1
article
se čas od času naskytuje, když angličtí ministři jsou
uvedeni do styku s panovníky jiných říší.
Nikdo by neposuzoval rozmluvu tak, jakoby do-
kazovala nevhodné chování ministra na ní zúčastně-
ného. S četných stran bylo projeveno důtklivé přání
aby korespondence byla uveřejněna. Jsme — prav
Landsdowne — povinni prohlásiti, že nebudeme na
lorda Tweedmoutha nikterak naléhati, by korespon-
denci uveřejnil, jestliže tak nehodlá učiniti. Řečník
nepovažuje za pravděnepodobno, že by mohly se vy-
skytati příležitosti, ve kterých by panovníci považo-
vali za účelno vysloviti se jako soukromé osoby
k ministrům jiných států, a jestliže tato důvěrná
sdělení, za jakáž považuje sdělení, o něž jde — byla
učiněna jedině a pouze v úmyslu přátelském, ne-
může nikterak říci, že by ze sdělení toho mohla
vzniknouti nějaká škoda. Lord Landsdowne praví ko-
nečně: Jest jisté pravidlo, které by se mělo nyní
zachovati při této poněkud mimořádné korespondenci
Jestliže se s ní má naložiti jako se soukromou, mělo
by se tohoto soukromého rázu dbáti. (Pochvala.)
Považuji za svou povinnost říci za této příležitosti
že lord Tweedmouth své vlastní tajem-
ství prozradil anebo jiným dovolil je
za něho zraditi. Výsledek byl velm
nešťastný. Veřejné mínění bylo velmi roze-
chvěno. Jsem jist, že všichni, kdož si vážně přejí.
by poměr německo-anglický měl ráz nejpřátelštější
musí litovati této příhody, která měla za
následek rozechvění a znepokojení veřej-
ného mínění.
Na to ujal se slova lord Roseberry a pravil
Obávám se jenom jediného při této záležitosti, totiž
že bychom se mohli učiniti jako národ směšným
vřavou, která byla ztropena z této episody.
Landsdowne
Tweedmouth
Roseberry
2
article
Lord Roseberry pokračuje a praví: Poku
vím, není na tom nic tajemného, Skutečnosti jsou
dostatečně jasny. Jsem si jist, že německému císaři
nikdy a žádnému vzdělanému Němci mimo blázineo
nenapadlo se domnívati, že soukromou zprávou, svěd-
čící lordu Tweedmouthoví, mohlo by se nějak pů-
sobiti na vybudování anglického zbrojení. V tomto
bodě mohli bychom se, jak se obávám, státi směš-
nými. Část listů v Anglii a v Německu chápe se každé
všední události, aby vzbuzovala mezi oběma národy
chorobnou nedůvěru, z níž vyvíjí se povlovně ne-
bezpečí pro evropský mír. Na světě není důvodu,
proč naše přátelství s Francií mělo by vzbuzovati
nepřátelské stanovisko vůči Německu. Naše ostrovní
situace a naše velké obchodní styky s celým světem
musí z naší politiky činiti politiku přátelství. Dlužno
nám míti na paměti pravdivou skutečnost, že naši
dnešní přátelé mohou býti zejtra našimi nepřáteli.
Anglické a německé listy neměly by tudíž vzbuzovati
u obou národů vzájemnou podrážděnost. Úvaha tato
plýne z povahy německé armády, která skládá se
skutečně z národa. Německá vláda může některé
zemi vypověděti válku jen tehdy, má-li za sebou
podporu národa, a je-li smýšlení v národě tak pře-
drážděno, že znemožňuje další pokojný poměr. (Vše-
obecná pochvala.)
Potom bylo rokování odročeno.
Z Londýna, 9. března. (K. k.) V parlamentních
kruzích všeobecně se soudí, že rozprava o případu
Tweedmouthově je nyní ukončena.
Roseberry
Pok
Němec
Tweedmouthový
Anglie
Německo
Francie
Londýn
3
article
Zvláštní turecké vojsko na černohorské hranice.
Z Carihradu, 9. března. (K. k.) Návrhy A
bánců, podané za známých loňských pohraničních
sporů, aby na černohorských hranicícl
byla zřízena jakási milice po vzor
kurdské „Hamidié“, budou míti přece za ná-
sledek zřízení zvláštní formace vojska
třebas jiným způsobem, nežli bylo navrženo. Velitel
ství 18. nizamské divise v Mitrovici bylo těchto dnů
uloženo zříditi čtyři nové zvláštní pra-
pory rediíů o osmi stech mužích s doplňovacími
stanicemi Gusiňe a Plava. K tomu třeba podotknouti,
že v Peči a Dakové nyní jsou redifní sbor prvního
druhého řádu, ovšem jen na papíře, protože dosud jen
velmi málo lidí se skutečně dostavovalo a mohlo býti
použito, kdežto území usiňské a plavské dosud bylo
od vojenské služby osvobozeno. Zmíněné prapory bu-
dou ozbrojeny Mauserovými opakovačkami a stejno-
krojem jejich bude obvyklý v zemi kroj a vojenská
bluza. Jednou za rok má se konati po praporech vo-
jenské cvičení, ostatně sbory, jež mají býti zřízeny,
nebudou za míru konati vojenské služ-
by, nýbrž jen za vážných pohraničních
případů a ve válce. Zbraně, náboje a stejno-
kroje budou uloženy ve skladištích a vojensky stře-
ženy. Možno očekávati, že posléz zmíněné opatření
Albánce neuspokojí, protože usilovali, aby
stejně jako v Černé Hoře byly armádní pušky
rozdány všem mužům, k boji schopný m,
to jest aby je mužové ti měli u sebe uschovány. T
byl hlavní účel jejich návrhů. Zříditi zvláš t n
prapory redifů, kteréž budou pozoru-
hodným sesílením bezpečnosti na čer-
nohorských hranicích, jest pověřen velite
18. divise Nizamů Šemsi paša, náčelník jeho gene-
rálního štábu a pohraniční komisař major Sulejman
efendi, jakož i z Cařihradu povolaný plukovník ge
nerálního štábu Mustafa bey a generálmajor Beha-
Eddin efendi.
Mauserův
Albánec
Sulejman
bey
Beh
Eddin efendi
Carihrad
Mitrovic
Gusiň
Peč
Černá hoře
Nizam Šesi paša
4
article
Strana arcivévody následníka?
Strana arcivévody následníka?
Ve „Frkí. Ztg.“ Byl onohdy uveřejněn zajímavý
dopis o pozadí delegačních sporů o otázkách vojen-
ských. Při nich je prý nejzajímavější, že se strany
předlitavské je vedou křesťanšti sociálové a čásť členů
pravice panské sněmovny. Tato skupina pracuje prý
netoliko proti Maďarům, nýbrž proti společnému mi-
nistru vojenství, zbrojmístru Schönaichovi, vytýkají
mu, že je přizniv Maďarům.
Zbrojmistr Schönsich zamítal, stav se ministren
vojenstvi, z počátku všechny snad vojenské poža-
davky maďarské, ale nyní prý smýšlí jinak: nechce
k vůli bělo-červeně-zeleným praporům pro uherské
pluky a k vůli jiným, pro vojenství odborně neroz-
hodujícím požadavkům uherským oddalovati zvýšení
kontingentu branců, nutně pro zavedení dvouleté
služby vojenské. I v oboru služební a plukovní řeči je
prý ochoten k ústupkům. Proti ministrovi vyhlašují
nyní křesťanští sociálové a pravice panské sněmov-
ny: Uhrům nesmí se povolit nic, Maďarům se mus
ukázat silná vůle, která by jim imponovala!
Maďar
Schönaich
Schönsich
Uher
panská sněmovna
5
article
Ve Vídni mluví se již delší dobu o straně násled-
níka trůnu. Arcivévoda František Ferdinand netaji
se nikdy svým smýšlením proti vládě uherské koa-
lice. Doufalo-li se ve Vídni, že po hospodářském pro-
vede se také „vojenské“ vyrovnání rakousko-uherské,
seuvisela prý tato naděje především s nepřítomností
následníkovou, jemuž předepsán byl zimní pobyt v
horském léčebním městě švýcarském. Avšak arcivé-
voda František Ferdinand, obdržev do Švýcar zprávy
o vyjednávání s Uhry, protestoval proti němu již ze
sv. Mořice a potom oznámil do Vídně náhle a ne-
očekávaně svůj návrat. Vypravuje se o velice ostrých
výrocích, které prý arcivévoda učinil nejen proti ma-
ďarské koalici a její vládě, ale také proti říšskému
ministru vojenství Schönaichovi. Následník prý pro-
hlásil, že žádá, aby se z výsostných práv panovni-
ckých již pranic nezadávalo a aby příště vyřaděny
byly z vyjednávání s uherskou vládou a sněmovnou
všechny otázky vnitřního řízení vojska, o kterýc
rozhodovati náleží koruně.
Je prý jisto, že pravice panské sněmovny a kř
sťanští sociálové, kteří se veřejně honosí svými styky
s následníkem, domnívají se pracovati dle přání arci
vévody Františka Ferdinanda, vystupují-li velmi ostř
proti uherské vládě a žádají-li záruky, že o vojen-
ských ústupcích nebude s Uhry vyjednávati ani mi
nistr vojenství, aniž kdokoli jiný. Předlitavský mini-
sterský předseda bar. Beck má mnoho práce, by uklid-
nil náladu ke srážce, jevící se v říšské radě i v dele-
gaci předhtavské.
Výrazem této nálady je také rozpor k vůli dů-
stojnickým platům, přesahující vlastní význam tétc
otázky.
František Ferdinand
svatý . Mořic
Beck
Vídeň
Uhry
panská sněmovna
6
article
Volební ruch.
Volební ruch.
Neočekávaným zastancem úřadnických
kandidátů stala se pojednou — »Národní Poli-
tika«, jež ve zvláštním článku v pondělním
svém čísle horlí na stranu svobodomyslnoua
štve proti ní všechno úřadnictvo, protože prý
— postavila úřadnického kandidáta p. Hašourk
do předem ohroženého okresu novoměstského
Má ta »Nár. Politika« velice krátkou pamět,
jinak by přece věděla, že ona to byla, která
proti úřadnickému kandidátu Hašourkovi dopo-
ručovala také »úřadníka« p. dra. Horáčka a
která v okresu malostranském všemi dovolenými
i méně dovolenými prostředky pracovala rovněž
proti všeúřadnickému kandidátu inž. Matějov-
skému vlastním úřadnickým kandidátem drem.
Jeřábkem! Tuto činnost její má posud, i po
celém týdnu! — všechno úřadnictvo novoměst-
ské zrovna tak v paměti, jako to, že tvůre
punktací z r. 1890 pocházeli z jiného hnízda,
než ze klubu národní strany svobodomyslné.
Hašourk
Horáček
Ing
Jeřábek
Matějov
7
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Německá mobilisace pro sněm. Mezi
tím, co pan ministerský předseda ve Vídni za-
hajuje obludnou stinohru s jazykovou otázkou
českou, aby toto zajímavé představení odvrátilo
pozornost našich poslanců od projednání státního
rozpočtu, na jehož rychlém vyřízení vládě pře-
devším záleží a mezi tím, co se se v minister-
ských kancelářích chystají další návrhy a před
lohy pro »etapové« smiřovačky česko-německé,
zařizují se naši Němci, jakoby chtěli podnik-
nouti novou křižáckou výpravu nebo vyhlásiti
»svatou válku« proti nám, jakmile nově zvolený
sněm český bude svolán a zahájen. Ukázekz
tohoto zbrojení uvedli jsme již několik a sdělu-
jeme tuto novou. V »Prager Tagblattu« pojednal
právě poslanec E. Peters stručně, ale jasněo
tom, jak se němečtí zástupcové zaříditi mají,
aby na příštím sněmu českém svoji vůlia
zvůli prováděti mohli. Především do-
poručuje německým poslancům jednotu, přísnou
kázeň a podřizování všech zvláštních stranni-
ekých zájmů obecnému prospěchu Němectva
Čechách. Dále pak dovozuje, že jest nutno,
aby »vypracován byl mobilisační
plán na dokonalé ochromení vše-
liké činnosti zemského sněmu«a
aby Němci trvajíce v přísné kázni na tomto
bezohledném obstrukčním plánu krok za kro-
kem splnění svých požadavků si vynucovali.
Za vyřízení každé nám potřebné věci musí prý
Němcům dána býti přisně odměřená náhrada
čili kompensace dle hesla: buď splnění něme-
ckého programu anebo žádný sněm! . . . Di-
plomaté starší školy hlásali zásadu: »Chceš-li
Němec
V Prager
E Peters
Vídeň
Němectva Čechy
8
article
míru, chystej válku«, dnešní diplomacie pak
žádá: »Zbroj do krajní možnosti, ať chceš míru
nebo válce«, ale naši líbezní němečtí krajané
přetrumíli už starou i novou diplomacii a kážou
našim po smíru bažícím optimikům: »Chcete-li
míru s námi, kapitulujte bez boje! Buď kapi-
tulace, nebo žádný sněm!« . . . Při dnešním
rozpoložení v německém táboře lze očekávati,
že toto heslo pronikne, ale co zbude pak z páně
Beckových smiřovacích etap?
— Posl. dv. rada Bachmann, profesor na
německé universitě odpovídal včera v »slou-
povém sále« německého kasina posl. dru. He-
roldovi na jeho vinohradskou přednášku
o vnitřní služební řeči německé v úřadech.
Ačkoli nová přednáška dv. rady Bachmanna
v referátu »Prag. Tagblattu« zaujímá pět notných
sloupců, nebyl p. dv. rada ani včera s to uvésti
nějaký zákon, jímž se zavádí němčina jako vý-
hradný služební jazyk do vnitřního úřadování,
jak to na něm dr. Herold žádal na důkaz
tvrzení Bachmannova, že užívání českého slu-
žebního jazyka ve vnitřním úřadování jest proti-
zákonné. Nedostatek takového citátu, který je-
diný mohl prof. Bachmanna zachrániti před
blamáží německé vědy, nahražoval pan dv. rada
velikým rozčilením a bezzubými kousavostmi
Ke karakteristice vývodů německého učence
sloužiž odstavec, týkající se známého kabinet-
ního listu Ferdinandova ze dne 9. dubna 1848.
Beckův
Posl
Bachmann
Praga
Herold
Bachmannův
profesor
He
Ferdinandov
9
article
V Rakousku a mimo ně utvořilo prý se již
dávno všeobecné mínění o tom, jak ceniti dlužno
projevy a rozhodnutí panovníků Rakouska, Pruska,
Bavor atd., namnoze si odporujícím nepouče-
nými ministry a jinými muži vnuknutýma
v tísni okamžiku a dnů r. 1848 vydaným, kdyby
se byly braly vážně a také prováděly. Podle
toho nutno také posuzovati dopisy (!) cisaře
Ferdinanda I. ze dne 3. března a 9. dubna a
všechny snahy českých kruhů a minění jed-
notlivých (!!) vysoce postavený ch
soudních úřadníků ničeho na tom
nezmění. Dějiny přešly přes ně k přítomnosti
a to veškerým právem.« Takhle mluví profesor
německé university o kabinetním listu, řádně
prohlášeném a uveřejněném zákonu to, který jako
zákon plné platnosti citován v nálezu nejvyššího
soudu ještě ze dne 25. minuléhoměsícel
Tento pán a učenec odvažuje se na českého
poslance dra. Herolda následující přemírou —
smělosti: »Oba naši národové mají své dobré
i špatné stránky i neškodí, když se na tyto
příležitostně upozorní. Jich zájmy často si od-
porují a protož často se přeme, a pře, není-li
jinak možno, budiž třeba ostrými zbraněmi vy-
řízena. Avšak nikdy nebudiž opovrženo při-
měřenou formou a poctivou láskou ku pravdě.
Podle měho přesvědčení nikdo předpojatý ne-
bude věřiti, že vy, p. dre. Herolde, všude jste
vyhověl těmto základním požadavkům nejen spo-
lečenské a literární, nýbrž i politické slušnosti
v polemice se mnou vedené.« Takhle mluví týž
dvorní rada prof. dr. Bachmann, který na vy-
zvání dra. Herolda, aby dokázal, co tvrdí, od-
pověděl známým arrogantním zaslánem, v němž
si zakazuje, aby s ním dr. Herold mluvil česky!
Bavor
Herold
profesor
doktor
Bachmann
Rakousko
Prusko
Ferdinand I
10
article
Prof. Bachmann prostě zuří. Tím neodstraňuje
z veřejnosti fakt, že by jeho přednášna na
Heroldem dané thema neobstála na česke uni-
versitě ani jako seminární pracel
— Bývalý něm ministr krajan Prade odpo-
vídá. Na tvrzení chebského městského radniné ara.
Karga, na nedělním chebském Volkstagu ucmněné
(viz dnešní ranní »N. L.«), odpovídá býv. mi-
nistr Prade, že se nemůže upamatovat, že by
byl kdy učinil tvrzení, jaké mu dr. Karg v ústa
klade. Myslí, že se jedná o omyl se strany ura.
Karga, neboť on, Prade, vždycky prý stál na
stanovisku, že k uznání jazykových nařízení r.
1880 se strany německé nikdy nedošlo a že
jazyková otázka v Čechách musí býti upravena
zákonem. Že Prade pravdu nemá a že jazyková
nařízení Stremayrova byla Němci uznána i pro-
váděna po 28 let, toho svědkem jest sam
s. rada Freyer v Chebu, který je prováděl ještě
na 14 dní před svou vzpourou proti nim sám
— Osobní. Geometr pan Jaroslav Kacálek ze
Žamberka v Čechách podrobil se dne 9. března státní
zkoušce z oboru zeměměřičského a uznán jedno-
hlasně velmi způsobilým
— Věstník osobní. Ministersky schválena byla
soukromá docentura dra, techn. Augusta Seme-
ráda pro zeměměřenství na české technice v Brně.
— Učitel na státní škole průmyslové v Praze dr. Jan
Frič potvrzen byl v učitelském svém úřadu s titu-
lem profesora. — Přeloženi byli ve své dosavadní
vlastnosti z české průmyslové školy státní v Plzni
profesor Ant. Kamarád po své žádosti na průmysl.
stát. školu v Praze a učitel Vilém Cvekl na prů-
mysl. stát. školu na Smíchově. — Jmenováni byli:
učitelem v IX. třídě na české průmysl. škole v Plzni
inženýr Václav M ayer; učitelem v X. třídě na od-
Bachmann
Prade
Němec
Freyer
Kacálek
doktor
Frič
Antonín
Cvekl
Čechy
Cheb
Žamberk
Brno
Plzeň
Praha
Smíchov
státní škola průmyslový v Praga
český průmysl . škola v Plzeň