veřej ném hostinci při muzice v pokročilou dobu noč- ní, kdy démon alkohol rozpřádal nad většinou pijáků své sítě, v nichž byl i mistr loutnař za- motán. Vojenský soud však toho nic nedbal a uznal jej, ač se nepřiznal, na základě výpovědi nékterých vojáků rozsudkem z 15 září 1851 vinným ze zločinu pokusu svádění c. k. vojska k porušení přísahy a povinnosti a odsoudil jej na 4 léta práce v železe na šancích a k náhradě 200 zl. Trest tento odpykával si Lacina v Tere- Druhým propagatorem činu byl tovary kotlářský Josef Ludvík. I on provozoval svou propagandu ve veřejném hostinci mezi vojáky téhož pluku, nabízeje jim peníze, když budou jej následovati; uvede je na skryté místo, kde vyčkají brzké propuknutí revoluce. Při tom roz- trhal kapesní šátek s obrazy několika rakouských generálů a dopustil se urážky J. Vel. Poněvadž starý trestní zákon z r. 1803 urážku Veličen- stva neznal 1), byl Ludvík usvědčen výpovědí vo- 1) Nieméně byl ženerální prokurátor pro Čechy Václ. Em. Hikisch okamžitě dán do pense. když za- zíně.

Lacina Josef Ludvík Ludvík Čecho Václ Ter

24 article

jáků, rozsudkem vojenského soudu ze dne 20 února 1852 odsouzen pouze pro zločin pokusu svádění vojska k 15leté práci v železech na šan- cích terezinských a k náhradě 200 zl. Dále agitoval mezi vojáky pěšího pluku velkokníž. Michala Polák Heimberger, zvaný Lassagorski. Na této agitaci zakládají se pověsti, šířené členy revolučního komitétu a přivrženci revo- luce, jako na př. Ant. Hončíka, adjunkta při ma- pování, jenž Chaurovi sdělil, že povstání vy- pukne ihned, jakmile budou míti na Vyšehradě službu Maďaři. 2) Do jisté míry souvisí s touto propagandou i přesvědčení revolucionářů, že se k nim při- pojí setnina bývalého hejtmana Národní gardy Fingerhuta, známá svým radikalismem. Jiný hejt- man Národní gardy, kupec Čeněk Rott, obviněn, že měl v květnu 1849 ve skladišti 75 pušek, připravených pro buršáky Markomany.

Michalus Heimberger Lassagorski Hončík Chaura Maďar Fingerhut Rott Markoman Vyšehrad národní garda

25 article

To byla propaganda pražská. Jak se pro- vinil venkov? Akce z Prahy zahájená nesla se trojím směrem: emisaři (!) poučovali lid v před- náškách o škodlivosti oktrojované ústavy a hle- děli v něm vzbuditi nespokojenost s vládou do té míry, aby lid třeba i násilím proti této ústavě se bouřil. To byl první stupeň pražské, hlavně studentské práce. Dosaženo-li toho, zahájeno jed- nání, jakými prostředky by lid svůj odpor proje voval. Agitatoři doporučovali svorně, aby lid ode- přel rekruty. K tomu účelu vydány plakáty s vý- zvou, aby lid se vzpíral odvodu a rozeslány dů- věrníkům po venkově k šířeni; z rozšířování ob- sahu takového plakátu obviněn na př. farář ve Světlé, Josef Burianek. Třetím stupněm byly dů- věrné porady o organisaci domobrany. Celou akci řídil Arnold, vydavatel Občan- ských Novin, a sám se jí činně účastnil, jak jedna zpráva vypravuje. Celá věc se sběhla takto podle vypravování Václ. Langa, technika z Proseče, zemřel v pros. 1849 v pražském blá- lovací komora českého vrchního soudu zemského zastavila žalobu pro urážku Veličenstva, podanou na Jana Kocoura z Dlouhé pro urážlivé řeči v ho- stinci Selaby v Železném Brodě. Vláda si tehdy po- máhala § 58. trest. zákona: rušení veřejného pokoje Nový zákon vydán 27. května 1852. ) S propagandou touto uvádí se do styku i do- pis Ferd. Vaněčka, prostého vojáka v pěš. pluku vel- kokníž. Konstantina č. 18., svému hejtmanovi, v němž nazval vládu věrolomnou pro oktrojovanou ústa- vu. Dostal za to dva měsíce železa v base.

Burianek Arnold Václ Lang Kocour Vaněček Konstantinos Praha Proseč Železný Brod

26 article

zinci: Lang sdělil Arnoldovi vzkaz svého otce, že jej chce několik prosečských občanů ve vy dávání Občanských Novin podporovati a ke kauci, od vlády k vydávání novin požadované peněžně přispěti. Arnold vyslechl milerád tutc zprávu a rozhodl se, že stráví Velikonoce v Pro- seči. Zajel si tam dostavníkem ve společnosti ne- zkušeného Langa a čilého filosofa turnovského Vojt. Fotra, syna hospodského, člena Slov. Lípy a přispívatele do Arnoldových Novin. Arnold vezl s sebou mapy bojiště polského a maďarského. ukazoval je Fotrovi a hovořil s ním za noční jízdy s takovým klidem o budoucí revoluci, že Lang byl z toho celý přestrašen. V Libni se Fotr odloučil provázen Arnoldovým vyzváním: Měj vlast na paměti a probouzej lid k odporu! Bez nehody dojeli do Proseče, kde se Arnold ubytoval u Langova otce a během krátké doby značný obnos na novinářskou kauci sebral. Hilav- ní sehůzi svolal v pondělí velikonoční k rych- táři Janu Koškovi pod zámínkou, že sbírá peníze na kauci. S Langem měl smluveno, že tento bude bouřití lid, aby nedával rekruty; za jeho námahu mu slíbil odměnu 5 zl., jež sám dostal od Koška a dal mu předem 1 zl. Sám řečnil o hrdinství Poláků a Polkyň za svobodu vlasti. vysvětloval bitvu u Kapolny, jejíž průběh zná- zornil křídou na stole a přednášel či předčital ze svého Žižky. Ohnivými slovy vylíčil mohutný boj Žižkův, ukazoval na mapě hrady, které Žižka zničil a vybízel ke stejnému mohutnému odporu proti každému cizáctví a zpupné šlechtě. Po něm měl vystoupiti Lang. Ten ale ztratil od- vahu, což mu Arnold po schůzi ostře vytknul. takže došlo k hádce, jejímž výsledkem byl náhlý odjezd Arnoldův úterním dostavníkem z Libně.

Lang Arnold vzkaz Arnold Arnoldová Langův Košek Polák Žižkův Žižek Arnoldův Arnoldův novina Libeň Proseč Kapolna

27 article

Tak skončil jediný pokus Arnoldův. Agitaci prováděli zvláště vyslanci Arnoldov Vochoč, Preininger a Nedvídek, kteří získali opět řadu horlivců jako Kalouse, Husáka, Krás- ného, Beránka, Důrase a j. Zprávy jejich sou- středily se v revolučním komitétu a zpravodajem o nich byl G. A. Straka, odsouzený 3. prosince 1854 na smrt, což mu proměněno cestou milosti ve 20 let žaláře v Josefově. Agitační schůze pořádány v Knovízi, v Ledči, na Rakovnicku, Slánsku, v Roudniei a na Táborsku. Důležitou úlohu hrál při nich Frant. Vochoč, technik a později desátník u pě- šího pluku Gust. z Vocheru č. 25. Jako spolu- pracovník čas. „Volksfreund“, red, Hicklem „Svatováclavského posla“, red. drem. Pichlem znal se s Arnoldem již od dřívějška. Důvěrnější styky navázal s ním teprve v dubnu 1849, když oba časopisy zašly. V jednom koutku Platýzu. kam chodívali na oběd, rozpovidali se při pivě o prostředcích, jak odstranit oktrojovanou ústa- vu. Výsledek rozmluvy bylo pozvání k Arnoldovi do bytu, kde jej u přilomnosti Poláků Akorta a Heimbergera, jakož i obou Straků přemluvil, aby odejel do Libovic, bydliště technika Jos. Kalouse, tehdy jednatele Hospodářské jednoty v Řisutech, známého všeobecně pod jménem „jednatel“, jenž požíval všeobecné vážnosti u lidu. Proto radil Arnold, aby jej získal, nebot sedláci budou jej potom snadno následovati Sedláci měli odepříti daně a rekruty a hájiti se poukazem, že oktrojovaná ústava nebyla od zá konitých zástupců na říšské radě uznána. Záro- veň se měli tajně organisovati a opatřitisi zbraň. Odpor měl vypuknouti teprve tehdy, až by vláda sama sáhla k vynucení daní a rekrutů k násill.

Arnoldův Vochoč Preininger Nedvídek Kalous Husák Beránek Důras G A Straka František Gusta Pichl Arnold Polák Akort Heimberger Straka Sedlák Josefov Knovíz Ledeč Rakovnicko Slánsko Táborsko Platýz Libovice Jos Řisuty

28 article

Vochoč jel do Slaného s právníkem Janem Tučkem, který znal aspoň částečně jeho úkol Ke Kalousovi si zašel do Libovic pěšky a sdělil mu Arnoldovy úmysly. Kalous z počátku odpí ral, vymlouvaje se, že sedláci jsou živel kon- servativní, který se jen tak lehce nedá k revo- luční akci svěsti; slíbil, že promluví s jednotli- vými členy a výsledek pak Vochočovi sdělí. Vý- mluvnosti Kalouse a Vochoče podařílo se sku- tečně přeměniti Hospodářskou jednotu ve spo- lek politický a Vochoč měl za těchto nových okolností svou první velkou řeč v jednotě, vy- kládaje, jak bude revoluce v Praze a na ven- kově provedena. Po něm řečnil Kalous velice ostře proti vládě a vybízel lid k trpnému, při- padně veřejnému odporu, chtěla-li by vláda re- krutýrku prováděti. Potom odjel Vochoč do Roudnice, kde byí horlivým přívržencem Arnoldovým hospodský Frant. Řeháček. Půda byla tu již částečně při- pravena technikem Václavem Kleinertem. Vo- choč přijel s Frant. Kalousem, jenž mu na tulo cestu půjčil povoz, a s Karlem Kalousem, pří- buznými to jednatele Jos. Kalouse. Hlavní slovo měl tu Karel Kalous, pobídnutý Ant. Husákem, kaplanem a jednatelem Hospodářské jednoty ve Slaném, jenž za tote pobídnutí odsouzen 12. srpna 1851 k 15letému vězení na Kuefsteinu

Vochoč Tuček Arnoldův Kalous Arnoldová František Řeháček Kleinert Husák Slaný Praha Roudnice Jos

29 article

(propuštěn r. 1854). Kalous umlouval s Řehá- kem plány o organisaci domobrany. 11. května pořádána Hospodářskou jedno- tou schůze v Knovízi, kde Vochoč předsedal. Přítomni byli na př. statkář Josef Brejcha, kaplan Ondřej Krásný z Kostelce n. L., člen odbočky Slov. Lípy ve Smečně, mlynář knovíz- ský Frant. Mužík, pozvaný Tučkem a j. Vochoč mluvil o nespokojenosti venkova s oktrojovanou ústavou a vybízel lid k odepření daní a rekrutů. Brejcha a Krásný odsouzeni pro spoluvinu z velezrády 12. srpna 1851; první na 10 let, což milostí zmírněno na 5 let (1854 vše od- puštěno), druhý na 12 let, což r. 1854 zkráceno na 6 let. Krásný seděl na Kuefsteině a běda všem osobám, u nichž nalezena později nějaká stopa, že si s Krásným dopisují! Měli proces pro velezrádu na krku. 12. května pořádána velká schůze Hospo- dářské jednoty v Ledči. Účastenství na této „re- volucionářské“ schůzi prokázáno mimo Vochoče a Kalouse statkáři Frant. Důrasovi, řečenému Hron, mlynáři z Třebechovic Václ. Neumannovi a Frant. Mužíkovi. Důras odsouzen proto 12. srpna 1851 na 12 let do vězení; r. 1854 pro- minuta mu polovička a 27. července 1857 za- počílána mu vyšetřovací vazba do trestu. Seděl v Olomouci. Neumann odsouzen na 10 let; ce- stou milosti 5 let a r. 1854 amnestován.

Kalous Vochoč Brejcha Krásná František Mužík Tuček Důras Hron Neumann Řehý Knovíz Kostelec můj Smečno Ledeč Třebechovice Olomouc

30 article

Schůze tato, na níž zvláště Jos. Kalous k odporu vyzýval, byla úřadně rozpuštěna. Ka- lous dal proto tajně návrh, aby se účastníci se- šli k důvěrné poradě do mlýna Frant. Beránka, předsedy Hospodářské jednoty v Řisutech, kde se jednalo dále o praktickém provádění odporu proti rekrutýrce. Přítomni byli: Beránek, Vo- choč, jednatel Jos. Kalous, sedlák Jos. Kalous z Řisut, bratr Karla Kalouse, zemřelého ve vy- šetřovací vazbě a příbuzný Josefa a Františka Kalousů, taktéž přílomných, Mužík, Důrasa Neumann. Schůze tato byla pokládána od úřa- du za neobyčejně nebezpečnou a zaměstnávala úřady neobyčejně dlouho. Účastníci odsouzeni takto: Vochoč 12. srpna 1851 pro zločin vele- zrády k trvalé degradaci prostého vojáka, k ža- láři na 16 let a k náhradě útrat za vyšetřovací vazbu; r. 1854 zkrácen mu trest na polovici. Josef Kalous 12. srpna 1851 pro zločin vele- zrády k smrti provazem, což zmírněno cestou milosti na 16 let žaláře a náhradě škody; seděl v Olomouci, kde zemřel r. 1854. Sedlák Josel

Kalous František Beránek Jos Josef Mužík Důrasa Vochoč Sedlák Ka Řisuty Jos Olomouc