3
masthead
13. února 1901
5
article
států dědičný císařský titul přikládá — a vý
slovně ustanovuje, že naše veškerá království
knižectví a provincie svůj dosavadní titul, ústavu,
práva a poměry nadále beze změny podržeti
mají a který mimo to pod č. 4. korunovací za
krále českého beze změny i pro budoucnost
předpisuje; dále dle říjnového diplomu, který
v úvodu schválení pragmatické sankce zákoni-
tými stavy naších rozličných království a zemi
jakožto ústavních činitelů za nezměnitelný zá-
kladní zákon říše prohlašuje (Výborně !) přísluší
kompelence vpříčině otázky posloup-
nosti v král. českém nade všecku
pochybnost a nezvratně zákonitým
zastupitelským sborům království českého zem
přidělených. (Souhlas.) Také taxativní výpoče
věci vyhrazených říšské radě v § 11. st. zák
zák. ze dne 21. prosince 1867 č. 14. říš. zák.
po případě ustanovení § 12. téhož zákl. zák
vylučuje otázku posloupnost
v jednotlivých královstvích a ze
mích úplně z kompotence říš sko
ra dy.
zákon
6
article
Pokud vzhledem na to pokládá se ozná-
mení o prohlášení Jeho Výsosti arcivévody Fran
tiška Ferdinanda zástupeům jednotlivých krá-
lovství a zemí za nutné a nezbytné, prohlašu-
jeme my, zástupcové českého národa slavnostně
sněmy zemí koruny české za kompetentní
oprávněné k vyslechnuti této zprávy, pokud jde
o posloupnost v království českém, a následkem
toho zprávu podanou říšské radě mu-
síme pokládati pro země korun
české tak, jakoby učiněna nebyla.
(Hlučná pochvala Čechů, odpor na levici.)
Slavná sněmovno! Litujeme velice, že
vláda nešetříc základních zákon
této řiše donutila nás toto prohlášení po-
dati. My však je podáváme dávajíce při tom
výraz svým citům v tom smyslu, že celý český
národ sňatek Jeho Výsosti s nejjasnější pant
manželkou provází nejupřímnějším blahopřáním.
které jest tím vřelejší a upřímnější, že zasnou-
bení se dálo na půdě české a že nevěsta po-
chází ze starého českého slechtického rodu,a
my lásku Jeho císařské Výsosti k naší rodné
zemi známe. (Hlučný souhlas na lavicích če-
ských.)
Důsledky našeho stanoviska jsou jasné.
Fran
Ferdinand zástupe
Čecho
7
article
Nemůžeme pro návrh Grossův hla-
sovati, ani se zúčastniti hlaso-
vání o tomto návrhu, poněvadž je
naprosto mimo kompetenci říšské
rady, a my hlasováním o tomto ná-
vrhu bychom připustili, že kompe-
tenei říšské rady uznáváme. Toho
však nikdy a nikdy neučiníme. Trváme při tom,
že jedině a výlučně kompetentními jsou sně-
mové království a zemí a proto prohlašujeme
ještě jednou, že se hlasování o návrhu Gros-
sovu a vůbec o žádném návrhu, který
by v této věci zde podán byl
zůčastniti nemůžeme. (Hlučná po-
chvala na lavicích českých, odpor v levo.)
Na to opustili Čechové za různých výkřik
zasedaci síň, načež návrh posl. Grossa byl
schválen.
Před přečlením podaných předlob, ná vrb
i dotazů posl. dr. ryt. Plaček navrhl o každé
vládní předloze, aby byla v prvním čtení dána na
jednací pořad.
Předseda přání tomuto vyhověl.
Na to čtou se podané návrhy.
Posl. ryt. Jaworski a soudr. podali pilný
návrh, aby se na trůnní řeč odpovědělo adresnu.
K tomu účelu má se zvolili 48členný adresní výbor
Návrh byl podporován a dán bude na jednac
pořad některé z příštích schůzí.
Dále podali pilný návrh v téže věci poslane
dr. Pacák, dr. Stránský a soudr.
Posl. Pernerstorfer a spol. podali pilný
návrh na debatu o trůnní řeči; — Biankini a sp
na zrušení vínné klansnie; — Kaftan a spol. na
podporování stavby umělých vodních cest; — Ba-
reuther a sp. na zrušení čl. 14. zákl. st. zák. : —
Šílený a sp. na zavedení všeobecného rent. po-
jišťování pro případ stáří a invalidity. Jiné návrhy
týkají se 88 59. a 60. živn. ř. a násl.
Grossův
Gros
Čecho
doktor
Plaček
Posl
Jaworský
Pacák
Stránský
Kaftan
8
article
Návrhy podali poslanci: hr. Palífy a sp
na vhodnou změnu jednacího řádu a volbu 48
členného výboru, jenž mů podati návrhy do 4 neděl
— dr. Pacák a sp. na změnu tiskového zákona
— Axmann a sp. na povinné pojišťování starobné
a invalidní, vdovské a sirotčí pro stavy pracující
duševně i tělesně; — Kuehschelm a sp. na
snížení branné služby na 2 léta; — Schneide
a sp. na překlad náboženských předpisů židovských.
zvlášť talmudu: — Wohlmayr a sp. na podporo-
vání živnostnictva subvencemi; — L ue ger a sp.
Z Grigorjevky do Usu jest přes 200 km
Vzdušná přímka obnáší sotva 120 km. Leč
podle toku vody nejsnáze do hor se dostaneš
a nezabloudíš. V nížinách všude mokro, místy
kůň pracně nohy z bláta vytahuje, brodíme s
potokem, řekou, kde prudká voda koni po břicho
sahá. Na velké kameny v řece je třeba pozor
dáti, a most, je-li jaký, je v prabídném stavu.
Noha koné octne se mezi nedbale položenými
trámci, kůň sebou škube na všecky strany. Na
mostě bez zábradli milá situace pro jezdce!
U přítoku řeky Kebež jsme nocovali. Pro
přenocování jsou voda a tráva nezbytné pod-
mínky. Zdejší kůň po celou letní dobu je zvyklý
se pásti, jestli pak ve dne pracuje, na noc se
pustí. Stánek byl brzo napnut a za několik
minut již kypěla voda nad vesele plápolajícím
ohněm. Horký čaj chutnal dvojnásob v sychra-
vém počasí.
K jídlu neměl jsem prvního večera chuti.
doktor
Pacák
Axmann
Schneid
Noha
Grigorjevka
Kebež
km
9
article
Vlehl jsem hned po čaji, nad čímž můj »starik«
Fedor povážlivě kroutil hlavou. »Barýň, v tajg
nutno mnoho jísti, sice tě přemůže!« pravi
A Fedor Volovíč na svých 62 let jedl vskutku
s pěknou chutí. Předčil ovšem tělesně 24letého
měčika, kterýž ostatně jevil chuť neméně po-
divuhodnou,
Gurjan již cestou sliboval mí lepší postel.
než byla poslední v nádvorní komoře. A dostál
slovu. Nastlal do trávy chvoj, rozprostřel (lu
stou plstěnou houni, na ni můj pléd, a za při
krývku můj kožich. Leželo sé ií velni poho
dlně. Ohromný kožich, ač vlhký, hřál. dobř
ale spát se mi nechtělo. Mezi lichými strom
šelestě! drobný déšt, provázený hlubokými tony
horské bystřiny. Ukolébavka brzo uspala me
průvodce. Položili se v kožiších kolem ohně.
živeného přes noc celým stromem. Mne spánek
míjel.
Myšlenky divými skoky vracely se do vzpo
mínek, a když konečně k ránu jsem usinal
zněla mi slova hostinského sluhy v uších : »lidé
zmizí beze stopy.« Ruka mimoděk ohmatal
zbraně vedle ležíci.
Volovíč
10
article
na postátnění všech uhelen a zřízení průplavu
dunajsko-labského; — Procházka a sp. na zákaz
židovského přistěhovalectví; — Hauck a sp. na
200miil. státní půjčku k zachránění maloživnost-
nictva a na postátnění uhelen, naftoven a
elektroven; — Dötz a spol. na 200mill, slátní
půjčku ku podpoře malých zemědělců: — Sylveste
spol. na zrošení zákazu kolportáže a spolčování
zružení cl. 14. st. zákl. zák.; — Pommer a spol.
na založení pensijního ústavu pro soukromé úřad-
níky: — Kaiser a spol. na úlevu vojenských bře-
men a opravu trestního zákonníka vojenského ; —
Luksch a spol. na zrušení pozemkové daně jako
daně slátní; — Krepa a spol. na změnu § 51.
jedn. ř., aby se vřaďovaly do stenografického proto-
kolu do slova všecky neněmecké, ale v Cisfajtani
obvyklé řeči, proslovené v parlamentě; — Da
szyňskii a spoli na volbu 26členného výboro, jenž
má podati návrhy na zavedení všeobecného voleb
ního práva: — Klofáč. a spol. na změnu voleb
ního řádu říšského.
Procházka
Hauck
Kaiser
Klofáč
miil
mill
11
article
Dodazy podali poslanci: Kaf tan a spol.! po
vhodném spojení Dalmacie s Bosnou; — Seho-
nerer a spol. po schválení žádosti za postavení
Bismarkova kamene v Chebu; — Doblhofer
spol. po zamýšleném zvýšení obilních cel v Ne
mecku: — Kaiser a spol. po posledních halič-
ských manévrech v čas tyfové epidemie; —- Schö-
nerer a spol. po předloze k zabezpečení němčiny
jako státní řeči; — Fink a spol. po provedení
předpisů proti soubojí; — Hagenhofer a spol.
po připuštění dovozu vepřového dobytka z Rumunsk
bez dorozumění s ministerstvem orby; — Reiche
a spol. po mladých vojenských chovancích ve zbrani
a ochraně poručníckých práv; — Dötz a spol. po
zachování hraničné závěrky proti Rumunsku.
Vláda předkládá 58 cfsařských nnřízen,
vydaných od 45. června 1897 do 29. prosince 1900
na základě § 14.
Po přečtení došlých spisů ujal se slova ministr
president Körber k zvláštnímu prohlášení. Pro
hlášení toto pojato jest v náš článek úvodní.
Kaiser
Fink
Körber
Dalmacie
Bosna
Cheb
Rumunsko
12
article
Ministr financí Böhm-Bawerk podává výklad
o státním rozpočtu,
Připomíná, že investiční rozpočet je vyloučen.
o investice bude prý postaráno jinak. Porovnáv
nynější rozpočet s loňským a poznamenává, že
svolením sněmovny mohla by se zmírniti někter
ustanovení poplatkové novely z roku 1899 v nrčitých
věcných i linančních mezích. Rozbírá dřívější praxi
investiční a přiznává tehdejší její oprávněnost. Po
kladních hotovostí nemůže se více používati pro in
vestice, avšak také passivná existence sněmovny tu
nastala. Proto rozhodla se vláda pro změnu ve formál
ním řízení investičním
Koncem r. 1894 obnášela pokladní hotovost nej
víc; v roce 1898 přibylo 21.3 mill. zl., v r. 189
800.000 zl. Z pokladních hotovostí byl bražen s vý
kup salinek za 29 mill., splátka bankovního dluhu
30 mill, zl., pro kurs státovek 1.2 mill. zl., na in
vestice vydalo se 34.7 mill. zl.: za dvě léta vydal
se tedy 859 mill. zl.
Böhm
Bawerk
mill
13
article
Troufá, že také loňský rozpočet bude končii
přebytkem, třeba jen skrovným. Loní vydalo se 29
mill. K na výkup státovek a asi 54.2 mill. K na in
vestice do konce prosince. Tedy také v r. 1900 vzalo
se z pokladní hotovosti více, než se předalo.
Posl. Maštálka: Mnohorli činí pokladní ho-
lovosti?
Poslední tři léta byla hotovost ztenčena, ale vy
brána nebyla, neboť to se dopustiti nesmí. Finanění
správa musí chrániti pokladní hotovost, tak že by
se z ní nemohly povoliti další investice. Octli jsme
se tam, kde jsme byli před zahájením štědřejší in-
vestiční politiky a sice ve prospěch starší a na úkor
nynější periody.
O stavu přebytků podal prý sněmovně zprávu
a z nynějšího stavu musí se vyváznouti, Investičn
politika velkého slohu nemůže se provozovati za
pouhé passivně asistence sněmovny. Musíte říci vlád
i obyvatelstvu, chcete li investice do opravdy ného
ne. Proto předkládá vláda svůj samostatný inve-
stiční program.
Uvažuje vydání umořovací renty. Není prý zhor
šením, ale pouhou formální změnou. Rozvaha jměn
— dle předloženého rozpočtu — nezhoršila se, spíše
zlepšila. Jmění přibylo asi o 15 mill. K. Rozpočet je
solidní a skutečný. Všeobecné hospodářské poměry
nejsou prý špatné, jak nasvědčují různé okolnosti.
avšak třeba nových podnětů. Státní práce Vyžadují
ročně o 80 mill. K. více, úvšak naproti nim rozmno
žily se státní příjmy o 25 mill. K. Poukazuje na po
dobné poměry v zemském hospodářství a doufá,že
sněmovna povolujíc přirážku k lihové dani, opati
zemím nutnou pomoc.
Přecházeje k úpravě valuty, konstatoval minist
že vykonalo se již mnoho a valuta je stálá. Na cestě
nastoupené budo se postupovat bez přenáblení, ale
vytrvale, až k clli.
Posl
14
article
Poukazuje na příští investice, zvláště stavbu
vodních dráh a soudi, že rozpočtová situace ne-
způsobuje obavy, ale nedovoluje žádnou lehko
vážnost.
Vláda podala předlohy: o prodloužení bra-
neckého kontingentu, o použití části přebytku spo
lečných sirotčích pokladen a zřizování odborných
hospodářských společenstev. (Tato předloha srovnává
se s předlohou dříve podanou.)
Sněmovna svoluje, aby výbory immunitní
legitimační a peliční měly 37 (místo 36) členů, načež
odevzdány hlasy k volbě těchto tří výborů.
Do petičního výboru byli zvoleni poslanci
Mazorana, Dulegan, Grössl, Jan Klein, Redl, Hrubý
Jelení, Widtmann, Bomba, Žičkař, Wlazowski, Meru
novicz, Potoczek, Doboszynski, Michejda, Soukup
Repta, Vasil Jaworski, Perič, Hovorka, Hořiea, Skál
Dvořák, Kubr, Wilhelm, Albrecht, Maly. Kienmann
Schneider, Schrafl, Baumgartner, Schweiger, Josel
Hannisch, Schreiter, Herzog. Hartig, baron Klein
Tersch;
do immunítního poslanci: Rieger, Hauck
Jan Hofer, Schlegl, Trapp, Pantůček, Plaček, Sláma
Kulp, Prášek, Pattai, Axmann, Lupul, Straucher
Damm, Fürstl, Dungel, d Elvert, Funke, Skene, Völk
Walz, Sylvester, Löcker, Korol, Dlužanski, Vencajz
Eugen Abrahamowiez, Gizowski, Sobzanski, Jablonski
Lenassi, Bennati, Deym, Mensdorfl, Klaič:
do legitimačního poslanci: Marzani
Dückheim. Daszinski, Tschan, Eisenkolb, Gessmann
Schapfer. Jiří Wasvilko, Jaksch, Freudenthal, Barbo
Ofner, Drexel, Erler, Perathoner, Holler, Demel
Schücker, Vogler, Václav Hrubý, bar. Pražák, Šílený
Stránský, Černý, Kos, Susteršič, Szayer, Bartoli
Conci, Serenyi, Radimský, Plantan, Byk, Krolikowski
Gyzowski, Sapfeha a Rosikowski.
Mazoran
Dulegan
Grössl
Klein
Redl
Widtmann
Žičkař
Doboszynski
Michejda
Soukup
Repta
Jaworský
Perič
Hovorka
Hořie
Skál Dvořák
Kubr
Wilhelm
Albrecht
Malo
Kienmann Schneider
Schrafl
Baumgartner
Schweiger
Josel Hannisch
Schreiter
Herzog
Hartig
Klein Tersch
Rieger
Hauck
Hofer
Schlegl
Trapp
Pantůček
Plaček
Sláma
Kulpa
Prášek
Pattai
Axmann
Lupul
Straucher Damm
Fürstl
Dungel
Elvert
Funke
Skene
Walz
Sylvester
Löcker
Korol
Dlužanski
Vencajz
Abrahamowiez
Gizowski
Sobzanski
Jablonský
Lenassi
Bennati
Deym
Mensdorfl
Klaič
Eisenkolb
Gessmann
Schapfer
Wasvilko
Jaksch
Freudenthal
Barba Ofner
Drexel
Erler
Perathoner
Holler
Demel
Schücker
Vogler
Hrubá
bar
Stránský
Černá
Susteršič
Bartoli
Serenyi
Radimský
Plantan
Byk
Rosikowski
Pražák
Mero
Sapfeh
Marzaň Dückheim
Krolikowski Gyzowski
15
article
Když předseda oznámil výsledek výborovýc
voleb, udělil slovo poslanci Schěnererovi, jenž
v obšírné řeči slěžoval si na některá místa řeči před
sedy ministerstva Körbera. Není prý věcí vlády, aby
předpisovala sněmovně pracovní program. Jeho strana
nepodvoli se a postaví se ke každě vládní předloze
tak, jak za dobré uzná. (Bravo mezi Schönererovými
přáteh.) Vyčítá, že v tränní řeči není ani zmínkyo
malých a středních zemědělcích a prohlašuje, že jeho
strana schváli některé státní nezbytnosti jen tehdy,
odstraní-li se některé nedostatky. Táže se předsedy,
opře-li se budoucně včas takým přehmatům vlády.
Předseda odpověděl, že předseda ministerstva
ve své řeči projevil pouze přání, by snémovna záhy
projednala některé vládní předlohy. Takové přán
nemůže se vládě zakazovati.
Konec schůze o 334 hod. odpol.
Příští bude zítra s tímto jednacím pořádem
1. Volba 87členného výboru k poradě o renun
ciaci arciknížete Františka Ferdinanda d'Esle
2. Volba čtyř členů a dvou náhradníků do ko
mise ke kontrole státního dluhu
3. Volba 48členného rozpočtového výboru.
4. Volba 37členného branného výboru
5. Volba 48členného výboru železničního
6. Volba 37čtenného výboru živnostenského;
7. I. čtení zákona o půjčce investiční;
8 I. čtení rozpočtu na r. 1901
9. I. čtení zákona o nováčcích na letošní rok
10. I. člení zákona o dani z lihui
11. I. čtení zákona o kumulativních sirotčích po-
kladnách
12. I.)čtení zákona o družstvech zemědělských.
Dr. Br žo rá d podal petici obce Veselého- Zďár
okres něm. hrodský) za státní pomoc za příčinou
hrozící nouze.
Schěnerer
Körber
Schönererový
František Ferdinand d ' Esla 2
doktor
Britain
Veselý
živnostenský ; 7
16
article
Vládní předloha o prodloužení brane-
ckého kontingentu a jeho odvodu stanoví
že kontingent dle předešlých zákonů platí také pro
letošek a sice odvede se 59.211 m. pro vojsko a vo-
jenské námořnictvo, 10.000 m. do zemské obranya
náhradníci. Zákon nabude plalnosti dnem vyhilášení
a provede jej ministr zemské obrany ve srozumění
s ministrem vojenství.
Zákon o použití správních přebytko
ze společných sirotčích pokladen sta-
noví, že v letech od 1901 —1910 má se odváděti při-
měřená čásť jich příslušným zemím. Procetní sazba
má být o 1/a% menší než úrok sirotčí pokladny ku
konci roku, z něhož výkaz pochází. Na režii sráží se
2% a mají se zúčtovati jako státní přjfem. § 2. Sum
takto zemí příkázaných má se použiti na ošetřování
a vychování chudých strotků do jejich 16. roku
zanedbaných neb opuštěných dětí. Zvláštní zřetel má
se míti na sirotky po vojínech, již zahynuli ve vo-
jenské službě. Bližší ustanovení o tom vyhražujes
zemskému zákonodásství. 8 3. Shledá-li se ve spo-
lečné sirotěí pokladně ztráta reservním fondem ne-
uhražená, uhradí se schodek z přebytků jiných spo-
lečných sirotčích pokladenžtéže země. § 4. Zákou
nabývá platnosti dnem svého pr hlášení a provedou
jej miastři spravedlnosti, vnitra, vyučovánía
financf.
17
article
Dle stavu v r. 1898 může se vzíti ze záloh
ročně zl. 741.687, z nichž připadá na Čechy zi
247.376, na Moravu zl. 187.066, na Slezsko zl. 33.264.
na Halič zl. 27.589, na Dolní Rakousy zl. 226.861.
na Horni Rakousy zl. 19.494, na Solnohradsko
zl. 37.—
V Čechách, na Moravě a ve Slezsku
bylo koncem roku 1898 sirotčích pokladen 224 resp.
80, 2B; půjčily na hypotéky zl. 39,422.127 resp.
20,180.415 a 4,383.873, jejich reality stály zl. 46.008
(v Čechách), dluhopisy měly jmenovitou cenu zlat.
14,115.350 resp. 4,815.850 a 715.550, kursovní
zlatých 14,358.758 respektive 4.900.359 a 727.548
vkladů zlatých 6921 (Čechy) a 1821 (Slezsko)
nezaplacené úroky činily z veřejných dluhopisůz
189.725 resp. 68.862 a 8224, ze soukromých zl. 51.100
resp. 65.319 a 18.457; aktivní jmění činilo zl
61.197.278 resp. 26,141.351 a 5,352.615; 4proc. úroků
předepsáno v r. 1898 zl. 2,405.327 resp. 1,031.499
208.530. Koncem r. 1898 bylo k disposici zl. 247.376
resp. 187.866 a 33.264.
Státní rozpočet na rok 1901.
na r. 1901 nar. 1900
Korun
.. . . . . . 9,300.000
21.96
Čecho
Morava
Slezsko
Halič
Dolní Rakousy
Čechy
Horn Rakousy
zlatý 6921
18
article
Potřeba:
Potřeba:
Dvůr
19
article
Kabinelní kancelář .
Kabinelní kancelář .
182143 +
2,585.224 — 16.3
Řišská rada . . . . .
49.724 +
Říšský soud.
2.931.714 + 183.49
Mlinisterská rada . . .
Společné záležitosti . .
265,916.732 + 12,866.818
+ 6.952.590
Ministerstvo vnitra.
67,570.60
Ministerstvo zem. obrany
+ 3.429.47
59.194.751
160.624
Minist. kultu a vyučování
75,.114.558
Ministerstvo financí . .
251,059.328
7,598.548
10.238.760
Ministerstvo obchodu a
125,772 230
+ 18,141.590
236.541.050
Ministerstvo železnic. .
3,612.910
43,780.345
Ministerstvo orby . ..
Minist. spravedlnosti . .
70,037.115
+4,012.950
5 411,800
Vrchní účtárna! . ..
25.800
58,283,518
+ 5,039.902
Pense. . .. . . . .
16,114.610
630 360
Subvence a dolace . .
1,092 52
Státní dluh.
345,122.525
1.165..374
391.666
Správa státního dluhu.
říšský soud
ministerstvo vnitro
ministerstvo finance
Řišská rada
20
article
Úhrada:
Kabinetní kancelář ..
Řláská rada. . . . .
Řišský soud. . . ..
Ministerská rada . ..
Společné záležitosti . .
Mlinisterstvo vnitra .
Ministerstvo zem. obrany
Minist. kultu a vyučování
Ministerstvo financí . .
Ministerstvo obchodu
Ministerstvo železnic
Minislérstvo orby . .
Minist. spravedlnosti . .
Vrchní účlárna« . . .
Subvence a dotace ..
Státní dluh . . . . .
Správá státního dluhu.
Příjem z prodeje státních
nemovitostí . . .
Příjem z kupní cený
jižní dráhy
Řišský soud
ministerstvo finance
23
article
Bohemica v rozpočtu na r. 190l.
Bohemica v rozpočtu na r. 190l.
(Dokončení)
V rozpočtu ministerstva vyučováni
jsou ještě následujíeí subvence: Obecnímu gym-
nasiu v Ústí 9000 K, obecnímu gymnasiu
v Benešově 10.000 K, ob. gymn. v Král
Dvoře 9000 K, ob. gymn. v Mor. Ostr a v
4000 K, soukromému roalnému gymn. (českému)
v Mor. Ostravě 4000 K, soukr. gymnasio
v Místku (českému) 4000 K., obec. gymn.
v Šumperku (německému) 6000 K, obee
gymn. vyššímu a zemskému nižšímu v Unč o v
3000 K, obec. realce v Kostelci n. Or
4000 K, obec. realce v Lounech 4000 k.
obec. realce v Náchodě 4000 K, zemské
realce ve Zvíčku 4000 K, zem. realce v Uh
Brodě 4000 K, zem. realce v Hodoní ně
(německé) 4000 K, zem. realce v Hodonín
(české) 4000 K, zem. realce v Prostějo v
(německé) 7600 K, zem. realce v Prostě-
jově (české) 8000 K, zemské realce v Telč
(české) 7600 K.
V rozpočtu ministerstva financí: Na
stavbu úřadní budovy v Nové Pace 4035 K
na koupi úřadní budovy v České Líp
14.445 K, na stavbu úřadní budovy v O l-
mouci 75.900 K, na stavbu úřadní budovy
v Olomouci 8305 K, na novou tabákovou
továrnu v Plsku 200.000 K, na tahákovou
továrnu v Tachově 300.000 K, na stavbu
skladiště tabáku v Táboře 50.000 K, n
schody tabákové továrny v Hodonín
16.000 K, na schody tabákové továrny v Ji-
hlavě 18.000 K, na vodovod v téže továrně
16.000 K.
Ústí
Benešov
Morava
Ostrava
gymnasio v Místek
Šumperk
Kostelec můj
Louny
Náchod
Uh Brod
Hodonín
Telč
Nová Paka
O l
Olomouc
Tachov
Tábor
Dvůr 9000 K
Or 4000 K
Mor
24
article
V rozpočtu ministerstva obchodu: n
stavbu poštovní budovy v Karlových Va-
rech 120.000 K.
V rozpočtu ministerstva spravedl-
nosti: Na stavbu budovy trestního souduv
Praze 100.000 K, na st. soudní budovya
trestnice v Plzni 400.000 K, na st. soudní
budovy v Král. Vinohradech 28.804 K,
na koupi domu čís. 395 na Smíchov
3220 K, na úřadní budovu na Smícho v
60.000 K, na st. soudní budovy a trestnice
v České Lipě 66.493 K, na st. soudní bu-
dovy a trestnice v Čes. B udějovicí ch
100,000 K, na vnitřní zařízení úřadní budovy
v Maršově 4.000 K, na stavbu trestnice
v Chebu 100.000 K, na novou úřadní bu-
dovu v Nové Pace 15.970 K, na stavbu
úřadní budovy ve Frýdlandě 40.000 K
na adaptace úřadní budovy ve Vrch l'a b
4855 K, na st. soudní budovy a trestnice
Olomouci 79.800 K, na vnitřní zařízení
novostavby v Olomouci 140.000 K, n
vnitřni zařízení novostavby v Mor. Budějo-
vicích 4000 K, na st. úřadní budovyv
Král
Karlová Virginie
Praha
Plzeň
Smíchov
Český Lipa 66.493 K
Cheb
Nová Paka
Frýdland
Olomouc
26
article
úbrnem 1.641,163.344
hslea
1,661.800+
56.011
2,922.023 +
862.711 + 9.899
13,936.032 —
28.03
148,589.848 + 13.664.910
9.451.05
124.835,890 —
280.76.440 —
7,947.940
33,852.381
+ 3.143.727
2,522.444 + 310.90
+ 140.00
2,964. 920
628.200
39. 400
26.356 296 — 23,939.116
19.600
28
article
1968.000 +
1968.000 +
úhrnem
31
article
Valaš. Meziříčí 25.330 K, na st. soudní
budovy v Šumperku 29.960 K, na st. úř
budovy v Prostějově 30.000 K, na st.
úř. budovy v Nov. Jičíně 80.000 K, na
st. úř. budovy v Břeclavi 46.362 K, n
vniřní zařízení novostavby ve Skočo vě
2000 K, na st. úřadní budovy v Pols ké
O stravě 50.000 K, na st. úřadní budovy
v Bílsku 10.000 K, na soudní budovu
Frývaldově 60.000 K.
Šumperk
Prostějov
Jičín
Břeclav
Bílsko
Frývaldov 60.000
32
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 12. února. (K úmrtí M -
lanovu.) Historie Mílanova skončila v Srhsku
svatbou krále Alexandra s pí. Dragou a Mila-
novou resignací na úřad vrchního velitele voj-
ska srbského. Od té doby náležel Rakousko-
Uhersku, jež si ho drželo v záloze pro svou
příšti akci proti nynější politice Srbska. Avšak
ani odvislé časopisy vídoňské neumějí ze života
Milanova pochváliti nic jiného, než jeho odda-
nost k Rakousku, v jehož hlavním městě nalezl
smrt. Listy neodvislé soudí ho stejně přísně,
jako ho posoudí asi také ostatní svět. Zde ně-
kolik ukázek. »Arbeiterztg.« píše: »Proživ život
plný hříchu, Milan, bývalý král srbský, zemřel
dnes ve Vídní. Ani nejčipernější dvořané, kteři
ze zvyku musejí každou korunovanou hlavu
otáčeti kadidlem, neshledají na pochvalu to hoto
krále nic dobrého a šlechetného.« — »Deut.
Volksbl.«: »Dokud byla možnost, že se Milan
vrátí do Srbska, ležela tato možnost jako můra
na prsou Srbska. Ohromné sumy peněz, jež
tento člověk, jenž měl sice titul krále, ale jenž
nemě! nictakového, co by ho opravňovalo
k názvu »královský«, stál chudou, vyssátou,
finančně ožebračenou zemi, nemají ani z dalek
toho významu, jako nenapravitelná škoda, kte-
rou »hrabě Takovský« způsobil- Srbsku ve
vzhledě politickém a mravním. Kdyby o ze-
snulém někdo chtěl říci, že památka jehoje
požehnaná, bylo by to více než běžná fráse,
bylo by to pokrytectví a rouhání.« — Vůdee
rakouských Němců, p. Wolf, odbyl ve své »Ostd.
M lanův
Mílanův
Mil
Milan
Takovský
Němec
Wolf
Praha
Rakousko
Uhersko
Srbsko
Vídeň
33
article
Rundschau« nekrolog Milanův v zastrčené lo-
kálce, v níž píše mimo jiné: »Zřídka kdy
člověk, jehož osud povolal na malý sice, ale
přec jen politicky významný trůn, odpovídal tak
málo běžným pojmům o důstojnosti královské.
jako toto »veličenstvo« . . . Státní historie ne-
bude míti mnoho práce při líčení politickýeh
činů tohoto prvého srhského krále; za to však
kulturní dějiny mohou jej uvésti za vzor onoho
poloorientálského slovanství, pro něž německo-zá-
padní mravy jsou zdrojem neštěstí . . . Svým
politickým vystupováním zůstal na vždy de-
spotou, aniž se stal hrdinou, jako někteří jeho
předkové z domu Obrenovičů. Jeho soukromý
život byl pak řadou skandálů, jež dostoupilý
vrcholu při jeho rozvodu a resignaci na králov.
skou hodnost. Vyjma nejbližší příbuzné, ne
prolije pro něho slzy ani nikdo ve vlastní jeho
otčiné.« V tomlo příkrém soudu o Mílanovi
bezděčně pontá k sobě pozornost poznámka o
tom, jak na slovanskou povahu působí západní
kultura. Tato slova nejzarytějšího nepřítele Slo-
vanstva měla by nám býti výstrahou
V Praze, 12. února. (Zprávy pa-
lamentnt.) Předsednictvo něme e ke
strany lidové svolává pohlaváry ně-
meckých stran k poradě, jak se mají za-
chovati k dotazům neněmeckým. Nacionálové
stojí ovšem na témž stanovisku jako »vše-
německý svazeké, jenž chce neněmecké, do-
tazy bez milosti ze sněmovny vyloučiti. Dnes
měli předsedové německých klubů poradu
tom, jaké, stanovisko maji zaujati vzhledem
k právním ohražením, jež byla podána v prvé
schůzi sněmovní.
K Šusteršičovu klubu »slovanské ho
středu« přihlásilo se, jak známo, také pěl
polských poslanců skupiny P. Stojalovského.
Milanův
P Stojalovský
Praha
Šusteršičovo klub
34
article
Zdálo by se, že tito polští sedláci, kteří jsou
přede vším katolici, budou dobře opatřeni v kle-
rikální společnosti dra. Šusteršiče a P. Stojan
a že ani Poláci nebudou ničeho namítali proi
jejich přístoupení ke klubu slovanského středu.
Ale lvovský »Przeglad« ani toho jim neodpustil.
Vidít v jich přistoupení »osudný následek šl-
řených v Haliči proudů panslávských
»Ani klub Luegrův, ani klub dra. Kathreina
neanektuje našich poslanců — píše »Przegl.« —
nevábí je z přirozené solídárnosti polské. Jen
slovanský střed dopouští se s lehkým srdcem
takové polilické loupeže.« Chápeme roz-
mrzelost p. Puffka. Kdyby se byli polšti sedláci
uchýlili pod opatrovnictví dra. Kathreina anebo
třebas i dra. Luegra, sotva by co proti tomu
namítal. Byli by u jeho drahých přátel ně-
meckých. Ale Polák mezi Slovany — toho
šovinistické polské srdce páně Puffkovo ne-
138.600
doktor
Polák
Halič
Slovan
38
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 12. února.
Nový mitropolit prizrenský.
Z Cařihradu, 8. února. (Dop. »N. L«
Přes to, že z Vídně a Pešti zažehnávají každou
jednotu slovanských států na Balkáně a dávají
na modlení, aby nedošlo na obnovu balkánského
trojspolku, potřeba společné práce zejmena mezi
Srby v království a Srby černohorskýmí tak živě
se pociťuje, že jednají ruku v ruce i bez for
malné úmluvy.
Výsledkem takového společného zakročení
Srbska a Černé Hory, že cařihradský patriarchá
zvolil za mitropolita raško-prizrenského dobrého
a osvědčeného Srba archimandrita Nikifora P-
riče, jenž bude důstojným nástupcem nedávno
zesnulého mitropolita Dionysia. Ruský vyslanec
věrně podporoval tuto akci u Vysoké Porty
patriarchátu. Patriarchát dosti houževnatě se
držel a myslil, že se mu podaří stolec prizren-
ského mitropolita obsaditi nějakým srbským re-
negátem, který by měl srbské jmeno a znal
srbsky, ale v duši by byl fanariotem. Konečné
patriarchátu nezbylo, než ustoupiti, zvláště když
i Porta přijala Nikifora Periče za svého kandi-
dáta, bojíe se nepokojů mezi Srby přizrenské
dieceze, kdyby Nikifor Perič byl pominut. A tak
dostal národní kandidát na úřad biskupský 10
hlasů z 12.
Nový mitropolit hned po zvolení byl
chrámu patriaršije slavně posvěcen za přítom-
nosti vyslanců růského, srbského i černohorského
a jejich úřadnictva a na tisíce cařihradských
Srbů.
Dop
Srba
P rič
Dionysius
Port
Perič
Praha
Cařihrad
Vídeň
Pešť
Balkán
Černá Hora
39
article
Mitropolit Nikifor je původem uherský Srb.
Narodil se v Barancích v Banátě ze zámožných
rodičů. (Některé srbské listy mylně udávají, t
z chudobných.) Bohosloví vystudoval v Běle-
hradě, po němž absolvoval duchovní akademi
na Chalce. V Cařihradě byl katechetou na srb-
ském gymnasiu. Je sympatický muž a o srbskou
věc dobyl si zásluhy také tím, že se přičinila
otevření srbské školy v Cařihradě. Patriarch
osobně mu je nakloněn. Nikifor Perič dvakrát
u něho vymohl svolení, aby Srbové cařihradšt
mohli si zříditi vlastní eírkevní pravoslavnou
obec, a kdo to pro obekrát pokazil, nebyl nikde
jiný, leč ohavná stvůra Milanova, Vladan Djor-
djevič, jenž býval stbským vyslancem v Ca-
hradě.
Kdo zná život Srbů v turecké říši, vl,
jakého významu srbský živel by nabyl zřízením
srbské církevní obce v Cařihradě a jak nepřá-
telským srbskému národu skutkem bylo, když
tomu bylo zabráněno. Každý Srb ze Starého
Srbska nebo Makedonie, chce-li se z Cařihradu
odebrati domů, musí nejprve od eírkevní obce
obdržeti písemně prohlášení, že skutečně je ten
a ten a pochází z toho a toho místa. Teprve
na základě tohoto prohlášení turecké úřady vy-
dávají teskere (pas). Srbové cařihradští, nejsouce
sorganisováni ve vlastní církevní obec, museji
se zapisovati do církevní obce bulharské nebo
řecké, kde jsou počítáni za Bulhary nebo Řeky.
Nikifor Perič, znaje tuto lež a škodu pro srb-
sku národnost, snažil se ji napraviti, ale jak
pověděno, sám srbský vyslanec dílo zmařil.
Nový doklad, jak milanovci pracovali zů-
myslně a všude proti srbskému národu.
Huk.
Nikifor
Srb
Perič
Srba
Milanův
Djor
Bulhar
Řek
Huk
Baranec
Banát
Běla
Cařihrad
Cahradit
Srbsko
Makedonie
40
article
Dozvuky k úřadnímu sčítání.
Velký boj sčítací pro toto desítileti již do-
bojován a dnes truchlivým zrakem přehlížeti
můžeme bojiště, na němž národ náš, naše české
menšiny utrpěly značných, do tisleů sáhajících
ztrát. Avšak těžko jest brániti se dvojímu ne-
příteli: na jedné straně proti fanatismu obcí
sčítacích komisařů německých, jichž veškero
úsilí čelilo k tomu, by ve světle »úřadní« sta-
tistiky objevilo se zněmčené území jako územi
ryze německé, na straně druhé pak nejasný,
dvojsmyslný pojem řeči obcovací, jenž zavinil
mnohem více ztrát, než by kdo tušill
Ve všech místech zněmčeného územi chy-
stají se krajané naši provésti na základě vý-
sledků dříve dopodrobna provedeného soukro-
mého sčítání přesnou kontrolu výsledků úřad-
ního sčítání, leč práci tuto nejvýš obližnou bude
možno se zdarem vykonati jen jtam, kde silnéa
uvědomělé jsou menšiny; ostatní v moři ně-
mecké řeči obcovací zmizevší duše české v území
zněmčeném zůstanou nám dle súřadní« statistiky
na celě desitiletí ztracenými.
41
article
Můsíme však dodati ještě několik málo
ukázek, jak prováděno bylo »úřadní« sčítánía
jak spravedlivými jsou jeho výsledky.
V Kolesovicích napočtěno německou
sčítací komisí, bezpříkladným nátlakem pra-
cujíeí a Čechy na »občany s obcovací řečí ně-
meckou« předělávající 1240 Němců a 202 Čechů,
Pro menšinu kolešovickou zřízena Ústřední Mla-
ticí školskou obecná škola, ktérou přes veskeren
nátlak navštěvuje 75 českých dítek a do opa-
trovny chodí 26 českých dítek. Jak možným je
tak nepřirozený poměr českých dítek ku počtu
všeho obyvatelstva, zůstane zajísté i úřadním
statistikům rakouským navždy záhadou. Dle
podrobně provedeného sou kromého sčítání maji
Kolešovice 959 Němců a 483 Čechů.
V Malé Černuci na Zatecku, kde
žije značná česká menšina, sestávající výhradně
ze zemědělského dělnictva a čeledi v počtu asi
100 osob, napočtěno sotva 20 Čechů. Na obco-
vací jazyk sčitacími komisaři vůbec nikdo tázán
nebyl a komise zapisovala si, co sama chtěla.
Čecho
Němec
Kolešovice
Malá Černuc
Zatecko
42
article
V Nepomyšli u Podbořan ztra-
ceno týmž způsobem 20 Čechů.
V Českém Jiřetíně u Jirkov
nebyli sčítací komisí — z učitele a starosty obce
sestávající — zapisováni jako Češi ani ti, kdo
výslovně k obcovací řeči české se hlásili, nýbrž
odbýváni, že udaj ten jest nesprávný! Menšin
česká v Č. Jiřetině tímto způsobem arci ve světle
úřadní statistiky zmizí úplně.
V pravém slova smyslu decimováni byl
Čechové v německých obcich na Lovosicku.
V Lukavei, dle soukromého sčítání 138
Čechy obývaném, nalezena jediná rodina česká,
ve L hotě, kde ve skutečnosti žije 228 Němeů
a 66 Čechů, napočtěno úřadně 289 Němců
jen 5 Čechů. V Prosmykách zapomněl
se sčítací komise všech tamějších 89 Čechů tá-
zati po obcovací řeči a zapsala je šmahem jako
Němce.
V Čížkovicích napočtěno úřadně 830
Němců a 30 Čechů, 22 Chorvatů (používají-
cích však jazyka českého), ač dle soukromého
správného sčítání jest v obci této 532 Němeů
a 352 Čechů.
Čecho
Čech
Němec
Chorvat
Nepomyšl
Podbořany
Český Jiřetín
Jirkov
Lovosicko
Čechy
Prosmyky
Čížkovice
úřadní statistik
Něme
43
article
Neuvěřitelné přímo zprávy docházejí z Ne-
stomic u Ústí n. L., ač žije v obci této pře
1000 českých duší, tedy více než Němeů, nikdo
z Čechů sčítacích archů ani nespatřil; domáci
páni dostali od obecního úřadu vyzvání, aby vy-
zvedli od svých nájemníků domovské listy
pracovní knížky a v továrně, kde pra-
cuje přes pět set Čechů, nikdo ani
nezvěděl, že provádí se sčítání.
Domácí páni a zaměstnavatelé donesli knížkya
listy domovské na obecní úřad, kde z Čechů
nadělali Němců a do světa bude vyhlašováno,
že v Nestomicích Čechů není!
Z Teplice se nám píše: Ve zdejším
dvoře knížete Clara všechno služebnictvo,
výhradně české, nedostalo ani arcku
sčítacích do ruky a správce dvora
vyplnil je bez rozpaků za všechny
s obcovací řečí německou. Kdo se
o zval, pohrozeno mu výpovědí.
V Oseku šmahem vypovídán
z bytu, kdož hlásili se k obcovací řečí če-
ské. Na občana K. přirazil jeho domácí 40 zl.
na nájemném jedině z téhož důvodu. Sčítáno
bylo tím způsobem, že zřízeny 4 kanceláře
sčítaci, kam nosili páni domácí sčítaci archya
data o svých nájemnicích a sčítací komisaři
vyplňovali sčítací archy z cela dle sv
libovůle.
V Dlouhém Újezdě u Duchcov
stejně násilným způsobem počinal si sčítaci
komisař Auser a podařilo se mu, že z více
Čecho
Němec
Claro
Teplice
Osek
Újezd
Duchcov
obecní úřad
Auser