Periodikum ALTO Viewer

1

VìriiMXi kííMV dm mimo po nedèli • »vatku. Předplácí te v administraci Oatrovvii ulto« òitt. iP\o**-ii. v e t»«*tavt ■aésièné — ti. VO kr. 1 il. ’.'A kr. itTrtletné .... 2 , 70 , 3 , 76 , ceioroéui IO . 80 ( 15 „ — a

Io

2

CECH.

3

REKLAMACE neaapečeténé poajliny budteá nefraa* kovány.

4

DOF»lHY fraukované a podepsané přijlmi

5

▼ Ostrovní nlioi i. 1508-11.

6

те d. ale c e

7

a nepodpusan

8

Rukopieüv nevracíme a nepodepsanjeb nedbáme.

9 Jednotlivá čísla po 4 kr.

Jednotlivá čísla po 4 kr. Za donàieni do doma měsíčné 10 kr

10

Inieráty počítáme eo neJlernijL

11

гххз fc

12

Cieío«0*ľ

13

V Praze, v «který dne 6. zdŕi ISSI.

Issi Praha

14

Ročník ЖIII.

15 article

Meeting, odbývaný dne 7. srpna 1881 v Polyteamé v Rlrné. (Dokončeni.) Albert Mario pokračuje ve své řeči dále: Rozvinuje v krátkosti dějiny vlády papežské a praví, že tato měla již svůj historický čas ; vypravuje (ve svém způsobu), jak se dostalo papežovi světské vlády a popírá, že by bývalo papežství známkou tivili- sace, nebot prý bývalo toto vždy se společností lidskou v boji o světské panství. Mluví o Řehoři VIL, jenž pokořil Jindřicha IV. a o jiných papežích, již se byli vyšvihli nad panovníky, aby pak úplně ovládali lid a hu manitu. Jmenuje Giordana Brunno, jenž byl na Campo di Fiori od papežství upálen ; zmiňuje se o Galileovi, jemuž byly vymknuty kosti za to, aby popřel, že točení se země kolem slunce jest pravdou, kterouž byla Církev posud veřejně neuznala. Tak přichází pomalu až к Piu IX., jenž. aby zotročil Itálii, povolal sera hrstku cizincův, kteří měli ('odporovali kolísající se světskou vládu jeho, jenž syllabem proklamoval negaci lidského rozumu. Každý národ má v dějinách svůj účel. ťJčelem Italie jest však odstranění papežství. Dostihnut pak bude účel ten vyzvednutím zákonů garančních Čtli jste včera «llokucí ? Mně se zdá, že měla v úmyslu útěk 1 (Smích.) Vypočítávaje události, vyslovil lež a uda- vačí>tví, chtěje ukázali světu, že jest zajatcem a že se nemůže ukázali světu v celém majestátu svého úřadu. „Prchajícímu nepříteli vystav zlatý most,“ praví přísloví a kdyby nám udal den svého odjezdu ze Říma, byl by celý Řím na nohou, aby mu přál „štastnou cestu.* (Jednohlasné hlučné volání: „Ano, ano,“ přerušilo řečníka.)

Albert Mario Řehoř vít Jindřich Iva Giordano Galileo Polyteamý Campo di Fiori Itálie Řím Pius IX zlatý most

16 article

Hlas ze zástupu: „Papež jest neomylným 1 Bude neomylným i ve lhaní!“ (Smích.) Mario: Praví, že všickni Římané jsou mu oddáni (smích) a dokazuje, že někteří nábožní následovali máry toliko modlíce se. Není to pravda ! Nábožní davše osvítiti mrchu (carogna) Pia IX. osvítili tím celou hanebnou historii jeho papežství. Byl papež neomylným, když žehnal Itálii v roce 1848, aneb když ji po třicet let nepřetržité proklínal? Demonstrace ona musila vzbudili nelibost těch, kdož pomyslili na padlé hrdiny od Mentany, na pobitou rodinu Alani a na šest tisíc ze Říma vypuzených. — Na to předčítá zlomek papežské allokuce. jež jest přijata s hvizdo- tem. Obviňoval křivě Římany neb ne? Tuto otázku klade Albert Mario lidu.

Papež Mario Říman Pius Alan Albert Mario Itálie Mentany Řím

17 article

„Ano!“ volá veliká většina obecenstva a hromový potlesk děkuje Albertu Mariovi, když opět usedá ‘ Po něm vystoupil občan August Bela r d i, jenž měl následující řeč : Občané římští ! Papež a všecky kleň- uznanou souverenitu národa, že papežství napadá světský karakter sou ver. nity této s od voláváním se na božské právo ; vzhledem к tomu, že popírá, jakožto náboženská instituce v duchu a v jeho zásadách autonomii rozumu a svědomí, že odporuje novověkým společenským zákonům a donucuje к dualitě středověku ; vzhledem к tomu, že zákony garanční ponechávají papežství jakožto paralelní panství vedle právomocné autority národa, že zákony garanční podávají papežstvu možnost, aby mohlo dualitu tuto se všemi jejími následky podporovali a šířili — žádá římský lid za odstranění oněch zákonů garančních a za odejmutí apoštolských paláců!4 Když došel předčitatel ku odstavci 4tému, vzal inspektor S e r r a o šerpu, opásal se jí a pak poručil řečníku, aby mlčel. Tu vypukl opravdu pekelný výjev. Hvizdot a vytí ozvalo se naproti inspektorovi, voláno, ať žije inkvizice, pryč s inkvizicí, pryč s ní. pryč s ní. a sice tak, že po deset minut nebylo možná zjednali pořádek. Předseda vystupuje na stůl a snaží se opět zjednali klid, musí však sestoupili s nepořízenou.

Mariův Bela

18 article

Poslanci Majocchi, CucchiaGa- ribaldi vystoupili na stůl quaestury. ohrá tivše se proti inspektoru a zřízencům a jmenovali je vyzývači, poněvadž hýli se opásali šerpou. Riccioli Garibaldi pokouší se mluvili, stoje na židli, nikdo ho však neposlouchá. Po nějakém namáhání jest Barboni v stavu chopili se slova a zjednati trochu pořádku. Praví: Na denním pořádku stojí resoluce o kální listy urputné tvrdí, že všickni Římané zrušení zákonů garančních a vzetí papežských papeže milují, chtějí jej miti a žádají za paláců. znovuzřízení jeho světské moci Všickni do Chcete to? Odpovězte * hromady jsou lháři. (Výborné I) Jsem sám Vypukn bouře potlesku a hvizdotu a pře- Římanem, jsem v Římě narozen a jsem na hlušuje hlas řečníka, jenž volá : to hrd (Hlučný souhiMg.) Ale prohlašuji se, „Beřu vám slovo!4 že nenávid;m onu moc, jež jest příčinou to Rozejděme se tedy a nedejme sluchu likera zla, zla, jež bylo přivedeno jí na vlast těm, kteří zastupují zde zákon, aby nás vy- a civilizaci že nejen nenávidím opravdovou zývali moc papežskou, nýbrž, že čckšin toužebné Zde v místnostech těchto nejsou sami onen den, kdy rozpadne se tato na lži, ne- praví přátelé a jsou zde také ti, kdož se po- více nepovstala. A volám z plné duše, že nil se v zmatek nechceme žádných zákonů garančních a ja- Římané budou si počínali tak jak otcové kožto Říman podávám ve jménu Říma tento jejich v г. 18ч 8 když honili Pia IX. sklepe- návrh na program. Odevzdal předsedovi re- nimi Quirioálu iako krysu !“ soluci. Po těchto slovech opakuje řečník z paměti

Majocchi CucchiaG Říman Pius Řím

19 article

Poněvadž nebyl jiný řečník již zapsán, resolud. byla resoluce přečtena a ti, kdož by -e s ní „Nyní jest resoluce odhlasována, nyní shodovali, vyzváni ku pozvednutí ruky. Lemmi vyřkli jste všichni jednohlasně, že budete (z předsednictva) pokouší se přečisti násle- žádán za /.rušení zákonů garanč- dovně sestavenou resoluci : , níchazaujetíapoštolskych pa- „ Vzhledem к tomu, že papežství a jednota 1 á c ů!4 Italie jsou dva ostře proti sobě stojící čini-i Na to následuje nový kraval souhlasu telé jak v dějinách, tak v politice, a poně- vytí, dvéře byly vytrženy ze stěžeji a množ vadž papežové zavolali pétatřicetkráte cizince ství vyráží divoce na ulici. Zatím ukazují >e do země ; I pro předvídané hluky uch' stání karabinieři, vzhledem к tomu, že papežství zúžilo vojáci a jiná ozbrojená moc. jež se rozesta- návisti a pověře založená moc, aby již nikdy koušejí, aby slavnostní meeting tento přemě- pracuji do podrobná a prípadné připraví před vuje, střežíc z divadla se hrnoucí lid. Okolo půl dvanácté bylo divadlo vyprázdněno a v-ecko skončeno. NB Řečníci uváděli stále svátého otce pod jmenem pan Pecci.

Peck Italia

20 article Politický přehled domácí.

Politický přehled domácí. Jak známo, přesazen byl baron Weber za mfstodržitele do Horních Rakous Ústavácká strana v Čechách napjala prý všecky své sily1, aby zachovala barona Webra na mistodržitelskéra křesle v čecbáoh Vyjednáváni bylo neobyčejné horlivé, uvažován i kompromis ústavácké šlechty na vysokých místech, ba docela i ústupky v zemském sněmu nabízeny ; však všeliké n» mátáni bylo marné : baron Weber se do Čecb více nenavrátí. — českému sněmu který sejde se dne 24. záři, nebude — dle pražské zprávy „N. fr. Pr “ — předložena žádná vládní předloha kromě vyzváni k dobrozdání o správni re formě. Zemský výbor chystá pro sněm několik předloh. — Dotazník vlády v příčině opravy veřejné správy dochází n polských listů sympatického přijeti. „Czas* praví, že vláda nečiní na nikoho útok se svými náhledy, nýbrž, vyhovajíc mnohým, závažným hlasům, dělá zkouška, zda li reformy takové je skutečně třeba. „Czas4 vyzývá poslance polské, aby sešli se ku poradě o dotazníku tom ještě před sejitím se snrmu. „Gazeta Národová“ sondi, že záležitost správní opravy nemůže pro krátkost časn přijití ani v říšské radě, ani ve sněmech na denní pořádek a bade toliko zemským výborům přikázána. Jedinký „Dziennik Polski4 shledává, že vládní předloha je nejasná a spůsob otázek ne- přlhoduý, ježto zemské sněmy považují se tím jaksi za ponhé enkety. List žádá formnlov&ni V Praze, dne 5 září.

Weber Čecb Horní Rakousy Čechy Praha den 5 zář Gazeta Národová Dziennik Polski 4

21 article

n&vrhn ярДчиЬеш zákouirm. — К vybídnuti vlády uherské jmenovala již vláda cislajtineki svoje zástupce к nastávajícím celním poradám, kteří společné se zástupci Uherska vypracovali mají předběžný program prací. Jedná ae předevifm o dva odstavce, jež mají celní konferenci ra- kousko-uherské býti předloženy : otázka revisa celní tarify a zřízení společné statistiky zboží. Předběžná porada pežtská ma astanovit toliko objem obon otázek v zásadě, načež potom vypracuje instrukce pr» delegáty, kteří věc pro- loby, jež budon ústředním sněmům v obon polovicích říše podány. * Ze Záhřeba. Sněm svolán jt ke dni 27. záři. Depntace 150 voliěů třetího volebního okresu nabídla bánovi mandát do sněmu. Bán nabidnntí přijal. Volba jeho je pojištěna také tím, poněvadž dosavadní poslanec, Mrazo- vlč, o mandát neházet! se nebude. — Vláda nčinila opatření, aby politické chování se úředníků přísnému střežení bylo podrobeno.

Uhersko Záhřeb Mrazo

22 article

Z Pešti Z torontalské župy dochází senzační zpráva, že ae tam 12.000 osob chystá к vystěhováni se. Neobyčejně špatná sklizeft způsobila tam velkon nonzi, a přes všecky prosby kn vládě o podporu Tisza nejen ničeho neučinil, nýbrž dal ještě exekučně vymáhali požadavky érám. Vystěhovale! chtějí se obrátit! do Bulharska, kdež jim byla pomoc přislíbena. — Podzimním manévrům honvédů připisuje peštský dopisovatel „Allg. Ztg “ velký význam. Honvédi budou mnseti provésti větší úkol nežli dřivé — píše — a to před očima panovníka, arciknížat a zástupců cizích moci. Mt^jl dokázali, že nžitl honvédů ve válce branné moci prospěje, proto že jejich výcvik a ostatní vlastnosti vyrovnají se ostatní armádě Ubry neměly ještě nikdy v míra tak četné národní vojsko pohromadě a honvédům nenaskytla se dosud příležitost, aby ve větších oddílech manévrovali se společnou armádon. V čele honvédů stojící důstojníci podají poprvé důkaz svých vědomosti a spůsobilosti к vedeni větších vojenských sborů; ukáže se, zda-li se z&sobnictvi osvědčí, proto že se musejí honvédi sami zásobovali. Úsudek císařův o honvédech rozhodne, zda-li se národní obrana nberská má dále samostatně vyvinonrati, anebo přejiti v užší svazek se společnou armádou. V Uhrách se hledí výsledkům manévrů vstříc s velkon napjatosti. Během posledních desíti let sesilila se myšlenka spojitosti obou částí řiše tak. že většina říšského sněmn nebude miti chuti, aby se uherský rozpočet každý rok 10 miliony obtěžoval, pak-liže honvédi stoji na stejném stopni brannosti jako společné vojsko. Politické národní stanovisko v zachováni národní obrany nberské ustoupilo již do pozadí a nyní se jedná o rozmnoženi vnitřní síly a brannosti veškerého vojska v přiši.

Pešť Bulharsko Uhry

23 article Politický přehled zahraniční.

Politický přehled zahraniční. IVòrnooWo. Slavnost sedanská, konaná tyto dni v Německn, poskytuje příležitosti kn třenicím se rozličných stran. Slavnost sla- V Praze, dne 5. září.

Praha

24 article FEUILLETON.

FEUILLETON. jfcTa,d.plsiT7-6i-

25 title

Slava třináctá. Holdswortb na palubě bárky.

Slavo

26 article

Námoraký román od W. Clarka Russela.

W Clark Russel

28 article

Kotec, v němž se Holdswortb nacházel, sousedil s kotcem kapitánovým a býval až dosud prázdným. Dostával světlo skrz kus mdlého skla, do stropu zadělaného, a skrz postranní otvor, jenž podával uspokojující a sřejmý důkaz o tlouštce dřevěné stěny, kteráž osadníky lodi od moře dělila. Podlahu kryla rohožka z kokosových vláken; v koutě stál neohybný umývací stolek s cínovým umývadlem; do d eří zaražena byla řada kolíků к pověšení šatstva a mimo to obsahovala prostor« ještě mahagonovou postel. V tě ležel Holdswortb a za doby, o níž právě vypravuji, seděl pan Sberman s nataženýma nohama a s hlavou v týle v křesle redle něho a tvrdé spal. Z prostřed jednoho bráma visela dolů lampa, jejíž plamen pokryt pečlivě pleteným drátem; nicméně bylo světlo, které vydávala, dosti jasné, by obličej Roldsworthův značně vystoupil Také on spal, lze li spánkem nazvali stav, jenž smysly bezvědomím zahaluje a přece bolu a trápení dovoluje by prováděly nepřetržitou činnost na zatemnělém jevišti námoř »kého života. Po jeho mladosti, po jeho kráse, «no, řekl bveb skoro, po jeho dokonalé mužnosti, kteráž se někdy v přímém, ststném s ’Ajímsvém výrazu jeho tváře jevivala, nebylo Kai stopy více. Neblahá moc strádání působila tak rozrušivé, že z chrámu ušlechtilého,

Podlaha Sberman Kai

29 article

jejž zničiti usilovala, jenom zříceniny pozůstaly. Vlasy jeho, jež vroubily druhdy bujnými, temnými vlnami mladistvé čelo, byly nyní velmi prořídly a rozcuchány a semotamo šedými a bílými proužky prokvétaly. Kosti lícní vyčnívaly mu silně a tvořily obzvláště do očí bijící část jeho obličeje, a ležící pod nimi vpadlé, vyduté místo podobalo se, pokud je štětinaté kníry a licousy nezakrývaly, scvrklému, starému jablku. Spodní pysk naduřel, čímž ústa pozbyla dřevnějšího lepého tvaru. Obočí nebylo více obloukovité a blíže skrání vypadaly z něho chloupky. Dalo se ovšem myslili, že čas některý z těchto ošklivých tahů, jež útrapy ostrým pisadlem vyryly, opět vymaže; ale každý, kdo na tyto v spánku pohřížené tahy pohlédl, nabyl přesvědčení, že velká částka těchto proměn potrvá. Holdswortb spal; avšak ačkoliv spánek jeho byl hluboký, bylo hnutí jeho přece tak neklidné, křečovité a zimničné, že se bylo nadití, že v nejblíže příštím okamžiku procitne ze sna. Když lodní zvonec zacinkal prodlením noci, sedmerým udeřením probndil se, otevřel oči, nazvedl hlavu, nechal ii ale hned zase klesnout!. V této krátké bdělé mezidobě objevilo se na tváři jeho zase ono veliké zděšení, o němž pan Sherman byl vyprávěl a které hodnou chvíli potrvalo, když opět v tvrdý spánek se pohřížil. Dobrosrdečný muž, jenž přijal chuďasa pod zvláštní ochranu, vstal několikráte za noc z křesla a pozoroval jej se starostlivou tváří; ano jednou vystrčil také pan Banks svou ježaton hlavu za dveřmi kotce, by se

Sherman Banks

30 article

otázal, jak se nyní trpitel vynaebází; zatím shledal, že jak nemocný, tak i lékař spějí. Ranní zoře rozlévala se zvolna po klenbě nebeské a osvětlila okénko kotce, jakož i ta buli skla, zadělanou v stropě. O šesté odině procitl pan Sherman a vykradl se tiše do své ložnice, by se občerstvil umytím studenou vodou: na to odebral se na palubu, kde se procházel kapitán, kouře doutník a mna si ruce. „Dobré jitro, pane Shermane,“ pozdravoval kapitán. „To je povětří, jakého potřebujeme! Jářku, pane, že ne? Bohdá v úterý budeme mít Doldrumy už za sebou. Jak se má váš nemocný?“ „Spal v jednom kuse a mél dobrou noc. Přečká li jen následqjící dny, pak jej slunce zajisté zotaví.“ „Nespí nyní?“ „Myslím, že spí, Je-li vám ale libo, pojďme se spolu podívat do jebo kabiny.“ Kapitán odhodil doutník a šel Beze všeho šramotu otevřeli oba muži dvéře od kabiny a plížili se к lůžku spícího cizince, mlčky se na něho dívajíce. Ačkoliv nepromluvili ani slova, procitl přece spáč z dřímoty a vzpřímiv se s uleknutím opřené hleděl na neznámé tváře.

Sherman

31 article

Kapitán Duff ustoupil krok nazpět, nebot bezděky zachvělo se mu srdce při divokém pohledu, jejž Holdswortb na něho upjal. Bylt pohled ten dvojnásobně odpornější pro jeho hubenou, vychřadlou tvář a žalný výraz zděšení, jenž se zmocňoval pomalu každého tahu jeho obličeje a celé tvárností takméř pomatený výraz dodával. „Jak ae cítíte, milý příteli?* tázal se pan Sherman jemně. „Tuším, že jste o mnoho silnější, než včera na večer.“ Holdswortb nedal žádné odpovědi, ale skrčil èe'o, jako by nebyl nijak v stavu myšlénky sebrati; napotom těkal zrakem zvolna z jednoho předmětu na druhý a upřel jej pátravě po řadě na pana Shermaua, na kapitána a na sebe samého a přitiskl konečně ruka pevně к čelu. „Víte na jisto, že je Angličanem? Snad vám nerozumí!“ podotkl kapitán Duff. „Než sem včera na večer к vám přisedl, vypravil několik anglických slov ze sebe,“ odvětil pan Sherman.

Duff Sherman Holdswortb Shermau Angličan

32 article

„Prosím, povězte mne, kde jsem,* prosil nyní Hold-worth z nenadání slabým hlasem. „Jste n přátel,* odtušil pan Sherman přívětivě a s přízvukem, jenž čilé jeho účastenství e nešťastným na jevo dával. „Nacházíte se na palubě lodi. zvané „Jessie Maxwell“, jež pluje do Australie. My jsme včera ráno objevili člun váš a dopravili jej oa palubu.“ „Můi člun!“ šeptal Holdswortb a tvář jeho jevila při těch slovech spůsobem, pro oba přítomné mnže velmi trapným, že poznámku pana Sfaermana dokonce nepochopme. „Ano ten člnn, ▼ kterémž jste poslední dny ztrávil. Což se na to nepamatujete?* „Můj člun! můj člun I* opakoval Holds- worth, klada na každou slabiku přízvuk, jako by tím rozumu svému přispétí chtěl ku pomoci. Ale žádný záblesk v oku jeho nepro- zrazoval, že dost malý kmit porozumění protraiti mozkem jeho. „Obávám se, že ten nebohý ztratil pa- mét,“ poleptal pan Sherman kapitán do ucha a potom pnpojil, obrátív se к Holds-

Hold Sherman Maxwell Sfaerman Austrálie