1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, v sobotu 23. května 1909.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Histr
předplásí see
v Praze v admlnistrani
. . . . 2 K-
na měsl
ns čtvrt leša . . . . 6 K —k
s dvejí donášken
Kn
na měsle
ne čtvit lata . . . . 7 K 00 h
ve Blialkáck
na něsíe . . . . . . 2 K 30
Pošton:
na měsíe
na čtvrt lefa . . . . 9 K 60h
s dvojí zísllkou
na měsíe
.:. :ke
n rrt ole
Praha
5
article
V posavadních kolejích.
V posavadních kolejích.
V obou polovinách soustátí nedostává se
odpůrcům současných vlád dvou velmi pod-
statných vlastností, bez nichž nelze provésti
vítězně nijaký zápas: pevná organisace
útočících sil a houževnatá vytrvalost v za-
počatém boji.
Nedostatky tyto staly se zvláště nápad-
nými při otázce zvýšení důstojnických gáží
a polepšení mužstvu za takových okolnosti
načatě, že na první pohled bylo zřejmo,
kterak navrhovatelům v rakouské delegaei
zdála se věc ta býti způsobilou, podraziti
nejen nynější soustavě na obou stranách
nohy, třeba by po případě zasáhli i členy
společného ministerstva, pokud se stotožnili
s navrhovateli, zejmena i co se týče doby
úpravy vojenského zaopatření i lhůty (květ-
nové), kdy delegace opětně mají býti
svolány.
Návrhy vyšly, jak známo, ze středu
delegačních členů panské sněmovny a dele
gačních členů strany křesťansko-sociální.
V samém počátku této akce chybili na-
vrhovatelé, že dali si dáti závazné sliby od
členů společného ministerstva, ač jim musilo
býti známo, že přijetí jejich návrhů před-
cházeti musí souhlas obou vlád. Tak se
stalo, že vláda uherská se mohla dobře
krýti obranou, že neměla příležitost zjednati
si votum sněmovny, bar. Beck pak prostě
vyvázl tím, že sám osobně nijakého závaz-
ného prohlášení neučinil, ale jak ho s ně-
kterých stran podezřívají, útoku navrhovatelů
v čas obratně se vyhnul, takže zasaženi byli
pouze společný ministr války Schönaicha
ministr zahraničných věcí bar. Aehrenthal.
Beck
panská sněmovna
6
article
Po mnohém vyjednávání se obě vlády
konečně dohodly, ale počátek úpravy vojen-
ského zaopatření nenastane dnem 1. ledna
1908, jak si to přál hr. Latour, aniž se
delegace sejdou v květnu.
Dohoda tato jest tedy nejen odražením
sebevědomého podniku navrhovatelů, ale
spolu i nehodou pro oba společné ministry
a vyváznutím vlády uherské z hrozivého
konfliktu ve věcech vojenských vždy pová-
zlivého.
Pouze o době, kdy budou svolány dele-
gace, aby dohodu tuto schválily, nestalo se ještě
usnesení; ježto však delegace svolává pa-
novník, jest samozřejmo, že okolnost tato ji
není s to způsobiti nijakých nesnází.
ne Za to jest pozoruhodno, že Maďarům
podařilo i z této situace těžiti. V opětných
slyšeních ministra Košuta předloženy panov-
níku návrhy na uspořádání vládních poměrů
v Uhrách a ve slyšení ministra vnitra hr.
Andrásse podána zpráva o hotovém elabo
rátu volební opravy, kterouž se končí úkoly
převzatě koalicí uherskou a v nejbližších
dnech prý již hr. Andrássy oznámí sněmovně,
kdy jí podá svůj návrh nového volebního zá-
kona. Dle všeho se to stane ještě dříve, než
delegace se opětně sejdou, takže koalice
uherská bude s to i prokázati, že všem úko-
lům svým dostála dříve, než přikročila k vě
cem vojenským, jež byly dočasně odročeny
a k nimž v Uhrách počítají i úpravu platů
vojenských.
Bylo by zbytečno dokládati, že dohodou
o úpravě těchto platů uvolnilo se spolu po
stavení obou vlád, a že na ten čas nent
mezi oběma polovinami palčivých neshod.
Latour
Maďar
Košut
Andrássy
Uhry
7
article
Ale ani v užším obvodu této poloviny
soustátí nejeví se přílišná bojechtivost. Po
nedávných bouřích universitních, souvislých
se stanoviskem politických stran buď pro
volnost vědeckého bádání na vysokých ško-
lách, anebo proti ní, nadešel opět jakýsi
odliv bojovné nálady. Ani zde soupeři ne-
odhodlali se provésti důsledky stanovisek
svých buď jak buď, a vládě podařilo s
mysli jakž takž uklidniti — až do nejbližší
příležitosti.
Za to vláda nemeškala upraviti si půdu
v parlamentě tak, aby sněmovna poslanců.
ještě než se rozejde na prázdniny, vyřídila
urychleným způsobem státní rozpočet na bu-
doucí rok.
Dnes již dostali poslanci tištěné návrhy
zpravodaje rozpočtového výboru, předsedové
klubů již rovněž se dohodli o způsobu, jak
rozpočet v plné sněmovně projednati, a lze
tedy za to míti, že sněmovna i tento úkol
vyřídí, zejmena když pobyt ve Vídni při po-
kročilé sesóně nebude poslancům příliš
vábný.
Ostatně i uherská sněmovna v prodlou-
žených schůzích a za říznějších pravidel
chvatem vyřizuje rozpočet tamní.
Tak by tedy v letošním jubilejním roce
znovu se bylo podařilo uvésti chod státních
nezbytností opět do »pravidelných« kolejí, a
žádná z nespokojených stran politických, po-
kud společně drží nynější kombinaci vládní.
neprokázala ani dosti pohotovosti ani dosti
odhodlané vytrvalosti, aby vyvodila veškeré
důsledky z této nespokojenosti své.
Vídeň
8
article
Ovšem takovéto vnější utlumování vnitř-
ního rozladu neznamená ještě skutečné po
lepšení situace, jež jest potud nemyslitelna.
pokud zástupci neněmeckých národů nebu-
dou s to se vykázati aspoň tím, že i vůči
nim vláda dovede zjednati průchod rovnému
právu dle daných platných zákonů.
Za hr. Taaffa se říkalo takovému umě
lému udržování dané kombinace — »vuřtlo
vání«, a bar, Beck sice ještě pro svou sou
stavu nepřipadl na okřídlené slovo, ale
všichni to pociťujeme, že se protlouká, jak
to jde, dokud nenadejde opravdová chvíle
pro nové, neznámé změny.
Ovšem nikdo neví, kdo bude potom
státi u vládního křesla, jen to se ví, že při
všech důležitějších otázkách jest nyní hlavní
věcí: předejíti předčasné prudké srážce zá
pasících proudů jak zde, tak v Uhrách, při
čemž ovšem pochodí vždy lépe ti, kdož
jdou za svými cíli směleji a bezohledněji
Tak se vyvinul i obdobný postup v Uhrách
takže vlastně Wekerle a Beck se setkali
v této taktice jako společníci, ač počátky
vlády Beckovy byly plny hrozeb (na př. ve
věcech vyrovnání) a sotva mohl tehdy kdo
tušiti, že otázka úpravy vojenských platů je
nalezne ve společném šiku — proti útoč
níkům.
Ale ani tito nemají dle všeho naspěch
stačí jim snad, že udržují veřejnost u vě
domí své existence,
Jak dlouho tento prapodivný stav po-
trvá, závisí především na zdraví stařičkého
panovníka, ač jsou věci, kteréž mohou dost
rychle uzráti a vynutiti si změny podstat-
nější, a takovou věcí může býti na př. konec
uherské koalice vyčerpáním jejích úkolů
přechod vlády v Uhrách do rukou stran
neodvislosti, třeba s programem nově pře-
hlednutým a pouze pro příští desetiletí st
noveným.
Taaff
Beck
Uhry
9
article
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 71.)
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 71.)
Ve Vidni, 22. května
(Původní zpráva telef. »Nár. Listů«.)
Rozpočtová debata může v poslanecké sně
movně začíti. Zpráva prof. Steinwendera, gene
rálního zpravodaje o rozpočtu na rok 1908, byla
dnes odpoledne rozdána tiskem a podle jedna
cího řádu může se státi ve 24 hodinách pod-
kladem rozpravy. Tak brzy však tentokráte ne-
bude. Nejsouť ještě vyřízeny ani pilné návrhy
Rusů o poslodních volbách do sněmu králov-
ství haličského. Řečníci, ktaré vyslali Rusové
sociální demokraté do této rozpravy, mluvili ob-
šírně a dlouze. Každy několik hodin, ale před
malým toliko sborem posluchačů. Podobá se
ovšem, že řečníkům nezáleželo na pozornost
sněmovny a vlády, nýbrž na tom, aby výklady je
jich dostaly se na vědomí jich voličů. Schvalu-
jeme úplně, že se jim nikterak neobmezovala
svoboda slova. Jest nejmenší koncesí, dopřát-
zástupcům některého národa, by si před cizinou
povzdychli, by si požalovali a naléhali ne. ná-
pravu stavu těžce snesitelného.
profesor
Steinwender
Nejsouť
Rus
poslanecký sněmovna
10
article
Naposledy dosud byl parlamentem rozpoče
povolen r. 1902. Jest tedy pochopitelno, že dr-
Steinwender srovnával číslice příjmů a vydání
státních na rok 1902 s obdobnými číslicemi
na rok 1908. Tato paralela jest velmi zajímavá
Podáváme z ní některé zprávy: Výdaje před-
litavské stouply od r. 1897, kdy rovněž povolen
byl státní ropočet parlamentem, do roku 1902
o 308 milionů K, od r. 1902 do r. 1908 o 381
milionů K — za jedenácte let ted
o 689 mil. K. Po celých těchto 11 let
vyjma rok 1902, vídeňský parlamen
nevykonával první a nejpřednějš
svoje právo: právo koníroly nad státním
hospodářstvím. Od r. 1902 do r. 1908 stouply
příspěvky království a zemí na říšské radě za-
stoupených na polečné záležito st
o 21 milionů. Jest to summa zdánlivě malá
Steinwender
11
article
Dlužno všek povážiti, že touto číslicí jest vy
značen toliko pravidelný okruh výdajů na voj
sko, na zabraniční úřad a na země zabrané, ž
v něm nejsou počitány výda aje
mimořádné a příspěvky doda-
tečné, které jsou mnohem větší. Postaví-li s
dvě číslice z tohoto období vedle sebe ve vý-
kladu prof. dra. Steinwendera, jaký to poučný
pohled na ně pro každého poplatníka předlitav-
ského! Náklady na ministerstvo vnitra,n
resort to o několika odděleních s ohromnou agen
dou, stouply za posledních šest let o 17.2 mi
lienů K, náklady na ministerstvo zeměbrany
o 17.9 milionů K. Tyto dvě číslice jsou tak
výmluvné, že netřeba je vykládati. Veškeré vý
daje na ministerstvo vyučování vzrostly ve
jmenovaných šesti letech o 33 milionů, a sice
na vysoké školy o 7.3 mil. K, m středn
o 10.4 mil. K. na průmyslové o 6 mil. K
na obchodní o 0.7 mil. K, na školy obee-
né o 2.1 mil. K. Na gymnasia platil stá
roku 1902 celkem 14.6 milionů K, letos plati
20.8 milionů K; na reálky r. 1902 úhrnen
6.8 mil. K, letos platí 10.9 mil. K, z a š es
let tedy stoupl rýdaj na středn
školy z 21.6 milionů K na 32 mil. k
doktor
já lien K
12
article
tudíž o 48.5%. Za tu dobu přibylo 40 nových
gymnnsií a 3 gymnasia se rozštřila, zřídilo pak
se 31 nových reálek.
Výdaje na ministerstvo finaneí stouply
od r. 1902 do r. 1908 o 79.6 milionů K, úr
ky na státní dluh v doběté o 43.4 mil.
kerun, státní dluh sám o sobě o 88
milionů K. Stát jest však zmocněn, vy
dati dluhopisy za celou miliardu. Výdaj
na ministerstvo obchodu stouply od r. 190
o 52 milionů K, na ministerstvo železni
o 176 mil. K. Spotřeba na, ministerstvo o rb
stoupla o 14 mil. K, na ministerstvo prá v
14.7 mil. K.
Stejně zajímavé, ba ještě zajímavější jso
číslice státních příjmů. Stouply od
r. 1902 do letoška o slušnou summu 463
milionů K. Výtěžek daně pozemkové stoupl
o 24.7 mil. K, daně z osobních příjmo
o 12.7 mil. K, výtěžek. všech daní pří-
mýcho 45.3 K. Výnos daně cukerní za po
sledního šestileti sám stoupi o 64.6 mil. K
výmos pošravních daní o 37.6 mil. K
Kolky,taxy a poplatky vynesly v těcht
šesti letech více o 19 mil. K, daň z jízdních
lístků o 19 mil. K. Tady přičiňuje referent
následující poznámku: „Jakkoliv nestaly se
žádné změny v berních zákonech, stouply
přece v posledních šesti létech výtěž ky
daní přimých o 45 mil. K, daní nepří-
mých o 37 mil. K.“ Tato poznámka jest ni-
koli nepřímou, nýbrž přímou výzvou na parla-
ment: zvýšiti berně a výtěžky ještě
více.
Kolek
13
article
Režie tabáková odvedla státu r. 1902
celkem 220 mil., náklad na ni činil 87.9 mil.,
čistý výtěžek z tabáku, cigar a eigaret tedy činil
před šesti lety 132 milionů K, na letošek s
odhadují přijmy na 242 mil. K a výdaje n
82.8 mil. K — čeká tedy ministr financí dr. Ko-
rylowski, že bude míti z tabákové režie letos
152 mil. K čistého výtěžku a referent při tom
o rozpočtu na letošek napsal: „Se stanoviska
rozpočtového jest tabáková režie nade
vši pochybnost skvělou částí naše h
finančního hospodářství.
Tato chvála velkých číslic a velkých po-
něz — prokouřených je bez zřetele na jejich
dosah poněkud vratká, neboť kdyby se letos pro-
kouřilo v Předlitavsku o 3 miliony korun méně
nežli předpokládá p. Korytowski, byl by pře-
bytek na letošek vykázaný — rozpočtově
ztracen.
Jenom ještě jeden údaj uvádíme. Pří-
jmy ze státních drah stauply v létech
1902—1908 o 222 milionů. Ze sumy té při
padá na postátněnou dráhu sevenní 113 milionů.
Rozpočtová debata může tedy začiti. „Če-
ský klub“ ustanovil pro generální rokování za
řečníky posl. prof. Čelakovského a dra. Žáčka
pro položku „pošta a obchod“ posl. Čecha, pr
položku „ministerstvo vnitra“, zejména pro sčl-
tání lidu prof. Čiperu; pro položku „vysoké školy
a veřejné práce“ prof. Hráského; pro položku
„vodní stavby“ inž. dra. Kaftana; pro záležitost
živnostenké a pro pojišťování starobní poslance
Kratochvíla; pro záležitosti železniční poslanee
Maštálku a inž. Neumanna.
Schůze trvala přes 10 hodin. Celý ten čne
vyplnili svými řečmi tři Rusové haličští: Vilyk
dvěma hodinami, Budzinovský 41/4 hodinami
ostatek pak dr. Trylovský. President dr. Weis-
kirchner nehnul se od půl druhé hodiny odpo
lední do konce schůze s místa svého.
doktor
ko
Korytowski
profesor
Čelakovský
Žáček
Čecho
Čipera
Hráský
Ing
Kaftan
Kratochvíl
Maštálek
Neumann
Trylovský
Weis
Předlitavsko
Rusová
ministerstvo vnitro
14
article
Říšská rada.
Říšská rada.
V drobném prodcjí:
ranní číslo o nolě . . . za g
odpolední.
. . . . na z
Ve nlialkách na vonkovět
ranní čislo,
odpolodní . . . . . . . . 4 k
Inserátv
plati se hotově napřal.
Předplacení a inserty přijíná ndmini-
strace v Marianské slici č. a.
Tam nacházají se též redakce
tiskárna a sapedice „Národnich Llstá“
Rukoplsy se nevraceji.
Národnich Llstat
15
article
Z Vídně, 22. května (K. y
Předseda dr. Weiskirchner zahájil schůzi
v 11.15 hod.
Mezi došlými spisy byl dolaz posl. Johanisaa
sp po zatčení Jar. Pelce, redaktora týdenníku
„Naše Obrana“ na Březových Horách (u Přibrami).
jenž k žádosti posl. Habermanna čten doslovně.
V něm dovozuje se, že 18. t. m. o 1/4 10. hod. v noci
dostavil se do Pelcova bytu úřadník stát. zastupitel-
ství a s ním celá komise, zapisovatel, policista a j
úřadní orgány a přes pozdní noční hodinu podro-
bili redaktora ihned výslechu, jenž trval po 4 hodiny.
Zároveň prohledali redakční místnosti a zabavili ti-
skopisy, rukopisy a dopisy sociálně-demokratických
důvěrníků (Posl. Habermann volá: To je zn..
užití úřadní moci!) Komise prohlásila, že hledá pi-
satele feuilletonu, klerý uveřejněn byl v „Naší
braně“. Konečně byl redaktor zatčen (Sociální demo-
kraté volají: Slyšte! Slyštel) a odveden do vězení
k okres soudu v Příbrami. Zároveň bylo proti němu
zavedeno přípravné vyšetřování dle § 63. trest. zák.
doktor
Weiskirchner
Pelc
Habermann
Pelcův
Posl
Vídeň
Březová hora
Příbram
16
article
Zapovězeno mu čísti noviny a úřadníci s ním za-
cházeli jako se sprostým zločincem. Právní zá-
stupce byl mu odepřen s poznámkou, že nemá na
něho práva. (Posl. dr. Diamand: Čistě po rakou-
sku!) Je to ode dávna první případ, kdy na redaktora
uvaluje se vazba pro tiskový delikt. (Posl. Seliger
Thun se opět objevuje v Rakousku!) Že zatčení bylo
bezdůvodné patrno z toho, že radní komora zrušila
zatčení a usnesla se propustiti redaktora na svobodu.
V Přibrami soudí veřejné mínění, že zatčení re-
daktora jest aktem osobní msty. (Posl. dr. Dia-
mand: Dojista, jinak nebylo by možno té věci roz-
umětil
Aktem pomsly má býti také zabavení korespon-
dence důvěrníků, kteří nemají nic společného s onln
feuillotonem. Příčinou pomsty je, že redaktor kriti-
soval osobní chování soudních úřadníků v Příbramia
tamějš.ho okr. hemana. Celý případ je persekuci
sociálně demokratického hnutí. Poněvadz Pelc vzdor
vsnesení radní komory držán jest dále ve vazbě, po-
něvadž na této věci osobně interesovaný stát. zá-
stupce podal stížnost k vrchnímu zemskému soudu,
táží se dota zovatelé:
1. Je ministrovi znám tento akt neslýchané By-
rokratické svěvole? 2. Jest ochoten naříditi, aby za-
tčený redaktor-byl ihned propuštěn? 3. Jest ochoten
co nejpřísněji vystoupiti proti úřadníkům, kteří ruší
noční klid, ohrožují osobní svobodu a porušují listov-
ní lajemství? 4. Co hodlá učinit, aby zabezpečil pro
budoucnost svobodu tisku a občanská práva?
Posl
doktor
Diamand
Seliger Thun
Zeus
Poněvadz Pelc
Rakousko
17
article
Posl. dr. Čelakovský a sp. podali na mínistra
vyučování tento dotaz po protizákonném zří-
zení subkomise pro zřizování minorit-
ních škol v zem. škol. radě v Čechách: V poslední
době pobouřilo nemalou měrou veřejnost českou
usnesení plenární schůze zem. školní rady v Čechách
ze dne 7. m. m, jehož účelem je zřízení stálého sub-
komitétu, jenž by zkoumal žádosti za školy menši-
nové diíve, než žádosti tyto by se k rozhodnutí do
schůze plenární předložily. Usnesení to slalo se k ná-
vrhu některých německých členů zemské školní rady
za předsednictví místodržitele hr. Coudenhovena
jenž uznal za dobré pro přijetí tohoto návrhu expo-
novati se tak, že vyloučil z českých úřadníků zem
školní rady všechny ty, o nichž měl obavu, že b
hlasovali proti německému návrhu. Úmysl tohoto za-
řizoni je dle prohlášení německých členů c. k. zem
školní rady zcela zjevný Jde o to, co možná zmařiti,
neb aspoň protáhnouli každé zřízení české minoritní
školy a proto zcela právem byl zmíněný subkomitét
nazván umrlčí komorou menšinových škol českých.
Posl
doktor
Čelakovský
Čechy
18
article
Poněvadž ale zákony zemské o dozoru ke školám
ze dne 24. února 1873 č. 17 a 24. června 1800 § 46.
zák, zem. neznají žádných subkomitétů celé zem.
škol. rady, ano § 48. posledně zmíněného zákona vý-
slovně mluví toliko o národnostních sek-
cích zem, škol. rady, jež mohou ze svých členů
pro vyřizování některých záležitostí si zřídili výbory.
je docela jasno, že usnesení plenární schůze zem.
škol. rady v Čechách o zřízení subkomitétu pro zři-
zování minoritních škol je nepla tné a ž
stížnost českých členů zem. škol. rady k ministerstvu
vyučování v tomlo smyslu podaná jest úplně opráv-
něna.
Z té příčiny vznášejí podepsaní uctivý dolaz,
zdali je V. Excel, odhodlána usnesení c. k. zem. škol
rady v Čechách ze dne 7. m. m. v příčině zřízení
subkomitétu pro zřizování menšinových škol jako
usnesení proti zákonu učiněné zrušiti?
Sněmovna rokovala dál o pilných návrzích ru-
ských stran
Čechy
19
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 20. května 1908.
HI. (Z Riviéry.) Kraj zlatý a azurový
Nad těmi smavými břeby, zelenajícími se pal
mami, vonicími fialkami a růžemi u moře oslnivě
modrého, se záblesky smarsgdovými pod oblohou
zálajícl zlatým žárem, vane sladkost a opojení
roztouženého snění a jasuplná harmonie těch
malebných břehů a skvoucích barev vlévá do
duše mír a stesk po životě vzletném, nevšedním,
graciesním. Zdá se, že není možno cítiti tlž
bědnost a ošumělost každedenního zápolení, pa-
chtční pod tím nebem, jež musí pozvednouti
každou mysl, před témi obzory, z nichž prýští
se do srdce jásavé nadšení, nebo hluboká me-
lancholie. Pohližím k západu, kde modré vlny
bijí rytmicky do břehů čarovných, halících se
ve zlaté zamžení slunečních paprsků. Hle, kraje
šťastného jihu, odkud jakoby zněla do šumu vln
bujná, slunná ranní píseň Mistralova:
»O Magali, ma tant amado . . .«
A do zníceného jasu dne tryská z poll ra-
dostná, horoucí píseň cikád. Před okouzleným
zrakem rozevírají se nádherné obzory jihu, kde
nejbujněji hýři obrazotvornost, jež jakoby byly
stvořeny jen pro lásku a poesii.
Ano, zdá se, že jsme v končinách, vyno-
řivších se z nejluznějších snů básnických. Hory
strmě a přísné, neb pokryté háji olivovými,
pestrými zahradami, vybíhající do modré hla-
diny nebo couvající, tvořicí tiché zátoky a při-
stavy . . Ve vzduchu křištálově čistém, prosvě-
ženém dechem moře, rysují se všechny tvary
přesně a jemné, barvy svítí v oslnění, vůne
proudí v opojení . .
Mistralův
Magali
Hora
Praha
20
article
Monte Carlo . . . Scenerie velkolepé poesie.
dekorace triumfální krásy ... Ale právě zde
odehrává se nejvšednější a nejvulgarnější kome-
die kosmopolitického života evropského měšťáka
Není krutějšího a ironičtějšího kontrastu
mezi krásou přírody, jež tu rozhodila v rozkoš-
ném marnotratnictví své nejbohatší poklady,
mezi ošklivosti toho hemžení davu, shluklého
ze všech konců světa. Je již po sezoně zimn
a velký, elegantní svět se rozprchl. Nastal vpád
drobných turistů. Německý fillistr opanov
pole . ..
V nejlibeznější krajině Riviery vytvořil
umění, sloužící banalitě přepychu, arrogane
zbohatlých kast, jakousi scénu křiklavé fanta-
sličnosti féerické. Dobří turisté jsou u vytržení
před bělostným palácem »Casina«, efektně ovlá-
dajícím břeh Monte Carla a civí jako na skvosty
moderní architektury na pyšné budovy luxus-
ních hotelů, na vily boháčů a velmožů, kopíru-
jící a často karikující nejrůznější slohy. Jaká ná-
dhera! Jsou celí vyjevení. A v bílém palác
»Casina«, kde stavitel »Velké Opery« pařížske
architekt Garnier docílil neobyčejné theatrální
okázalosti rafinovaným sloučením byzantinské
pompesnosti a renaissanční elegance, nenalezá
jejich úžas konce, v těch vyšperkovaných sálec
rouletty, v té skvoucí kathedrále hazardní hry
Vše je znamenitě vypočteno na očarován
obecenstva, jež je zmámeno těmi obrazy luxusu
a světáctví a vrhá se ke stolům, kde tanč
bílá kulička ruletty. Střibro a zlato zvoní ..
Garnier
Monte Carlo
bílý palác
21
article
Jaká svudná melodie! A opatrný šosák váhavě
hází svůj pětifrank vedle kupy zlata, již stav
dobrodružný karbaník, hrající »maximus« a ob
sledují, první snad úzkostlivěji, tanec bílé ku
ličky. Známý, sevšednělý obraz. Černé skupiny
kolem stolů herny, nad nimi vlající péra ohrom-
ných klobouků dam. Cinkot peněz. Hlas erou-
pierův: »Faites vos jeux! Rien ne va plus!e
Hbité hrábě croupierovo, shrnující neb podá
vající zlatáky a pětifranky. A kolem osudného
stolu jaká galerie fysiognomil, v nichž se jeví
náruživost a dychtivost hry! Jen dobrodruh
»maxima«, elegantní, prošedivělý Angličan, s tvár
dosud mladou, bázející při každé hře tisíce
franků na různá pole rouletty, zachovává lho-
stejný klid a zdá se, že ho baví jen ustrnu
obklopujících ho diváků, kteří šeptají: »Te
člověk hraje jako milionář!« »Nebo jako blá
zen?« »Neznáte ho?« »Je to prý nějuký an
glický maliř.«
Za smělým hráčem, jenž staví před sebe
kupy zlata a vytahuje z kapsy u kalhot ně-
kolik zmačkaných tisícovek, stoji štihlá dáma.
Vzdušný, útlý zjev, tvář podlouhlá, chladná
profil antické pravidelnosti, velké klidné a světle
Angličan
22
article
oči, rty malé, v krásném záhybu mlčení slo-
žené — jakoby vystoupila z rámce portraitu
Gainsboroughova neb Romneyova. Dotýká se
vonným šálečkem svých sevřených rtů. Na vy
soké, obnažené šíji, ušlechtile modelované, blýská
se démantový šperk. Její široce rozevřené oč
sledují pozorně a klidně divokou hru Angliča
novu a chvilemi k němu prohodí cosi tiše.
Zajímavý párek nápadně vystupuje ze všed
nosti ostatního okolí, kde přes všechnu distin-
guovanost zevnějšku je patrna plebejská nízkos
zbohatlých vyšinulců, kteří marně usilují dodat
si zdání elegance a chicu. Vídeňský bonvivant
tisknoucí si monokl do oka, nezapře, když ve-
likou, chlupatou rukou staví peníz na »rouge«
že získal svou uhlazenost za pultem modníh
obchodu. Vedle něho sedici dekoletovaná, šperky
se třpytíci židovka má v očích lakotný záblesk
lichvářky nad svým užmoleným notesem, kam
zaznamenává vyšlá čísla a barvy hry.
Gainsboroughův
Romneyův
Angliča nov
23
article
Sálem kráčí kolébavým, šviháckým krokem
typ zbohatlého parvenu, příšel ve fraku, napo
dobuje nonchalantní způsoby aristokratické, bla-
seovaně se dívá na hráče z rozhlíží se po zlatem
zářících stěnách, po ulízaných malbách modních
a akademických malířů pařížských a vedle něho
šelestí hedvábnou vlečkou jeho tlustá žena, jež
na sebe navlékla výstřední toalelu pařížské co
cotty a na hlavu si nasadila monumentální klo
bouk s nesmírným pštrosím pérem.
Ještě patrněji vystupuje tato honba za slo-
hem velkého světa, tato honba přizpůsobit se
chicu a fešáctví nejsvětáčtějšího rejdiště Evropy
v restaurantech, zejména v »Café de Paris«
kde je po celé odpoledne šumno a hlučno
kde se obnovuje veselý ruch večer při zvucíeh
uherské kapely v červených kabátech.
Je slyšet jen německý hovor, je viděti jen
známé, bodré typy z Mnichova, arrogantní fy-
siognomie z Berlína, nastrojené židovky vídeňské.
Nizký materialismus poživačství je vepsán do
trivialnosti rozjařených tváří, radujících se
z rozkošnického života, Eldorada všeho protzov-
ství, okouzlených arií z »Veselé vdovy«.
Uvízl jsem v Monaku o několik dní déle
nežli jsem měl v úmyslu a měl jsem denně
před očima tento obraz pseuďoelegance, kterj
úplně činí pochopitelným sarkasmy a brutálnosti
jízlivých karikaturistů ze »Simplicissima«.
Evropa
café jít Paris
Mnichov
Berlín
Monako
24
article
Na východ od Monte Carla je uzavřen
mocný okruh záloky, jež před Monakem tvor
přístav, kde vždy se houpá nějaká soukromá
jachta amerického miliardáře nebo ruského
velkoknížete, vybíhá do moře temně zelený polo-
ostrov Cap Martin.
Jedno z nejproslavenějších míst Riviery
Bílé vily vynořují se z lesa prastarých oliv
borovic.
A tou smutně zašeřelou tišinou mezi roze
klanými kmeny šedých, sestárlých oliv, jejichž
větve se spínají a svijejí nad širokými a sraže-
nými kmeny a vyvolávají tragickou představu
biblické zahrady utrpení, procházely se dvě me-
lancholické, osamělé ženy. Zde sídlela efsařovnu
Alžběta, vášnivě milující pohledy s výšin pří
mořských Alp na zářivou hladinu ligurského
moře, bloudící za časného rána v zahradách
spanilých palem, truchlících oliv, vždy sama,
s tváří stále zakrytou vějířem. Nešťastná císa-
řovna, plaše vyhýbající se hluku světa, vzácná
jemnosti svého ducha a svými estetickými záli-
bami, vyhledávala na Cap Martinu snivé a tiché
útočiště pro únavu a smutek své duše.
A dosud zajíždí na poloostrov cfsařovna
Evženie, jejíž »Villa Cyrnos« je obklopena nej-
bujnější jižní vegetací. Kdysi skvělá a hrdá
vládkyně Francie, kterou hra osudu vyšinul
z prostřednosti zchudlé rodiny šlechtické na
trůn císařský, s něhož ji smetla revoluce, mihne
se tu jako matný, trudný stín minulosti krásné.
velkolepé, rozmařilé. Jakými stesky asi šum
starobylý les a zpěněné vlny, bijící do skalnatých
boků poloostrova, do myšlenek a vzpomínek
bývalé slečny de Montyjol
Alžběta
Martin snivý
Evženie
Villa Cyrnos
Montyjol
Monte Carlo
Monako
Francie
Cap Martin
25
article
Zajel jsem do San Réma, na vilu přítele
z Ruska.
Našel jsem ho v roztomilém domě, upro-
střed rozkvetlé zahrady, terrasovitě stoupajíc
nad Corso degli Inglesi, ještě nespokojenějšího
a omrzelejšího nežli před třemi lety v Nizze.
»Jak je možno mit takovou náladu v tomhle
okoli?« pravil jsem, když jsme seděli na terrase
mezi bíle kvetoucími kameliemi a žlutými mimo-
sami, pod keři divokých, bílých růží a ztepilými
aločmi, vznosně rozkládajícími své mohutné
listy. A v dálce zrcadlila se zlatem slunce po-
litá hladina moře
»Ano, je zde jako v ráji, ale není možne
nemysliti na to, co se děje u nás, v Rusku.«
Valentin G od mládí žije v cizině. P
smrti otcově, jednoho z nejvyšších hodnostářů
vojenských, usadil se ve vile v San Rému. Byl
dříve přívržencem moskevských slavjanofilůa
a spolupracovníkem žurnálu starého Suvorina.
Ale před třemi lety, když jsem se s ním setkal
v Nizze, byl zcela změněn. Očekával cosi zá-
zračného, obrozujícího od revolučního hnutí, jež
počalo lomcovati základy carské říše. V jeho
malých, jiskrných očích zažehlo ohnivě, když
se rozhovořil o budoucnosti Ruska a věřil též
že převrat přinese i prospěch myšlence slovan-
ské, neboť Rusko svobodné nebude tak ne-
tečné k ostatním Slovanům jako nynější byro-
kratické.
Rusko
Nizza
San Rý
Corso
Slovan
26
article
Před několika měsíci vrátil se G. z delšího
pobytu ve své vlastí. Vrátil se s hořkým skla-
máním, s duší zlomenou zoufalými pocity z po-
hledu na beznadějný, hrozný obraz otčiny.
Chmura těžce obestřela jeho mysl. V jeho ma-
lých, jiskrných. poněkud šikmých očich neobje-
vuje se více tvrdý zásvit, jenž jeho tváři dodá-
val výrazu kozácké zbujnosti.
Ve vlahém, hebkém vzduchu, pod oblohou
temně ametystovou, čistě zářící, hlubokou,
obklopen vonnými květy a pokryt svěžím stínem
palem a cypřiši, s vydutým, mírně klenutým oblou-
kem sálavě azurového moře v dálce, poslou-
chal jsem trudné vyprávění ruského člověka.
A ve své chabé změklosti a sesmulnělost
pochyboval o všem, nazíral na vše s trpkým
pessimismem.
»Nejen Rusko, ale celé Slovanstvo je
v úpadku ... Kde jsou sny, ideály z první
polovice minulého století! Z Prahy vycházely
nejslibnější vzněty. Minulo . . . Ústup na celé
čáře! A nad slunnými, smavými, kvetoucími
břehy luzné Riviery letél těžký vzdech slovan-
ské, stlsněné duše.
keel
Rusko
Praha