ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 5bec1030-6601-11dc-a8c3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 43 celkem · entity: work 12, person 161, place 78, org 16
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÁLS
3 masthead
13. února 1901
4 masthead
Čislo 44.
5 article
států dědičný císařský titul přikládá — a vý slovně ustanovuje, že naše veškerá království knižectví a provincie svůj dosavadní titul, ústavu, práva a poměry nadále beze změny podržeti mají a který mimo to pod č. 4. korunovací za krále českého beze změny i pro budoucnost předpisuje; dále dle říjnového diplomu, který v úvodu schválení pragmatické sankce zákoni- tými stavy naších rozličných království a zemi jakožto ústavních činitelů za nezměnitelný zá- kladní zákon říše prohlašuje (Výborně !) přísluší kompelence vpříčině otázky posloup- nosti v král. českém nade všecku pochybnost a nezvratně zákonitým zastupitelským sborům království českého zem přidělených. (Souhlas.) Také taxativní výpoče věci vyhrazených říšské radě v § 11. st. zák zák. ze dne 21. prosince 1867 č. 14. říš. zák. po případě ustanovení § 12. téhož zákl. zák vylučuje otázku posloupnost v jednotlivých královstvích a ze mích úplně z kompotence říš sko ra dy.
zákon
6 article
Pokud vzhledem na to pokládá se ozná- mení o prohlášení Jeho Výsosti arcivévody Fran tiška Ferdinanda zástupeům jednotlivých krá- lovství a zemí za nutné a nezbytné, prohlašu- jeme my, zástupcové českého národa slavnostně sněmy zemí koruny české za kompetentní oprávněné k vyslechnuti této zprávy, pokud jde o posloupnost v království českém, a následkem toho zprávu podanou říšské radě mu- síme pokládati pro země korun české tak, jakoby učiněna nebyla. (Hlučná pochvala Čechů, odpor na levici.) Slavná sněmovno! Litujeme velice, že vláda nešetříc základních zákon této řiše donutila nás toto prohlášení po- dati. My však je podáváme dávajíce při tom výraz svým citům v tom smyslu, že celý český národ sňatek Jeho Výsosti s nejjasnější pant manželkou provází nejupřímnějším blahopřáním. které jest tím vřelejší a upřímnější, že zasnou- bení se dálo na půdě české a že nevěsta po- chází ze starého českého slechtického rodu,a my lásku Jeho císařské Výsosti k naší rodné zemi známe. (Hlučný souhlas na lavicích če- ských.) Důsledky našeho stanoviska jsou jasné.
Fran Ferdinand zástupe Čecho
7 article
Nemůžeme pro návrh Grossův hla- sovati, ani se zúčastniti hlaso- vání o tomto návrhu, poněvadž je naprosto mimo kompetenci říšské rady, a my hlasováním o tomto ná- vrhu bychom připustili, že kompe- tenei říšské rady uznáváme. Toho však nikdy a nikdy neučiníme. Trváme při tom, že jedině a výlučně kompetentními jsou sně- mové království a zemí a proto prohlašujeme ještě jednou, že se hlasování o návrhu Gros- sovu a vůbec o žádném návrhu, který by v této věci zde podán byl zůčastniti nemůžeme. (Hlučná po- chvala na lavicích českých, odpor v levo.) Na to opustili Čechové za různých výkřik zasedaci síň, načež návrh posl. Grossa byl schválen. Před přečlením podaných předlob, ná vrb i dotazů posl. dr. ryt. Plaček navrhl o každé vládní předloze, aby byla v prvním čtení dána na jednací pořad. Předseda přání tomuto vyhověl. Na to čtou se podané návrhy. Posl. ryt. Jaworski a soudr. podali pilný návrh, aby se na trůnní řeč odpovědělo adresnu. K tomu účelu má se zvolili 48členný adresní výbor Návrh byl podporován a dán bude na jednac pořad některé z příštích schůzí. Dále podali pilný návrh v téže věci poslane dr. Pacák, dr. Stránský a soudr. Posl. Pernerstorfer a spol. podali pilný návrh na debatu o trůnní řeči; — Biankini a sp na zrušení vínné klansnie; — Kaftan a spol. na podporování stavby umělých vodních cest; — Ba- reuther a sp. na zrušení čl. 14. zákl. st. zák. : — Šílený a sp. na zavedení všeobecného rent. po- jišťování pro případ stáří a invalidity. Jiné návrhy týkají se 88 59. a 60. živn. ř. a násl.
Grossův Gros Čecho doktor Plaček Posl Jaworský Pacák Stránský Kaftan
8 article
Návrhy podali poslanci: hr. Palífy a sp na vhodnou změnu jednacího řádu a volbu 48 členného výboru, jenž mů podati návrhy do 4 neděl — dr. Pacák a sp. na změnu tiskového zákona — Axmann a sp. na povinné pojišťování starobné a invalidní, vdovské a sirotčí pro stavy pracující duševně i tělesně; — Kuehschelm a sp. na snížení branné služby na 2 léta; — Schneide a sp. na překlad náboženských předpisů židovských. zvlášť talmudu: — Wohlmayr a sp. na podporo- vání živnostnictva subvencemi; — L ue ger a sp. Z Grigorjevky do Usu jest přes 200 km Vzdušná přímka obnáší sotva 120 km. Leč podle toku vody nejsnáze do hor se dostaneš a nezabloudíš. V nížinách všude mokro, místy kůň pracně nohy z bláta vytahuje, brodíme s potokem, řekou, kde prudká voda koni po břicho sahá. Na velké kameny v řece je třeba pozor dáti, a most, je-li jaký, je v prabídném stavu. Noha koné octne se mezi nedbale položenými trámci, kůň sebou škube na všecky strany. Na mostě bez zábradli milá situace pro jezdce! U přítoku řeky Kebež jsme nocovali. Pro přenocování jsou voda a tráva nezbytné pod- mínky. Zdejší kůň po celou letní dobu je zvyklý se pásti, jestli pak ve dne pracuje, na noc se pustí. Stánek byl brzo napnut a za několik minut již kypěla voda nad vesele plápolajícím ohněm. Horký čaj chutnal dvojnásob v sychra- vém počasí. K jídlu neměl jsem prvního večera chuti.
doktor Pacák Axmann Schneid Noha Grigorjevka Kebež km
9 article
Vlehl jsem hned po čaji, nad čímž můj »starik« Fedor povážlivě kroutil hlavou. »Barýň, v tajg nutno mnoho jísti, sice tě přemůže!« pravi A Fedor Volovíč na svých 62 let jedl vskutku s pěknou chutí. Předčil ovšem tělesně 24letého měčika, kterýž ostatně jevil chuť neméně po- divuhodnou, Gurjan již cestou sliboval mí lepší postel. než byla poslední v nádvorní komoře. A dostál slovu. Nastlal do trávy chvoj, rozprostřel (lu stou plstěnou houni, na ni můj pléd, a za při krývku můj kožich. Leželo sé ií velni poho dlně. Ohromný kožich, ač vlhký, hřál. dobř ale spát se mi nechtělo. Mezi lichými strom šelestě! drobný déšt, provázený hlubokými tony horské bystřiny. Ukolébavka brzo uspala me průvodce. Položili se v kožiších kolem ohně. živeného přes noc celým stromem. Mne spánek míjel. Myšlenky divými skoky vracely se do vzpo mínek, a když konečně k ránu jsem usinal zněla mi slova hostinského sluhy v uších : »lidé zmizí beze stopy.« Ruka mimoděk ohmatal zbraně vedle ležíci.
Volovíč
10 article
na postátnění všech uhelen a zřízení průplavu dunajsko-labského; — Procházka a sp. na zákaz židovského přistěhovalectví; — Hauck a sp. na 200miil. státní půjčku k zachránění maloživnost- nictva a na postátnění uhelen, naftoven a elektroven; — Dötz a spol. na 200mill, slátní půjčku ku podpoře malých zemědělců: — Sylveste spol. na zrošení zákazu kolportáže a spolčování zružení cl. 14. st. zákl. zák.; — Pommer a spol. na založení pensijního ústavu pro soukromé úřad- níky: — Kaiser a spol. na úlevu vojenských bře- men a opravu trestního zákonníka vojenského ; — Luksch a spol. na zrušení pozemkové daně jako daně slátní; — Krepa a spol. na změnu § 51. jedn. ř., aby se vřaďovaly do stenografického proto- kolu do slova všecky neněmecké, ale v Cisfajtani obvyklé řeči, proslovené v parlamentě; — Da szyňskii a spoli na volbu 26členného výboro, jenž má podati návrhy na zavedení všeobecného voleb ního práva: — Klofáč. a spol. na změnu voleb ního řádu říšského.
Procházka Hauck Kaiser Klofáč miil mill
11 article
Dodazy podali poslanci: Kaf tan a spol.! po vhodném spojení Dalmacie s Bosnou; — Seho- nerer a spol. po schválení žádosti za postavení Bismarkova kamene v Chebu; — Doblhofer spol. po zamýšleném zvýšení obilních cel v Ne mecku: — Kaiser a spol. po posledních halič- ských manévrech v čas tyfové epidemie; —- Schö- nerer a spol. po předloze k zabezpečení němčiny jako státní řeči; — Fink a spol. po provedení předpisů proti soubojí; — Hagenhofer a spol. po připuštění dovozu vepřového dobytka z Rumunsk bez dorozumění s ministerstvem orby; — Reiche a spol. po mladých vojenských chovancích ve zbrani a ochraně poručníckých práv; — Dötz a spol. po zachování hraničné závěrky proti Rumunsku. Vláda předkládá 58 cfsařských nnřízen, vydaných od 45. června 1897 do 29. prosince 1900 na základě § 14. Po přečtení došlých spisů ujal se slova ministr president Körber k zvláštnímu prohlášení. Pro hlášení toto pojato jest v náš článek úvodní.
Kaiser Fink Körber Dalmacie Bosna Cheb Rumunsko
12 article
Ministr financí Böhm-Bawerk podává výklad o státním rozpočtu, Připomíná, že investiční rozpočet je vyloučen. o investice bude prý postaráno jinak. Porovnáv nynější rozpočet s loňským a poznamenává, že svolením sněmovny mohla by se zmírniti někter ustanovení poplatkové novely z roku 1899 v nrčitých věcných i linančních mezích. Rozbírá dřívější praxi investiční a přiznává tehdejší její oprávněnost. Po kladních hotovostí nemůže se více používati pro in vestice, avšak také passivná existence sněmovny tu nastala. Proto rozhodla se vláda pro změnu ve formál ním řízení investičním Koncem r. 1894 obnášela pokladní hotovost nej víc; v roce 1898 přibylo 21.3 mill. zl., v r. 189 800.000 zl. Z pokladních hotovostí byl bražen s vý kup salinek za 29 mill., splátka bankovního dluhu 30 mill, zl., pro kurs státovek 1.2 mill. zl., na in vestice vydalo se 34.7 mill. zl.: za dvě léta vydal se tedy 859 mill. zl.
Böhm Bawerk mill
13 article
Troufá, že také loňský rozpočet bude končii přebytkem, třeba jen skrovným. Loní vydalo se 29 mill. K na výkup státovek a asi 54.2 mill. K na in vestice do konce prosince. Tedy také v r. 1900 vzalo se z pokladní hotovosti více, než se předalo. Posl. Maštálka: Mnohorli činí pokladní ho- lovosti? Poslední tři léta byla hotovost ztenčena, ale vy brána nebyla, neboť to se dopustiti nesmí. Finanění správa musí chrániti pokladní hotovost, tak že by se z ní nemohly povoliti další investice. Octli jsme se tam, kde jsme byli před zahájením štědřejší in- vestiční politiky a sice ve prospěch starší a na úkor nynější periody. O stavu přebytků podal prý sněmovně zprávu a z nynějšího stavu musí se vyváznouti, Investičn politika velkého slohu nemůže se provozovati za pouhé passivně asistence sněmovny. Musíte říci vlád i obyvatelstvu, chcete li investice do opravdy ného ne. Proto předkládá vláda svůj samostatný inve- stiční program. Uvažuje vydání umořovací renty. Není prý zhor šením, ale pouhou formální změnou. Rozvaha jměn — dle předloženého rozpočtu — nezhoršila se, spíše zlepšila. Jmění přibylo asi o 15 mill. K. Rozpočet je solidní a skutečný. Všeobecné hospodářské poměry nejsou prý špatné, jak nasvědčují různé okolnosti. avšak třeba nových podnětů. Státní práce Vyžadují ročně o 80 mill. K. více, úvšak naproti nim rozmno žily se státní příjmy o 25 mill. K. Poukazuje na po dobné poměry v zemském hospodářství a doufá,že sněmovna povolujíc přirážku k lihové dani, opati zemím nutnou pomoc. Přecházeje k úpravě valuty, konstatoval minist že vykonalo se již mnoho a valuta je stálá. Na cestě nastoupené budo se postupovat bez přenáblení, ale vytrvale, až k clli.
Posl
14 article
Poukazuje na příští investice, zvláště stavbu vodních dráh a soudi, že rozpočtová situace ne- způsobuje obavy, ale nedovoluje žádnou lehko vážnost. Vláda podala předlohy: o prodloužení bra- neckého kontingentu, o použití části přebytku spo lečných sirotčích pokladen a zřizování odborných hospodářských společenstev. (Tato předloha srovnává se s předlohou dříve podanou.) Sněmovna svoluje, aby výbory immunitní legitimační a peliční měly 37 (místo 36) členů, načež odevzdány hlasy k volbě těchto tří výborů. Do petičního výboru byli zvoleni poslanci Mazorana, Dulegan, Grössl, Jan Klein, Redl, Hrubý Jelení, Widtmann, Bomba, Žičkař, Wlazowski, Meru novicz, Potoczek, Doboszynski, Michejda, Soukup Repta, Vasil Jaworski, Perič, Hovorka, Hořiea, Skál Dvořák, Kubr, Wilhelm, Albrecht, Maly. Kienmann Schneider, Schrafl, Baumgartner, Schweiger, Josel Hannisch, Schreiter, Herzog. Hartig, baron Klein Tersch; do immunítního poslanci: Rieger, Hauck Jan Hofer, Schlegl, Trapp, Pantůček, Plaček, Sláma Kulp, Prášek, Pattai, Axmann, Lupul, Straucher Damm, Fürstl, Dungel, d Elvert, Funke, Skene, Völk Walz, Sylvester, Löcker, Korol, Dlužanski, Vencajz Eugen Abrahamowiez, Gizowski, Sobzanski, Jablonski Lenassi, Bennati, Deym, Mensdorfl, Klaič: do legitimačního poslanci: Marzani Dückheim. Daszinski, Tschan, Eisenkolb, Gessmann Schapfer. Jiří Wasvilko, Jaksch, Freudenthal, Barbo Ofner, Drexel, Erler, Perathoner, Holler, Demel Schücker, Vogler, Václav Hrubý, bar. Pražák, Šílený Stránský, Černý, Kos, Susteršič, Szayer, Bartoli Conci, Serenyi, Radimský, Plantan, Byk, Krolikowski Gyzowski, Sapfeha a Rosikowski.
Mazoran Dulegan Grössl Klein Redl Widtmann Žičkař Doboszynski Michejda Soukup Repta Jaworský Perič Hovorka Hořie Skál Dvořák Kubr Wilhelm Albrecht Malo Kienmann Schneider Schrafl Baumgartner Schweiger Josel Hannisch Schreiter Herzog Hartig Klein Tersch Rieger Hauck Hofer Schlegl Trapp Pantůček Plaček Sláma Kulpa Prášek Pattai Axmann Lupul Straucher Damm Fürstl Dungel Elvert Funke Skene Walz Sylvester Löcker Korol Dlužanski Vencajz Abrahamowiez Gizowski Sobzanski Jablonský Lenassi Bennati Deym Mensdorfl Klaič Eisenkolb Gessmann Schapfer Wasvilko Jaksch Freudenthal Barba Ofner Drexel Erler Perathoner Holler Demel Schücker Vogler Hrubá bar Stránský Černá Susteršič Bartoli Serenyi Radimský Plantan Byk Rosikowski Pražák Mero Sapfeh Marzaň Dückheim Krolikowski Gyzowski
15 article
Když předseda oznámil výsledek výborovýc voleb, udělil slovo poslanci Schěnererovi, jenž v obšírné řeči slěžoval si na některá místa řeči před sedy ministerstva Körbera. Není prý věcí vlády, aby předpisovala sněmovně pracovní program. Jeho strana nepodvoli se a postaví se ke každě vládní předloze tak, jak za dobré uzná. (Bravo mezi Schönererovými přáteh.) Vyčítá, že v tränní řeči není ani zmínkyo malých a středních zemědělcích a prohlašuje, že jeho strana schváli některé státní nezbytnosti jen tehdy, odstraní-li se některé nedostatky. Táže se předsedy, opře-li se budoucně včas takým přehmatům vlády. Předseda odpověděl, že předseda ministerstva ve své řeči projevil pouze přání, by snémovna záhy projednala některé vládní předlohy. Takové přán nemůže se vládě zakazovati. Konec schůze o 334 hod. odpol. Příští bude zítra s tímto jednacím pořádem 1. Volba 87členného výboru k poradě o renun ciaci arciknížete Františka Ferdinanda d'Esle 2. Volba čtyř členů a dvou náhradníků do ko mise ke kontrole státního dluhu 3. Volba 48členného rozpočtového výboru. 4. Volba 37členného branného výboru 5. Volba 48členného výboru železničního 6. Volba 37čtenného výboru živnostenského; 7. I. čtení zákona o půjčce investiční; 8 I. čtení rozpočtu na r. 1901 9. I. čtení zákona o nováčcích na letošní rok 10. I. člení zákona o dani z lihui 11. I. čtení zákona o kumulativních sirotčích po- kladnách 12. I.)čtení zákona o družstvech zemědělských. Dr. Br žo rá d podal petici obce Veselého- Zďár okres něm. hrodský) za státní pomoc za příčinou hrozící nouze.
Schěnerer Körber Schönererový František Ferdinand d ' Esla 2 doktor Britain Veselý živnostenský ; 7
16 article
Vládní předloha o prodloužení brane- ckého kontingentu a jeho odvodu stanoví že kontingent dle předešlých zákonů platí také pro letošek a sice odvede se 59.211 m. pro vojsko a vo- jenské námořnictvo, 10.000 m. do zemské obranya náhradníci. Zákon nabude plalnosti dnem vyhilášení a provede jej ministr zemské obrany ve srozumění s ministrem vojenství. Zákon o použití správních přebytko ze společných sirotčích pokladen sta- noví, že v letech od 1901 —1910 má se odváděti při- měřená čásť jich příslušným zemím. Procetní sazba má být o 1/a% menší než úrok sirotčí pokladny ku konci roku, z něhož výkaz pochází. Na režii sráží se 2% a mají se zúčtovati jako státní přjfem. § 2. Sum takto zemí příkázaných má se použiti na ošetřování a vychování chudých strotků do jejich 16. roku zanedbaných neb opuštěných dětí. Zvláštní zřetel má se míti na sirotky po vojínech, již zahynuli ve vo- jenské službě. Bližší ustanovení o tom vyhražujes zemskému zákonodásství. 8 3. Shledá-li se ve spo- lečné sirotěí pokladně ztráta reservním fondem ne- uhražená, uhradí se schodek z přebytků jiných spo- lečných sirotčích pokladenžtéže země. § 4. Zákou nabývá platnosti dnem svého pr hlášení a provedou jej miastři spravedlnosti, vnitra, vyučovánía financf.
17 article
Dle stavu v r. 1898 může se vzíti ze záloh ročně zl. 741.687, z nichž připadá na Čechy zi 247.376, na Moravu zl. 187.066, na Slezsko zl. 33.264. na Halič zl. 27.589, na Dolní Rakousy zl. 226.861. na Horni Rakousy zl. 19.494, na Solnohradsko zl. 37.— V Čechách, na Moravě a ve Slezsku bylo koncem roku 1898 sirotčích pokladen 224 resp. 80, 2B; půjčily na hypotéky zl. 39,422.127 resp. 20,180.415 a 4,383.873, jejich reality stály zl. 46.008 (v Čechách), dluhopisy měly jmenovitou cenu zlat. 14,115.350 resp. 4,815.850 a 715.550, kursovní zlatých 14,358.758 respektive 4.900.359 a 727.548 vkladů zlatých 6921 (Čechy) a 1821 (Slezsko) nezaplacené úroky činily z veřejných dluhopisůz 189.725 resp. 68.862 a 8224, ze soukromých zl. 51.100 resp. 65.319 a 18.457; aktivní jmění činilo zl 61.197.278 resp. 26,141.351 a 5,352.615; 4proc. úroků předepsáno v r. 1898 zl. 2,405.327 resp. 1,031.499 208.530. Koncem r. 1898 bylo k disposici zl. 247.376 resp. 187.866 a 33.264. Státní rozpočet na rok 1901. na r. 1901 nar. 1900 Korun .. . . . . . 9,300.000 21.96
Čecho Morava Slezsko Halič Dolní Rakousy Čechy Horn Rakousy zlatý 6921
18 article Potřeba:
Potřeba: Dvůr
19 article Kabinelní kancelář .
Kabinelní kancelář . 182143 + 2,585.224 — 16.3 Řišská rada . . . . . 49.724 + Říšský soud. 2.931.714 + 183.49 Mlinisterská rada . . . Společné záležitosti . . 265,916.732 + 12,866.818 + 6.952.590 Ministerstvo vnitra. 67,570.60 Ministerstvo zem. obrany + 3.429.47 59.194.751 160.624 Minist. kultu a vyučování 75,.114.558 Ministerstvo financí . . 251,059.328 7,598.548 10.238.760 Ministerstvo obchodu a 125,772 230 + 18,141.590 236.541.050 Ministerstvo železnic. . 3,612.910 43,780.345 Ministerstvo orby . .. Minist. spravedlnosti . . 70,037.115 +4,012.950 5 411,800 Vrchní účtárna! . .. 25.800 58,283,518 + 5,039.902 Pense. . .. . . . . 16,114.610 630 360 Subvence a dolace . . 1,092 52 Státní dluh. 345,122.525 1.165..374 391.666 Správa státního dluhu.
říšský soud ministerstvo vnitro ministerstvo finance Řišská rada
20 article
Úhrada: Kabinetní kancelář .. Řláská rada. . . . . Řišský soud. . . .. Ministerská rada . .. Společné záležitosti . . Mlinisterstvo vnitra . Ministerstvo zem. obrany Minist. kultu a vyučování Ministerstvo financí . . Ministerstvo obchodu Ministerstvo železnic Minislérstvo orby . . Minist. spravedlnosti . . Vrchní účlárna« . . . Subvence a dotace .. Státní dluh . . . . . Správá státního dluhu. Příjem z prodeje státních nemovitostí . . . Příjem z kupní cený jižní dráhy
Řišský soud ministerstvo finance
23 article Bohemica v rozpočtu na r. 190l.
Bohemica v rozpočtu na r. 190l. (Dokončení) V rozpočtu ministerstva vyučováni jsou ještě následujíeí subvence: Obecnímu gym- nasiu v Ústí 9000 K, obecnímu gymnasiu v Benešově 10.000 K, ob. gymn. v Král Dvoře 9000 K, ob. gymn. v Mor. Ostr a v 4000 K, soukromému roalnému gymn. (českému) v Mor. Ostravě 4000 K, soukr. gymnasio v Místku (českému) 4000 K., obec. gymn. v Šumperku (německému) 6000 K, obee gymn. vyššímu a zemskému nižšímu v Unč o v 3000 K, obec. realce v Kostelci n. Or 4000 K, obec. realce v Lounech 4000 k. obec. realce v Náchodě 4000 K, zemské realce ve Zvíčku 4000 K, zem. realce v Uh Brodě 4000 K, zem. realce v Hodoní ně (německé) 4000 K, zem. realce v Hodonín (české) 4000 K, zem. realce v Prostějo v (německé) 7600 K, zem. realce v Prostě- jově (české) 8000 K, zemské realce v Telč (české) 7600 K. V rozpočtu ministerstva financí: Na stavbu úřadní budovy v Nové Pace 4035 K na koupi úřadní budovy v České Líp 14.445 K, na stavbu úřadní budovy v O l- mouci 75.900 K, na stavbu úřadní budovy v Olomouci 8305 K, na novou tabákovou továrnu v Plsku 200.000 K, na tahákovou továrnu v Tachově 300.000 K, na stavbu skladiště tabáku v Táboře 50.000 K, n schody tabákové továrny v Hodonín 16.000 K, na schody tabákové továrny v Ji- hlavě 18.000 K, na vodovod v téže továrně 16.000 K.
Ústí Benešov Morava Ostrava gymnasio v Místek Šumperk Kostelec můj Louny Náchod Uh Brod Hodonín Telč Nová Paka O l Olomouc Tachov Tábor Dvůr 9000 K Or 4000 K Mor
24 article
V rozpočtu ministerstva obchodu: n stavbu poštovní budovy v Karlových Va- rech 120.000 K. V rozpočtu ministerstva spravedl- nosti: Na stavbu budovy trestního souduv Praze 100.000 K, na st. soudní budovya trestnice v Plzni 400.000 K, na st. soudní budovy v Král. Vinohradech 28.804 K, na koupi domu čís. 395 na Smíchov 3220 K, na úřadní budovu na Smícho v 60.000 K, na st. soudní budovy a trestnice v České Lipě 66.493 K, na st. soudní bu- dovy a trestnice v Čes. B udějovicí ch 100,000 K, na vnitřní zařízení úřadní budovy v Maršově 4.000 K, na stavbu trestnice v Chebu 100.000 K, na novou úřadní bu- dovu v Nové Pace 15.970 K, na stavbu úřadní budovy ve Frýdlandě 40.000 K na adaptace úřadní budovy ve Vrch l'a b 4855 K, na st. soudní budovy a trestnice Olomouci 79.800 K, na vnitřní zařízení novostavby v Olomouci 140.000 K, n vnitřni zařízení novostavby v Mor. Budějo- vicích 4000 K, na st. úřadní budovyv
Král Karlová Virginie Praha Plzeň Smíchov Český Lipa 66.493 K Cheb Nová Paka Frýdland Olomouc
25 article
+ 58,082.75
26 article
úbrnem 1.641,163.344 hslea 1,661.800+ 56.011 2,922.023 + 862.711 + 9.899 13,936.032 — 28.03 148,589.848 + 13.664.910 9.451.05 124.835,890 — 280.76.440 — 7,947.940 33,852.381 + 3.143.727 2,522.444 + 310.90 + 140.00 2,964. 920 628.200 39. 400 26.356 296 — 23,939.116 19.600
27 title
401.000 + 90.00
28 article 1968.000 +
1968.000 + úhrnem
29 title
1.641,997. 585
30 title
+ 58,146. 76
31 article
Valaš. Meziříčí 25.330 K, na st. soudní budovy v Šumperku 29.960 K, na st. úř budovy v Prostějově 30.000 K, na st. úř. budovy v Nov. Jičíně 80.000 K, na st. úř. budovy v Břeclavi 46.362 K, n vniřní zařízení novostavby ve Skočo vě 2000 K, na st. úřadní budovy v Pols ké O stravě 50.000 K, na st. úřadní budovy v Bílsku 10.000 K, na soudní budovu Frývaldově 60.000 K.
Šumperk Prostějov Jičín Břeclav Bílsko Frývaldov 60.000
32 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 12. února. (K úmrtí M - lanovu.) Historie Mílanova skončila v Srhsku svatbou krále Alexandra s pí. Dragou a Mila- novou resignací na úřad vrchního velitele voj- ska srbského. Od té doby náležel Rakousko- Uhersku, jež si ho drželo v záloze pro svou příšti akci proti nynější politice Srbska. Avšak ani odvislé časopisy vídoňské neumějí ze života Milanova pochváliti nic jiného, než jeho odda- nost k Rakousku, v jehož hlavním městě nalezl smrt. Listy neodvislé soudí ho stejně přísně, jako ho posoudí asi také ostatní svět. Zde ně- kolik ukázek. »Arbeiterztg.« píše: »Proživ život plný hříchu, Milan, bývalý král srbský, zemřel dnes ve Vídní. Ani nejčipernější dvořané, kteři ze zvyku musejí každou korunovanou hlavu otáčeti kadidlem, neshledají na pochvalu to hoto krále nic dobrého a šlechetného.« — »Deut. Volksbl.«: »Dokud byla možnost, že se Milan vrátí do Srbska, ležela tato možnost jako můra na prsou Srbska. Ohromné sumy peněz, jež tento člověk, jenž měl sice titul krále, ale jenž nemě! nictakového, co by ho opravňovalo k názvu »královský«, stál chudou, vyssátou, finančně ožebračenou zemi, nemají ani z dalek toho významu, jako nenapravitelná škoda, kte- rou »hrabě Takovský« způsobil- Srbsku ve vzhledě politickém a mravním. Kdyby o ze- snulém někdo chtěl říci, že památka jehoje požehnaná, bylo by to více než běžná fráse, bylo by to pokrytectví a rouhání.« — Vůdee rakouských Němců, p. Wolf, odbyl ve své »Ostd.
M lanův Mílanův Mil Milan Takovský Němec Wolf Praha Rakousko Uhersko Srbsko Vídeň
33 article
Rundschau« nekrolog Milanův v zastrčené lo- kálce, v níž píše mimo jiné: »Zřídka kdy člověk, jehož osud povolal na malý sice, ale přec jen politicky významný trůn, odpovídal tak málo běžným pojmům o důstojnosti královské. jako toto »veličenstvo« . . . Státní historie ne- bude míti mnoho práce při líčení politickýeh činů tohoto prvého srhského krále; za to však kulturní dějiny mohou jej uvésti za vzor onoho poloorientálského slovanství, pro něž německo-zá- padní mravy jsou zdrojem neštěstí . . . Svým politickým vystupováním zůstal na vždy de- spotou, aniž se stal hrdinou, jako někteří jeho předkové z domu Obrenovičů. Jeho soukromý život byl pak řadou skandálů, jež dostoupilý vrcholu při jeho rozvodu a resignaci na králov. skou hodnost. Vyjma nejbližší příbuzné, ne prolije pro něho slzy ani nikdo ve vlastní jeho otčiné.« V tomlo příkrém soudu o Mílanovi bezděčně pontá k sobě pozornost poznámka o tom, jak na slovanskou povahu působí západní kultura. Tato slova nejzarytějšího nepřítele Slo- vanstva měla by nám býti výstrahou V Praze, 12. února. (Zprávy pa- lamentnt.) Předsednictvo něme e ke strany lidové svolává pohlaváry ně- meckých stran k poradě, jak se mají za- chovati k dotazům neněmeckým. Nacionálové stojí ovšem na témž stanovisku jako »vše- německý svazeké, jenž chce neněmecké, do- tazy bez milosti ze sněmovny vyloučiti. Dnes měli předsedové německých klubů poradu tom, jaké, stanovisko maji zaujati vzhledem k právním ohražením, jež byla podána v prvé schůzi sněmovní. K Šusteršičovu klubu »slovanské ho středu« přihlásilo se, jak známo, také pěl polských poslanců skupiny P. Stojalovského.
Milanův P Stojalovský Praha Šusteršičovo klub
34 article
Zdálo by se, že tito polští sedláci, kteří jsou přede vším katolici, budou dobře opatřeni v kle- rikální společnosti dra. Šusteršiče a P. Stojan a že ani Poláci nebudou ničeho namítali proi jejich přístoupení ke klubu slovanského středu. Ale lvovský »Przeglad« ani toho jim neodpustil. Vidít v jich přistoupení »osudný následek šl- řených v Haliči proudů panslávských »Ani klub Luegrův, ani klub dra. Kathreina neanektuje našich poslanců — píše »Przegl.« — nevábí je z přirozené solídárnosti polské. Jen slovanský střed dopouští se s lehkým srdcem takové polilické loupeže.« Chápeme roz- mrzelost p. Puffka. Kdyby se byli polšti sedláci uchýlili pod opatrovnictví dra. Kathreina anebo třebas i dra. Luegra, sotva by co proti tomu namítal. Byli by u jeho drahých přátel ně- meckých. Ale Polák mezi Slovany — toho šovinistické polské srdce páně Puffkovo ne- 138.600
doktor Polák Halič Slovan
38 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 12. února. Nový mitropolit prizrenský. Z Cařihradu, 8. února. (Dop. »N. L« Přes to, že z Vídně a Pešti zažehnávají každou jednotu slovanských států na Balkáně a dávají na modlení, aby nedošlo na obnovu balkánského trojspolku, potřeba společné práce zejmena mezi Srby v království a Srby černohorskýmí tak živě se pociťuje, že jednají ruku v ruce i bez for malné úmluvy. Výsledkem takového společného zakročení Srbska a Černé Hory, že cařihradský patriarchá zvolil za mitropolita raško-prizrenského dobrého a osvědčeného Srba archimandrita Nikifora P- riče, jenž bude důstojným nástupcem nedávno zesnulého mitropolita Dionysia. Ruský vyslanec věrně podporoval tuto akci u Vysoké Porty patriarchátu. Patriarchát dosti houževnatě se držel a myslil, že se mu podaří stolec prizren- ského mitropolita obsaditi nějakým srbským re- negátem, který by měl srbské jmeno a znal srbsky, ale v duši by byl fanariotem. Konečné patriarchátu nezbylo, než ustoupiti, zvláště když i Porta přijala Nikifora Periče za svého kandi- dáta, bojíe se nepokojů mezi Srby přizrenské dieceze, kdyby Nikifor Perič byl pominut. A tak dostal národní kandidát na úřad biskupský 10 hlasů z 12. Nový mitropolit hned po zvolení byl chrámu patriaršije slavně posvěcen za přítom- nosti vyslanců růského, srbského i černohorského a jejich úřadnictva a na tisíce cařihradských Srbů.
Dop Srba P rič Dionysius Port Perič Praha Cařihrad Vídeň Pešť Balkán Černá Hora
39 article
Mitropolit Nikifor je původem uherský Srb. Narodil se v Barancích v Banátě ze zámožných rodičů. (Některé srbské listy mylně udávají, t z chudobných.) Bohosloví vystudoval v Běle- hradě, po němž absolvoval duchovní akademi na Chalce. V Cařihradě byl katechetou na srb- ském gymnasiu. Je sympatický muž a o srbskou věc dobyl si zásluhy také tím, že se přičinila otevření srbské školy v Cařihradě. Patriarch osobně mu je nakloněn. Nikifor Perič dvakrát u něho vymohl svolení, aby Srbové cařihradšt mohli si zříditi vlastní eírkevní pravoslavnou obec, a kdo to pro obekrát pokazil, nebyl nikde jiný, leč ohavná stvůra Milanova, Vladan Djor- djevič, jenž býval stbským vyslancem v Ca- hradě. Kdo zná život Srbů v turecké říši, vl, jakého významu srbský živel by nabyl zřízením srbské církevní obce v Cařihradě a jak nepřá- telským srbskému národu skutkem bylo, když tomu bylo zabráněno. Každý Srb ze Starého Srbska nebo Makedonie, chce-li se z Cařihradu odebrati domů, musí nejprve od eírkevní obce obdržeti písemně prohlášení, že skutečně je ten a ten a pochází z toho a toho místa. Teprve na základě tohoto prohlášení turecké úřady vy- dávají teskere (pas). Srbové cařihradští, nejsouce sorganisováni ve vlastní církevní obec, museji se zapisovati do církevní obce bulharské nebo řecké, kde jsou počítáni za Bulhary nebo Řeky. Nikifor Perič, znaje tuto lež a škodu pro srb- sku národnost, snažil se ji napraviti, ale jak pověděno, sám srbský vyslanec dílo zmařil. Nový doklad, jak milanovci pracovali zů- myslně a všude proti srbskému národu. Huk.
Nikifor Srb Perič Srba Milanův Djor Bulhar Řek Huk Baranec Banát Běla Cařihrad Cahradit Srbsko Makedonie
40 article
Dozvuky k úřadnímu sčítání. Velký boj sčítací pro toto desítileti již do- bojován a dnes truchlivým zrakem přehlížeti můžeme bojiště, na němž národ náš, naše české menšiny utrpěly značných, do tisleů sáhajících ztrát. Avšak těžko jest brániti se dvojímu ne- příteli: na jedné straně proti fanatismu obcí sčítacích komisařů německých, jichž veškero úsilí čelilo k tomu, by ve světle »úřadní« sta- tistiky objevilo se zněmčené území jako územi ryze německé, na straně druhé pak nejasný, dvojsmyslný pojem řeči obcovací, jenž zavinil mnohem více ztrát, než by kdo tušill Ve všech místech zněmčeného územi chy- stají se krajané naši provésti na základě vý- sledků dříve dopodrobna provedeného soukro- mého sčítání přesnou kontrolu výsledků úřad- ního sčítání, leč práci tuto nejvýš obližnou bude možno se zdarem vykonati jen jtam, kde silnéa uvědomělé jsou menšiny; ostatní v moři ně- mecké řeči obcovací zmizevší duše české v území zněmčeném zůstanou nám dle súřadní« statistiky na celě desitiletí ztracenými.
41 article
Můsíme však dodati ještě několik málo ukázek, jak prováděno bylo »úřadní« sčítánía jak spravedlivými jsou jeho výsledky. V Kolesovicích napočtěno německou sčítací komisí, bezpříkladným nátlakem pra- cujíeí a Čechy na »občany s obcovací řečí ně- meckou« předělávající 1240 Němců a 202 Čechů, Pro menšinu kolešovickou zřízena Ústřední Mla- ticí školskou obecná škola, ktérou přes veskeren nátlak navštěvuje 75 českých dítek a do opa- trovny chodí 26 českých dítek. Jak možným je tak nepřirozený poměr českých dítek ku počtu všeho obyvatelstva, zůstane zajísté i úřadním statistikům rakouským navždy záhadou. Dle podrobně provedeného sou kromého sčítání maji Kolešovice 959 Němců a 483 Čechů. V Malé Černuci na Zatecku, kde žije značná česká menšina, sestávající výhradně ze zemědělského dělnictva a čeledi v počtu asi 100 osob, napočtěno sotva 20 Čechů. Na obco- vací jazyk sčitacími komisaři vůbec nikdo tázán nebyl a komise zapisovala si, co sama chtěla.
Čecho Němec Kolešovice Malá Černuc Zatecko
42 article
V Nepomyšli u Podbořan ztra- ceno týmž způsobem 20 Čechů. V Českém Jiřetíně u Jirkov nebyli sčítací komisí — z učitele a starosty obce sestávající — zapisováni jako Češi ani ti, kdo výslovně k obcovací řeči české se hlásili, nýbrž odbýváni, že udaj ten jest nesprávný! Menšin česká v Č. Jiřetině tímto způsobem arci ve světle úřadní statistiky zmizí úplně. V pravém slova smyslu decimováni byl Čechové v německých obcich na Lovosicku. V Lukavei, dle soukromého sčítání 138 Čechy obývaném, nalezena jediná rodina česká, ve L hotě, kde ve skutečnosti žije 228 Němeů a 66 Čechů, napočtěno úřadně 289 Němců jen 5 Čechů. V Prosmykách zapomněl se sčítací komise všech tamějších 89 Čechů tá- zati po obcovací řeči a zapsala je šmahem jako Němce. V Čížkovicích napočtěno úřadně 830 Němců a 30 Čechů, 22 Chorvatů (používají- cích však jazyka českého), ač dle soukromého správného sčítání jest v obci této 532 Němeů a 352 Čechů.
Čecho Čech Němec Chorvat Nepomyšl Podbořany Český Jiřetín Jirkov Lovosicko Čechy Prosmyky Čížkovice úřadní statistik Něme
43 article
Neuvěřitelné přímo zprávy docházejí z Ne- stomic u Ústí n. L., ač žije v obci této pře 1000 českých duší, tedy více než Němeů, nikdo z Čechů sčítacích archů ani nespatřil; domáci páni dostali od obecního úřadu vyzvání, aby vy- zvedli od svých nájemníků domovské listy pracovní knížky a v továrně, kde pra- cuje přes pět set Čechů, nikdo ani nezvěděl, že provádí se sčítání. Domácí páni a zaměstnavatelé donesli knížkya listy domovské na obecní úřad, kde z Čechů nadělali Němců a do světa bude vyhlašováno, že v Nestomicích Čechů není! Z Teplice se nám píše: Ve zdejším dvoře knížete Clara všechno služebnictvo, výhradně české, nedostalo ani arcku sčítacích do ruky a správce dvora vyplnil je bez rozpaků za všechny s obcovací řečí německou. Kdo se o zval, pohrozeno mu výpovědí. V Oseku šmahem vypovídán z bytu, kdož hlásili se k obcovací řečí če- ské. Na občana K. přirazil jeho domácí 40 zl. na nájemném jedině z téhož důvodu. Sčítáno bylo tím způsobem, že zřízeny 4 kanceláře sčítaci, kam nosili páni domácí sčítaci archya data o svých nájemnicích a sčítací komisaři vyplňovali sčítací archy z cela dle sv libovůle. V Dlouhém Újezdě u Duchcov stejně násilným způsobem počinal si sčítaci komisař Auser a podařilo se mu, že z více
Čecho Němec Claro Teplice Osek Újezd Duchcov obecní úřad Auser