Ročník XXVI.

HOSPODÁŘSKÝ LIST.

Str. 655.

které obce (Svratka, Rváčov a j.) vlastní obecní školky a mnohé obce také samy lesní sázenice kupovaly a také paseky oséváním obnovovaly. Sušárny na chmel. Kdo z čtenářů t. l. zajímá se o sušárny na chmel, toho upozor- ňujeme, že v Kněževsi u Rakovníka mají dnes již 56 sušáren, z nichž 10 jest velkých s hvozdovou podlahou. Tyto jsou soustavy dvojí: Huber a Anderlík, a pak soustavy Majerovy o dvojí sušné ploše. Ježto jest česání chmele v proudu, mohou interessenti sušárny si prohlédnouti. Selská jednota pro Moravu pořádá ve- řejnou schůzi v neděli dne 1. září 1901 o 3h. odpůldne v Střeběticích u Holešova. Výstavu hovězího dobytka a jeěmene uspořádá „hosp. jednota prostějovská“ dne 5. září t. r. v akc. pivovaru v Prostějově. Vystavovati možno: jalovice, krávy a býky a sladovnický ječmen. Přihlášky přijímá do 1. září t. r. jednatel, řid. p. Vysloužil. — Kdo má tabulové ovoce na prodej, nechat zašle vzorky s udáním množství a ceny.

Výstavu ovoce a plodin pořádá hospodář. spolek pro okres kojetínský dne 8. září t. r. v místnostech nově vystavené hosp. školy v Kojetíně. Přihlášky nejdéle do 1. září. Velký trh na pinegavské býky odbývati se bude v Maishofen u Zellu na jezeře (Zell am See) dne 7 září. Trh obeslán bude čisto- krevnými mladšími a staršími býčky, v stáří 1—2 roky. Býci, již nepochází z údolí Pinc- gau a Pongau, se k trhu nepřipustí. Na trh dopraví se přes 200 býků a trh poskytne příležitost ku koupi pinegavských plemenníků. Chvalně známá v kruzíeh hospodářských firma Szalatnay a Kröschél — závod se stroji a potřebami pro hospodářství, průmysl i do- mácnost— dokončivši právě 25 let svého trvání, opouští zároveň své posavadní místnosti v Praze, nároží Hybernské a Dlážděné ulice čís. 1003 (palác české severní dráhy), stě- hujíc se do svých vlastních nových, účelně zařízených budov v Praze-Žižkově, v Husově třídě, číslo 33. K dnešnímu číslu přikládáme prospektt stroje na vyorávání brambor „Ideál“, spe- cialitu to firmy Julius Carow v Praze-Bubnech. kterýž pozornosti P. T. čtenářů doporučujeme.

Z hospodář. župy severovýchodních Čech. V neděli dne 25. t. m. odbývala se v hotelu „Huttla“ v Hradci Král, valná hromada hosp. župy severovýchodních Čech, která byla četně navštívena. Dostavili se také zástupci hospodář. družstev: pardubického, kutnohorského a čáslav- ského. Německá družstva hosp. zastupoval posl. Ans. Heinzl, statkář a továrník z Dětřichova. Krátce po 1. hodině odpol. zahájil předseda p. posl. J. Jaroš schůzi, uvítav vřelými slovy zá- stupce mimo župu stojících hospodář. družstev. Připomenul důležitost společného postupu rol- nictva českého s německým na poli hospodářském a těšil se z toho, že na tomto poli se rolnictvo obou národností v severovýchodních Čechách sešlo. Na to přikročeno ku projednání I. odstavce programu, a sice: „O vojenských dodávkách“. O předmětu tom velice obšírně promluvil posl. p. Jaroš. Vylíčil postup dodávek pro vojsko z let minulých, uvedl všecky případy, které za 14leté působnosti svojí na tomto poli zažil, a seznámil přítomné se změnami, které z rozkazu minister- stva války intendance IX. armádního sboru za- vádí. Předčítá vyhlášku, která bude v příštích dnech všem hosp. společenstvům a obcím dodána a jež uvádí rolnictvu ve známost, že se vojen- ská správa rozhodla, polovinu veškerého obilí přímo od producentů nakoupiti, a že počínaje 1./10. bude se jeden den v týdnu (v pátek od 8.—11. hod. dopol.) od malorolníků žito a oves za smluvenou cenu přijímati.

Vítá tento krok vojenské správy; projevuje však obavu, že takovýmto drobným nákupem přímo od producentů bude akce hospodář. druž- stev seslabena, a bude povinností organisace této, aby se zasadila, by ona se stala prostředníkem mezi producentem a vojenským erárem, což se semknutím všech hospodář. družstev provésti dá. O tomto předmětu rozvinula se čilá debata a po té přijmuty byly návrhy, jak mají hospodář. družstva v té příčině postupovati. Dále byla na programu přednáška předsedy posl. p. Jaroše „ zemském hospodářstvi a jeho vlivu na stav rolnický“, po které přijata resoluce: Shromáždění delegáti hospodářské župy seve- rovýchodních Čech a zástupci hospodář. družstev v království Českém na schůzi v Hradci Králové usnášejí se na následující resoluci: 1. Ukládáme poslancům svým, by se se vší silou zasadili, aby stávající nespravedlivá berní soustava byla zrušena a nahražena progressivn daní z příjmů s existenčním minimem. 2. Pokud ale nynější berní osnova jest v plat- nosti, budiž přihlíženo k tomu, aby břemena zem- ská byla na všechny vrstvy národa dle poplatní jejich síly průměrně rozvržena. Zejména budiž a) zavedena zemská přiražka na stávající daň z příjmů; b) budiž zavedena zemská dávka z věcí luxusních a sice z byciklů, kočárů, pian, pro- nájmu honitby atd.; c) zemská dávka z nápojů a sice vína a vod minerálních; d) zemská dávka z výnosu spořitelen a výher loterních; e) zemská dávka ze služného budiž rozšířena na veškeré úřadníky státní, zemské a jiné i na důstojníky, kteří mají přes 1200 korun služného.

Konečně velice případně promluvil ředitel Bauer „o příštích celních a obchodních smlouvách“. Také jeho vývody byly s velikou pozorností vyslechnuty a usneseno uložiti poselstvu českému, by se v zákonodárných sborech zasadilo, aby se vyzývavosti sousedního spojence dostalo se strany našeho soustátí náležité odpovědi uvalením vyso- kých cel na výrobky, které Německo k nám do- váží, jakož i o to, aby učiněno bylo opatření, by se rolnictvu této poloviny říše dostalo náležité ochrany, a sice uvalením vysokých cel nejen na obilí, ale hlavně také na bavlnu, len a jutu. Tím denní pořádek vyčerpán a schůze skončena. Organisace rolnictva v severovýchodní župě se osvědčila úplně. Jest to mohutné sdružení 16 hosp. spolků, které nenadělá do světa velikých fanfár, neohání se prázdnými frásemi, ale pracuje tiše ve prospěch lidu rolnického! oe Rozmaniosti.

„Hlávkové zelí rýnské, zlepšené“ je pozdní. bílá hladká odrůda, s obrovskými plosce ku- latými, zcela pevnými hlávkami. Žimní toto zelí zaslouží pro výbornou jakost rozšíření co největšího. Uvedeno do obchodu co no- vinka Edmunda Mauthnera v Budapešti. světoznámého obchodu semenářského. 1/2 kg stojí 5.50 zl., 20 g 35 kr., 1 špetka 15 kr. Ozimý ječmen. V čísle 44. t. r. byli vy- zváni rolníci, kteří činili pokusy s ozimým ječmenem, by sdělili své zkušenosti. Chci tedy přispěti těmito řádky k rozluštění otázky, by čtenáři ku dalším pokusům se povzbudili. V roce 1899 opatřil jsem si 10 kg ječmene ozimého od p. Šantrůčka z Jindř. Hradce, kterýž jej. opatřil v r. 1897 od fmy. Chre- stensen v Erfurtu. První rok mě ječmen vy- nesl málo; sklidil jsem „následkem pozdní setby“ jen výsev, avšak žito vedle seté vy- hynulo úplně. R. 1900 sel jsem zase sklizených 10 kg do úhoru chlévskou mrvou hnojeného, část jsem ho ledkoval na jaře, což značně prospělo. Sklizeň byla již lepší, namlátil jsem 50 kg; zrno jest již pěkné a budu ho síti dále, neb se domnívám, že se přizpůsobí zdejšímu podnebí; jeť zde výšky 690 m nad mořem a škodí zde mrazy na podzim i na jaře ještě koncem května a začátkem června.

Ani jarní ječmen není u nás plodinou jistou a výnosnou, tak že se pěstuje jen pro domácnost, když však se podzimní jarnímu výnosem vy- rovná, je při tom výhoda ta, že se o 14 dní až 3 neděle dříve sklidí, půda pak se může záhy zorati, případně strniskovou plodinou oseti. Dále mám za to, že by ječmen podzimní, zde vypěstovaný a tudíž drsnému podnebí uvyklý, se hodil výborně do půd lepších, kde klimatické poměry jsou výhodnější. Karel Sulc, rolník ve Svratce. Pěkný ozimý ječmen přenechá — k pěsto- vání na pokus — ředitelství zimní hospodář. školy ve Velké Vsi (Grossdorf) u Broumova a sice 100 kg za 25 K. Poskytl po ha r. 1900. 32 q zrna.

Zvědy a odpovědi. Čís. 172. Mám od nového roku převzíti částečně ozimem osetý dvůr a budu povinen veškeré s tímto zasetím spojené výlohy na hotovosti jak za práce a potahy tak i za semeno posavádnímu držiteli v hotovosti nahraditi. Stává nějaký způsob, jak se takové výlohy účtují, aneb jen dle pouhého do- hodnutí? Odpověď: Není nám nějaký obvyklý způsob znám, toliko jest zvykem počítati výlohy zpraco- vání dle toho, co hospodáře den potažní skutečně stojí, ne zač se při najatém potahu platí; hnojení a osivo počítá se za ceny tržní. Čís. 173. Jakým způsobem vyhubím kokotici v jetelech strnišťových? V. Ř. z T. Odpověď: Pokud sahají poslední vlákna ko- kotice (povázky), musí se jetel hluboko zarýti ; zrytá místa se pak jílkem osejí. Letošní horké leto jest zvláště příznivo vývoji kokotice. Jsou-li místa kokotičná tak četná, že by ničeho vlastně po zarytí nezbylo, nechte jetel co nejdůkladněji spásti, čímž další šíření kokotice se zarazí, ač tato nezhyne. Bude-li jen poněkud z jara vlhko a chladněji, zdolá pak jetel povázku tak dalece, že v první seči bude škoda nevelká. Za to ale drühou seč zničí zcela jistě a tu bude radno jetel hned po prvé seči zaorati.

Čís. 174. Jakého prostředku se mám uchopiti proti vosám, které ve velkém množztví napadly vinné hrozny na trelážích? Rovněž i na všem ostatním ovoci značné škody způsobují. F. P. v ž. Odpověď: Není jiného prostředku, pokud známe, než zahánění vos stříkáním vodou. Čís. 175. Mám postřikovače na močůvku od firmy Füratsch z Opavy, při němž železné koule za záklopky sloužící byly potaženy gumou. Před časem guma odpadla; dá-li se tam kůže, málo vydrží. Sdělte, zda možno onu gumu nahraditi neb zdaž. nutno koupiti celé záklopky nové a odkud? A. M., s. Odpověď: Obraťte se na firmu, odkud stří- kačku máte; jinde náhradné části nedostanete. Čís. 176. Jsou někde zimní večerní hosp. školy na způsob řemeslnických pokračovacích škol pro učně? A jsou-li někde podobné školy, udejte po- kyny a kroky, jichž třeba, by podobná škola v ně- kterém místě zařízena byla. V. B. v Č.

Odpověď: Žádejte zemědělskou radu o svo- lení k zřízení hosp. pokračovací školy. 1/, ná- kladu poskytne země, 1/2 stát prostřednictvím zemědělské rady; 1/2 nákladu, místnost a otop musí dáti obec. Podání může učiniti obecní zastupi- telstvo. Podobná škola jest ku př. v Řepníkách na Vysokomýtsku. Čís. 177. Chci dáti zkoušeti strojené hnojivo na dvě místa. Zeměděl. radě jsem již zaslal a nyní nevím o jiné chem. laboratoři. Račte mi laskavě udati jméno a bydliště některého přísež. chemika. v. Č v Sl. u L. Odpověď: Doporučujeme vám dra. Völkera v Kolíně. Čís. 178. Jak vyhubiti kokotici na louce? J. S. v B. Odpověď: Viz článeček „Povázka na lukách“ v č. 19. naší přílohy „Čes. hospodyně“ z 4./7. 1901. Čís. 179. Chci síti po pšenici žito. Mohu-li k němu použíti současně vápno a superfosfát? Nejeví-li tato dvě hnojiva na sebe jakýsi účinek co se týká zrna nebo slámy? Po žitu bude ná- sledovati jetel a proto musím spíše použíti vápna než strojeného hnojiva. Půda je vápnem chudá. b) Kde lze obdržeti pojednání o zpracování ovoce na vína i různé zavařeniny? J. M. vs Odpověď: a) Vápna nemůžete současně se superfosfátem použíti, poněvadž se kyselina fos-