1
masthead
Ročník padesátý třetl.
2
masthead
Praze, v sobotu 25. října 1913.
Praha
4
article
a ranní a večerní llety
předplácí se
V Prase v admaínistraei.
na maěsle-
a hvrt lsta . . . 6 K -
a dvojí donáškou
1kei
1s čtvrt lsta i
ve fillálkách
na mnásle
Poštou
na měsle
ns čtvrt ioti . .. s k ao
s dvojí zásilk
na měsle
iat k k
5
title
Dnešní číslo pro Prahu jest o 3.
s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha
6
article
Krajský sjezu
Krajský sjezu
31. volební skupiny
koná se v neděli 26. října 1913 v Sušici
Dopol. o 10. hod. veřejná schůze.
K programu: O politické sítuací promluv
říšský poslanec dr. Al. Rašín.
doktor
Al
Rašín
Sušice
7
article
Odpoledne důvěrná porada zástupců organí-
sací 31. volební skupiny.
Odpoledne důvěrná porada zástupců organí-
sací 31. volební skupiny.
Stálá nejistota na blízkém
východě.
Poslední nedorozumění ve příčině al-
banské, jehož ostří protisrbské s dostatel
bylo charakterisováno jak vpádem alban-
ských tlup do území srbského, tak zasta-
vením a odvoláním pronásledující je vítěz-
né vojenské moci srbské z končin tvořící
se Albanie, zůstavilo po sobě další rmut
ve stycích mezinárodních. Vzpomíná se sice
při této příležitosti opětně tak zvaného
koncertu velmocí, ale spíše jen proto, aby
se připomenulo, že pověstným prozatímním
londýnským mírem se otevřel Eolův měch
politických vichrů, jež nedají se uklidniti
nešťastnému poloostrovu balkánskému.
Koncert evropský, jenž za celé léto nedal
známku nějaké společné činnosti na pro-
spěch obnovení skutečného, trvalého míru
na Balkáně, patrně zmizel za diplomati-
ckou akcí jednotlivých svých členů, kteří
se vydali na lov za různými dopravními
a jinými koncesemi do asijského Turecka.
nebo dbali o sesilení vlastního postavení.
Pravilo se, že tato zdánlivá neúčast Evro-
py potrvá asi do měsíce října, a v mezidob
tom jsme zvěděli, jak se opět těsněji zblí-
žily mocnosti trojspolkové a jak trojdohoda
nabyla sblížením francouzsko-španělským
nových posic a zabezpečila rovnováhu ve
Středozemním moři.
Eolův
Evra
blízký východ
Albánie
Balkán
Turecko
8
article
Lhůta do měsíce října minula, a cho-
vání se Evropy ve srážce Srbů s Albanci
ukázalo, že na události ty patří jinak
Rakousko-Uhersko a moci trojspolkové a
jinak trojdohoda, za niž tentokráte zvláště
rozhodně promluvili ve Francii. Rozestup
velmocí jest tu patrný a pochopíme, na-
psal-lí první londýnský denník k nové své
řadě dopisů z Balkánu, že je uveřejňuje
nejen proto, aby vydatněji osvětlil události
jež se již zběhly, ale i proto, aby „poslou-
žily za úvod do nynější neuspokojující si-
tuace tamní“. Kdyby prý byly velmoci
obranné a trestné výpravě srbského vojska
a dočasném obsazení území albanského
viděly něco, co se nedá trpěti, byly by
samy volaly Srby k pořádku. Neníť prý
Albanie ani pod něčím zvláštním protekto-
rátem, ani nebyla žádná velmnoc pověřena
bdíti nad neporušitelností dosud ještě ne-
ohraničené země. Neosvědčí-li se nový stát
rozšíří a zavede se tam podobný dozor
evropský, jako jest ve Skadru.
Vše to, co se stalo po první válce bal-
kánské až po mír bukurešťský a cařihrad-
ský, příspělo, jak zřejmo, utvořiti na Bal-
káně situaci, jež jest svízelná a plná ne-
bezpečí jak pro Balkán, tak i pro velmoci.
pokud opomenuly slušné upravení a uspo-
řádání tamních poměrů, aby se jim vyhnuly
samy ve svém středu. Výsledek tohoto cho-
vání či této řady omylů a pochybení jest
ten, že jak mír na Balkáně, tak snad iv
Evropě jest v moci mladotureckého vý-
boru, jenž bezpochyby povzbuzen záhad-
nou politikou jedné z velmocí, touží vy-
konávati vliv jak v Makedonii, tak v So-
lunu. Ježto také není jisto, zda všechny
velmoci opravdu přejí samostatnosti státu
balkánských, jest samozřejmo, kdyby ně-
která velmoc účinněji zasáhla, že by se zří-
tila chatrná stavba, zřízená ujednánímv
Bukurešti a v Cařihradě.
Srba
Evropa
Rakousko
Uhersko
Francie
Balkán
Albánie
Bala
Makedonie
Bukurešť
Cařihrad
9
article
Nejtrapnější okolností jest, že spojenci
z první války balkánské se nedovedli mír-
niti, takže by bulharská diplomacie musila
nyní vykonati divy sebezapření, kdyby se
mělo k vlastní obraně obnoviti něco po-
dobného, jako byl původní spolek balkán-
A přece jsou stále platná slova, ježk
Balkáncům pronesl francouzský učene
Arnošt Lavisse: Povinností všech vás jest
abyste počali navykati mysli své snášen-
livosti, vzájemné úctě k náboženství, víře
a jejím institucím a usilujíce o to, zůstal
vytrvalí. Pátrejte po všech příčinách vzá-
jemné nenávisti a považujte je za nepřátele
společné věci balkánské. Buďte vždy pro-
niknuti vůdčí myšlenkou — myšlenkou po-
vznesenou nad hmotné statky — že máte
svůj poloostrov zachrániti před ponižujícím
osudem: propadnouti rozdělení na sféry
velmocenských zájmů.
Okolnost, že velmoci počínají opětně
ač již nikoliv společně, všímati si věcí bal
kánských, třeba zdánlivě jen v záležito
stech albanských, jest dalším dokladem, že
tamní účty ještě nejsou uzavřeny, a že roz
klad původního spolku tamních menších
států podnítil na novo dočasně utajené zá-
měry.
Za takovéto situace není así náhodou
že právě nyní, v této chvíli se zdůrazňuj-
v Německu, že věrnost spojenecká nezba
vuje povinnosti sledovati především politi-
ku vlastních zájmů a vlastní zájmy Něme-
cka, že velitelsky ukládají, aby se nemísilo
do balkánských pletek více než jest napro-
sto nutno. Státníci němečtí, plníce své zá-
vazky spojenecké, zůstávali prý v pozad
a ponechávali tím spíše přednost svým spo-
jencům, protože bylo nebezpečí, povážlivě
pohoršiti poměr k Rusku. Tato politika pak
usnadňovala prostřednictví mezi protichůd-
nými zájmy.
Balkánec
Laviss
Německo
Rusko
Nout
11
article
Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna.
Schůze 165.
Z Vídně, 24. října.
Posl. Staruch. Rusín z Haliče, kde s
žádné víno nerodí a kde se ho také velmi
málo pije, mluvil dnes o dani na šumívá vína
Dlouho. Německy, rusínský, potom zase ně-
mecky. O této dani nemluvil vlastně nic, nýbrž
o věcech jiných. Mluvil prostě obstrukční řeč
při které je vedlejší věcí obsah, hlavní věe
rozsah.
Ve znamení rusínské obstrukce rozešl
se sněmovna večer a v jejím znamení sejde
se opět v úterý dopoledne. Budoucí tý-
den — slyšíme odevšad — bude kritický.
Dodává se, že ve středu dosáhne krise
vrcholu — toho dne že stane se rozhod-
nutí, jak a co bude, a nastane jasno. Slova.
která pronesl dopoledne na zámku schön-
brunnském panovník vůči místo-
předsedovi sněmovny dvor. r. dru.
Germanovi, že mu velmi záleží na
dohodě polsko-rusínské o refor-
mě volebního řádu haličského, do-
šla v parlamentě velkého povšimnutí, dlužno
však míti na mysli, že ochoty k dohodě ne-
přibylo v posledním čase na žádné straně ani
u Poláků ani u Rusínů. Proto nehledí se na
zdejší jednání mezi nimi, které počne po pří-
jezdu dra. Korytowského, vstříc s nadějemí
valnými. Ve sněmovně vůbec je ve příčině
věcí nejblíže přištích mnoho skepne.
Zítra odpoledne sejde se mi-
nisterská rada. Bude se zabývati si-
tuací ve sněmovně poslaneckéa
zrediguje také vládní odpověd
na dotazy o správní komisí v Če-
chách a dotazy o společnosti Ca
nadian Pacific.
Posl
Rusín
doktor
German
Polák
Vídeň
Halič
Německo
poslanecký sněmovna
Ca nadian Pacifik
12
article
Z Vídně, 24. října. [K. k)
Předseda dr. Sylvester zahajuje schůzi
11. hod. V pokračování podrobné debaty
o dani z totalisateurů
vyslovuje se zpravodaj menšiny posl. Kurande
proti návrhu Šchürffovu, kterým má býti vláda
zmocněna, nařízením do 31. prosince 1917 poplatky
snížiti. To znamená úplnou legistickou nemožnost
legistické novum. Zpravodaj menšiny poslane
Seitz vyslovuje se rovněž proti návrhu Schürifo-
vu. Bylo by to prolhaností, kdyby parlament se usnes
na dani a vládě dal lhůtu 4 roků, ve které by mohla
nechati daň in suspenso. Zpravodaj posl. Fink vy-
slovuje se proti minoritním návrhům posl. Seitze a
Kurandy, které navrhují zvýšení, po případě sní-
žení sazby poplatků. Sněmovna nechť vysloví sou-
hlas s navrženým nikoliv nepatrným zvýšením. Ná-
vrh Schürffův vyhovuje nejvíce stanovisku vlády
otázce té, která ve své předloze též navrhuje
stupňované zvýšení poplatků. Jménem správce mi-
nisterstvo financí může prohlásiti, že finanční sprá-
va s návrhem souhlasí. Jakožto zpravodaj výboru
musí zůstaviti sněmovně se rozhodnouti. Může jen
žádati za přijetí návrhu výboru. Při hlasování za-
mítají se návrhy minoritní. Osnova přijímá se dle
návrhu výboru, dále přijímá se resoluce Schürfí-
Jukelova, ve které se vláda vyzývá, by u vlády
uherské působila, aby stejný zákon byl též pro
Uhry co nejdříve zdělán.
Následujícím bodem pořadu jednacího jes
doktor
Sylvester
Seitz
Fink
Kuranda
Schürffův
Vídeň
Uhry
SchürfíJukelův
13
article
osnova zákona v příčině spotřební dávky
ze šumivých vín. v m
Schůze se přerušuje, aby řečníci se mohli dáti
zapsati. Po opětném zahájení schůze referuje
zpravodaj posl. Miklas o předloze.
Posl. Tusar prohlašuje, že jeho strana s
vyslovuje pro spotřební dávku ze šumivých vín
pokud dávka tato jest myšlena jako daň z pře-
pychu, že se však ohražuje proti některým ustano-
vením této předlohy, pokud mají býti jimi poško-
zeny zájmy krajů, vyrábějících šumivé vino.V
další řeči ohražuje se proti junctím vlády mezi fi-
nančními předlohami a služební pragmatikou, ja-
kož i proti rusínské obstrukci, kterou nelze dobře
pochopiti, pří čemž se musí též pochybovati, pro-
spěje-li rusínskému národu, vezme-li lidová sně-
movna za své. (Rusíní volají: to není naší vinou
Obrafte se na vládu!) Právě projednávané nyní da-
ně nejsou takové, aby zatěžovali lid, a právě prot
nim provádějí Rusíni obstrukci. (Rusíní volají: prot
údělům!) Ani tu nemůžeme s vámi souhlasiti. V
Miklas
Posl
Tusar
Rusín
14
article
Čechách a na Moravě ocitáme se v nejhorší nouzi
a mušíme se ody státu domáhati naléhavé pomoc
pro zemské finance, poněvadž konáme dosti pro
stáf (Rusíni volají: Máte volební právo nebo kurie
všebbécného volebního práva v zemském sněmu.
my ne!) Rusíní přicházejí stále s novými obstrukce-
mi, jež vždy skončí neurčitým způsobem. To ne-
může buditi sympatie. Nýnější vládu, jež dokazuje
veškerým svým jednáním, že jest lidu nepřátel-
skou, bude strana řečníkova i na dále co nej-
příkřejí Šotírati. (Hlučná pochvala u českých soc
demokratů.)
Posl. Wedra prohlašuje, že zavedením daně
ze šumivých vín bude postiženo obyvatelstvo, za-
městnávající se vinařstvím; proto jest povinnost
vlády poskytnouti tomuto obyvatelstvu veškerou
podporu. Se zřetelem k tomu, že finančním plánem
má býti zahájena sanace financí, bude hlasovati
pro předlohu.
Rusín
Posl
Čechy
Morava
15
article
Posl. Staruch dovozuje, že Rusíní by jako
zástupci chudého selského lidu hlasovali rádi pro
daně z přepychu, musí však míti na paměti, jakých
úmyslů má býti finančním plánem dosaženo. Na
to slěžuje sl v zevrubných vývodech do utiskování
Rusínů v Haliči. (Řečník mluví dále.)
Posl. Staruch promlouvá v další své řeči
zevrubně o nouzi rusínských sedláků, způsobené ži-
velními pohromami v Haliči a vyzývá vládu, aby
haličským sedlákům co nejrychleji pomohla. — Na
to mluví rusínsky a v německém doslovu prohlašu-
je, že Rusíni by s hlediska, že touto předlohou se
zatěžují jen bohaté kruhy, hlasovali rádi pro daň z
šumivých vín, protože však nemají k ny-
nější vládě důvěry, musí hlasovati
proti této předloz e. (Pochvala.)
Posl. dr. Zahajkěvič. Lev Levický
Staruch a ryt. Singalevič podávají k osno-
vě zákona řadu pozměňovacích návrhů.
Na to se rozprava přerušuje a pokračuje se
projednávání pilného návrhu
o přehmatech při říšských volbách
ve Ptuji.
Ministr vnitra dr. svob. pán Heinold dovozuje
že v pilném návrhu nejsou uvedeny konkretní sku-
tečnosti, jež by byly volebními přehmaty, nebe
přehmaty úřadními. Vyšetřování, zavedené přes t
tehdejším ministrem vnitra po událostech, sběhnuv-
ších se při volbě v X. volebním okresu štyrském.
neposkytuje sebe menší opory, aby povšechné
výtky v pilném návrhu uvedené mohly býti pova-
žovány za oprávněně. Ani včerejší vývody na-
vrhovatelovy neuvedly v konkretní části tak pod-
statné body, aby poskytovaly dostatečnou příčinu
zavésti o této časově velmi dolehlé záležitosti o-
pětovné vyšetřování, pročež se ministr vyslovuje
proti vyšetřování zvláštním výborem sněmovny.
Posl
Rusíň
doktor
Zahajkěvič
Halič
16
article
Známá ve veřejnosti výtečná, dlouholetá služební
činnost štyrského místodržilele, jenž se těší vše-
obecné úctě a sympatii, vylučuje zrovna, aby se
odpovědělo na osobní, proti němu včera podniknu-
té útoky a ministr liluje, že takový způsob boje
mohl zde býti hájen. (Hlučná pochvala.)
Posl. Einspinner vyslovuje se proti vče-
rejším vývodům posl. Malika a konstatuje, že jest
nesprávným tvrzení, že veřejní funkcionáři zasaho-
vali ve své služební vlastnosti do volebního hnutí.
Posl. Malik napadl také místodržitele hraběte Cla-
ryho. Řečník doufá, že má za sebou převážnou
většinu štyrského obyvatelstva, tvrdí-li, že hr.
Clary získal si tak velikých zásluh o Štyrsko a po-
žívá tak veliké vážnosti a úcty, že útoky nemohou
ho postihnouti. (Pochvala.) Nadávky, které posl.
Malik pronesl proti ministrovi spravedlnosti, maji
svůj původ v motivech ryze osobních. (Pochvala.)
Na návrh posl. Primavesiho se debala
končí. Posl. Sever (generální řečník pro) pro-
hlašuje, že jeho strana bude hlasovati pro pllnost.
Posl
Malik
Claro
17
article
Posl. Günther (generální řečník proti) zři
ká se slova. — Na to poslanec Malik pronáš
doslov.
Polemisuje v doslovu proti poznámkám mini
strovým, který odpověď velmi si ulehčil tím, že
řekl, že jest pod jeho důstojností, aby odpovídal
Řečník polemisuje pak s vývody posl. Einspinnera
(Souhlas.)
Při hlasování nebyla pak přiznána návrhu po
slance Malika pllaost
Posl. dr. Serwatowski podává pílný ná
vrh na otravokání myší a hlemýždů
Návrhy podali posl. Knirsch a soudr. na
prohlášení sociálně-politického výboru za perma
nentní, aby projednal novelu k zákonu o pensij
ním pojišťování.
Dotazy podali-
Posl. Richter a soudr. o opatřeních prot
zvyšování cen kartelů pro výrobu podešvové
kůže.
Posl. Šamalík a soudr. o propuštění náhrad-
ních záložníků a přespočetných vojinů, kteří maj
nárok na úlevy dle §§ 32. a 37. br. z.
Posl
Günther
Malik
doktor
Serwatowski
Richter
Šamalík
18
article
Posl. Okuněvský připominá podaný rusín-
ský pilný návrh týkající se pomoci zemědělskému
obyvatelštvu na zmírnění kalastrofálních následků
živelních pohrom a žádá předsedu, aby vládě do-
poručil postup po smyslu této žádosti. Dále žádá
předsedu, aby upozornil ministerského předsedu,
aby týž odpověděl k dotazům, které podali Rusini
v otázce shroucení zemské samosprávy v zemích
s národně smíšeným obyvalelstvem.
Místopředseda Pogačník odpovídá, že vy
hoví přání p. posl. a že sdělí jeho výroky mini-
sterskému předsedovi.
Posl. Prunar poukazuje na poznámky ve ve-
černíku „Fremdenblattu“, podle kterého místo-
presiden! Jukel zmínil se za své dnešní audience
o poměrech v parlamentu a prohlásil, že dělnost
parlamentu může býti docíleno jenom tím, když se
bude energicky postupovati. (Slyštel Slyštel u če-
ských radikálů), načež panovník odpověděl: Máte
snad pravdu.
Je-li tato zpráva pravdivou, musilo by se ener-
gicky protestovati proti takové radě vicepresiden-
tově. Řečník sice neví,ja k si místopresident Juke
představuje tento energický postup, rozhodně však
jedná se o přehmat, který si poslanecká sněmovna
nemůže nechati líbíti. Řečník táže se presidenta
zdali je ochoten učiniti opatření, aby místopresi-
dent Jukel počinal si při svých projevech opatrně-
ji a zdali chce se postarati o to, aby poslanecká
sněmovna byla chráněna ve svých právech a svo-
bodách. (Hlučná pochvala u českých radikálů.
Vicepresident Pogačnik odpovídá: Dota
pana poslance opírá se o časopiseckou zpráku. Pre-
sidium poslanecké sněmovny nedoslalo žadné ofi-
ciální zprávy. Proto nemobu jako předsedající za-
ujmouti stanovisko ani pro, ani proti. (Výkřiky
českých radikálů.)
Příštischůze vúterý 28. t. m. v 11 ho
dopoledne
Konec schůze o půl 5. hod. odpoledne
Posl
Rusin
Prunar
Pogačnik
Pre
poslanecký sněmovna
Slyštel Slyštel
19
title
Z parlamentních výborů.
20
article
Z Vídně, 24. října. (K. ky)
Vídeň
21
article
Národohospodářský výbor
Národohospodářský výbor
skončil rozpravu o vládní předloze, týkající se
úrazového pojišťování dělníků.
Odborový přednosta dr. ryt. Wolf přímlouva
se za schválení vládní předlohy s doplňky, dopo-
ručenými zpravodajem posl. dr. sl. Lichtem. Po do-
slovu zpravodaje dra. šl. Líchta příkročeno ke hla-
sování. Návrh posl. Choce k § 2.: Pojištění děje se
u pojišťovacích ústavů, jež s označením úrazová po-
jišťovna horníků budou zřízeny v Praze, Krakově
Štyrském Hradcí a Lublani. Ministr vnitra určí způ-
sobem nařizovacím, které skupiny zemí se k tomuto
ústavu přidělují“ zamitá se 18 hlasy proti 11,
navrhovatel ohlašuje jej jako votum minoritní.
§ 5. odst. 1. schvaluje se dodatečný návrh posl. dra
šl. Lichta, který zní: „Při čemž v případě potřeby
mohou býti povolány též osoby nepatřící k před-
stavenstvu“. Dále byl schválen dodatečný návrh
posl. Zieleniewského a Sedláka k § 6. odst. 2., který
zmocňuje vládu zříditi též expositury úrazově po-
jišťovny horníků. Dále schvaluje se návrh posl. dra.
šl. Lichta, že ministři, pověření provedením zákona,
mají učiniti též předběžná, k aklivování ústavu po-
třebná opatření. Dále schvaluje se nový § 8. )
posl. dra. šl. Lichta (stejně znějící s návrhem posl
Seligera), jenž zní: „Úrazům, jež přihodí se při hor-
nictví 1§ 1. zákona o úrazovém pojištěni), rovnají
se úrazům, jež se přihodí na cestě z bydliště do
práce nebo z práce do bydliště, pakliže nebyla
cesta tato přerušena ani z důvodů jsoucích ve
vlastním zájmu pojištěného, ani z jiného důvodu
nesouvisícího s poměrem pracovním. Roční pracovní
výdělek osob, které pro neskončený ještě výcvik
doktor
Wolf
Choc
Štyrský
Lichta
Zieleniewský
Sedlák
Praha
Krakov
Lublaň
22
article
V drobném prodejle
ranní člalo o sobě
večerní
. . . . sa d
Ve filiálkách na venkovi
ranní čisle
večerní
Inneráty
platí se hotově napřed.
Předplncení a inserty přijim
administrace v Marianské ul., a
Tam nacházeji se tál
redakce, tiskárna a sxpedlee
„Národních Listů“
Rukoplay se nevracei
23
article
nejsou vůbec placeny, nebo nejsou placeny plně.
budiž vyměřen v téže výši, jako nejnížki roční prá-
covní výdělek plně placených zřízenců v onom za-
městnání, pro něž se výcvik děje
Dále Pijimá se dolatečný návrh posl. Regera
k tomuto paragrafu 8. al, který zní: Roční pra-
covní výdělek mladistvých pomocníků, vozičkář
a jim na roveň postavených, nesmí však býfl vy-
měřen níže nežli 600 K. Konečně přijsmá se změ-
ňovací návrh posl. dra. šl. Lichta k § 14. odst. 1.
který zní: k rozhodnutí . . . . . . příslušně, jejich
sídlo a obvod se stanoví nařízením. Takové roz-
hodčí soudy buďtež zřízeny buď v sídle báňských
úřadů nebo v sídlech rozhodčího soudu teritoriální
úrazové pojišťovny. Ostatní ustanovění vládní před-
lohy přijímají se beze změny.
Zpravodajem pro sněmovnu byl zvolen posl.
sl. Licht.
Reger
doktor
24
article
Výbor tiskový.
25
article
Z Vídně, 23. října. (K. k)
Ve včerejší schůzí tiskového výboru prohlásil
posl. Hummer, že výbor zamitl až do § 32. všech-
ny pozměňovací návrhy s tím odůvodněním, že chee
setrvali na kompromisu, klerý byl uzavřen mezi
stranami za dřívějšího zákonodárného období. Tím
dala většina výboru na jevo, že nejde ani tak o to,
vytvořiti v tomto zákonodárném období zákon, jako
spíše o to, přiměti plenum a panskou sněmovnu,
aby zaujaly stanovisko. Chce-li výbor býti důsled-
ným, musí vlastně schváliti též §§ 33. až do konce
v předloženém znění. Řečník nebude jako dosud
hlasovati pro předložené znění. Nelze však nikterak
připustiti, aby každý pozměňovací návrh byl za-
mitnut a pak s úchylkou od zásady aby provedeny
byly ve zbývajících paragrafech přece změny. Tim
bylo by odůvodnění nezměněného schválení prvních
paragralů přivedeho přímo in absurdum. Poněvadž
nikdo ve výboru nepřijme návrhy vlády, jež nepo-
chybně spočívají na usnesení ministerské rady, jsou
vlastně pro výbor bezpředmětnými. Řečník je pro
svou oscbu toho názoru, že projednávání tisko-
vého zákona nebude směřovati k níčemu jinému,
než k ustavičnému vzájemnému vyměňování mezi
panskou a poslaneckou sněmovnou. Za télo situace
bylo by jakékoliv další rokování mrháním časua
řečník nebude tudíž klásti nejmenšího odporu
schválení zbývajících paragrafů en bloe-
sercevro l
Tim
Vídeň
Hummer
poslanecký sněmovna
26
article
Sociálně-politický výbor.
Z Vídně, 24. října. (K. k)
Soclálně-politický výbor pokračoval v po-
všechné rozpravě o zákoně na ochran u
pekařských pomocníků. Za rozpravy
prohlásil odbor. přednosta dr. Mataja, že předlo-
ze se dává neprávem odiosní poněkud označení
zákona výminečného. Předloha zajišťuje, třeba
snad neuspokojuje veškeré tužby pekařských děl-
níků, přece leckteré značné pokroky, aniž by po-
škozovala další provozování živností. Při podrob-
ném rokování zjistí se ještě zevrubnějí pravá pod-
stata věci, takže se zajisté doporučuje, aby po-
všechná rozprava byla brzy ukončena. Přiští schůze
ve středu
Justiční výbor.
V justičním výboru pokračovalo se v debatě
o zákoně, jímž mají býti zjednány soudům úlevy.
Příšlí schůze v úterý.
»Fremdenblatt« píše: Jsme upozorňování,
že gm. Czapp nedostavil se do včerejší schůze
užšího výboru pro americkou plavební službu
jako zástupce ministerstvá vojenství, nýbrž jako
povolaná osobnost, jež má poskytnouti vysvětlivky
za ministra zemské obrany. Byl mu přidělen na
ministrovu žádost.
doktor
Mataja
Vídeň
27
article
Politický přehled.
Politický přehled.
Země české.
Odročená schůze německého National-
verbandu o požadavcích německého
sdružení z Čech.
Důležitá porada německého National-
verbandu o německých požadavcích v Če-
chách, kteráž měla zvláště schváliti postup
našich Němců při zahájení nových vídeň-
ských porad vyrovnacích, jich afront proti
místodržiteli a měla nekultivovaně taktice
zjednati indemnitu celého německého Svazu,
porada s velkým napětím očekávaná — neko-
Němec
Čechy
29
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Výstava V. V. Reinera.
Po právu měla by to být výstava jehí
freskového díla. Sama o tom přesvědčuje. Rei-
ner, malíř „kabinetních“ a oltářních obrazů
aspoň zde, nerovná se nikterak Reinerovi
malíři skvělých fresek. I ty jsou tu vystaveny
rozumí se jen ve fotografiích, v nebývalé úpl-
nosti. Ale fotografie selhává vůči fresce, po-
krývající nebo i odstraňující stěny v architekto-
nické koncepci prostoru. Nic nepovídá o slav-
nostnosti nebo vzrušenosti celku a nevyhnutel-
nými deformacemi spíš rozlaďuje nežli po-
učuje. Přes to i po této stránce vykonal Krou-
žek, výstavu pořádající, kus práce důležité.
poněvadž sestavil v těchto fotografiích dobrou
statistiku a topografii Reinerova díla fresko-
vého. Zdůrazňuje tím a doplňuje umělecko-
historickou stránku a metu svých výstava
bylo by nespravedlivým, kdyby nebylo vzpo-
menuto zvláštní práce a péče, kterou tento-
kráte věnoval katalogu, jenž se svými spole-
hlivými poznámkami a vysvětlivkami vypo-
vídá o dosavadním stavu našich vědomostí
Kupeckém i Reinerovi. A někdy i o něco víc.
K freskám na př. přibírá mythologie na stropu
zámečku Najperku u Ml. Boleslavi, jež jsem
na tomto místě poprvé přiřadil k dílu Reine-
rovu, bohužel ve fotografiích ne dostatečných
K tabulovým obrazům oltářní svaté z Oseku.
o jichž existenci poslední monografista Reině-
rův pochyboval, nebo nové objevy z kaple
zámku v Jemništi.
J. Kupecký ukazoval nám své umělecké
rysy určitě a bezpečně teprve od svého třiačty-
řicátého roku. Výstava v Rudolfinu přivedla do
Prahy cbraz, který podobu i umění Kupeckého
předvádí z lef mladších. Miním autoportrét
V V Reiner
Reiner
Kroa
Reinerův
Rein
Rei
Najperk
Boleslav
Osek
Jemniště
Praha
Rudolfinum
30
article
Brery v Míláně a fotografii druhého z Uffizi
ve Florencii. V. V. Reiner také dost pozdě a
ani ještě dost určitě vyslupuje se svým umě-
ním. Nejprve jen jako kreslič komposic před-
loh pro mědiryty, bohužel příliš řemeslnické
a nedokonalé, z nichž mnoho prospěšného ne-
lze vyčísti. Nejstarší jeho fresky vznikly roku
1718 a nejstarší a zároveň jediné datum olejo-
vého obrazu jeho jest rok 1724 na „Zvěsto-
vání P. Marie“ z kostela P. Marie Sněžné
J. O. Jahn ale tvrdí, že mladý Reiner maloval
mnoho krajin a vojenských scén, nejčastěji pá-
rem, po nichž tehdejší amatéři přímo pásli,
Jahn, kdekoliv jej v jeho biografických črtách
starších umělců můžeme kontrolovati, ukazuje
se autorem velmi spolehlivým a hodnověrným
V V Reiner
Marie
P Sněžná
J O
Jahn
Reiner
Florencie
Brera
Mílán
31
article
Reinerovy obrazy této kategorie nesou však
jeho jméno jenom z tradice, arci někdy velmi
staré, jako na př. dvojice v galerií drážďanské
nebo obrazy galerie nostické a v zámku frfed-
landském. Za to jinde tato tradice selhává
hned na první pohled. Je tedy orientace na
tomto poli velmi stížená, nemálo také tím
že Reiner v těchto pracích jeví se velmi ne-
stejným a měnivým. Není divu. Jdeť zřejmě
práce kvasivých let a temperamentní nestá-
losti, jež snadno a měnivě podléhá dojmuz
cizích hotovostí. Starý biograf uvádí takový
vzor: P. Bloemena, co se ale ztěžka dá podle
biografíckých dat srovnati. Nicméně pramen
tušil správně. Holanďané, prošlí Italií, byli asi
prvními inspirátory mladého Reinera; italský
kraj, viděný romantickým zrakem seveřanů
zrcadlící se ve stržích, vodopádech a ruinách
jejich obrazů, na nějž se vneslo něco Lorrainov
světla, jako scenerie mytologií nebo živých
skvrn lidí, ten skýtá Reinerovi materiál k no-
vým variacím. Možno v něm spíše nežli Bloe-
mena tušiti Jana Botha a jcho družinu, a spíše
v leptech nežli v originálech. Barevná škála
v níž je Reiner rozváděl, byla tehdá téměř
obecným majetkem, ať se praží do hněda nebo
Reinerův
Reiner
P Bloemen
Holanďan
Both
drážďanský
32
article
bledne do šeda. V obou případech vyvozená
školskou tradicí a sesilovaná osobním a malíř-
ským temperamentem. Ani mladým umělcůn
tehdá, kteří Prahy neopustili, nezůstala z ná-
zoru neznámá. Tou dobou bylo asi u zdejších
amatérů víc holandských obrazů nežli dnes
lze konstatovati. Ostatek sprostředkovaly
lepty a rytiny, jež byly s to seznámiti zdejší
umělce s celým tvarovým a komposičním re-
pertcarem. Reinerovy krajiny z něho těže
měrou tak značnou a vysokou, že bychom mla-
dého umělce mohli zcela dobře považovati za
přespolního člena římské Benty, jako jím byl
několik desetiletí před tím K. škréta. Vskutku
se někde domnívají, že nutno tuto Reinerovu
příbuznost vysvětliti jedině skutečným jehe
pobytem v Italii, pro nějž arci nemáme přímých
dokladů.
Čtyry velké obrazy ze zámku friedland-
ského, s výjevy mythologickými, dost ověřené
starými nápisy, jsou na výstavě nejlepší
nejzralejší, jak v energickém rysu linearním
tak v efektech osvětlovacích a tonovosti ba-
rev. K jejich hnědé škále druží se dva menš
ze sbírky lobkovické na Mělníce. Strahovská
dvojice je plavá a zběžná. Ve všech žije už
romantika skalních jeskyň, strží, vodopádů
ruin . ..
Nelze se uzavříti dojmu a poznání, že
„kabinetní obrazy“ Reinerovy sice dílo jeho
rozmnožují a co do látky rozhojňují, uměle-
ckou tvářnost a hodnotu malíře fresk neobo-
hacují, nepozměňují a nejméně jsou s to ji pře-
vážiti. I v oltářních malbách je víc virtuosity
nežli vnitrnosti, a jsou-li obrazy osecké vskut-
ku z jeho doby mládí, pak tato časná hoto-
vost může překvapovati a otázka, kde že to
Reiner přivedl k této dovednosti, stává se tím
palčivější. Jeho svatí mají ovšem extasi ve
tváři a pohyblivost akce jak se na barok sluší.
jejich draperie, živé mnohosti, prozrazují všu-
de malebnou duchaplnost a světelné efektý
Reinerův
Bent
Reiner
Praha
Italia
Mělník
osecký vskut
33
article
neméně. „Zvěstování P. Marie“ z roku 1724
stavěli už v osmnáctém věku vysoko a je to
pochopitelno pro jeho silnou výmluvnost ba-
rokní, půvabnost typu i rytmickou hru barev.
vůči nimž se neudrží na př. sv. Jan N. od Do-
minikánů a neobhájí Reinerova autorství oba
obrazy — Transfigurace a Assumpce — v ko-
stele sv. Jindřicha.
Otázky pravosti v této části díla Reine-
rova jsou stejně naléhavé jako jinde, jako ve-
dle v díle Kupeckého, ale kritické odpovědik
nim jistě obtížnější. Půda je stále nejistá a zů-
stane, pokud nepřijdou žádoucí doklady ar-
chivní na pomoc. Stará tradiční nebo kolek-
cionářská udání zhusta jen matou. Odkud na
př. pochází určení dvou živých, barvou sy-
tých a znamenitým štětcem provedených po-
dobizen z obrazárny v Rudolfinu za portrety
manželů Reinerových a za dílo Reinerovo?
Jsou-li jimi, pak se neshoduje s nimi ani podo-
bou ani fakturou malý a delikátní portret ma-
líře-krajináře v rudém plášti téže galerie, vy-
dávaný také za Reinerův autoportret. A stra-
hovská „podobizna muže“, která rovněž ještě
nedávno platila za Reinerovu, nevalně se sho-
duje s jeho uměleckou mluvou. Při nejmenším
její chabá modelace a matný štětec je v díle
Reinerově na pováženou.
Velmi šťastný sběratelský objev učinil
kdysi Dr. H. Toman při náčrtu k fresce Obě-
tování v chrámu v loretanském kostele. Jeho
svěžest a hbitost, světlost a radostnost škály
napovídá všechny dekorativní a koloristické
mety, jež si Reiner při takových úlohách sta-
věl. Kdo je převáděl v mluvu samostatného
obrazu na plátně (čís. 161), obtížil je hmotně
černavými stíny, nepochybně touž rukou,z
níž pochodí „Kristus na kříži“, který nese na
rubu staré označení, že jej Reiner roku 1737
Karel B. Mádl
maloval.
Marie
svatý
Jan
Reinerův
Jindřich
Rein
doktor
H Toman
Reiner
Kristus
Mádl
Rudolfinum