Načítám náhled…
Chunky — 34 celkem
· entity: place 95, org 18, person 148, work 2
1
masthead
Strana 2.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY
3
masthead
21. června 1909.
4
masthead
Číslo 169.
5
article
školství až k době přítomné a zmínil se o úpravě
gymnasií a reálek. Gymnasia s latinou a řečtinou
mohla vyhovovati jen tak dlouho, dokud celá naše
společnost neznárodněla. S probuzením národním
počíná nespokojenost s gymnasii a tato se stále zre-
alhují a rešlky odreálňují.
Promluvil pak o organisaci typu A (reálná
gymnasia). Jest to útvar, stojící uprostřed mezi gym-
nasiem a reálkou. S gymnasii má to společné, že ve
všech osmi třídách učí se latině. Reálná gymnasia
se liší od čistých gymnasií zvláště tím, že nemají ře-
čtinu. Místo ní učí se frančině. Tím tedy podobají s
reálce. S ní mají společné: podávají základy deskripti-
vy a geometrie, chemie jest samostatným předmětem
jako na reálce a přírodopisu věnuje se 12 hodin; t.j
o 3 hodiny více, než na gymnasiu.
Reálné gymnasium typ B čili reformní reální
kymnasium jest také gymnasium pouze s latinoua
živým jazykem místo řečtiny, avšak latina počíná
teprve od V. třídy, takže na nižším oddělení není
vůbec žádného klasického jazyka. (Jest to vlastně
nižší reálka.) Latina na typu B jest omezena n
nejvyšší třídy, musí míti tudiž týdně velký počet ho-
din. Tím však není místo na deskriptivu, geometrii
a chemii a v tom jest závada typu B.
Letos bylo celkem zřízeno sedm reálných gym-
nasií a sice: v Litomyšli. Pelhřimově, Roudnici, Ro-
kycanech, Klatovech, Kolíně a Nov. Bydžově. Re-
formní reálné gymnasium bylo jen jediné zřízeno
při akademickém gymnasiu ve Vídni. Tam byla ote-
vřena V. třída reformního typu B.
Litomyšl
Pelhřimov
Roudnice
Klatovy
Kolín
Re
Vídeň
organizace typ A
Rokycany
6
article
Pan přednášející pojednal potom o středním
školství v Německu a v Uhrách, kdež již od r. 1891
jest řečtina nepovinným předmětem. Přešed potom
k oprávněnosti absolventů středních škol, uve-
dl, že ministerské nařízení o oprávněnosti jest velm
liberální. Maturitní vysvědčení všech čtyř typůo-
pravňují ke vstupu buď na universitu nebo techniku
avšak jest nutno složiti v některých případech zvlášt
ní doplňovací zkcušku. Stran theologie není dosud
rozhodnuto. Chce-li abiturient reálného gymnasi
studovati na universitě obor klasicko-historický, mu
sí skládati zkoušku z řečtiny (dvě léta před státní
zkouškou nebo před rigorosem). Rovněž abituriení
reformního reálného gymnasia, chce-li vstoupiti na
techniku, musí skládati doplňovací zkoušku z de-
skriptivy. Gymnasista má volnou celou universitu, re-
álný gymnasista universitu vyjma obor klasické filo-
logie a historický a techniku. Reformní reálný gym-
nasista má volnou universitu (obor klasický jest mu
však zamezen) a techniku. Realista má volnou pou-
ze techníku.
skriptiva
Německo
Uhry
7
article
V českých listech byl veden spor o to, který
typ má větší opravnění: reálné gymnasium či re-
lormní reálné gymnasium. Jedni posuzovali oprávně-
nost vnitřní podle jakosti podávaného vzdělání, druzt
oprávněnost vnější podle výše plotu, kterým jest pří-
stup ke studiu zamezen. Na čí straně jest pravdar
Pan přednářející, pojednav zevrubně o praktické ceně
studia na obou nových typech, dospěl k tomulo
závěru:
1. Staré gymnasium s latinou a řečtinou v osne
vě jest dnes oprávněno jen pro theologii, klasickou
filologii, filosofii a částečně pro historii;
2. reálné gymnasium s latinou a frančinou jes
nejvhodnější pro ostatní obory filosofie, pro práva
a medicinu;
3. reálka zůstává nejvhodnější průpravou pro
techniku. Reálky nemají býti měněny v reálná gym-
nasia, protože není za ně dostatečné náhradv. Jer
gymnasia mohou se měniti s úspěchem v rcálná
kymnasin:
4. reformní reálné gymnasium (typ B) učí tak
latině, ale od V. třídy počínaje, takže realista může
zcela dobře přestoupiti do reformního zymnasia
rovněž tak žák měšťanské školy. Tímto typem by
byly také měšťanské šokly pojaty do organisace
středních škol.
Jer
8
article
Naše nynější školství jest v podstatě troj
směrné: třemi cestami možno dosíci všeobecného
vzdělání. To jest zajisté výhoda. Každý může volit
směr svým vlohám přiměřený. Vadou však jest před-
časná volba, neboť směr života určují rodiče před
10. rokem namnoze nikoliv podle náklonnosti žáka
nýbrž podle vnějích okolností
Jest záhodno, aby veřejnost si všimla a použí-
vala jedné praktické věci: gymnasijní osnova zr.
1849 v § 19. stanoví, že takoví žáci nižšího gymna-
sia, kteří ve studiu na vyšším gymnasiu pokračovati
nehodlají, mohou býti na vlastní žádos
zemskou školní radou ve III. a IV. tříd
od učení se řečtině sproštěni.
Volnou konkurencí všech typů se ukáže
jich životnost. Nemůže se souhlasiti s přeměnou
reálky v Libni na reálné gymnasium. Místo reálky
libeňské mělo by býti přeměněno gymnasium v Žit-
ně ulici v typ reformního reálného gymnasia.
ostatních částech Velké Prahy potřebují především
Král. Vinohrady nové střední školy, neboť dvě do-
savadní nestačí. Tu jest třeba reálného gymnasin
hned a nevyhnutelně. Také v Praze na Novém mě-
stě, asi v Jindřišské ulici, mělo by býti zřízeno re-
formní reálné gymnasium.
Král
Libeň
Praha
Jindřišská ulice
9
article
Ke konci zmínil se pan přednášející, že bude
nutno za účelem usnadnění dopiňovacích zkoušek
zříditi pro abiturienty jednoroční kursy pro latinu.
již také proto, že podle nového nařízení nemohou
býti před rokem imatrikulování na universitě, tolikéž
pak takový kurs pro deskriptivu a řečtinu pro do-
plňovací zkoušky z těchto oborů.
Pan přednášející skončil přáním, By naše střední
školství bylo tak zařízeno, aby každému bez rozdílu
stavu, rodu a majetku poskytnuta byla příležitost
aby vyspěl k maximum své individuality kulturn
i sociálně. (Výborně! Pollesk.)
Pan dr. Hrůša vyložil své, poněkud odchylné
názory o oprávněnosti nových typů středních škol
Polemisoval zejména s časopiseckými projevy proí.
Apelta. Nepovažuje za prokázáno, že reálné gymna-
sium jest typ s větší oprávněností než gymnasium
a tolikéž nesouhlasí s míněním, které hlásáno bylo
v novinách, jakoby reálné gymnasium bylo typem
nejoprávněnějším a nejvhodnějším. Má každý typ
svou vlastní zvláštní oprávnčnost a tyto nemají se
měřiti mezi sebou. Především však dlužno se vším
úsilím domáhati se toho, aby vláda včasným
a hojným zřizováním všech typů střed-
ních škol vyhověla důležité, naléhav
potřebě našeho národa a oprávněným
jeho požadavkům kulturním. (Výborně!)
Pan prof. Apelt odpověděl stručně k vývodům
p. prof. Hrůše, načež p. Horák vyložil důvody, pro
které ve školní komisi městské rady pražské bylo
usneseno přeměniti libeňskou reálku v reálné gym-
nasium.
Jedním účastníkem-otcem byl dán podnět.
aby také dívčí gymnasium „Minerva“ bylo přemě-
něno v reformní reálné gymnasium.
doktor
Hrůša
profesor
Apelt
Hrůš
Minerva
10
article
Pan dr. Švebla promluvil jako praktický lékal
o vyučování latině a řečtině. Pravil, že řečtiny ke
studiu lékařské vědy není zapotřebí. Pokud se týká
latiny, tu vidíme, že ve Francii píší lékaři zcela
bez závady recepty francouzsky. Pokud se týká ná-
zvosloví, není znalosti latiny nevyhnutelně zapo-
třebí. Známy jsou nestvůry medicinských jmen. Za-
čátek jest řecký, prostředek latinský a konec nějaký
kosmopolitický. Chemikové, kteří studovali reálku.
užívají z latiny terminů technických bez obtíží, ne-
mluvě ani o zahradnících, kteří mnohdy znají la-
tinskou nomenelaturu stejně jako skuteční botani-
kové. Jako medik vytýkal gymnasiím, že se tam
nepodává dostatek znalosti o člověku samotném,
o jeho složení, o jeho způsobu života, o hygieně.
Dále by bylo záhodno, aby na středních školách
přednášeno bylo také o našich právech a povinno-
stech jako státních občanů. Na gymnasiu se učil
8 let latinsky, ale v praxi s úžasem shledal, že ne-
umí francouzsky. Duch, kterým ovládány jsou střed-
ní školy, jest příliš přísný a byrokratický, vycho-
vatelé středoškolští nedovedou individualisovati a
nedovedou s dětmi zacházeti. V tom směru jest tře-
ba, aby na středních školách zavládl poněkud libe-
rálnější duch. Resumoval své vývody v ten rozum
aby naše školství bylo zreformováno tak, aby vy-
hovovalo skutečným potřebám života praktického
aby naše mládež byla vzdělávána účelně. (Výborně!
doktor
Švebl
Francie
11
article
Potlesk.)
Na tyto vývody k replice ujal se slova p. dr
Hrůša, jemuž krátkou duplikou odpověděl zase
p. dr. Švehla, načež p. prof. Černý uvedl na
pravou míru některé výtky p. dra. Švehly. Na to
promluvili ještě pp. dr. Zhorný, docent dr. Sla-
vík. jenž mimo jině dal podnět, aby přednáška p
prof. V. Hulíka byla rozšířena tiskem jako laciná
brožura, načež přijata byla velikou většinou tatc
resoluce:
„Účastníci veřejně schůze, svolané pražským
odborem Ústředního spolku český ch
profesorů, vyslechnuvše referát prof. V. Hulík
„O nových druzích středních škol a jich oprávnění
sjednotili se na tomto:
1. Gymnasium (s latinou a řečtinou) je nyní
nejvhodnější útvar středoškolský jako průprava pro
studium theologie, klassické filologie ve všech jejích
skupinách, filosofie a částečně i historie.
2. Osmitřídní reálné gymnasium (s latinou
frančinou) je nejvhodnější střední škola pro ostatní
obory fakulty filosofické, dále pro studium práv
a mediciny.
3. Reálka zůstává na dále nejůčelnější průpravou
pro studium technické a nebudiž nikde měněna v re-
álné gymnasium; raději budiž na ní zavedeno ne-
povinné vyučování latině.
Hrůša
doktor
Švehla
profesor
Černá
Zhorná
Sl
V Hulík
12
article
4. Budiž v Čechách, nejlépe v Praze II., zřízeno
alespoň jedno reformní reálné gymnasium (s latinou
od V. tř.), jež i absolventům nižších reálek a žákům
měšťanských škol otvírá rovnou cestu ke studiu
universitnímu, bez všelikých zkoušek doplňovacích
nejde-li o obory sub 1. vyjmenované.
5. Dosavadní pražská reálná gymnasia v Kře
mencové ul. a na Smíchově buďtež změněna v nov
osmitřídní reálná gymnasia s latinou a frančinou.
6. K usnadnění maturitních zkoušek doplňova-
cích nutno zříditi kursy při jednom pražském gym-
nasiu (pro latinu, řečtinu a propedeutiku) a při jedn
pražské reálce (pro deskriptivu).
7. Na Král. Vinohradech budiž co nejdříve
uvolnění dosavadních dvou přeplněných typů zřízen
typ třetí, reálné gymnasium s latinou a frančinou
8. Dívčí gymnasium „Minerva“ budiž změněne
v reálné zymnasium
9. V reformě osnov všech typů středních ško
budiž pokračováno, zejména budiž doplněno prope
deutikou, právy a silným pěstěním hygieny.
Král
Minerva
Čechy
Praha
Kře
Smíchov
13
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— O českých úlocích na německého mi-
nistra krajana dra. Schreinera rozepisuje se ne-
dělní „Bohemia“. Podle jejího úsudku, doda-
ného ji tiskovou kanceláři německo-krajanskou,
oblibili prý si čeští poslanci štvanici proti dru.
Schreinerovi a to prý je nejskvělejší průkaz
jeho způsobilosti pro „resort bez portefeuillu“
Ministr Schreiner jest prý českým poslancům ne-
příjemným proto, že se jim příliš ostře divá na
prsty. S politikou zadních schodů, kterouž byl
prý možno cestou laciné protekce houfné uvá-
dění českých aspirantů do vídeňských úřadů je
prý nyní konec. Argumenty s české strany proti
dru. Schreinerovi uváděné jsou podle „Boh.“
jalové. Ze stojí se všemi německými důvěrníky
v celém Rakousku ve spojení, toť prý nejnespráv-
nější výtka, která se mu může činiti, ježto dle
svého postavení jest vázán k hájení německých
zájmů. Čeští resortní ministři minulých kabineto
vynikali v té příčině nad německého ministra
krajana, píše „Boh.“. „Národní čin“ dra. Fořta.
Schreiner
Bohemia
14
article
který vykonal tím, že podav žádost za propuště-
nou ještě potom podepsal celé tucty (11!) jmo-
nování českých úřadníků do ministerstva ob-
chodu, bude prý sotva kdy překonán. Avšak ne-
jen prý češti ministři, nýbrž všiehni čeští úřad-
níci, kteří ve Vídni vůbec sedí, nejsou ničím ji-
ným, leč emisary české Národní rady. Na ně-
mecké straně pohřichu prý to daleko neni
takové, a co se s české strany dru. Schreinerovi
vytýká, bude prý mu nepochybně jen povzbuze-
ním, aby na nastoupené cestě dále pokračoval. Ce
tuto „Boh.“ jménem dra. Schreinera přislibuje, je
docela možné, jestliže dr. Schreiner vůbec ně-
jakého povzbuzování zapotřebí má. Jeho výkony
jsou zajisté tím nejkrajnějším, co může provozo
vati německo-nacionální agitátor, který se stal
anebo spíše, který se podle dra. Stránského sán
jmenoval ministrem Jeho Veličenstva. Dr. Schrei
ner chce někomu vytýkat politiku zadních seho
dů?! On to byl přece, kdo ve svých předmini-
sterských časech vyšoupal všechny zadní scho
dy různých ministerstev a centrál nejen ve
Vídni, ale i v Praze, podoben jsa typickému „že
leznému kakadu“ ze známého remánu Jo
kniova. Jako předseda německé zemědělské rady
systém, v německém žurnalistickém jargonu
„Kuhhandel“ nazvaný, prováděl doslovněa
t. zv. ohrožené německé obce v Pošumaví za
ehraňoval matce Germanii tím, že až k nim do
vedl prohrabati stružku výhod z náplní, jimiž
disponoval, anebo k nimž si přístupu zjednal
Schreiner
Stránský
Vídeň
Praha
Pošumaví
český národní rada
německý zemědělský rada systém
15
article
Jako ministr rozšířil dr. Schreiner tento svůj sy
stém na všechny české a slovanské země. Rozdí
je ten, že dnes Schreiner bohudík nemá zapo-
třebí zadních schodů, neboť jako c. k. ministr
chodí schody průčelními. Z protislovanské poli-
tiky ministerstva netřeba dnes bohudík činit
žádných tajností, neboť je to vlastně politik
státní, v ohledu národnostním je přece spíš
dr. Schreiner než bar. Bienerth předsedou mi-
nisterstva, kteréž není zase ničím jiným, než
oxpositurou a výkonným orgánem Volksratu,
stejně jako Böhmerwaldbundu, Süd- anebo Nord-
marky ve všech správních oborech.
— Triumfální jásot německého tisku nad
rozkolem česko-polským stává se stále hlučněj-
ším. Pradův liberecký orgán »Reichenb.d
Volksztg« píše: »Češlí náčelníci (Tschechen-
bäuptlinge) tušili již druhou a větší porážku
vlády a vládních stran, zvláště však usuzovali
z polských pokusů, získati Čechy ke společ-
nému rozhodnutí v otázce bosenské agrární
banky, že se Poláci od Němců odloučiti a na-
příště společně s Čechy a Jihoslovany postupo-
vati chtějí. Tlm větší bylo zklamání,
tím bezuzdnější výbuch vzteku na
české straně, když se tyto »krásné
naděje« nesplnily. Vedle osobního súčtování
došlo před celou sněmovnou k neobyčejně
ostrým útokům českých řečníků proti Polákům.
Schreiner
doktor
Pradův
Volksztg
Čecho
Polák
Němec
Jihoslovan
Čechy
16
article
Poslanci Kramář, Prášek, Šilinger proslovili
ostré řeči, avšak museli si dát lIbit
právě tak ostrá odmitnutí se strany
polské. Posl. dr. Glabinski odmítl podezření,
mladočeským poslancem Kramářem prone-
sené a upřel mu veškeré právo, michati se do
polských, t. j. haličských otázek.« Taka
podobně libuje si vůdčí německo-nacionální
list v polsko-českém rozkolu
jímž vláda všech politických věcí vydána jest
Němcům. Jest poučno opět a opět uvědomiti si
tento moment skličující neschopnosti slovanských
stran poslanecké sněmovny, pomoci si tam, kde
přece pomoc leží výhradně v jich rukou. Příčina
je jasna. Je to nedostatek velkých politiků na
obou stranách a to je těžší pohroma, než t. zv.
»kletba slovanská«, od níž si veřejné mínění
slovanské z pravidla jen deklamacemi pomáhá
Nic není kormutlivějšího, než tato samo-
volná politická poroba a ke všemu tomu ještě
ten jizlivý výsměch německé škodolibosti! ! Ten
platí nám Čechům, političtí zajaťci německýeh
stran, poslanci polšti ovšem klidí všesťranné ně
mecké uznání. Není ani honorówo ani zdrówo.
třeba by byl dr. Glabiňski přesvědčen aspon
o tom druhém. »Prozatím sedí ministerstvo
Bienerthovo pevně v sedle« utěšuje se německý
tisk v Čechách. Kdo však mu drží třmeny ?
— Devadesáté výročí narozenin dra. Jan
Kozánka. Na dnešní den připadá devadesáté vý
roči narozenin jednoho z nejpřednějších mužů
družné Moravy, který o probuzení a utužení
národního vědomi českého lidu na Moravě vel-
kých zásluh byl si získal. Právě před devade-
sáti lety (dne 21. června 1819) narodil seJ.
Kramář
Prášek
Šilinger
Posl
doktor
Glabinski
Němec
Čecho
Bienerthův
Kozánek
Čechy
Morava
poslanecký sněmovna
17
article
Kozánek v Přerově. Jeho veřejná činnost začala
v r. 1848, kdy vystoupil na veřejnost jako bo-
jovník o národní, duševní a hmotné povznesení
moravského lidu, pracuje proň r. 1849 horlivě
jako člen komise pro vyvazení pozemků na Ji-
hlavsku. Přesídliv r. 1851 do Kroměříže, kde
požíval zvučného jména jako vynikající právník,
usileval tam dr. Kozánek neunavné o dobyt
města a okolí z odrodileckých rukou, Nevšední
péči věnoval vždy národnímu střednímu a ho
spodářskému školství. Hanáckého kraje byl vy
trvalým bojovníkem i na zemském sněmu
Zemřel v Kroměříži dne 17. ledna r. 1890.
Celý národ českostovanský zachoval jeho jménu
čestnou památku.
— Díky rekioru Bertlovi. Okresní výbo
jaroměřský usnesl se, vysloviti J. M. panu proí.
dru. Bertlovi, rektoru českých vysokých škol
technických v Praze, za zmužílé, odhodlané a upřím
ným vlastenecivím prodchnuté hájení práv vysokého
učení českého plné uznání a nejvřelejší dík. Pro-
bošť, náměstek okresního starosty.
= Osobní od soudů. Kancelářskému oficislu
Janu Vamberovi v Mikulově byl u příležitost
jeho odchodu na vyžídaný trvalý odpočinek udělen
titul kancelářského ředitele. — Uznání ministerstva
spravedlnesti bylo vysloveno: radovi vreh. zem
soudu ad personam u krajského soudu v Chrudim
Ondřeji Hofmannovi u příležitosti jeho odchodu
na vyžádaný trvalý odpočinek za jeho dlouholetě
věrné služby a kancelářskému oficiálu u okresního
soudu ve Dvoře Králové n. L. Václavu Sedlákov
při jeho odchodu na vyžádaný trvaly odpočinek z
jeho dlouboleté, stále věrné a velmi výdatné služby.
Kozánek
Bertl
Vambera
Hofmann
L Sedlákov
Přerov
Kroměříž
Mikulov
Chrudim
Dvůr Králové
český vysoký škola technický v Praga
vysoký učený
18
article
Jmenováni byli: presidentem krajského sou-
du v Jihlavě r. z. s. Helman ryt. Dietrich: dále
kancelářský oficiál Karel Kodytek v Koufimi li-
stovním pro zemský soud v Praze, kancelářský ofi-
ciál u okresního soudu na Královských Vinohradeel
Jan Novotný, přidělený vrchnímu státnímu za-
stupitelství v Praze, kancelářským nadoficiálem; kan-
celářskými oficiály: kancelisté Jan Dušek v Poliě-
ce, Jan Harrer v Podbořanech a Vilém Köni
v Římařově; kancelistou nadmyslivec Josef Hra-
zdil pro Vimperk; úřadními sluhy: šikovatel
František Jičinský pro Kamenici n. L.. a Josei
Sráčil pro Libavu, čet. tit. strážmistr Josef Pe-
lán pre Hranice a četník František Kejda pro Mo-
belnici; dozorcem vězňů Emanuel Škorpil pro
zemský soud v Praze. Na trvalý odpočinek
k vlasiní žádosti byli dáni: soudce Josef Očadlík
v Holeševě a kancelářský oficiál Ferdinand Jaro
v Liberci. Na vyžádaný dočasný odpočinek ode-
šel kancelářský oficiál Karel Kolář v Čáslavi
— Z české techníky. Pan architekt inž. Rudoli
Stockar z Bernkopíů podrobil se dne 22. května
s prospěchem druhé slát. zkoušce z pozemního sta-
vitelství.
— Arcikněžna Morle Josefa odjede dnes odpo
ledne z Brandýsa n. L. do Drážďan, vrátí se v útery
a zdrží se na zámku brandýsském do 24. čerena.
— Noví dvorní radové. Rádnému profesoru česk
universily v Praze dru. Emerichu Malxnerov
a řádnému profesoru německé university pražské dro
Jindřichu Rauchbergovi byl udělen titul
charakter dvorního rady s prominutím poplalků.
— Hosté z Chorvatska. Do Prahy přijeli ze Zá
hřeba báňský rada Milorad vítez dr. Čuculie
Bitorajski a nový intendant záhřebského zem
ského divadla Vl. Treščec-Branski, jenž hodlí
pro nově zřizovanou opern chorvatskou angažovat
několik solistů a členův orchestru.
Helman
Dietrich
Kodytek
Novotná
Dušek
Harrer
Köni
Římařův
Josef hra
Jičinský
Josei Sráčil
Josef pe
František kejda
Škorpil
Očadlík
Jara
Kolář
Rudoli Stockar
Bernkopí
Josef
Nový
Malxnerov
Rauchberg
Milorad
doktor
Bitorajski
Jihlava
Koufim
Praha
Poli
Podbořany
Vimperk
Libava
Holeševa
Liberec
Čáslav
Brandýs
Drážďany
Chorvatsko
19
article
— Z komise pro státní zkoušky lesnické. Kníže
auergsperský ústřední ředitel statků Leopold Hufna-
gel ve Vlašimi byl jmenován čienem komise pr
konání třetí státní zkoušky ze studia lesnických vě
na vysoké škole zemědělské dle nověho řádu pro
státní zkoušky na studijní léta 1908 09 až 1912-13,
to zkušebním komisařem pro obor provozování les
nictví.
— Úmrtí. Dne 19. t. m. zemřel zde po krátko
nemoci chvalně známý a mnoha generacemi žáko
malostrapské reálné školy ctěný a vážený bývalý
profesor c. k. české reálky na Malé straně par
Florian Poh). Zesnulý byl mužem ryzího srdce
a vzáeného charakteru, pravý přítel mládeže a ne-
přítel všeho zpátečnictví. Čest budiž jeho památce
Tělesná schránka zesnulého bude v úterý o 3. hod.
odpol. z bytu v Chotkově ul. č. 14 převežena do
Saské Kamenice k pohřbení ohněm.
— Valná hromada ústřední jednoty českých
lékařů bude dne 27. a 28. srpna t. r. v Luhačovicích
Šťastná byla myš čnka pořádati letní valnou bromadu
Ústřední jednoty českých lékařů v krásných našich
Luhačovicích. Škýtá se tím lékařům českým nej
lepší příležitost poznati největší české lázně za dob
sezony v nejkrásnějším počasí. Správa lázní, jakož
i lázeňátí lékaři těší se na návštěvu svých kolegůa
postarají se ze všech sil, aby pobyt jim učiněn byi
co nejpříjemnějším. Program vyjížďky a valné
schůze je tento: V neděli dne 27. t. m. vyjedou
pražští úřastníci rychlikem v 7.20 hod. ráno. N
stanicích trati Praha—Čes. Třebová—Brno—Újezd-
Luhačovice, kde vlak staví, přisednou účastníci
ostatní. Příjezd do Luhačovic o 6. hod. večerní.
Kníže
Hufn
Florian
Čes
Vlašim
Chotkov ulice
Luhačovice
Praha
Brno
Újezd
20
article
Uvítání, odchod do bytů, všem účastníkům správou
lázní připravených. O půl 9. hod. přátelská schůzk
u Polenků, kde pohostí pp. účastníky a jich dámy
správní rada. V pondělí dne 28. t. m. ráno prohlídk
pramenů. O 10. hod. valná hromada v Divadle lá-
zeňském. O půl 2. hod. odpol. společný oběd (host
pp. lázeňští lékaři). Odpoledne další prohlídka lázní
a nejbližšího okolí. Večer Bůda neb divadlo. V úterý
29. t. m. výlet do Trenčínských Teplic, po případ
do Píšťan a na Slovensko. Jest mnoho lékařů, ktei
Lohačovice z vlastního názoru neznají. Ti zajiste
všichni užijí této příležitosti a přijedou. Budou vřele
s pravou slovanskou pohostinností vítání.
— Sdražení zemských zřízenců v král. českém
zaměstnaných v ústavech pro choromyslné, nalezinci,
porodnici, donucovacích pracovnách a polepšovnách.
svolalo na včerejší den veřejnou schůzi do hostinee
»U 14 pomocníků«, na níž jednáno bylo o neutě-
šených poměrech zaměstnanců a jich zlepšení. Schůzi
zahajil předseda p. Břet. Houba, načež po zvolení
předsednictva (pp. Bř. Houba, Ondř. Falout, Ed.
Polenka
Lohačovice
Falout
Ed
Teplice
Píšťany
Slovensko
lá
Bůda
21
article
Horáček a pl. Horáčková) pojednal o ny-
nějších poměrech zřízenců všech zemských ústavů
tajemník p. Novotný, který zejména vylíčil po-
měry zřízenectva v ústavech pro choromyslné, v nichž
nejen zřízenci jsou nucení konati službu plných osm
dní, kde však správami ústavů do služeb ošetřo-
vatelů jsou přijímána všemožná individua, která po-
věst a zájmy řádných ošetřovatelů jen poškozují
Když o společném postupu všech zemských zřízenco
a chování se zemské správy vůči zřízenectvu po-
jednal zem. posl. dr. Šviha, byla po čilé debatě při-
jata jednomyslně tato resoluce: »Zemské zřízene-
ctvo všech pražských zem. ústavů usnáší se na následu-
jícím: Ježto existenční poměry ve všech zem. ústavech
jako: v ústavech pro choromyslné, nalezinci, po-
rodnici i v donucovacích pracovpách a polepšov-
nách nejsou nikterak uspokojivé, žádáme bezodkladně
zemský výbor král. českého, by otázku úpravy po-
měrů neluštil jako až dosud dle jednotlivců, ale aby
provedl úpravu poměrů všeobecně pro všechny zii
zence ústavů zemských. Pokud se týče poměrů zlí
zenců v ústavech pro choromyslné, žádáme, by
úprava byla provedena dle návrhu poslance dra
Horáček
Horáčková
Novotná
doktor
Šviha
22
article
Švihy, podaného v lonském zasedání sněmu král če-
ského. Co nejdůrazněji žadáme, aby služební poměr
zřizenců byl upraven na podkladě definilivního jme
nování po jednoroční uspokojivé službě. Tenta defini-
tivní poměr nechť je předsevzat z poměrů pro zří
zence c. k. statní dráhy. Veškerému zřízenectvu, vy-
konávajícímu službu opatrovnickon, budiž posky-
tován každý pátý den 24hodinový odpočinek a slažb
budiž upravena lak, aby nečinila více než 12 hod.
denně. Schůze dovolává se též zřízení disciplinárn
komise, kteraž by rozhodovala o provinění toho kte-
rého zřízence, a v níž zastoupeno by bylo též i zři-
zenectvo zvláště k tomu zvolené. Zemské zřízenecivo
vznáší snažnou prosbu ke všem českým poslancům
by podané návrhy jeho byly podporovány, jakož
obraci se k celé české veřejnosti, by k zlepšení jeho
existeučních poměrů napomáhala. Sbromaždění oče
kávají, že i zemský výbor uváží neudržitelnost po
měrů těchto a vyjde vstříc a úpravou poměrů pro
všecky zřízence zemských úslavů.
23
article
— Nadkultura ramburských Némců. Dne 6. června
t. r. konal »Svaz Němců v Čechach« »ochrannou
schůzi, ke které zval z celého okolí všechny Němce
Co na schůzi léto se mluvilo, může si každý domy
sliti, že však nezůstalo jen při řečech, dokazuje
tento případ, který charakterisuje veškeré jednání
německých nacionálů. Ve schůzi bylo štváno proti
Čechům lónem nejzběsilejším. Nadkulturou nebo
odvarem chmelovým se opojil německo nacionální
přiruči firmy Josef Wenzel, obchod se železným zbo
žím v Rumburku, jménem H. G. V povznesené náladé
se statečný syn matky Germnanie kdesi poranil. Po-
něvadž se styděl udati, jak se stalo, že byl nalezen
v příkopě a jakým způsobem k ranám přišel, roztru-
šoval pověst, že byl třemi Čechy přepaden a od nich
do krve zbit. Tito Češí prý ihned utekli, jsou to rum-
burští Češi, jejichž jména neví. Jak se však podivi
pan Jan Stahala, továrník v Rumburku, když k němu
12. t. m. přišli do kanceláře četníci v plné parádě
s nasazenými bajonety a jeden strážník města Rum-
burku, by vyslechli personál firmy Stáhalovy, kde
byli v řečený den, kde odpoledne a kde večer. Per
sonál byl toliž označován za pachatele při přepadení
Němec
Čecho
Wenzel
Čech
Jan
Rumburk
Rumo
Stáhalův
24
article
Než všechen personál dokázal své alibi. Samoztejmo,
že »Rumburger Nachrichten« už dne 19. června při-
nesly sáhodlouhý článek »Aus Rumburg. Ein Deutschen
von 3 Čechen überfallen«. V úvodu čianku stěžujísi
zdejší noviny na pana Sláhalu, že přijímá za prakti-
kanty a personál české lidi, ktuří znešvařují svou
českou řečí německý ráz města Rumburka, zvláště
večer se svými Mariankami, takže prý neslyšeti
v rumburských ulieích nic jiného než českou řeč, ž
chodec nebo cizinec, který pozdním vlakem přijede,
neslyší nic jiného, než českou řeč těchto Marianek
a Václavů, že každý Němec se musí vyhýbatí zdejším
Rumburg
Sláhala
Václavů
Němec
Rumburk
Eina Deutschen on 3
Rumburger Nachrichten
25
article
Čechům, nechce-li se vydati nebezpečí, že bude o
této divoké, od kultury ještě nedotčené hordy po-
koutně přepaden a zbit. Známý prý český krtek
z Janské ulice, tak nazývají továrníka Jana Sláhalu,
zaměstnává jen z té příčiny české praktikantya
český personál a rozmnožuje český život v Rum-
burku, by cizinei měli špatný pojem o německém
rázu města Rumburka. Dále pak udávají, že zdejší
24letý příruči H. G., který jest u firmy Jos. Wenzel,
obchod se železem v Rumburku, zaměstnán, byl při
návralu z německé schůze od tří Čechů přepadena
strašně zbit, takže v obličeji na nose, jakož i na
čele a na rtech měl vehké rány, způsobené holí.
takže se mu i zuby pohybovaly. Při tomto přepadení
byl »traktirován« nejen holí, nýbrž také nadavkou
»německý pes«. Po tomto hrdinném skutku oni suo
rovci prý utekli, příručí však sotva do obydlí svého
chefa došel a zůstal v bezvědomí ležeti. Přítomný
lékař se vyslovil, že rány jsou vážné a že musí děle
než týden ležeti. A ovšem neopomennly pro zvýšení
dojmu »R. N.« vychváliti příručího jako velmi sluá-
ného člověka, který ani kuřeti neublíží. Přirozeně
hrůzostrašná historie nemůže v ctihodném rumbur-
ském hlasateli vésti k jiné morálce než k štvaní,
aby se Rumburští rozpomenuli, co jest povinností
Čecho
Sláhala
H G
Wenzel
R N
Janský ulice
Rumo
Rumburk
Jos
26
article
Němců, zvláště oněch Němeů, kteří český per-
sonál zaměstnávají. Četnictvo dostává napomenutí,
by přisně toto přepadení vyšetřilo a potrestalo,
poněvadž pachatelé nepřijdou před krajský soud
Jičině, nýbrž budou potrestání zde. — Štvaní
toto mělo aspoň potud účinek, že četnictvo vyše-
třovalo personál to ärny Stábalovy. Jak podstatné
však bylo nařčení příručího H G. a napadení rum-
burských novin, vidno z odvolání ze dne 17. června
v lýchž novinách. Ve zprávě »Přepadení« nadepsané
R N. samy sebe vyvracejí a konstatují, že onen při-
ručí nebyt od nikoho přepaden, nýbrž že vyšetřová-
ním dělnictva se zjistilo, že byl pod obraz boží zpit.
takže se potloukl. Zase jedna ukázka, jakými zbra-
němi německá osvícenost pracuje proti nepohodlným
Čechům v uzaví aném území.
Němec
Čecho
burský novina
27
article
— Na paměť popravených českých pánů. Dnes
v ponděli 21, června o půl 9. hodině večerní v den
památného výročí 21. června 1621 pořadá státoprávně
pokrokový klub pro král. české v sále »Merkuru-
přednášku poslance dra. Sobotky »Poprava na Staro-
městském náměstí«, Přednáška je každému volně pří
stupná. Před přednáškou o 8. hodině večerní bude
před radnicí na Staroměstském náměstí vzpomenute
památky popravených mučedníků, zapěním případ-
ných sborů pěveckým spolkem »Hlaholem«. Všichni
jimž památka mučedníků na Staroměstském náměsti
popravených je svatá, nechť zúčastní se tohoto ná-
rodního projevu,
— Míslodržitel v Jáchymově. V sobolu odpoledn
navštívil místodržitel hr. Coudenhove v průvodu nej
vyššího maršálka prince Lobkovice a býv. ministr
hr. Kuenburga město Jáchymov, kamž odjel z Kar
lových Varů automobilem. Mistodržitel prohlédls
továrnu na radium, lázeňský ústav a báňský úřad
Zde byly pánům demonstrovány vlastnosti radio
aktivních hmot k měření radioaktivity.
Coudenhove
Lobkovic
Sobotka
městský náměstí
staroměstský náměstí
Jáchymov
Kara
klub pro král
pěvecký spolek
Hlahol
lázeňský ústav
28
article
— Moravská ústředna pro lidový průmysl umě
lecký a zemská školní rada. C. k. moravská zemská
školní rada posoudivši veliký kulturní a hospodářský
význam Moravské ústředny pro lidový průmysl umě
lecký upozornila všechny okresní školní rady mo
ravské na humanní a kulturní úkoly Ústředny a vy
zvala je, aby správy škol na úkoly Ústředny upo
zornily s doporučením, aby v otázkách místního
průmyslu lidového obracely se na Ústřednu a svou
radou i pomocí pomáhaly ji k dosažení těchto úkol
(13.468, ze dne 1. června 1909). — Chystan
výstavy domácího průmyslu v Brn
zúčastní se Moravská ústředna pro lidový průmys
umělecký soubornou exposicí z čelnějších krajů Mo-
ravy a Slovenska, čímž podán má býti zaokrouhlený
obraz a nástin snah, jimiž se Ústředna má a chce
řídit. Vzhledem k tomu, že již nyní podařilo se
Ústředně značné obliby si získati, můžeme doufati.
že úsilí Ústředny bude odměněno žádoucím zdarem.
— Ze Spolku výtvarných umělců »Manese
v Praze. První ročník »Stylu« byl dokončen teprve
nyní (trojsešitem na thema: Styl malého města). Pr
pokročilou sezonu letní, která by zájem značně otu-
pila, začne další vydávání »Stylu« teprve v měsíci
září, což bude v čas oznámeno.
— V zájmu milovníků květeny upozorňuje sprá
va městských sadů Král. Vinohradů na nádherut
bohatství právě kvetoucích pivoněk a jiných křovin
které zdobí Riegrovy sady.
— Přerušená doprava. V Táhorilské ulici v Žiz-
kově přetrhl se včera troleyový drát elektrické drá-
hy v délce 100 metrů a spadl na dlažbu. Závada
byla záhy napravena. Po tu dobu byla přerušena
doprava na elektrické dráze.
— Městská váha u mostu Palackého dne 24., 25
a 26. června t. r. bude se opravovati. Z té příčiny ne-
bude se v tyto dny na jmenované váze vážiti.
Král
Riegrův
Palacký
Brno
Slovensko
Praha
Táhorilský ulice
Žizstán
spolek výtvarný umělec
29
article
— Slávka v kamenickém odboru trvá dále. Př
týdnem vysvětlili zaměstnavatelé, z jakých důvodů
stávka v oboru kamenickém trvá, nyní odpovídají
zančstnanci, rovněž na velkých nárožních návě
štích. Zaměstnanci polemisují se zuměstnavateli
tvrdí, že nic jiného nežádali, než obnovení smlouvy
dosavadní s nepatrnou změnou, odpovídající nyněj-
ším drahotním poměrům. Když byli odmítnuti,
vstoupili do stávky, která trvá již 10 týdnů
— Prudká srážka na elektrické dráze. Včera pře
11. hod. v noci stala se prudká srážka na nározí
Myslíkovy ulice a na Zbořenci. Odtud ujížděl toliž
fiakrista č. 168 a nepočínal si dosti opatrně, když
se blížil na rozcestí. V tom přijel od Riegrova ná-
břeží motorový vůz č. 7, který do fiakru vrazil tak
prudce, že ho překotil. Kočár byl značně poškozen
Kočí Frant. Hergl, zaměstnaný u fiakristy Medři-
ckého v Sokolské třídě č. 20, byl shozen s kozlíku
a utrpě zlomení pravě ruky. Kočí odvezen byl d
všeobecné nemocnice
— Vlnstním rovolverem ohrožený policista
šavli zranšný útočník. Neobyčejně vzrušující přihoda
stala se v noci na včerejšek v ulicích na rozhraní
Král. Vinohradů a boř. Nového města. O třetí hodině
ranní rozléhal se Táborskou ujicí řev a zpěv, že
obyvatelé domů byli ze spánku vzrušeni a pobouřeni.
Policejní hlídka napomínala rušitele klidu, celkem
6 podnapilých mužů, aby se utišili, ale sotva že za-
kročili, jeden z mužů napadl policis u a udeřil jej
pěstí do prsou. Útočník, v němž později byl zjištěn
26letý dělník Fr. Šimků z Vršovic č. 176, dals
na úlěk a v tu chvíli i hlídka policejní se rozdělila.
Slávek
Riegrův
Kočár
František
Kočí
Vlnstní
Král
Šimek
Myslíkův ulice
Francie
Vršovice
30
article
Jeden z policistů pronásledoval Šimka a v Pochma-
yerově ulici ho zatkl. Na cestě k policejní strážniei
v Salmovské ulici výtržník postavil se na odpor
opět udeřil pěstí policislu, načež ubaněl do Prahy
Utikal Ječnou ulici, v Tůních. Rybníčkem, Štěpán
skou, až konečně ve Školské ulici usedl na chod-
níku, vysílením nemoha dále. Zde potrefil ho polici-
sta, který jej proná sledoval a za přispění dvou chodců
dopravil Šimka do separace. — Ve větším nebezpečí.
octl se druhý policista. Ten rovněž zatkl jednoho
z rušíteů klidu nočnlho, poněvadž vzdor vyzvání se
neztišil. Zatčený se vzpouzel, napadl policistu a vy-
trhl mu revolver, jejž na policistu na-
mířil. Nastal kritický okamžik pro policistu a ná-
hodou pro něho štastně skon il. Byly totiž ktikem
přivolány dvě visohradské policejní hlídky, které se
k výjevu nahodily v tom okamžiku, když výtržník
mířil revolverem na policistu a snad chtěl i vystřelit.
Tomu zabránil jeden z vinohradských strážníků tím,
že vytasil šavli a udeřil útočníka tak prudce do
hlavy, že bez hlesu svalil se na dlažbu.
Ostatní noční řvouni, vidouce přesilu policistů, utekli
pátrání po nich však zavedeno. Šavli zraněný byli ve
stavu bezvědomí dopraven do všeobecné nemocnice
na kliniku prof. dra Wölflera. Útočník pro podnapi-
lost a zranění nemohl být vyslýchán. V útočníku
byl dnes zjištěn 24letý dělník Bohumil Šimků z Vršo-
vic čís. 176, bratr zatčeného Frant. Šimků. Šavi
byla mu protnuta kosť nad čelem. Chtěl prý skutecne
střelit, ale zapomněl vystrčit zásuvku revolvera.
Šimek
ska
profesor
Wölfler
František
Pochma
Praha
školský ulice
Vršo
31
article
— Tajemná vražda ve Veseli nad Moravou.
K naší zprávě z Uherského Ostrobu o vraždé hote-
liera Přikryla ve Veselí nad Moravou docházejí urč-
tější podrobnosti. Přikryl byl majitelem dvou bo-
stinců ve Veselí nad Moravou; v jednom mají sídl
hrabata Choriňští. Přikryl měl svého času milostný
poměr se svou číšnicí, s níž měl dítě, ačkoliv byt
tehdy ženat. Jednu hospodu má v nájmu, druhon
vedl sám, obyčejně s jednou číšnicí. Také služebné
síly zaměstnával. Služka Marie Galářova chtěla
osudný den vkročiti do ložnice Přikrylovy, leč tato
byla zamčena. Po násilném otevření ložnice zjevil
se obecenstvu úžasný obraz. Přikryl ležel v bílém
prádle oděn v posteli, potřísněn krví s mnoha seč-
nými ranami na hlavě. Lékař dr. Neumann, který
byl přivolán, konstatoval již jen — smrt. Na místo
vraždy přivolána byla komise soudní, která zahájila
veškeré pátrání po nějakých stopách vrahových. Di
soudního ohledání zavražděn byl Přikryl bezpochyby
sekerou nebo nějakým podobným nástrojem. Vrah
nenechal na místě pražádných stop. Vyšetřování vede
se tajně, přece však možno sděliti, že na místě čínu
nalezena byla zakrvácená tkanička ze šněrovačky.
Soudí se všeobecně, že vraždu mohla spáchati žen
ze žárlivosti, neboť Přikryl rád ženy vyhledával. Na
rozkaz soudní komise zatčeny byly dvě číšnice
Ulerského Ostrohu, a sice Marie Čápova a Ant
Drábkova. Vedle nich zjištění jako podezřelí čeledí-
nové J. Dula, J. Vedral a služka Marie Galářova
která prvá objevila, že Přikrylův byt je zamčen
upozornila na věc tchána Přikrylova. Tajemná vražda
způsobila ve městě a v celém okoli veliké ror-
rušení.
Přikryl
Choriňský
Galářův
Přikrylův
doktor
Neumann
Čápův
Drábkův
J Dula
J Vedral
veselý nad Morava
Veselí nad Morava
32
article
— Ohoň. V krámku obuvníka Josefa Spály v do-
mě č. 910—I. vypadlo z kamen žhavé uhlí, od ně-
hož se vzňal truhlík a začala hořet podlaha. Teprve
když dým pronikal skulinami ve dveřích, postřehli
sousedé nebezpečí ohně a povolali na místo hasiče.
Po vypáčení dveří byl oheň uhašen. — V domě č
515 v Palackého třidě ve Vršovicích v bytě klempíř-
slého pomocníka Fr. Novotného povstal včera od-
poledne obeň, který zničil truhlik s uhlím, lavici
židli a část podlahy. Hasičí z Vršovic oheň v brzku
uhasili.
— Přepadení výletníci. Spolek „Ašantů“ v Žit
kově uspořádal včera odpoledne výlet s hudbou „N
chmelnici“ nedaleko Žižkova, kam také mnoho bez
platných zvědavců zavitalo. Poněvadž pořadatelé
nechtěli divákům boz vstupného dovolit přístup n
výletní objekt, popudili tím proti sobě několik mla-
díků, kteří „Ašantům“ slíbili pomstu. Když o 10.
hod. v Loci spolek „Ašantů“ vracel se z výletu, čí-
hali na ně pemstylační a způsobili rvačku, při níž
zedník Václav Štapec ze Žižkova, Kaplfřova ulice
č. 12 byl na hlavě krvavě zraněn. Jeden z úločníků,
a sice 19letý Jaroslav Dohnal ze Žižkova, byl zatčen
a do vazby odveden.
— Opěi krádeže v ostravském rovíru. V noci n
17. června t. r. ukradeny byly obchodníku Adolfu
Linsnerovi v Hrušově z uzamčeného krámu, kterýsi
zloděj otevřel pakličem, hotové peníze, niklové ho-
dinky s řetízkem, lihoviny, doutníky a cigarety: cel-
ková škoda na 150 K. Krátce před tím vykraden
bylo v noci obchodnici Heleně Stroblové ze zamče-
ného krámu v Polské Ostravě č. 325 zboží v ceně
přes 1600 K. Ani v jednom ani ve druhém případe
zloději vypátráni nebyti.
Josef spála
Novotný
Hasičit
Štapec
Jaroslav
Linsner
Strobl
Vršovice
Francie
Žižkov
Kaplfřov ulice
Hrušov
Ostrava
33
article
— Krádež. V noci na pátek 18. t. m. vloupal
se oknem neznámí zloději do neobydlené místnosti
hostince p. Jos. Matysa v Mirošovicích u Mnichovi
a ukradli mnoho peřin a šatstva. Podařilo se jim
s lupem beze stopy uprchnouti. Krádež byla obje
vena až ráno a oznámena četnictvu v Mnichovicích,
jež po pachatelích zahájilo pátrání.
— Neštěstí na nádraží v Chocni. (Pův. zpráva.)
V sobotu dne 19. t. m. vyhýbal se na zdejším ná-
draží zřízenec dráhy J. Šimberský přijíždějícímu
rychlíku, byl však s druhé strany zachycen odjíždě-
jícím vlakem osobním a tak těžce zraněn, že v male
chvili zemřel vzdor rychlé pomoci lékařů pp. MUDra
Fikejze a MUDra. Tomka z Chocně. Nebožák byl asi
35 let stár, ženat a otcem dvou malých dítek.
— Skladiště uhlí v plamenech. Po 3. hod. v noci
na dnešek zpozoroval hlídač, že hoří velká hromada
uhlí na severozápadním nádraží v Libni. Telefoni-
cky byli povoláni hasiči, kteří přijeli z Libně, hořící
haldu hnědého uhlí rozházeli a oheň uhasili. Shořelo
celkem asi 50 q uhlí, náležejícího obchodníku p.
J Šimberský
Mudra Fikejz
Mudra
Tomek
Mirošovice
Mnichovice
Choceň
Libeň
34
article
Boh. Krejčímu. Oheň povstal nejspíš samozanícením.
— Zachráněna. Dnes o 5. hod. ranní skočil
u Libně do Vltavy 22letá služka Růžena Míškov
z Nuslí č. 202. Chtěla se utopit pro nešťastnou l-
sku. Tonoucí zachránil dělník Josef Dvořáček.
— Drobné místní zprávy. Kočí Jošef Novák
z Mníšku dostal se na mostě přes Rokytku v Libni
nešťastnou náhodou pravou nohou pod kolo povozu
s nákladem kvádrů a přejatím utrpěl značné zranění.
Byl dopraven do všeobečné nemocnice. — Drožkář
Antonín Merunka ze Žižkova č. 358 nechal v noči
na včerejšek bez dohledu státi drožku č. 84 v Sudo-
měřické ulici v Žižkově. Kůň pojednou dal se da
klusu a projížděl ulicemi Žižkova, až konečně byl
hlídkou policejní zadržen a majiteli vřácen. — Př
kanalisačních pracích na dvoře domu č. 885—II. na
Havličkově náměstí byly vykopány lidské kostia
odneseny do umričí kaple. V těchto místech v dávných
dobách byl hřbitov. — U vjezdu do skladiště Fran-
tiškova nádraží v Karlově třídě v Žižkově srazil s
motorový vůz elektrické dráhy a dvouspřežním po
vozem kočího Václava Fišera. Při srážce rozsypak
Míškov
Dvořáček
Jošef Novák
Merunka
Žižkův
Fran
Fišer
Libeň
Vltava
Nusle
Mníšek
Rokytka
Žižkov
Suda
měřický ulice
Havličkov náměstí
Karlov třída