1
masthead
Ročník XXXXVIII.
5
masthead
V Praze, v pondělí 18. května 190u.
Praha
6
masthead
Dema doosbetiaa soasnr teži i
8
article
Na ranní a odpol. list
předplání aet
v Praze v odministraci
na měsíe, . . . . . 8 K —
na čtvrt lsta
s dvojí donáškoe
na čtvt lata . . . . 7 K 0k
ve flialkécht
.. 2 K 80n
na měsic . .
Poštou:
na maěc sie
na čtrrt lota . . . . 9 K eoi
s dvojí záeilkoe
na měsle
rrtta . . . . 11 K co
Praha
9
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Z parlamentu
Z Vídně, 18. května. Obě sněmovny
řišské rady konají dnes odpoledne schůze.
V panské sněmovně na jednacím pořadu
jest zákon, kterým se zřizuje nové mini
sterstvo pro veřejné práce. V posla-
necké sněmovně dostanou se ke slovu oba ge-
nerální řečníci o pilnosti návrhu Kolow ra-
tova ve příčině zákona, kterým se povoluje
podpora rodinám záložníků, do zbra-
ně povolaným. Jest zajisté zajímavým, že
oba generální řečníci budou mlu-
viti česky. Z jejich řečí nedoslane se do
novin mimočeských ani jediného slůvka, poně-
vadž Reichsrathkorrespondenz jest nucena tero-
rem německým udati, že mluvili česky, což jest
jakýmsi znamením, aby se překlady jejich ne-
reprodukovaly. Bylo by povinností poslanců če-
ských působiti k tomu, aby od tohoto naprosto
nemistného a nepřipustného znamení se upustilo.
poněvadž k německým řečem také nečinivá se
poznámka: mluvili německy.
K siluaci.
Z Vídně, 18. května. Situace, za které
sestupuje se dnes poslanecká sněmovna, jes
bez odporu zkalena událostmi štyrsko-
hradeckými. Jest zajisté prazvláštním dů-
kazem »ustálenosti poměrů«, že kuždá trojdenní
prázdeň parlamentu přináší vládě krisí. Ze
Štyrského Hradce se sděluje, že tam pro nej-
bližší dni jest chystána veliká schů ze
svobodomyslného studentstva
Z Inšpruku ohlašuje se, že rovněž sedláci
tyrolští chystají se do hlavní ho
města jako se stalo ve Štyrském
Hradci. Jakkoliv nemůžeme nižádným způ-
sobem schvalovali, že klerikálové si přibrali
sedláky na pomoc, přece myslíme, že na druhé
straně němečtí liberálové nejméné mají přičiny
stěžovati si na terrorismus klerikálův — titiž
liberálové, kteři vlašskou fakultv právnickou
v Inšpruku prostě demolovali.
Vídeň
Štyrský Hradec
poslanecký sněmovna
Štyrský Hradec
10
article
Z Vídně, 18. května. Včerejší společná
konference ministerská neměla
výsledku pražádného. Všechny před-
povědi pešťské po této stránce ukázaly se na-
prosto bezpodststnými. Jakkoli ministerská rada,
které předsedal ministr zahraničních záležitosti
bar. Aehrenthal, trvala tři plné hodiny,
nedosaženo dohody o žádné zá-
sadní záležitosti, ani ve příčině ter-
minu pro svolání delegaci, an' ve
příčině zvýšení platů důstojni-
ekých. Bylo zamýsleno svolati na dnešek
korunní radu za předsednicíví císařova, avšsk
protivy jsou ještě tak veliké, ne-
vyrovnané a nepřeklenuté, že od úmyslu
toho musilo býti upuštěno. Situsci obou polovin
říše prohlašují jak ve společné vládě, tak
v rakouské vládě velmi ponurou, ukazujíce
k tomu, že nedosaženo žádné ho
dorozumění, ačkoliv byla to již
třetí konference o téže látee. Ob
vlády setrvaly na svém stanovisku. Společná
vláda na slibech, které dala závazně rakouské
delegaci. Před ministerskou radou byl uherský
předseda ministeratva dr. Wekerle příjat eísafem
v půlhodinné audienci.
Nová budova ministerstva války.
Z Vídně, 18. května. V ministerstvu vo-
jenství včera se stalo rozhodnutí o konkurenei
stran plánu nové budovy pro toto
ministerstvo. První cana v obnosu 20. 000
korun přiznána architektu Danmannovi,
druhá v obnosu 15 000 K architektu Mí ar-
challovi, třetí v obnosu 10.000 K pešťské
firmě Komor Jakabl. Potom zakoupilo
ministerstvo ještě čtyři zdařené projekty po
5000 K.
doktor
Wekerle
Danmann
Vídeň
komora Jakablishing
11
article
Orgán osmačtyřicátniků uherských.
Z Pešti, 18. května. Oficiální orgán osmačty
řicátníků, jehož karikaturní obraz holdu ně
meckých panovníků císaři Františku Josefov
jest znám, včera poprvé vydán ku přání Ko
šutovu bez obrazu.
Vláda upustila prý od podání jazykového
zákona.
Z Vídně, 18. května. »Montagsrevue« sdě
luje na svůj vrub z pramene prý naprosto spo-
lehlivého, že vláda v říšské radě ani teď, ani
na podzim jazykový zákon (pro království
české) nepodá a že po posledních poradách od
úmyslu toho naprosto upustila.
František Josefov
Montagsrevue
Pešť
Vídeň
12
article
Telegramy korresp. kanceláře
Telegramy korresp. kanceláře
Ministerské porady o společném rozpočtu.
Z Vídně, 17. května. (K. k.) Dnes v 10
hodin dopoledne konala se za předsednictv
ministra zahraničních záležitostí svob. p. Aehren-
thala druhá společná ministers ká
rada, na níž rokovalo se o stanovení s po-
lečného rozpočtu. Zúčastnili se jí z
rakouskou vládu ministerský předseda svob.p
Beck a ministr financí dr. šl. Korytowski;
za vládu uherskou min. předs. dr. Wekerle
a státní tajemník dr. Alexandr Popovics,
dále společný ministr vojenství pol. z brojmistn
Schönaich, společný ministr financí baron
Burian a velitel námořnictva admirál hrabě
Montecuceoli. Zapisovatelem byl sekční
rada šl. Günther. Ministerská rada neskon-
čila ještě své porady a ve čivrtek dne 21. t.m
bude v nich pokračovati.
Z Vídně, 17. května. (K. k.) Ministr hr
Zichy odjel do Pešti dopoledne, ministerský
předseda dr. Wekerle se státním tajemníkem
Popovicsem odpoledne v 5 hod.
Dr. Wekerle u císaře.
Z Pešli, 17. května (K. k.) »Uh. tel. kor
kanc,« sděluje z Vidně: Císař přijal dnes vg
hodin dopoledne ve slyšení v Schöabrunnu min
předsedu dra. Wekerla.
Španělský prine v Petrohradě.
Z Petrohradu, 17. května. (K. k.) Přibyl
sem infant španělský Fernando
Na nádraží byl okázale uvitán. Přivezl caru
Mikuláši stejnokroj pluku, jehož majitelem by
od španělského krále jmenován.
Beck
doktor
Wekerle
Popovics
Burian
Montecuceoli
Günther
Zich
Pejít
Přibyl
Fernando
Mikuláš
Vídeň
Pešť
Petrohrad
13
article
Hold králi Manuelovi
Z Lissabonu, 17. května. (K. k.) Z Oporta
přibylo sem asi 900 čelných osobností, aby
jménem všech různých monarchistických frakel
projevily králi Manuelovi svůj hold. K deputaci
této připojili se dva ministří a někteři pairové
v Oportu se narodivší, jakož i poslanci, kteři
Oporto ve sněmovně zastupují. Deputace byl
na nádraží uvítána četným obecenstvem.
Studentské nepokoje ve Štyrském Hradci.
Ze Šlyrského Hradce, 17. května. (K. k.
Dnes dopoledne měli zástupci německo-pokro-
kových studentů zdejší university poradu, na
níž rokovalo se o událoslech, sběhnuvších se
v sobotu na universitě. Zástopci pokrokového
studentstva se usnesli, že svolají na přiští so-
botu protestní schůzi všech pokro-
kových kruhů zdejšího města. Zílra
v poledne odebéře se k universahímu rektoru
prví. Hildebrandovi deputace německo-pokro-
kových sludentů, sby podala mu protest prot
sobotním událostem.
Zlepšení obchodních styků mezi Anglií a Francií
z Paříže, 17. května. (K. k) Se zřetelem
na londýnskou zprávu, jakoby za pobytu mi
nistra obchodu Crepp ho bylo došlo mez
anglickou a francouzskou vládo
k předbéžným poradám o otázee
u zavření obehodnl smlouvy, sděluje
se zde poloúřadně, že nejde o uzavření obchodní
mre
Hold
Manuel
Lissabon
Hildebrand
Oporto
Štyrský Hradec
Šlyrský Hradec
Anglie
Francie
Paříž
Oporto
14
article
smlouvy, nýbrž jenom o to, aby posavadní ob-
chodní styky mezi oběma zemdtni byly zvlášt
ními úmluvami zlepšeny.
Revise severoamcrických tarifů.
Z Washingtonu, 16. května. (K. k.) [Ném.
atl. kab.] Senát schválil dnes bez debatý reso
luci, zmocňující finanční výbor senátu, aby vý
slechem tarifnich znalců atd. postaral se o ma-
teriál, potřebný k účelné revisi tarifů
Účelem této resoluce jest připraviti v šeobee n
tarifní zákonodárství v přištím zase
dání kongresu, takže by nebylo třeba zřizovat
zvláštní tarifní komisi, jak žádá se v Beverid-
geově předloze. Výbor přikročí hned po skon
čení kongresu k výslechu znaleů.
Z portupalská sněmovny.
Z Lissabonu, 16. května. (K. k.) Ministr
financi Espregneira podává rozpočet na
rok 1908.9. Dle rozpočtu páčí se příjmy na
70.457,828.852, výdaje na 71.808,940.384
reisů. Ministerský předseda Ferreira d
Amaral prohlašuje, že vláda chce jednati
v dohodě s parlamentem. Ministerský předseda
praví, že chce si nakloniti všechny členy parla-
mentu, neminiť utvořiti svou stranu.
Ferreira
Amaral
Washington
Beverid
senát
portupalský sněmovna
15
article
Jubilejní výstava
Jubilejní výstava
pražské obchodní a živnostenské
komory.
Neděle bez deště — toť za pramálo vlíd-
ného jara lelošního vzácnost, která by také za-
sloužila být vystavována v pavilonu městn
Prahy!
Včera byla první, příjemná, slunná, jako
stvořená, aby svedla kročeje Pražanů i svato-
janských hostů za výstavní bránu. A svedla
Rušným, mocným proudem ožily v hodinách
odpoledních třídy a ulice, k výstavišti směřující
nabité vagony elektriekých drah křižovaly či
perně s prázdnými, vracejícími se pro nové pa
sažery; kočáry, ekypáže a auto oživovaly sce
nerii zvýšené frekvence.
Pražan
Praha
živnostenský komora
16
article
Poprvé šlo se veselejším tempem do vý.
stavy — a také poprvé jsme selrvali ve valném
počtu, až parní houkačka, připominající živě
znamení parniku a skutečně »lodní Sirénoue
nazvaná, daleko slyšitelným, táhlým zvukem
svým nás vyháněla ze záplavy výstavních
světel.
A současně zaznamenati možno prvn
velikou ná vštěvu, kterou dáno již jakési
měřitko asi pro návštěvy další. O 11. hodine
noční, po součlu všech číslie, daných turnikely
zjištěno, že na výslavu od S hod. ranní přišl
24 492 platlcích vstupne
Srovnáváme s návštěvami o první neděli
výstav minulých a nalézáme ve starých ročnicíeh
»Národních Listů«;
»Zemskou jubilejní výstavu na
vštivilo včera (v neděli) 24.263 osob vstupné
zaplativších «, a
»Národopisnou výstavu navštivilo
včera (v neděli) 21.109 osob, platicích vstupné.«
Čislice nejsou tedy daleko od sebe; první
v počtu zůstává cifra včerejší. A jak jsme po-
zorovali, nelísnili jsme se nikterak, jako o vý-
stavách minulých, kdy dvacet lisic znamenalo
již úplně přeplněné promenády a obsazené re-
staurace! Nesmírný rozsah letošní výstavy snes
již návštěvu mnohem vělší.
První výstavní neděle
znamenala obtěžkací zkoušku záliby, jaké
se těší výslava především u pražského obecen-
stva. Zkouška dopadla, jak se říká, po všech
stránkách co nejuspokojivěji. Výstavní správa
sic ještě dosud nezavedla obvyklé hodinové vý-
kazy o stoupajícím čísle návštěvy, ale tento-
krát jich nebylo ani potřebí, abychom mohl
konstatovat, jak to stoupalo rapidně v odpoled-
ních hodinách.
17
article
Turnikétům se včera poprvé závratně rozto-
čily hlavy. Za minutu měl každý nejméně 100
obratů, o 3. hodině odpolední bylo na výstavě
14 tisíc, o 4. již 19 a půl, o sedmé víc než
24 tisíc.
A potom, že ve výstavě ještě nic neníl
A bylo tam na čtyřicet tisíc lidí (neračte se do-
muivati, že okatě přoháníme: právě včera bylo
zjištěno, že existuje ještě řada jiných „vchodů“
na výstavu, kde turnikety dosud nefungují, a
proto ten zdánlivý rezpor mezi číslicí oficiálnía
neoficiální), byl první populární koncert filhar-
monie, a hlavně, bylo jarní slunce, byla hudba
na všech stranách, zpěv, nedělní nálada, a r-
dostně veselo. A hezké slečinky v ochutnavár
nách se chuděrky ani neměly času zastavit. T,
nejhezčí byly největší chuděrky.
Kde bylo včera nejžívěji? Těžko rozhodo-
vat. V některých pavilonech panovala ehvílemi
tlačenice až nebezpečná. Ještě živěji bylo are
odpoledne v zábavním parku, z večera pak na
promenádách, kolem hudebních pavilonů. V ne-
děli ovšem se chodí obecenstvo na výstavu
především bavit. Významné cesty a poučné lekce
nechává si na všední dny. Rozdělení přímo
ideální!
18
article
Proto také měly největší „úspěch“ ty nej-
větší střeštěnosti, jakými se umí pochlubit le-
tošní naše jubilejní. Tobogannová skluzavka
byla přímo obléhána, do Habešské vesnice pa-
noval chvílemi takový nával, jakoby se tam n
místě válečného ryku černých bojovníků pořá
daly pěvecké zápasy tenoristů. A ku podivu
čím větší ryk se odtamtud rozléhal, tím víc se
tam lidé cpali. Je to skutečně neobyčejně potěši-
telné, že na český národ degenerace světen
táhnoucí neměla dosud tak všeobecně podmani-
vého vlivu; že existuje u nás dosud ještě tolik
lidí se silnými, ničím neporušenými nervy.
Vedle dvou velikých kapel, které se střídaly
se svými produkcemi před ústředním palácem
pod nim, na hlavní aleji, ozývá se po celém
výstavním městě hudby — až až. Máme už každý
svoje vlastní zákoutí na výstavě, podle toho
jsme-li milovníky hudby a vína slováckého,č-
sladkých valčiků a plavovlasých členek damské
kapoly. Ale nač takové věci vykládat laskavému
čtenáři — byl-li včera na výstavě, má o svů.
koutek dojista také již postaráno.
19
article
Přes všechen nával, rámusení a bujnou ná-
ladu se nepřihodilo včera na výstavišti žádne
neštěstí, jak nám oznámila výslavní expositure
policejního komisařství. Až na jednu podrobnost
kterou se sice snažilo slavné pořadatelství vý-
stavní v tajné dohodě s citovaným již policejnín
komisařstvím zamlčet, ale — přihodili jsmes
náhodou sami k oné politovánínodné událost
která se sběhla včera odpoledne v paviloně ob-
chodu. Nepřehledný zástup, v němž převladala
— hrůza! — mládež dosud nedospélé, vrhl s
tam na jeden z pavilonů, ohrozil povážlivé jeho
základy, vylámal téměř všechn, okonie , vyklá-
dané obruby strhal, takže nebýt cesilené ochra-
ny, která přikvačila v čas na pomoc, byl by by-
val milý, roztemilý pavilonek demolován a srov-
nán se zemí.
Neračte se diviti. Byla to totiž — rozto-
milá perniková chaloupka, kterou vy-
stavuje tam Katschnerova firma z Hradce Krá-
lové. Perníkové zdi utrpěly včera kruté rány,
že okenice opravdickými mandlemi osazené lá-
kaly přímo k vokusu vloupání, je tak pochopi
telno! Jděte se sami podívat, a uvidíte, odo
láte-lil
Mezinárodní turnaj šachový.
Všerejším dnem postavila se Praha po bok mě
stůn, jako Ostende, Monte Carlo, Karlovy Vary, kte
rá mají světovou pověst jako šachové zolbiště, Z
hájen byl slavnostním způsobem I. meziná rodní vur-
naj 3achov, v Praze. Výkonný výbor jubilejní v,
stavy obchodní a živnostenské komory, oceňuje pln
význam šachového turnaje prvního řádu, postavi
jej v čelo podniků, kleré pořádá v rámci skvělé vý-
Katschnerův
Hradec
Praha
Ostende
Monte Carlo
Karlov Vara
živnostenský komora
20
article
V drobném proucjit
ranni číslo o spbě . . . za s
. . . . na t b
Ve filislkách na venkově
ranní číslo
10 h
odpol ední
odpolední . . . . . . . . 4b
Inseráty
plati se hotevě napřed.
Předplacení a inaorty přijímá admini-
strace v Marianske ulici č. z.
Tam nacházejí se též zedakce
tiskárna a ezpodice „Národnich L.istů“
Lukopisy se novraceji.
Marianske ulice
21
article
stavy letešní. Ku pořádání turnaje propůjčil svou
nádhernou výstavní budovu, jejíž turna-
jový sál učinil na mistry světlosti a prostorností nej-
lepší dojem. Již před zahájením shromá zdili se ve
výstavní budově obchodní a živnostenské komory
přečetní mistři, zastupující množství národů a ovšem
i čelné obecenstvo, toužící osobně poznati mistry
královské hry. Již z této okolnosti můžeme souditi,
že turnaj šachový bude míti neobyčejnou přítažli-
vost na nejširší vrstvy obyvalelstva pražského.
Přesně dlo programu — známka to akuratessy,
jež dobře sluší podniku pod vlajkou obchodní ko-
mory, zahájil schůzi v 11 hod. dopol. předseda vý-
konného výboru výslavy pan cís. rada Leon Bondy.
Bond
živnostenský komora
22
article
Jomu, jakož i vlád. radovi p. Hotovcovi přísluší zá-
sluha za uskutečnění tohoto tak významného podniku
výstavního. Cís. rada p. Lecn Bondy s obvyklým
svým taktem řídil celou schůzi, když byl uvital
účastníky mezinárodhího turnaje takto: „Vítáma
zdravím vás co nejsrdečněji i očekávám, že vy, kteří
jste nás navštívili, cítiti se budete v našem král. hl.
městě Praze jako doma a jsem přesvědčen, že vši-
chni při nejbližší příležilosti nás v Praze s radostí
navštívíte.“ Uvílání opětoval i německy, anglickya
Irancouzsky. Jako zástupci výboru, pověřeného říze-
ním turnaje, promluvili pp. dr. G. Bergmann aJ.
Krautstengl, jenž oceniv kulturní význam šachového
turnaje, projevil dík a plné uznání výkonnému vý-
beru jubilejní výstavy za poskytnutou morálnía
hmelnou podporu. Polom přikročili pořadatele turnaje
pp. K. Arderle a H. Pollak ke slosování, pouká zavše
krátce na kvalitativně a kvantitativně znamenité ob-
razení jak mistrovského, tak hlavního turnaje. Do
mistrovského turnaje vylesováni byli mistři: 1. Vid
mar Mtilan (Waiz u Št. Hradce). 2. Schlechter
Karel (Videň) 3. Maróczy Géza (Pesť). 4. Teich-
mann R. (Lendýn). 5. Alapin S. (Petrohrad). 6.
Spielmann R. (Mnichov). 7. Prokeš L. (Praha)
Hotovec
Bond
doktor
G Bergmann
Krautstengl
K Arderle
H Pollak
Mtilan
Waiz
Schlechter
Videň
Marócza
Pesť
Spielmann R
Prokeš
Praha
Polom
Hradec
Petrohrad
Mnichov
štátný
Teichmann R
Lendýn
Alapin S
23
article
8. Dr. Kvíčala J. (Praha). 9. Salve H. (Lod)
10. Leontěv A. S. (Vilna). 11. Duz Chotimir-
skij (Moskva). 12. Leonhardt P. S. (Lipsko). 13.
C z Bardelebenů (Berlín). 14. Treybal Frt
(Praha). 15. Mieses 3. (Lipsko). 16. D ůra s Old.
(Praha). 17. Marshall F. J. (N. York). 18. Rubin
stein B. Akita (Loď). 19. Suchting H. (Bracke-
rade). 20. Janoviski David (Pařiz).
Do hlavního turnaje přihlásilo se 32 hráčů, men
nimiz nalézáme hráče zvučného mezinárodního jmé-
ra; rozděleni byli na 4 skupiny po 8, takže z ka-
zde skupiny první tři vítězi dostanou
se do korečné vítězné skupiny.
Do I. akupiny vylosováni byli: 1. dr. Zelinka
2. K Treycal, 3. Dušek. 4. Charvát, 5. Baumann, 6
Parasz, 7 Béti, 8. Brach.
Do II. skupiny: 1. Perna ?. Krob, 3. Bröckl.
4. Taussig, 5. Hromádka, 3. Mannow, 7. Albonyí,
8. Dobiáš.
Do III. akupiny: 1. Musil, 2. Engler, 3. Elja-
šov, 4. Choděra, 5 Rrofla, 6. Proček, 7. Kazan,8
Kruliš-Randa.
Do IV. skupiny: 1. Batík, 2. Dyk, 3. Dur-
schmidt, 4. Cialopetzky. 5. Rotleva, 6. Grössl,z
Genttner, 8 Voda.
Dle prognamu hraje se v mistrovském turnaj
(denné na výstaviští od 9—1, 3—7) denně, vyjma
etvrlek u naděli jedna partie; v hlavním pak turna
aje ao denně výjma neděli a to vždy ve dvou dnech
tri porte.
doktor
Kvíčala
Leontěv
A S
Treybal Frt
N York
Rubin
Akita
Zelinka
Dušek
Charvát
Baumann
Brach
Krob
Bröckl
Taussig
Hromádka
Dobiáš
Musil
Engler
Choděra
Proček
Kazan
Randa
Batík
Dyk
Rotlev
Grössl
Genttner
Praha
Lod
Vilno
Duz Chotimir
Moskva
Lipsko
Berlín
8 Kruliš
Salve H
Leonhardt P . S
Suchting H
Bracke
Janoviski David
Pařiz
Parasz
Béti
Rrofl
Voda
24
article
„ K zahájení koncertů výslavního orchestru.
Angatován byl j'ubirejní v stavní orche str.
jehož zásladem jest orchestr České filharmonie ve
skupině strunných nástrojů o 16 členů rozmnožený
a tudlž počelně nejsilněji obsazený ze všech dne-
šních stálých orchestrů pražských. Pro první housle
angažováni jsou čtyři koncertní místři (Antonie d
Crassi, Georges Hammer, Antonín Maixner a Egon
Ledeč), jako solový cellista působí známý virtuos
Artur Krasa. V řízení produkcí, jež budou konány
každého dne (v nedějí a ve svátek dvakrále) a sice
kromě soboty při reslauračním zařízení sálu střidati
se budou první kapelník dr. Vilém Zem áne
(dirigent koncertů razu symfonického) a druhý kapel-
ník Jan Klanic. Každou sobotu uspořádan bude
velký filharmonický koncert; k účinkování v nich byli
získání solisté a dirigenti světového jměna. První
Angatován
Crassi
Hammer
Maixner
Egon Ledeč
Artur Kraso
doktor
Vilém země
Jan
Český filharmonie
25
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Ve vlasti lotosu.
Remini-cence z Indie.
Znám romantické a snivé duše, jichž vrou-
cím přáním by bylo z monotonie života domá-
cího ven a moci zaletět do krajů mezi indem
a Gangem, kol nichž poetové utkali tolik kouzla.
Nuže, vypravme se na zběžnou cestu, a skrom-
nou causerii bez učenosti a statistiky ji zpe-
střeme.
Kdo poprvé shlédl Aden i za letního jitra
měl zajisté dojem tísnivý. Na černém kostrba-
tém svahu malý kostelíček a kol něho rozsety
budovy Evropanů. Pod svahem kruh hotelů
obchodních domů, tvořicí prostranné náměst
Půda je původu vulkanického a blízko za pří-
stavem stoupá rychle, takže osada domorodeo
je rozložena na vysočině. V blízku jsou cisterny
proslulé z Bible, moderně upravené a cimento-
vané pěčí anglické vlády.
Zvláštní panorama: ostré, jehlancovité po
hoři, jež upomína útvarem na dolonity alpské
toliko hroty jeho jsou černé. Nikde stromečku
květiny, ba ani tráva v té škvárovité půdě se
neuchytí; za dne pije svými póry žár sluneční
za noci pak vyzařuje nastřádané teplo jako ru-
ská pec.
A přece je to svět, stvořený Ormuzdem.
Snad Ariman, vida vykouzlený ráj na Ceyloně
ebvátal ze svých temnot s věrným pobočníkem
Androu, démonem ohně, kazit dílo světlého sou-
peře. Od ostrůvků sv. Vincence na příč Afrikou
přes ost av Perim až do Bassory v golfu per-
ském. Po sobě zanechali poušť, žár a nebez-
pečná úskalí. Tu na levém břehu svatého Indu
stál s ohnivým mečem „čistého ohně“ Ameša-
Spentas (anděl) Ormuzdův, zvaný ve Vedách
Evropan
Ormuzd
Andra
Vincenc
Ind
Ormuzdův
Indie
Afrika
AmešaSpentas
26
article
Aša, s druhy svými Harvatutem a Aramnatimn.
stáli stráž jako neproborná hradba, a Zlobohůn
se bylo vrátit. V marném vzteku udeřil v Zemi
která se otevřela « puklinami prýštila žhavá
láva. Na čistěm vzduchu schladl její žár, hmety
nakupené utvrdly. Ale nikdy nevzpučel květ v té
půdě.
A opět to byl Ormuzdem stvořený arijský
člevěk, jenž vdechl i v tu neplodnou půdu žití
V skalách Adenských jsou rozsáhlé kasematy
anglické, na vreholich pak drží stráž veliká děla
Z nitra Arabie putují karavany do přístavu pro
zásoby. Zajímavé vidět v „husím pochodu“ vel
blouda za velbloudem, jak majestátně si vyšla
pují s hlavou pitvornou ve výši. Synové peuště
žlutohnědé pleti, nemyti, divošské hřívy a vousu,
v divných carech, prsou rozhalených jsou jezd-t
a často vezou na živých „korábech“ zboží
značné ceny. Jinak plavci, veslaři v člunech
rybáři, třída dělná i v uniformách vlády britské
jsou přistěhovalci z protějška, černoši somalští
Štihli, úzcí a svižní jako úhoři, černí jako eben
nejkrásnějších zubů dokonalé bělosti a útvaru
Pozoroval jsem mladého Somali v uniformě po-
licie anglické s fezem a — bosého, jak si kráti
dlouhou chvíli fantnstickými skoky a šklebením
zubní klaviatury. Strážce zákona bez bot a —
v kankánu! I při vzpomince se nezdržím
smichu.
Ormuzd
27
article
Bohatou kompensací jsou obě milionová
města přední lndie, Bombay a Kalkutta a za-
hrady tropické vegetace na Ceyloně, Kolombo
a Kendy. Anglická civilisace jim vtiskla spo-
lečný ráz architektury a života. Čtvrtí evropské
mají své ohromné a skvostné paláce, široké, pě-
chované třídy bezvadných chodníků a tramway
elektrických, počlivě ošetřované sady a velikán
ské hotely. Čtvrti domorodeů zůstaly netknuty
Tepna života bije za dne skoro rytmem ho
rečným; v 8 hodin život zvolna uhasiná. V tu
dobu v koloniích racy lalinské teprve se prou-
dění probouzí a k půlnoci šlehá vysokým pla-
menem hýření.
Bombaj
Kolombo
Kenda
28
article
Kráčel jsem v 9 hodin večer kol nádraž
Bombaye. Noha se bořila v teplém písku jako
v koberci, a ve spoře osvětlených ulicích klopý-
tala přes lidská těla. Nikoli mrtvá. Nízké kasty
Indů, robotící ve dne, často bez přístřeší, spí
pod širým nebem v prachu ulic. Celá esplanáda
až k moři zdála se usinati, gigantské paláce
státních budov temnými silhouettami se pnuly
v rozhvězděné nebe, jenom zářící okna a ve-
randy hotelů dávaly scenerii trochu života, ač
velmni klidného.
Za to v úzkých uličkách indského starého
města je živo, často až do ranních hodin. Potká-
val jsem průvody bizzarně oděných a zakukle-
ných postav s pochodněmi, lampičny, nesoucíek
podivně vystrojené idoly a oltáře, kol nichž dav
tančil a zpival. V přízemních sálech, ozdobených
zreadly a jasných rozžehnutými lampami acely
lenovými, sedívají na skřížených nohou sku
piny, pokuřují z hukky (dýmky vodní), baví
radí se.
V okolí divadel prosedí obecenstvo do noci
ano představení trvá řadu hodin a v delších
přestávkách posluchači jdou do foyeru „tisíei
hvězd“ a v blízkých krámeích si opatří občer-
stvení — oršem prosté alkoholu — jakým je
gingerbeer, šumíci vody, limonády, banána
mangos.
Domorodci mají své chantány dokonce
V úzké uličce tmavého dřevěného domu jedine
první posehodí zářivě osvětleno. Po chatrnýeh
sehodech, předsíní v pološeru veházíme do ko-
mnaty, rozjasněné lampami, jejíž stěny zdobeny
lacinými barvotisky. Půl sálu zaujímá obecen-
stvo, sedící na zemi. Pro evropské hosty přine-
seny rozviklané dvě židle. Dva mužové vlasat
s černou dlouhou bradou doprovázejí umělkyni.
ženu mladou, krásných, lesklých oči a jemných
úst. Primista l udí tóny z nástroje houslím po-
dobného, druh jeho zuřivě bije do dvou malých
bubnů. Zpěvačka neškoleným, ale zvonivým hla-
sem se vezpívá do vášně, až ji zraky zvlhnou.
29
article
Jsou to písně lásky, samý recitativ, a jako te-
ninká nitka táhne se jí dumavá, tesklivá melodie-
Život Evropana v Bombayi není veselým
vyiinanstvím. Veřejných zábav není, večerní po-
sezení u džbánku neb číšky kávy naprosto ne-
známe.
Domácnost je hradem, tvrzí bílého muže.
kam jen zasvěcení mají přístupu. Neženati jsou
zváni do odin, kde za požitý „chléb a sůl“ se
odvděčí příležitostně cenným darem domáeí
paní. Procházky jsou možny toliko v povoze ne
koňmo. I pro cyklistiku je příliš slunce nebez-
pečno. V sadech u moře před hlavním jídlem
dne, tedy k sedmě hodině večerní, koncertuji
kapely střídavě vojenská s native. Football, cri
cket a polo — a program zábav je u konce.
Někdy o 6. hodině odpolední se scházejí dámy
společnosti v cukrárně italské Comaglia na malý
klep při čaji, zmrzlině, občas v průvodu pánů
jich osvěžení záleží ve whisky se sodou ledo-
vou.
Indie je zemí pro zbohatnutí. Kdo není v tom
odbornikem, lépe zůstane-li ve vlasti.
Půvabným intermezzem je letní saisona.
již třidy majetné tráví v horách. Nejvíc fascio-
nable je Simla a Kašmir, pak Dardžilink. Z po-
sledního místa lze být za dva dny koňmo v srdei
himalajských obrů a žasnouti nad věncem le
dovců, zapálených do ruda sluncem vycháze-
jícím. Ve smutné reminiscenci znamenám tragi
cký výlet k Everestu krajana našeho z Prahy.
dra. Knappa, jenž právě se ubíraje do hor, spad
s koně a vypustil svou svěží, nadšenou duši
ve vlasti lotosu na úpatí předhoří Himalaje. —
V Bombaji krásou architektonickou je pro-
slulé nádraží, směs stylu gotického a indského;
je to kolos ne o mnoho menší nádraží v Drážda-
nech, na němž dekorativní umění hindustanské
zvěčněno.
Evropan
Knapp
Indie
Everest
Praha
Bombaj
Drážda
30
article
Ač bohatstvím, živostí obchodu a zastoupe-
ním všech rac a kast, je Bombay pouze prahem
Indie. Celá nezměrná krása džungle s obyvateli
proteistické síly a instinktů, mausolea mohame-
danských samovládců, osamělé chrámy Izainské
a pagody Budhovy, zapáleně hranice, na nichž
se slaví Sutý, totiž vdova, vrhající se do pla-
menů, by jimi zároveň s mrtvolou muže byla
strávena. Zápas člověka hindustanského s pří-
rodou a epidemiemi, zoufalá léta hladu, starosti
maharadži, sehnat půjčku od Angličanů — —
celé to drama pouti od kolébky ke hrobu, jehož
těžké peripetie Ind zahání požitými drobty opia
a kokainu, jde před se jako oprovské vlny ti-
chého oceánu. Otrokem je hindustan víry bra-
manské, štván do práce bičem britským, šálen
okrádán bonzy, fakiry, méditujícími mnichy a
nejvíce vlastní lehkovážnou bezstarostnou po-
vahou. Vyznavači Gautamovi jsou inteligencí,
obohucující ducha vzděláním anglickým a kapsy
praci nižších kast. Nejzámožnějšími jsou Jai-
nisté a snad že ještě praví Židé Indie, favoriso-
vaní Angličanem, potomci dávných Artaxerxů,
Parsiové.
Na konec toliko jsem dlužen čtenáři říci
něco o lotosu, dle něbož jsem práci nazval.
Před polosedící — v poloze starých Řimanů —
obrovitou sochou Gautamy (Buddhy), jehož bíle
tělo z mramoru a safírové oči září vznešeně,
klečí davy dívek a žen a v sepjatých nad hla-
vou rukou na lodyze štihlé trůní světle žlutý
květ silně vůně lilie a tuberós. Je to dar, podá-
vaný dívčí duší velikému bohu Naprostého Sebe-
zapření, je to květ lotosu a v tom spočívá jeho
největší význam. —
Budhův
Sutý
Angličan
Gautam
Buddha
Indie
31
title
Dr. Jaro Flašner.
Flašner