2
masthead
V Praze, ve středu dne 4. listopadu 1903.
Praha
4
article
Na rauní a odpol. listy
přodplácí so-
v Praze v adminislraei
a měsí
na čtvst leta . . . . 6 K —
s dvojí dlonáškon
z2 něsíe
nčtnt leta . . . . 7 K 50h
ve sllelkách: 9 K 30
na měeíc .
Poštou:
na něste
3kei
na čtvrt lela .
s drojí zásilkoe
na měi
na čtvrt lela
Praha
5
article
Revise smlouvy berlínské
z roku 1878.
Revise smlouvy berlínské
z roku 1878.
Onehdejší článek petrohradských „Novostí“
že pro vyřizení veliké otázky balkánské nezbývá
prostředku ráznějšího a spolehlivějšího, než aby
se sešel kongres evropský, jenž by znova pro-
zkoumal a dle nynějších potřeb opravil smlouvu
berlínskou, odhalil pramen, z něhož se vy
pryštilo a posud plyne všechno zlo na jiho-
východě evropském. Petrohradský list prokázal
otázce šťastnější budouenosti na poloostrově
balkánském službu platnější a cennější, než
první chvíli se zdálo. Myšlénka, jím pronesená,
nezapadla mezi kameni, ale vzbudila ihned
ohlas. Nejdříve tam, kde mají špatné svědom
a kde tedy si nepřejí, aby smlouva berlinská
znova vzata byla na přetřes. Zjev už sám sebou
dosti významný!
Proč pak by se nemohla neb neměla stát
předmětem opětných veřejných porad a úvah
jakákoliv smlouva, uzavřená před čtvrt stoletím
v politice mezinárodní? Tyto porady a úvahy
buď potvrdí její dobrotu a užitečnost a spra
vedlivost: pak smlouva potrvá dále; nebo shle-
dají a zjisti škodlivost a nespravedlnost její: pal
bude potřebí, prověsti v ní příslušné změny, vy
konati v ní opravy. Zbytečná tedy revise takové
staré smlouvy není: ještě méně může být
škodlivá neb nebezpečná.
6
article
Odkud tedy vzal se ihned odpor proti ná
vrhu ruského listu, aby smlouva berlínská podro
bena byla důkladné revisi? Odpověď k této
otázce dává dějepis řečené smlouvy. Po ve-
likém vítězství, jehož hrdinství a obětavost ná-
roda ruského ve službách lidskosti, vzděla-
nosti a svobody se dodělaly proti říši turecké
v Evropě, mírem svatoštěpánským zasloužené
ovoce těchto světodějných úspěchův mělo být
zbrani ruské přiřknuto a odevzdáno. Však tu ob-
jevil se s napřaženou rukou strůjce nového ci-
sařství německého, Bismark, a zadržel poslední
ránu, k níž Rusko proti Turecku už bylo sta-
nulo, zmařil provedení míru svatoštěpánského
v souhlase s velmocemi, jež Rusku velikého vi-
tézství nepřály a jimž osvobození křesťanských,
vělšinou slovanských národův na poloostrově
balkánském z barbarské moci turecké bylo trnem
v očích, svolal sjezd diplomatův do Berlína. O
polovice měsíce června do polovice měsíce čer-
vence r. 1878 kongres berlínský zasedal. Vý
Evropa
Rusko
Turecko
Berlín
7
article
sledek jeho byl, že Rusko o vlastní užitek z vi-
tězství nad Tureckem bylo oloupeno; že Bosna
a Hercegovina byly odevzdány Rakousku, aby
prý v nich způsobilo státní a společenský po-
řádek a zabránilo dalším výbuchům nespokoje-
nosti; že Makedonie celá zůstala v moci tu-
recké, jež tím v Evropě byla uznána v dalšt
svrehovanosti a legálnosti své. Osvobozené Bul-
harsko musilo rovněž uznati nad sebou svrcho-
vanost sultánovu. Způsob, jakým má nadále býti
zřízena státní správa turecká v Makedonii, také
byl ustanoven touž smlouvou berlínskou, jejížto
podepsání Rusko nemohlo odepříti, nechtělo-li
vrhnouti se do nové války s četnými a mocnými
odpůrci, vesměs ochránci Turecka poraženého.
Smlouva berlínská z r. 1878 byl zákeřný
vpád Bismarkův do týla vítěznému Rusku. Ode-
vzdáním Bosny a Hercegoviny do správy ra-
kousko-uherské, do správy za určitým účelem
a na dobu sice neurčitou, ale nikoliv věčnou,
Bismark proti Rusku v otázce balkánské opatři
si spojence.
Rusko
Turecko
Bosna a Hercegovina
Rakousko
Makedonie
Evropa
8
article
Od r. 1878 až do r. 1897 mezi Ruskem
Rakousko-Uherskem právě k vůli ustanovením
smlouvy berlínské bylo veliké napjetí. Jak Bosna
a Hercegovina pod „pořadatelskou“ správou ra-
kousko-uherskou, již měl v ruce Maďar, za ten
dlouhý čas vzketla a jak kulturně i hmotně se
ji daří posud, není potřebí tuto široce a podrobně
vykládati. Obyvatelé obou krajův nepřestali upí-
rati toužebné a prosebné zraky své k — Rusku.
Chvílemi podobalo se, že k vůli tomu krvavá
srážka mezi Ruskem a Rakouskem jest neod-
vratná. Štvaní berlínské pracovalo s obou stran.
I státníci maďarští, kteři si oblíbili nauku, že
Bosna a Hercegovina patří ku příští velmoci
uherské, činili se, seč byli, aby sousedské po-
měry rakousko-ruské se neutišovaly a nejasnily.
Mirumilovností ruskou došlo r. 1897 mezi Ru-
skem a Rakouskem k dohodnutí, dosti přátel-
skému, přátelštějšímu, než berlínským škůdcům
všeho Slovanstva bylo příjemno. Teprve touto
dchodou, zjednanou r. 1897, dlouhé soupeřstvi,
jež mezi Ruskem a Rakouskem vyklíčilo ze
smlouvy berlínské, bylo uklidněno.
Maďar
Rusko
RakouskoUhersko
Bosna a Hercegovina
Rakousko
9
article
Však zbyla tu Makedonie, jež po právu
válečném vítěznou zbraní ruskou zároveň s Bul-
harskem měla býti prohlášena za osvobozenou
ze sveřepé moci turecké, ale která v ni vězí po-
sud. Živelní, neoddolatelnou silou přirozených po-
měrův přihlásila se konečně k životu svému
samostatnému. Otázka její jest v popředí dějin
evropských. Včera vyložili jsme na tomto místě
co se děje pro vyřízení její. Car sám jest vn
čmným. Snaha a skutky jeho čelí k vyřízen
smirnému. Návrh nejnutnějších oprav, podaný
sultánovi a jeho sládě jakožto společný elaborá
rakousko-ruský, čeká na brzkou a určitou od-
pověď z Cařihradu. Tím časem proskakují od-
tamtud hlasy, které nevěští brzký zdar společ
ného podniku rakousko-ruského. V těch hlasech
zaznívá našeptávání z Berlína. Že správně jdeme
po této stopě, svědčí obsah jejich.
Makedonie
Cařihrad
Berlín
10
article
Prý v Makedonii — tak odpovídají politi
kové a státníci turečtí ve svých časopisech —
vládlo se od r. 1878 a vládne se posud tak, jak
to ustanovila smlouva berlínská, tak, jak to na-
řidily velmoci evropské, jež řečenou smlouvu
byly podepsaly, mezi nimi prý i Rusko!
Tu vylezlo kopýtko, po němž snadno do-
makati se nohy, jež společnému podniku ra-
kousko-ruskému v otázce makedonské se stavi
do cesty. A odtud snadno se porozumí, pro
petrohradský list vystoupil s návrhem, že jes
nezbytně potřebí, aby k vůli Make doni
se revidovala a změnila smlouva
berlínská z r. 1878. Odtud pak dále jest
pochopitelno, s které strany už se ozval odpor
proti této revisi a změně.
Návrh listu petrohradského ukázal, kde
otázce balkánské vězí kořen všeho zla. Není an
nejmenší pochybnosti, že tato otázka nevyřídí se
po právu a spravedlnosti, pokud ustanovent
smlouvy berlínské trvají v platnosti. Tu dlužno
nasaditi páku, jež všechnu tureckou neřest v
Evropě by vyvrátila. Turecko samo už ukázalo
k této nevyhnutelnosti, chtějíc vymknouti se ná
tlaku rakousko-ruskému.
Makedonie
Rusko
Evropa
Turecko
11
article
Sněmovni komise.
Sněmovni komise.
Rozpočtová komise konala včera o 2. hod. odpol
schůzi. Prof. dr. Fiedler referuje o „Veřejných ná-
rodních školách“. 1. „Náklad na národní školy“ a 2.
„Třem městským školním okresům náhrada za školn
plat“ a navrhuje, aby mislo rozpočtové položky
24,617.119 K bylo zařaděno 31,945.919 K podle zvý-
šení učitelských platů, jak totěž v dodatečné zprávě
zem. výboru je vykázáno. Zvýšení tolo obnáš
8,134.700 K. Dále referuje zpravodaj o příspěvku
učitelskému pensijnímu fondu, který se snižuje ze
2,006.000 K na 1,019.000 K. V příčině položky „Na
podpory z milosti učitelům“ 24.000 K, která by ná-
sledkem zrušení čl. II. zák. z 13. kvělna 1894 odpadla
usnesla se komise školská na tom, aby tato položka
byla zvýšena o 6000 K, tedy na 30.000 K. Účel toholo
zvýšení jest, aby z této položky mohly býti poskyto-
vány dary a podpory z milosti nejen učitelům, nýbrž
i vdovám a sirotkům po učitelich. Poněvadž novým
zákonem, upravujícím platy učitelův odpadá potřeba
položky podpor z milosti pro učitelstvo, lze návrhu
školské komise potud vyhověti, že do rozpočtu vřadl
se položka na podpory pro vdovy a sirolky po učitelich
obnosem 3000 K. Referent navrhuje tedy přijeti tohoto
obnosu 6000 K a schválení zprávy zem. výboru.
Po delší debatě, ve které promluvili posl. hr
Zedtwitz, dr. Fořt a Hoímann, byly návrhy
referentovy přijaty. Tím upravuje se celková potřeb
pro veřejné národní školy na obnos 32,970.919 K.
Hrabě Zedtwit z pojednává pak o potřebě úspor
v národním školství, probírá některé stránky jeho,
v nichž by úspor takových se dalo docíliti a doporu-
čuje úspornost v ohledu tom.
profesor
doktor
Fiedler
Zedtwitz
Fořt
Hoímann
Zedtwit
12
article
Proti vývodům jeho promluvili posl. dr. Schůk-
ker, Kasper, Nowak, dr. Schreiner, Staněl
a referenl
Posl. dr. Fiedler přednášel dále o lil. 2. (Sou-
kromé školy s právem veřejnosti) a navrhl pro evan
gelické školy dolaci 46.000 K.
Posl. Janda navrhuje, aby zemský výbor by
vyzván, by vstoupil v jednání s vládou, by při obou
vysokých školách byla zřízena bohoslovecká
fakulta pro posluchače evang víry. Ve
škeré tyto návrhy byly přijaty.
Při kap. „Zemědělské oddělení při vysokých ško
lách technických v Praze“ navrhl ref. dr. Fiedler
aby zem. výboru bylo uloženo, by dorozuměl se s vlá-
dou a podal sněmu v příštím zasedání zprávu, jak
daleko pokročilo jednání o zřízení zemědělských oddě
lení na obou vys. školách technických v Praze. Před-
náší dále o rozdělování podpor družstevním podnikům
zemědělským. Z celkového obnosu 825.000 K z r
1901-3 byly povoleny podpory v úhrnné částce 767.128
K 58 h, tak že zůstává nepoužitá částka 57.871 K 42h.
Referent vyvozuje, že po zkušenostech, při podporo
vání družstevního ruchu dosud získaných, je důvodno
by byly opraveny zásady v r. 1900 v ohledu tom sta
novené a navrhuje, aby bylo zem. výboru uloženo
by, vyslechnuv dobrá zdání družstevních komitéto
obou odborů zeměď. rady, předložil nové zásady
sněmu.
Posl. dr. Schreiner navrhuje odročení jednán
o této záležitosti za účelem slyšení přísedícího zem
výboru, kterýž návrh byl přijat.
Posl. dr. Ulrich referuje o kap. „Zemský
blázinec v Praze“, vysvětluje podrobně jedno
tlivé položky rozpočtové a navrhuje schválení celkov
položky 972.449 K. Návrh se přijímá, rovněž i úhrad
doktor
Schůk
Kasper
Nowak
Schreiner
Staněl
Posl
Fiedler
K Posl
Janda
Ulrich
Praha
13
article
268.334 K.
Posl. dr. Zintl referuje o zem. blázinci v Kos
monosích (potřeba 487.928 K, úhrada 53.190K
a o zem. blázinci v Dobřanech (potřeba 1.003,62
K. úhrada 142.118 K)
K dotazu posl. dra. Brehma podává přísedíc
zem. výboru Ždárský podrobné vysvětlení v příčině
rozdělení agendy a o poměrech služebních při ústav
dobřanském a sděluje vady tam shledaně a trvá n
potřebě důkladného provedení toho, co v dotyčné
vynesení zem, výboru bylo nařízeno.
Po dalších vývodech posl. dra. Pippicha, dra
Ulricha, který poukázal k nedostalečnému stavu
lékařského personálu v Dobřanech, kde není primál
prvé třídy a kde jeden primář byl odvolán do Opořan
a druhý primář substituován je sekundářem, a refe
renta, který vyslovil zem. výboru důvěru, byly po
ložky rozpočtové přijaty.
K Posl
doktor
Zintl
Brehm
Ždárský
Pippich
Ulrich
Dobřany
14
article
Posl. dr. Ulrich referuje pak o zem. blázine
v Opořanech (potřeba 290.402 K, úhrada 12.100k
a o zemském blázinci v Hor. Beřkovicích (po-
třeba 228.640 K, úhrada 16.860 K). Týž referent sdě-
luje zprávu zem. výboru v příčině zlízení dvou novýcl
mist primářů II. tř v blázinci pražském a v blázine
v Opořanech a navrhuje, aby zem. výbor byl zmocněn
by k účelu tomu potřebný obnos do rozpočtu na r. 190
zařadil Návrhy referentovy se přijímají. K návrhu
posl. dra. Ulricha schváleno, aby v generální zprá-
vě o rozpočtu vysloveno bylo přání, by zem. výbot
předložil sněmu v budoucím zasedání s návrhem vý-
sledky řízení, kteréž vede ve smyslu resoluce z r. 1902
sněmem přijaté o organisaci služ. požitků sekundár
ních lékařů, po případě o úpravě odměny. řídícímu
primáři v ústavě kosmonosském a úpravě požitků ř-
ditelů pražského a dobřanského ústavu
Posl. dr. Fořt navrhuje, aby obnoveno bylo jed-
nání v příčině návrhu zem. výboru v příčině systemi-
sování místa ředitele porodnice a nalezince v Praze
s platem 6000 K, kterýžto návrh byl v dřívější schůz-
zamítnut a menšinou ohlášen jako volum minoritní
Posl. dr. Schücker prohlašuje se pro reasumo-
vání této záležitosti a ve věci samé pro to, aby návrhu
dra. Fořta bylo vyhověno, ale aby zem. výbor by
vyzván docíliti úspory ve správě oněch ústavů, odpo-
vídající platu ředitele, dále, aby místo ředitele bylc
neslučitelno s mandátem poslance zem. nebo říšského
Na to byl návrh dra. Fořta v ohledu formálním
i věeném přijal.
Příšlí schůze ve středu dne 4. t. m. o 11/2 hod
odpoledne.
Posl
doktor
Ulrich
Fořt
Schücker
Beřkovice
Praha
dobřanský ústav Posl
15
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 3. listopadu. (Situace
Uhrách.) Přes to, že se ve straně neodvislosti
vzmáhá nálada pro smír, nejsou dosud za-
žehnány obavy, že se Tiszovi nepodaří uvésti
parlament v pravidelné koleje tak rychle, jak
toho vymáhají tak zvané státní nezbytnosti, totiž
odvod k vojsku, povolení aspoň zatímního roz-
počtu a volby do delegací. Klerikální strana li-
dová a skupina ugronovců trvají dosud na svém
odporu proti vládě Tiszově a tyto dvě strany z
pomoci některých divokých opposičných po-
slanců byly by s to, aby zmařily pravidelně jed-
nání parlamentu na několik neděl. Obavami těm
Tisz
Praha
Uhry
16
article
vysvětlují se hrozby, jež z některých vládních
listů zni na adresu stran obstrukčních. „N. P.
Journal“ píše na př.. „Obstrukce musí býti za
stavena bez vyjednávání a bez jakékoli odměny
prostě proto, že to velitelsky káže zájem národa
a že by pokračování v obstrukci bylo absolutně
bezúčelno. Budou-li však strannické zájmy
chuť ku parlamentním skandálům silnější, než
rozvaha a cit povinnosti, bude nutno obrátiti se
k národu, aby rozhodl u volebního osudí. Před
několika nedělemi liberální strana si nepřála
nových voleb, ano pokládala je pro rozčilenos
voličů za nebezpečné. Ale nyní s dobytým
ústupky v ruce může každý liberální kandidát
předstoupiti před své voliče s pozdviženou hla-
vou. Intelligence a majetné třidy, všichní roz-
vážní přátelé klidného pokroku, tyto osvědčené
podpory liberální strany skupi se kolem jeho pra
poru. Výsledku voleb báti se tedy netřeba. Ná
rod by pak rozhodl, schvaluje-li obstrukci anel
ji odsuzuje, je-li ochoten dopomoci k tomu, aby
zákonitá vůle sněmovní většiny nabyla platnosti.
Tak by se došlo ku přirozenému rozřešení bez
vyjednávání.
17
article
Také bývalý ministerský předseda baron
Banffy nevěří v pokojné rozřešení parlamentn
krise. V rozhovoru s redaktorem „Pesti Hir-
lapu“ vyslovil se: „Boj (s opposicí) musí být
dobojován do konce. Také hr. Tiszovi nezbude
nic jiného, než opposici zlomiti; kapitulace na-
díti se nesmí. Mám za to, že Tisza nejen se bude
musit odvážiti rozpustiti sněmovnu za stavu
ex-lex, nýbrž že k tomu bude přinucen. Volby
za stavu ex-lex příčí se sice písmeni zákona, ale
se stanoviska ústavnosti mám za vhodnější, když
se ve sporu mezi korunou a národem učiní dotaz
přímo k tomuto, než aby se brali na potaz An-
drássy, Khuen a Körber a s té strany se diktoval
program vládě a vládní straně.
Ze Zadru, 31. října. (Úprava jazy
kové otázky.) Obě dalmatské chorvatské
strany, národní i strana práva se dohodly, že př
úpravě jazykové otázky budou postupovati svor
ně a zahájily již minulého úterka společné po
rady. Podkladem porad jest jazykový elaborát
předložený delegátům všech sněmovních stran
místodržitelem bar. Handlem. Obě chorvatsk
strany jsou rozhodnuty opříti se co nejrozhod-
něji pokusu, aby němčina byla uvedena do sprá
vy Dalmacie. Lze se nadíti, že v této otázee pů
jdou s Chorvaty i Srbové i Vlachové.
Ze Zahřeba, 2. listopadu. (Srbsk
schůze.) V neděli měla srbská strana neod
vislosti politickou schůzi v Glině. V přijatýel
na schůzi resolucích žádá se úplná rovnopráv
nost srbské pravoslavné elrkve s římsko-kato
lickou, rovnoprávnost kyrillského písma s latin
kou a právo užívati srbský prapor. Dále v sou
hlase s chorvatskými schůzemi žádá se rozmno
žení ústavních práv a finanční samostatnos
Chorvatska. Srbové v království chorvatskén
se vyzývají, aby volili do sněmu jen takové po-
slance, kteří se zavážou, že budou působitiv
směru těchto resolucí.
Banff
Hir
Khuen
Körber
Chorvat
Srba
Vlach
Dalmacie
Srbsko
Glina
Chorvatsko
Tisza
18
article
Ze Záhřeba, 1. listopadu. (Spor o sva
lého.) Tyto dní bylo oznámeno z Říma, že
v brzku bude prohlášeno za svaté několik rodáko
z koruny sv. Štěpána. Peštské listy prohlásily
tyto budoucí svaté vesměs za Maďary, ač se mezi
ními nachází také bývalý ostřihomský kanovník
Marek, rodilý z Križevců v Chorvatsku. Marek
Križevecký, narozený kolem r. 1580, by! odeho-
vancem vídeňských jezuitů a římského collegia
načež působil v ostříhomské dičcesi, kde byl
r. 1619 od vojáků Rakoczyových spolu s dvěma
jinými jezuity zavražděn. V Chorvatsku byl už
v XVIII, stol. etěn za svatého. Chorvatské lisly
ohražují se nyní proti tomu, aby križevecký ro-
dák Marek byl prohlašován za Maďara.
Z Pešli, 2. listopadu. (Zrušený man
dát.) Proti volbě posl. Jakabffa v okrese sale-
ckém podán u královské kurie protest z toho dů
vodu, že někteři voličové byli Jakabffem pod
placeni. Po důkladném vyšelřování král. kurie
prohlásila volbu Jakabffovu za neplatnou, poně
vadž nabyla přesvědčení, že 96 voličů bylo sku-
tečně uplaceno korteši Jakabffovými. Když se
odpočítalo těchto 96 neplatných hlasů, shledáno
že nutno pokládati za zvoleného protikandidáta
Koukola, jenž má většinu 11 hlasů. Jakabffy od-
souzen k náhradě soudních útrat, jež obnášeji
13.433 K mimo 5000 K, jež si účtuje advokát
žalující strany. Byla to tedy drahá kandi-
datural
Štěpán
Maďar
Marek
Rakoczyový
Jakabffový
Koukola
Záhřeb
Řím
Chorvatsko
19
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 3 listopadu.
Stambulovci v Bulharsku vyhráli.
Volby do národního sobrání jsou dokonány
vládní klackáři zvítězili, spojená národní oppo
sice dosáhla jen asi třetiny všech mandátů. Tin
zvítězilo v Bulharsku hrubé násilí, šílená zloba
šovenská perverse. Nemožno nic dobrého proro
kovati státu, kde takové živly nečisté, každého
zločinu schopné, osvojily si diktaturu.
Hlavní město bylo za voleb hrobově ticho
Tu je moc klackářská největší, svoboda nej-
menší. Obyvatelstvo sofijské neodvážilo se vo-
lebního boje s vládním klackářstvím. Za to na
venkově nastala pravá anarchie. Všechny listy
jsou přeplněny zprávami o neslýchaném násilí.
zbíjení, zastrašování a vraždění. Klackáři stam-
bulovci všude měli volnou ruku, chránily je
úřady, policie i vojsko. Ministr vnitra sice vydal
okružník, kterým násilí zakazuje, ale to je pouze
důkaz jeho licoměrnosti, neboť nedlouho před
tím sám vystupoval ve schůzích jako hlasatel
násili a vyzýval k němu. Proto tento zákon platil
tolik, jako pobídnutí klackářův, aby se neostý-
chali a prali do národní opposice ze všech si
Kde se klackáři dopustilí zbití nebo zabití, poli-
cie nikde nebyla s to vypátrati pachatele. Na-
proti tomu členy opposice zavírala již pro pouh
domnění, že by se mohli dopustiti volebního ná
sílí, ano i pro fingované podezření ze zločinův
Praha
3 listopad
Bulharsko
Tina
20
article
o kterých se jim ani nezdálo. Tím hůře pro
vládní stranu a vládu, neboť za takových okol
ností jeví se jediným pachatelem všech nespo
četných násilností.
V Tatarpazardžiku klackáři se převlekli z
Turky a přepadli schůzi opposice. V Novoselefeh
z úkrytu stříleli na Daneva a jeho přívržence, př
čemž ranili 15 osob.
Někteří povstalci, vrátivše se z Make
donie, na př. vůdce čety poručík Atanasovi
s několika komity vypravili se do Novoselec bi
opposičníky. Deset jiných povstalců vypra
vilo se za týmž účelem do Caribrodu.
Hlavním účelem vlády a klackářů bylo, do
sáhnouti, aby nikde zvolen nebyl Danev. Protože
Danev přese vše zvolen, hlavního účelu vlády
nedosaženo.
Atanasov
21
article
Roztržka mezi Ruskem a Bulharskem
Stejné příčiny, stejné následky. Opětné na
stolení stambulovštiny v Bulharsku muselo do-
vésti k úplné roztržce mezi Ruskem a Bulhar-
skem jako před lety, když stambulovština byla
nastolena svým zakladatelem, Štěpánem Stam
bulovem. Kníže Koburský stambulovštinou začal
a stambulovštinou končí. Nedáť se mysliti, že by
ho Rusko po druhé přijalo na milosť a po druhé
se jím dalo oklamati.
Tyto dni vrátil se do Sofie bulharský plno-
mocný ministr v Petrohradě Stančev. Nejprve
hovořili, že je to pouze dovolená, ale když si
Stančev trvale najal byt, bylo viděti, že se již
do Petrohradu nevrátí. Hrabě Lamzdorf ně-
kolikrát mu vyslovil politování nad tím, že Bul-
harsko nemá určité a důsledné zahraničné poli-
tiky. Když vláda bulharská každým dnem okatěji
vystupovala jako zapřisáhlý nepřitel Ruskaa
prozrazovala, že si sama roztržky přeje, dalšt
pobývání Stančeva v Petrohradě stalo se zby
tečným.
Rozumí se, že Rusko není slepo a vidí
této politice jako pravého vinníka Ferdinanda
Koburga. On prozatím ještě říká pouze, že „se
chce odvrátiti od Ruska a přichýliti se k Evropě“
ale co to znamená, je známo již z jeho vlastníh
panování i ze zlořádů, které v Srbsku napáchal
Milan.
Stámbulovsko-koburskému Bulharsku Ru
sko nebylo povinno žádnou slovanskou láskou
vzájemnosti.
Bulhar
Stam
Kníže
Stančev
Koburg
Milan
Rusko
Bulharsko
Sofie
Petrohrad
Evropa
Srbsko
22
article
Poslavení ministerstva Combesova.
Poslavení ministerstva Combesova.
Rozhodnulí o něm stane se možná dne
ve sněmovně poslanecké, v níž jednati se bude
znovu o známých událostech na burse práce.
Vládni strana zajisté při jednání bude hledati formu,
aby mohla vyslovena býti ministerstvu důvěr
také socialisty. Tito až po dnes trvali ale na
tom, aby Combes nechal padnouti náčelník
policejního Lépina; Combes až dosud se ale
vzpíral. Proto prý, že Lépine náleží k osobním
přátelům Loubetovým. Již ale propaguje se, jak
ujišťuje pařížská »Patrie«, myšlenka, aby pan
Lépine byl sice z policejní hodnosti své odstra-
něn, ale za to jmenován pro příjemné míst
vyslance francouzského ve Vídni
kdež pan Reverseaux cití prý se již zna-
veným, takže by rád je — dle téhož listu —
opustil. Mimochodem při tom zaznamenáváme,
že také pan Bihourd bude prý z Berlina
odvolán, protože nedovedl si získati přizně tamn
osady francouzské a dále proto, že prý dve
akce diplomatické se mu nezdařily. Jaké, o tom
pařížské listy zatím mlčí . ..
Však také kdyby zbyl se afféry Lépinovy
pan Combes bude se musit činit dále, aby od-
stranil také naznačené již rozpory ve vládn
straně v senátu pro otázku středního školství
Tam socialisté přejí si totiž zavedení stálníh
monopolu ve školství středním, Combes sáma
většina vládní strany toliko monopolu světského,
totiž aby vyučovati směli na školách středních
pouze učitelé světští, při této podmínce aby ale
jinak vyučování bylo svobodné. Tyto rozpor
mezi oběma skupinami vládní strany ale pan
Combes nemohl po dnes vyrovnati. Pokoušeti
se bude i na dále sám o to aneb ponechá úko
ten svému nástupci?
Loubetův
Lépine
Reverseaux
Bihourd
Lépinův
Combes
Vídeň
Berlín
Patria
23
article
Nové ministerstvo italské.
Nehledí li se k osobě ministerského pře
sedy Giolitta, jenž býval již ministerským před-
sedou a kterýž tehdy, ač liberál, choval se ve
vnitřní i vnější politice obojetně, počínaje si dle
poměrů sněmovný i dle vůle královy, poutají
nové vládě Giolittově pozornost zvláště jen ještě
Tittoni, jako nový ministr vnějších vécí
Luzzati, jako ministr státního pokladu. Tit-
tona, jehož nediplomatickou, čisté úřadnickou
minulost předešle byli jsme vylíčili, prý tisk
italský spíše jen útrpně posuzuje. »Corriere della
Sera« praví o něm, že byl by býval dobrým
ministrem — orby. Jako prefekt osvědčil mou-
drost, ale diplomatický tatent musí prý teprv
ukázati. Jestiť v oboru svém úplně nováčkem-
Soudí se tudiž, že Tittoni bude pouhým vyko-
navatelem vůle Giolittovy a ještě spíše — krá
lovy. Za to Luzzatti jest znám jako obratny
finančník a zkušený národohospodář. Obratnos
svou osvědčil již za své účasti při vyjednáván
o smlouvy obchodní. Proto také Giolitti se ra
ději s radikály rozešel, než aby se byl zřek
jeho spolupůsobení. Tak ovšem veta jest po
naději levice, že bude dosazeno ministerstvo
čistě demokratické. Luzzatti jest smýšlení spíše
konservativního; osobním smýšlením svým přá
vždy dobrým stykům s Francií
Rozpínavost Německa a finanční jeho politika
»Times« londýnské, vzpominajíce nedávných
porad v Německu o uzdravení říšských financí
píší: »Za posledního desítileti byla »expanse
hlavním heslem v Německu a politika expans
V drobném prodejii
raaní číslo o sobě . . . za g
.. za 2h
odpolední
Ve flialkách na venkově
10h
ranní čnal.
. . . . . . . 3b
sdpoleduí
Inserát
platí se hotově napřei
Přečplscení a lnserty přijíni sdmini-
strace v Miarianské ulici č.z.
Tam naeházejí se těž redale
tiskárna a ezpedice „Náredních Listů-
Rukopisy se nevracsji
Giolitt
Luzzati
Tittoni
Tit
Francie
Německo
Miarianský ulice
Times
Corriere della Ser
24
article
sledována byla důkladně, jako vše, co vláda
německá podniká. Ale expanse stojí pe-
níze, a otázka, jak daleko jest německý lid
ochoten a způsobilý něsti útraty politiky, k níž
byl tak zavázán, jest dnes nejzajímavější otázkou
německé politiky«.
Reorganisace italské moci branné.
»Dailly Mirror«, nový denník pro ženy,
který vyšel včera poprvé nákladem »Daily Mailu«,
debutuje zajímavým sdělením, že na přání krále
má býti jmenována komise, jež do šesti měsínů
má podati návrhy na úplnou reorganisaci britské
moci námořní i vojenské. Získána tak nová
lhůta pro mír světový?
Chyba tisku. Ve včerejším našem čl. „Ru-
sko a Mandžurie“ vytištěno, že Mandžurie jest
půldruhakrát větší evropského Ruska
pětkrát větší Rakousko-Uherska. Má státi: půl-
druhakrát větší Rakousko-Uherska a pětkrát větš
evropského Turecka.
Mandžurie
Rusko
Rakousko
Uhersko
Turecko
Dailla Mirror
Daily Maila
25
article
Zemské sněmy.
Zemské sněmy.
Sněm markrabství moravského
(Zvláštní telf. zpr. »Národních Listů«.)
(I. zasedání schůze 30.)
V Brně, 3. listopadu
Schůzi zahajuje zemský hejtman hr. Vetter
o 1.10 bod.
Návrh poslance Nováka a soudr. v příčině
úpravy zákona o silničních výborech přikázán byl
bez 1. čtení výboru pro záležitosti obecní.
Sněm přechází k jednacímu pořadu.
Posl. Brandhuber podává zprávu o roz-
počtu spojeného moravského fondu zemského n
rok 1903 a 1904.
Posl. dr. Stránský: Slavný sněme: Ujišťuj
předem, že není mým úmyslem prolahovati jednán
tohoto sněmu nějakou dlouhou řečí. Nikoliv sna
proto, že bych měl za zbytečné, zde pronésti delš
řeč a naše české stanovisko, nýbrž že pokládám z
marné mluviti v tomto sněmu o spravedlivých na-
šich požadavcích. Pokládám to proto za marné, že
sněm tento není přístupným pro hlas práva a spra-
vedlnosti (Tak jest!) Sněm tento není legálním za-
stupitelstvím země, jejího obyvatelstva, sněm tento
jes klikou několika lidí, oligarchií v rukou něme-
ských, která vládne sama tak, jak chce a nikoliv
tak, jak právo a spravedlnost poroučí. (Tak jest!)
Proto nemůže býti tento sněm výrazem přán
obyvatelstva této země, ježto jest výrazem násilí
proti právu a zákonu. A proto také vláda zacházís
ním tak, jak jsme toho dnes svědky, kdy musíme
jednati o dvou rozpočtech najednou. Kdyby vláda
dbala důstojnosti tohoto sněmu, svolala by jej vždy
včas, by mohl vyříditi svůj rozpoče.
Vetter
Novák
Posl
doktor
Stránský
Brno
spojený moravský fond
26
article
Měli bychom se za to hanbiti, když máme dnes
dne 2. listopadu jednati a usnášeti se o rozpočtu na
rok 1903, kdy již výdaja v něm navržené dávno
byly vyplaceny a příjmy vyzvednuty, kdy vlastně
přichází sněm s křížkem po funuse. Vláda, nesvolá-
vajíc sněm, ukazuje, že si ho neváží a neváží si ho
proto, že není výrazem přání obyvalelstva této země
A zemský výbor nemá tolik energie, by na vládě
důrazem požadoval včasné svolání sněmu. (Tak
jestl
Zemský výbor ostatně sám dopustil se nezáko-
nitosti tím, že vybíral zemské přírážky beze všeho
předchozího svolení sněmu, jen na základě vlastního
usnesení, které předložil k nejvyššímu schválení, a
měl věděti, že zemské zřízení nezná žádnou formu
pro to, že by usnesení zemského výboru mělo byt
předkládáno k sankci. (Souhlas.
Namítne se snad: Vláda sněm nesvolala, zem-
ské hospodářství nesmělo býti tím zastaveno. Ale tak
věc nestují. Kdyby vláda věděla, že má před sebou
zemský výbor, který na sebe nechce vzíti zodpověd-
nost, pak by jednala jinak. Svolala by včas sněm.
aby mohl vyříditi zemské potřeby. Rád bych zna
ministerského předsedu, který by sněm nesvolal.
kdyby zemský výbor se vší rozhodností na to nalé-
hal. Ale vím také, proč zemský výbor takovou roz-
hodnost proti vládě neobjevuje. Bojí se, že by vlad
mohla pohroziti rozpuštěním snému a zavedením
jiných volebních řádů, kdežto na základě nynějších
se udržuje posud nepřirozená německá většina
vesla, a proto ze strachu mlčí.
27
article
Finanční ministr zemský pan dr. Fux, ač ví, ž
vybíráním zemských přirážek bez svolení sněmu do-
pouští se nezákonností, přece nedělá si z toho ve
liké svědomí a říká: Já zemskou přirážku nevybírám
přijímám jen peníze berními úřady již sebrané. T
jest ovšem laciná výmluva a dobrá v nouzi. Ale pá-
nové z vělšiny tohoto sněmu mohli by věděti, ž
nemáme v zemském zřízení žádného § 14. a proto
zemský výbor měl by s vládou mluviti rozhodně.
Měl by s celou většinou tohoto sněmu sáhnout
třeba k obstrukci. Vždyť pánové z této strany do
vedli obstruovati již na říšské radě, kterou si sami
utvořili.
My můžeme věru říci: Ani této říšské rady ne-
bude, dokud nebude změněn dosavadní systém vlády.
dokud nebude nám dáno zadostučinění za 17. říjen,
dokud nebude učiněno zadost našemu požadavku p
zřízení české university. (Výborně! Hlučný sou-
hlasl
Říšská rada jest váš sbor, vaše bašta a naš
snahou bude, baštu tuto ztéci, třeba za nepřímé vasí
pomoci.
Vaši krajané v království českém ochromují čin-
nost českého sněmu obstrukcí, která jest však ne-
upřímnou. Neboť o tom jsem přesvědčen: zemský
výbor v království bude úřadovati dále a budou to
právě Němci, kteří půjdou žádati za svolání sněmu
Máme jednati o rozpočtu a jeho položkách. At
vypadají v něm číslice jakkoliv: dokud nebude na-
lezena úhrada pro nespokojenost našeho národa.
dotud nebude klidu, nebude klidné práce v tomto
sněmu.
doktor
Fux
Němec
28
article
Za zpravodajství poslance dra, Grossa jednáno
bylo o opětném zřízení stipendií pro kandidáty učitel-
ství obou národností, kteří se zavážou, že nabudou
učitelské způsobilosti pro češtinu a němčinu na střed-
ních školách českých i německých. Ve věci této byly
dva návrhy. V návrhu většiny školního odboru byla
další podmínka, že stípendia počtem čtyř po 800 K
uděli se kandidátům učitelství, kteří složili zkoušku
dospělosti na středních školách českých a zase další
čtyři stipendia po 800 K na školach německých. Letos
svými návrhy poskytli jsme vám, pánové, z německé
strany, možhost, podati též vlastní návrhy, které má
projednávati 18členný výbor. Ještě jsme se ve výboru
tom nesešli a již jste sami ukázali, že nejde vám
o smír. Proti vaším požadavkům jsme se posud ne-
vyslovíli, nevyslovili jsme se v tomto směru ani proti
vašemu návrhu kuriátního veta, ale vy ústy poslance
dra. Oberleithnera již postavili jste své »Nikdy !« v
otázce zřízení české university, naší životní ctázce,
v otázce cti, budoucnosti našeho národa! (Souhlas)
A při tom máte ještě tolik smělosti, že v prolha-
ných svých orgánech viníte mne, že mařím možnost
dohody. Na vaše »Nikdy!« v olázce universitní máme
tuto odpověď: Dle toho, jak zachováte se v ní, dle
toho budeme také jednati s vámi. Nebude smíru, ne-
bude-li české universityl