1
masthead
V Praze, ve středu dne 7. března.
Praha
2
masthead
K čislu 65.
Čislo v Praze za 29
a na venkově za 3b.
Praha
3
article
Na Národní Listye
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30 h
Poštou
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
Praha
4
article
NAk
NAk
na měsíe 3 K 80
Naka
5
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Z úřadního listu.
Z Vídně, 7. března. Ministr vyučován
udělil první třídě soukromého českého gym-
nasia ve Výškově na Moravě právo ve-
řejnosti na r. 1899—1900.
Ke včerejší schůzi panské sně-
movny.
Z Vídně, 7. března. Ze všech ohlasů,
které nalezla včerejší debata panské sně
movny o vládním programu, zakončená ne-
urvalými útoky nadutého knížete Auersperga
na Čechy ve zdejších časopisech, zaznamená
váme toliko jediný: »Ostd. Rundschau«. Tento
list radostně vítá, že mluvčí strany střední, hr
Meran, zcela nepokrytě kladldůraz na
zavedení státní němčiny, čímž za
ujal stanovisko německého svatodušního pro-
gramu a že tato »staatssprache« měla se vzíti
na přetřes hned ve vyrovnávacích konferen-
cích. V osvědčení strany střední panské sně
movny pro státní němčinu spatřuje jmenovaný
list úspěch skupiny Schönererovy
a pobídku k další práci. Zda-li hr. Meran
a kn. Auersperg byli včera německým vele-
vyslancem kn. Eulenburgem navrženi pro
nějaký pruský řád, »Ostdeutsche
Rundschau« nedodává.
Z audience.
Z Vídně, 7. března. »N. W. Journale
oznamuje: Včera vypravovalo se v kruzích
parlamentních, že císař vůči předsedovi mi-
nisterstva dru. Körbrovi, který mu podával
předevčírem zprávu o politické situaci, vy-
slovil se s velkou nelibostí o vleklém tempu,
jímž konají se práce říšské rady.
Z maďarské domácnosti.
Z Pešti, 7. března. Aféra Ugro-
nova vedla — což nikoho nepřekvapí —
k souboji. Vznikla z ní vlastně aféra Eötvösa
s Holem. Včera ráno a odpoledne se ve
věci vyjednávalo. V pozdních hodinách noč-
ních svědkové Eötvösovi poslali tomuto
prohlášení, kde se praví: »Protože
jsme sdělili panu Holovi, že stať, uveřejněná
v »Egyetertésu« a jím samým prohlášená za
Auersperg
N W
Körbr
Eötvös
Hol
Vídeň
Výškov na Morava
Čechy
Merano
Pešť
Schönererův
Ostdeutsche Rundschau
6
article
urázlivou, bez Tvého vědomí a přičinění
byla uveřejněna, dále, že nejsí ani maji-
telem, ani redaktorem »Egvetertésa« a že
pan Holó kromě toho z dnešního čísla listu
se dověděl, že stať tu psal odpovědny reda-
ktor Eugen Dienes a že přejímá za ni zod-
povědnost, pan Holó však nicméně trvá na
své urážce, pokládáme jednání pana Hola
za nerytířské a ke svému žalu nemůžeme
žádati od něho rytířského zadostiučinění,
pročež pokládáme věc tu za vyřízenu pro
sebe způsobem rvtířským.«
V aféře Holó-Dienes udá tento
dnes své svědky.
Úspěch obstrukce.
Z Říma, 7. března. Je po ob-
strukci. Stalo se dohodnutí s krajní le-
vicí, na základě kterého vláda některé
články své předlohy o politických právech
změní a některé odvolá, následkem
čehož bude o bstrukce z as t a ve n a.-
K válce jihoafrické.
Z Londýna, 7. března. Posice
Burů u Osfonteinu sahá na 8 mil, ale
může se obejíti s obou stran. President
Steijn nalezá se prý v táboře burském
je prý odhodlán po porážce prchnouti do
Pretorie a zůstaviti prozatímní vládě v Bloem-
fonteinu, by zahájila jednání o mír.
Telegrafické zprávy.
Hlasy o včerejší debatě.
Z Vídně, 7. března. (C.-B.) Listy, po-
jednávajíce o včerejší schůzi panské sně-
movny, konstatují opravdovost a důstojnost
debaty, přes to, že různí se ve svém úsudku
o věcech příštích. »Fremdenblatte
praví: »Včerejšek dokázal, že panská sně-
movna je stále ještě silnou dost při posuzo-
vání politických otázek. Debata ona usnad
nila poctivý smír.e
»Neue Freie Presse« přičítá pan-
ské sněmovně za zásluhu, že vůči zdivoči
lému parlamentarismu postavila ušlechtilejší
a důstojnější formu
»Vaterland« přeje si, by debata do-
sáhla svého cíle: udržení a sesílení Rakouska.
Holó
Dienes
Hol
Steijn
Pretorius
Řím
Londýn
Bloem
Vídeň
Rakousko
Neue Frei Presse
7
article
Sli
Sli
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
8
article
Z říšské rady.
Z Vídně, 7. března. (Zvl. telef. » Nár.
Listů«.) V dnešní schůzi poslanecké sně-
movny bude podána osnova zákona ve pří-
čině přiznání úlev při splácení státních pod-
por z nouze, jakož i výminečného odpisu
záloh takových. Následkem živelních pohrom
v posledních 30 létech byly totiž obcími
jednotlivcům téměř ve všech korunních ze-
mích povoleny vedle nesplatných podpor také
nezúročitelné půjčky. Dávno už ozývaly se
se všech stran hlasy, aby lhůty splatnosti
těchto půjček aspoň byly prodlouženy.
Vídeň
10
article
Z Vídně, 7. března. (C.-B.) Opat ci-
sterciánského kláštera v Oseku, P. Meinrad
Sigl, obdržel komthurský kříž řádu Fran-
tiška Josefa.
Z anglického parlamentu.
Z Londýna, 6. března. (C.-B.) Dolní
sněmovna schválila po několikahodinné de-
batě návrhy dodatečné k rozpočtu, učiněné
kancléřem pokladu Hicksem Beachl em
a zmocnila vládu k půjčce 35 millionů liber
šterlinků.
Opat
P Meinrad Sigl
Fran
Josef
Hicks
Vídeň
Osek
Londýn
11
article
Válka jihoafrická.
12
article
Z Londýna, 6. března. (C.-B.) Polní
maršálek lord Roberts oznamuje z Osfon-
teinu ze dne 5. t. m.: Natal jest, jak ge-
nerál Buller oznamuje, nepřítele prost.
Burové zanechali tam jen několik ambulancí
s nemocnými a raněnými, ale mezky a am-
bulance k účelům dopravním vzali s sebou.
Z Paříže, 6. března. (C.-B.) Slanlev
vyslovil vůči spolupracovníku »Journalu« své
mínění, že ve 2 měsících budou Angličanév
Pretorii. Válka prý bude ukončena 1. čer-
vence. (?) Oběma republikám bude prý asi
propůjčena taková samostatnost jakou má
Kanada. Když bylo mluveno pak o stycích
francouzsko anglických, mínil Stanle v, že
válka s Francií jest nemožnou, poněvadž by
vyžadovala velkých obětí. Francii oslabiti,
značilo by pak posilniti Německo. Celkem
je prý v Anglii více v lásce Francie nežli
Německo.
Roberts
Burová
Angličanév Pretorius
Londýn
Osfon
Natal
Paříž
Kanada
Francie
Německo
Anglie
14
article
Labužník.
Labužník.
Humoreska od A. Gruzi ňské ho.
Okresní soudce Barabošin seděl v pokoji
za psacím stolem a pozorně převracel v ku
chařské knize list za listem.
»Kde jen je ta omáčka, u všech čertů?
zabručel skrze zuby. »Vždycky jsem ji vídal
na stránce 205 a teď zde není. Či je to snad
stránka 305 ?
Dvéře vrzly, otevřely se a do pokoje vešel
Barabošinův host, měšťan Plaunov, který před
třemi dny přijel a ubytoval se u sudího ..
Plaunov byl pledý: z tváře jeho zíralo utrpen
a tesknota.
»Víš co, příteli,« řekl Plaunov, škrábaje
se rozpačitě za uchem . . . »Já, brachu ..
tento . . . chci odjeti . ..«
»Jakže, odjeti?« vyskočil sudí ze židle.
»Vždyť chystám na zejtra vrabčí paštiku pr
tebe ... S velkým úsilím podařilo se mi na
znamenitém kuchaři vylouditi recept, a ty —
chceš odejeti? Toho nechápu!«
»Vrabčí paštiku?« opakoval Plaunov, bledn
»Děkuji ti srdečně, ale zůstati nemohu ! Musím
domů — je čas!«
»Že máš čas domů? Vždyť jsi se tu chtě
zdržeti celý týden, a teď chceš odejeti hned po
třech dnech? Nikoli, nepustím tě, dělej co
dělej; nepustím!« řekl rozhodně soudce. »Zdali
pak vís, jaká se ted dělá omáčka na telecí led-
vinky? Umřeš, aniž bys ji ochutnal. Až ochut
náš, budeš jíst, div svůj vlastní jazyk nesníš
Sám ji připravuju! Zde mám k ní španělský
pepř, zde . . .«
»Omáčku?« opakoval Plaunov stísněným
hlasem. »S radostí bych . . . ale nemohu
Bůh ví, že nemohu . . . Pošli Pavla k Rudionu,
aby zapřáhl . ..«
»A to žádáš od přítele?« spráskl rue
Barabošin. — »Od přítele? Nemožno! To bys
mohl žádati od nepřítele, ale ne od druha ! ..
To bylo by kruté od tebe, bůh ví! Pak bysse
nesměl již ani počítati k mým známým !. Také
trojí husí játra mám pro tebe připraveny
Barabošin
Barabošinův
Plaunov
Pavel
Rudion
bůh vědět
15
article
Plaunov vyndal z kapsy šátek a utřel
pot s čela.
»Divný jsi, brachu,« řekl upřímně. »C
myslíš, že bych nezůstal, kdybych mohl ?«
»Proč se tedy chceš tak zachovati ke mně
po patnáctiletém přátelství? Totě nevděčnost
Chystám rybu . . . ústřice . . .«
Plaunov přestupoval z nohy na nohu, chtě
něco říci, ale mávl jen rukou.
»Zejtra paštiku, omáčku s ledvinkami, dnes
husí játra . . . Sám jsem to připravil,« dokládal
sudí. »A ty — ty že's můj přítel?«
»Nemohu déle mlčeti, máš-li mne za ne-
hodného přítele,« odvětil Plaunov, ztěžka si od
dychnuv. »Zůstanu tedy, ale . . . nenuť mne,
brachu, abych jedl paštiku . . . nepředkládej
mi omáčky . . .«
»Jak tomu mám rozuměti?« nechápaje
tázal se udivený Barabošin.
Plaunov
16
article
»Tak; nenuť mne k jídlu a bude dobře
Ty z toho máš radost, potěšení, já však
hrozná muka . .. smrtelné úzkosti ! Ty jsi jedl
včera plnými ústy, co zatím mně při jídle želví
polévky mohly oči z důlků vylézti. Včera jsem
se zajikal, proklínal pokrm a musil jísti, abych
tě neurazil — dnes bych to již nevydržel . ..
Odpust, přátelství je přátelství, ale ženaa
děti... Věr mi, že nemám ještě žádné chuti
umříti, na mou duši!«
»Bbb...«
»Nemám! Za mého živobytí bylo mi jísti
různé slátaniny, o jakých mnohý nemá ani
zdání, ale toho, co ty kuchaříš, nesnesu —
nesnesu! Nebyl bych se o tom ani slovem
zmínil, ale když mi vytýkáš mělké city, nemohu
toho smlčeti! Řekl jsem ti tedy, co jsem měl
na srdci. Já bych se byl včera, můj milý, od-
stolu raději zpropadl — a musil jsem jísti
Vždyť jsem jindy u tebe pobyl třeba čtrnáct
dní, ale od té doby, co jsi se stal labužníkem
a sám jídla připravuješ, nemohu zde vydržeti !
Plaunov zavrtěl hlavou a vypil sklenici
»Nemohu! Uvař mi hřebíky v octě, podej
marinovaný kámen, ztrávím oboje, ale tvoje
jídla nemohu... Je mi líto, že ti to tak musím
říci ... Udělal bych ti s radostí potěšení, ale . .
nemohu!«
Plaunov vzal ve velkém rozčilení silný
šňupec a nesl jej k nosu, vyhýbaje se pohledu
na Barabošina. Zdrcený soudce, jemuž bylo,
jakoby jej polil vařenou vodou, bubnoval roz-
pačitě prsty na tlustou kuchařskou knihu ..
vody.
Přeložil F. J. M a t ě c h a.
Plaunov
F J M
ě c h a