ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 5d4b71d0-8f1a-11dd-b112-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 61, work 4, org 13, person 78
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v sobotu 25. října 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 293.
4 article
Na ranní avečerní Hsty přadplání sei V Prane v administracl: na měslo. . . . . . 2 K — na čivrt lsta . . . . 8 K — h s dvojž denáškou a měsle. . . . ne čtvrt ieta : . . . 7 K esh vo fllálkáchn sa másle . . . . . 2 K n0 Poštouí a měsle, na dvrtiat : . . . K eon s dvojí násilko na měsíe, na čtvrt iesa : . . K doi
Poštouum
5 article Wečerní
Wečerní vdání
6 article
V drobném prodejlu ranní číslo o sobě . . za 8n večerní . . . za d Ve flišlkách na venkově ranní čislo . . . . . . . 10b vočernl . . . . . . . . 5b lnseráty plati se botové napřed. Předplsecní a insorty přijín odministrace v Marianské ul., a Fam nacházeji se těž rodakce, tiskárnn a eapodlee „Národních Llstů- Rnkoptav se nsvracst.
národní Llstus
7 article
V Praze, 25. října. Včera projel Vídní bulharský ministr za- hraničních záležitostí, Genadiev. Jeho cesta do ciziny vzbuzuje ovšem mnoho pozornosti. poněvadž souvisí s budoucím poměrem vel- mocí k Bulharsku. Lidé smělejší fantasie už dokonce mluví o novém balkánském spol- ku, který by se skládal z Bulharska, Rumun- ska. Turecka a Albanie a opíral by se o troj- spolek. Cesta Genadievova měla by snad upra- vovat příští takového spolku. Ve skutečnosti asi hlavním cílem zájezdu Genadievova bude pokus přiměti velmocik akci pro revisi bukureštského míru, vůbec son- dovat možnosti zahraniční pomoci Bulharsku. V Bulharsku ne všichni dívají se na tento zá- jezd příznivě. Orgán radškálních demokratů. Narodna Volja, přímo píše, že okružn cesta Genadievova po hlavních městech vel- mocenských uškodí bulharskému prestiží. Tím více ponižující je záminka Genadievova, pro- tože není naděje, že by velmoci podporovaly revisi.
Rumun Praha Vídeň Bulharsko Turecko Albánie Narodno Volja
8 article
Jestliže Genadiev na to nedbá, že půda pro jeho požadavek není dosud dosti připrave- na, „Narodna Volja“ vysvětluje si to jen tím. že Genadiev chce vzbudit ve voličích klamné naděje na pomoc Evropy, slovem, že jde jen e volební manévr. Jedná-li se opravdu jen o revisi bukurešt- ského míru, nelze předpovídati této snaze mnoho úspěchu. Revise bez válečného zakro- čení je nemožná a válka se již přejedla všem. I těm, kdo ji zkusili, i těm, kdo z ní měli jen strach. Všechny námahy gen. Savova, aby získal Turecko pro spolek proti ostatním balkánským státům, dosud vyzněly marně. Poslední zpráva z Cařihradu popírá, že by mezi Bulharskem Tureckem bylo došlo k uzavření spolku. Spol- čení s Albanií aspoň oficiálně posud nemůže míti významu, protože Albanie jako samostat- ný státní organismus ještě není organisována Úmluvy s prozatímní vládou valonskou nemaj přece mezinárodní ceny.
Genadiev Savův Evropa Turecko Cařihrad Bulharsko Albánie Narodno Volja
9 article
Boj mezi přívrženci trojspolku a trojdo- hody v Bulharsku posud není dobojován. Jme- novitě Rusům to leží velmi na srdci, protože z dnešní politiky bulharské nelze určitě sou- diti, na kterou stranu se na konec přikloní, třebaže nynější představitelé vlády zřejmě se kloní na stranu Rakouska. Naproti tomu petro- hradský vyslanec gen. Dimitrijev prohlašuje. že Bulharsko neposlouchá svých nepřátel, kteř se tváří přáteli, a neodchýlí se od Ruska. Kdo má pravdu? — Tak ptá se i „Utro Rossii“ a upozorňuje Bulharsko, že by jeho obojetná hra mohla vésti k nedůvěře na té na oné straně Bulharští liberálové, kteří jsou dnes u vlá- dy, těší se, že se jim přece jen podaří pode- psat spolek s Rakouskem. Denník „Kambana“ který má styky se socialisty i s liberály, da- tuje uskutečnění této naděje dosti přesně „Máme důvod, abychom věřili, že při setkán se císařů ve Vídni upevní se i dostižené doroz- umění mezi Sofií a Vídní a že snad bude pode- psáno připojení Bulharska k troj- spolku a tím že bude položen počátek no- vému balkánskému spolku.“ Kombinace o sblížení Bulharska s Ra- kouskem jsou hodně také živeny agitací pro sjednocení Bulharů s katolickou církví. Bul- haři již projevili v historii smysl pro reálné zužitkování církevní příslušnosti, proto ani ny- nější snahy o unii nelze podceňovati, již proto že mají vysoké protektory jak ve Ferdinandovi tak ve vyslanci hr. Tarnowském.
Dimitrijev Kamban Bulhar Ferdinand Tarnowski Bulharsko Rakousko Rusko Vídeň Sofie Ra Utro Rossie
10 article
Ovšem, jsou i úkazy, které nesvědčí přízni- vě o nadějném úspěchu hnutí pro sjednocení. Jedná se zároveň o přestěhování bulharského exarchy do Sofije a o smíření s cařihradským patriarchátem. „Nacionalen sojuz“ vyslovil se síce pro unii, ale v „Miru“ píše o této otázce N. Sta- nev: „Přiznáváme, že zlo, které jsme utrpěli v Makedonii, je nesmírné, ale tvrdím, že unie, jmenovitě v té formě, jak ji navrhuje p. Mari- nov, není spasitelným prostředkem. Takový prostředek, tak lehkomyslně navrhovaný, mů- že se státi osudným celému národu. Tím by- chom mohli do krve uraziti jiné národy, kteří nikdy vůči nám nebyli lhostejni. Když už hý- bat církevní otázkou, potom proč bychom se neměli přiklonit k největšímu a nejkulturněj- šímu národu, k Angličanům, kteří by nás ji- nak sbratřili, než papež. Chcete-li však toute otázkou jen někoho poplašit, potom je to ne- důstojný prostředek, a není vlastně koho plašit. Události na poloostrově balkánském. Albansko Srbů prosto. Z Bělehradu, 25. října. Ústup srbského vojsk z Albanie zahájen byl v úterý. Očekává se, že dnešního dne uveřejní ministr války prohlášení, že Albanie byla vyklizena. Dosavadní zprá- vy velitelů oznamují, že některé oddíly byly v ústu- pu zdrženy, poněvadž neschůdný terén působil vel- ké potíže. Zprávy, jakoby ústup trval dva dny, se dementují. Srbské vojsko shromáždí se poděl hranic, aby utvořilo ochranný kordon. V pohraničním území jest úplný klid. Uprchlé obyvatelstvo vrací se do svých obcí. Srb- ský velitel vydal k Albancům proklamací, ve které slibuje státní podporu trpícím nouzí.
Angličan Srba Srb Mira Makedonie Mari Bělehrad Albánie
11 article
Isa Boljetinac. Z Vídně, 25. října. „Albanische Kor.“ oznamuje ze Skadru, že Isa Boljetinac tam přibyl úplně zdráv. Bulharské čety v Albansku. Z Bělehradu, 25. října. Dle zprávy „Politiky vnikli četní bulharští komiti do Albanska, aby tam utvořili bulharsko-albanské revoluční tlupy. Bulhaří obsazují západní Thraklí. Ze Soluna, 24. října. (K. k.) Xanthi bylo včera bulharským vojskem obsazeno. Ze Sofije, 25. října. („Ag. tel. bulg.“) Bulharské vojsko okupační, určené obsaditi území v západní Thrakií, táhne třemi kolonami. Postup děje se bez všeliké příhody. Důstojníci turečtí jsou vojsku bul- harskému velmi nápomocni vedením a usnadňová- ním zásobování. Kolony vojska dirigované do Xan- thi a Gimildžiny, strávily noc ve vzdálenosti 20 km od obou míst a asi dnes je obsadí. Recko-turecké jednání o mír. Z Athén, 24. října. (Ag. d'Ath.) Dle úmluvy ujednané ve včerejší schůzi subkomitétu v otázee vakufů, uznávají se za vakufy pozemky, které před přerušením styků v annektovaných územích byly považovány za vakuí. Vybírání desátků vaku- fových se neuznává, řecká vláda přejímá však zá- vazek, finančně podporovati mešity a kláštery sub- sistenčních prostředků zbavené. Správa nábožen- ských nadací, subvencovaných z příjmů vakufů bude vykonávána mohamedánskými obcemi jedno- tlivých okresů za vrchního dozoru státu řeckého. Všecka místa, určená nyní pro mohamedánský kul- tus, budou respektována. Subkomitét zabýval se dnes odpoledne otázkou ustanovování muftiů a vol- bou vrchních muftiů. Bude zítra pokračovati v zvých pracích. Naproti všemu očekávání nedostal ještě turečtí plnomocníci instrukcí Porty ve příčini ratifikování úmluvy o vakufech.
Vídeň Isa Bělehrad Soluna Sofijá Xany Recko Atény Isa Boljetinac Xanthi km Aga . d ' Ath
12 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. Z říšského sněmu uherského. Z Pešti, 25. října. Dnešní schůze poslanecké sněmovny se oposice nezúčastní. Z Pešti, 25. října. (K. k. uh.) Z oposice dosta- vil se pouze posl. Štěpán Czabo (selská strana) posl. Julius Györify (divoký osmačtyřicátník). jakož i poslanci nemaďarských národností Poslanci
Štěpán Czabo Julius Györifa Pešť poslanecký sněmovna
13 article
strany neodvislosti, strany ústavní a lidové se ne- dostavili. Předseda šl. Beöthy zahajuje schůzi v 10.45 hod. dopoledne a sděluje, že když již předsedni- ctvo učinilo opatření ke svolání dnešní schůze, dostavili se k němu 4 poslanci a požádali hoo svolání schůze. Tato žádost, nehledě k tomu, že nebyla vyhotovena dle předpisů jednacího řádu, byla bezpředmětnou, protože předsednictvo samo již učinilo opatření. Posl. Niamesny předkládá zprávu justičního výboru o reformě porotního řizení. Ministr vnitra šl. Sandor předkládá osnov zákona o úpravě příjmů krajských obecních notářů, jakož i osnovu zá- kona o prodloužení funkční doby stoličních úřadníků. Ministr spravedlnosti Balogh předkládá osno- vu zákona o reformě tiskového záko na (Trvalý souhlas, potlesk a volání „Elien“.) Před- seda sděluje, že posl. Kostial žádal o slovo k jed- nacímu řádu a slovo mu uděluje. Posl. Kostial dovozuje, že v poslední době v denním tisku objevily se zprávy, jimiž bývalý ministerský předseda dr. šl. Lukacs (hlučné vo- lání „Eljen“) obviňován byl z různých zneužití, zvláště v záležitosti zřízení herny na ostrově Markétině. Snaha zpráv časopiseckých směřovala zřejmě k tomu, aby vyprovokovány byly velké skandály. Tyto rejdy musí naplňovati každého nepředpojatého člověka trpkosti a oba- vami. I když jest nepochybno, že dotyčné zprávy nebyly diktovány touhou po objektivní pravdě, nýbrž zlomyslností, jest přece obava, že dnes vlá- da země poškozována jest rozšiřováním takových zpráv. Řečník vznáší na ministerského předsedu důvěryplnou prosbu, aby podal veřejnosti vysvět- lení o této záležitosti.
Posl Sandor Balogh doktor Markétin
14 article
Předseda ministerstva hr. Tisza ujímá s slova. Děkuje předchozímu řečníku za to, že ne- volil formu interpelace, aby tak nebylo vyvoláno usnesení sněmovny. Chce vyhnouti se také zdání. že vláda chce zodpovědnost svrhnouti na sněmov- nu. Není to poprvé, že oposíce opět a opět tvrdí. že řečník měl čilou účast na organisaci strany práce a že tudiž bezpodmínečně musil věděti opatřeních dřivější vlády. Pánové, kteří toto tvrdí. mají vlastní názor o takových věcech, neboť čle- nové dřívější vlády nebyli by strpěli právě tak jako řečník by nestrpěl, aby jiné osobnosti, stojíeí mimo vládu, mísily se v její záležitosti. Rovněž tak sám vyhýbal se tomu, protože k tomu nepo- ciťoval žádné chuti. Ostatně zúčastnil se co nej- čileji reorganisace strany práce a volební agitace. vzdaloval se však při tom administrativní práce. Nezaujímal ani ve výkonném výboru žádného místa. V záležitosti strany práce obstarali zod- povědní činitelé, právě tak, jako on řídí nyní zá- ležitosti strany jako zodpovědný správce. (Hlučné volání „Eljen!“) Řečník konstatuje, že o opatřeních dřívějš vlády několikráte se dověděl, že však se do zá- ležitostí nevmísil. Teprve několik týdnů před od- stoupením kabinetu Lukácsova dověděl se, že vše- obecně se mluví o tom, že vláda udělí koncesi veřejné herně na ostrově Markétině. Hned po tom vyhledal ministerského pledsedu Lukácse, aby ním v té věcí promluvil. Nezastihl ho však a ne- setkal se s ním také jinde, pročež sdělil mu nej- prve písemně, později ještě jednou ústně, že h velmi prosí, aby si věc předložil, neboť zřízení herny mohlo by míti zlé následky.
Tisza Lukácsův Markétin Lukács sněmovna
15 article
Považuje udělení koncese herně za velmi po vážlivé. To bylo vše, co do svého jmenování mi nisterským předsedou vykonal v této záležitosti Když pak po rozsudku v procesu Dessyově mini sterský předseda Lukács a jeho kabinet podali demisi a ministři nové vlády odjeli ke složení slibu do Vídně, bylo to dne 10. července večer, dal ministerský předseda Lukács státnímu tajemníkovi dru. šl. Jeszenskému rozkaz, aby sdělil interesen tům, že předloží vidované stanovy novému mini strovi vnitra a že interesentům budou stanovy dá- ny k disposici. Musím se již proto o tom zmíniti poněvadž to byl jediný moment, který může při- cházeti v úvahu v příčině dnešní vlády. Má z toho býti zkonstruováno obvinění státního tajemníka šl. Jeszenského. Pan státní tajemnik ovšem dle svě povinnosti vykonal rozkaz, jejž dostal. Počínaje tímto momentem však, nic neučinil v celé této otázce a také neměl k tomu příležitosti. Přes to však byl na něho vržen celý proud podezíránía obviňování a také vládě bylo vytýkáno, že ne- vyzvala státního tajemníka, aby opustil své místo. Mám za to, že vláda právě proto jednala ce nejkorektněji. Nesprávno by bylo, kdyby pro tuto věc byla nějak zakročila. Štátní tajemník Jeszen- ský není politickým tajemníkem, je to stálý úřad- ník uherského státu, jehož osud nelze učiniti zá- vislým na zásadách měnících se vlád. Pan státní tajemník splnil svoji povinnost, když jednal v in- tencích svého tehdejšího chefa, plní také dnee úzkostlivě svoji povinnost, ježto správně a věrně postupuje dle mých intencí. Nemohu mu tudiž vy- týkati, že za úřadování mého předchůdce plnil jeho pokyny, a mohl bych proti jeho nynější působnosti
Lukács doktor šl Jeszenský Vídeň Jesdit
16 article
jen tehdy míti námitek, kdyby jakkoliv jednal prote mým intencím. Poněvadž však k tomu nemám na- proto příčiny, nenapadá mne vůbec, abych státní- ho tajemníka v souvislosti s touto záležitostí nutil opustiti místo. Ve smyslu tohoto pokynu, který dne 13. června, v den, kdy členové nynější vlády se představili sněmovně a to na konci schůze, ode- vzdal náš přítel Lukács ministrovi vnitra skutečné stanovy s prosbou, aby je doručil interesentům. Mi- nistr vnitra přijal tehdy dle své povinnosti celý svazek spísů, poněvadž šlo přece o záležitost, ná- ležející do oboru působnosti ministra vnitra. Mi- nistr vnitra sdělil ihned tuto záležitost a ještě tého dne uvědomil bývalého ministerského předsedu Lukácse, aby dotyční pánové se nenamáhali do mi- nisterstva vnitra, protože tyto stanovy nebudou nikdy vydány. Podatelé stanov, event. zakladatelé kasina v několika hodinách mohli zvěděti pravdu a jestliže se o tom snad právě tak jako Lukács na- cházeli v dobře míněném omylu, byl tento mylný názor již v krátce na to odstraněn. Druhý den 13 června převzal jsem správu ministerského předsed- nictva. Při této příležitosti vyhledal mne můj před- chůdce v úřadě. Lukács, aby mi poskytl vysvě- tlení.
Lukács
17 article
Lukaes sdělil mně a ministru vnitra celou zále- žitost. Zde dověděl jsem se poprvé, že pánové kteří zadali stanovy, poskvíli na účely strany znač- ně velký obnos, myslím 1.400.000 korun. Odpovědě jsem, že to jest velké zlo, protože já, event. nový ministr vnitra v dohodě se mnou stanovy neschvál a hernu nepovolí. V důsledku toho vrátím dotyě- ným pánům obnos, jejž, vycházejíce z určitých předpokladů, jsme přijalí. Nechci, aby herna byla nějak poškozena z toho důvodu, že vláda nabyla záležitosti herny jiného názoru. (Hlučný souhlas. O tomto stanovisku vlády vyrozuměl ministr vni- tra dotyěné pány osobně. Od prvé chvíle zastával jsem stanovisko, že s celou věcí nemám nic společ- ného a nevyjednával jsem s dotyčnými pány. (Hluč- ný souhlas.] Zjednodušil jsem otázku krátce v ter smysl, že mohou obdržeti zpět obnos, jejž zaplatiti za udělení koncese pro hernu na Markétině ostrově ve prospěch strany, že však další požadavky na- prosto neuznávám a že kdyby projevili nembžné požadavky a vyhrožovali skandály (hlučný souhlas) nebudu s nimi jednati vůbec. (Dlouhotrvající sou- hlas.j Synoda v Karlovcích uzavřena. Z Karlovců, 25. října. [K. k. uh.) Synoda vyři- díla své práce a byla uzavřena. U přítomnosti bra- tra zmizelého patriarchy Bogdanoviče byly s jeho bytu sňaty pečeti, načež provedena byla inventura
Markétin Bogdanovič Karlovec
18 article
Z francouzského rozpočtu. Z Paříže, 24. října. (K. k.) Rozpočet na rok 1914 vykazuje vůči roku 1913 ve vydání zvýšení o so mil. franků. Z toho připadá na ministerstvo vojen- ství 475 mil. franků, v tom 108 na marockou vý- pravu, 170 na nové zavedení tříleté doby služební 33 na zvýšení mzdy a 49 mil. na námořnictvo. Francouzský ministr námořnictva o budouc- nosti Bízerty. Z Paříže, 24. října. (K. k.) Ministr námořnictv Baudin, který dnes se vrátil z inspekční cesty p Tunisu, prohlásil jistému zpravodaji, že se konaji rozsáhlé práce, aby v Bizertě byl zřízen lodní opěr- ný bod prvního řádu.. Bizerta, prohlásil ministr na konec, má velikou budoucnost. Musíme k tomuto bodu obrátiti svou hlavní snahu, i kdyby se to mělo státi na újmu našich starých přístavů váleč- ných, které už nevyhovují potřebám novodobéh loďstva.
Baudin Paříž Tunis Bizert
19 article
Revoluce v Portugalsku. Z Londýna, 25. října. „Times“ oznamují z Ii- sabonu: V Bajadoze vypukly včera no- vé nepokoje. Oddíl royalistů napa d dopravní lodi. Došlo k prudkému bo- ji, jehož výsledek není dosud znám. Také v Li- saboně udály se velké srážky mezi vládním vojskem a revolucionáří. Na obou stranách bylo mnoho mrtvých a zraněných Zdá se, že revolucionáři zvítězili Skladiště válečného materiálu byl dobyto. Také na jiných místech země zuří tuhé boje. V různých stanicích severního Portugalska shromážděny jsou velké oddíly royalistů, které čekají jen na znamení, aby postoupily do vnitrozemí. Z Paříže, 25. října. „Petit Parisien“ oznamuje z Lisabonu, že četní rovalističtí důstojníci prchli do Španěl, aby se vyhnuli zatčení. V předměstí lisabonském, kde bydlí dělníci, strhly se tuhé boje mezi syudikalisty a republikánskou gardou. žádné neshody mezí Anglií a Spojenými státy Z Londýna, 24. října. (K. k.) Jak se dovíd Reuterova kancelář, jsou úplně bezdůvodny sen- sační pověsti o neshodách a napětí mezi vládam Anglie a Spojených států.
Petit Parisien Španěl Portugalsko Londýn Paříž Lisabon Anglie spojený stát Reuterův
20 article
Revoluce v Mexiku. Z Nového Yorku, 24. října. (K. k.) Telegramz Mexika sděluje, že zprávy v cizině rozšířené, že president Huerta dal zatknouti všechny osoby své- ho nejbližšího okolí, nejsou pravdivy. Z Nového Yorku, 24. října. (K. k.) Dle telegra- mu z Mexika prohlásil ministr záležitosti zahranič- ních Mohena, že Felix Diaz má úplnou svobodu při- jíti do hlavního města, chce-li. Vláda nehodlá jei obtěžovati. Mohena převzal jménem Huertovým vů- či všem kandidátům presidentství záruku, že z voleb nebudou obtěžováni.
Telegramz Huerta Diaz Huertův Mexiko Nový York
21 title
Politická hlídka.
22 article O významu pražských Němců
O významu pražských Němců pro němectví v Čechách se zřetelem na do- rozumívací akci česko-německou uveřejnil právě v revui „Deutsche Arbeit“ polemickou stať dr. Ludv. Spiegel, profesor ústavního prá- va na německé universitě pražské. Polemika ta, dnes uveřejněná také v „Bohemii“, vedena je nejen proti Čechům, nýbrž i proti Němcům mimopražským. Připomenuv, kterak v minulé dorozumí- vací akci se ukázalo, že v hospodářské části její není nepřekonatelných nesnází, neboť obě sporné strany konečně našly i číselný klíč pro rozdělení veřejných peněz ve prospěch Němců a ve prospěch Čechů, upozornil prof. dr. Spie- gel na dvě nesnáze další: na český požada- vek jednak nedílnosti země a na otázku zaji- štění pražských Němců. Proti českému požadavku jednoty a ne- dílnosti země prof. dr. Spiegel staví německý požadavek národnostního ohraničení a praví o něm, že tento požadavek je sice samozřej- mý a lehce proveditelný, že však Češi jsou ochotní připustiti jej toliko jako veliký ústu- pek a to s podmínkou, že jednota a nedílnost země bude theoreticky uznána a že čeština nebude v německých částech země považová- na za cizí jazyk, což bude ovšem míti vliv na zařízení státních úřadů a způsobí, že úřad- níci budou v celé zemi musit umět česky, při čemž bude se pak jednati v prvé řadě o úřad- níky české. Proti tomuto českému požadavku nečíní prof. dr. Spiegel nijakých námitek, aniž se vyslovuje, zda jej uznává nebo neuznává; po- něvadž však v tomto oboru jde též o stejná práva němčiny, lze snad soudit, že prof. dr.
Němec doktor Ludv Čecho profesor Spie Čech Spiegel Čechy Deutsche Arbeit Spiegel Bohemia
23 article
Spiegel nezamítá řečený požadavek český. V tomto případě stačilo by upozorniti prof. dra. Spiegla, že nové — národnostní rozhra- ničení — soudních okresů není tak lehce pro- veditelno a tak samozřejmo, jak prof. dr. Spie- gel soudí neb aspoň tvrdí. Naopak, nové roz- hraničení okresů způsobilo by zejména čet- ným německým obcím takové hospodářské škody a mnohým německým okresům takové finanční nesnáze, že valná část německých obcí se proti novému, národnostnímu rozhra- ničení okresů vzpírá, ba že proti úřadnímu šetření o něm prováděla přímo obstrukci, igno- rovavší všechna hesla německých politíků, že při věci tak velké, jakou pro Němce jest ná- rodnostní rozhraničení, musí do pozadí ustou- piti všecky podružné zájmy. Proti českému požadavku, trvajícímu n právu češtiny i v německém území, prof. dr. Spiegel staví požadavek zajištění Němectv v Praze: zdá se skoro, jakoby oba tyto poža- davky uváděl ve vzájemnou spojitost. Dr. Spiegel praví, že Češi buď vůbec neuznávají požadavek zajištění Němectva v Praze, nebo že zaň žádají nedosažitelné ústupky, sám však ho nijak neodůvodňuje, neboť jeho tvrzení, že němectví v Praze musí býti zajištěno v zájmu německém a rakouském, přece nikdo nemůže uznati za důvod a to tím méně, ježto i dosud. za dosavadních předpisů, se Němci v Praze vyvíjejí docela volně a neděje se jim pražádná křivda. Významnější je, že prof. dr. Spiegel právě nyní obnovuje boj proti tomu německému pro-
doktor profesor Spie Němec Čech Spiegel Praha
24 article Z revuí a časopisů.
Z revuí a časopisů. „Styl“ (V., č. 10.) přináší zajímavou stať H Muthesia „Problém inženýrských staveb“, kterou doprovází ad exemplum řadou vyobrazení i českých staveb ryze užitkových (cu- krovaru ve Vysočanech, koželužny v Praze, podol- ské cementárny, vápenice v Radotíně). Muthesius předem připomíná žalostný stav let posledních. kdy od užitkového tvoření nepožadoval nikdo krá- sy. naopak bylo pevné přesvědčení, že inženýrovy konstrukce jsou již ze základu ošklivé. Domníval- se kdo, že je třeba v určitých případech tuto ošklí- vost odstraniti, byl povolán architekt, aby pro- vedl jakýsi způsob maskování. Tak řečená esteti- cká úprava inženýrských staveb dlouho byla v programu doby a skoro vždy byla vedena myšlen- kou, že je třeba pozdvihnoutí technickou stavbu do oblastí vysokého umění nalepením architektury nebo ornamentální výzdoby. Na začátku vývoje technických konstrukcí bylo však jinak. Doba prv- ních inženýrských konstrukcí spadá v jedno s první organisovanou technickou výchovou a ta poskyto- vala všem žákům rovnoměrné vzdělání jak v ar- chitektuře, tak ve všech oborech technických Technická činnost byla pojímána ještě jednotně.
H Muthesius Vysočany Praha Radotín
25 article
Proto v tom období nově se vyvíjející techniky — na počátku minulého století — dály se také při inženýrských konstrukcích jakési pokusy o archi- tektonickou tvorbu. Dnez k stanovísku tomu, po- kud se nespokojovalo pouhou účelností inženýr- ských staveb a kladlo i na ně požadavky krásna, se vracíme, třeba že stělesňování shodné tendence bude velmi odlišné od naivních snah sáhrých. v dobách přeceňování účelnosti „inženýr namitával. že pro něho je jedině směrodatná statistika a že se nemůže nikterak dáti odváděti jako člověk myslící vědecky a oekonomicky nějakými jinými ohledy od konstrukce mathematicky dané, jež represen- tuje současně při největším spoření materiálem největší užitkový výsledek. Tato námitka je vratká. přes to, že se zdá býti samozřejmá se stanoviska přesvědčivého, hrubě utilitaristického názoru, ne- boť poměry jsou ve většině případů takové, k
26 article
bývá současně na snadě několik matematicky správných řešení, z nichž je možno voliti. I pro inženýra vedou všechny cesty do Říma; směry. jimiž sleduje i přesně matematicky nějakou úlohu, mohou býti na počátku zcela různé i velmi pestré. Je na snadě volba těch, jež vedle statiky vyhovují i oku a potom nikdy zásadně nepřekáží krása uži- tečnosti. I při krásném tvaru může býti docíleno nejvyššího cfektu nejskrovnějšími prostředky.A jinak tomu není ani u všech technických úkolů. především u úkolů, daných architektovi. Rozdíl je tu jen v tom, že požadavky krásy, na architekturu kladené, byly námi přejaty z dob, v nichž byl ještě smysl pro rytmus a soulad lidem přirozeným požadavkem, tak samozřejmým, že by jim bývalo proti mysli, činiti z toho zvláštní požadavek. Este- tické hnutí posledních 15 let vystoupilo vlivem živé síly v něm obsažené, daleko za hranice původního obvodu uměleckého řemesla a počíná opět ovládati náš život. Veliké úhory, skoro neplodné následkem dlouholetého zanedbávání — vzpomeňme jen na stavbu měst — byly znovu zkypřeny a novým ži- votem prolnuty. Dnes můžeme již vysloviti zásadu na základě pokročilého poznání: není zvláštních oborů lidské činnosti tvořivé, při níž by mohla býti zanedbávána dobrá zevní forma. Proto doufejme, že vědomá, z podmínek stavby sama vyrostlá do- brá forma bude považována za samozřejmou i v rozlehlém oboru inženýrského tvoření a za ne- zbytný přívlastek zušlechtěné práce tvořivé, rovno- cenné a hodné výše naší doby.“ — „Styl“ mimo to obsahuje: Roger Marx. Sociální umění. — Kro- níka. — V reprodukcích jsou zastoupeni P. Be- hrens. H. Erlwein, H. Gessner, J. Kotěra. K. F Schinkel, R. Schnell, H. Stoffregen, R. Wayss, F. I.
Marx H Erlwein H Gessner J Kotěra K F Schinkel R Schnell H Stoffregen R Wayss Řím Est
27 article
Wright. V „Národopisném Věstníku Česko- slovanském“ (VIII., č. 8) pokračuje prof. dr Ant. Boháč ve svých „Studilch demogra- fických“. Zabývá se tu problémem depopulace Francie. Prof. Koloušek ve spise „Problém plod- nosti“ dospěl k soudu, že „rozhodně malá plod- nost není hlavním vinníkem nepatrného množen francouzského národa. Nojvětším a hlavním nepří- telem rozmnožování francouzské populace je po- měrně veliký počet úmrtí při malém počtu poro- dů“. Dr. Boháč popírá thesi Kolouškovu, probírá podrobně francouzskou úmrtnost a na základě její dat, vyšetřených dle jednotlivých tříd věkových ukazuje: že ve Francii nepanují žádné poměry ne- normální. Úmrtnost francouzského národa nevy- myká se nikterak z rámce, v němž se pohybule úmrtnost ostatních evropských národů mimo ná- rody severské, a je spíše příznivější nežli v zemích sousedních. Kdybychom si představili, že ve všech státech je obyvatelstvo stejnoměrně rozvrstveno podle věku, a na takto vypočítané hypotetické obyvatelstvo převedli pak celkový počet úmrti shledali bychom, že francouzská úmrtnost je při- bližně asi stejná jako anglická, jest značně menší než německá, o rakouské, italské atd. ani nemluvě
Wright profesor doktor Antonín Boháč Koloušek Kolouškův Francie
28 article
„A tak vinníkem nepatrného množení národa fran- couzského není jeho úmrtnost. tím méně jeho nej- větším a hlavním nepřítelem. Tolik lidí si láme hla- vu francouzským populačním problémem a přece věc je docela jednoduchá. Francouzská bída podle jedněch a přednost francouzského národa podle mínění jiných záleží v tom, že i spodní vrstvy, ze kterých se doplňují a oživují vedoucí třídy spole- čenské, tedy, chceme-li proletariát, přijaly téměř vesměs, až na malé výjimky, a to velmi záhy týž systém, který se tak rád ujímá ve vyšších vrstvách společenských, jenž dnes opanoval téměř veskrze města, zvláště velkoměsta a na nějž hynul kdysi Řím, systém dvou dětí, po připadě i jedncho, ne- bo lépe systém malých rodin. Pro Francii není nel- horší, že se dorost dostavuje skoro výhradně z řad- proletariátu, jak tvrdí prof. Koloušek, Francii ubiii — pokud svět ovládají protivy nacionální, nemůže- me se tomu slovu vyhnouti — to, že proletariát ji onoho dorostu nedodává, resp. nikoli v míře do- statečné.“ — Obsah čísla doplňují: JJosef Tvrdý. Lidová majolika ve Ždánicích. — F. Wollmann. Po- věst o bilé paní v literatuře a v tradicích českého lidu. — Literatura. — Drobné zprávy národopisně. — Zprávy o museích a společnostech národopis- ných. — Přílohou: Povídky Kladské. Sebral Jos. Kubín, komentářem kriticko-bibliografickým pro- vází J. Poliv ka.
profesor Koloušek F Wollmann Kubín Řím Francie Ždánice Jos JJosef Tvrdá
29 article Různé zprávy.
Různé zprávy. —Fínanční povzbuzení k eugenickým sňat- kům. Na nesčíslných kongresech byl řešen problém eugenických manželství pěstováním lidské racy, ale dosud scházely praktické činy, jež by tomu byly nápomocny. V Americe, v zemi, která je přízniva všem moderním vymoženostem, byl učiněn prví krok k tomu. Komitét, sestávající ze státníků. sportovců a finančníků, zahájil sbírku, která by u- možnila peněžitými čestnými dary učiniti eugene- tické sňatky oblíbenými. Jednotlivci, kteří jsou ochotni vstoupiti v eugenetické manželství, musí se představiti komitětu, řízenému paní Vander- biltovou a Belmontovou a podrobiti se důkladné lé- kařské prohlídce. Pak jsou tito vybraní lidé, muži a ženy, spolu seznámeni. Brzy prý v nich vzniknou ony jiskry, kterým prý se podle zastaralého vše- obecného pojmu říká láska a který dosud stačilk uzavření manželství. Povzbuzovací obnos, který je stanoven pro každý eugenetický manželský pár. obnáší 5000 korun, z nichž dostanou manželé polo- vinu hned po oddavkách a druhou polovinu po křtu prvorozeného syna. To je ovšem dosti lákavé. 5000 K není sice mnoho, ale miliony mladých lidí, vstupujících v manželství, spokojí se ještě s menším „závodní kapitálem“. V Americe jsou zvědavi, jak se rozvine tento projekt. Což nebudou-li míti ta- kovíto eudeničtí manželé žádných dětí? Jak se potom zachová komitét?
Vander Belmontův Amerika
30 article
Němečtí architektí jsou rozhořčení na ci- saře Vlléma. V kruzích berlínských architektů způsobila velké rozhořčení okolnost, že provedení novostavby německého velvyslanectví ve Wa- shingtoně bylo svěřeno císařem vrchnímu dvorní- mu radovi stavebnímu von Ihne, který se vůbe nezúčastnil soutěže, vypsané na návrh stavby ne, jak by se bylo slušelo a patřilo, některému z těch 272 architektů německých, kteří k soufěži poslali své návrhy. První cenu dostal v soutěži Bruno Möhring a druhou jistý frankfurtský archi- tekt. Právem namitají architekti, že nebylo třeb vypisovat světový konkura, když císař zadal ra- dovi Ihneovi stavbu o své újmě. Protest proti novému kusu Schönherrovu. Z Vídně se oznamuje: Rada zdejšího zemského soudu Trenkwalder oznámil Volkstheatru, které připravuje Schönherrovu novou hru „Trenkwaldští“ že protestuje proti tomu, aby kus byl dáván s timto titulem. = Obchod s vlasy mrtvol. Ve Štyrském Hradci vzbudil velké rozhořčení proces, v němž byli ob- žalováni bývalý sluha anatomického ústavu, Frant. Steiner a bývalý kadeřník Theodor Stoklasa, že provozovali obchod s vlasy, které Steiner kradl mrtvolám z anatomického ústavu a které od něho Stoklasa kupoval. Vyšetřováním vyšlo na jevo, že Stoklasa prováděl tento odporný obchod řadu let a byl také ve spojení se dvěma sluhy ústavu, kteří již zemřeli. Stoklasa se vymlouval, že těchto vlasů používal jen pro copy a vlásenky do výkladních skříní; byl odsouzen pro účast na krádeži do vě- zení na 14 dní.
on Ihnout Bruna Möhring Schönherrův František Steiner Stoklasa Wa Vídeň Štyrský Hradec Volkstheatr
31 article
= Hříčka přírody. V Ronnenberku (Porýnsko) otelila se řezníku Vobsovi kráva, a mládě, které přivedla na svět, má hlavu a celou přední část těla, jakož i ocas, zcela jako jelen, kdežto zadní část těla jako normální hovězí dobytek. Přes celé léto byla na horských pastvinách, kde se patrně spářila s jelenem. = Uprchlé divoké šelmy ze zvěřince nejsou nebezpečny. Navazujíce na událost se lvy v lip- ských ulicích, prohlašují v berlinských listech kro- títelé šelem z cirku Sarasaního, že šelmy, které uprchly ze zvěřince, nejsou v první době lidem nebezpečny. Jsou v prvních hodinách své svo- hody velmi zaraženy nezvyklým okolím, a kdyby je sami lidé neštvali, a nechali je, zalezly by jistě do úkrytů a nikoho by si nevšimly. Ostatně prý každý jen trochu zkušený krotitel přivede šelmu zpět do klece záhy po jejím útěku, a kdyby se přiliš zdráhala se vrátit, použije se prostředku, který z ní učiní beránka. Poleje se totiž studenou vodou, která zkrotí i nejdivočejší kočkovitou šel- mu. Tohoto prostředku užívá se i při některých krotitelských methodách. Je to však prostředek poněkud neohrabaný a pak často přivádí nachla- zení šelmám, které v našem podnebí beztoho jsou náchylny k plicním chorobám.