1
masthead
Románová přiloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 120. ze dne 2. května 1901.
4
article
= Hrozné neštěstí při požáru vyžádalo si
těchto dnů v Messině šest lidských životů. Způso-
bem dosud nevysvětleným povstal po druhé hodině
ranní v pekárně cukráře Dedomenica oheň. Dvaceti-
letý pomocník Giuffrey, jenž tu spal, probudil sea
spěchal do hořejšího patra probuditi rodinu svého
zaměstnavatele. Záhy byli všichni vyburcováni, ale
plameny byly již zachvátily schody a tím zabránily
jedinou cestu k záchraně. Dým, vnikající do světnice.
hrozil nešťastníkům zadušením. Dedomenico a Giuf-
frev vyrazili okno na balkon a skočili odtud na
ulici, zranivše se jen nepatrně. Manželka a pět dítek
Dedomenicových váhaly následovati jejich příkladu.
Toto váhání bylo jejich zkázou. Zatím co manžel
pološílený zoufalstvím sháněl žebříky a provazy,
jež nebylo lze opatřit, vyrazily plameny z pekárny
také k balkonu a zatarasily tuto poslední cestu ke
spáse. Nešťastná rodina, jejíž srdcervoucí pokřik
uváděl shluklý dav v zoufalství, byla nadobro ztra-
cena. Když konečně, vyburcování výstřely, dostavili
se policisté a hasiči, nezbylo již nic jiného, než pra-
covati k obmezení požáru. Šest mrtvol nalezeno na
balkonu těsně vedle sebe, málo zuhelnatělých, ale
zčernalých dýmem. Paní Dedomenicová, jež byla
v požehnaném stavu, měla nejmenší, tříleté děcko
v náručí. Policejní strážmistr, jenž se první dostavil
na místo, byl by snad ještě mohl nešťastníky za-
chránit, kdyby se pod ním nebyl zlomil žebřík, při
čemž si zlomil nohu.
Giuffrea
Dedomenicový
Dedomenicová
Messina
5
article
= O vyloupení pokladny v pařížské kance-
láři »American Express Company« oznamují se ná-
sledující podrobnosti: »American Express Company
má svoje kanceláře v přízemí a v prvním patře do-
mu v ulici Scribeově. Noční stráž pokladen měl mladý
černoch Richard Segard. Když v sobotu ráno první
úřadník přišel do kanceláře, nalezl hrozný nepořádek
Vyprázdněné zásuvky poházeny sem tam, velká že-
lezná pokladna byla rozbita. V prvním patře nalezen
mladý černoch, jak se zdálo, polou beze smyslů.
Na otázku policisty vypravoval černoch, že, jako již
častěji, také této noci zanedbal svoji povinnost a že
na místě, aby konal službu, odebral se do blízkého
výčepu. Vrátil se malými dveřmi přízemních místno
stí do kanceláře a šel spat. Pojednou probudil prý
se následkem hrozného tlaku na hrdle. Spatřil ve
světle měsíce tři zakuklené muže, kteří jej spoutali,
přivázali na lůžko a konečně nějakým omamovacím
prostředkem zbavili smyslů. Poněvadž na černochu
nenalezeno nejmenších známek, že by byl býval
spoután, byl vzat policií do vazby. Při ohledání míst-
iností pokladny shledáno, že lupiči musili míti zna-
menité paklíče, chtěli-li se vůbec dostati do místno-
stí, jestliže nebyli vpuštěni černochem. Těžkou po-
kladnu, jež byla zapuštěna ve zdi, pošinuli lupiči
pákami, vyvrtali do jejích stěn nebozezem díru, do
níž vstrčili dynamitovou patronu, jež patrně byla
přesně přizpůsobena k žádanému účinku. Třesk vý-
buchu utlumen byl čtyrnásob složeným těžkým ko-
bercem, položeným přes pokladnu, takže nikdo v do-
mě ničeho neslyšel. Z pokladny ukradli zloději as
25.000—30.000 franků a zmizeli pak dveřmi, vedou-
cími na ulici. Až dosud není po zločincích ani stopy
Že černoch byl s nimi srozuměn, zdá se býti pravdě
podobno.
Segard
Scribeov
American Express Company
6
article
= Případ moru ve Spojených státech
Z Ann Arboru, Mich., se oznamuje: Těchto dnů one-
mocněl zde Charles B. Hare, student lékařství na
zdejší universitě a případ tento jest dosud záhadný.
Veškeré známky - až na jednu — nasvědčují tomu.
že jde tu o případ indického moru, leč zdejší univer-
sitní professor, Čech Nový soudí, že není vyloučena
možnost jiné nemoci. Prof. Nový, který je osvěd-
čenou autoritou v bakteriologii, sám nemocného oše-
třuje a vyslovil se takto: »Není zde žádné příčiny
k obavám, ježto nemocný student je v nemocnici
úplně isolován a kdyby i skutečně měl indický mor,
k rozšíření nemoci nedojde. Připouštím, že je to pří-
pad podezřelý, dříve však musí se zjistiti, jde-li sku-
tečně o mor. Na mladíku jeví se všechny příznaky
moru kromě horkosti, má totiž poslední tři dny úplně
normální teplotu, kdežto nemocní morem mají ho-
rečku. Byl jsem u něho včera a pokračuje dobře. Až
pomocí svých pokusů na zvířatech zjistím vše po-
třebné, sdělím, jakou nemocí vlastně trpí.« Professor
Nový zabýval se v poslední době studiem bakterií
morových a nedávno byl vládou washingtonskou vy-
slán na pobřeží pacifické, aby tam nemoc tuto stu-
doval. Přivezl s sebou bakterie moru, jež uložil v
příslušné laboratoři; student Hare velice se zají-
mal o bakterie a myslí se, že na vzdor přísnému
zákazu otevřel některou z rourek, v nichž professor
Nový zárodky hrozné nemoci chová.
Arbor
Mich
Charles
Hare
Čo Nová
profesor
Nová
spojený stát
7
article
= Maffla na Sicilii. Z Říma se oznamuje -
V nejbližším sousedství Palerma a sice v hustě obv-
dlené části mořské zátoky d Ore, směrem k Mon-
reale objevily se nanovo příznaky rovněž smělé.
jako záhadné činnosti maffie. Onehdy večer ubíral
se devatenáctiletý pasák koz Michele del Boro od
domu své milenky, na niž byl žárliv, poněvadž měl
soka, domů do Monreale. Nevrátil se domů a od té
doby nebyl nikde spatřen. Poněvadž útěk jest vy-
vyloučen a neštěstí nanejvýš pravděnepodobné, jest
domněnka, zejmena proto, že veškeré pátrání zůstalo
posud bez výsledku, že to zločin, spáchaný členy
maffie, kteří buď chtěli odkliditi soka anebo po-
mstíti se za odpor, neboť prý pasák opřel se jejich
pokusu, uloupiti mu stádo. Ze maffie dovede obratně
odstraniti stopy svých zločinů, ukázalo se na novém pří-
padě před několikadny. Několik občanů z Palerma vydalo
se proti zákazu na lov nedaleko Monreale. Podivné
chování psa, jenž se nechtěl hnouti od hromady ka-
mení, přimělo lovce, aby hromadu ohledali. Nalezli
pod kameny otvor podzemní skrýše a vnikli dovnitř,
domnívajíce se, že uloví lišku neb zajíce. Avšak
nemálo ustrnuli, když spatřili mrtvolu muže v po-
kročilém stavu hniloby. Oznámili to četníkůma
mrtvola vynesena u přítomnosti soudní komise. Do-
mněnka, že nalezen byl pohřešovaný pasák koz, se
nepotvrdila, naopak bylo zjištěno, že zavražděný byl
jakýsi Salvatore Trapaní z jednoho z předměstí pa-
lermských. Policie znala jej jako příslušníka maffie,
takže nelze pochybovat, že tu obvyklým tajným způ-
sobem vykonán krvavý ortel tohoto zločinného spolku.
Proč a kým, nebude snad nikdy již vypátráno.
d Ore
Michel
Salvator Trapaný
Sicílie
Řím
Palermo
Mona
8
article
= Na bicyklu vnitřní Afrikou. Zajímavou
cestu na bicyklu jednou z nejméně známých částí
Afriky provedl mladý Angličan Bailey, jenž se právě
vrátil do Londýna. Cestoval od Mombassy přes
Ugandu k hornímu Nilu. Sedm neděl po odjezdu
z Ugandy dospěl do Chartumu. Zajímavo jest, kterak
se domorodci chovali k tomuto dopravnímu pro-
středku, jenž jim byl docela nový. Často pokoušeli
se, když se Bailey blížil, co nejrychleji uprchnout,
ale přece se mu podařilo získati si jejich důvěru a
jednou dokonce podařilo se mu přimět nahého
Baria, aby si sedl na kolo, jež Bailey řídil. Při této
památné události shlukla se ovšem celá ves a všichni
jevili nejvyšší úžas. Často shluklo se za časného
rána na sta obyvatelů, aby viděli, kterak odjíždía
volali za ním nejupřímnější přání na šťastnou cestu.
Dráhou jeho kola byly vždycky stezky domorodců,
jež mají šířku as jedné stopy a poněvadž v kraji
jest namnoze velmi hojně ostrých, trnitých keřů,
bylo skutečně toliko šťastnou náhodou, že na cestě
byl toliko čtyřikrát pobodán. Mnohdy také odšrou-
boval poklop poniklovaného zvonce, jehož bylo možno
užíti jako zrcadla. Nevídané to divadlo vyvolalo
vždycky nejprve velké zděšení, pak jakousi bázeň,
jež konečně ustoupila srdečnému, hlučnému smíchu
a všichni se tlačili, aby se na tento šprým podívali.
Angličan
Bailey
Afrika
Londýn
Uganda
horní Nil
9
article
Nejhorlivěji pokoušely se podívati se na sebe ženské,
jež bezpochyby ve většině případů poprvé měly
k tomu příležitost.
= Bohaté nálezy zlata. Z Tacomy, Wash.,
se oznamuje: Velké rozčilení převládá v Kalamě,
kde dráha severní tichomořská vede přes řeku Co-
lumbii. Objeveny tam čtyři žíly zlata, vedoucí mě-
stečkem. Kalama stojí na skále nad řekou Columbií.
Již loni nalezeny stopy zlata, načež několik mužů
z Tacomy zapustilo šachtu do hloubky 150 stop, od-
halivše velkou žílu mědi a zlaté rudy, vydávající
45 až 85 dol. na tunu. Pokračuje se nyní v hledání
a myslí se, že Kalama bude druhým Butte City. —
Nedávný objev zlata v distriktu Turquoise v Arizoně,
mezi Cochise a Tombstonem, předčil i nejsmělejší
naděje. Zkoumatel zlaté rudy Reckart v El Paso do-
stal od bratra svého v Pearce, Ari., telegram, že
ruda od něho zkoušená vydala průměrem 98.000 dol.
na tunu. Prospektoři ze všech stran území ženou se
do zlatonosného kraje.
Cochis
Pearce
Ari
Tacoma
Wash
Kalama
Kala
Columbia
Arizona
Tombstone
El Paso
Butte Cita
Turquois
Companylumbie
10
article
= Přepadeni v klášteře. Z Madridu se ozna-
muje: Těchto dnů přepadeno bylo v Silos, obci
v kraji burgosském, pět výletníků z Bilbaa. Podnikli
výlet do pohoří burgosského, kdež chtěli podniknouti
měření lebek. Přibyli také do Silos, kdež se nalezá
velký klášter, jehož křížové chodby chovají zajímavé
sochařské práce. Jako to namnoze ve Španělsku
bývá, není v Silos, obci o 2000 obyvatelů, nijakého
jen poněkud slušného hostince, takže výletníci se
odhodlali odebrati se k faráři, donu Luisu Calza-
dovi, pro něhož měli doporučující list. Farář litoval,
že společnost tak četnou nemůže ubytovat a radil jim,
aby žádali o nocleh v benediktinském klášteře, jenž se
nalezá ve středu obce a jest obýván 80 mnichy. Poslechli
rady, neboť se již stmívalo. Když byli skorem hodinu
před klášterem čekali, přivítal je převor don Guévin
a dal jim podati skromnou večeři. Výletníci však po-
zorovali, kterak mniši na ně hledí plachými, ne-
přátelskými pohledy a sestrkujíce hlavy dohromady,
šeptají spolu o hostech, patrně nevítaných. Ještě
nebyli po večeři, když vešel převor a ozna-
moval jim, že přišli členové obecní rady uvítat
je, aby se odebrali do hovorny. Výletníci se
sice divili této pozdní návštěvě i neočekávané
poctě, ale nechtěli býti nezdvořilí a odebrali se do
hovorny. Zde na ně čekalo as 30 sedláků, ozbroje-
ných puškami, dýkami a obušky, s obecním staro-
stou v čele, kteří se ihned na ně vrhli, povalilia
Calza
Madrid
Bilbao
Španělsko
11
article
pokoje do druhého, vrážeje do židlí a stolů, pokrčuje
rameny, luskal slabě klouby křečovitě tisknutých rukou.
— Jest ona tam neustále? začal se mne vyptávati.
— Jest tam, Vaso, odpověděl jsem zarmouceně,
nevěda, co s ním mám počiti, čím bych pomohl tomuto
nesmírnému, bezměrnému, hroznému zoufalství . . . Tak
minulo dosti času.
Vasa
12
article
XXXv.
XXXv.
Na chodbě se ozvaly opět kroky a hlasy, či spíše
píštící šepot Fomy Bogdanoviče, kterým od rána hovořil;
někoho vedl a vřele mu děkoval;
— Ani vám nemohu říci, jak jsme vám vděčni, že
jste přijel; věděl jsem dobře, že nás v žalu neopustíte . ..
Svým příchodem potěšíte všechny moje dámy. Jsou
u Erazima, pravil u dveří našeho pokoje. — Ludvíku
Antonoviči, jděte k nim a řekněte, že by snad bylo lépe,
kdyby nechaly nemocného samotného, ony snad přijdou . ..
Počkejte, počkejte, půjdu s vámi, přerušil se a řekl ještě
rychle k někomu. — Prosím, račte zatím vstoupiti do
tohoto pokoje . ..
Dvéře z chodby se otevřely a do dveří vstoupil
baron Felsen. Na první pohled bylo možno vyčísti z jeho
obličeje, že mu připadla těžká povinnosť, ale že byl pevně
odhodlán, vyplniti ji až do konce, nechť se děje cokoli.
Major se nemýlil, přijel do Bogdanovska, na první vy-
zvání hospodářovo, snad proto, aby se nemohl nikdo do-
mýšleti, »že zbloudil — a v keřích,« anebo proto, že zde
byla milovaná žena, které snad, jak se domníval, bylo
potřebí jeho ochrany, nechť to bylo jakkoliv, přijel proto,
poněvadž to považoval za svou povinnost . . . Jeho tmavé
Bogdanovič
Antonovič
Felsen
Major
Erazim
Bogdanovsko
13
article
hrdostí a krásou a možná, že i on sobě kladl otázku
čím jest ve skutečnosti vinna?
Jen na drobném, všemi možnými vráskami hovoří-
cím obličeji Anny Vasiljevny jevil se rozsudek Ljubovy
Petrovny; ale jak bázlivě, jak něžně jevilo se to přísné
odsouzení, které jí musila přiřknouti v hloubi své dušel
Ubohá, ubohá Ljubočko, vyjadřovala ta dobrá, rozčilená
tvář, zda-li pak chápeš, uznáš-li, jakým hříchem jsi obtí-
žila svou duši v tomto životě i ve věčném, jak strašný
bol to všem tvým působí a jak tvé hříšné provinění se
může na tobě mstíti? Proč jsi to učinila, Ljubočko ? Ne-
mohla jsi snad opravdu ... což ten »výchytralý Němecs
jest ti nejdražší ze všech, dražší než vlastní syn? ..
— Snad sem? ozval se hrubý hlas v předpokoji
a zároveň tak hrubé těžké kroky a ve dveřích se obje-
vilo, dusíc se tukem, nesmírně tlusté tělo s červeným
nosem, náležející okresnímu lékaři Kikinu, kterého v na-
šem kraji znal každý kluk.
— Co jest to za hrozné stvoření? zvolala udiveně
a ustrašeně Ljubov Petrovna, která jej nejspiše dosud
nikdy nebyla viděla.
Anna Vasiljevna mu spěchala s hlasitým vítáním
vstříc, aby zahlušila urážlivé zvolání své neteře.
Těžce se k ní naklonil a zamlaskal něco ústy tak
neskladného, jako byl sám. K porozumění bylo pouze to,
že mluvil s Fomou Bogdanovičem a ví o příhodě Erazima
Ivanoviče.
Vedla jej k posteli a opět zpět jen asi pro formu.
Neočekávala od Kikina užitečné rady, neboť to bylo i ne-
snadné: okresní eskulap sotva jazykem hýbal.
— Věc jest viditelná, blábolil, sedaje na židli,
možno vypustiti dva talířky . ..
Zapomonutá otázka.
337 —
Anna Vasiljevna
Ljubov
Kikina
Bogdanovič
Erazim