1
article
předchůdce, mathematika Bertranda.
Pozdravný proslov pronesl Jules Lemai
tre. Vylíčil velké zásluhy Berthelotovy
o vědu.
Z Toulonu, 2. května. (C.-B.) Poklad-
ník 8. osadnického pluku vyplatil vrátivším
se z Číny vojákům cheky v obnosu několika
set franků. Aby se zjistilo, zdali chekyty
pocházejí z výnosu kořisti čínské anebo od
rodin dotyčných vojáků, nařídil ministr ná-
mořnictví vyšetřování.
Z Londýna, 2. května. (C.-B.) »Globee
oznamuje z Nového Yorku: Generál Me
Arthur telegrafoval včera z Manily,že
poslední voj generála Salesa, který se
zdržoval v okolí loila, dnes se v zdal. Na
ostrově Panay byl následkem toho zjednán
Z Londýna, 2. května. (C. B.) V dolní
sněmovně prohlasil státní podtajemník zahra-
ničního úřadu Cranborne, že vláda do-
slechla z různýcho stran, že vláda ně-
mecká zamýšlí z výšiti c lia na o cel
a na různéjině zboží. Vláda uznává úplně
důležitost této otázky, poněvadž však nemá
bezpečných informací o zámyslu německé
vlády, nemůže také tou dobou učiniti o tom
nějaké prohlášení.ve
Balfour prohlásil, že není u Vatikánu
akkreditovaných zástupců Anglie a naopak.
Není zvykem oznamovati officiálně pa pe ži
události královské rodiny se týkající, jež se
sdělují cizím knížatům. Vláda vystihuje prý
vřelou účasť, kterou projevil papež králi a
anglickému lidu při poslední národní ztrátě.
Bertrand
Jules Lemai
Berthelotův
Globee
Arthur
Salesa
Toulon
Čína
Londýn
Nový York
Panay
Balfour
Vatikán
Anglie
dolní sněmovna
král a anglický lid
2
article
Kromě officiálního oznámení, že vstoupil
král Edvard na trůn, byly také vysloveny
papeži díky zavjeho účasťl
Z Londýna, 2. května. (C.-B.) Při
zahájení dnešní schůze komise, vyšetřující
nároky na odškodné osob z jižní Afriky
vypovězených, přečetl předseda Milvain
přípis zástupce rakousko uherské vlády
Stockingera, v němž tento prohlašuje,
že by byla jeho přítomnost při dalších schů-
zích bezůčelnou. Požádal prý rakou-
sko-uherského velevyslance, aby byl svých
povinností v této příčině zbaven. Poněvadž
učinil předseda vůči cizím delegátům v první
schůzi komise neoprávněné insinuace a zhola
odmítl zodpověděti úplně k věci náležející a
nutné otázky položené Stockingrem,
musí on ponechati své vládě rozhodnutí, zdali
mohou býti zájmy její státních příslušníků
v komisi vůbec Hájeny.
Předseda prohlásil na to příhodu tu za
vyřízenou a dodal, že komise přeje si své
práce smírně vyříditi. Až nadejde doba vy-
slechnutí Rakousko -Uherska, dostane prý
Stockinger o tom zprávu. Nepodá-li
pak dotýčné nároky komisi, neponese pry
toho vinu komise. Zástupci Německa a Ho-
landska prohlásili, že se k přípisu Stockin-
klid.
Stockinger
Londýn
jižní Afrika
RakouskoUhersko
Německo
3
article
Konečně jsem dostal zvláště pro mne zho-
tovenou nohu dřevěnou a byl jsem s to příčiny
toho mlčení se dověděti. Jel jsem kočárem do
Š . ské ulice a šplhal jsem se po schodech
vzhůru. Jak jsem před devíti měsíci nahoru
letěl] Však již stojím před dveřmi. Zvoním
a cítím, že srdce mně přestává bušiti
Za dveřmi slyším kroky; stará služka Advota
mně otevřela a já, nedbaje radostného výkřiku,
kulhám do salonu.
»Marie!« — Není sama.
Sedí s mladíkem, vzdáleně přibuzným.
který právě svá studia byl ukončil a nyní dobré
místo najíti doufá. Oba mne zdraví — snad
k vůli mé dřevéně noze — dosti něžně, ale
oba jsou ve velkých rozpacích. Nechtěl jsem
štěstí těch dvou zkaliti a v ničem jim překá-
žeti. Třetího dne byla svatba. Já byl hostem
S velkým sebezapřením šel jsem k obřadu, př
němž se má nejdražší bytost jinému tělem
duší měla zadati. Chvílkami hleděla Marie báz
livě na mne. Také její manžel jevil ke mně
velkou pozornost.
Svatba byla veselá. Pilo se šampaňské
němečtí příbuzní volali »Hoch!“ a jmenovali
mne »Den russischen Helden«. Když mne v listo-
padové noci na pustém nábřeží uzřite a když
hluk větru, bití hodin a skřípání mé dřevěné
nohy uslyšíte, pocitíte, jak mně asi v této půl-
noční době je!
Hodiny bijí čtvrtou hodinu ranní. Půjdu
domů a lehnu si na své chudé lože a zaspím ..
tonn
všechno . !.
gra nepřipojují a vyslovili komisi
svou důvěru.
Marie
Chvílky
Marie báza
russischen Helden
4
article
Přispějmež Ženskému výrobnímu
spolku českému.
Nejskromněji a nejvydatněji ze všech na-
šich spolků a institucí, věnovaných praktickému
a řekněme hned co nejpraktičtějšímu řešení
ženské otázky u nás, působí od svých prvopo-
čátků »Ženský výrobní spolek český«, tato vy-
chovatelna české ženy »comme il faut«. To jest
české ženy jak se sluší a patří, vyzbrojenéa
opatřené pro všechny případnosti nikoli užíva-
vého, ale užitečného, pracovitého a třeba i klo-
potného snažení za blahobytem za nynějších
poměrů boje o život dosažitelným. Nikoli jen
sta, ale tisíce již dívek rozneslo z Ženského vý
robního spolku českého do všech vrstev naší
společnosti podíl onoho věna požehnání, jakéž šle-
chetným zakladatelkám spolku tohoto na mysli
tanulo.
Založeno tak štěstí přemnohých českých
rodin, jichž domácnosti vévodí matka ve Vý-
robním spolku účelně vzdělaná, mnohý kvetoucí
český obchod a živnost děkuje svůj rozkvět
účetním vědomostem, jež pilná choť živnostní-
kova tu nabyla a jestliže vychovanka Ženského
výrobního spolku nucena na »ženskou otázku«
odpověděti způsobem prakticky kladným, to jest
sama a osamocena věnovati se jejímu řešení.
sama popadnouti drsný život odhodlanýma ru-
kama, nuže právě pro tuto samostatnou pout
životní odnesla si ze spolku zbraně nejvydat-
nější. Zkrátka, na biblickou otázku »Ženu sta-
tečnou, kde nalezneš?« poskytl »Ženský vý-
robní spolek český« odpověď co nejvydatnějš
a vrcholem uspokojující, Jest známo, že »Žen-
ský výrobní spolek« posloužil za vzor mnohým
toho druhu institucím nejen u nás, ale i v ci-
zině, a že bylo mu vzdáno všestranné uznání.
5
article
Dílo nebylo lehké a snadně, rozvojem spolku
přibývalo nesnází a obtíží a dámy naše, kteréž
se zakladatelkou spolku Eliškou Krásnohorskou
dnes stojí jako kuratorium ochranné nad dílem
tím jenom etí, že nelekaly se ani té největší
starosti, kteráž dnes stojí před nimi v podobě
velikého nádherného domu, vlastního to útulku
»Ženského výrobního spolkus.
S pýchou hledí na tento svůj skutek, který
bude potomstvu hlásati o výborných srdcích
našich vlastenek jich prozíravosti a péčio
mladou českou družinu dívčí — leč nikoli bez
obav. Na domu váznou stále ještě dluhy i jest
zapotřebí nezmenšeného úsilí, aby náklady na
režii spolkovou i úmor stavebních jistin, na
domě váznoucích, byly hrazeny. Nejvydatnějším
pramenem příjmů k tomu účelu bývá každo-
roční žofínský bazar, ve prospěch Ženského vý-
robního spolku pořádaný. Až dosud vždycky
skončila jeho bilance pro Spolek co nejpřízni-
věji a také stálý kmen každoročních navštěvo-
vatelek rád se vrací k stánkům obětavých dam
Spolku u vědomí, které každou řádnou hospo-
dyni blaží
Eliška
spolek u vědomý
6
article
Peníze vydané v bazaru »Ženského výrob-
ního spolku« nebývají nikdy zbytečným vydáním,
vždyť bazar tento náleží k nejrealnějším toho
druhu vlastenecko-obchodním podnikům právě
proto, že nekonkuruje s jinými okázalými ba-
zary žofínskými co do nádhery, dekorací a zevní
representace. Zejtra v sobotu bude zahájen le-
tošní rušný ten trh ve prospěch »Ženského vý-
robního spolku českého« a účelem těchto řádek
jest upozorniti na tuto slavnost, zajisté účelnou
a užitečnou, nejen naše dámy, ale i pány, spo-
lečnosti pražské, aby neotáleli s přínosem svého
nevyhnutelného a Spolku tak potřebného obolu,
který takto poskytuje se způsobem nejpříjem-
nějším a nejtaktnějším. Výnos bazaru bývá v
účtech spolkových kvitován s povzdechem úlevy
a vděčnosti obětavých patrones jeho i doufáme,
že nebudou ani letos připraveny o toto zadost-
učinění, jež jde tak znamenitě k duhu kvetou-
címu našemu, požehnanému »Ženskému výrob-
nímu spolku českému«. Na kom jest, necht
splní svou povinnost k němu vrchovatě!
7
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— V zájmu lidskosti. Z mnoha stran
docházejí zprávy o tom, jak nemilosrdně se
chovají jednotlivé obce naproti chudým obyvate-
lům, již vedle nového domovského zákona na-
byli práva státi se příslušníky v obcích těch,v
nichž ve mnohém případu zdržují se po celý
svůj život, ba kde se byli narodili. Je-li občan,
jenž má právo státi se příslušníkem, chudý
málí zejmena děti, tu namáhají se obecní
orgány, vsemožně, aby vyhledali v zákoné nějs-
kou příčinu ubožáka se zbaviti. A tak se často
stává, že nešťastník, na místě aby se stal spolu-
občanem, jako šupák se svou rodinou odcházeti
musí z místa, kde žil, a pragovav se nuzoval
po celý svůj život. Nemůže býti nic hrozněj-
šího a nespravedlnějšího, než toto počínání. C
je lidí, kteří dle starého zákona místa příslušnosti
své ani neznají, kde nikdy nebyli a kam se
obraceli jen tehdy, když zapotřebí měli domov-
ského listu! Do takové obce s níž nijak ne-
souvisejí, která je jim lhostejna a kteréž na-
vzájem jsou oni lhostejnými, mají býti nešťastníci
se svými rodinami dopraveni, neboť vyhnáni
z obce, kde život svůj ztrávili, jen v nejvzác-
nějším případě mají tolik, aby se mohli usaditi
kde jinde. Tak chovají se obce naproti lidem,
kteří v nich do úmoru po dlouhá léta se dřeli,
platili daně, když mohli, a jež je na konec, na
místě aby je ochotně přijaly ve svazek obecní,
vypuzují. Chování takové je kruté, ba nelidské,
a nedá se ospravedlniti ani bídou, v níž mnohé
obce samy úpí. Je ovšem pravda, že nejedna
obec následky nového domovského zákona těžce
ponese, však ani ta nejchudší nemá práva
do bídy a hladu vyháněti ty, kteří namnoze
dlouhou řadu let poctivě se živili v obci onéa
pro ni přímo či nepřímo po léta pracovali.
8
article
Nedá se sice popříti, že také v tomto případě
— jako téměř ve všech jiných — důležitá otázka
sociální jen na polo byla rozřešena. Právo na
příslušnost obecní položeno bylo sice na pod-
klad spravedlivý, však souvisící se zákonem
tím úprava chudinství zůstala neroz-
řešena. A v tom právě je příčina veškeré bídy,
jež nyní se v obcích hromadí, jíž, když ne odů-
vodnit, tedy aspoň poněkud vysvětliti se dá
jednání mnohých obcí. Kalkulují totiž násle-
dovně: »Necháme-li jej zde, budem jej mít na
krku, tedy raději pryč s nim.« I hledá sea
hledá v minulosti takového chudáka nějaký ten
trakař klestí, jež z lesa v krutě zimě odvezl
na základě toho se pak, jako člověk majetku ne-
bezpečný, prostě vypoví. Kdyby chudinství bylo
upraveno, kdyby nebyly to zejmena obce chu-
dičké, jež z pravidla největší něsti musí náklad
na chudinu, potom snad by se neopakovaly
případy nelidskosti, jež se tu i tam dějí.
Však je možno, aby sněm touto záležitostí se
zabýval? Je možno za nynějších okolností, kdy
sněmu neposkytne se ani tolik času, by s klidem
mohl vyříditi rozpočet, aby nám rozřešil tuto
velikou otázku? Naprosto ne. A v tom vězí
hlavní příčina toho, co nyní tu i tam se déje,
co se vší rozhodností odsuzujeme a čeho se
chytá jistý lístek, aby nás a stranu, k níž při
náležíme, zostudil. List náš byl vždy a zůstane
mluvčím a ochráncem chudých, slabých a trpících
V ohledu tom je štít »Národních Listů« ne-
poskvrněný a jen dareba může nám v tomtc
směru činiti výčitky. v
9
article
— »Hlas Národa« a shofráti«. Orgánu
starostátnické strany zajídá se dnes náhle a ne-
nadále — po celém týdnu — náš stesk,
dne 27. m. m. uveřejněný na nedostatek vyš-
ších úřadníků českého původu a přesvědčení
v ministerstvech a na českou pošetilost, která
se státní službě co nejvíce vyhýbala a ji pod-
ceňovala atd. Opomenutí své, že hned před týd-
nem zmeškal zhubiti »Národní Listy« za tuto
úvahu, vysvětluje »Hlas Národa« tím, že má
věru (ll!) důležitější věci na práci, než zabývati
se prý jejich kejklířstvím, jehož předkládají
svým čtenářům skoro více než prý největší »di-
vadla Variétés svým divákům. Abychom zůstali
na poli ušlechtilé fantasie váženého — — kollegy,
přiznáváme se, že nám připadá v tomto českém
»Variété« jako onen hudební šašek, jehož nej-
komičtější trik v tom spočívá, že vzdor notné
ráně od zadu obdržené pokračuje ve své pro-
dukci jako by nic a teprve za hodnou chvíli
počne se úzkostlivě ohmatávati na místě za-
saženém za hlučné veselosti diváků. U »Hlasu
Národa« je věc tím grotesknější, že omilá věe
dnes, která mu před týdnem výslovně za to ne-
stála. Ovšem že nastrkuje jakéhosi »přítele
z Moravy«, který prý do »Hlasu Národa« píše
ke kapitole »hofrátů«. Známe tyto redakční
»přátele z Moravy«, jimž připadá týž úkol jako
dramatickým strýčkům z Ameriky«. Že tak
málo »hofrátů-Čechů« jest v ministerstvech,
toť prý z dřívějších dob práce Mladočechů a
»Národních Listů« píše moravský přítel »Hlasu
Národa«. Kolik staročeských hofrátů, ptáme
se zcela upřímně, octlo se v konfliktu svého
nadšení pro zlatý frak s ohledy na mladočeský
tisk i stranu dříve, než se rozhodli pro prvéa
kolik staročeských výtečníků bylo, zvráceno
před tímto vrcholem své šplhavé dovednosti
když ho již již dosáhnouti měli? Komu bude
esn
Morava
Amerika