ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 5d196590-70d6-11dc-9673-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 56, person 70, org 8, work 1
1 masthead
Ročnik XXXXIl
2 masthead
V Praze, ve středu dne 4. listopadu 1903.
Praha
3 masthead
Číslo 301.
4 article
Na rauní a odpol. listy přodplácí so- v Praze v adminislraei a měsí na čtvst leta . . . . 6 K — s dvojí dlonáškon z2 něsíe nčtnt leta . . . . 7 K 50h ve sllelkách: 9 K 30 na měeíc . Poštou: na něste 3kei na čtvrt lela . s drojí zásilkoe na měi na čtvrt lela
Praha
5 article Revise smlouvy berlínské z roku 1878.
Revise smlouvy berlínské z roku 1878. Onehdejší článek petrohradských „Novostí“ že pro vyřizení veliké otázky balkánské nezbývá prostředku ráznějšího a spolehlivějšího, než aby se sešel kongres evropský, jenž by znova pro- zkoumal a dle nynějších potřeb opravil smlouvu berlínskou, odhalil pramen, z něhož se vy pryštilo a posud plyne všechno zlo na jiho- východě evropském. Petrohradský list prokázal otázce šťastnější budouenosti na poloostrově balkánském službu platnější a cennější, než první chvíli se zdálo. Myšlénka, jím pronesená, nezapadla mezi kameni, ale vzbudila ihned ohlas. Nejdříve tam, kde mají špatné svědom a kde tedy si nepřejí, aby smlouva berlinská znova vzata byla na přetřes. Zjev už sám sebou dosti významný! Proč pak by se nemohla neb neměla stát předmětem opětných veřejných porad a úvah jakákoliv smlouva, uzavřená před čtvrt stoletím v politice mezinárodní? Tyto porady a úvahy buď potvrdí její dobrotu a užitečnost a spra vedlivost: pak smlouva potrvá dále; nebo shle- dají a zjisti škodlivost a nespravedlnost její: pal bude potřebí, prověsti v ní příslušné změny, vy konati v ní opravy. Zbytečná tedy revise takové staré smlouvy není: ještě méně může být škodlivá neb nebezpečná.
6 article
Odkud tedy vzal se ihned odpor proti ná vrhu ruského listu, aby smlouva berlínská podro bena byla důkladné revisi? Odpověď k této otázce dává dějepis řečené smlouvy. Po ve- likém vítězství, jehož hrdinství a obětavost ná- roda ruského ve službách lidskosti, vzděla- nosti a svobody se dodělaly proti říši turecké v Evropě, mírem svatoštěpánským zasloužené ovoce těchto světodějných úspěchův mělo být zbrani ruské přiřknuto a odevzdáno. Však tu ob- jevil se s napřaženou rukou strůjce nového ci- sařství německého, Bismark, a zadržel poslední ránu, k níž Rusko proti Turecku už bylo sta- nulo, zmařil provedení míru svatoštěpánského v souhlase s velmocemi, jež Rusku velikého vi- tézství nepřály a jimž osvobození křesťanských, vělšinou slovanských národův na poloostrově balkánském z barbarské moci turecké bylo trnem v očích, svolal sjezd diplomatův do Berlína. O polovice měsíce června do polovice měsíce čer- vence r. 1878 kongres berlínský zasedal. Vý
Evropa Rusko Turecko Berlín
7 article
sledek jeho byl, že Rusko o vlastní užitek z vi- tězství nad Tureckem bylo oloupeno; že Bosna a Hercegovina byly odevzdány Rakousku, aby prý v nich způsobilo státní a společenský po- řádek a zabránilo dalším výbuchům nespokoje- nosti; že Makedonie celá zůstala v moci tu- recké, jež tím v Evropě byla uznána v dalšt svrehovanosti a legálnosti své. Osvobozené Bul- harsko musilo rovněž uznati nad sebou svrcho- vanost sultánovu. Způsob, jakým má nadále býti zřízena státní správa turecká v Makedonii, také byl ustanoven touž smlouvou berlínskou, jejížto podepsání Rusko nemohlo odepříti, nechtělo-li vrhnouti se do nové války s četnými a mocnými odpůrci, vesměs ochránci Turecka poraženého. Smlouva berlínská z r. 1878 byl zákeřný vpád Bismarkův do týla vítěznému Rusku. Ode- vzdáním Bosny a Hercegoviny do správy ra- kousko-uherské, do správy za určitým účelem a na dobu sice neurčitou, ale nikoliv věčnou, Bismark proti Rusku v otázce balkánské opatři si spojence.
Rusko Turecko Bosna a Hercegovina Rakousko Makedonie Evropa
8 article
Od r. 1878 až do r. 1897 mezi Ruskem Rakousko-Uherskem právě k vůli ustanovením smlouvy berlínské bylo veliké napjetí. Jak Bosna a Hercegovina pod „pořadatelskou“ správou ra- kousko-uherskou, již měl v ruce Maďar, za ten dlouhý čas vzketla a jak kulturně i hmotně se ji daří posud, není potřebí tuto široce a podrobně vykládati. Obyvatelé obou krajův nepřestali upí- rati toužebné a prosebné zraky své k — Rusku. Chvílemi podobalo se, že k vůli tomu krvavá srážka mezi Ruskem a Rakouskem jest neod- vratná. Štvaní berlínské pracovalo s obou stran. I státníci maďarští, kteři si oblíbili nauku, že Bosna a Hercegovina patří ku příští velmoci uherské, činili se, seč byli, aby sousedské po- měry rakousko-ruské se neutišovaly a nejasnily. Mirumilovností ruskou došlo r. 1897 mezi Ru- skem a Rakouskem k dohodnutí, dosti přátel- skému, přátelštějšímu, než berlínským škůdcům všeho Slovanstva bylo příjemno. Teprve touto dchodou, zjednanou r. 1897, dlouhé soupeřstvi, jež mezi Ruskem a Rakouskem vyklíčilo ze smlouvy berlínské, bylo uklidněno.
Maďar Rusko RakouskoUhersko Bosna a Hercegovina Rakousko
9 article
Však zbyla tu Makedonie, jež po právu válečném vítěznou zbraní ruskou zároveň s Bul- harskem měla býti prohlášena za osvobozenou ze sveřepé moci turecké, ale která v ni vězí po- sud. Živelní, neoddolatelnou silou přirozených po- měrův přihlásila se konečně k životu svému samostatnému. Otázka její jest v popředí dějin evropských. Včera vyložili jsme na tomto místě co se děje pro vyřízení její. Car sám jest vn čmným. Snaha a skutky jeho čelí k vyřízen smirnému. Návrh nejnutnějších oprav, podaný sultánovi a jeho sládě jakožto společný elaborá rakousko-ruský, čeká na brzkou a určitou od- pověď z Cařihradu. Tím časem proskakují od- tamtud hlasy, které nevěští brzký zdar společ ného podniku rakousko-ruského. V těch hlasech zaznívá našeptávání z Berlína. Že správně jdeme po této stopě, svědčí obsah jejich.
Makedonie Cařihrad Berlín
10 article
Prý v Makedonii — tak odpovídají politi kové a státníci turečtí ve svých časopisech — vládlo se od r. 1878 a vládne se posud tak, jak to ustanovila smlouva berlínská, tak, jak to na- řidily velmoci evropské, jež řečenou smlouvu byly podepsaly, mezi nimi prý i Rusko! Tu vylezlo kopýtko, po němž snadno do- makati se nohy, jež společnému podniku ra- kousko-ruskému v otázce makedonské se stavi do cesty. A odtud snadno se porozumí, pro petrohradský list vystoupil s návrhem, že jes nezbytně potřebí, aby k vůli Make doni se revidovala a změnila smlouva berlínská z r. 1878. Odtud pak dále jest pochopitelno, s které strany už se ozval odpor proti této revisi a změně. Návrh listu petrohradského ukázal, kde otázce balkánské vězí kořen všeho zla. Není an nejmenší pochybnosti, že tato otázka nevyřídí se po právu a spravedlnosti, pokud ustanovent smlouvy berlínské trvají v platnosti. Tu dlužno nasaditi páku, jež všechnu tureckou neřest v Evropě by vyvrátila. Turecko samo už ukázalo k této nevyhnutelnosti, chtějíc vymknouti se ná tlaku rakousko-ruskému.
Makedonie Rusko Evropa Turecko
11 article Sněmovni komise.
Sněmovni komise. Rozpočtová komise konala včera o 2. hod. odpol schůzi. Prof. dr. Fiedler referuje o „Veřejných ná- rodních školách“. 1. „Náklad na národní školy“ a 2. „Třem městským školním okresům náhrada za školn plat“ a navrhuje, aby mislo rozpočtové položky 24,617.119 K bylo zařaděno 31,945.919 K podle zvý- šení učitelských platů, jak totěž v dodatečné zprávě zem. výboru je vykázáno. Zvýšení tolo obnáš 8,134.700 K. Dále referuje zpravodaj o příspěvku učitelskému pensijnímu fondu, který se snižuje ze 2,006.000 K na 1,019.000 K. V příčině položky „Na podpory z milosti učitelům“ 24.000 K, která by ná- sledkem zrušení čl. II. zák. z 13. kvělna 1894 odpadla usnesla se komise školská na tom, aby tato položka byla zvýšena o 6000 K, tedy na 30.000 K. Účel toholo zvýšení jest, aby z této položky mohly býti poskyto- vány dary a podpory z milosti nejen učitelům, nýbrž i vdovám a sirotkům po učitelich. Poněvadž novým zákonem, upravujícím platy učitelův odpadá potřeba položky podpor z milosti pro učitelstvo, lze návrhu školské komise potud vyhověti, že do rozpočtu vřadl se položka na podpory pro vdovy a sirolky po učitelich obnosem 3000 K. Referent navrhuje tedy přijeti tohoto obnosu 6000 K a schválení zprávy zem. výboru. Po delší debatě, ve které promluvili posl. hr Zedtwitz, dr. Fořt a Hoímann, byly návrhy referentovy přijaty. Tím upravuje se celková potřeb pro veřejné národní školy na obnos 32,970.919 K. Hrabě Zedtwit z pojednává pak o potřebě úspor v národním školství, probírá některé stránky jeho, v nichž by úspor takových se dalo docíliti a doporu- čuje úspornost v ohledu tom.
profesor doktor Fiedler Zedtwitz Fořt Hoímann Zedtwit
12 article
Proti vývodům jeho promluvili posl. dr. Schůk- ker, Kasper, Nowak, dr. Schreiner, Staněl a referenl Posl. dr. Fiedler přednášel dále o lil. 2. (Sou- kromé školy s právem veřejnosti) a navrhl pro evan gelické školy dolaci 46.000 K. Posl. Janda navrhuje, aby zemský výbor by vyzván, by vstoupil v jednání s vládou, by při obou vysokých školách byla zřízena bohoslovecká fakulta pro posluchače evang víry. Ve škeré tyto návrhy byly přijaty. Při kap. „Zemědělské oddělení při vysokých ško lách technických v Praze“ navrhl ref. dr. Fiedler aby zem. výboru bylo uloženo, by dorozuměl se s vlá- dou a podal sněmu v příštím zasedání zprávu, jak daleko pokročilo jednání o zřízení zemědělských oddě lení na obou vys. školách technických v Praze. Před- náší dále o rozdělování podpor družstevním podnikům zemědělským. Z celkového obnosu 825.000 K z r 1901-3 byly povoleny podpory v úhrnné částce 767.128 K 58 h, tak že zůstává nepoužitá částka 57.871 K 42h. Referent vyvozuje, že po zkušenostech, při podporo vání družstevního ruchu dosud získaných, je důvodno by byly opraveny zásady v r. 1900 v ohledu tom sta novené a navrhuje, aby bylo zem. výboru uloženo by, vyslechnuv dobrá zdání družstevních komitéto obou odborů zeměď. rady, předložil nové zásady sněmu. Posl. dr. Schreiner navrhuje odročení jednán o této záležitosti za účelem slyšení přísedícího zem výboru, kterýž návrh byl přijat. Posl. dr. Ulrich referuje o kap. „Zemský blázinec v Praze“, vysvětluje podrobně jedno tlivé položky rozpočtové a navrhuje schválení celkov položky 972.449 K. Návrh se přijímá, rovněž i úhrad
doktor Schůk Kasper Nowak Schreiner Staněl Posl Fiedler K Posl Janda Ulrich Praha
13 article
268.334 K. Posl. dr. Zintl referuje o zem. blázinci v Kos monosích (potřeba 487.928 K, úhrada 53.190K a o zem. blázinci v Dobřanech (potřeba 1.003,62 K. úhrada 142.118 K) K dotazu posl. dra. Brehma podává přísedíc zem. výboru Ždárský podrobné vysvětlení v příčině rozdělení agendy a o poměrech služebních při ústav dobřanském a sděluje vady tam shledaně a trvá n potřebě důkladného provedení toho, co v dotyčné vynesení zem, výboru bylo nařízeno. Po dalších vývodech posl. dra. Pippicha, dra Ulricha, který poukázal k nedostalečnému stavu lékařského personálu v Dobřanech, kde není primál prvé třídy a kde jeden primář byl odvolán do Opořan a druhý primář substituován je sekundářem, a refe renta, který vyslovil zem. výboru důvěru, byly po ložky rozpočtové přijaty.
K Posl doktor Zintl Brehm Ždárský Pippich Ulrich Dobřany
14 article
Posl. dr. Ulrich referuje pak o zem. blázine v Opořanech (potřeba 290.402 K, úhrada 12.100k a o zemském blázinci v Hor. Beřkovicích (po- třeba 228.640 K, úhrada 16.860 K). Týž referent sdě- luje zprávu zem. výboru v příčině zlízení dvou novýcl mist primářů II. tř v blázinci pražském a v blázine v Opořanech a navrhuje, aby zem. výbor byl zmocněn by k účelu tomu potřebný obnos do rozpočtu na r. 190 zařadil Návrhy referentovy se přijímají. K návrhu posl. dra. Ulricha schváleno, aby v generální zprá- vě o rozpočtu vysloveno bylo přání, by zem. výbot předložil sněmu v budoucím zasedání s návrhem vý- sledky řízení, kteréž vede ve smyslu resoluce z r. 1902 sněmem přijaté o organisaci služ. požitků sekundár ních lékařů, po případě o úpravě odměny. řídícímu primáři v ústavě kosmonosském a úpravě požitků ř- ditelů pražského a dobřanského ústavu Posl. dr. Fořt navrhuje, aby obnoveno bylo jed- nání v příčině návrhu zem. výboru v příčině systemi- sování místa ředitele porodnice a nalezince v Praze s platem 6000 K, kterýžto návrh byl v dřívější schůz- zamítnut a menšinou ohlášen jako volum minoritní Posl. dr. Schücker prohlašuje se pro reasumo- vání této záležitosti a ve věci samé pro to, aby návrhu dra. Fořta bylo vyhověno, ale aby zem. výbor by vyzván docíliti úspory ve správě oněch ústavů, odpo- vídající platu ředitele, dále, aby místo ředitele bylc neslučitelno s mandátem poslance zem. nebo říšského Na to byl návrh dra. Fořta v ohledu formálním i věeném přijal. Příšlí schůze ve středu dne 4. t. m. o 11/2 hod odpoledne.
Posl doktor Ulrich Fořt Schücker Beřkovice Praha dobřanský ústav Posl
15 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 3. listopadu. (Situace Uhrách.) Přes to, že se ve straně neodvislosti vzmáhá nálada pro smír, nejsou dosud za- žehnány obavy, že se Tiszovi nepodaří uvésti parlament v pravidelné koleje tak rychle, jak toho vymáhají tak zvané státní nezbytnosti, totiž odvod k vojsku, povolení aspoň zatímního roz- počtu a volby do delegací. Klerikální strana li- dová a skupina ugronovců trvají dosud na svém odporu proti vládě Tiszově a tyto dvě strany z pomoci některých divokých opposičných po- slanců byly by s to, aby zmařily pravidelně jed- nání parlamentu na několik neděl. Obavami těm
Tisz Praha Uhry
16 article
vysvětlují se hrozby, jež z některých vládních listů zni na adresu stran obstrukčních. „N. P. Journal“ píše na př.. „Obstrukce musí býti za stavena bez vyjednávání a bez jakékoli odměny prostě proto, že to velitelsky káže zájem národa a že by pokračování v obstrukci bylo absolutně bezúčelno. Budou-li však strannické zájmy chuť ku parlamentním skandálům silnější, než rozvaha a cit povinnosti, bude nutno obrátiti se k národu, aby rozhodl u volebního osudí. Před několika nedělemi liberální strana si nepřála nových voleb, ano pokládala je pro rozčilenos voličů za nebezpečné. Ale nyní s dobytým ústupky v ruce může každý liberální kandidát předstoupiti před své voliče s pozdviženou hla- vou. Intelligence a majetné třidy, všichní roz- vážní přátelé klidného pokroku, tyto osvědčené podpory liberální strany skupi se kolem jeho pra poru. Výsledku voleb báti se tedy netřeba. Ná rod by pak rozhodl, schvaluje-li obstrukci anel ji odsuzuje, je-li ochoten dopomoci k tomu, aby zákonitá vůle sněmovní většiny nabyla platnosti. Tak by se došlo ku přirozenému rozřešení bez vyjednávání.
17 article
Také bývalý ministerský předseda baron Banffy nevěří v pokojné rozřešení parlamentn krise. V rozhovoru s redaktorem „Pesti Hir- lapu“ vyslovil se: „Boj (s opposicí) musí být dobojován do konce. Také hr. Tiszovi nezbude nic jiného, než opposici zlomiti; kapitulace na- díti se nesmí. Mám za to, že Tisza nejen se bude musit odvážiti rozpustiti sněmovnu za stavu ex-lex, nýbrž že k tomu bude přinucen. Volby za stavu ex-lex příčí se sice písmeni zákona, ale se stanoviska ústavnosti mám za vhodnější, když se ve sporu mezi korunou a národem učiní dotaz přímo k tomuto, než aby se brali na potaz An- drássy, Khuen a Körber a s té strany se diktoval program vládě a vládní straně. Ze Zadru, 31. října. (Úprava jazy kové otázky.) Obě dalmatské chorvatské strany, národní i strana práva se dohodly, že př úpravě jazykové otázky budou postupovati svor ně a zahájily již minulého úterka společné po rady. Podkladem porad jest jazykový elaborát předložený delegátům všech sněmovních stran místodržitelem bar. Handlem. Obě chorvatsk strany jsou rozhodnuty opříti se co nejrozhod- něji pokusu, aby němčina byla uvedena do sprá vy Dalmacie. Lze se nadíti, že v této otázee pů jdou s Chorvaty i Srbové i Vlachové. Ze Zahřeba, 2. listopadu. (Srbsk schůze.) V neděli měla srbská strana neod vislosti politickou schůzi v Glině. V přijatýel na schůzi resolucích žádá se úplná rovnopráv nost srbské pravoslavné elrkve s římsko-kato lickou, rovnoprávnost kyrillského písma s latin kou a právo užívati srbský prapor. Dále v sou hlase s chorvatskými schůzemi žádá se rozmno žení ústavních práv a finanční samostatnos Chorvatska. Srbové v království chorvatskén se vyzývají, aby volili do sněmu jen takové po- slance, kteří se zavážou, že budou působitiv směru těchto resolucí.
Banff Hir Khuen Körber Chorvat Srba Vlach Dalmacie Srbsko Glina Chorvatsko Tisza
18 article
Ze Záhřeba, 1. listopadu. (Spor o sva lého.) Tyto dní bylo oznámeno z Říma, že v brzku bude prohlášeno za svaté několik rodáko z koruny sv. Štěpána. Peštské listy prohlásily tyto budoucí svaté vesměs za Maďary, ač se mezi ními nachází také bývalý ostřihomský kanovník Marek, rodilý z Križevců v Chorvatsku. Marek Križevecký, narozený kolem r. 1580, by! odeho- vancem vídeňských jezuitů a římského collegia načež působil v ostříhomské dičcesi, kde byl r. 1619 od vojáků Rakoczyových spolu s dvěma jinými jezuity zavražděn. V Chorvatsku byl už v XVIII, stol. etěn za svatého. Chorvatské lisly ohražují se nyní proti tomu, aby križevecký ro- dák Marek byl prohlašován za Maďara. Z Pešli, 2. listopadu. (Zrušený man dát.) Proti volbě posl. Jakabffa v okrese sale- ckém podán u královské kurie protest z toho dů vodu, že někteři voličové byli Jakabffem pod placeni. Po důkladném vyšelřování král. kurie prohlásila volbu Jakabffovu za neplatnou, poně vadž nabyla přesvědčení, že 96 voličů bylo sku- tečně uplaceno korteši Jakabffovými. Když se odpočítalo těchto 96 neplatných hlasů, shledáno že nutno pokládati za zvoleného protikandidáta Koukola, jenž má většinu 11 hlasů. Jakabffy od- souzen k náhradě soudních útrat, jež obnášeji 13.433 K mimo 5000 K, jež si účtuje advokát žalující strany. Byla to tedy drahá kandi- datural
Štěpán Maďar Marek Rakoczyový Jakabffový Koukola Záhřeb Řím Chorvatsko
19 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 3 listopadu. Stambulovci v Bulharsku vyhráli. Volby do národního sobrání jsou dokonány vládní klackáři zvítězili, spojená národní oppo sice dosáhla jen asi třetiny všech mandátů. Tin zvítězilo v Bulharsku hrubé násilí, šílená zloba šovenská perverse. Nemožno nic dobrého proro kovati státu, kde takové živly nečisté, každého zločinu schopné, osvojily si diktaturu. Hlavní město bylo za voleb hrobově ticho Tu je moc klackářská největší, svoboda nej- menší. Obyvatelstvo sofijské neodvážilo se vo- lebního boje s vládním klackářstvím. Za to na venkově nastala pravá anarchie. Všechny listy jsou přeplněny zprávami o neslýchaném násilí. zbíjení, zastrašování a vraždění. Klackáři stam- bulovci všude měli volnou ruku, chránily je úřady, policie i vojsko. Ministr vnitra sice vydal okružník, kterým násilí zakazuje, ale to je pouze důkaz jeho licoměrnosti, neboť nedlouho před tím sám vystupoval ve schůzích jako hlasatel násili a vyzýval k němu. Proto tento zákon platil tolik, jako pobídnutí klackářův, aby se neostý- chali a prali do národní opposice ze všech si Kde se klackáři dopustilí zbití nebo zabití, poli- cie nikde nebyla s to vypátrati pachatele. Na- proti tomu členy opposice zavírala již pro pouh domnění, že by se mohli dopustiti volebního ná sílí, ano i pro fingované podezření ze zločinův
Praha 3 listopad Bulharsko Tina
20 article
o kterých se jim ani nezdálo. Tím hůře pro vládní stranu a vládu, neboť za takových okol ností jeví se jediným pachatelem všech nespo četných násilností. V Tatarpazardžiku klackáři se převlekli z Turky a přepadli schůzi opposice. V Novoselefeh z úkrytu stříleli na Daneva a jeho přívržence, př čemž ranili 15 osob. Někteří povstalci, vrátivše se z Make donie, na př. vůdce čety poručík Atanasovi s několika komity vypravili se do Novoselec bi opposičníky. Deset jiných povstalců vypra vilo se za týmž účelem do Caribrodu. Hlavním účelem vlády a klackářů bylo, do sáhnouti, aby nikde zvolen nebyl Danev. Protože Danev přese vše zvolen, hlavního účelu vlády nedosaženo.
Atanasov
21 article
Roztržka mezi Ruskem a Bulharskem Stejné příčiny, stejné následky. Opětné na stolení stambulovštiny v Bulharsku muselo do- vésti k úplné roztržce mezi Ruskem a Bulhar- skem jako před lety, když stambulovština byla nastolena svým zakladatelem, Štěpánem Stam bulovem. Kníže Koburský stambulovštinou začal a stambulovštinou končí. Nedáť se mysliti, že by ho Rusko po druhé přijalo na milosť a po druhé se jím dalo oklamati. Tyto dni vrátil se do Sofie bulharský plno- mocný ministr v Petrohradě Stančev. Nejprve hovořili, že je to pouze dovolená, ale když si Stančev trvale najal byt, bylo viděti, že se již do Petrohradu nevrátí. Hrabě Lamzdorf ně- kolikrát mu vyslovil politování nad tím, že Bul- harsko nemá určité a důsledné zahraničné poli- tiky. Když vláda bulharská každým dnem okatěji vystupovala jako zapřisáhlý nepřitel Ruskaa prozrazovala, že si sama roztržky přeje, dalšt pobývání Stančeva v Petrohradě stalo se zby tečným. Rozumí se, že Rusko není slepo a vidí této politice jako pravého vinníka Ferdinanda Koburga. On prozatím ještě říká pouze, že „se chce odvrátiti od Ruska a přichýliti se k Evropě“ ale co to znamená, je známo již z jeho vlastníh panování i ze zlořádů, které v Srbsku napáchal Milan. Stámbulovsko-koburskému Bulharsku Ru sko nebylo povinno žádnou slovanskou láskou vzájemnosti.
Bulhar Stam Kníže Stančev Koburg Milan Rusko Bulharsko Sofie Petrohrad Evropa Srbsko
22 article Poslavení ministerstva Combesova.
Poslavení ministerstva Combesova. Rozhodnulí o něm stane se možná dne ve sněmovně poslanecké, v níž jednati se bude znovu o známých událostech na burse práce. Vládni strana zajisté při jednání bude hledati formu, aby mohla vyslovena býti ministerstvu důvěr také socialisty. Tito až po dnes trvali ale na tom, aby Combes nechal padnouti náčelník policejního Lépina; Combes až dosud se ale vzpíral. Proto prý, že Lépine náleží k osobním přátelům Loubetovým. Již ale propaguje se, jak ujišťuje pařížská »Patrie«, myšlenka, aby pan Lépine byl sice z policejní hodnosti své odstra- něn, ale za to jmenován pro příjemné míst vyslance francouzského ve Vídni kdež pan Reverseaux cití prý se již zna- veným, takže by rád je — dle téhož listu — opustil. Mimochodem při tom zaznamenáváme, že také pan Bihourd bude prý z Berlina odvolán, protože nedovedl si získati přizně tamn osady francouzské a dále proto, že prý dve akce diplomatické se mu nezdařily. Jaké, o tom pařížské listy zatím mlčí . .. Však také kdyby zbyl se afféry Lépinovy pan Combes bude se musit činit dále, aby od- stranil také naznačené již rozpory ve vládn straně v senátu pro otázku středního školství Tam socialisté přejí si totiž zavedení stálníh monopolu ve školství středním, Combes sáma většina vládní strany toliko monopolu světského, totiž aby vyučovati směli na školách středních pouze učitelé světští, při této podmínce aby ale jinak vyučování bylo svobodné. Tyto rozpor mezi oběma skupinami vládní strany ale pan Combes nemohl po dnes vyrovnati. Pokoušeti se bude i na dále sám o to aneb ponechá úko ten svému nástupci?
Loubetův Lépine Reverseaux Bihourd Lépinův Combes Vídeň Berlín Patria
23 article
Nové ministerstvo italské. Nehledí li se k osobě ministerského pře sedy Giolitta, jenž býval již ministerským před- sedou a kterýž tehdy, ač liberál, choval se ve vnitřní i vnější politice obojetně, počínaje si dle poměrů sněmovný i dle vůle královy, poutají nové vládě Giolittově pozornost zvláště jen ještě Tittoni, jako nový ministr vnějších vécí Luzzati, jako ministr státního pokladu. Tit- tona, jehož nediplomatickou, čisté úřadnickou minulost předešle byli jsme vylíčili, prý tisk italský spíše jen útrpně posuzuje. »Corriere della Sera« praví o něm, že byl by býval dobrým ministrem — orby. Jako prefekt osvědčil mou- drost, ale diplomatický tatent musí prý teprv ukázati. Jestiť v oboru svém úplně nováčkem- Soudí se tudiž, že Tittoni bude pouhým vyko- navatelem vůle Giolittovy a ještě spíše — krá lovy. Za to Luzzatti jest znám jako obratny finančník a zkušený národohospodář. Obratnos svou osvědčil již za své účasti při vyjednáván o smlouvy obchodní. Proto také Giolitti se ra ději s radikály rozešel, než aby se byl zřek jeho spolupůsobení. Tak ovšem veta jest po naději levice, že bude dosazeno ministerstvo čistě demokratické. Luzzatti jest smýšlení spíše konservativního; osobním smýšlením svým přá vždy dobrým stykům s Francií Rozpínavost Německa a finanční jeho politika »Times« londýnské, vzpominajíce nedávných porad v Německu o uzdravení říšských financí píší: »Za posledního desítileti byla »expanse hlavním heslem v Německu a politika expans V drobném prodejii raaní číslo o sobě . . . za g .. za 2h odpolední Ve flialkách na venkově 10h ranní čnal. . . . . . . . 3b sdpoleduí Inserát platí se hotově napřei Přečplscení a lnserty přijíni sdmini- strace v Miarianské ulici č.z. Tam naeházejí se těž redale tiskárna a ezpedice „Náredních Listů- Rukopisy se nevracsji
Giolitt Luzzati Tittoni Tit Francie Německo Miarianský ulice Times Corriere della Ser
24 article
sledována byla důkladně, jako vše, co vláda německá podniká. Ale expanse stojí pe- níze, a otázka, jak daleko jest německý lid ochoten a způsobilý něsti útraty politiky, k níž byl tak zavázán, jest dnes nejzajímavější otázkou německé politiky«. Reorganisace italské moci branné. »Dailly Mirror«, nový denník pro ženy, který vyšel včera poprvé nákladem »Daily Mailu«, debutuje zajímavým sdělením, že na přání krále má býti jmenována komise, jež do šesti měsínů má podati návrhy na úplnou reorganisaci britské moci námořní i vojenské. Získána tak nová lhůta pro mír světový? Chyba tisku. Ve včerejším našem čl. „Ru- sko a Mandžurie“ vytištěno, že Mandžurie jest půldruhakrát větší evropského Ruska pětkrát větší Rakousko-Uherska. Má státi: půl- druhakrát větší Rakousko-Uherska a pětkrát větš evropského Turecka.
Mandžurie Rusko Rakousko Uhersko Turecko Dailla Mirror Daily Maila
25 article Zemské sněmy.
Zemské sněmy. Sněm markrabství moravského (Zvláštní telf. zpr. »Národních Listů«.) (I. zasedání schůze 30.) V Brně, 3. listopadu Schůzi zahajuje zemský hejtman hr. Vetter o 1.10 bod. Návrh poslance Nováka a soudr. v příčině úpravy zákona o silničních výborech přikázán byl bez 1. čtení výboru pro záležitosti obecní. Sněm přechází k jednacímu pořadu. Posl. Brandhuber podává zprávu o roz- počtu spojeného moravského fondu zemského n rok 1903 a 1904. Posl. dr. Stránský: Slavný sněme: Ujišťuj předem, že není mým úmyslem prolahovati jednán tohoto sněmu nějakou dlouhou řečí. Nikoliv sna proto, že bych měl za zbytečné, zde pronésti delš řeč a naše české stanovisko, nýbrž že pokládám z marné mluviti v tomto sněmu o spravedlivých na- šich požadavcích. Pokládám to proto za marné, že sněm tento není přístupným pro hlas práva a spra- vedlnosti (Tak jest!) Sněm tento není legálním za- stupitelstvím země, jejího obyvatelstva, sněm tento jes klikou několika lidí, oligarchií v rukou něme- ských, která vládne sama tak, jak chce a nikoliv tak, jak právo a spravedlnost poroučí. (Tak jest!) Proto nemůže býti tento sněm výrazem přán obyvatelstva této země, ježto jest výrazem násilí proti právu a zákonu. A proto také vláda zacházís ním tak, jak jsme toho dnes svědky, kdy musíme jednati o dvou rozpočtech najednou. Kdyby vláda dbala důstojnosti tohoto sněmu, svolala by jej vždy včas, by mohl vyříditi svůj rozpoče.
Vetter Novák Posl doktor Stránský Brno spojený moravský fond
26 article
Měli bychom se za to hanbiti, když máme dnes dne 2. listopadu jednati a usnášeti se o rozpočtu na rok 1903, kdy již výdaja v něm navržené dávno byly vyplaceny a příjmy vyzvednuty, kdy vlastně přichází sněm s křížkem po funuse. Vláda, nesvolá- vajíc sněm, ukazuje, že si ho neváží a neváží si ho proto, že není výrazem přání obyvalelstva této země A zemský výbor nemá tolik energie, by na vládě důrazem požadoval včasné svolání sněmu. (Tak jestl Zemský výbor ostatně sám dopustil se nezáko- nitosti tím, že vybíral zemské přírážky beze všeho předchozího svolení sněmu, jen na základě vlastního usnesení, které předložil k nejvyššímu schválení, a měl věděti, že zemské zřízení nezná žádnou formu pro to, že by usnesení zemského výboru mělo byt předkládáno k sankci. (Souhlas. Namítne se snad: Vláda sněm nesvolala, zem- ské hospodářství nesmělo býti tím zastaveno. Ale tak věc nestují. Kdyby vláda věděla, že má před sebou zemský výbor, který na sebe nechce vzíti zodpověd- nost, pak by jednala jinak. Svolala by včas sněm. aby mohl vyříditi zemské potřeby. Rád bych zna ministerského předsedu, který by sněm nesvolal. kdyby zemský výbor se vší rozhodností na to nalé- hal. Ale vím také, proč zemský výbor takovou roz- hodnost proti vládě neobjevuje. Bojí se, že by vlad mohla pohroziti rozpuštěním snému a zavedením jiných volebních řádů, kdežto na základě nynějších se udržuje posud nepřirozená německá většina vesla, a proto ze strachu mlčí.
27 article
Finanční ministr zemský pan dr. Fux, ač ví, ž vybíráním zemských přirážek bez svolení sněmu do- pouští se nezákonností, přece nedělá si z toho ve liké svědomí a říká: Já zemskou přirážku nevybírám přijímám jen peníze berními úřady již sebrané. T jest ovšem laciná výmluva a dobrá v nouzi. Ale pá- nové z vělšiny tohoto sněmu mohli by věděti, ž nemáme v zemském zřízení žádného § 14. a proto zemský výbor měl by s vládou mluviti rozhodně. Měl by s celou většinou tohoto sněmu sáhnout třeba k obstrukci. Vždyť pánové z této strany do vedli obstruovati již na říšské radě, kterou si sami utvořili. My můžeme věru říci: Ani této říšské rady ne- bude, dokud nebude změněn dosavadní systém vlády. dokud nebude nám dáno zadostučinění za 17. říjen, dokud nebude učiněno zadost našemu požadavku p zřízení české university. (Výborně! Hlučný sou- hlasl Říšská rada jest váš sbor, vaše bašta a naš snahou bude, baštu tuto ztéci, třeba za nepřímé vasí pomoci. Vaši krajané v království českém ochromují čin- nost českého sněmu obstrukcí, která jest však ne- upřímnou. Neboť o tom jsem přesvědčen: zemský výbor v království bude úřadovati dále a budou to právě Němci, kteří půjdou žádati za svolání sněmu Máme jednati o rozpočtu a jeho položkách. At vypadají v něm číslice jakkoliv: dokud nebude na- lezena úhrada pro nespokojenost našeho národa. dotud nebude klidu, nebude klidné práce v tomto sněmu.
doktor Fux Němec
28 article
Za zpravodajství poslance dra, Grossa jednáno bylo o opětném zřízení stipendií pro kandidáty učitel- ství obou národností, kteří se zavážou, že nabudou učitelské způsobilosti pro češtinu a němčinu na střed- ních školách českých i německých. Ve věci této byly dva návrhy. V návrhu většiny školního odboru byla další podmínka, že stípendia počtem čtyř po 800 K uděli se kandidátům učitelství, kteří složili zkoušku dospělosti na středních školách českých a zase další čtyři stipendia po 800 K na školach německých. Letos svými návrhy poskytli jsme vám, pánové, z německé strany, možhost, podati též vlastní návrhy, které má projednávati 18členný výbor. Ještě jsme se ve výboru tom nesešli a již jste sami ukázali, že nejde vám o smír. Proti vaším požadavkům jsme se posud ne- vyslovíli, nevyslovili jsme se v tomto směru ani proti vašemu návrhu kuriátního veta, ale vy ústy poslance dra. Oberleithnera již postavili jste své »Nikdy !« v otázce zřízení české university, naší životní ctázce, v otázce cti, budoucnosti našeho národa! (Souhlas) A při tom máte ještě tolik smělosti, že v prolha- ných svých orgánech viníte mne, že mařím možnost dohody. Na vaše »Nikdy!« v olázce universitní máme tuto odpověď: Dle toho, jak zachováte se v ní, dle toho budeme také jednati s vámi. Nebude smíru, ne- bude-li české universityl