ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 5c9c2bd0-75a3-11dc-be98-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 29, person 57, org 7, work 2
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, v sobotu 23. května 1909.
Praha
3 masthead
Číslo 142.
4 article
Na ranní a odpol. Histr předplásí see v Praze v admlnistrani . . . . 2 K- na měsl ns čtvrt leša . . . . 6 K —k s dvejí donášken Kn na měsle ne čtvit lata . . . . 7 K 00 h ve Blialkáck na něsíe . . . . . . 2 K 30 Pošton: na měsíe na čtvrt lefa . . . . 9 K 60h s dvojí zísllkou na měsíe .:. :ke n rrt ole
Praha
5 article V posavadních kolejích.
V posavadních kolejích. V obou polovinách soustátí nedostává se odpůrcům současných vlád dvou velmi pod- statných vlastností, bez nichž nelze provésti vítězně nijaký zápas: pevná organisace útočících sil a houževnatá vytrvalost v za- počatém boji. Nedostatky tyto staly se zvláště nápad- nými při otázce zvýšení důstojnických gáží a polepšení mužstvu za takových okolnosti načatě, že na první pohled bylo zřejmo, kterak navrhovatelům v rakouské delegaei zdála se věc ta býti způsobilou, podraziti nejen nynější soustavě na obou stranách nohy, třeba by po případě zasáhli i členy společného ministerstva, pokud se stotožnili s navrhovateli, zejmena i co se týče doby úpravy vojenského zaopatření i lhůty (květ- nové), kdy delegace opětně mají býti svolány. Návrhy vyšly, jak známo, ze středu delegačních členů panské sněmovny a dele gačních členů strany křesťansko-sociální. V samém počátku této akce chybili na- vrhovatelé, že dali si dáti závazné sliby od členů společného ministerstva, ač jim musilo býti známo, že přijetí jejich návrhů před- cházeti musí souhlas obou vlád. Tak se stalo, že vláda uherská se mohla dobře krýti obranou, že neměla příležitost zjednati si votum sněmovny, bar. Beck pak prostě vyvázl tím, že sám osobně nijakého závaz- ného prohlášení neučinil, ale jak ho s ně- kterých stran podezřívají, útoku navrhovatelů v čas obratně se vyhnul, takže zasaženi byli pouze společný ministr války Schönaicha ministr zahraničných věcí bar. Aehrenthal.
Beck panská sněmovna
6 article
Po mnohém vyjednávání se obě vlády konečně dohodly, ale počátek úpravy vojen- ského zaopatření nenastane dnem 1. ledna 1908, jak si to přál hr. Latour, aniž se delegace sejdou v květnu. Dohoda tato jest tedy nejen odražením sebevědomého podniku navrhovatelů, ale spolu i nehodou pro oba společné ministry a vyváznutím vlády uherské z hrozivého konfliktu ve věcech vojenských vždy pová- zlivého. Pouze o době, kdy budou svolány dele- gace, aby dohodu tuto schválily, nestalo se ještě usnesení; ježto však delegace svolává pa- novník, jest samozřejmo, že okolnost tato ji není s to způsobiti nijakých nesnází. ne Za to jest pozoruhodno, že Maďarům podařilo i z této situace těžiti. V opětných slyšeních ministra Košuta předloženy panov- níku návrhy na uspořádání vládních poměrů v Uhrách a ve slyšení ministra vnitra hr. Andrásse podána zpráva o hotovém elabo rátu volební opravy, kterouž se končí úkoly převzatě koalicí uherskou a v nejbližších dnech prý již hr. Andrássy oznámí sněmovně, kdy jí podá svůj návrh nového volebního zá- kona. Dle všeho se to stane ještě dříve, než delegace se opětně sejdou, takže koalice uherská bude s to i prokázati, že všem úko- lům svým dostála dříve, než přikročila k vě cem vojenským, jež byly dočasně odročeny a k nimž v Uhrách počítají i úpravu platů vojenských. Bylo by zbytečno dokládati, že dohodou o úpravě těchto platů uvolnilo se spolu po stavení obou vlád, a že na ten čas nent mezi oběma polovinami palčivých neshod.
Latour Maďar Košut Andrássy Uhry
7 article
Ale ani v užším obvodu této poloviny soustátí nejeví se přílišná bojechtivost. Po nedávných bouřích universitních, souvislých se stanoviskem politických stran buď pro volnost vědeckého bádání na vysokých ško- lách, anebo proti ní, nadešel opět jakýsi odliv bojovné nálady. Ani zde soupeři ne- odhodlali se provésti důsledky stanovisek svých buď jak buď, a vládě podařilo s mysli jakž takž uklidniti — až do nejbližší příležitosti. Za to vláda nemeškala upraviti si půdu v parlamentě tak, aby sněmovna poslanců. ještě než se rozejde na prázdniny, vyřídila urychleným způsobem státní rozpočet na bu- doucí rok. Dnes již dostali poslanci tištěné návrhy zpravodaje rozpočtového výboru, předsedové klubů již rovněž se dohodli o způsobu, jak rozpočet v plné sněmovně projednati, a lze tedy za to míti, že sněmovna i tento úkol vyřídí, zejmena když pobyt ve Vídni při po- kročilé sesóně nebude poslancům příliš vábný. Ostatně i uherská sněmovna v prodlou- žených schůzích a za říznějších pravidel chvatem vyřizuje rozpočet tamní. Tak by tedy v letošním jubilejním roce znovu se bylo podařilo uvésti chod státních nezbytností opět do »pravidelných« kolejí, a žádná z nespokojených stran politických, po- kud společně drží nynější kombinaci vládní. neprokázala ani dosti pohotovosti ani dosti odhodlané vytrvalosti, aby vyvodila veškeré důsledky z této nespokojenosti své.
Vídeň
8 article
Ovšem takovéto vnější utlumování vnitř- ního rozladu neznamená ještě skutečné po lepšení situace, jež jest potud nemyslitelna. pokud zástupci neněmeckých národů nebu- dou s to se vykázati aspoň tím, že i vůči nim vláda dovede zjednati průchod rovnému právu dle daných platných zákonů. Za hr. Taaffa se říkalo takovému umě lému udržování dané kombinace — »vuřtlo vání«, a bar, Beck sice ještě pro svou sou stavu nepřipadl na okřídlené slovo, ale všichni to pociťujeme, že se protlouká, jak to jde, dokud nenadejde opravdová chvíle pro nové, neznámé změny. Ovšem nikdo neví, kdo bude potom státi u vládního křesla, jen to se ví, že při všech důležitějších otázkách jest nyní hlavní věcí: předejíti předčasné prudké srážce zá pasících proudů jak zde, tak v Uhrách, při čemž ovšem pochodí vždy lépe ti, kdož jdou za svými cíli směleji a bezohledněji Tak se vyvinul i obdobný postup v Uhrách takže vlastně Wekerle a Beck se setkali v této taktice jako společníci, ač počátky vlády Beckovy byly plny hrozeb (na př. ve věcech vyrovnání) a sotva mohl tehdy kdo tušiti, že otázka úpravy vojenských platů je nalezne ve společném šiku — proti útoč níkům. Ale ani tito nemají dle všeho naspěch stačí jim snad, že udržují veřejnost u vě domí své existence, Jak dlouho tento prapodivný stav po- trvá, závisí především na zdraví stařičkého panovníka, ač jsou věci, kteréž mohou dost rychle uzráti a vynutiti si změny podstat- nější, a takovou věcí může býti na př. konec uherské koalice vyčerpáním jejích úkolů přechod vlády v Uhrách do rukou stran neodvislosti, třeba s programem nově pře- hlednutým a pouze pro příští desetiletí st noveným.
Taaff Beck Uhry
9 article Poslanecká sněmovna. (Schůze 71.)
Poslanecká sněmovna. (Schůze 71.) Ve Vidni, 22. května (Původní zpráva telef. »Nár. Listů«.) Rozpočtová debata může v poslanecké sně movně začíti. Zpráva prof. Steinwendera, gene rálního zpravodaje o rozpočtu na rok 1908, byla dnes odpoledne rozdána tiskem a podle jedna cího řádu může se státi ve 24 hodinách pod- kladem rozpravy. Tak brzy však tentokráte ne- bude. Nejsouť ještě vyřízeny ani pilné návrhy Rusů o poslodních volbách do sněmu králov- ství haličského. Řečníci, ktaré vyslali Rusové sociální demokraté do této rozpravy, mluvili ob- šírně a dlouze. Každy několik hodin, ale před malým toliko sborem posluchačů. Podobá se ovšem, že řečníkům nezáleželo na pozornost sněmovny a vlády, nýbrž na tom, aby výklady je jich dostaly se na vědomí jich voličů. Schvalu- jeme úplně, že se jim nikterak neobmezovala svoboda slova. Jest nejmenší koncesí, dopřát- zástupcům některého národa, by si před cizinou povzdychli, by si požalovali a naléhali ne. ná- pravu stavu těžce snesitelného.
profesor Steinwender Nejsouť Rus poslanecký sněmovna
10 article
Naposledy dosud byl parlamentem rozpoče povolen r. 1902. Jest tedy pochopitelno, že dr- Steinwender srovnával číslice příjmů a vydání státních na rok 1902 s obdobnými číslicemi na rok 1908. Tato paralela jest velmi zajímavá Podáváme z ní některé zprávy: Výdaje před- litavské stouply od r. 1897, kdy rovněž povolen byl státní ropočet parlamentem, do roku 1902 o 308 milionů K, od r. 1902 do r. 1908 o 381 milionů K — za jedenácte let ted o 689 mil. K. Po celých těchto 11 let vyjma rok 1902, vídeňský parlamen nevykonával první a nejpřednějš svoje právo: právo koníroly nad státním hospodářstvím. Od r. 1902 do r. 1908 stouply příspěvky království a zemí na říšské radě za- stoupených na polečné záležito st o 21 milionů. Jest to summa zdánlivě malá
Steinwender
11 article
Dlužno všek povážiti, že touto číslicí jest vy značen toliko pravidelný okruh výdajů na voj sko, na zabraniční úřad a na země zabrané, ž v něm nejsou počitány výda aje mimořádné a příspěvky doda- tečné, které jsou mnohem větší. Postaví-li s dvě číslice z tohoto období vedle sebe ve vý- kladu prof. dra. Steinwendera, jaký to poučný pohled na ně pro každého poplatníka předlitav- ského! Náklady na ministerstvo vnitra,n resort to o několika odděleních s ohromnou agen dou, stouply za posledních šest let o 17.2 mi lienů K, náklady na ministerstvo zeměbrany o 17.9 milionů K. Tyto dvě číslice jsou tak výmluvné, že netřeba je vykládati. Veškeré vý daje na ministerstvo vyučování vzrostly ve jmenovaných šesti letech o 33 milionů, a sice na vysoké školy o 7.3 mil. K, m středn o 10.4 mil. K. na průmyslové o 6 mil. K na obchodní o 0.7 mil. K, na školy obee- né o 2.1 mil. K. Na gymnasia platil stá roku 1902 celkem 14.6 milionů K, letos plati 20.8 milionů K; na reálky r. 1902 úhrnen 6.8 mil. K, letos platí 10.9 mil. K, z a š es let tedy stoupl rýdaj na středn školy z 21.6 milionů K na 32 mil. k
doktor já lien K
12 article
tudíž o 48.5%. Za tu dobu přibylo 40 nových gymnnsií a 3 gymnasia se rozštřila, zřídilo pak se 31 nových reálek. Výdaje na ministerstvo finaneí stouply od r. 1902 do r. 1908 o 79.6 milionů K, úr ky na státní dluh v doběté o 43.4 mil. kerun, státní dluh sám o sobě o 88 milionů K. Stát jest však zmocněn, vy dati dluhopisy za celou miliardu. Výdaj na ministerstvo obchodu stouply od r. 190 o 52 milionů K, na ministerstvo železni o 176 mil. K. Spotřeba na, ministerstvo o rb stoupla o 14 mil. K, na ministerstvo prá v 14.7 mil. K. Stejně zajímavé, ba ještě zajímavější jso číslice státních příjmů. Stouply od r. 1902 do letoška o slušnou summu 463 milionů K. Výtěžek daně pozemkové stoupl o 24.7 mil. K, daně z osobních příjmo o 12.7 mil. K, výtěžek. všech daní pří- mýcho 45.3 K. Výnos daně cukerní za po sledního šestileti sám stoupi o 64.6 mil. K výmos pošravních daní o 37.6 mil. K Kolky,taxy a poplatky vynesly v těcht šesti letech více o 19 mil. K, daň z jízdních lístků o 19 mil. K. Tady přičiňuje referent následující poznámku: „Jakkoliv nestaly se žádné změny v berních zákonech, stouply přece v posledních šesti létech výtěž ky daní přimých o 45 mil. K, daní nepří- mých o 37 mil. K.“ Tato poznámka jest ni- koli nepřímou, nýbrž přímou výzvou na parla- ment: zvýšiti berně a výtěžky ještě více.
Kolek
13 article
Režie tabáková odvedla státu r. 1902 celkem 220 mil., náklad na ni činil 87.9 mil., čistý výtěžek z tabáku, cigar a eigaret tedy činil před šesti lety 132 milionů K, na letošek s odhadují přijmy na 242 mil. K a výdaje n 82.8 mil. K — čeká tedy ministr financí dr. Ko- rylowski, že bude míti z tabákové režie letos 152 mil. K čistého výtěžku a referent při tom o rozpočtu na letošek napsal: „Se stanoviska rozpočtového jest tabáková režie nade vši pochybnost skvělou částí naše h finančního hospodářství. Tato chvála velkých číslic a velkých po- něz — prokouřených je bez zřetele na jejich dosah poněkud vratká, neboť kdyby se letos pro- kouřilo v Předlitavsku o 3 miliony korun méně nežli předpokládá p. Korytowski, byl by pře- bytek na letošek vykázaný — rozpočtově ztracen. Jenom ještě jeden údaj uvádíme. Pří- jmy ze státních drah stauply v létech 1902—1908 o 222 milionů. Ze sumy té při padá na postátněnou dráhu sevenní 113 milionů. Rozpočtová debata může tedy začiti. „Če- ský klub“ ustanovil pro generální rokování za řečníky posl. prof. Čelakovského a dra. Žáčka pro položku „pošta a obchod“ posl. Čecha, pr položku „ministerstvo vnitra“, zejména pro sčl- tání lidu prof. Čiperu; pro položku „vysoké školy a veřejné práce“ prof. Hráského; pro položku „vodní stavby“ inž. dra. Kaftana; pro záležitost živnostenké a pro pojišťování starobní poslance Kratochvíla; pro záležitosti železniční poslanee Maštálku a inž. Neumanna. Schůze trvala přes 10 hodin. Celý ten čne vyplnili svými řečmi tři Rusové haličští: Vilyk dvěma hodinami, Budzinovský 41/4 hodinami ostatek pak dr. Trylovský. President dr. Weis- kirchner nehnul se od půl druhé hodiny odpo lední do konce schůze s místa svého.
doktor ko Korytowski profesor Čelakovský Žáček Čecho Čipera Hráský Ing Kaftan Kratochvíl Maštálek Neumann Trylovský Weis Předlitavsko Rusová ministerstvo vnitro
14 article Říšská rada.
Říšská rada. V drobném prodcjí: ranní číslo o nolě . . . za g odpolední. . . . . na z Ve nlialkách na vonkovět ranní čislo, odpolodní . . . . . . . . 4 k Inserátv plati se hotově napřal. Předplacení a inserty přijíná ndmini- strace v Marianské slici č. a. Tam nacházají se též redakce tiskárna a sapedice „Národnich Llstá“ Rukoplsy se nevraceji.
Národnich Llstat
15 article
Z Vídně, 22. května (K. y Předseda dr. Weiskirchner zahájil schůzi v 11.15 hod. Mezi došlými spisy byl dolaz posl. Johanisaa sp po zatčení Jar. Pelce, redaktora týdenníku „Naše Obrana“ na Březových Horách (u Přibrami). jenž k žádosti posl. Habermanna čten doslovně. V něm dovozuje se, že 18. t. m. o 1/4 10. hod. v noci dostavil se do Pelcova bytu úřadník stát. zastupitel- ství a s ním celá komise, zapisovatel, policista a j úřadní orgány a přes pozdní noční hodinu podro- bili redaktora ihned výslechu, jenž trval po 4 hodiny. Zároveň prohledali redakční místnosti a zabavili ti- skopisy, rukopisy a dopisy sociálně-demokratických důvěrníků (Posl. Habermann volá: To je zn.. užití úřadní moci!) Komise prohlásila, že hledá pi- satele feuilletonu, klerý uveřejněn byl v „Naší braně“. Konečně byl redaktor zatčen (Sociální demo- kraté volají: Slyšte! Slyštel) a odveden do vězení k okres soudu v Příbrami. Zároveň bylo proti němu zavedeno přípravné vyšetřování dle § 63. trest. zák.
doktor Weiskirchner Pelc Habermann Pelcův Posl Vídeň Březová hora Příbram
16 article
Zapovězeno mu čísti noviny a úřadníci s ním za- cházeli jako se sprostým zločincem. Právní zá- stupce byl mu odepřen s poznámkou, že nemá na něho práva. (Posl. dr. Diamand: Čistě po rakou- sku!) Je to ode dávna první případ, kdy na redaktora uvaluje se vazba pro tiskový delikt. (Posl. Seliger Thun se opět objevuje v Rakousku!) Že zatčení bylo bezdůvodné patrno z toho, že radní komora zrušila zatčení a usnesla se propustiti redaktora na svobodu. V Přibrami soudí veřejné mínění, že zatčení re- daktora jest aktem osobní msty. (Posl. dr. Dia- mand: Dojista, jinak nebylo by možno té věci roz- umětil Aktem pomsly má býti také zabavení korespon- dence důvěrníků, kteří nemají nic společného s onln feuillotonem. Příčinou pomsty je, že redaktor kriti- soval osobní chování soudních úřadníků v Příbramia tamějš.ho okr. hemana. Celý případ je persekuci sociálně demokratického hnutí. Poněvadz Pelc vzdor vsnesení radní komory držán jest dále ve vazbě, po- něvadž na této věci osobně interesovaný stát. zá- stupce podal stížnost k vrchnímu zemskému soudu, táží se dota zovatelé: 1. Je ministrovi znám tento akt neslýchané By- rokratické svěvole? 2. Jest ochoten naříditi, aby za- tčený redaktor-byl ihned propuštěn? 3. Jest ochoten co nejpřísněji vystoupiti proti úřadníkům, kteří ruší noční klid, ohrožují osobní svobodu a porušují listov- ní lajemství? 4. Co hodlá učinit, aby zabezpečil pro budoucnost svobodu tisku a občanská práva?
Posl doktor Diamand Seliger Thun Zeus Poněvadz Pelc Rakousko
17 article
Posl. dr. Čelakovský a sp. podali na mínistra vyučování tento dotaz po protizákonném zří- zení subkomise pro zřizování minorit- ních škol v zem. škol. radě v Čechách: V poslední době pobouřilo nemalou měrou veřejnost českou usnesení plenární schůze zem. školní rady v Čechách ze dne 7. m. m, jehož účelem je zřízení stálého sub- komitétu, jenž by zkoumal žádosti za školy menši- nové diíve, než žádosti tyto by se k rozhodnutí do schůze plenární předložily. Usnesení to slalo se k ná- vrhu některých německých členů zemské školní rady za předsednictví místodržitele hr. Coudenhovena jenž uznal za dobré pro přijetí tohoto návrhu expo- novati se tak, že vyloučil z českých úřadníků zem školní rady všechny ty, o nichž měl obavu, že b hlasovali proti německému návrhu. Úmysl tohoto za- řizoni je dle prohlášení německých členů c. k. zem školní rady zcela zjevný Jde o to, co možná zmařiti, neb aspoň protáhnouli každé zřízení české minoritní školy a proto zcela právem byl zmíněný subkomitét nazván umrlčí komorou menšinových škol českých.
Posl doktor Čelakovský Čechy
18 article
Poněvadž ale zákony zemské o dozoru ke školám ze dne 24. února 1873 č. 17 a 24. června 1800 § 46. zák, zem. neznají žádných subkomitétů celé zem. škol. rady, ano § 48. posledně zmíněného zákona vý- slovně mluví toliko o národnostních sek- cích zem, škol. rady, jež mohou ze svých členů pro vyřizování některých záležitostí si zřídili výbory. je docela jasno, že usnesení plenární schůze zem. škol. rady v Čechách o zřízení subkomitétu pro zři- zování minoritních škol je nepla tné a ž stížnost českých členů zem. škol. rady k ministerstvu vyučování v tomlo smyslu podaná jest úplně opráv- něna. Z té příčiny vznášejí podepsaní uctivý dolaz, zdali je V. Excel, odhodlána usnesení c. k. zem. škol rady v Čechách ze dne 7. m. m. v příčině zřízení subkomitétu pro zřizování menšinových škol jako usnesení proti zákonu učiněné zrušiti? Sněmovna rokovala dál o pilných návrzích ru- ských stran
Čechy
19 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 20. května 1908. HI. (Z Riviéry.) Kraj zlatý a azurový Nad těmi smavými břeby, zelenajícími se pal mami, vonicími fialkami a růžemi u moře oslnivě modrého, se záblesky smarsgdovými pod oblohou zálajícl zlatým žárem, vane sladkost a opojení roztouženého snění a jasuplná harmonie těch malebných břehů a skvoucích barev vlévá do duše mír a stesk po životě vzletném, nevšedním, graciesním. Zdá se, že není možno cítiti tlž bědnost a ošumělost každedenního zápolení, pa- chtční pod tím nebem, jež musí pozvednouti každou mysl, před témi obzory, z nichž prýští se do srdce jásavé nadšení, nebo hluboká me- lancholie. Pohližím k západu, kde modré vlny bijí rytmicky do břehů čarovných, halících se ve zlaté zamžení slunečních paprsků. Hle, kraje šťastného jihu, odkud jakoby zněla do šumu vln bujná, slunná ranní píseň Mistralova: »O Magali, ma tant amado . . .« A do zníceného jasu dne tryská z poll ra- dostná, horoucí píseň cikád. Před okouzleným zrakem rozevírají se nádherné obzory jihu, kde nejbujněji hýři obrazotvornost, jež jakoby byly stvořeny jen pro lásku a poesii. Ano, zdá se, že jsme v končinách, vyno- řivších se z nejluznějších snů básnických. Hory strmě a přísné, neb pokryté háji olivovými, pestrými zahradami, vybíhající do modré hla- diny nebo couvající, tvořicí tiché zátoky a při- stavy . . Ve vzduchu křištálově čistém, prosvě- ženém dechem moře, rysují se všechny tvary přesně a jemné, barvy svítí v oslnění, vůne proudí v opojení . .
Mistralův Magali Hora Praha
20 article
Monte Carlo . . . Scenerie velkolepé poesie. dekorace triumfální krásy ... Ale právě zde odehrává se nejvšednější a nejvulgarnější kome- die kosmopolitického života evropského měšťáka Není krutějšího a ironičtějšího kontrastu mezi krásou přírody, jež tu rozhodila v rozkoš- ném marnotratnictví své nejbohatší poklady, mezi ošklivosti toho hemžení davu, shluklého ze všech konců světa. Je již po sezoně zimn a velký, elegantní svět se rozprchl. Nastal vpád drobných turistů. Německý fillistr opanov pole . .. V nejlibeznější krajině Riviery vytvořil umění, sloužící banalitě přepychu, arrogane zbohatlých kast, jakousi scénu křiklavé fanta- sličnosti féerické. Dobří turisté jsou u vytržení před bělostným palácem »Casina«, efektně ovlá- dajícím břeh Monte Carla a civí jako na skvosty moderní architektury na pyšné budovy luxus- ních hotelů, na vily boháčů a velmožů, kopíru- jící a často karikující nejrůznější slohy. Jaká ná- dhera! Jsou celí vyjevení. A v bílém palác »Casina«, kde stavitel »Velké Opery« pařížske architekt Garnier docílil neobyčejné theatrální okázalosti rafinovaným sloučením byzantinské pompesnosti a renaissanční elegance, nenalezá jejich úžas konce, v těch vyšperkovaných sálec rouletty, v té skvoucí kathedrále hazardní hry Vše je znamenitě vypočteno na očarován obecenstva, jež je zmámeno těmi obrazy luxusu a světáctví a vrhá se ke stolům, kde tanč bílá kulička ruletty. Střibro a zlato zvoní ..
Garnier Monte Carlo bílý palác
21 article
Jaká svudná melodie! A opatrný šosák váhavě hází svůj pětifrank vedle kupy zlata, již stav dobrodružný karbaník, hrající »maximus« a ob sledují, první snad úzkostlivěji, tanec bílé ku ličky. Známý, sevšednělý obraz. Černé skupiny kolem stolů herny, nad nimi vlající péra ohrom- ných klobouků dam. Cinkot peněz. Hlas erou- pierův: »Faites vos jeux! Rien ne va plus!e Hbité hrábě croupierovo, shrnující neb podá vající zlatáky a pětifranky. A kolem osudného stolu jaká galerie fysiognomil, v nichž se jeví náruživost a dychtivost hry! Jen dobrodruh »maxima«, elegantní, prošedivělý Angličan, s tvár dosud mladou, bázející při každé hře tisíce franků na různá pole rouletty, zachovává lho- stejný klid a zdá se, že ho baví jen ustrnu obklopujících ho diváků, kteří šeptají: »Te člověk hraje jako milionář!« »Nebo jako blá zen?« »Neznáte ho?« »Je to prý nějuký an glický maliř.« Za smělým hráčem, jenž staví před sebe kupy zlata a vytahuje z kapsy u kalhot ně- kolik zmačkaných tisícovek, stoji štihlá dáma. Vzdušný, útlý zjev, tvář podlouhlá, chladná profil antické pravidelnosti, velké klidné a světle
Angličan
22 article
oči, rty malé, v krásném záhybu mlčení slo- žené — jakoby vystoupila z rámce portraitu Gainsboroughova neb Romneyova. Dotýká se vonným šálečkem svých sevřených rtů. Na vy soké, obnažené šíji, ušlechtile modelované, blýská se démantový šperk. Její široce rozevřené oč sledují pozorně a klidně divokou hru Angliča novu a chvilemi k němu prohodí cosi tiše. Zajímavý párek nápadně vystupuje ze všed nosti ostatního okolí, kde přes všechnu distin- guovanost zevnějšku je patrna plebejská nízkos zbohatlých vyšinulců, kteří marně usilují dodat si zdání elegance a chicu. Vídeňský bonvivant tisknoucí si monokl do oka, nezapře, když ve- likou, chlupatou rukou staví peníz na »rouge« že získal svou uhlazenost za pultem modníh obchodu. Vedle něho sedici dekoletovaná, šperky se třpytíci židovka má v očích lakotný záblesk lichvářky nad svým užmoleným notesem, kam zaznamenává vyšlá čísla a barvy hry.
Gainsboroughův Romneyův Angliča nov
23 article
Sálem kráčí kolébavým, šviháckým krokem typ zbohatlého parvenu, příšel ve fraku, napo dobuje nonchalantní způsoby aristokratické, bla- seovaně se dívá na hráče z rozhlíží se po zlatem zářících stěnách, po ulízaných malbách modních a akademických malířů pařížských a vedle něho šelestí hedvábnou vlečkou jeho tlustá žena, jež na sebe navlékla výstřední toalelu pařížské co cotty a na hlavu si nasadila monumentální klo bouk s nesmírným pštrosím pérem. Ještě patrněji vystupuje tato honba za slo- hem velkého světa, tato honba přizpůsobit se chicu a fešáctví nejsvětáčtějšího rejdiště Evropy v restaurantech, zejména v »Café de Paris« kde je po celé odpoledne šumno a hlučno kde se obnovuje veselý ruch večer při zvucíeh uherské kapely v červených kabátech. Je slyšet jen německý hovor, je viděti jen známé, bodré typy z Mnichova, arrogantní fy- siognomie z Berlína, nastrojené židovky vídeňské. Nizký materialismus poživačství je vepsán do trivialnosti rozjařených tváří, radujících se z rozkošnického života, Eldorada všeho protzov- ství, okouzlených arií z »Veselé vdovy«. Uvízl jsem v Monaku o několik dní déle nežli jsem měl v úmyslu a měl jsem denně před očima tento obraz pseuďoelegance, kterj úplně činí pochopitelným sarkasmy a brutálnosti jízlivých karikaturistů ze »Simplicissima«.
Evropa café jít Paris Mnichov Berlín Monako
24 article
Na východ od Monte Carla je uzavřen mocný okruh záloky, jež před Monakem tvor přístav, kde vždy se houpá nějaká soukromá jachta amerického miliardáře nebo ruského velkoknížete, vybíhá do moře temně zelený polo- ostrov Cap Martin. Jedno z nejproslavenějších míst Riviery Bílé vily vynořují se z lesa prastarých oliv borovic. A tou smutně zašeřelou tišinou mezi roze klanými kmeny šedých, sestárlých oliv, jejichž větve se spínají a svijejí nad širokými a sraže- nými kmeny a vyvolávají tragickou představu biblické zahrady utrpení, procházely se dvě me- lancholické, osamělé ženy. Zde sídlela efsařovnu Alžběta, vášnivě milující pohledy s výšin pří mořských Alp na zářivou hladinu ligurského moře, bloudící za časného rána v zahradách spanilých palem, truchlících oliv, vždy sama, s tváří stále zakrytou vějířem. Nešťastná císa- řovna, plaše vyhýbající se hluku světa, vzácná jemnosti svého ducha a svými estetickými záli- bami, vyhledávala na Cap Martinu snivé a tiché útočiště pro únavu a smutek své duše. A dosud zajíždí na poloostrov cfsařovna Evženie, jejíž »Villa Cyrnos« je obklopena nej- bujnější jižní vegetací. Kdysi skvělá a hrdá vládkyně Francie, kterou hra osudu vyšinul z prostřednosti zchudlé rodiny šlechtické na trůn císařský, s něhož ji smetla revoluce, mihne se tu jako matný, trudný stín minulosti krásné. velkolepé, rozmařilé. Jakými stesky asi šum starobylý les a zpěněné vlny, bijící do skalnatých boků poloostrova, do myšlenek a vzpomínek bývalé slečny de Montyjol
Alžběta Martin snivý Evženie Villa Cyrnos Montyjol Monte Carlo Monako Francie Cap Martin
25 article
Zajel jsem do San Réma, na vilu přítele z Ruska. Našel jsem ho v roztomilém domě, upro- střed rozkvetlé zahrady, terrasovitě stoupajíc nad Corso degli Inglesi, ještě nespokojenějšího a omrzelejšího nežli před třemi lety v Nizze. »Jak je možno mit takovou náladu v tomhle okoli?« pravil jsem, když jsme seděli na terrase mezi bíle kvetoucími kameliemi a žlutými mimo- sami, pod keři divokých, bílých růží a ztepilými aločmi, vznosně rozkládajícími své mohutné listy. A v dálce zrcadlila se zlatem slunce po- litá hladina moře »Ano, je zde jako v ráji, ale není možne nemysliti na to, co se děje u nás, v Rusku.« Valentin G od mládí žije v cizině. P smrti otcově, jednoho z nejvyšších hodnostářů vojenských, usadil se ve vile v San Rému. Byl dříve přívržencem moskevských slavjanofilůa a spolupracovníkem žurnálu starého Suvorina. Ale před třemi lety, když jsem se s ním setkal v Nizze, byl zcela změněn. Očekával cosi zá- zračného, obrozujícího od revolučního hnutí, jež počalo lomcovati základy carské říše. V jeho malých, jiskrných očích zažehlo ohnivě, když se rozhovořil o budoucnosti Ruska a věřil též že převrat přinese i prospěch myšlence slovan- ské, neboť Rusko svobodné nebude tak ne- tečné k ostatním Slovanům jako nynější byro- kratické.
Rusko Nizza San Rý Corso Slovan
26 article
Před několika měsíci vrátil se G. z delšího pobytu ve své vlastí. Vrátil se s hořkým skla- máním, s duší zlomenou zoufalými pocity z po- hledu na beznadějný, hrozný obraz otčiny. Chmura těžce obestřela jeho mysl. V jeho ma- lých, jiskrných. poněkud šikmých očich neobje- vuje se více tvrdý zásvit, jenž jeho tváři dodá- val výrazu kozácké zbujnosti. Ve vlahém, hebkém vzduchu, pod oblohou temně ametystovou, čistě zářící, hlubokou, obklopen vonnými květy a pokryt svěžím stínem palem a cypřiši, s vydutým, mírně klenutým oblou- kem sálavě azurového moře v dálce, poslou- chal jsem trudné vyprávění ruského člověka. A ve své chabé změklosti a sesmulnělost pochyboval o všem, nazíral na vše s trpkým pessimismem. »Nejen Rusko, ale celé Slovanstvo je v úpadku ... Kde jsou sny, ideály z první polovice minulého století! Z Prahy vycházely nejslibnější vzněty. Minulo . . . Ústup na celé čáře! A nad slunnými, smavými, kvetoucími břehy luzné Riviery letél těžký vzdech slovan- ské, stlsněné duše. keel
Rusko Praha