1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v sobotu 25. října 1913.
Praha
4
article
Na ranní avečerní Hsty
přadplání sei
V Prane v administracl:
na měslo. . . . . . 2 K —
na čivrt lsta . . . . 8 K — h
s dvojž denáškou
a měsle. . . .
ne čtvrt ieta : . . . 7 K esh
vo fllálkáchn
sa másle . . . . . 2 K n0
Poštouí
a měsle,
na dvrtiat : . . . K eon
s dvojí násilko
na měsíe,
na čtvrt iesa : . . K doi
Poštouum
5
article
Wečerní
Wečerní
vdání
6
article
V drobném prodejlu
ranní číslo o sobě . . za 8n
večerní
. . . za d
Ve flišlkách na venkově
ranní čislo . . . . . . . 10b
vočernl
. . . . . . . . 5b
lnseráty
plati se botové napřed.
Předplsecní a insorty přijín
odministrace v Marianské ul., a
Fam nacházeji se těž
rodakce, tiskárnn a eapodlee
„Národních Llstů-
Rnkoptav se nsvracst.
národní Llstus
7
article
V Praze, 25. října.
Včera projel Vídní bulharský ministr za-
hraničních záležitostí, Genadiev. Jeho cesta
do ciziny vzbuzuje ovšem mnoho pozornosti.
poněvadž souvisí s budoucím poměrem vel-
mocí k Bulharsku. Lidé smělejší fantasie už
dokonce mluví o novém balkánském spol-
ku, který by se skládal z Bulharska, Rumun-
ska. Turecka a Albanie a opíral by se o troj-
spolek. Cesta Genadievova měla by snad upra-
vovat příští takového spolku.
Ve skutečnosti asi hlavním cílem zájezdu
Genadievova bude pokus přiměti velmocik
akci pro revisi bukureštského míru, vůbec son-
dovat možnosti zahraniční pomoci Bulharsku.
V Bulharsku ne všichni dívají se na tento zá-
jezd příznivě. Orgán radškálních demokratů.
Narodna Volja, přímo píše, že okružn
cesta Genadievova po hlavních městech vel-
mocenských uškodí bulharskému prestiží. Tím
více ponižující je záminka Genadievova, pro-
tože není naděje, že by velmoci podporovaly
revisi.
Rumun
Praha
Vídeň
Bulharsko
Turecko
Albánie
Narodno Volja
8
article
Jestliže Genadiev na to nedbá, že půda
pro jeho požadavek není dosud dosti připrave-
na, „Narodna Volja“ vysvětluje si to jen tím.
že Genadiev chce vzbudit ve voličích klamné
naděje na pomoc Evropy, slovem, že jde jen e
volební manévr.
Jedná-li se opravdu jen o revisi bukurešt-
ského míru, nelze předpovídati této snaze
mnoho úspěchu. Revise bez válečného zakro-
čení je nemožná a válka se již přejedla všem.
I těm, kdo ji zkusili, i těm, kdo z ní měli jen
strach.
Všechny námahy gen. Savova, aby získal
Turecko pro spolek proti ostatním balkánským
státům, dosud vyzněly marně. Poslední zpráva
z Cařihradu popírá, že by mezi Bulharskem
Tureckem bylo došlo k uzavření spolku. Spol-
čení s Albanií aspoň oficiálně posud nemůže
míti významu, protože Albanie jako samostat-
ný státní organismus ještě není organisována
Úmluvy s prozatímní vládou valonskou nemaj
přece mezinárodní ceny.
Genadiev
Savův
Evropa
Turecko
Cařihrad
Bulharsko
Albánie
Narodno Volja
9
article
Boj mezi přívrženci trojspolku a trojdo-
hody v Bulharsku posud není dobojován. Jme-
novitě Rusům to leží velmi na srdci, protože
z dnešní politiky bulharské nelze určitě sou-
diti, na kterou stranu se na konec přikloní,
třebaže nynější představitelé vlády zřejmě se
kloní na stranu Rakouska. Naproti tomu petro-
hradský vyslanec gen. Dimitrijev prohlašuje.
že Bulharsko neposlouchá svých nepřátel, kteř
se tváří přáteli, a neodchýlí se od Ruska.
Kdo má pravdu? — Tak ptá se i „Utro
Rossii“ a upozorňuje Bulharsko, že by jeho
obojetná hra mohla vésti k nedůvěře na té
na oné straně
Bulharští liberálové, kteří jsou dnes u vlá-
dy, těší se, že se jim přece jen podaří pode-
psat spolek s Rakouskem. Denník „Kambana“
který má styky se socialisty i s liberály, da-
tuje uskutečnění této naděje dosti přesně
„Máme důvod, abychom věřili, že při setkán
se císařů ve Vídni upevní se i dostižené doroz-
umění mezi Sofií a Vídní a že snad bude pode-
psáno připojení Bulharska k troj-
spolku a tím že bude položen počátek no-
vému balkánskému spolku.“
Kombinace o sblížení Bulharska s Ra-
kouskem jsou hodně také živeny agitací pro
sjednocení Bulharů s katolickou církví. Bul-
haři již projevili v historii smysl pro reálné
zužitkování církevní příslušnosti, proto ani ny-
nější snahy o unii nelze podceňovati, již proto
že mají vysoké protektory jak ve Ferdinandovi
tak ve vyslanci hr. Tarnowském.
Dimitrijev
Kamban
Bulhar
Ferdinand
Tarnowski
Bulharsko
Rakousko
Rusko
Vídeň
Sofie
Ra
Utro Rossie
10
article
Ovšem, jsou i úkazy, které nesvědčí přízni-
vě o nadějném úspěchu hnutí pro sjednocení.
Jedná se zároveň o přestěhování bulharského
exarchy do Sofije a o smíření s cařihradským
patriarchátem.
„Nacionalen sojuz“ vyslovil se síce pro
unii, ale v „Miru“ píše o této otázce N. Sta-
nev: „Přiznáváme, že zlo, které jsme utrpěli
v Makedonii, je nesmírné, ale tvrdím, že unie,
jmenovitě v té formě, jak ji navrhuje p. Mari-
nov, není spasitelným prostředkem. Takový
prostředek, tak lehkomyslně navrhovaný, mů-
že se státi osudným celému národu. Tím by-
chom mohli do krve uraziti jiné národy, kteří
nikdy vůči nám nebyli lhostejni. Když už hý-
bat církevní otázkou, potom proč bychom se
neměli přiklonit k největšímu a nejkulturněj-
šímu národu, k Angličanům, kteří by nás ji-
nak sbratřili, než papež. Chcete-li však toute
otázkou jen někoho poplašit, potom je to ne-
důstojný prostředek, a není vlastně koho
plašit.
Události na poloostrově
balkánském.
Albansko Srbů prosto.
Z Bělehradu, 25. října. Ústup srbského vojsk
z Albanie zahájen byl v úterý. Očekává se, že
dnešního dne uveřejní ministr války prohlášení, že
Albanie byla vyklizena. Dosavadní zprá-
vy velitelů oznamují, že některé oddíly byly v ústu-
pu zdrženy, poněvadž neschůdný terén působil vel-
ké potíže. Zprávy, jakoby ústup trval dva dny, se
dementují. Srbské vojsko shromáždí se
poděl hranic, aby utvořilo ochranný
kordon. V pohraničním území jest úplný klid.
Uprchlé obyvatelstvo vrací se do svých obcí. Srb-
ský velitel vydal k Albancům proklamací, ve které
slibuje státní podporu trpícím nouzí.
Angličan
Srba
Srb
Mira
Makedonie
Mari
Bělehrad
Albánie
11
article
Isa Boljetinac.
Z Vídně, 25. října. „Albanische Kor.“ oznamuje
ze Skadru, že Isa Boljetinac tam přibyl úplně
zdráv.
Bulharské čety v Albansku.
Z Bělehradu, 25. října. Dle zprávy „Politiky
vnikli četní bulharští komiti do Albanska, aby tam
utvořili bulharsko-albanské revoluční tlupy.
Bulhaří obsazují západní Thraklí.
Ze Soluna, 24. října. (K. k.) Xanthi bylo včera
bulharským vojskem obsazeno.
Ze Sofije, 25. října. („Ag. tel. bulg.“) Bulharské
vojsko okupační, určené obsaditi území v západní
Thrakií, táhne třemi kolonami. Postup děje se bez
všeliké příhody. Důstojníci turečtí jsou vojsku bul-
harskému velmi nápomocni vedením a usnadňová-
ním zásobování. Kolony vojska dirigované do Xan-
thi a Gimildžiny, strávily noc ve vzdálenosti 20 km
od obou míst a asi dnes je obsadí.
Recko-turecké jednání o mír.
Z Athén, 24. října. (Ag. d'Ath.) Dle úmluvy
ujednané ve včerejší schůzi subkomitétu v otázee
vakufů, uznávají se za vakufy pozemky, které
před přerušením styků v annektovaných územích
byly považovány za vakuí. Vybírání desátků vaku-
fových se neuznává, řecká vláda přejímá však zá-
vazek, finančně podporovati mešity a kláštery sub-
sistenčních prostředků zbavené. Správa nábožen-
ských nadací, subvencovaných z příjmů vakufů
bude vykonávána mohamedánskými obcemi jedno-
tlivých okresů za vrchního dozoru státu řeckého.
Všecka místa, určená nyní pro mohamedánský kul-
tus, budou respektována. Subkomitét zabýval se
dnes odpoledne otázkou ustanovování muftiů a vol-
bou vrchních muftiů. Bude zítra pokračovati v
zvých pracích. Naproti všemu očekávání nedostal
ještě turečtí plnomocníci instrukcí Porty ve příčini
ratifikování úmluvy o vakufech.
Vídeň
Isa
Bělehrad
Soluna
Sofijá
Xany
Recko
Atény
Isa Boljetinac
Xanthi
km
Aga . d ' Ath
12
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Z říšského sněmu uherského.
Z Pešti, 25. října. Dnešní schůze poslanecké
sněmovny se oposice nezúčastní.
Z Pešti, 25. října. (K. k. uh.) Z oposice dosta-
vil se pouze posl. Štěpán Czabo (selská strana)
posl. Julius Györify (divoký osmačtyřicátník).
jakož i poslanci nemaďarských národností Poslanci
Štěpán Czabo
Julius Györifa
Pešť
poslanecký sněmovna
13
article
strany neodvislosti, strany ústavní a lidové se ne-
dostavili.
Předseda šl. Beöthy zahajuje schůzi v 10.45
hod. dopoledne a sděluje, že když již předsedni-
ctvo učinilo opatření ke svolání dnešní schůze,
dostavili se k němu 4 poslanci a požádali hoo
svolání schůze. Tato žádost, nehledě k tomu, že
nebyla vyhotovena dle předpisů jednacího řádu,
byla bezpředmětnou, protože předsednictvo samo
již učinilo opatření.
Posl. Niamesny předkládá zprávu justičního
výboru o reformě porotního řizení.
Ministr vnitra šl. Sandor předkládá osnov
zákona o úpravě příjmů krajských
obecních notářů, jakož i osnovu zá-
kona o prodloužení funkční doby
stoličních úřadníků.
Ministr spravedlnosti Balogh předkládá osno-
vu zákona o reformě tiskového záko na
(Trvalý souhlas, potlesk a volání „Elien“.) Před-
seda sděluje, že posl. Kostial žádal o slovo k jed-
nacímu řádu a slovo mu uděluje.
Posl. Kostial dovozuje, že v poslední době
v denním tisku objevily se zprávy, jimiž bývalý
ministerský předseda dr. šl. Lukacs (hlučné vo-
lání „Eljen“) obviňován byl z různých
zneužití, zvláště v záležitosti zřízení herny na
ostrově Markétině. Snaha zpráv časopiseckých
směřovala zřejmě k tomu, aby vyprovokovány
byly velké skandály. Tyto rejdy musí naplňovati
každého nepředpojatého člověka trpkosti a oba-
vami. I když jest nepochybno, že dotyčné zprávy
nebyly diktovány touhou po objektivní pravdě,
nýbrž zlomyslností, jest přece obava, že dnes vlá-
da země poškozována jest rozšiřováním takových
zpráv. Řečník vznáší na ministerského předsedu
důvěryplnou prosbu, aby podal veřejnosti vysvět-
lení o této záležitosti.
Posl
Sandor
Balogh
doktor
Markétin
14
article
Předseda ministerstva hr. Tisza ujímá s
slova. Děkuje předchozímu řečníku za to, že ne-
volil formu interpelace, aby tak nebylo vyvoláno
usnesení sněmovny. Chce vyhnouti se také zdání.
že vláda chce zodpovědnost svrhnouti na sněmov-
nu. Není to poprvé, že oposíce opět a opět tvrdí.
že řečník měl čilou účast na organisaci strany
práce a že tudiž bezpodmínečně musil věděti
opatřeních dřivější vlády. Pánové, kteří toto tvrdí.
mají vlastní názor o takových věcech, neboť čle-
nové dřívější vlády nebyli by strpěli právě tak
jako řečník by nestrpěl, aby jiné osobnosti, stojíeí
mimo vládu, mísily se v její záležitosti. Rovněž
tak sám vyhýbal se tomu, protože k tomu nepo-
ciťoval žádné chuti. Ostatně zúčastnil se co nej-
čileji reorganisace strany práce a volební agitace.
vzdaloval se však při tom administrativní práce.
Nezaujímal ani ve výkonném výboru žádného
místa. V záležitosti strany práce obstarali zod-
povědní činitelé, právě tak, jako on řídí nyní zá-
ležitosti strany jako zodpovědný správce. (Hlučné
volání „Eljen!“)
Řečník konstatuje, že o opatřeních dřívějš
vlády několikráte se dověděl, že však se do zá-
ležitostí nevmísil. Teprve několik týdnů před od-
stoupením kabinetu Lukácsova dověděl se, že vše-
obecně se mluví o tom, že vláda udělí koncesi
veřejné herně na ostrově Markétině. Hned po tom
vyhledal ministerského pledsedu Lukácse, aby
ním v té věcí promluvil. Nezastihl ho však a ne-
setkal se s ním také jinde, pročež sdělil mu nej-
prve písemně, později ještě jednou ústně, že h
velmi prosí, aby si věc předložil, neboť zřízení
herny mohlo by míti zlé následky.
Tisza
Lukácsův
Markétin
Lukács
sněmovna
15
article
Považuje udělení koncese herně za velmi po
vážlivé. To bylo vše, co do svého jmenování mi
nisterským předsedou vykonal v této záležitosti
Když pak po rozsudku v procesu Dessyově mini
sterský předseda Lukács a jeho kabinet podali
demisi a ministři nové vlády odjeli ke složení slibu
do Vídně, bylo to dne 10. července večer, dal
ministerský předseda Lukács státnímu tajemníkovi
dru. šl. Jeszenskému rozkaz, aby sdělil interesen
tům, že předloží vidované stanovy novému mini
strovi vnitra a že interesentům budou stanovy dá-
ny k disposici. Musím se již proto o tom zmíniti
poněvadž to byl jediný moment, který může při-
cházeti v úvahu v příčině dnešní vlády. Má z toho
býti zkonstruováno obvinění státního tajemníka
šl. Jeszenského. Pan státní tajemnik ovšem dle svě
povinnosti vykonal rozkaz, jejž dostal. Počínaje
tímto momentem však, nic neučinil v celé této
otázce a také neměl k tomu příležitosti. Přes to
však byl na něho vržen celý proud podezíránía
obviňování a také vládě bylo vytýkáno, že ne-
vyzvala státního tajemníka, aby opustil své místo.
Mám za to, že vláda právě proto jednala ce
nejkorektněji. Nesprávno by bylo, kdyby pro tuto
věc byla nějak zakročila. Štátní tajemník Jeszen-
ský není politickým tajemníkem, je to stálý úřad-
ník uherského státu, jehož osud nelze učiniti zá-
vislým na zásadách měnících se vlád. Pan státní
tajemník splnil svoji povinnost, když jednal v in-
tencích svého tehdejšího chefa, plní také dnee
úzkostlivě svoji povinnost, ježto správně a věrně
postupuje dle mých intencí. Nemohu mu tudiž vy-
týkati, že za úřadování mého předchůdce plnil jeho
pokyny, a mohl bych proti jeho nynější působnosti
Lukács
doktor
šl
Jeszenský
Vídeň
Jesdit
16
article
jen tehdy míti námitek, kdyby jakkoliv jednal prote
mým intencím. Poněvadž však k tomu nemám na-
proto příčiny, nenapadá mne vůbec, abych státní-
ho tajemníka v souvislosti s touto záležitostí nutil
opustiti místo. Ve smyslu tohoto pokynu, který dne
13. června, v den, kdy členové nynější vlády se
představili sněmovně a to na konci schůze, ode-
vzdal náš přítel Lukács ministrovi vnitra skutečné
stanovy s prosbou, aby je doručil interesentům. Mi-
nistr vnitra přijal tehdy dle své povinnosti celý
svazek spísů, poněvadž šlo přece o záležitost, ná-
ležející do oboru působnosti ministra vnitra. Mi-
nistr vnitra sdělil ihned tuto záležitost a ještě tého
dne uvědomil bývalého ministerského předsedu
Lukácse, aby dotyční pánové se nenamáhali do mi-
nisterstva vnitra, protože tyto stanovy nebudou
nikdy vydány. Podatelé stanov, event. zakladatelé
kasina v několika hodinách mohli zvěděti pravdu
a jestliže se o tom snad právě tak jako Lukács na-
cházeli v dobře míněném omylu, byl tento mylný
názor již v krátce na to odstraněn. Druhý den 13
června převzal jsem správu ministerského předsed-
nictva. Při této příležitosti vyhledal mne můj před-
chůdce v úřadě. Lukács, aby mi poskytl vysvě-
tlení.
Lukács
17
article
Lukaes sdělil mně a ministru vnitra celou zále-
žitost. Zde dověděl jsem se poprvé, že pánové
kteří zadali stanovy, poskvíli na účely strany znač-
ně velký obnos, myslím 1.400.000 korun. Odpovědě
jsem, že to jest velké zlo, protože já, event. nový
ministr vnitra v dohodě se mnou stanovy neschvál
a hernu nepovolí. V důsledku toho vrátím dotyě-
ným pánům obnos, jejž, vycházejíce z určitých
předpokladů, jsme přijalí. Nechci, aby herna byla
nějak poškozena z toho důvodu, že vláda nabyla
záležitosti herny jiného názoru. (Hlučný souhlas.
O tomto stanovisku vlády vyrozuměl ministr vni-
tra dotyěné pány osobně. Od prvé chvíle zastával
jsem stanovisko, že s celou věcí nemám nic společ-
ného a nevyjednával jsem s dotyčnými pány. (Hluč-
ný souhlas.] Zjednodušil jsem otázku krátce v ter
smysl, že mohou obdržeti zpět obnos, jejž zaplatiti
za udělení koncese pro hernu na Markétině ostrově
ve prospěch strany, že však další požadavky na-
prosto neuznávám a že kdyby projevili nembžné
požadavky a vyhrožovali skandály (hlučný souhlas)
nebudu s nimi jednati vůbec. (Dlouhotrvající sou-
hlas.j
Synoda v Karlovcích uzavřena.
Z Karlovců, 25. října. [K. k. uh.) Synoda vyři-
díla své práce a byla uzavřena. U přítomnosti bra-
tra zmizelého patriarchy Bogdanoviče byly s jeho
bytu sňaty pečeti, načež provedena byla inventura
Markétin
Bogdanovič
Karlovec
18
article
Z francouzského rozpočtu.
Z Paříže, 24. října. (K. k.) Rozpočet na rok 1914
vykazuje vůči roku 1913 ve vydání zvýšení o so
mil. franků. Z toho připadá na ministerstvo vojen-
ství 475 mil. franků, v tom 108 na marockou vý-
pravu, 170 na nové zavedení tříleté doby služební
33 na zvýšení mzdy a 49 mil. na námořnictvo.
Francouzský ministr námořnictva o budouc-
nosti Bízerty.
Z Paříže, 24. října. (K. k.) Ministr námořnictv
Baudin, který dnes se vrátil z inspekční cesty p
Tunisu, prohlásil jistému zpravodaji, že se konaji
rozsáhlé práce, aby v Bizertě byl zřízen lodní opěr-
ný bod prvního řádu.. Bizerta, prohlásil ministr na
konec, má velikou budoucnost. Musíme k tomuto
bodu obrátiti svou hlavní snahu, i kdyby se to
mělo státi na újmu našich starých přístavů váleč-
ných, které už nevyhovují potřebám novodobéh
loďstva.
Baudin
Paříž
Tunis
Bizert
19
article
Revoluce v Portugalsku.
Z Londýna, 25. října. „Times“ oznamují z Ii-
sabonu: V Bajadoze vypukly včera no-
vé nepokoje. Oddíl royalistů napa d
dopravní lodi. Došlo k prudkému bo-
ji, jehož výsledek není dosud znám. Také v Li-
saboně udály se velké srážky mezi
vládním vojskem a revolucionáří. Na
obou stranách bylo mnoho mrtvých a zraněných
Zdá se, že revolucionáři zvítězili
Skladiště válečného materiálu byl
dobyto. Také na jiných místech země
zuří tuhé boje. V různých stanicích severního
Portugalska shromážděny jsou velké oddíly
royalistů, které čekají jen na znamení, aby
postoupily do vnitrozemí.
Z Paříže, 25. října. „Petit Parisien“ oznamuje
z Lisabonu, že četní rovalističtí důstojníci prchli
do Španěl, aby se vyhnuli zatčení. V předměstí
lisabonském, kde bydlí dělníci, strhly se tuhé boje
mezi syudikalisty a republikánskou gardou.
žádné neshody mezí Anglií a Spojenými státy
Z Londýna, 24. října. (K. k.) Jak se dovíd
Reuterova kancelář, jsou úplně bezdůvodny sen-
sační pověsti o neshodách a napětí mezi vládam
Anglie a Spojených států.
Petit Parisien
Španěl
Portugalsko
Londýn
Paříž
Lisabon
Anglie
spojený stát
Reuterův
20
article
Revoluce v Mexiku.
Z Nového Yorku, 24. října. (K. k.) Telegramz
Mexika sděluje, že zprávy v cizině rozšířené, že
president Huerta dal zatknouti všechny osoby své-
ho nejbližšího okolí, nejsou pravdivy.
Z Nového Yorku, 24. října. (K. k.) Dle telegra-
mu z Mexika prohlásil ministr záležitosti zahranič-
ních Mohena, že Felix Diaz má úplnou svobodu při-
jíti do hlavního města, chce-li. Vláda nehodlá jei
obtěžovati. Mohena převzal jménem Huertovým vů-
či všem kandidátům presidentství záruku, že z
voleb nebudou obtěžováni.
Telegramz
Huerta
Diaz
Huertův
Mexiko
Nový York
21
title
Politická hlídka.
22
article
O významu pražských Němců
O významu pražských Němců
pro němectví v Čechách se zřetelem na do-
rozumívací akci česko-německou uveřejnil
právě v revui „Deutsche Arbeit“ polemickou
stať dr. Ludv. Spiegel, profesor ústavního prá-
va na německé universitě pražské. Polemika
ta, dnes uveřejněná také v „Bohemii“, vedena
je nejen proti Čechům, nýbrž i proti Němcům
mimopražským.
Připomenuv, kterak v minulé dorozumí-
vací akci se ukázalo, že v hospodářské části
její není nepřekonatelných nesnází, neboť obě
sporné strany konečně našly i číselný klíč pro
rozdělení veřejných peněz ve prospěch Němců
a ve prospěch Čechů, upozornil prof. dr. Spie-
gel na dvě nesnáze další: na český požada-
vek jednak nedílnosti země a na otázku zaji-
štění pražských Němců.
Proti českému požadavku jednoty a ne-
dílnosti země prof. dr. Spiegel staví německý
požadavek národnostního ohraničení a praví
o něm, že tento požadavek je sice samozřej-
mý a lehce proveditelný, že však Češi jsou
ochotní připustiti jej toliko jako veliký ústu-
pek a to s podmínkou, že jednota a nedílnost
země bude theoreticky uznána a že čeština
nebude v německých částech země považová-
na za cizí jazyk, což bude ovšem míti vliv
na zařízení státních úřadů a způsobí, že úřad-
níci budou v celé zemi musit umět česky, při
čemž bude se pak jednati v prvé řadě o úřad-
níky české.
Proti tomuto českému požadavku nečíní
prof. dr. Spiegel nijakých námitek, aniž se
vyslovuje, zda jej uznává nebo neuznává; po-
něvadž však v tomto oboru jde též o stejná
práva němčiny, lze snad soudit, že prof. dr.
Němec
doktor
Ludv
Čecho
profesor
Spie
Čech
Spiegel
Čechy
Deutsche Arbeit
Spiegel
Bohemia
23
article
Spiegel nezamítá řečený požadavek český.
V tomto případě stačilo by upozorniti prof.
dra. Spiegla, že nové — národnostní rozhra-
ničení — soudních okresů není tak lehce pro-
veditelno a tak samozřejmo, jak prof. dr. Spie-
gel soudí neb aspoň tvrdí. Naopak, nové roz-
hraničení okresů způsobilo by zejména čet-
ným německým obcím takové hospodářské
škody a mnohým německým okresům takové
finanční nesnáze, že valná část německých
obcí se proti novému, národnostnímu rozhra-
ničení okresů vzpírá, ba že proti úřadnímu
šetření o něm prováděla přímo obstrukci, igno-
rovavší všechna hesla německých politíků, že
při věci tak velké, jakou pro Němce jest ná-
rodnostní rozhraničení, musí do pozadí ustou-
piti všecky podružné zájmy.
Proti českému požadavku, trvajícímu n
právu češtiny i v německém území, prof. dr.
Spiegel staví požadavek zajištění Němectv
v Praze: zdá se skoro, jakoby oba tyto poža-
davky uváděl ve vzájemnou spojitost. Dr.
Spiegel praví, že Češi buď vůbec neuznávají
požadavek zajištění Němectva v Praze, nebo
že zaň žádají nedosažitelné ústupky, sám však
ho nijak neodůvodňuje, neboť jeho tvrzení, že
němectví v Praze musí býti zajištěno v zájmu
německém a rakouském, přece nikdo nemůže
uznati za důvod a to tím méně, ježto i dosud.
za dosavadních předpisů, se Němci v Praze
vyvíjejí docela volně a neděje se jim pražádná
křivda.
Významnější je, že prof. dr. Spiegel právě
nyní obnovuje boj proti tomu německému pro-
doktor
profesor
Spie
Němec
Čech
Spiegel
Praha
24
article
Z revuí a časopisů.
Z revuí a časopisů.
„Styl“ (V., č. 10.) přináší zajímavou stať H
Muthesia „Problém inženýrských
staveb“, kterou doprovází ad exemplum řadou
vyobrazení i českých staveb ryze užitkových (cu-
krovaru ve Vysočanech, koželužny v Praze, podol-
ské cementárny, vápenice v Radotíně). Muthesius
předem připomíná žalostný stav let posledních.
kdy od užitkového tvoření nepožadoval nikdo krá-
sy. naopak bylo pevné přesvědčení, že inženýrovy
konstrukce jsou již ze základu ošklivé. Domníval-
se kdo, že je třeba v určitých případech tuto ošklí-
vost odstraniti, byl povolán architekt, aby pro-
vedl jakýsi způsob maskování. Tak řečená esteti-
cká úprava inženýrských staveb dlouho byla v
programu doby a skoro vždy byla vedena myšlen-
kou, že je třeba pozdvihnoutí technickou stavbu
do oblastí vysokého umění nalepením architektury
nebo ornamentální výzdoby. Na začátku vývoje
technických konstrukcí bylo však jinak. Doba prv-
ních inženýrských konstrukcí spadá v jedno s první
organisovanou technickou výchovou a ta poskyto-
vala všem žákům rovnoměrné vzdělání jak v ar-
chitektuře, tak ve všech oborech technických
Technická činnost byla pojímána ještě jednotně.
H Muthesius
Vysočany
Praha
Radotín
25
article
Proto v tom období nově se vyvíjející techniky —
na počátku minulého století — dály se také při
inženýrských konstrukcích jakési pokusy o archi-
tektonickou tvorbu. Dnez k stanovísku tomu, po-
kud se nespokojovalo pouhou účelností inženýr-
ských staveb a kladlo i na ně požadavky krásna,
se vracíme, třeba že stělesňování shodné tendence
bude velmi odlišné od naivních snah sáhrých. v
dobách přeceňování účelnosti „inženýr namitával.
že pro něho je jedině směrodatná statistika a že se
nemůže nikterak dáti odváděti jako člověk myslící
vědecky a oekonomicky nějakými jinými ohledy
od konstrukce mathematicky dané, jež represen-
tuje současně při největším spoření materiálem
největší užitkový výsledek. Tato námitka je vratká.
přes to, že se zdá býti samozřejmá se stanoviska
přesvědčivého, hrubě utilitaristického názoru, ne-
boť poměry jsou ve většině případů takové, k
26
article
bývá současně na snadě několik matematicky
správných řešení, z nichž je možno voliti. I pro
inženýra vedou všechny cesty do Říma; směry.
jimiž sleduje i přesně matematicky nějakou úlohu,
mohou býti na počátku zcela různé i velmi pestré.
Je na snadě volba těch, jež vedle statiky vyhovují
i oku a potom nikdy zásadně nepřekáží krása uži-
tečnosti. I při krásném tvaru může býti docíleno
nejvyššího cfektu nejskrovnějšími prostředky.A
jinak tomu není ani u všech technických úkolů.
především u úkolů, daných architektovi. Rozdíl je
tu jen v tom, že požadavky krásy, na architekturu
kladené, byly námi přejaty z dob, v nichž byl
ještě smysl pro rytmus a soulad lidem přirozeným
požadavkem, tak samozřejmým, že by jim bývalo
proti mysli, činiti z toho zvláštní požadavek. Este-
tické hnutí posledních 15 let vystoupilo vlivem živé
síly v něm obsažené, daleko za hranice původního
obvodu uměleckého řemesla a počíná opět ovládati
náš život. Veliké úhory, skoro neplodné následkem
dlouholetého zanedbávání — vzpomeňme jen na
stavbu měst — byly znovu zkypřeny a novým ži-
votem prolnuty. Dnes můžeme již vysloviti zásadu
na základě pokročilého poznání: není zvláštních
oborů lidské činnosti tvořivé, při níž by mohla býti
zanedbávána dobrá zevní forma. Proto doufejme,
že vědomá, z podmínek stavby sama vyrostlá do-
brá forma bude považována za samozřejmou i v
rozlehlém oboru inženýrského tvoření a za ne-
zbytný přívlastek zušlechtěné práce tvořivé, rovno-
cenné a hodné výše naší doby.“ — „Styl“ mimo
to obsahuje: Roger Marx. Sociální umění. — Kro-
níka. — V reprodukcích jsou zastoupeni P. Be-
hrens. H. Erlwein, H. Gessner, J. Kotěra. K. F
Schinkel, R. Schnell, H. Stoffregen, R. Wayss, F. I.
Marx
H Erlwein
H Gessner
J Kotěra
K F Schinkel
R Schnell
H Stoffregen
R Wayss
Řím
Est
27
article
Wright.
V „Národopisném Věstníku Česko-
slovanském“ (VIII., č. 8) pokračuje prof. dr
Ant. Boháč ve svých „Studilch demogra-
fických“. Zabývá se tu problémem depopulace
Francie. Prof. Koloušek ve spise „Problém plod-
nosti“ dospěl k soudu, že „rozhodně malá plod-
nost není hlavním vinníkem nepatrného množen
francouzského národa. Nojvětším a hlavním nepří-
telem rozmnožování francouzské populace je po-
měrně veliký počet úmrtí při malém počtu poro-
dů“. Dr. Boháč popírá thesi Kolouškovu, probírá
podrobně francouzskou úmrtnost a na základě její
dat, vyšetřených dle jednotlivých tříd věkových
ukazuje: že ve Francii nepanují žádné poměry ne-
normální. Úmrtnost francouzského národa nevy-
myká se nikterak z rámce, v němž se pohybule
úmrtnost ostatních evropských národů mimo ná-
rody severské, a je spíše příznivější nežli v zemích
sousedních. Kdybychom si představili, že ve všech
státech je obyvatelstvo stejnoměrně rozvrstveno
podle věku, a na takto vypočítané hypotetické
obyvatelstvo převedli pak celkový počet úmrti
shledali bychom, že francouzská úmrtnost je při-
bližně asi stejná jako anglická, jest značně menší
než německá, o rakouské, italské atd. ani nemluvě
Wright
profesor
doktor
Antonín
Boháč
Koloušek
Kolouškův
Francie
28
article
„A tak vinníkem nepatrného množení národa fran-
couzského není jeho úmrtnost. tím méně jeho nej-
větším a hlavním nepřítelem. Tolik lidí si láme hla-
vu francouzským populačním problémem a přece
věc je docela jednoduchá. Francouzská bída podle
jedněch a přednost francouzského národa podle
mínění jiných záleží v tom, že i spodní vrstvy, ze
kterých se doplňují a oživují vedoucí třídy spole-
čenské, tedy, chceme-li proletariát, přijaly téměř
vesměs, až na malé výjimky, a to velmi záhy týž
systém, který se tak rád ujímá ve vyšších vrstvách
společenských, jenž dnes opanoval téměř veskrze
města, zvláště velkoměsta a na nějž hynul kdysi
Řím, systém dvou dětí, po připadě i jedncho, ne-
bo lépe systém malých rodin. Pro Francii není nel-
horší, že se dorost dostavuje skoro výhradně z řad-
proletariátu, jak tvrdí prof. Koloušek, Francii ubiii
— pokud svět ovládají protivy nacionální, nemůže-
me se tomu slovu vyhnouti — to, že proletariát ji
onoho dorostu nedodává, resp. nikoli v míře do-
statečné.“ — Obsah čísla doplňují: JJosef Tvrdý.
Lidová majolika ve Ždánicích. — F. Wollmann. Po-
věst o bilé paní v literatuře a v tradicích českého
lidu. — Literatura. — Drobné zprávy národopisně.
— Zprávy o museích a společnostech národopis-
ných. — Přílohou: Povídky Kladské. Sebral Jos.
Kubín, komentářem kriticko-bibliografickým pro-
vází J. Poliv ka.
profesor
Koloušek
F Wollmann
Kubín
Řím
Francie
Ždánice
Jos
JJosef Tvrdá
29
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
—Fínanční povzbuzení k eugenickým sňat-
kům. Na nesčíslných kongresech byl řešen problém
eugenických manželství pěstováním lidské racy, ale
dosud scházely praktické činy, jež by tomu byly
nápomocny. V Americe, v zemi, která je přízniva
všem moderním vymoženostem, byl učiněn prví
krok k tomu. Komitét, sestávající ze státníků.
sportovců a finančníků, zahájil sbírku, která by u-
možnila peněžitými čestnými dary učiniti eugene-
tické sňatky oblíbenými. Jednotlivci, kteří jsou
ochotni vstoupiti v eugenetické manželství, musí
se představiti komitětu, řízenému paní Vander-
biltovou a Belmontovou a podrobiti se důkladné lé-
kařské prohlídce. Pak jsou tito vybraní lidé, muži
a ženy, spolu seznámeni. Brzy prý v nich vzniknou
ony jiskry, kterým prý se podle zastaralého vše-
obecného pojmu říká láska a který dosud stačilk
uzavření manželství. Povzbuzovací obnos, který je
stanoven pro každý eugenetický manželský pár.
obnáší 5000 korun, z nichž dostanou manželé polo-
vinu hned po oddavkách a druhou polovinu po
křtu prvorozeného syna. To je ovšem dosti lákavé.
5000 K není sice mnoho, ale miliony mladých lidí,
vstupujících v manželství, spokojí se ještě s menším
„závodní kapitálem“. V Americe jsou zvědavi, jak
se rozvine tento projekt. Což nebudou-li míti ta-
kovíto eudeničtí manželé žádných dětí? Jak se
potom zachová komitét?
Vander
Belmontův
Amerika
30
article
Němečtí architektí jsou rozhořčení na ci-
saře Vlléma. V kruzích berlínských architektů
způsobila velké rozhořčení okolnost, že provedení
novostavby německého velvyslanectví ve Wa-
shingtoně bylo svěřeno císařem vrchnímu dvorní-
mu radovi stavebnímu von Ihne, který se vůbe
nezúčastnil soutěže, vypsané na návrh stavby
ne, jak by se bylo slušelo a patřilo, některému
z těch 272 architektů německých, kteří k soufěži
poslali své návrhy. První cenu dostal v soutěži
Bruno Möhring a druhou jistý frankfurtský archi-
tekt. Právem namitají architekti, že nebylo třeb
vypisovat světový konkura, když císař zadal ra-
dovi Ihneovi stavbu o své újmě.
Protest proti novému kusu Schönherrovu.
Z Vídně se oznamuje: Rada zdejšího zemského
soudu Trenkwalder oznámil Volkstheatru, které
připravuje Schönherrovu novou hru „Trenkwaldští“
že protestuje proti tomu, aby kus byl dáván s
timto titulem.
= Obchod s vlasy mrtvol. Ve Štyrském Hradci
vzbudil velké rozhořčení proces, v němž byli ob-
žalováni bývalý sluha anatomického ústavu, Frant.
Steiner a bývalý kadeřník Theodor Stoklasa, že
provozovali obchod s vlasy, které Steiner kradl
mrtvolám z anatomického ústavu a které od něho
Stoklasa kupoval. Vyšetřováním vyšlo na jevo, že
Stoklasa prováděl tento odporný obchod řadu let
a byl také ve spojení se dvěma sluhy ústavu, kteří
již zemřeli. Stoklasa se vymlouval, že těchto vlasů
používal jen pro copy a vlásenky do výkladních
skříní; byl odsouzen pro účast na krádeži do vě-
zení na 14 dní.
on Ihnout
Bruna Möhring
Schönherrův
František
Steiner
Stoklasa
Wa
Vídeň
Štyrský Hradec
Volkstheatr
31
article
= Hříčka přírody. V Ronnenberku (Porýnsko)
otelila se řezníku Vobsovi kráva, a mládě, které
přivedla na svět, má hlavu a celou přední část těla,
jakož i ocas, zcela jako jelen, kdežto zadní část
těla jako normální hovězí dobytek. Přes celé léto
byla na horských pastvinách, kde se patrně spářila
s jelenem.
= Uprchlé divoké šelmy ze zvěřince nejsou
nebezpečny. Navazujíce na událost se lvy v lip-
ských ulicích, prohlašují v berlinských listech kro-
títelé šelem z cirku Sarasaního, že šelmy, které
uprchly ze zvěřince, nejsou v první době lidem
nebezpečny. Jsou v prvních hodinách své svo-
hody velmi zaraženy nezvyklým okolím, a kdyby
je sami lidé neštvali, a nechali je, zalezly by jistě
do úkrytů a nikoho by si nevšimly. Ostatně prý
každý jen trochu zkušený krotitel přivede šelmu
zpět do klece záhy po jejím útěku, a kdyby se
přiliš zdráhala se vrátit, použije se prostředku,
který z ní učiní beránka. Poleje se totiž studenou
vodou, která zkrotí i nejdivočejší kočkovitou šel-
mu. Tohoto prostředku užívá se i při některých
krotitelských methodách. Je to však prostředek
poněkud neohrabaný a pak často přivádí nachla-
zení šelmám, které v našem podnebí beztoho jsou
náchylny k plicním chorobám.